20. srpen 2026
Orkán dohnal větrné elektrárny v ČR k rekordu, použity byly i PST transformátory

Víkendová vichřice má na svědomí kromě škod ve výši stovek milionů také rekord v podobě nejvyššího výkonu, kterého v ČR nejméně od počátku roku 2016 dosáhly větrné elektrárny. Podle údajů Energostatu dodávaly v noci ze soboty na neděli do sítě až 237 MW výkonu.
Mimořádně větrné počasí v Evropě se ve velké míře dotklo i provozu české elektroenergetické soustavy. Nejenže orkán způsobil škody ve výši stovek milionů, ale soustava se musela vypořádat i s vyššími než obvyklými výkony z větrných elektráren v ČR a sousedních zemích.
V ČR dokonce padl rekord výroby z větrných elektráren. V noci na neděli větrné elektrárny dodávaly až 237 MW elektrického výkonu, čímž využily svůj instalovaný výkon na cca 84 %. Ke konci druhého čtvrtletí disponuje ČR celkem 282 MW výkonu větrných elektráren.
{„type“:“AREA“,“country“:“CZE“,“sources“:“wind_onshore“,“from“:“2017-10-27″,“to“:“2017-10-30″,“caption“:“Výroba větrných elektráren v České republice při orkánu Herwart.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-10-27″,“end_date“:“2017-10-30″}
Výkony v ČR jsou ale stále relativně „drobné“ oproti sousednímu Polsku, ve kterém dosahoval výkon větrných elektráren až nad hranici 5 GW. I díky tomu byl přes víkend snížen dodávaný výkon uhelných elektráren, které vyráběly oproti předchozímu víkendu přibližně o třetinu méně.
Článek pokračuje pro předplatitele
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Přečetli jste teprve 33 % článku — zbývajících 67 % odemknete s prémiovým předplatným.
Co se dozvíte v placené části:
- Polské větrníky překonaly 5 GW a omezily výrobu uhlí.
- PST transformátory regulovaly přetoky z Německa až patnáctou odbočkou.
- ČEPS řešil přebytek 850 MW i vývozem regulační energie.
Nejvýhodnější roční předplatné
Měsíční varianta 99 Kč / měsíc
89 Kč/ měsíc
Mohlo by vás zajímat
24. srpen 2026
2. září 2026
9. září 2026
10. září 2026
17. září 2026
17. září 2026
23. září 2026
Komentáře (12)
Němci byli dobře připravení, i když výroba z větru trhala rekordy, vyváželi dost málo. Nepřekvapilo mě, kdyby bylo stlačení výkonu tepelných elektráren až někam k 12 GW taky rekordní.
Pane Veselý, tak trochu googlete, než začnete psát nesmysly...
Výroba z větru žádné rekordy netrhala. Podle Agora meteru bylo 28.10. večer špičkově nejvíce 35,5 GW z větru, tedy žádný rekord. Poptávka v Německu byla v té době přes 60 GW, takže opravdu žádné drama. 29.10. bylo špičkově 33 GW z větru a k tomu nějakých 10 GW fotovoltaiky při poptávce 62 GW, takže opět žádné drama, je mi líto. Němci nijak zvlášť připravení nebyli, ale nešlo o nijak mimořádnou situaci.
Já nepotřebuju ani googlit, já si normálně zajdu na energy-charts.de. Takže vím, že maximum výroby z větru bylo podle Fraunhoferova Institutu 28.10 v 20:15 - 39.94 GW a výroba konvenčních elektráren se v časovém intervalu 2:45 29.10. - 14:15 29.10. pohybovala mezi 12-13 GW.
A není jednodušší ten den či dva oželet, a větrníky částečně odstavit.
To spíš ty dva dny mohla odstavit všechny své elektrárny ČR a ještě od Němců inkasovat přes 10 milionů EUR
Jenže vydržovaný ČEZ by nezarobil a to by byl v současné době nepřekonatelný "problém". ČEZ přece požaduje zaplatit i za neodebranou energii kterou nevyrobil ale mohl vyrobit. Chtěli by určitě nějaké kompenzace a je možné že by ani těch 10 milionů EUR na to nestačilo.
A jéje, zase moudré rady bez znalostí. Maximální dovozní kapacita ES ČR je cca 3 GW. Takže všechny elektrárny ČR skutečně odstavit nemohla. Nehledě na to, že by byl problém je zase rychle najet poté, co přestalo foukat.
Technicky by to bylo jednodušší určitě. Prakticky se do nedělá ze dvou důvodů.
1) Němečtí občané chtějí Ökostrom, takže ten má přednost.
2) Zatímco tepelné elektrárny dostávají v rámci regulace sítě zaplaceno za to, že na příkaz z dispečinku omezují výrobu, je tento zdroj příjmu pro FV a větrné elektrárny nedostupný. Chovají se tedy ekonomicky racionálně a maximalizují svůj zisk jinak.
Ten důvod je mnohem prostší. OZE mají masivní provozní dotace, o které by při omezení výroby přišly, takže se jim zcela nesmyslně vyplatí vyrábět i pří výrazně záporné ceně elektřiny.
Dělají to za co jsou placeni, jsem rád, že se shodneme.
Mezi normálními lidmi je to nazýváno oze tunel.






