Studie: Německý vodíkový plán se může významně prodražit

Podle nové studie nebude Německo schopno pokrýt veškerou svou poptávku po vodíku z plynovodů. Místo toho se bude muset spoléhat na nákladnější lodní dopravu.

Německo chce do roku 2030 dovážet vodík v množství až 1,3 milionu tun ročně, což odpovídá 45 TWh. Dle think tanku Agora Energiewende ale nebude moci dodávat tento objem plynovody, a náklady se kvůli tomu mohou navýšit až o 7 miliard eur, jak uvedl server Euractiv.

Podle nové studie německého think tanku je plynovodní doprava nejlevnějším způsobem dovozu obnovitelného vodíku. V tomto případě s odhadovanými přepravními náklady pod 1 EUR za kilogram. Za předpokladu, že by se všech 45 TWh vodíku přepravovalo touto cestou, znamenalo by to do roku 2030 náklady ve výši 1,2 miliardy eur jen na pokrytí dopravy.

Pokud se ale vodík bude přepravovat na delší vzdálenosti lodí, podobně jako třeba LNG, náklady vzrostou na přibližně 2 až 5 eur na kilogram vodíku. Podle údajů Agora by se tak německé náklady na dovoz mohly do roku 2030 zvýšit na 2,5 až 7 miliard eur - a to jen na pokrytí nákladů na dopravu.

Think tank navíc upozorňuje, že technologie pro přepravu vodíku lodní dopravou nejsou v současné době zdaleka vyspělé. Proto není příliš pravděpodobné, že by byly v krátkodobém horizontu konkurenceschopné. Německo přitom plánuje stavbu nových terminálů pro dovoz vodíku. Například LNG terminál ve Wilhelmshavenu by měl být přeměněn na terminál pro dovoz syntetického vodíku již v roce 2027.

Dovoz čpavku by mohl být výhodnější

Studie Agora Energiewende uvádí, že deriváty, jako je například zelený čpavek, představují obzvláště výhodné řešení při ceně nižší než 1,5 eura za kilogram vodíku. To ale platí pouze v případě, že tyto materiály lze zpracovávat přímo bez nákladné konverze. Tedy například pro výrobu hnojiv nebo oceli.

Think thank také upozorňuje, že náklady na dovoz a přepravu vodíku nejsou německou vládou dostatečně vyhodnoceny. Německé úřady v současné době počítají se třemi vodíkovody, které by zásobovaly energeticky náročný průmysl v zemi. Jde o pozemní potrubí z Dánska, které může dovážet až 20 TWh, jehož výstavba však zatím nebyla zahájena. Dodavatelem vodíku se chce stát také Norsko - na projekt je v současnosti zpracovávána studie proveditelnosti. Ve hře je také vodíkovod H2Med, projekt původně zamýšlený jako plynovod pro zemní plyn vedoucí od Středozemního moře. Konečná dohoda počítá s výstavbou vodíkového potrubí, které by mohlo být napojeno i na Německo.