Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Účet za stabilizaci německé přenosové soustavy se vloni vyšplhal na rekordních 36 mld. korun

Německo zaznamenalo další nepříjemný rekord, když náklady na stabilizaci přenosové soustavy vzrostly na 1,4 miliardy euro (36 miliard korun). Německo je tak nadále nuceno vynakládat nemalé náklady na to, aby snižovalo výrobu především z větrných elektráren. Německý síťový regulátor údaje včera zveřejnil ve Zprávě o poplatcích na opatření pro zajištění stability sítí a systému.

„Durynské přemostění vedlo ke snížení potřeby redispečinku a nákladů na dříve velmi přetížený síťový prvek. Celkové náklady na stabilizaci sítě přesto v roce 2017 vzrostly na 1,4 miliardy eur. Jen rozšíření sítě může dlouhodobě snížit vysoké náklady na zabezpečení sítě a systému,“ uvádí Jochen Homann, předseda německého síťového regulátora.

2. IEA: Klimatizace jsou jedním z nejkritičtějších slepých míst v energetice

kliamtizace v číně

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala analýzu o budoucnosti chlazení, tedy i využívání klimatizací. Analýza očekává, že během nadcházejících tří dekád se využívání klimatizací prudce rozšíří. Stane se tak jedním z hlavních hnacích mechanismů globální poptávky po elektrické energii. Opatření týkající se energetické efektivity ale mohou snížit růst poptávky po energii způsobený vyšším využíváním klimatizací až o polovinu. 

Poptávka po klimatizacích, a tedy chlazení v posledních letech roste v závislosti na rostoucích příjmech a samotné populaci v teplejších regionech světa. Již nyní používání klimatizací a elektrických větráků tvoří zhruba pětinu celkové globální spotřeby elektřiny v budovách, nebo také 10 % celkové globální spotřeby elektřiny. Podle IEA se poptávka po klimatizacích do roku 2050 ztrojnásobí, a chlazení se tak stane jedním z hlavních hnacích mechanismů globální poptávky po elektrické energii. Očekává se, že klimatizace budou druhým největším zdrojem růstu poptávky po elektřině, hned po průmyslovém sektoru.

3. Hansa Powerbridge: 50Hertz má přebytky výroby z OZE přenášet do Švédska

Podmořské kabelové vedení NordLink. Zdroj: TenneT

Německý provozovatel přenosové soustavy 50Hertz začal připravovat podmořské kabelové propojení se Švédskem, které má napojit jeho soustavu na Švédskou soustavu s množstvím švédských vodních elektráren. Ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko začaly konzultace s veřejností, na kterých je projekt představován. Stavba propojení, nazývaného také „Hansa Powerbridge“, by měla začít v roce 2023, do provozu má být uvedeno v roce 2026.

Ve snaze zkrotit velké množství větrných elektráren na severu země se Německo uchyluje k dalšímu podmořskému propojení své elektrizační soustavy se severskými zeměmi. V tomto případě se jedná o propojení se Švédskem, které je zatím pouze na papíře.

4. Čínská cla na americkou ropu zasáhnou obchod za miliardu dolarů měsíčně

Pokud Čína splní své hrozby a uvalí cla na dovoz ropy ze Spojených států, zasáhne obchod, který poslední dva roky rychle stoupá a jehož měsíční hodnota dosahuje jedné miliardy dolarů (přes 22 miliard Kč), uvedla agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump minulý týden rozhodl o uvalení cel ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard USD. Peking bezprostředně poté oznámil, že chystá opatření obdobných rozměrů a intenzity, cla hodlá zavést na dovoz některých surovin z USA včetně ropy.

5. V Německu mají vyrůst až 100MW zařízení Power to Gas pro akumulaci přebytečné elektřiny

power to gas

Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy plynu Open Grid Europe představili plány na výstavbu několika velkých zařízení Power to Gas v příštím desetiletí. Mělo by se jednat o zařízení s příkonem 50 až 100 MW. 

Obě společnosti plánují pomocí technologie Power to Gas využívat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů energie pro výrobu vodíku pomocí elektrolýzy vody. Vyrobený vodík může být následně využit jako palivo do automobilů nebo předán do soustavy zemního plynu. Další možností jeho využití je výroba syntetického zemního plynu procesem metanizace, při které dochází ke slučování vodíku a oxidu uhličitého.

6. CAN: Země EU nemají dostatečně ambiciózní cíle, aby nedošlo k nárůstu teploty o 2 °C

Klimatické cíle

Podle hlavní evropské koalice neziskových organizací zabývající se klimatickou změnou Climate Action Network (CAN) většina členských zemí EU nemá nastavené dostatečně ambiciózní závazky snižovat emise. Stávající cíle podle CAN nepovedou k dosažení cíle Pařížské dohody. Informoval o tom server Euractiv

Vnitrostátně stanovené příspěvky členských států EU „nejsou ani trochu blízko“ k omezení globálního nárůstu teploty „výrazně pod 2 °C“. Hlavním cílem Pařížské dohody je přitom přiblížit se k 1,5 °C. Tyto závěry vyplývají z hodnocení publikovaného Climate Action Network.

7. Ve Francii otestují technologii power-to-gas, k výrobě plynu poslouží elektřina z místních OZE i CO2 z bioplynu

S rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů je stále aktuálnější otázka její akumulace, která by umožnila její efektivní využívání. Jednou z možných cest je i technologie power-to-gas, tedy výroba vodíku či syntetických plynů s využitím elektrické energie. Společnost Storengy ve Francii nyní spouští pilotní projekt, který otestuje využití obnovitelných zdrojů a CO2 vznikajícího při výrobě bioplynu.

Pilotní projekt MéthyCentre bude kombinovat jednotku power-to-gas a bioplynovou stanici, která zpracovává místní zemědělský odpad. Po dokončení, které je plánováno na rok 2021, bude MéthyCentre vyrábět celkem tři druhy plynů – biometan, vodík a syntetický metan. Pro jejich výrobu bude podle společnosti Storengy využívána elektrická energie z místních větrných a fotovoltaických elektráren, stejně jako oxid uhličitý vznikající při výrobě bioplynu v tamní bioplynové stanice.

8. Ceny emisních povolenek klesly po jednáních o cíli OZE v EU na měsíční minima

Emise CO2 v EU

Cena evropských emisních povolenek za poslední týden klesla o 8 %. Za poklesem stojí nově dojednaný evropský cíl v podílu OZE a vyšší dodávky na trh z národních aukcí.

Ceny evropských emisních povolenek (EUA) obchodovaných v rámci evropského systému obchodování s emisemi EU ETS po více než ročním růstu zaznamenaly první výraznější pokles. Zatímco se v pátek 8. června kontrakty povolenek na prosinec 2018 obchodovaly na burze ICE za 15,82 eur za tunu ekvivalentu CO2, minulý pátek jejich cena poklesla na 14,53 eur/t.

9. Trumpova iniciativa na pomoc uhelným a jaderným elektrárnám nechává většinu provozovatelů chladnou

Americký prezident Donald Trump nařídil 1. června zavedení okamžitých opatření na záchranu neprofitabilních uhelných a jaderných elektráren. Jejich provozovatelé však na tento krok nereagují a nadále předpokládají pokračování ve svých plánech na odstavování elektráren.

Podle jednoho z návrhů, který uvádí zpráva, by americké ministerstvo energetiky nařídilo provozovatelům sítí, aby po dobu dvou let nakupovaly elektřinu z neprofitabilních uhelných a jaderných elektráren, skrze tzv. emergency authority, která je obvykle vyhrazena pro mimořádné krize. Ve hře je také zavedení strategické rezervy.

10. S prodloužením odstávek belgických jaderných elektráren v Evropě vzrostly ceny elektřiny

Velkou část nízkoemisní elektřiny v Belgii produkují jaderné bloky. Na fotografii je elektrárna Tihange. (Zdroj Electrabel).

Na prodloužení odstávek jaderných elektráren v Belgii, které v pondělí oznámil jejich provozovatel Electrabel, evropské energetické burzy zareagovaly růstem cen. V případě letošního třetího i čtvrtého čtvrtletí ceny elektřiny v Belgii vzrostly o několik eur, podobně zareagovaly i trhy v okolních zemích.

Společnost Electrabel přehodnotila harmonogram odstávek tří ze svých jaderných bloků, když v pondělí podle serveru Platts oznámila jejich prodloužení v součtu o několik měsíců. Belgický baseload pro letošní třetí čtvrtletí tak v od pondělí vzrostl oproti závěru minulého týdne o bezmála 6 EUR na 55 EUR/MWh. Více než 4 EUR přidal i belgický baseload pro poslední čtvrtletí, který včera uzavíral na 63,6 EUR/MWh.

Valná hromada ČEZ

ČEZ budova logo

V dozorčí radě ČEZ končí její předseda Pačes a další dva členové

V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Pokračovat v ní nebudou ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Dnes v noci o tom rozhodla valná hromada firmy, která trvala více než 14 hodin. Šlo o nejdelší valnou hromadu ČEZ, jednání začalo v pátek v 11:00.

Novými členy rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora, který byl dříve také zodpovědný za provozní řízení společností poradenské skupiny KPMG v České republice.

ČEZ vyplatí dividendu 33 Kč za akci, stejně jako vloni

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním. V noci z pátku na dnešek o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 17,8 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 13 miliard korun. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 28. červen.

Účastníci valné hromady dnes nejprve zamítli návrh představenstva společnosti, který kromě výplaty dividendy 33 korun za akcii žádal také výplatu tantiém pro vedení firmy v celkové výši 21 milionů korun.

Následně byl schválen protinávrh ministerstva financí. Resort navrhoval dividendu ve stejné výši, s odměnami pro představenstvo a dozorčí radu ČEZ však nepočítal. Tantiémy nebyly vedení společnosti vyplaceny ani v předcházejících třech letech.

Téma

Predikce v energetice 4: Úskalí modelování

V minulém díle byly představeny základní charakteristiky predikčního modelu obchodní spotřeby elektřiny a plynu. Dnešní díl bude zaměřen na některá úskalí související s predikováním spotřeby elektřiny a plynu.  Na co je dobré dávat při predikcích pozor? Jak při predikcích přistupovat k minulosti a budoucnosti? Jak může počet vstupů a výstupů ovlivnit přesnost predikce a jak přistoupit k variabilitě portfolia, jehož spotřeba se predikuje? To vše bude naznačeno v následujících odstavcích.

Doby dávno minulé

Predikce spotřeby v energetice mohou vycházet z velmi dlouhé časové řady vzhledem k dobré dostupnosti historických dat. Jedno ze základních pravidel při vytváření predikčního modelu však právě před predikcí z velmi starých dat varuje. Odvětví energetiky platilo v minulém století za velmi stabilní a to i v horizontu desetiletí, protože v něm nedocházelo k náhlým, prudkým a neočekávaným změnám. Na přelomu tisíciletí však došlo k výraznému posunu celého sektoru, který se stal mnohem dynamičtějším a to především v souvislosti s nástupem nových technologií, obnovitelných zdrojů a rozvoje výpočetní techniky. A tak to, co platilo před deseti lety, již dnes může být zcela jinak.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *