Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Rozvoj elektromobility může přijít Británii draho, vyžádá si výstavbu nových elektráren

Velká Británie bude nucena investovat miliardy liber do výstavby nových elektráren, rozvoje distribučních sítí a sítí stanic pro dobíjení elektromobilů, chce-li se vyhnout nedostatku elektřiny po budoucím plánovaném zákazu nových dieselových a benzinových aut. Situaci nepřispěje ani uzavření starých dosluhujících jaderných bloků a zbývajících uhelných elektráren.

Podpora mnoha milionů dalších bateriemi poháněných vozů během následujících dvou desetiletí je technicky řešitelná. Pokud budou navíc řidiči uvědoměle upřednostňovat nabíjení vozů přes noc, bude možno vybudovat a udržovat obrovskou infrastrukturu.

2. CVVM: Češi si nechtějí připlatit za šetrnější výrobu elektřiny

Rekordní podíl výroby elektřiny z OZE v Německu

Výroba elektřiny z uhlí není podle většiny Čechů šetrná k přírodě, ale dát peníze na obnovitelné zdroje lidé nechtějí. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z uhlí se loni vyrobila polovina elektřiny v Česku, kdežto z obnovitelných zdrojů jen asi desetina.

Uhlí označili účastníci průzkumu za nejméně šetrný k přírodě ze zdrojů pro výrobu elektřiny či tepla. Na druhém místě skončilo štěpení jádra. Přitom z uhlí a jaderného paliva se v Česku vyrobí většina elektřiny.

3. Připojit Hinkley Point bude stát až 25 miliard Kč, britský regulátor nesouhlasí

Nad Hinkley Pointem se stahují mraky. Pochybností o projektu za desítky miliard euro přibývá. Rozhodnutí o jeho realizaci se tak oddaluje. Autor: Jens Roesner, flickr.com

Britský provozovatel přenosové soustavy společnost National Grid vyčíslila náklady na posílení sítě a připojení jaderné elektrárny Hinkley Point C na cca 840 mil. liber (cca 25 mld. Kč). Dostala se kvůli tomu do sporu s britským regulátorem, který by veřejným tendrem chtěl dosáhnout ceny nižší.

Výstavba jaderné elektrárny Hinkley Point, která má být po více než dvaceti letech první novou jadernou elektrárnou, sice již započala, o připojení do sítě zatím není jasno. Podle návrhu provozovatele soustavy, který byl předán místnímu regulátorovi (Ofgem), by mělo připojení stát celkem 840 mil. liber.

4. Elektrárna Irsching nebude zakonzerována, je nezbytná pro fungování německé soustavy

Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Dvě jednotky paroplynové elektrárny Irsching v Bavorsku nemohou být zakonzerovvány podle požadavků jejich provozovatelů poté, co provozovatel přenosové soustavy Tennet rozhodl, že tyto elektrárny jsou nezbytné pro stabilitu sítě v jižním Německu.

Bloky Irsching 4 a Irsching 5 „budou podléhat ustanovením německého nařízení o rezervních elektrárnách do 30. dubna 2019,“ uvedl provozovatel elektrárny, společnost Uniper.

5. Vestas a Tesla chtějí zkombinovat větrné elektrárny s bateriemi

Větrné elektrárny

Tesla se spojila s Vestas, dánským výrobcem větrných turbín, ve snaze zkombinovat větrné turbíny s bateriemi. Toto partnerství je součástí globálního programu Vestas, jež je zaměřen právě na testování využívání baterií pro větrné elektrárny. Baterie by se nabíjely během přebytku energie v soustavě a naopak by elektřinu dodávaly při jejím nedostatku.

Partnerství Vestas, jež se v roce 2016 stal společností s největším počtem vybudovaných větrných elektráren za rok, s Teslou je součástí širšího globálního programu Vestas. Ten je zaměřen na hledání vhodných bateriových systémů pro větrné farmy Vestas. V rámci celosvětového programu Vestas spolupracuje i s dalšími výrobci baterií na zhruba dalších 10 projektech. Celý program byl zahájen v roce 2012 projektem v Lem-Kaer v Dánsku. Vestas řekl, že chce v těchto projektech pokračovat i v budoucnu a po celém světě.

6. Francie a Německo chtějí do listopadu přijít s reformou EU ETS

Francie a Německo hodlají přijít s dohodou o reformě systému EU ETS ještě před blížící se konferencí OSN o ochraně klimatu COP 23. Francie spojila své síly s Německem také prostřednictvím založení výzkumného programu, jehož cílem je najít možnosti praktické realizace cílů vytyčených Pařížskou klimatickou konferencí. 

Začátkem září se sešla zástupkyně francouzského ministerstva životního prostředí Brune Poirson s německým tajemníkem ministra hospodářství Rainerem Baakem a státním tajemníkem ministerstva životního prostředí Jochenem Flasbarthem.

7. V Plzni vznikl komplex laboratoří zaměřený na výzkum jaderné fúze a materiálů

Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org

V Plzni vzniklo jedno z nejmodernějších výzkumných pracovišť ve střední Evropě, je zaměřené na výzkum jaderné fúze, materiálů, diagnostiku a zkušebnictví pro energetiku. Jde o komplex laboratoří, experimentálních smyček a zařízení, která jsou součástí pětiletého projektu Udržitelná energetika SUSEN. Celkové náklady hlavně na vybavení činily 2,7 miliardy korun, z toho 2,3 miliardy dala EU. Plzeňské pracoviště přišlo zhruba na půl miliardy korun. ČTK to dnes řekl Daneš Burket, ředitel výzkumu a vývoje Centra výzkumu Řež (CVŘ), které se Západočeskou univerzitou laboratoře vybudovalo.

SUSEN je jedním z pěti největších projektů financovaných s podporou EU a vlády. Rozsáhlá výzkumná infrastruktura vznikla v Řeži u Prahy a v Plzni. Zaměřuje se na podporu bezpečnosti a životnosti jaderných technologií, vývoj reaktorů čtvrté generace a fúzních reaktorů.

8. NREL: Elektřina z větru může do roku 2030 zlevnit až o polovinu

Offshore větrná elektrárna Thornton Bank

Nová zpráva od Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie (NREL) z USA přichází s tím, že nové průlomy a technologie v oblasti energetiky by mohly snížit náklady na větrnou energii až o polovinu do roku 2030. Větrné zdroje by se tak staly plně konkurenceschopnými s palivovými náklady plynových elektráren.

NREL, která zkoumá budoucnost větrných elektráren a provádí simulace pomocí supervýkonných počítačů národních laboratoří amerického ministerstva pro energetiku, dospěla k těmto závěrům ve své zprávě. Tam také předpokládá, že do budoucna větrné elektrárny budou vybaveny takovou technologií, že nebudou pouze reagovat na atmosférické podmínky, ale rovněž budou regulovat proudění vzduchu skrz elektrárnu tak, aby se maximalizovala výroba energie.

9. EPH rozšířil svou britskou výrobní flotilu dvěma paroplynovými elektrárnami za 10 miliard Kč

Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského minulý týden definitivně získal dvě paroplynové elektrárny ve Velké Británii od energetické firmy Centrica. ČTK to dnes řekl mluvčí holdingu Daniel Častvaj.

Celkový instalovaný výkon elektráren Langage a South Humber Bank činí 2300 megawattů (MW). EPH při červnovém oznámení koupě uvedl, že za ně zaplatí v hotovosti 318 milionů liber (10,3 miliardy korun). Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW.

10. MPO: Strategické suroviny je třeba ochránit, aby z nich měl stát prospěch

Lithium

Strategické nerostné suroviny České republiky je třeba ochránit tak, aby z nich měl prospěch stát. Vyplývá to ze zprávy o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v této oblasti, která je nyní v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

S prosazováním zájmů státu a posílení jeho úlohy v oblasti nakládání se strategickými surovinami má pomoci státní podnik Diamo a Česká geologická služba (ČGS).

Téma

Problémy amerického programu pro výzkum pokročilých jaderných reaktorů

Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: wikimedia.org

Navzdory slibům o vývoji a stavbě pokročilého jaderného reaktoru, trvajícím již déle jak 18 let, je velmi nepravděpodobné, že by Americký úřad pro jadernou energii (AÚpJE) do poloviny 21. století přinesl významnější pokrok.

Právě to je výstupem nové studie z Kalifornské univerzity v San Diegu a univerzity Carnegie Mellon, zveřejněné počátkem srpna v magazínu Environmental Research Letters, která k hodnocení rozpočtu programu využívala data získaná díky Zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Krize ropného průmyslu v Severním moři neustupuje

I přesto, že cena ropy se po předešlé krizi začíná stabilizovat, průmysl v Severním moři stále vykazuje ztráty a nadále dochází k masivnímu propouštění. Tato zpráva přišla od britské Oil & Gas UK, která uvádí, že počet zaměstnanců v britském ropném sektoru v letech 2014 až 2016 klesl z téměř 500 tisíc na 315 tisíc. I když je krize nyní nejspíše již na ústupu, v první polovině tohoto roku odvětví opět zaznamenalo odliv dalších 13 tisíc pracovních sil.

Několik velkých hráčů na trhu navíc v letošním roce prodalo část akcií menším firmám působícím v regionu Severního moře, což vzbuzuje obavy o další ztráty pracovních míst (důvodem jsou fúze společností, jejíž funkce by tak byly duplikovány a přistupují tím pádem k propouštění a celkové zmenšování objemu zakázek).



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *