Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Beneš: Investiční model dostavby Dukovan doporučí skupina ČEZ v březnu

Investiční model pro zajištění stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany doporučí pracovní skupina vládě do konce března, předpokládá generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš. Debata se týká tří variant, o nichž loni v červnu rozhodl vládní výbor pro jadernou energetiku. Podle nich by měla výstavbu prostřednictvím svých společností zajišťovat polostátní firma ČEZ, nebo stát. Beneš uvedl, že podle energetické koncepce schválené vládou by měla být výstavba provedena do roku 2035.

„V tuto chvíli neřešíme, jestli na to ČEZ, nebo stát má peníze, ale jaký má být ten model, který je návratný a který nepoškodí žádného akcionáře,“ řekl Beneš novinářům při dnešním výjezdním zasedání sněmovního hospodářského výboru v dukovanské elektrárně.

2. EU chce vyrábět akumulátory pro elektromobily v evropské „Gigafactory“

Většina akumulátorů pro v současnosti vyráběné elektromobily pochází z Asie. Evropská komise to chce změnit a začít s výrobou akumulátorových baterií v Evropě. Aliance automobilových výrobců a jejich dodavatelů připravuje plány pro uskutečnění této vize. Akční plán by měl být předložen do konce února.

Evropské automobilky a jejich dodavatelé byli doposud odrazováni od započetí vlastní výroby akumulátorů pro elektromobily zejména vývojem a inovacemi přicházejícími z asijského trhu a nejisté budoucnosti elektromobility. Tato váhavost znepokojuje Evropskou komisi a německou vládu, která se obává o konkurenceschopnost svých firem v důležitém automobilovém průmyslu.

3. Francie: Nebudeme snižovat podíl jádra na úkor emisí CO2

Francie vyřazením dvou scénářů pro další vývoj energetiky odmítla možnost, aby se snížením podílu výroby elektřiny z jaderných elektráren zvýšily tuzemské emise CO2. Jedním z těchto odmítnutých scénářů byla i možnost snížit výrobu elektřiny z jádra až na pouhých 11 %.

Přestože se od nástupu prezidenta Emmanuela Macrona do prezidentského úřadu mírně utlumily debaty o poměrně radikálním snížení výroby elektřiny z jaderných elektráren, jedna priorita Francie v souvislosti s tímto plánem zůstává jasná: snížení podílu jaderných elektráren na výrobě elektřiny by nemělo zvýšit emise CO2 země.

4. Navrhovaný způsob rozdělení ČEZ dává smysl, míní většina analytiků

Navrhovaná forma možného rozdělení energetické společnosti ČEZ dává smysl. Shodla se na tom většina analytiků, které dnes oslovila ČTK. Záměr by podle nich mohl pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Například podle analytika webu oEnergetice.cz Jana Žižky ale dělení firmy smysl nedává. ČEZ by podle něj měl zůstat silnou jednotnou společností.

Firma ve středu v prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedla, že z variant transformace společnosti je nejlépe hodnocenou variantou možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.

5. EPH uzavře Eggborough, uhlí chce nahradit plynem

Britská uhelná elektrárna Eggborough, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského, v září ukončí výrobu. Dnes o tom informovaly weby The Guardian a BBC . The Guardian uvedl, že elektrárna zaměstnává asi 170 lidí, z nichž by mělo být 130 propuštěno. BBC připomíná, že elektrárna měla být uzavřena už před několika lety, zůstala ale otevřená, protože firma získala vládní kontrakt na poskytnutí záložní energie. Pro příští rok už zdroj kontrakt na poskytování záložní kapacity pro přenosovou síť nezískal.

Elektrárna Eggborough se nachází v hrabství Severní Yorkshire na severu Anglie. Čtyři černouhelné bloky disponují celkovou instalovanou kapacitou 2000 MW, což je zhruba stejný výkon jako u největší české jaderné elektrárny v Temelíně. Elektrárna má smlouvu na udržování výrobní kapacity do konce letošního září. Bez ní nebude další provoz dávat ekonomický smysl, uvedlo vedení elektrárny.

6. Elektromobily mohou v budoucnu způsobit problémy distribučním sítím

Americká národní laboratoř pro obnovitelné zdroje (NREL) přišla s informací, že takzvaný clustering efekt, tedy stav, ke kterému dochází při souběžném a nekoordinovaném nabíjení většího počtu elektromobilů, by v budoucnu mohl znamenat zvýšené požadavky na distribuční soustavu.

Matteo Muratori, inženýr, který se v NREL věnuje dopravě a energetickým systémům, se problematikou více zabývá ve své studii „Dopad nekoordinovaného nabíjení elektrických vozidel na poptávku po elektřině v rezidenčních oblastech“, kde zkoumá možné dopady nabíjení elektromobilů na transformátor umístěný v obydlené oblasti.

7. Záporných cen elektřiny bylo v ČR v loňském roce meziročně téměř dvakrát více

V roce 2017 vzrostl počet hodin, ve kterých se v České republice obchodovala cena elektřiny na denním trhu v záporných hodnotách téměř na dvojnásobek. Na významném nárůstu počtu hodin se podepsala zejména podzimní vichřice Herwart nebo větrné počasí v době Vánočních svátků.

Ohledně významného nárůstu počtu hodin s negativními cenami elektřiny bylo do jisté míry jasno již v průběhu loňského října kvůli již zmiňované vichřici Herwart. Nicméně od té doby se ceny elektřiny ocitly v záporných hodnotách ještě ve dvou případech: o Vánočních svátcích a při nadměrné výrobě elektřiny větrných elektráren v Německu v průběhu listopadu.

8. ČR byla spolu s dalšími 8 státy EU pozvána do Bruselu kvůli překračování limitů znečištění ovzduší

Devět členských států v čele s Německem, Francií a Spojeným královstvím bylo pozváno do Bruselu na summit týkající se překračování limitů znečištění ovzduší. Mezi státy nedodržujícími stanovené limity je také Česká republika. Podle tiskové zprávy Evropské komise bude dalším krokem předložení věci Soudnímu dvoru.

Společné jednání, na kterém měly pozvané státy možnost prokázat, že podniknou další odpovídající kroky, aby současnou situaci neprodleně napravily a dodržely evropské předpisy, proběhlo v Bruselu v úterý 30. ledna. Řízení o nesplnění povinnosti kvůli překračování dohodnutých limitů znečištění ovzduší čelí Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Spojené království.

9. 2017: Jádro dominantním zdrojem elektřiny v EU, OZE těsně předčily uhlí

V loňském roce byla poprvé v historii EU zaznamenána vyšší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (solárních, větrných a biomasových) než z uhelných zdrojů. První příčku dle podílu na výrobě elektřiny si mezi zdroji udržují jaderné elektrárny. Tyto informace vyplývají ze studie, za kterou stojí think tank Sandbag ve spolupráci s německým Agora Energiewende.

V roce 2017 se větrné, solární a biomasové zdroje podílely na výrobě elektřiny v EU z 20,9 %. Společná výroba těchto tří OZE tak předčila o tři desetiny procenta produkci uhelných zdrojů (20,6 %). Méně než zmíněné OZE se na výrobě elektřiny podílely také plynové elektrárny (19,7%).

10. Východní Evropa v přístupu k životnímu prostředí zaostává za západem

Státy v západní části Evropského hospodářského prostoru jsou světovými lídry v oblasti udržitelnosti, eko-inovací a užívání obnovitelných zdrojů. Žebříček, vydávaný každé dva roky, sestavil tým environmentálního práva a politik z amerických univerzit Yale a Columbia, přičemž zohledňuje 24 ukazatelů včetně kvality životního prostředí či množství skleníkových plynů ve vztahu k ekonomické aktivitě.

Univerzity měřily „environmentální výkon“ celkem 180 zemí. Po Švýcarsku, které obsadilo první místo, následují na prvních patnácti pozicích další západoevropské státy. Mezi státy EU ve střední a východní Evropě se nejlépe umístilo Slovensko – na celkově 28. místě, nejhůře Polsko na místě padesátém. Výrazně si statisticky pohoršilo Lotyšsko, které spadlo na 37. místo. Česko skončilo na 33. pozici.

Téma

Úsvit solárních oken – 1. díl

Do roku 2020 bude podle Freedonia Group celosvětově každý rok pokryto sklem 8,3 miliard čtverečních metrů na nových budovách.  Kdyby byla tato plocha pokryta solárními panely, její instalovaný výkon by byl více než 1 terawatt a během jednoho roku by dokázala vyrobit přibližně 2 200 TWh elektrické energie. To je zhruba 9 % světové spotřeby elektrické energie v roce 2016. K využití tohoto potenciálu a zachování původní funkčnosti by se dala využít solární okna.

Výhled z kanceláře Ioannise Papakonstantinoua z Londýnské univerzity nabízí pohled na nevyužitou příležitost. Je to pohled na univerzitní nemocnici, vysoký obdélníkový blok, se zelenými skelnými tabulemi. Vypadají moderně, ale nemají žádný účel, a klasickými solárními panely by je nikdo nenahradil. Řešením by však mohlo být zachování estetického hlediska a značné zvýšení funkčnosti skelných tabulí při nahrazení solárními okny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu