Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Způsobí nařízení 841 rapidní expanzi amerického trhu s akumulací energie?

Americký trh s akumulací energie pokračuje v další expanzi. V současné době bude zejména zajímavé sledovat nárůst výstavby úložišť energie s novým nařízením 841 federálního energetického regulátora (FERC), které nabude účinnosti koncem příštího roku.

Nařízení 841 nabude účinnosti v prosinci 2019 a zaměřuje se na vývoj vhodných tarifů a tržní struktury pro zajištění plné účasti úložišť energie na trhu. Provozovatelé přenosových soustav (PPS) mají do 3. prosince 2019 čas na zrevidování a implementaci plánů, jak přistoupí k tomuto nařízení, které bylo přeloženo na začátku prosince 2018.

2. Indický jaderný rekord: Kaiga 1 je v nepřetržitém provozu více než 2,5 roku

Indická jaderná elektrárna Kaiga minulý týden přepsala dosavadní rekord nepřetržitého provozu jaderného reaktoru. Těžkovodní reaktor PHWR, který není třeba odstavovat pro výměnu paliva, běží bez přestávky již od 13. května 2016. Elektrárna za tuto dobu dosáhla koeficientu využitelnosti ve výši 99,4 %.

Minulý týden, dne 17. prosince přesně v 9:20, překonal první blok indické jaderné elektrárny Kaiga dosavadní 940 dní dlouhý rekord v nepřetržitém provozu jaderného reaktoru. Těžkovodní reaktor PHWR (pressurised heavy water reactor) Kaiga 1 v tu dobu běžel bez přestávky od 13. května 2016 celkem 941 dní.

3. Polsko získalo výjimku a bude moci i nadále podporovat uhelné elektrárny

Evropská unie ve středu 19. prosince dosáhla shody o navrhované reformě trhu s elektřinou. Tato reforma obsahuje ukončení státních dotací pro uhlí do roku 2025. Polsko v tomto ohledu získalo výjimku pro všechny kontrakty uzavřené s výrobci elektřiny z uhlí pro kapacitní mechanismy do konce prosince 2019.

Dne 19. prosince se zástupci evropských institucí dohodli na reformě trhu s elektřinou. Tato dohoda uzavírá přijetí legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, tedy před více než dvěma lety.

4. Cena elektřiny se v pondělí vyšplhala na nejvyšší hodnotu za posledních 10 let

Cena nejbližšího ročního kontraktu na dodávku elektřiny na pražské energetické burze PXE se v pondělí vyšplhala na nejvyšší hodnotu od ledna 2009, když dosáhla 58,65 EUR/MWh. Prudký nárůst ceny elektřiny od začátku prosince je způsoben zejména značným růstem ceny emisních povolenek. Růst ceny elektřiny podpořila také rostoucí cena černého energetického uhlí.

Cena futures kontraktu na dodávku elektřiny v základním zatížení (base load) v roce 2019 na burze PXE vzrostla v pondělí na hodnotu 58,65 EUR/MWh, a dosáhla tak nejvyšší hodnoty za posledních 10 let. Od začátku listopadu, kdy cena elektřiny spadla až k hranici 50 EUR/MWh, tak cena vzrostla o 8 EUR/MWh, tedy o více než 15 %.

5. Křetínského LEAG postaví v Německu obří 50MW baterii. Instalaci zajistí česká firma

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera postaví v areálu své hnědouhelné elektrárny v Lužici jednu z největších baterií v Evropě. Projekt s názvem Big Battery Lausitz by měl být zprovozněn v létě roku 2020. Společnost to uvedla ve své tiskové zprávě.

50MW lithium-iontová baterie s kapacitou 53 MWh za 25 milionů euro (644 mil. korun) bude pomáhat se stabilizací německé soustavy a zařadí se mezi největší bateriová úložiště v Evropě. Na projekt přispěje 4 miliony eur také spolková země Braniborsko, na jejímž území se bude baterie nacházet. Výstavba by měla začít na počátku léta příštího roku, ke spuštění by mělo dojít v létě o rok později.

6. Do Budějovic bude proudit teplo z Temelína, stavba teplovodu začne na jaře

ČEZ postaví teplovod, který přivede teplo z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Stavba za stovky milionů Kč začne na jaře 2019, zkušební provoz začne v topné sezoně 2020 – 2021. Novinářům to řekli zástupci ČEZ a města České Budějovice, kteří dnes podepsali smlouvu o dodávkách tepelné energie z nového teplovodu.

Smlouva je uzavřena na 20 let dodávek. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80.000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého.

7. Odboráři z Temelína se s ČEZ na mzdách zatím nedomluvili, vyloučená není ani odstávka

Růst mezd o devět procent žádají zaměstnanci Temelína, kteří dnes protestovali před jadernou elektrárnou. ČEZ jim nabízí růst platů o čtyři procenta. Dalším možným protestem by mohla být i odstávka. Vedení odborů o tom dnes mluvilo při protestní akci před elektrárnou, kde se sešlo asi 70 lidí. Podpořili tak kolektivní vyjednávání odborářů s ČEZ. Výši platů zaměstnanců elektrárna nezveřejňuje, mluvčí Temelína Marek Sviták ji neuvedl ani na dotaz ČTK.

Zatím se odehrálo devět kol kolektivního vyjednávání. Odboráři řekli, že ČEZ ignoruje jejich požadavky.

8. Švýcarsko chce bezpečné dodávky, v případě potřeby v zimě omezí vývoz elektřiny do Francie

Švýcarský provozovatel přenosové soustavy Swissgrid se dohodl společně s dalšími provozovateli sítí v zemích střední a západní Evropy na možnosti omezení vývozu elektrické energie do sousední Francie. Švýcarsko chce dočasným opatřením zajistit energetickou bezpečnost vlastní sítě během této zimy, trvalé řešení pro další zimy by mělo být představeno v následujícím roce.

Možné problémy s bezpečností provozu švýcarské elektroenergetické soustavy za extrémních zimních podmínek společnost Swissgrid prezentovala již letos v létě během setkání Pentalaterálního energetického fóra, která má za úkol usnadnit integraci energetických trhů a pomoci se zajištěním bezpečných dodávek elektřiny v Německu, Francii, Švýcarsku, Rakousku a zemích Beneluxu. Na fakt, že velká část evropských zemí by v případě příchodu mrazivého počasí nemusela být schopná pokrýt svou poptávku po elektřině vlastními zdroji bez využití strategických rezerv upozorňuje i sdružení evropských provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E ve svém výhledu pro letošní zimu.

9. Experti: Konference o klimatu COP24 přinesla pravidla, ne řešení

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.

„Pokud chceme plnit úkoly dané nutností snížit emise skleníkových plynů, není možné v současné době počítat s tím, že výpadek uhelných energetických zdrojů bude zcela pokryt obnovitelnými zdroji energie,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

10. V pondělí vstoupí v platnost nová evropská pravidla pro OZE a energetickou účinnost

Nová evropská pravidla stanovující cíle Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetické účinnosti vstoupí v pondělí v platnost. V pátek byly příslušné směrnice a nařízení zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Evropská unie by podle nových pravidel měla do roku 2030 dosáhnout 32% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie a 32,5% zvýšení energetické účinnosti.

Téma

Jaké jsou možnosti využití geotermální energie v České republice?

Jednou z potenciálních možností pro získávání energie je využití tepla z nitra Země. Na rozdíl od takového Islandu má Česká republika možnosti v této oblasti omezené. Přesto je důležité je efektivně využít.

Rozvaha o potenciálu geotermální energie je součástí cyklu článků o vývoji a možnostech světové a hlavně české elektroenergetiky. V předchozích částech série byly rozebrány možnosti některých jednotlivých nízkoemisních zdrojů (větrné energii, jaderným zdrojům, fotovoltaickým elektrárnám, vodních a možností akumulace), různých cest, které se dají pro přechod k nízkoemisní elektroenergetice využít a scénáře, kterými se bude ubírat elektroenergetika v Česku.

Elektromobilita a emise CO2 v dopravě: Řešení nebo součást problému?

Elektromobilita by měla být jedním z nástrojů snižování emisí v dopravě v ČR. Jaký je její potenciál při redukci CO₂? Analýza ukazuje, že zásadní vliv má zdrojová základna elektroenergetiky.

Přestože vyprodukované množství skleníkových plynů v ekvivalentu CO₂ pokleslo v Česku od roku 1990 přibližně o 35 %, v sektoru dopravy existuje opačný trend. Od roku 1990 vzrostly emise o více než 150 % a dnes doprava produkuje přes 18 milionů tun CO₂, což je přibližně 17 % všech vyprodukovaných CO₂ emisí v ČR. Vzhledem k tomu, že aktuální i navrhované evropské klimaticko-energetické strategie, jako například „2050 Low-carbon economy roadmap“, používají jako referenční bod právě rok 1990, bude snižování emisí v sektoru dopravy patřit k nejnáročnějším úkolům české klimatické a energetické politiky.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu