Klimatické cíle

CAN: Země EU nemají dostatečně ambiciózní cíle, aby nedošlo k nárůstu teploty o 2 °C

Podle hlavní evropské koalice neziskových organizací zabývající se klimatickou změnou Climate Action Network (CAN) většina členských zemí EU nemá nastavené dostatečně ambiciózní závazky snižovat emise. Stávající cíle podle CAN nepovedou k dosažení cíle Pařížské dohody. Informoval o tom server Euractiv

Vnitrostátně stanovené příspěvky členských států EU „nejsou ani trochu blízko“ k omezení globálního nárůstu teploty „výrazně pod 2 °C“. Hlavním cílem Pařížské dohody je přitom přiblížit se k 1,5 °C. Tyto závěry vyplývají z hodnocení publikovaného Climate Action Network.

Zpráva CAN hodnotí členské země do tří hlavních skupin, na „dobré“, „špatné“ a „ošklivé“. Mezi „dobré“ patří Švédsko, Portugalsko, Francie, Nizozemsko a Lucembursko. Tyto země mají nejvyšší skóre, protože mají ambiciózní klimatické politiky a zároveň jsou aktivní v debatě o budoucích cílech EU. „Špatnými“ členskými státy jsou Belgie, Dánsko, Německo a Velká Británie. O těchto zemích CAN hovoří jako o bývalých lídrech aktivit v klimatické oblasti, kteří nyní „cílí nízko i přes jejich relativní bohatství“.

„Zatímco všechny země EU podepsaly Pařížskou dohodu, většina jich selhává v doručení skutečných výsledků.“

Wendel Trio, ředitel CAN Europe

Většina zemí střední a východní Evropy pak spadá do kategorie „oškliví“. Tyto země jsou obecně považovány za zaostávající. A to i přesto, že mají méně výkonné ekonomiky a také nižší nastavené cíle.

Hodnocení plnění klimatických cílů, včetně snižování emisí, členskými zeměmi EU dle CAN.

Plnění jednotlivými zeměmi

Podle koalice CAN ale žádná země EU nepodává dostatečné výsledky z pohledu ambicióznosti a zároveň reálných pokroků snižování emisí.

 „Dnes je již zřejmé, že Německo se přesunulo z pozice světového šampiona v klimatické oblasti do týmu z třetí divize.“

Prof. Dr. Herman E. Ott, člen rady German League for Nature, Animal and Environment Protection

CAN jako krok správným směrem hodnotil například záměr České republiky snížit spotřebu hnědého uhlí o 73 % do roku 2040. A to i přesto, že země momentálně nemá žádný jasný plán jak spotřebu uhlí snížit.

Dále kupříkladu Chorvatsko, Rumunsko a Řecko své stanovené cíle pro rok 2020 v klimatické oblasti a energetice překonaly s velkou rezervou. Podle CAN tomu tak ale bylo pouze díky tomu, že jejich cíle byly velmi nízké a tedy snadno dosažitelné. Výkony jednotlivých zemí je tedy nutné hodnotit v kontextu.



11 odpovědí na CAN: Země EU nemají dostatečně ambiciózní cíle, aby nedošlo k nárůstu teploty o 2 °C

  1. Martin Hájek napsal:

    V duchu postpravdivého vidění světa CAN vůbec nezajímá, co která země skutečně dělá, podstatné pro umístění v tomto žebříčku je, jak ambiciózní klimatické politiky má na papíře a zároveň jak je aktivní v debatě o budoucích cílech EU. Například Nizozemí reálně nedělá vůbec nic, z cílů EU do roku 2020 reálně neplní ani jeden, má asi 4 nejvyšší emise CO2 na hlavu, ale protože snaživě kývá EU nesmyslům, tak je na 5tém místě. Tolik asi k tomuto žebříčku a jeho objektivitě. Jinak samozřejmě cíle EU nebudou pro dosažení 2 °C dostatečné nikdy. To by EU musela mít za cíl tak záporné emise, aby vyrovnala Čínu a USA. Pak by teprve děvčata a chlapci z CAN mohli být spokojení.

    • Carlos napsal:

      Dosáhnout záporných emisí by jít mělo, pokud je tedy pravda to co se říká o technologiích na zachytávání CO2 ze vzduchu, pokud jsem to co nedávno vyšlo četl dobře, tak se podařilo snížit cenu procesu. Teď zbývá co s tím, zatím se to různě vtláčí do země, ale je otázka stabilita tohoto (mohlo by to ale mít pozitivní dopad tam kde se těžba plynu projevila geologickými problémy), ovšem co je zajímavé je že CO2 umí formovat náhodou podobnou substanci jako sou hydráty methanu. Je-li tato stabilní pak by bylo možné vytvořit na vhodném místě tyto depozity. Je to asi ironie při současné krizi chtít přidávat další „odpad“. Ten proces by na tom neměl být energeticky zle, ale pořád se bavíme o obrovských objemech energie.

      Kdepak asi to chce přidat i další opatření v podobě podpory obnovení lesů na středním východě a podobně, Jestli tam byly před nějakými 6k lety, tak kdyby je místní nevykáceli v průběhu dějin, tak tam jsou dodnes. Ano, jsou to promile, nejlépe procenta, z celkových emisí, ale mělo by to i další výhody.

      • Vinkler napsal:

        Obecná odpověď. Práce je vždy nekonečně mnoho, otázka je kdo ji zaplatí. A taky zda přinese ty peníze zpět. Zatím zelení nedělají pro produkci nových peněz nic a páčí peníze z ostatních, což zelené vlády řeší v tiskárně.

      • Vláďa napsal:

        V Evropě se bojuje za snižování emise CO2 ale ve světovém měřítku je to o ničem. Největší problém je likvidace odpadů. Dnes se převážně skládkují a při jejich neřízeném rozkladu vzniká všechno možné.

        • Milan Vaněček napsal:

          V podstatě souhlas. Co se týče městských aglomerací, kde žije cca polovina obyvatel Zeměkoule (v něterých státech méně, v některých mnohem více) vidím dva hlavní problémy: odpady a znečištění ovzduší, automobilismem a průmyslem.
          Co se týče venkova, hlavní problém je změna klimatu a nedostatek vody.
          Bohužel lidé kteři o tom přemýšlí jsou často nálepkováni jako aktivisté či šílenci (i když někteří z nich opravdu jsou, stejně tak jako jsou i ve skupinách lidí podporujících maximalizaci zisku a socializaci negativních dopadů na lidi i přírodu).

          • Vinkler napsal:

            Vody je dost. Celé moře. Jde jen o to, zda bude sladká voda získávána neřízeně ze sluneční energie = déšť, nebo řízeně = člověkem. A k tomu potřebují lidé energii. Hodně moc energie. Myslím, že JE se nevyhneme.

          • Carlos napsal:

            Vinklere,
            problém je že se při těch jaderných úvahách o odsolování až moc často spoléhá na dost neefektivní klasickou destilaci, mnohem lepší je vodu destilovat vakuově kdy se v zařízení sníží tlak až na úroveň kdy vaří sama za dané teploty (asi to má i nějakou regeneraci tepla), nebo to dělat přes reverzní osmózu, v obou případech by se nemělo jednat o více než 7-12kWh na kubík. Rychlým odhadem, pokud by se měla importovat voda k nám, tak se bavíme o potřeba nejvýše 12,6GWh denně, to je asi 525MW elektrického příkonu. Ovšem berte do úvahy že jsem vzal nejhorší možné případy, reverzní osmóza je běžně 3-5,5kWh/kubík. jinak se tedy bavíme o 1 050 000 kubících denně, neboli 21 tisících vagonech.

      • Martin Pácalt napsal:

        Geologie je sice jen mým zájmem, ne odborností, nicméně odtěžením zemního plynu se mění dočasně tlakové poměry v podloží a zemětřešení je jen jev jak se tlakové poměry srovnávají. Pokud pak přijde člověk „napravovat“, může docílit pravého opaku, protože opět mění tlakové poměry.
        Vysazování(zvětšování rozlohy) lesních porostů je proces, kterým po dobu mýtního věku (cca 80 let v našich zeměpisných šířkách) bilance tvorby O2 a „požírání“ CO2 vylepšuje, pak už je to zase fifty/firty. Rozhodně bych to ale jako možnost využil, jenom tvorba původních mezí zaručuje „nekonečné“ brigády na venkově po několik let v kuse. Mimochodem, nedávno padl rozsudek týkající se žaloby zemědělce, z jehož pole byla zaplavena bahnem přilehlá vesnice.
        Člověk nesmí rezignovat ani na svoji malou trošku do mlýna. Osobně v zahradě co 3-5let vysadím ovocné stromy a to v počtu téměř dvojnásobném než kolik starých (nebo rozsáhle nemocných jmelím apod.) odtěžím.

    • Petr napsal:

      Co by jsi taky chtěl od neomarxistů z neziskovek, kteří berou statisícové platy s odůvodněním, že kecy, lži a ideologické závazky jsou tou největší svátostí budoucnosti, co nakonec zachrání celý svět.

  2. manasek napsal:

    No hlavně že je nad námi Lucembursko, které má jen CO2 dvojnásobné emise na obyvatele… A to si sami vyrábí jen 2 % elektřiny.

  3. Vinkler napsal:

    p. Carlosi já přece nepsal o typu odsolování. Na každý způsob je třeba dost energie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *