Klimatická politika pod palbou: Obyvatelé Německa, Francie a Polska nechtějí zákaz spalovacích motorů

Z průzkumu provedeného v Německu, Francii a Polsku vyplynulo, že za nejméně oblíbené klimatické opatření je považován zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv.com. Zajímavostí je, že toto opatření bylo nejméně oblíbené  i mezi voliči středolevých stran.

V roce 2023 přijaly země EU a Evropský parlament de facto zákaz prodeje nových benzinových a naftových vozů od roku 2035, a to snížením povolených výfukových emisí na nulu. Výjimka platí pouze pro vozy poháněné výhradně klimaticky neutrálními palivy, jejichž implementace stále není dokončena.

Tato politika, široce známá jako „zákaz spalovacích motorů“, je nejméně oblíbeným opatřením klimatické politiky ze seznamu 40 možností nabízených v průzkumu výzkumníků z Oxfordské univerzity, Humboldtovy univerzity v Berlíně a Hertie School Berlin.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 15 000 respondentů z Německa, Francie a Polska, přičemž cílem bylo zhodnotit různé klimatické politiky, stejně jako status quo, v párovém srovnání, čímž se vytvořilo pořadí oblíbenosti mezi jednotlivými opatřeními.

Výsledkem bylo, že ve všech třech zemích se zákaz aut se spalovacím motorem umístil na posledním místě, následovala opatření jako zvýšení poplatků za CO2 (Německo, Polsko) a také mýtné pro všechna auta kromě elektrických (Francie).

Zatímco nespokojenost se zákazem spalovacích motorů je nejvyšší u voličů pravice, šíří se napříč politickými tábory, takže je nejméně oblíbenou také mezi potenciálními voliči středolevých stran, jako je německá SPD, polská Lewica a další. Francouzská Parti Socialiste (vše S&D).

Na rozdíl od středopravicových a krajně pravicových stran středolevá skupina S&D v Evropském parlamentu toto opatření vždy podporovala a tvrdila, že je nutné dosáhnout celoevropské klimatické neutrality do roku 2050 a poskytnout výrobcům automobilů nezbytnou jasnost, aby se zaměřili na elektromobily.

Opačnému spektru dominují zelené investice a opatření průmyslové politiky

Na druhé straně spektra patří mezi nejoblíbenější opatření vyšší vládní investice do veřejné dopravy (Německo), přechod na ekologické vytápění veřejných budov (Francie, Polsko) a další opatření, která zatěžují veřejný sektor a velké korporace spíše než spotřebitele.

Mezi "populární" regulační zásahy se zařadily například zelené standardy pro výrobu energie, zelené standardy pro průmysl, zákaz letů na krátké vzdálenosti nebo soukromých letadel. Čili jedná se o regulace, které přímo neovlivňují každodenní život většiny lidí.

Výzkumníci varují

I přes odpor vůči jistým tématům autoři varují, že se nejedná o celoplošný odpor vůči ambiciózním klimatickým politikám. Zároveň upozorňují, že ve volebních kampaních do Evropského parlamentu se některé strany snaží nabízet co největší rozvolnění klimatických cílů, protože se domnívají, že se jedná o populární krok.

Místo toho by se politici měli podle autorů spíše zaměřit na zelené veřejné investice, například prostřednictvím celoevropského fondu pro průmyslovou politiku, nebo na snížení ekonomické závislosti na třetích zemích a chránění konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

U velmi nepopulárních opatření, jako jsou vyšší ceny uhlíku u benzínu a nafty, autoři argumentovali, že přerozdělení příjmů, zejména domácnostem s nejnižšími příjmy, by mohlo snížit veřejný nesouhlas.