Německá rezerva sítě: Elektrárny suplující stagnující rozvoj přenosové soustavy
Německo mimo podpory obnovitelných zdrojů energie také mimotržně podporuje konvenční elektrárny v rámci několika rezerv udržujících v pohotovosti potřebný výkon pro různé účely. Jedná se na jedné straně o rezervy zajišťující výkon pro stabilizaci přenosové soustavy a na straně druhé o rezervy sloužící pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů.
Německo aktuálně drží konvenční elektrárny v pohotovosti v následujících rezervách:
- rezerva sítě - pro zajištění výkonu elektráren pro stabilizaci přenosové soustavy
- speciální síťová zařízení - pro zajištění výkonu elektráren na jihu Německa pro stabilizaci přenosové soustavy
- kapacitní rezerva – pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů
- zásobovací rezerva - pro úsporu plynu v energetice aktivací uhelných elektráren
Bezpečnostní rezerva pro snížení emisí oxidů uhličitého v odvětví energetiky odstavením hnědouhelných elektráren a současně udržením jejich výkonu v pohotovosti byla v provozu do roku 2022. Část elektráren z bezpečnostní rezervy byla převedena do zásobovací rezervy.
Tento článek blíže popíše rezervu sítě a speciální síťová zařízení.
Rezerva sítě
Rezerva sítě (hovorově též "zimní rezerva") se vytváří každoročně pro zimní období za účelem zabezpečení výkonu elektráren pro zásahy provozovatelů přenosové soustavy (PPS) pro zajištění bezpečného provozu přenosové soustavy. Důvodem je skutečnost, že spotřeba elektřiny je v zimě obvykle obzvláště vysoká a současně je velké množství elektřiny vyráběno ve větrných elektrárnách na severu Německa.
Offshore větrný park Riffgat, Německo. Zdroj: EWE
Kvůli úzkým místům v německé přenosové soustavě mezi serverem a jihem pak musí provozovatelé přenosové soustavy často odstavovat elektrárny na severu a zvyšovat výkon elektráren na jihu (redispečink), aby zamezili přetížení přenosových vedení. S odstavením posledních německých jaderných elektráren se tento problém dále prohloubil.
Rezerva sítě byla zavedena nařízením o rezervních elektrárnách, které vstoupilo v platnost v roce 2013. Nyní má rezerva sítě samostatný paragraf v Německém energetickém zákoně (EnWG) a je dále specifikována vyhláškou o rezervě sítě.
Velikost rezervy sítě
Německý síťový regulátor (BNetzA) pravidelně zveřejňuje požadavek na výkon elektráren v rezervě sítě. Jedná se o flexibilní elektrárny především na jihu Německa. Síťová rezerva se tvoří jednak z elektráren, které v současné době nejsou připraveny k provozu, ale provozovatelé přenosových soustav je klasifikují jako systémově důležité, a jednak ze systémově důležitých elektráren, které by měly být dočasně nebo trvale odstaveny, a také z vhodných elektráren v jiných evropských zemích.
Provozovatelé elektráren nebo zařízení na skladování elektrické energie o jmenovitém výkonu 10 MW a více jsou povinni oznámit PPS a BnetzA každé dočasné nebo trvalé vyřazení zařízení z provozu. PPS následně prověří, zda je zařízení systémově důležité. Zařízení je systémově důležité, pokud by jeho vyřazení z provozu s dostatečnou pravděpodobností vedlo k nezanedbatelnému ohrožení nebo narušení bezpečnosti nebo spolehlivosti elektrizační soustavy, které nelze odstranit jinými vhodnými opatřeními. Odůvodnění potřeby určit systémově důležité zařízení vyplývá ze systémové analýzy PPS a jejího schválení BnetzA podle vyhlášky o rezervě sítě.
Výkon elektráren v síťové rezervě pro jednotlivé zimní období v MW stanovené v příslušných zprávách. Zdroj: Bundesnetzagentur
V zimě 2022/2023 byla BNetzA nahlášena potřeba rezervy ve výši 8 264 MW. To je pokles oproti předchozímu požadavku pro stejné období. Důvodem je skutečnost, že některé rezervní elektrárny se vrátily na trh a automaticky tak snížily požadavek na rezervu.
Pro zimu 2023/2024 byla potřeba rezervy sítě stanovena ve výši 4 616 MW. Tento požadavek pokryjí německé elektrárny o výkonu 3 636 MW, zbývajících 1 334 MW pokryjí zahraniční elektrárny. Pro zimu 2025/2026 byla stanovena potřeba rezervy sítě ve výši 10 202 MW.
Odměňování elektráren v rezervě sítě
Provozovatelům elektráren v rezervě sítě jsou hrazeny jednorázové a průběžné náklady na vytvoření a udržení provozní připravenosti. Tyto náklady jsou hrazeny skrze síťové poplatky.
Příslušná odměna zahrnuje následující nákladové položky:
- jednorázové náklady na přípravu zařízení k provozu,
- náklady na údržbu zařízení,
- náklady na výrobu,
- náklady ušlé příležitosti (pouze v případě elektráren k trvalému odstavení),
- poměrná hodnotová spotřeba.
Další náklady, zejména náklady, které by vznikly i v případě trvalého vyřazení z provozu, nejsou způsobilé k proplacení.
Černouhelný blok 7 elektrárny Mannheim byl v rezervě sítě do ledna letošního roku, následně byl blok uveden zpět do tržního provozu. Zdroj: Großkraftwerk Mannheim
Elektřina vyrobená těmito elektrárnami nesmí být prodávána na trhu s elektřinou po dobu, kdy jsou v rezervě sítě, tedy dva roky od prvního a každého dalšího označení za systémově relevantní. Elektrárny v rezervě sítě se mohou účastnit výběrového řízení na kapacitní rezervu.
Pokud jsou elektrárny přiřazeny také do kapacitní rezervy, jsou odměňovány pouze za kapacitní rezervu, ale musí nadále na příkaz provozovatelů přenosové soustavy upravovat svůj výkon na základě požadavků rezervy sítě. Pokud se elektrárny po skončení svého působení v rezervě sítě stanou opět aktivními na trhu s elektřinou, musí provozovatelé zbytkovou hodnotu čerpaných odměn v rámci rezervy sítě uhradit zpět.
Schválení rezervy sítě Evropskou komisí
Evropská komise schválila rezervu sítě v roce 2016 jako přechodné opatření do roku 2020 za předpokladu, že její rozsah bude postupně do zimy 2019/2020 snížen o celkem 1,5 GW zavedením následujících opatření:
- Zlepšení regionálního rozvoje obnovitelných zdrojů energie, omezením jejich rozvoje v oblastech vyžadující rozvoj sítě.
- Posílení regionální spolupráce v oblasti redispečinku s Rakouskem a dalšími členskými státy.
- Větší využívání odpojitelného zatížení.
- Zefektivnění redispečinku, zejména v případě obnovitelných zdrojů energie a kombinované výrobu elektřiny a tepla.
Schválení německé rezervy sítě Evropskou komisí podle zákona o státní podpoře vypršelo 30. června 2020. Německá vláda od prodloužení schválení podle práva veřejné podpory upustila, neboť se domnívá, že se na rezervu sítě nevztahují předpisy o veřejné podpoře.
Speciální síťová zařízení
Pro zajištění bezpečného provozu německé přenosové soustavy i po odstavení jaderných elektráren si v roce 2017 němečtí PPS vyžádali povolení k výstavbě rezervních elektráren o instalovaném výkonu nejméně 2 GW. BNetzA o tři měsíce později potvrdil potřebu těchto zdrojů, jejich instalovaný výkon však korekturami v modelového výpočtu snížil na 1,2 GW.
Elektrárna Leipheim společnosti LEAG.
Zdroj: LEAG/Andreas Friese
Opatření bylo schváleno Evropskou komisí, ale PPS bylo zakázáno vlastnit a provozovat tato zařízení, jelikož by se jednalo o porušení tzv. unbundlingu, tedy oddělení činnosti výroby elektřiny od vlastnictví a provozu sítí.
PPS tak byli nuceni zadat výběrová řízení na výstavbu a provoz těchto zařízení. Ty byly podány rozdělením celkového výkonu do dvanácti částí po 100 MW rozdělených do 300MW tranší ve čtyřech lokalitách na jihu Německa. Provozovatelé elektráren následně musí zaručit, že uvedené zdroje bude možné spustit na plné zatížení do půl hodiny a plné zatížení udržet po dobu nejméně 38 hodin. Celková doba provozu byla stanovena nejméně na 500 hodin ročně.
Tyto požadavky byly kritizovány, protože vylučují mnoho decentralizovaných výroben elektřiny. Podle Spolkového svazu energetického průmyslu (BDEW), který se kritikou zabývá, jsou kvůli dlouhé době udržení plného zatížení postiženy zejména systémy skladování elektřiny. Minimální výkon ve výši 100 MW rovněž vylučuje účast řiditelných spotřebních zařízení.
BDEW rovněž kritizovalo, že při minimální roční době provozu 500 hodin již nelze hovořit o nouzové situaci, ale o běžném případu. To by znamenalo provozovat tyto zdroje de facto jako systémovou službu, která by pak musela podléhat zcela tržně-ekonomickým podmínkám, což je samozřejmostí i pro regulační energii dodávanou v rámci systémových služeb. Podle názoru BDEW je financování zvláštních zdrojů sítě skrze regulovanou část ceny elektřiny, tj. ze síťových poplatků, které má platit každý uživatel elektrické sítě, nepřijatelné.
Výsledkem výběrových řízení je, že zařízení budou realizována formou 300MW elektráren, tří plynových a jednou na lehké topné oleje. Speciální síťová zařízení měli mít němečtí provozovatelé přenosových soustav k dispozici od října 2022, problémy ve výběrovém řízení a ve fázi výstavby však vedly ke zpoždění.
Speciální síťové zařízení Biblis společnosti RWE skládající se z jedenácti plynových turbín. Zdroj: RWE
Mohlo by vás zajímat:
Německý plán možná dozná další vývoj. V týdnu vyšel v Die Welt článek, podle něhož mohou být globální emise GHG vztažené na 1 kWh výroby elektřiny z amerického LNG dovezeného do Německa zhruba dvojnásobné proti výrobě z domácího uhlí.
Kdyby u nás bylo daleko více OZE jako vítr a solár a ty čmoudivé elektrárny by jely jen občas, nebo na nižší výkon, tak by to bylo míň špatné řešení. Dobré řešení bude až to budou zajišťovat vodíkové systémy. A žádný tunel tisíciletí v podobě jaderného tendru nebude potřeba.
myslíte že bude někdy plyn levnější než uhlí? akumulace levnější než plyn? uhlí levnější než uran? čím více je v jádru, tím méně je v mixu s oze potřeba plynu a uhlí.
Psal jasem o úplně něčem jiném, tak to Baton David nepřekrucujte. Kdyby dnes jely větrné a solární daleko víc, než jedou, tak by ty čmoudivé, které už jsou dávno postavené čmoudily míň. Přesně toto jsem psal. A na postavení a po ukončení provozu na likvidaci je nejdražší jaderná elektrárna. A astronomická částka bude potřebná na zabezpečení vyhořelého paliva na dobu 100 000 let. Tolik k Vašim cenovým kalkulacím.
Karasku, tak už konečně zajistěte, aby ty vaše solary a větrníky jely 24/7 a 330 dní na 100% jako ty jaderky a máte vyhráno. Než to zvládnete, tak tady nevypoustejte ta detinska moudrá ke každému z odkazů.
Vy Zdevas Pavel zajistěte aby JE neprodukovaly jaderný odpad. Pak smeknu.
To není potřeba zajišťovat, Karásku, toho odpadu je vzhledem k množství vyrobené elektřiny tak málo, že to nepředstavuje žádný zásadní problém. Na vaše "smekání" je asi sotva někdo zvědavý.
Karásku jste jako obvykle úplně vedle cena za uložení vyhořelého paliva je v ceně elektřiny z JE. Stejně tak je tam cena za likvidaci elektrárny. Pokud používáte soláry a vítr potřebujete stálou fosilních zálohu bez toho to prostě nefunguje , ale jádro to nepotřebuje.
Kombinace OZE a JE nikdy nebude fungovat. Vzhledem k tomu, že v budoucnu bude logicky celosvětově zcela dominantní výroba FVE. Postupně většina RD, bytových domů a firem bude mít svojí FVE na střeše tzn. že velkou část své spotřeby si pokryjí sami. U RD to znamená to, že půl roku nejen nepotřebují EE z JE, ale navíc velkou část své produkce nespotřebují a posílají jí do sítě. Tento trend neskutečně roste a v budoucnu bude zcela dominantní. Jen letos v ČR bude nainstalováno cca 100.000 střešních FVE = 300.000 obyvatel si zajišťuje půl roku svojí EE a nepotřebují velké elektrárny. Zatím tento trend drtí uhelné elektrárny, které omezují svojí výrobu. Během pár let dojde i u nás na omezování výrony v letních měsících u JE. Všude, kde je vysoký podíl JE k tomuto omezování dochází nejvíc ve Francii (jen letos kvůli OZE nevyrobí francouzské JE cca 40 TWh, ale i ve Španělsku a také ve Švédsku) U nás jen díky velkému podílu uhelných elektráren toto nenastalo. FVE a VTE budou v budoucnu pokrývat v budoucnu většinu výroby energie a potřebují jen doplňkové zdroje a to jsou plynové elektrárny, v budoucnu na vodík. Rozhodně to nejsou JE elektrárny. Jen pro představu kolik vyrábí FVE:
1 GW FVE za rok vyrobí u nás 1 TWh
V letní den, ale FVE vyrobí 6x více než je celoroční průměr.
Dobré řešení bude, až budou mít lidé s vlastní výrobnou elektrické energie skutečný, nákladový tarif na elektřinu odebranou ze sítě. Pak by je okamžitě přešlo blouznění o elektrárnách, "které pojedou jen občas".
Až v té ceně budou zahrnuty plně náklady na přední a především zadní palivový cyklus JE, tak budou JE krachovat.
Kdyby jste si místo těch tlachů někdy něco o zadní části palivového cyklu přečetl, tak by se vám ulevilo.
A také by zjistil, že tam ty náklady už zahrnuty jsou. (Však náklady na přední část cyklu se platí v palivu..)
...a náklady na zadní část cyklu se zase platí v odvodech na jaderný účet.
Nežvaňte Pavel, že nevíte o tom, že 100 000 let se bude muset jaderný odpad izolovat, což není zvládnuté. To v ceně není.
Zvládnuté to je a v ceně to také je, Karásku. Zjistěte si aspoň základní fakta.
To je otázka ceny distribuce buď platíte za 1kWh a nebo paušál třeba z jističe. V nejkrajnějším případě ten kdo má výrobnu by platil stejnou distribuci jako ten kdo jí nemá a šetřil by jen silovku. Jenže stejně by se pak platilo za připojení garáže nebo zahradního domku. To už tady bylo pod názvem nová tarifní struktura. Ono je skutečně otázkou co je spravedlivější. Já třeba nemám žádnou větrnou elektrárnu , ale dnes fouká a cena silové elektřiny v noci padá k nule - takže já neplatím téměř nic. Stejně tak díky solárníkům padá zase v létě o víkendech silovka k nule a ušetřit může každý. Podle mě je spíše problém v tom ,že běžný spotřebitel nemá průběhové měření a burzovní tarif. Měření by se mělo začít montovat od poloviny příštího roku spotřebitelům se spotřebou na 6MWh ročně. Ostatní si to mohou mít také ale za poplatek. V každém případě v budoucnu by měl mít každý možnost profitovat z rozvoje nahodilých zdrojů. Zatím to bohužel tak není a skutečně se společnost dělí na 2 tábory majitelé výroben a velkodběratelé a tj ti co mají buďto levnou elektřinu v některých hodinách a nebo mohou vyrábět a pak na ten zbytek odběratelů , kteří to platí , ale profitují na tom jen minimálně. Tento stav je samozřejmě tristní a může za to stát.
Průběhové měření je právě jeden z důvodů zvýšení distribučních poplatků. Pokud by většina zákazníků přešla na spotové ceny pak zaprvé nebude cena klesat k nule a zadruhé vynutí si to pravděpodobně další náklady na posílení sítě, protože se přesune část spotřeby do stejného okamžiku. To kolik stojí elektřina na burze nyní zajímá hlavně obchodníka a pokud je toho schopen využit se ziskem, je schopen tento zisk promítnout do cen zákazníků a tím získat konkurenční výhodu - ovšem omezenou, protože pro obchodování se používají odběrové diagramy. Nemyslím si, že většina lidí přede na okamžité ceny a nemyslím si, že dojde k zásadnímu snížení celkového objemu plateb od všech odběratelů.
ad Karásek 13. listopad 2023, 09:59
Kdyby u nás bylo daleko více OZE jako vítr a solár a ty čmoudivé elektrárny by jely jen občas, nebo na nižší výkon,..
no samozrejme, v nemecku maju aktualne instalovane FVE primerny kapacitny faktor nieco cez 10% a VTE nieco cez 20% .. tak neviem ktora technologie im ide len obcas ... a cesko ma co sa tyka FVE podobnbe podmienky a co sa tyka VTE tak je na tom este horsie, tak co bude bezat len obcas?
znova len tu trepete dve na tri bez akjejkolvek znalosti problematiky
Dobré řešení bude až to budou zajišťovat vodíkové systémy.
a ak skutocne dojde na vodik z OZE, tak este len to bude tunel tisíciletí a ceny pre koncovych spotrebitelov budu nasobne ..
Karásek je něco jako Rada na NP. Taky mele jak kolovrátek stále dokola ty své nesmysly. No a něco takového, když se dostane do vrcholové politiky, tak se dostáváme do situace ve které jsme.
Ten kolovrátek jste možná Vy. Pokud myslíte, že někdo píše nesmysly, tak vyjádřete svoje poznatky, pokud je máte.
skoda, ze kvoli poklesu cien obnovitelnych zdrojov sa uz neoplati vyvijat modularne reaktory, tie mohli vykryvat zimu, ale s tymi astronomickymi cenami sa do ich vystavby a provozu nikto pustat nebude, ekonomika nepusti
Vídím, že přísloví "starého psa novým kouskům nenaučíš" platí pro naše energetiky. Ti si zvykli na obrovské marže od drobných spotřebitelů na dodávky elektřiny. Obvyklá marže je velmi zhruba okolo 100% ceny silovky. Šílené.
Distributoři pečiva a chleba, který taky musíte distribuovat a prodat týž den, existují s mnohem nižšími maržemi. Jenomže energetici si zvykli na starý pohodlný život. Všude okolo mají lidé chytré mobily (skoro všichni), chytré spotřebiče (tak polovina) ale chytrá distribuce je u nás již mnoho let jen v "Experimentálním stádiu" a všechno zdražování se svádí na ni...
Opakuji, starého psa novým kouskům nenaučíš, pořiďte si taky nového psa a starého nechte v klidu u Vás dožít.
Z výroční zprávy EDG za rok 2021:
Výsledek hospodaření za účetní období + 3 795 952 000 Kč
Čistý obrat 22 402 374 000 Kč
Kde je v tom prosím marže 100%? Já tam vidím 6%.
Zdroj https://www .egd . cz/sites/default/files/2022-07/egd_vyrocni_zprava_2021.pdf
A já zase vidím, jak pan Vaněček všem povinně z našich daní (distribuční poplatky jsou defakto povinné jak daně) kupuje všem chytré mobily, i když je nechtějí a jejich služby využívat nebudou a k tomu ještě připojení na internet. No co, když se to zaplatí, proč neudělat firmám obrat, že? Šílené
Byl jste v poslední době v krámě? Viděl jste co stojí pečivo, ano je to s tou distribucí, kolik procent to dělá z celkové ceny nevím ale myslím, že distribuční společnosti z toho žijí více než pohodově. Z podobného oboru je Balíkovna, prý jediná zisková služba v ČP.
Některé následky příliš brzkého nasazení chytrých měření vidíme v Británii, při změně dodavatele elektřiny měření zhlouplo, byly používány k okamžitému dálkovému odpojení pokud nepřišla záloha..
Ale pan Vaněček vidí jen pozitiva a sociální jistoty, sice se zdraží distribuce ale díky záporným cenám EE bude celá služba vlastně zdarma, že? (Ironie)
Vidíte ani počítat neumím: "Já tam vidím 6%." Místo 6% má být 17%. :-)
Reakce jako obvykle. Nic nééjde. Jen souhlasím s tím, že distribuční poplatky a poplatky za státem(=ERÚ+vláda +parlament 2009-10) zpackaný solární tunel jsou extra daně.
Co stojí pečivo dobře vím. Ve svatováclavské pasáži bývala kvalitní prodejna pečiva jednoho pražského pekařství, pekař+syn, vždy plno, ceny dobré i pro nedaleké studenty z ČVUT. Nyní zavřeno, konec, nevydrželi vysoké ceny energií. To se energetikům povedlo.
Takže teď místo toho v okolí je pár hodně drahých pekařství. A ti se s vysokou marží uživí. To je asi někoho cíl.... velké marže, vysoké ceny energií, vysoká inflace,
Na chytré měření přejdou všichni, i když to budou staří energetici brzdit, stejně jako všichni přešli na chytré mobily.
Neházejte vysoké ceny energií na energetiky, Vaněčku. Ti si ani emisní povolenky, ani solární tunel, ani předčasné zavírání jaderných elektráren v Německu a dalších zemích, ani zvyšování závislosti na drahém zemním plynu apod. nevymysleli.
Pane Vaněčku, citujte kde říkám, že to nejde?
Jen upozorňuji, že je to třeba zaplatit a to je fakt a že se to bude hradit z distribučních poplatků je také fakt. Tak tady nelžete, že něco nejde. Na chytré měření přejdeme, to je také fakt, protože se na tom domluvila EU, o skutečném přínosu nejsem přesvědčen, mimo jiné proto, že není mnoho chytrých domácností, které jsou schopné využívat nárazově nízké ceny energií. Já znám jediného člověka co chytrou domácnost má, ale má ji jen proto, aby s ní řídil světla, zatemnění a zvýšil si komfort, ne kvůli řízení spotřeby energie.
Vidíte, víte co stojí pečivo, tak mohu už očekávat vaši kritiku ceny distribuce u pečiva?
Asi měl Pekař+Syn špatný ekonomický model, když před zdražením energií (které zasáhlo všechny zhruba stejně) konkurovat mohli a po něm už ne. A nebo tam byl úplně jiný důvod, který neznáme ale pan Vaněček má jasno..
Zdražení se povedlo lidem, kteří přemýšlí jako vy (čekají desetiletí na vzdušné zámky), kdybychom v roce 2014 vysoutěžili novou JE mohli jsme ji nyní (s trochou štěstí) spustit a snížit ceny EE.
O cenách už psal Emil..
Samozřejmě si solární tunel vymysleli někteří energetici, řadoví občané určitě ne. Pro část z nich to byl zdroj obrovského zisku, ketrý pak prodali do ciziny pensijním fondům, aby věe zabetonovali.
Povolenky si vymysleli bankéři a energetici, mohl to být rozumný nástroj na POZVOLNÝ odklon od spalování uhlí. I v době když byla elektřina historicky nejlevnější (pamatujete, 2015-7) povolenky nikomu nevadily. Ale zmocnili se jich fanatici a spekulanti, vydělávají na nich obrovské peníze a politici se mohou ukazovat jak (Jenom) část těch miliard "věnují" zpět občanům na zateplování, lepší kotle, ...
Předčasné zavírání JE (jen v Německu) si odhlasovali sami občané Německa, chtěli to dostali to. Ale kdo může za to urychlené nerozumné zavírání: energetici v Japonsku, kteří zanedbali bezpečnost tamních JE. Že v Japonsku tsunami není nic neznámého, věděli z historie. Ale prachy (ušetřené na bezpečnosti( rozhodly).
A zemní plyn jsme měli levný jako Amerika, tady bych energetiky rozhodně nevinil z úmyslného zdražení.
Tož tak je to Emile.
Vaněčkovy typické dezinformace a překrucování reality. Solární tunel nevymysleli žádní energetici, zákon vznikl na Ministerstvu životního prostředí, kde žádní energetici nebyli, schválili ho politici, kteří ještě iniciativně ERÚ svázali ruce, aby nemohl včas zasáhnout a výkupní ceny snížit.
Povolenky si nevymysleli bankéři a už vůbec ne energetici (jak jste na takovou hloupost přišel?), opět je vymysleli politici a za jejich zdražováním opět stojí politická rozhodnutí. Zrovna tak politická rozhodnutí mohou za to, že s povolenkami může obchodovat kdokoliv.
Předčasné zavírání JE (nejen) v Německu bylo opět politické rozhodnutí, žádné hlasování samotných občanů v Německu neproběhlo - další Vaněčkův výmysl. Dále tu máme tradiční Vaněčkův únik do Japonska, přestože je řeč o cenách elektřiny v Evropě.
Budování závislosti na dováženém zemním plynu bylo opět politické rozhodnutí.
Pane Mikeši, už zase diskutivat nemohu, protože to zkoumají...
Ale k tomu pekaři to snad nesmáznou. Víte, on měl výborné pečivo a nebylo drahé. To je to co lidé potřebují. Ale zřejmě nerozuměl obchodům s energiemi. Na to musíte mít jiný druh talentu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se