Tranzitní poplatky: Klíčové téma finalizace evropských pravidel trhu s vodíkem

Evropská unie dokončuje svůj soubor pravidel pro trh s vodíkem a nízkoemisními plyny, tzv. plynárenský balíček.  Nicméně klíčové otázky ohledně odměňování provozovatelů sítí za budování a údržbu budoucí evropské vodíkové sítě zůstávají nevyřešeny, informuje server Euractive.

V prosinci 2021 předložila Evropská komise svůj "balíček pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem," který má usnadnit dekarbonizaci sektoru a vytvořit nový trh s vodíkem a obnovitelnými plyny.

Přestože si EU stanovila ambiciózní cíl vyrábět v Evropě 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dovážet stejné množství do roku 2030, bude to vyžadovat značné úsilí a investice. S rostoucím počtem projektů v oblasti vodíku volají účastníci trhu po jasných pravidlech na úrovni EU, která by podpořila investice do výroby, infrastruktury i do technologií budoucích odběratelů. Zatím však investoři zůstávají opatrní, než budou mít jasnost ohledně dokončeného evropského balíčku pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem.

V současné době čeká na schválení celkem 32 projektů vodíkových potrubí o délce 20 000 kilometrů, uvedla Maria Sicilia Salvadores, předsedkyně Evropské vodíkové páteře, sdružení 33 provozovatelů přepravních soustav plynu z celé Evropy. Nicméně konečné investiční rozhodnutí ještě nebylo přijato, protože rozhodování zdržuje nejistota v oblasti regulace, řekla Sicilia.

Zdroj: https://www.cehc.eu Středoevropský vodíkový koridor

Souvisejícím projektem je i Středoevropský vodíkový koridor, kterého ambicí je do roku 2030  vybudování koridoru pro dovoz vodíku z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do oblastí poptávky po vodíku v Německu a EU. Vodíkový koridor rovněž umožní přepravu vodíku mezi zařízeními na výrobu vodíku a jeho spotřebiteli v České republice a na Slovensku. První výsledky předběžné studie proveditelnosti potvrzují, že většinu příslušné infrastruktury zemního plynu lze využít k přepravě 100% vodíku.

Zrušení přeshraničních tarifů?

 Mezi klíčové nejasnosti patří způsob financování vodíkové infrastruktury, který vychází z návrhu Komise zrušit přeshraniční poplatky za přepravu vodíku.

Přeshraniční poplatky za přepravu plynu jsou poplatky, které se platí za přepravu plynu přes hranice mezi jednotlivými státy. Tyto poplatky jsou důležitou součástí infrastruktury pro přenos plynu v rámci Evropy a jsou navrženy tak, aby umožnily plynovodním sítím fungovat efektivně a spravedlivě. Přeshraniční poplatky za přepravu plynu jsou obvykle stanoveny regulačními orgány. Ty stanovují pravidla a metodiku pro výpočet těchto poplatků. Základní myšlenkou je, že ti, kteří využívají plynovodní síť pro přepravu plynu přes hranice, by měli nést náklady spojené s touto přepravou. To znamená, že společnosti nebo zákazníci, kteří importují nebo exportují plyn, platí poplatky na základě objemu plynu, který přes hranice prochází. Metodika pro výpočet je obvykle založena na technických a ekonomických kritériích, jako je vzdálenost přepravy, kapacita plynovodů, náklady na údržbu a provoz a další faktory. Tyto kritéria mají za cíl zajistit, aby poplatky byly spravedlivé a zohledňovaly skutečné náklady na provoz a udržení přeshraniční infrastruktury.

Návrh Evropské komise zrušit přeshraniční tarify pro přepravu vodíku má za cíl podpořit obchod mezi členskými státy EU a urychlit tak vznik trhu s vodíkem. Komise v analýze nákladů a přínosů, kterou zveřejnila spolu s návrhem v prosinci 2021, uvedla, že čím více se překračují hranice, tím více se zvyšuje efekt hromadění tarifních vrstev, což se označuje jako " pancaking efect."

Odstranění přeshraničních tarifů ale důrazně odmítá sdružení evropských provozovatelů plynárenských sítí ENTSOG, které se vyslovilo proti jejich zrušení s tím, že by to způsobilo značnou složitost pro provozovatele plynovodů, aniž by se snížily náklady pro spotřebitele.

Přeshraniční tarify odrážejí náklady na investice do infrastruktury a také náklady na přesun vodíku z jedné sítě do druhé. Jejich odstranění neodstraní potřebu provozovatelů získat zpět své náklady, dojde pouze k přesunu nákladů na úrovni vstupních a výstupních tarifů uplatňovaných na vodík při jeho vtláčení do sítě nebo odběru ze sítě.

Přepočet těchto sazeb proto bude vyžadovat, aby se různí provozovatelé sítí a regulační orgány s různými povolenými příjmy dohodli na zavedení kompenzačního mechanismu mezi provozovateli sítí. Nicméně jeho vyjednání bude velmi komplikované, časově náročné a investoři, kteří nebudou mít jasnou vizi ohledné způsobu a výši financování, budou nadále v nejistotě oddalovat investiční rozhodnutí.

Podpora rozvoje trhu s vodíkem, jenž je cílem návrhu Evropské komise, tak naopak může spíš zkomplikovat nebo úplně zastavit jeho rozvoj.

K návrhu se kriticky staví i Klaus-Dieter Borchardt, bývalý vysoký úředník Evropské komise, který nyní působí jako profesor na Kodaňské škole energetické infrastruktury, byl jedním z úředníků, kteří se bránili myšlence zrušit přeshraniční tarify, když v Komisi připravoval nová pravidla pro evropský trh s plynem.

Jednotlivé země se samozřejmě mohou rozhodnout spojit své trhy a zrušit přeshraniční tarify, jako to udělaly Dánsko a Švédsko, řekl Borchardt. Dodal však, že toto rozhodnutí musí zůstat dobrovolné a že odstranění přeshraničních tarifů "by nemělo být nařízeno" ze strany EU.

Aktuální stav legislativního procesu

Legislativní proces v současnosti pokračuje takzvanými trialogy mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí a série neformálních jednání povede ke kompromisnímu znění.

Postoj Parlamentu dává provozovatelům vodíkových sítí regulační prázdniny do 31. prosince 2030. Po tomto datu "všichni dotčení provozovatelé vodíkových sítí vyjednají systém finančních kompenzací, aby zajistili financování přeshraniční vodíkové infrastruktury," uvádí se ve stanovisku.

Členské státy EU zase při hlasování o svém postoji v Radě EU zaujaly k síťovým tarifům nejednoznačný postoj. Ve svém obecném přístupu přijatém v březnu země EU trvaly na potřebě "vytvořit životaschopné cenové signály pro investice" do vodíkové infrastruktury, "včetně propojení" mezi členskými státy EU. Zároveň však dodaly, že jakékoli nepřiměřené překážky, včetně nepřiměřených tarifů v propojovacích bodech, by měly členské státy odstranit. Tím zřejmě částečně podpořily návrh Komise na zrušení přeshraničních síťových tarifů.

Kompromisní znění plynárenského balíčku lze očekávat do konce roku 2023 a mělo by přinést jednoznačnost a jednoduchá pravidla, která podpoří vznik trhu s vodíkem v EU.