Kdo bude připraven, vydělá: Kapacitní mechanismus v ČR mění pravidla energetického trhu

Český trh s elektřinou čeká zásadní změna. Vedle příjmů z prodeje elektřiny, služeb výkonové rovnováhy nebo flexibility má vzniknout nový zdroj výnosů – platba za dostupnost výkonu. Evropská komise v červenci 2026 schválila český tržně plošný kapacitní mechanismus jako vůbec první mechanismus tohoto typu podle nového rámce CISAF (Clean Industrial Deal State Aid Framework). 

Česká příprava se přitom během léta posunula z evropského schvalování do implementační fáze. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo 6. srpna opatření obecné povahy, které stanovuje základní podmínky mechanismu. Detailní pravidla připravuje provozovatel přenosové soustavy ČEPS a první kapacitní aukce se mají uskutečnit ještě v roce 2026.

Podle aktuálního harmonogramu ČEPS proběhne předběžné posouzení v září 2026, samotné aukční nabídky budou podávány v říjnu 2026 a vyhodnocení aukcí má být dokončeno do konce října 2026. První dodávkové období bude následovat od 1. listopadu 2030 do 31. října 2031.

Problémem není výroba elektřiny za rok, ale výkon v kritických hodinách

Zavedení mechanismu reaguje především na očekávaný úbytek řiditelné výrobní kapacity. Uhelné elektrárny čelí zhoršující se ekonomice provozu, zatímco nové flexibilní zdroje zatím nevznikají dostatečně rychle. Samotný trh přitom nemusí investorům zajistit dostatečné výnosy pro zdroje, které budou vyrábět pouze omezený počet hodin ročně, ale právě během těchto hodin mohou být pro stabilitu systému klíčové.

Výsledky ERAA 2025 (European Resource Adequacy Assessment) ukazují pro Českou republiku výrazné zhoršení zdrojové přiměřenosti. Podle údajů použitých při přípravě mechanismu dosahuje ukazatel LOLE (Loss of Load Expectation) v roce 2028 přibližně 13 hodin ročně, v roce 2030 kolem 18 hodin a do roku 2035 se zvyšuje přibližně na 21,4 hodiny. Česká norma spolehlivosti přitom činí 6,7 hodiny ročně.

LOLE však není předpovědí, že budou domácnosti například 13 nebo 21 hodin ročně bez elektřiny. Jde o pravděpodobnostní ukazatel vyjadřující očekávaný počet hodin, během nichž modelovaná soustava nemusí disponovat dostatečnými zdroji k pokrytí poptávky. ENTSO-E samo upozorňuje, že ERAA představuje hodnocení rizika, nikoliv konkrétní předpověď budoucích blackoutů.

ČEPS bude nakupovat de-ratovaný výkon

Jednou z nejvýznamnějších nových informací jsou konkrétní předběžné parametry prvních aukcí. Maximální poptávaný objem je stanoven na 8 580 MW způsobilého výkonu, ale neznamená to však, že ČEPS automaticky využije plnou poptávanou kapacitu. U hlavní a dodatečných aukcí bude využita cenově elastická poptávková křivka, takže s rostoucí nabídkovou cenou se může skutečně pořízený objem snižovat. Finální aukční parametry schválí MPO až po výsledcích předběžného posouzení, které ukáže zejména objem dostupné nabídky a očekávanou míru konkurence.

Známé jsou již také základní cenové parametry. Čisté CONE (Cost of New Entry), tedy referenční čisté náklady vstupu nové kapacity na trh, činí pro nové zdroje 2 314 645 Kč/MW způsobilého výkonu za rok. Horní hranice aukční ceny dosahuje 2 777 589 Kč/MW/rok. Pro stávající zdroje činí nabídkový strop 324 971 Kč/MW/rok, přičemž konkrétní provozovatel může požádat Energetický regulační úřad o individuální výjimku, pokud vyšší nabídku odůvodní svými specifickými náklady.

Tyto hodnoty zároveň neříkají, jaká bude skutečná kapacitní platba. Aukce funguje na principu pay-as-clear: všechny úspěšné zdroje získají jednotnou zúčtovací cenu odpovídající nejvyšší přijaté nabídce. Nabídkový strop pro stávající zařízení tedy omezuje jejich nabídkovou cenu, nikoliv nutně konečnou zúčtovací cenu celé aukce.

De-rating už není neznámou

Pro ekonomiku jednotlivých technologií je zásadní tzv. de-ratingový faktor neboli faktor způsobilého výkonu. Instalovaný výkon zařízení totiž nebude automaticky odpovídat výkonu, za který projekt získá kapacitní platbu. De-rating vyjadřuje očekávaný příspěvek konkrétní technologie ke zdrojové přiměřenosti.

ČEPS už nyní zveřejnil konkrétní výchozí hodnoty. Paroplynové zdroje (CCGT) mají faktor 93 %, plynové turbíny s otevřeným cyklem (OCGT) a plynové motory 92 %. Naproti tomu fotovoltaické elektrárny mají faktor pouze 2,4 % a větrné elektrárny 7,3 %. U odezvy strany poptávky (DSR) je stanoven faktor 35,4 %, u přečerpávacích vodních elektráren 43,5 %.

Výrazná diferenciace nastává u bateriových úložišť. Jednohodinová baterie má výchozí faktor pouze 12,9 %, dvouhodinová 22,5 %, čtyřhodinová 37,8 % a osmihodinová 50,7 %. Pro kapacitní mechanismus tak není rozhodující pouze výkon baterie v MW, ale ve značné míře také její energetická kapacita v MWh. Stejný instalovaný výkon může mít podle délky vybíjení několikanásobně odlišný způsobilý výkon, a tím i potenciální kapacitní příjem.

Technologicky neutrální mechanismus zvýhodňuje dostupnost

Kapacitního mechanismu se mohou účastnit výrobní zdroje, bateriová a jiná akumulační zařízení, DSR (Demand Side Response), tedy odezva strany poptávky, a také agregovaná portfolia menších zařízení. Způsobilý výkon jednotky trhu s kapacitou musí dosahovat alespoň 1 MW. U agregované jednotky složené z více zařízení zároveň nesmí celkový způsobilý výkon překročit 99 MW. Přeshraniční kapacity ze sousedních regulačních oblastí budou moci přímo vstupovat do doplňkových aukcí Y-1.

Důležitým omezením je emisní limit 550 gramů CO₂ na kWh vyrobené elektřiny, který prakticky vylučuje klasické uhelné elektrárny. Mechanismus je tedy formálně technologicky neutrální, jeho parametry však vytvářejí výrazně vyšší hodnotu pro zdroje schopné zajistit spolehlivou dostupnost během nedostatkových situací. V českých podmínkách proto lze očekávat významnou roli plynových zdrojů, současně ale také baterií, přečerpávacích elektráren a flexibilní spotřeby.

Pro některé provozovatele může být významnou překážkou neslučitelnost kapacitního mechanismu s provozní podporou, například zeleným bonusem nebo podporou KVET. Zvlášť důležité je, že rozhodnutí vzdát se provozní podpory musí být učiněno již v souvislosti s předběžným posouzením. Pokud je kapacitní jednotka shledána způsobilou a jsou následně zveřejněny platné výsledky aukce, dojde ke zrušení registrace provozní podpory bez ohledu na to, zda se jednotka aukce skutečně zúčastnila nebo zda v ní získala kapacitní kontrakt. Pro některé existující zdroje tak samotný vstup do kvalifikačního procesu představuje významné ekonomické rozhodnutí.

Aukce mají vytvořit dlouhodobý investiční signál

Standardním nástrojem českého systému bude hlavní aukce Y-6, tedy šest let před začátkem dodávkového období. Jejím účelem je vytvořit dostatečný předstih zejména pro výstavbu nových kapacit. Pro každý dodávkový rok bude následovat ještě doplňková aukce Y-1, která umožní upravit potřebný objem podle aktuálnějšího vývoje soustavy a trhu.

V prvním roce fungování mechanismu jsou navíc vypsány dvě mimořádné dodatečné aukce. Aukce Y-4 míří na období od 1. listopadu 2030 do 31. října 2031, aukce Y-5 na následující rok a hlavní aukce Y-6 na dodávkové období začínající 1. listopadu 2032. Jde o jednorázové řešení náběhu mechanismu; následně se má standardně opakovat kombinace hlavní aukce Y-6 a doplňkové aukce Y-1.

Pro zájemce je současně důležité finanční zajištění účasti. Každá jednotka trhu s kapacitou musí v předběžném posouzení předložit bankovní záruku. Minimální výše činí 2,416 milionu Kč na jednu CMU. U stávajících zařízení se záruka počítá ve výši 250 tisíc Kč/MW způsobilého výkonu a u nových nebo modernizovaných zařízení 500 tisíc Kč/MW. Bankovní záruka musí v případě úspěchu zůstat v platnosti až do zahájení dodávkového období a ČEPS ji může poměrně čerpat při nesplnění stanovených milníků.

Patnáctiletý kontrakt není pouze pro úplně nový zdroj

Významnou korekci oproti původním předpokladům si zaslouží pravidla dlouhodobých smluv. Český mechanismus pracuje s roční a 15letou smlouvou. Patnáctiletý kontrakt není definován jednoduše jako podpora pouze pro „nový zdroj“, ale je navázán na dostatečně vysoké kapitálové výdaje a prokázání motivačního účinku podpory. Může tedy připadat v úvahu také pro dostatečně rozsáhlou modernizaci existujícího zařízení.

Pro získání 15leté smlouvy musí kapitálové výdaje dosáhnout alespoň 9,06 milionu Kč na MW způsobilého výkonu. Pokud je jednotka trhu s kapacitou složena z více zařízení, musí tuto podmínku splňovat každé z nich. Způsobilost se posuzuje již v rámci předběžného posouzení.

Právě dlouhodobý kontrakt může být zásadní pro ekonomiku nových plynových nebo jiných kapitálově náročných flexibilních zdrojů. Zdroj s relativně nízkým očekávaným počtem provozních hodin nemusí dokázat pokrýt investici pouze z prodeje elektřiny a služeb výkonové rovnováhy. Kapacitní platba proto může pokrýt část tzv. missing-money problému a posílit bankovatelnost investice.

Je zde však významná ekonomická podmínka: zúčtovací cena dosažená v aukci zůstává po celou dobu kapacitního kontraktu nominálně neměnná a není automaticky indexována o inflaci. U 15letého kontraktu proto nebude důležitá pouze absolutní výše vysoutěžené ceny, ale také očekávaný vývoj fixních provozních nákladů a inflace během následujících let.

Kapacitní platba může doplnit ostatní příjmy, ale není bezriziková

Kapacitní mechanismus je explicitně koncipován jako doplněk ostatních energetických trhů. Poskytovatel může nadále prodávat elektřinu a za stanovených podmínek poskytovat také služby výkonové rovnováhy. Pro ekonomické hodnocení projektu proto dává smysl kapacitní příjem chápat jako další složku revenue stacku, nikoliv jako náhradu ostatních výnosů.

Úspěch v aukci ale zároveň znamená dlouhodobý závazek k dostupnosti. Každá kapacitní jednotka bude nejméně jednou za dodávkové období podrobena testu dostupnosti oznámenému maximálně 24 hodin předem. Každé nesplnění tohoto testu je penalizováno pokutou ve výši 10 % platby za dostupnost za příslušný čas dodávky. Sankce se uplatňují také při nedostupnosti během skutečných období nedostatku. Celkový limit smluvních pokut za nedostupnost je stanoven na dvojnásobek platby za kapacitu za daný čas dodávky.

Další významnou součástí ekonomiky je mechanismus vracení vyrovnávací částky, tedy určitá forma clawbacku. Pokud v období nedostatku cena na denním trhu překročí příslušnou vyrovnávací hranici, poskytovatel vrací ČEPS část mimořádného tržního výnosu vypočtenou podle pravidel mechanismu. ČEPS přitom uvádí, že snížení platby zahrnující vyrovnávací částku není zastropováno.

U bateriových úložišť a DSR se používá hranice 124,6 EUR/MWh a sleduje se rozdíl mezi referenčními minimálními a maximálními cenami elektřiny během daného dne. Metodika je přizpůsobena délce, po kterou je dané zařízení schopno výkon poskytovat. U baterií tak délka vybíjení ovlivňuje nejen de-ratingový faktor, ale také způsob výpočtu potenciální vyrovnávací částky.

Náklady mechanismu ponesou spotřebitelé

Evropská komise odhaduje celkové náklady českého mechanismu přibližně na 75 až 150 miliard Kč, respektive 3,09 až 6,19 miliardy EUR. Skutečný objem ale bude záviset na množství pořízené kapacity a cenách dosažených v jednotlivých aukcích.

Náklady budou prostřednictvím regulovaných plateb přeneseny na spotřebitele elektřiny. Nejméně 90 % nákladů má být alokováno podle spotřeby během 1 až 5 % obchodních intervalů s nejvyššími cenami elektřiny v daném roce. Konstrukce mechanismu tak kromě financování dostupného výkonu vytváří další ekonomický signál ke snižování nebo přesouvání spotřeby v nejdražších obdobích. Pro velké průmyslové spotřebitele může mít tato skutečnost významný dopad na ekonomickou hodnotu flexibility.

Klíčová už není podoba mechanismu, ale cena výsledných aukcí

Kapacitní mechanismus se nyní dostal do fáze, kdy známe většinu parametrů potřebných pro první ekonomické hodnocení projektů. Maximální poptávaný objem činí 8,58 GW způsobilého výkonu, zveřejněné jsou de-ratingové faktory, předběžné aukční cenové parametry, podmínky finančního zajištění i základní smluvní a sankční režim. Stále však jde o předběžné aukční parametry. Finální nastavení bude schváleno až po předběžném posouzení trhu, takže konečná poptávková křivka a další parametry mohou ještě reagovat na skutečný rozsah nabídky.

Pro potenciální účastníky se proto otázka posouvá od „jak bude kapacitní mechanismus vypadat“ k otázce „za jakou nabídkovou cenu má smysl do něj vstoupit“. U plynových zdrojů bude nutné společně modelovat CAPEX, očekávané provozní hodiny, marži z výroby, výnosy ze služeb výkonové rovnováhy, de-rating kolem 92–93 %, cenu kapacitního produktu a hodnotu 15letého kontraktu, navíc s vědomím, že kapacitní cena nebude indexována. U baterií bude zásadní kombinace de-ratingu, kapacity úložiště, příjmů z arbitráže a SVR a mechanismu vracení vyrovnávací částky.

Čas na vstup do prvního kola je přitom krátký, žádosti o předběžné posouzení musí být podány do 20. září. To je však spíše praktická výzva pro zájemce než hlavní význam kapacitního mechanismu. Podstatné bude, jak silná konkurence se v prvních aukcích vytvoří a na jaké úrovni se ustálí mezní cena. Právě výsledky prvních aukcí ukážou, zda bude trh schopen vyvolat dostatečné investice do řiditelného výkonu a současně vytvořit prostor pro baterie a flexibilitu. Teprve poté bude možné přesněji hodnotit, jakou technologickou strukturu kapacitní mechanismus České republice pro období po útlumu uhlí skutečně přinese.