Nový plynárenský balíček - 1. část: Od zemního plynu k vodíkovým sítím
Evropský parlament schválil balíček, který má usnadnit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. Opatření se zaměřují na regulaci infrastruktury a obchodu s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, který bude postupně nahrazovat fosilní zemní plyn.
Plynárenský balíček – hlavní body
- Vytvoření vodíkové infrastruktury a trhu
- Obnovitelné a nízkouhlíkové plyny
- Integrované plánování sítě
- Podpora zapojení spotřebitelů
- Energetická bezpečnost a dodávky
Jedním z hlavních záměrů balíčku je vytvoření trhu s vodíkem, vytvoření příznivého prostředí pro investice a podpora rozvoje specializované infrastruktury, včetně obchodu se třetími zeměmi. Pravidla trhu budou aplikována ve dvou fázích, před a po roce 2030, a budou se soustředit zejména na regulaci přístupu k vodíkové infrastruktuře, oddělení činností výroby a přepravy vodíku a stanovení přepravních tarifů. Pro tento účel bude vytvořena nová řídící struktura, a to Evropská síť provozovatelů vodíkové infrastruktury (ENNOH), která bude podporovat vyhrazenou vodíkovou infrastrukturu.
Vodíková infrastruktura a její provoz
Nová legislativa upravuje pravidla pro plynovou infrastrukturu tak, aby umožnila postupný přechod na přepravu vodíku.
Revize odstraňuje překážky pro rozvoj přeshraniční vodíkové infrastruktury a konkurenčního trhu s vodíkem, což je nezbytný předpoklad pro zavádění jeho výroby a spotřeby. Nová legislativa tak umožňuje i nulové přepravní tarify pro vodík, v případě domluvy sousedicích provozovatelů vodíkové infrastruktury.
Balíček také zavádí předpisy, které mají zabránit vzniku monopolů v oblasti výroby, přepravy a skladování vodíku, tzv. vertikálního oddělení. To znamená, že členské státy budou muset zajistit, aby dva roky od podpisu balíčku nemohl stejný subjekt provozovat jak těžební zařízení, tak plynovody pro přepravu vodíku.
Součástí balíčku jsou rovněž požadavky na horizontální oddělení, které brání provozovatelům plynárenských přepravních sítí provozovat rovněž vodíkovou infrastrukturu. Lze ovšem zažádat o výjimku. Ta by však měla být udělena vždy pouze dočasně, a to na základě pozitivní analýzy nákladů a přínosů a posouzení dopadů ze strany regulátora.
„Pravidla unbundlingu pro provozovatele vodíkových sítí budou odpovídat stávajícím osvědčeným postupům na trhu s plynem a elektřinou,“ uvedl europoslanec Jens Geier, který vedl jednání o balíčku.
Vznik ENNOH a přístup třetích stran
Na plánování vodíkových sítí a jejích provoz bude dohlížet subjekt EU pro provozovatele vodíkových sítí (ENNOH), který bude spolupracovat s obdobnou asociací pro provozovatele plynovodů (ENTSOG), a který postupně převezme nezávislost na stávajících provozovatelích plynárenských sítí.
Opatření rovněž zahrnují požadavky na regulovaný přístup třetích stran k vodíkovým sítím a skladovacím zařízením tak, aby byly zajištěny transparentní a nediskriminační podmínky, přičemž výjimky jsou možné pouze po provedení důkladné analýzy nákladů a přínosů.
Průmysl, zejména investoři do terminálů pro dovážení čpavku a dalších vodíkových derivátů, již vyjádřil nevoli vůči této klauzuli. Tvrdí, že tímto způsobem jsou efektivně omezeni v možnosti uzavírat dlouhodobé rezervace na přístup k infrastruktuře, což může ztížit získání finanční podpory od bank. Start-up na výrobu syntetického metanu TES si již zajistil výjimku z regulovaného přístupu třetích stran pro svůj navrhovaný terminál ve Wilhelmshavenu v Německu.
Připravenost na vodík v ČR
Nové pravidla pro obchodování a přepravu vodíku se dotknou i České republiky, která je zapojena do vícero evropských vodíkových iniciativ a projektů. Provozovatel české přepravní soustavy, společnost NET4GAS pracuje na třech klíčových projektech, které by měly umožnit přepravu obnovitelného vodíku do střední Evropy. Jsou to:
- Czech German Hydrogen Interconnector (CGHI), jehož cílem je vytvořit přepravní cestu pro obnovitelný vodík vyrobený v Baltském moři a severských státech a přepravit jej do ČR a dále na jihozápad do Německa.
- Central European Hydrogen Corridor (CEHC), který má za cíl zajistit přepravu obnovitelného vodíku z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do oblastí v Německu a EU
- SunsHyne Corridor plánuje dostat obnovitelný vodík ze severní Afriky do střední Evropy.
Pro realizaci těchto koridorů plánuje provozovatel soustavy do roku 2030 přeměnit dva ze svých existujících plynovodů na přepravu obnovitelného vodíku.
Příprava probíhá také na úrovni distribučních soustav. Jak potvrdil pro web oEnergetice.cz, již nyní česká distribuční soustava zvládne až 20% směs vodíku se zemním plynem.
"Na přechod k obnovitelným plynům připravujeme naši distribuční síť dlouhodobě. Už teď zvládnou naše plynovody distribuci až 20% příměsi vodíku k zemnímu plynu. Naši plynárenskou infrastrukturu jsme dále schopni připravit na distribuci 100procentního vodíku za deset až patnáct let. Navýšení investic by nebylo nijak astronomické: jednalo by se o zhruba deset procent nad rámec našich současných investic," říká Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí skupiny GasNet.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den
Mám pár dotazů:
- Co je to dekarbonizovaný plyn?
- Co je to nízkouhlíkový plyn?
- Proč v úvodu článku se píše o vodíku + dekarbonizovaném plynu, ve výčtu pod ním se ještě mluví o nízkouhlíkovém plynu, ale zbytek článku je výhradně o vodíku? (Až na malou zmínku o tom, že průmysl, který se nyní snaží o alespoň částečnou náhradu zemního plynu, je z této legislativy rozčarovaný. Vyjma jednoho dotačního lobbisty.)
Jinak jsem upřímně nadšený, že naše EU politburo tak detailně naplánovalo jak se bude obchodovat, za kolik, kdy, kdo, kde, jaká bude struktura, založí se nový úřad pro dohled nad tím vším. Ano, bez pořádného centrálního plánování se velkého skoku vpřed nedočkáme! A těmi několika, co se o něco do teď snažili a po tomto se na to už asi vybodnou, se nenecháme vydírat. Stejně jsou to nenažraní buržousti, kterejm je nutno zakroutit krkem.
Již vzhůru psanci této země,
již vzhůru všichni, jež hlad zhnět!
Teď právo duní v jícnu temně
a výbuch zahřmí naposled.
Heil Grtéta!
"Dekarbonizovaný plyn" bude nejspíš tzv. modrý vodík, tj. vodík vyrobený parním reformingem zemního plynu se zachycením a uskladněním oxidu uhličitého.
"Nízkouhlíkový plyn" bude taky převážně vodík, tentokrát ale vyrobený elektrolýzou za použití elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů, tj. obnovitelných nebo jaderných.
To bylo řečí, že to nejde a jak to bude drahé, a čím ten vodík budeme přepravovat. Nakonec se ukazuje, že plyn jako plyn. Žádná velká změna není potřeba.
Článek ani v nejmenším nevyvrací, že to bude drahé, ani se v něm neříká "že plyn jako plyn", ani že "žádná velká změna není potřeba."
Technická poznámka: Jenom je blbý, že má nižší výhřevnost: Vodík 10 748 kJ.m-3 (g) vs Methan 33 806 kJ.m-3 (g). Jo a budou se (patrně) muset vyměnit hořáky (v závislosti na % vodíku).
Výhřevnost vodíku na jednotku hmotnosti je ale zlatý grál. Myslím, že není plyn, který by měl vyšší výhřevnost při spalování s kyslíkem. To za prvé. A za druhé, fosilní paliva končí. Je potřeba je něčím nahradit. Každý kilogram CO2 který uvolníme do ovzduší budeme zase se stejnou energetickou náročností plus nějaké ztráty zase zpátky přeměňovat na uhlík (nebo metan, pokud chceme být alespoň neutrální). A kde tu energii chcete vzít? Z fosilních paliv asi těžko, to je nesmysl, že?
Jenže vodík má velmi nízkou hustotu. A ta způsobuje, že výhřevnost je nízká. Ve srovnání se zamním plynem nebo směsí C3 C4 alkanů.
Stará dobrá otázka: Proč budeme do levného zemního plynu přidávat drahý vodík ?
Protože plno (ne)schopných lidí potřebuje ty dotace, protože na tom je postaven celý jejich
finanční život. Taky plno úředníků (vyhlášení, tendr, vyplacení, kontrola, zpětná kontrola) tím bude mít zajištěnou práci (neproduktivní).
Vždyť už není tajemství, že v česku je plno firem, které kromě dotací nic jiného nedělají/neumějí.
Říká vám něco dekarbonizace? Do roku 2050 budete mít zelený butan i v zapalovači.
Je to možné. Dneska si někteří zbohatlíci zapalují doutníky dvaceti dolarovkou, tak ji mohou zaměnit za zelený propan/butan. Cenově to vyjde asi stejně ;-). Nakonec Fischer-Tropschova syntéza je známa více než 100 let.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se