Volby do Europarlamentu mohou výrazně ovlivnit směřování evropské energetiky

Volby do Evropského parlamentu, které se konají 7. a 8. června, budou mít pravděpodobně zásadní dopad na další vývoj evropských klimatických cílů.  Ve světle nedávného návrhu pro stanovení klimatických cílů do roku 2040 navržených Komisí se však tyto ambicióznější úmysly zdají spíše neproveditelné. Zpravodajský portál Euractiv nabízí stručný přehled toho,  na co se připravit po červnových volbách a jaké to bude mít důsledky v kontextu nových klimatických cílů. 

Dle průzkumů veřejného mínění směřuje celá Evropa spíše k pravicovým ideálům reprezentovaným nacionalistickými stranami. Zároveň se očekává, že jejich růst bude znamenat ztrátu pro zelené, socialisty a obecně levici. To se může promítnout do zbrzdění rozběhnuté zelené mašinérie, která za posledních 5 let poměrně významně udávala trendy v otázkách navyšování klimatických cílů.

Jako předzvěst toho, co nás možná čeká, poslouží nedávná debata v Evropském parlamentu věnovaná dosažení 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990.

Pravicové strany

Podle pravice bude mít toto nastavení klimatických cílů negativní dopad na rozvoj evropského průmyslu a zasáhne především sociálně slabší skupiny obyvatel.

Dle vyjádření českého europoslance Alexandra Vondry jsou tyto navržené cíle "nerealistické" a problém vnímá spíše v tom, že se jedná o "snahu donutit lidi k jinému životnímu stylu, který by omezoval jejich svobodu volby".

Předpokládá se, že politické seskupení Evropských konzervativců a reformistů, kterého členem je i Vondra, posílí své postavení a ze současných 62 křesel si přilepší o dalších 18. Zároveň je možné, že krajně pravicová strana Identita a demokracie zastoupená například i německou poslankyní ze strany Alternativa pro Německo, postoupí z 73 na 93 křesel.

Reakce Sylvie Limmerové nabízí předpověď budoucí rétoriky, kterou bude strana pravděpodobně na evropské úrovni zastávat. Limmerová říká, ať se podíváme na příklad Německa. Prý se jedná o "zeleného šampiona", kde deindustrializace postupuje rychlým tempem "protože německé společnosti si nemůžou dovolit platit víc za elektrickou energii".

Rovněž dodala, že i přesto, že v Německu podíl obnovitelných zdrojů roste, existují dny kdy se "více než 90 % elektřiny vyrobí pomocí uhlí, ropy a plynu, protože nefouká vítr a nesvítí slunce".  Sylvia Limmerová považuje "červeno-zelenou" klimatickou politiku za to nejhorší ekonomické "zhroucení", které bylo zaznamenané během celé existence společenství.

Co na to lidovci?

Evropská lidová strana se spíše zaměřuje na aktuální téma protestů farmářů. I navzdory tomu, že s předpokládanými 178 křesly zůstane nejsilnější stranou v europarlamentu, vypadá to tak, že strana se bude k otázkám klimatických cílů do roku 2040 stavět spíše rezervovaně. Její hlavní oblastí zájmu jsou dopady na zemědělce, přičemž představitel evropské lidové strany Peter Liese zdůrazňuje, že „lidi, kteří tvrdě pracují pro nízké příjmy“ si nemohou dovolit zelené technologie, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrická auta.

Podle Lieseho potřebují právě tito lidé "více podpory nejen prostřednictvím Sociálního klimatického fondu, ale také prostřednictvím národních zdrojů."

Druhá strana barikády

Socialisté a demokraté plně podporují cíle snižování emisí za účelem udržení oteplení o maximálně 1,5 °C, které stanovuje Pařížská dohoda.

Vyjádření nizozemského socialistického europoslance Mohammeda Chahima poukazují na fakt, že cíl EU snížit emise o 55 % do roku 2030 byl přijat Parlamentem v současném mandátu a zachování stejné trajektorie v příštím desetiletí by EU přivedlo k „číslu 90 %, ne více ani méně." Také vyzval své pravicové kolegy k slušné debatě a odkázal, že nemají předstírat "že jsou tyto cíle opravdu ambiciózní."

Dodal, že Evropa by se měla snažit udržet náskok a zacelit „obrovskou propast“ mezi Čínou či USA, pokud jde o zelené investice."

Socialističtí demokraté s velikou pravděpodobností i nadále zůstanou druhou největší skupinou v parlamentu se 143 křesly, což je pokles ze současných 154.

Centristé chtějí vidět konkrétní plány

Očekává se, že centristická skupina Renew Europe se po volbách propadne a průzkumy jí předpovídají 84 křesel, což je pokles ze 108 v současném parlamentu.

Pascal Canfin, francouzský zákonodárce pro obnovu, který předsedá parlamentnímu výboru pro životní prostředí, řekl, že jeho strana podpoří 90% cíl, protože je „založený na vědě“. Odkazoval se přitom na Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který stanovil vědecký konsenzus o globálním oteplování.

Podotknul však, že se nejedná pouze o stanovení klimatických cílů. „V první řadě potřebujeme správné množství financí. Pokud finance nebudou k dispozici, cíle nedosáhneme,“ varoval Canfin. Stejně jako EPP i centristé se zaměřují na spravedlivé řešení emisí ze zemědělství. „Farmáři vynaložili úsilí, ale velké supermarkety a zbytek řetězce nepodléhají stejnému druhu pravidel,“ říká a doplnil svůj apel pro efektivní řešení, s kterým má Komise přijít.

Zelení ztrácejí momentum

Jak už bylo řečeno, strana Zelených v červnu zřejmě utrpí velké ztráty. Podle odhadů získají 50 křesel, což je pokles o 24 mandátů.

Bas Eickhout, nizozemský europoslanec, se vyjádřil, že Zelení podpoří Komisí doporučený cíl 90 % pro rok 2040, i když je to „na spodní hranici“ rozmezí 90–95 %. obhajovaný Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu.

Klíčové však bude stanovení přesných kroků jak dosáhnout cíle 90 %. „Především musíme dát velmi jasný signál pro konec fosilních paliv v elektroenergetickém systému,“ argumentoval.

Varoval však před plány EU na podporu technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) k řešení průmyslových emisí, přičemž tento krok odsuzoval jako riskantní sázku na neověřenou technologii.

Eickhout uzavřel své vystoupení prosbou o řešení emisí skleníkových plynů ze zemědělství, které byly ve sdělení Komise z roku 2040 řešeny pouze povrchně.

Oslabená levice

Stejně jako Zelení i krajní levice trvala na nutnosti řídit se vědeckými radami a stanovit si vyšší klimatický cíl do roku 2040.

Podle Silvie Modigové, finské europoslankyně, je důležité určit přesnou podobu výpočtu emitovaných emisí. Zároveň dodává, že je nutné „stanovit různé cíle“ pro odstraňování uhlíku pocházejícího ze zemědělství nebo lesnictví, aby bylo možné jasně oddělit úsilí o snižování emisí, které je kladeno na sektor výroby elektřiny a průmysl.

Europoslankyně zdůraznila, že emise ze zemědělství se za posledních 20 let nesnížily, a to navzdory miliardám eur vynaloženým na opatření v oblasti klimatu.

I tuto politickou skupinu podle průzkumů očekává pokles mandátů z původních 41 na předpokládaných 37.