Německá bezpečnostní rezerva: Předčasně odstavené hnědouhelné elektrárny

Německo mimo podpory obnovitelných zdrojů energie také mimotržně podporuje konvenční elektrárny v rámci několika rezerv udržujících v pohotovosti potřebný výkon pro různé účely. Jedná se na jedné straně o rezervy zajišťující výkon pro stabilizaci přenosové soustavy a na straně druhé o rezervy sloužící pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů.

Německo aktuálně drží konvenční elektrárny v pohotovosti v následujících rezervách:

• rezerva sítě - pro zajištění výkonu elektráren pro stabilizaci přenosové soustavy
• speciální síťová zařízení - pro zajištění výkonu elektráren na jihu Německa pro stabilizaci přenosové soustavy
• kapacitní rezerva – pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů
• zásobovací rezerva - pro úsporu plynu v energetice aktivací uhelných elektráren

Tento článek blíže popíše bezpečnostní rezervu. Ta byla zavedena za účelem předčasného odstavení hnědouhelných elektráren pro snížení emisí oxidů uhličitého v odvětví energetiky a současně udržením jejich výkonu v pohotovosti. Rezerva byla v provozu do roku 2022, část elektráren byla následně převedena do zásobovací rezervy.

Předchozí díly série se zabývaly:

• rezervou sítě a  speciálními síťovými zařízeními,
• kapacitní rezervou.

Bezpečnostní rezerva

Bezpečnostní rezerva, též "hnědouhelná rezerva" nebo "klimatická rezerva", byla v Německu zavedena s cílem snížení emisí oxidů uhličitého v odvětví energetiky odstavením hnědouhelných elektráren. Elektrárny v bezpečnostní rezervě nemohly být aktivní na trhu, byly však drženy v rezervě pro případ, že by dostupný výkon elektráren včetně rezervy sítě, výkonové rezervy a odpínatelného zatížení nestačil k pokrytí spotřeby nebo požadavků na redispečink a regulační energii.

V roce 2015, rok před uvedením první hnědouhelné elektrárny do bezpečnostní rezervy, produkovaly hnědouhelné elektrárny 50 % emisí CO₂ v odvětví elektroenergetiky v Německu, ale pokrývaly pouze 24 % německé spotřeby elektřiny. Při zavedení rezervy se očekávalo, že od roku 2020 se postupným vyřazením elektráren spalujících hnědé uhlí ušetří 12,5 milionů tun emisí CO₂ ročně. To odpovídalo přibližně 50 % úspor v energetice, které byly potřebné ke splnění německého cíle v oblasti ochrany klimatu do roku 2020.

Elektrárny byly po čtyřech letech v bezpečnostní rezervě trvale vyřazeny z provozu. V roce 2023 byl provoz bezpečnostní rezervy zcela ukončen. Z důvodu energetické krize a omezení dodávek ruského plynu do Německa byly elektrárny, které byly stále součástí bezpečnostní rezervy, převedeny do tzv. zásobovací rezervy (viz níže).

V případě požadavku provozovatele přenosové soustavy musely být elektrárny v bezpečnostní rezervě připraveny k provozu do 10 dnů a následně musely být schopny se rozběhnout na částečný výkon do 11 hodin a na jmenovitý výkon do dalších 13 hodin. Provozovatelé elektráren museli předem dokázat, že jsou toho elektrárny schopny.

Velikost bezpečnostní rezervy

Do bezpečnostní rezervy bylo postupně převedeno osm bloků elektráren o celkovém výkonu 2,7 GW, což odpovídalo 13 % instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren v Německu.

Seznam elektráren v bezpečnostní rezervě. Zdroj: Bundesnetzagentur

Noční pohled na elektrárnu Frimmersdorf. Zdroj: Flickr, Craebby

Odměňování elektráren v bezpečnostní rezervě

Provozovatelé elektráren (MIBRAG, RWE a LEAG) obdržely kompenzaci za držení elektráren v bezpečnostní rezervě v celkové výši 1,61 miliardy eur (230 milionů eur ročně). Tyto náklady byly hrazeny skrze síťové poplatky a znamenaly zvýšení síťových poplatků o přibližně 0,05 centu za kWh.

Následné náklady na konečné vyřazení elektráren z provozu hradí provozovatelé sami. Odměna za bezpečnostní rezervu se měla snížit, pokud by elektrárny na výzvu nereagovaly včas, od 13. dne až na nulu. V případě předčasného konečného vyřazení z provozu však provozovatelé měli obdržet jednorázovou odměnu za ukončení provozu, u níž se diskutovalo o vyplacení jedné až dvou miliard eur.

Podporu na vyřazování hnědouhelných elektráren z provozu v bezpečnostní pohotovosti schválila Evropská komise 27. května 2016.

Kritika bezpečnostní rezervy

Německá vláda byla v souvislosti s bezpečnostní rezervou kritizována pro neprověřování, zda jsou elektrárny schopny splnit požadavky připravení k provozu do deseti dnů od vydání požadavku provozovatele soustavy.

Claudia Kemfertová, členka německého Poradního sboru pro životní prostředí, uvedla, že aby elektrárna mohla být připravena k provozu do deseti dnů, musela by mít personální zdroje k dispozici trvale. Podle Kemfertová by však v takovém případě držení elektrárny v rezervě nebylo rentabilní.

Parlamentní strana Die Linke zpochybňovala především včasné zajištění uhlí, pokud by byla hnědouhelná elektrárna Buschhaus ve východním Německu vyzvána k provozní připravenosti. Podle strany by se uhlí muselo dovážet po železnici ze vzdálenosti 200 kilometrů, protože sousední povrchový důl byl vyčerpán. Při denní spotřebě 6 000 tun uhlí by to znamenalo 240 vagonů denně.

Uhelná elektrárna Buschhaus. Zdroj: Wikimedia Commons / Axel Hindemith / CC BY-SA 3.0

Spolková vláda se odkázala na ujištění provozovatelů elektráren. Na tato ujištění se odvolávala i s ohledem na předložený problém, že středoněmecké hnědé uhlí s vysokým obsahem vody by se v mrazech podstatně obtížněji přepravovalo v neprohřátých uhelných vagonech.

Kritika byla také směřována k nedostatečným sankcím v případě, že by elektrárny požadavky nesplnily. Pokud by elektrárna nesplnila požadavek ke spuštění ve stanovené lhůtě deseti dnů, snížila by se její odměna o deset procent ročně. Vzhledem k již tak velmi nízké pravděpodobnosti aktivace elektráren v rezervě spolu s nedostatečnou kontrolou tak byly ztráty na odměnách pro provozovatele elektráren velmi nepravděpodobné.

"Spotřebitelé elektřiny platí za něco, u čeho ani není jasné, zda existuje," uvedl předseda frakce Zelených Anton Hofreiter pro Welt Online.

Elektrárny v bezpečnostní rezervě nebyly za dobu jejího provozu nikdy aktivovány. To odpovídá očekáváním politických činitelů.

"Předpokládáme, že elektrárny nebudou nasazeny," nechal se slyšet státní tajemník Rainer Baake pro energate messenger při vytváření bezpečnostní rezervy.

Zásobovací rezerva a další opatření pro úsporu plynu v energetice

Po zahájení ruské války proti Ukrajině bylo cílem německé vlády snížit závislost Německa na dodávkách ruského plynu. Elektrárny spalující hnědé uhlí, které byly stále v bezpečnostní rezervě, byly od 1. října 2022 převedeny do nové zásobovací rezervy, kde mají být rychleji k dispozici než v případě bezpečnostní rezervy.

Německo zároveň rozhodlo o přesunu černouhelných elektráren a elektráren spalující topné oleje, které uspěly ve třetím a čtvrtém kole aukcí o podporu na jejich odstavení, do síťové rezervy.

Elektrárny v zásobovací rezervě a černouhelné elektrárny přesunuté do síťové rezervy mohou být aktivní na trhu v případě, že bude vyhlášen stav výstrahy nebo stav nouze, tedy druhý nebo třetí, tedy nejvyšší, stupeň německého nouzového plánu pro oblast plynu.

V obou případech bylo setrvání elektráren v pohotovosti omezeno do 31. března 2024, následně budou tyto elektrárny trvale odstaveny.