Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy plynu Open Grid Europe představili plány na výstavbu několika velkých zařízení Power to Gas v příštím desetiletí. Mělo by se jednat o zařízení s příkonem 50 až 100 MW. 

Obě společnosti plánují pomocí technologie Power to Gas využívat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů energie pro výrobu vodíku pomocí elektrolýzy vody. Vyrobený vodík může být následně využit jako palivo do automobilů nebo předán do soustavy zemního plynu. Další možností jeho využití je výroba syntetického zemního plynu procesem metanizace, při které dochází ke slučování vodíku a oxidu uhličitého.

Svůj záměr na vybudování hned několika velkých Power to Gas zařízení představily výše uvedené společnosti německému síťovému regulátorovi Bundesnetzagentur (BNetzA) s cílem zajistit si potřebná povolení.

„Cílíme na 50 až 100 MW zařízení, potenciálně v Dolním Sasku či v Severním-Porýní Vestfálsku. První zařízení by mohlo být uvedeno do provozu v roce 2022 nebo začátkem roku 2023.“ řekl člen představenstva Amprionu Hans-Juergen Brick.

Zvyšující se potřeba akumulace elektrické energie v německé soustavě je důsledkem prudkého rozvoje obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou – větrných a solárních elektráren.

Brick dodal, že vládní plány na vybudování 2 000 až 3 000 MW zařízení umožňujících akumulaci elektřiny do roku 2030 nebude možné zvládnout pomocí zařízení s maximálním výkonem 6 MW. Proto Amprion a Open Grid Europe plánují výstavbu řádově větších zařízení.

Náhrada pomalu budovaných vedení

Nová zařízení umožňující akumulaci přebytečné elektrické energie mají do jisté míry nahrazovat pomalu budovaná přenosová vedení, a vést tak ke snížení či zpomalení růstu nákladů na stabilizaci sítě.

Ty v loňském roce dosáhly rekordních 1,4 miliardy eur (36 mld. Kč), což je meziročně o téměř 60 % více. V roce 2017 se zvýšily zejména náklady na řízení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě – tedy finanční kompenzace za snížení dodávky elektřiny. Nejvíce energie takto „nedodaly“ za rok 2017 větrné elektrárny, celkem 5,3 TWh, na což připadlo 560 milionů euro, tedy 92 % všech nákladů na toto opatření. Následovaly solární elektrárny s 0,16 TWh a 6,6 % nákladů.

Hojně využíván byl také tzv. redispečink, při kterém jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *