Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Masivní investice do čínských baterií pro elektromobilitu. Předeženou Muskovu Gigafactory?

Automobilky prakticky ze všech velkých koncernů se snaží zajistit si dostatek baterií pro očekávaný boom elektromobility v následujících letech. Čínský výrobce vozů poháněných bateriemi BYD však nechce být odkázán na dodávky baterií od konkurence. BYD obdobně jako Tesla staví své vlastní bateriové výrobní kapacity. Již na rok 2019 plánuje BYD dokončení bateriového závodu s roční výrobní kapacitou 24 GWh, který po svém dokončení může být největším na světě.

Nová továrna tak bude ročně schopna vybavit baterií zhruba 1,2 milionu plug-in hybridů BYD Tang. Společnost BYD, za kterou stojí mj. i americký miliardář Warren Buffett, investuje do nového závodu přes 1,5 miliardy dolarů (33,5 mld Kč).

2. Elektrárna Lipno má po rekonstrukci jeden z nejrychlejších systémů připojení na světě

Lipenská vodní elektrárna má po rekonstrukci jeden z nejrychlejších systémů připojení do sítě v oblasti vodní energetiky na světě. Elektřinu do sítě dodá za 16 vteřin. Zrychlení připojení zajistil nový řídicí systém elektrárny. ČTK to řekli zástupci společnosti ZAT, která systém pro lipenskou elektrárnu připravila, a mluvčí pro obnovitelné zdroje skupiny ČEZ Martin Schreier.

„Patříme mezi pár firem na světě, které dokáží takto regulovat zdroj. Jde zhruba o poloviční čas proti jiným technologiím,“ řekl k systému připojení člen představenstva společnosti ZAT Ivo Tichý.

3. Ázerbájdžán v noci postihl rozsáhlý blackout

Obří výpadek dodávky elektřiny v noci na dnešek postihl většinu Ázerbájdžánu. Oznámila to místní média. Do tmy se na několik hodin ponořilo hlavní město Baku se dvěma miliony obyvatel i další velká města Gäncä nebo Sumqayit. Příčinou byla havárie hlavní ázerbájdžánské vodní elektrárny. Krizový stav řešil štáb vedený prezidentem Ilhamem Alijevem, plně obnovit dodávku proudu se ale do rána nepodařilo.

Elektrárnu ve městě Mingäçevir na řece Kur, která zásobuje proudem velkou část ázerbájdžánského území, vyřadily v noci z provozu extrémně vysoké teploty, které zemi v posledních dnech zasáhly.

4. Evropský parlament: Dotace uhelným elektrárnám by měly být zrušeny

První jednání trialogu týkající se revidovaného evropského nařízení ohledně regulace trhu s elektřinou po roce 2020 se změnilo v boj o budoucnost uhelných elektráren. Evropský parlament (v trialogu jednají také zástupci Evropské komise a Rady EU) naléhal na zástupce členských států, aby byly dotace uhelným elektrárnám v Evropě zrušeny.

Jednou z nejspornějších částí nařízení je část týkající se návrhu pravidel pro kapacitní mechanismy – administrativního opatření, které zajišťuje, že konvenční výrobci elektřiny získají dotace na záložní výkon, který by se použily v případě síťového nedostatku nebo nouze. Evropský parlament i Komise nyní bojují za zpřísnění těchto pravidel. Dle jimi podporovaného návrhu by kapacitní mechanismy byly možné pouze u elektráren, které emitují méně než 550 g CO2 na kWh elektřiny, a to od roku 2025. Změnu nařízení by členské státy musely adekvátně reflektovat v domácích legislativách.

5. Plynovod Nord Stream 2 bude financován navzdory americkým sankcím

Finanční šéf projektu plynovodu Nord Stream 2 pro německý deník Welt uvedl, že financování projektu nebude ohroženo americkými sankcemi proti západoevropským partnerům.  

Podle projektové společnosti může být výstavba plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem financována také v případě sankcí USA vůči západoevropským partnerům.

6. Prahu dnes postihl výpadek elektřiny, tramvaje stály v několika čtvrtích

Výpadek elektrické energie v Praze dopoledne na asi půl hodinu zastavil tramvaje v oblasti Libně, Nuslí, Vršovic, Žižkova a Vinohrad. Výpadek zavinilo porušení kabelů při výkopových pracích. ČTK to sdělil mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec. V kolika domácnostech nefungovala elektřina, není jasné.

Přívod elektrické energie byl přerušen od 9:54 do 10:49.

7. Švédský provozovatel přenosové sítě: Vítr jádro v zimě nenahradí

Švédsko, které je v současné době čistým vývozcem elektrické energie, bude muset s nahrazováním jaderných zdrojů větrnými elektrárnami během nadcházejících zim elektrickou energii dovážet. S plánovaným uzavřením dvou jaderných reaktorů v letech 2019 a 2020 bude podle reportu tamního provozovatele přenosové soustavy dovoz elektřiny do země během zimy stále růst.

Švédsko, které v jaderných elektrárnách vyrábí 40 % své elektřiny, tradičně vyváželo elektřinu i během zimního období, kdy se export elektrické energie během loňského ledna až dubna pohyboval na měsíční bázi mezi 1,5 až 2 TWh. Již během minulé zimy se však švédský provozovatel přenosové sítě, Svenska kraftnät (SVK), musel vypořádat s chybějícím výkonem 500MW bloku Oskarshamn 1, který byl trvale vyřazen z provozu loni v létě.

8. Japonsko schválilo nový energetický plán, jádro má i nadále hrát klíčovou roli

Japonsko přijalo nový energetický plán, který nastavuje cíle směřování energetiky do roku 2050 a konkrétní energetický mix pro rok 2030. Podle plánu bude jaderná energie i nadále jedním z klíčových zdrojů země vycházejícího slunce.

Japonská vláda aktualizuje svou státní energetickou koncepci každé 3 roky. Toto se děje již od roku 2002 a poslední aktualizace této koncepce zdůrazňuje nutnost zajistit energetickou bezpečnost v zemi, která nemá téměř žádné vlastní zdroje fosilních paliv. Koncepce zmiňuje i snahu o čisté energii, nicméně zásadní význam stále mají kapitoly o bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie.

9. Britská vláda podpoří vývoj modulárních reaktorů, přispěje až 56 miliony liber

Spojené království se zavázalo, že přispěje až 56 milionů liber na zahájení výzkumu a vývoje pokročilých modulárních jaderných reaktorů jako součást 200milionové podpory jaderného průmyslu, zaměřené na snížení nákladů.

Energetický ministr Spojeného království Greg Clark oznámil dohodu minulý čtvrtek jako součást Průmyslové strategie země, která má omezit překážky hospodářského růstu a podpořit inovace a dovednosti.

10. Taishan 1: První jaderný blok typu EPR, který byl připojen k elektrické síti

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a francouzská EDF Group v pátek oznámily, že blok číslo 1 jaderné elektrárny Taishan byl připojen k elektrické síti. Taishan 1 je tak prvním reaktorem EPR na světě, který byl připojen k elektrické síti. Očekává se, že blok začne s komerčním provozem ke konci tohoto roku. K připojení došlo 29. června v 17:59 místního času.

Projekt Taishan, který se nachází 140 km od metropole Hong Kong, je vlastněn TNPJVC, společným podnikem CGN, EDF a provinční elektrárenskou společností Yuedian. Majoritním vlastníkem společnosti je CGN (51 %), podíl EDF ve TNPJVC činí 30 %. Výstavba reaktoru začala v roce 2009, o rok později začala i výstavba druhého bloku.

Inovativní technologie

Vědci aplikovali nanočástice do materiálu anody li-ion baterií. Výsledkem je vyšší rychlost nabíjení

Lithiové baterie představují jistý benchmark v oblasti skladování energie pro mobilní zařízení nebo elektromobily. Jejich kapacita, vysoká energetická hustota a poměrně mírná degradace znamenala rozmach této technolgie. I navzdory velkým pokrokům dosaženým v této oblasti je tlak ze strany trhu na vlastnosti baterií obrovský a vědci se proto zabývají způsoby jak zvýšit energetickou hustotu nebo rychlost nabíjení.

„Důležitým faktorem je materiál anody,“ vysvětluje Dina Fattakhovová-Rohlfingová z  výzkumného ústavu energetiky a klimatu.

Téma

Výstavba větrných elektráren v Německu zpomaluje, v květnu jich přibylo nejméně od roku 2014

Výstavba větrných elektráren na pevnině v Německu letos oproti předcházejícím rokům zpomaluje. V průběhu letošního května byly v Německu zprovozněny onshore větrné elektrárny o celkovém výkonu 74 MW, což nejméně za poslední téměř čtyři roky. V příštím roce má přitom přijít další zásadní propad.

Za prvních pět měsíců letošního roku byly v Německu podle dat publikovaných tamním síťovým regulátorem Bundesnetzagentur (BNetzA) zprovozněny větrné elektrárny na pevnině (onshore) o celkovém výkonu 1486 MW. Výkon nových větrných elektráren zprovozněných v květnu přitom dosáhl pouhých 74,1 MW, nejnižší hodnoty od srpna 2014. Od začátku roku tak každý měsíc vzrostl výkon německých větrných elektráren v průměru o 297,2 MW, což je oproti loňským 408,8 MW výrazné zpomalení.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu