Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Lazard: Solární a větrné elektrárny jsou v USA nejlevnějším zdrojem elektřiny

Wind power plant. Větrná elektrárna v poušti. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/usfwshq/

Dle studie banky Lazard jsou větrné a solární fotovoltaické elektrárny v USA levnějším zdrojem pro výrobu elektřiny než konvenční zdroje. Za posledních 8 let náklady na výrobu elektřiny z těchto zdrojů výrazně poklesly, zatímco v případě uhelných a plynových elektráren je pokles ceny výrazně nižší. Nejhůře z analýzy vyšly jaderné elektrárny, v jejichž případě náklady vzrostly.

Investiční banka Lazard vydala v listopadu svoji již jedenáctou analýzu nákladů na výrobu elektřiny v USA z jednotlivých zdrojů pro rok 2017. Dle závěrů studie jsou větrné elektrárny (VtE) s průměrnou LCOE 45 USD/MWh nejlevnějším zdrojem pro výrobu elektrické energie v roce 2017, v těsném závěsu jsou velké solární fotovoltaické elektrárny (FVE)  s 50 USD/MWh. Z konvenčních zdrojů se v blízkosti těchto hodnot drží pouze paroplynové elektrárny s průměrným LCOE ve výši 60 USD/MWh. Zhruba dvakrát vyšší náklady na vyrobenou jednotku elektrické energie ve srovnání s VtE a FVE dosahují s průměrným LCOE ve výši 102 USD/MWh uhelné elektrárny.

2. Čína: Stav a budoucnost největšího systému dálkového vytápění na světě

Mezinárodní energetická agentura ve spolupráci s čínským výzkumným centrem Tsinghua University Building Energy Research Center vypracovala zprávu o dálkovém vytápění v Číně. Dálkové vytápění v Číně je největší na světě, například v roce 2015 bylo v této oblasti spotřebováno více energie, než v celé Velké Británii. Zároveň je toto vytápění významným zdrojem znečištění ovzduší v mnohých čínských městech.  

K dálkovému vytápění je v Číně momentálně nejvíce využíváno uhlí. V roce 2016 bylo 33 % z veškeré podlahové plochy vytápěno uhelnými kotly a 51 % je vytápěno prostřednictvím kombinované výroby elektřiny a tepla (kogeneraci), kde je ovšem opět ve velké míře využíváno uhlí.

3. Jaderná elektrárna Tianwan 3 byla připojena k síti, výstavba byla rekordně rychlá

Třetí blok Jaderné elektrárny Tianwan v čínské provincii Jiangsu byl 30. prosince připojen k elektrické síti. Ruský reaktor VVER-1000 má být později v tomto roce uveden do komerčního provozu. Výstavba třetího bloku, jehož betonáž byla zahájena na konci roku 2012, byla dokončena za 5 let.

Tianwan 3 a 4 jsou reaktory VVER-1000, AES-91 navržené společností Gidropress a dodané ruskou státní společností Rosatom, generálním dodavatelem jaderné elektrárny je rovněž ruská společnost, AtomStroyExport. První betonáž na staveništi 3. bloku proběhla v prosinci 2012, zatímco výstavba 4. bloku byla zahájena v září 2013. První dva bloky JE Tianwan, disponující totožnými reaktory VVER-1000, elektrickou energii do sítě dodávají již od roku 2007.

4. Německo uzavírá další jadernou elektrárnu, poslední o dvou blocích

Německá jaderná elektrárna Gundremmingen B+C

V sousedním Německu byl ke konci roku 2017 definitivně odstaven jaderný blok Gundremmingen B, čímž se celkový výkon jaderných elektráren v Německu snížil o dalších 1344 MW. Zároveň se jednalo v Německu o poslední jadernou elektrárnu, která měla v provozu současně dva bloky.

Na konci roku 2017 došlo k odstavení dalšího německého jaderného bloku, tentokrát došlo na jeden z bloků elektrárny Gundremmingen. Aktuálně tak v Německu zůstává v provozu pouze 7 bloků s výkonem těsně převyšujícím 10 GW.

5. Bouře Eleanor přinesla mimo jiné rekordní výrobu elektřiny evropských VtE

Wind power plant storm

Ve středu 3. ledna byla v Evropě zaznamenána rekordní výroba elektřiny ve větrných elektrárnách (VtE) během jednoho dne. S touto informací přišel server Windpowermonthly na základě dat WindEurope. Za rekordní výrobou stojí především bouře Eleanor, která byla doprovázena silným větrem. Svůj podíl na rekordu má také stabilní růst instalovaného výkonu evropských větrných elektráren.

Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě roce 2016 přesáhl 161 GW. V průběhu 1. poloviny roku 2017 pak mělo přibýt dle WindEurope dalších 6,1 GW VtE. V loňském roce by se pak měly pohybovat nové instalace evropských „větrníků“ na úrovni 12 GW, což je stabilní roční tempo růstu již od roku 2012.

6. Vláda odložila projednání zachování nižší daně na CNG po roce 2020

CNG stanice

Vláda Andreje Babiše (ANO) dnes opět odložila projednání návrhu memoranda, podle kterého by současná nižší spotřební daň ze stlačeného zemního plynu (CNG) měla být zachována i po roce 2020. ČTK o tom informoval tiskový odbor vlády. Opatření má podpořit využití tohoto alternativního paliva u motorových vozidel, loni ho už dvakrát odložil i předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit až na 2,80 Kč na metr krychlový.

7. Společnost innogy po odstupu CEO hledá nákladově úspornější strategii

Sídlo RWE v německém Essenu. Autor: Michael (Flickr)

Německá energetická společnost innogy zkoumá potenciální snížení výdajů napříč všemi sektory. Finanční nedisciplinovanost stála místo dnes již bývalého ředitele společnosti, Petera Teriuma, který byl od roku 2012 generálním ředitelem RWE a po rozdělení společnosti v roce 2016 nově vytvořené společnosti innogy.

Akcie innogy a mateřské společnosti RWE minulý měsíc zaznamenaly výrazný pokles hodnoty v reakci na předpovídaný pokles zisku odvětví distribučních sítí, obnovitelných zdrojů a prodeje v roce 2018 v důsledku vyšších investic.

8. Británie může do roku 2021 vybudovat 12 GW v bateriích, ve hře je však mnoho neznámých

Spojené království by podle závěrů tamní Asociace pro obnovitelné zdroje a skupiny tamních poslanců mohlo do 4 let navýšit výkon v bateriových úložištích až na 12 GW. Podle některých názorů je však tato hodnota až příliš optimistická, i podle samotných autorů je pravděpodobnější naplnění nižšího, středního scénáře. Report nicméně hovoří pouze o výkonu úložišť, a ne o jejich celkové kapacitě.

Navýšení výkonu v bateriových úložištích z přibližně 60 MW v roce 2016 až na 12 GW report předpokládá ve scénáři vysokého nasazení. Dosažení takto vysoké hodnoty by si nicméně vyžádalo značnou legislativní podporu včetně naplnění všech částí plánu britské vlády Smart systems and flexibility plan a zavedení daňových úlev.

9. Termín spuštění prvního EPR bloku v čínské JE Taishan se opět posouvá

Taishan elektrárna

Komerční zahájení provozu prvního bloku čínské jaderné elektrárny Taishan, která má být první provozovanou elektrárnou typu EPR na světě, bylo během posledních dvou letech již třikrát posunuto. Původně měl být Taishan 1 spuštěn na konci roku 2017, nyní se očekává uvedení do provozu během roku 2018.

První blok jaderné elektrárny Taishan se začal stavět v listopadu 2009. Stal se tak třetím projektem elektrárny typu EPR, který je ve výstavbě. Prvním je Olkiuoto ve Finsku a druhým Flamanville ve Francii. Jaderná elektrárna typu EPR je reaktorem generace III, což znamená, že tyto reaktory by měly být bezpečnější a efektivnější než starší generace.

10. Bloomberg: Indická vláda zvažuje zavedení dovozních cel na solární panely

Indická vláda zvažuje podle informací z řad jejích představitelů zavedení 7,5% cla na importované fotovoltaické panely.  Zavedení cel by mohlo ohrozit ambiciózní plán tamního premiéra na dosažení 100 GW výkonu v solárních elektrárnách do roku 2022. Indie je v současné době největším dovozcem panelů z Číny.

Snaha o zavedení cel na dovoz solárních panelů je jedním z kroků, kterými chce indická vláda podpořit domácí výrobu, která čelí levnému dovozu ze sousední Číny. Importované panely, na které se nyní žádné clo nevztahuje, by však podle zdrojů z řad indické vlády oslovených agenturou Bloomberg mohly být reklasifikovány jako motory, na které se cla vztahují.

Téma

Serafin von Roon: S přebytky elektřiny v síti nebude mít Německo žádné větší problémy

Serafin von Roon

Ředitel mnichovského Výzkumného institutu pro energetické hospodářství (Forschungsstelle für Energiewirtschaft). Ve své vědecké práci se mimo jiné zaměřuje na kogenerační jednotky. Disertační práci napsal o vlivu chyb v prognózách výroby elektřiny z větru na její prodej.

Současný stav a budoucnost jaderné energetiky (díl 1.)

Jaderný blok Olkiluoto 3 s reaktorem EPR by měl být uveden do provozu v roce 2018 (zdroj TVO).

Jaderné elektrárny patří k nízkoemisním zdrojům, které u nás mají asi největší potenciál. Je proto dobré se podívat, jaký je stav jaderné energetiky ve světě i u nás. A jaké možnosti se v této oblasti dají očekávat.

V současnosti jsou základními tématy, které ovlivňují jadernou energetiku a rozhodují o její budoucnosti, tyto tři.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. Více na: Energostat

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Vyroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. Více na: Energostat



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *