Nejvyužívanější obnovitelný zdroj světa. Vodní elektrárny jako důležitý zdroj u nás i ve světě

Hele, loudile, o třech soutěskách jsem v ČR slyšel z vašeho výčtu, jen bod 6 a 7.

Stejně jako u ostatních zdrojů energie nebo infrastrukturních staveb přináší jejich vybudování jak pozitiva tak negativa. Zároveň jsou různé skupiny ve společnosti ovlivněny jinak. Takže ani po delší době provozu nejsou názory jednoznačné. Ale u přehrad se většinou ukázalo, že se katastrofické ekologické či jiné představy nepotvrdily. Pěkně je to vidět na Vysoké Asuánské přehradě. Tam pochopitelně byla ovlivněna rybí populace i přísun bahna pod ní. Celkově se však v současnosti většinou uznává, že pozitivní aspekty tohoto díla značně převládly. Celkově si myslím, že totéž nakonec nastane i u Tří soutěsek.

Jinak je dost paradoxem, že v diskuzích o energetice se zelení aktivisté při dokazování vítězství obnovitelné energie ohánějí celkovými čísly, kde dominuje vodní a z ní velkou část výroby tvoří právě tyto gigantické projekty. Ještě paradoxnější je, když se při vyhlašování neodvolatelného vítězství decentralizované energetiky argumentuje čísly, která jsou dominována velkými větrnými parky a velkými vodními elektrárnami, ze kterých se elektřina vede na tisícikilometrové vzdálenosti. Tedy totálním nárůstem centralizace.

No jo, ale většinu lidí zajímá Evropa, kde je podobná obří přehrada nerealizovatelná. I s přehradami o několik řádů menšími je obrovský problém.

Osobně si myslím, že se přehradu /rybník podaří v Evropě prosadit spíš kvůli horšícímu se suchu, než jako elektrárnu.

Pokud vím, tak původní plány za Rakouska-Uherska předpokládaly soustavu vodních děl v počtu pěti. Z nich se po vzniku Československa realizovaly pouze Vranovská přehrada (elektrárna se třemi Francisovými turbínami o celkovém výkonu téměř 19 MW pracující ve špičkovém režimu) a vyrovnávací nádrž Znojmo, která vyrovnává špičkový provoz Vranovského díla (zde jsou dvě Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 1,4 MW. Zbývající díla se z důvodu, že zasahují Rakousko a byla by potřeba dohoda, nepostavila.

Jakákoliv výstava dalšího vodního díla na Dyji je dost problematická z hlediska ekologické funkce této řeky. Proto se budují pouze malá díla zaměřena na vyrovnávání nárazů z provozu Vranovské elektrárny. Jako příklad může sloužit rekonstrukce jezu Formóza s vybudováním malé vodní elektrárny (0,04 MW) a malé vodní elektrárny těsně pod Vranovskou přehradou (1,1 MW). Ty zajišťují dostatečně vysokou hladinu nejnižšího průtoku. Označovány jsou také jako Vranov 2 a Vranov 3.

S PVE Hardegg jsou dva základní problémy. Enviromentální hledisko a tak nutnost dohody s Rakouskem, které bude stavbou ovlivněno.

Cca 5 přehrad by odpovídalo tomu co je na odkazované stránce. Mne spíše zajímalo jak to bylo s tím návrhem PVE Hardegg, jestli nemáte o ní něco více. Dyji řeší tato dohoda (psp. cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t3197_02. htm). Nevím jestli stále platí.