Poslanci europarlamentu schválili plán na zvýšení energetické účinnosti budov
Štrasburk 12. března (zvláštní zpravodaj ČTK) – Evropský parlament dnes přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.
Budovy podle Evropské komise v současnosti spotřebovávají dvě pětiny energií v Evropské unii a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů. Cílem revidované směrnice je dosáhnout úplné klimatické neutrality do roku 2050.
Pro přijetí navrhované revize příslušné směrnice o energetické náročnosti budov hlasovalo 370 poslanců, 199 bylo proti a 46 se zdrželo. Vstup v platnost vyžaduje, aby směrnici ještě formálně schválila i Rada EU, složená z členských států.
Hlasování předcházela v pondělí večer bouřlivá debata, ve které zazněly jak argumenty pro přijetí v podobě příštích nižších účtů za energie a vytvoření tisíců nových pracovních míst ve stavebnictví, tak argumenty odpůrců, že jde o „zelené šílenství“ a vytyčené cíle jsou nerealistické a nedosažitelné.
Mohlo by vás zajímat:
Zvýšení energetické účinnosti budov, to je ale slovní veletoč. Hovoříme-li v TZB o energetických potřebách, tak hovoříme o snížení energetické náročnosti budovy. Tím, že budeme investovat (a to velké sumy) pak můžeme u starších nemovitostí snížit spotřebu řekněme z 175 kWh/m2.rok na spotřebu mezi 30 - 50 kWh/m2.rok a u novostaveb ještě níže.
Pak je zcela jedno čím tam topíme, jde jen o výši další investice do zdroje. Praktickým výsledkem je snížená platba za energie a politicko-společenským pak nižší emise znečišťujících látek a to všech nejen toho démonizovaného CO2.
Pokud nemovitost o vytápěné ploše cca 100 - 120 m2 má potřebný příkon 2 - 3 kW, pak i přímotop nebo akumulační zásobník není katastrofou. Problémem zůstává jen spotřeba TUV, která je pak z pohledu energetické bilance rozhodující. Zde by byl vhodný asi zásobník s vestavěným TČ, nebo i rozumná instalace FVE...
Nulové emise. Neboli od roku 2030 budou povinné soláry na každé novostavbě.
Nedávno jsem četl článek, že aby se u nás zrekonstruovali stávající domy do EU standartu, tak při současnem tempu to bude trvat přes 70 let. V EU je to ještě horší, tam by to trvalo přes sto let. Statistika krásně ukazuje skostnatelost našeho systému.
Základem by měl být zákaz instalace nových zdrojů tepla na fosilní paliva. Je pravda ,že renovace starých budov jsou plošně nereálné nicméně lze nařídit alespoň instalace oken a venkovních dveří s větším tepelným odporem - pokud se mění. A také nízkoteplotní otopné soustavy teplota otopné vody 35° ve při výpočtové teplotě -18° by měla být maximální. Nejhorší je renovace budov na nevyhovujícím zastaralým způsobem což se dnes běžně děje.
Nový uhelný kotel již dnes nikdo nedává. Radiátory jsou naprosto ok, není potřeba podlahovka obzvláště pokud se topí plynem nebo uhlím.
Nutným základem je soběstačnost nejen Eu, ale taká národní a hlavně rodinná. Je pokrytecké při stárnouci populaci a tím stále se zvyšujících státních výdajích hovořit o povinných pasivních domech. Třicet let tady establishment propagoval vlastní soukromé bydlení a nyní tady se zkolabovaným stavebnictvím a celým trhem práce a služeb říká, že podnájem je normální. Doplatek na bydlení nyní pobírá 230000 domácností, to je možná milion lidí. Jaká může být budoucnost ekologie v anarchii?
Proberte se pasiv dnes neprojde . Musíze tam dát teplené čerpadlo , aby to uhlíkově prošlo . Ale když budete topit dřevem , tak projde i dum s velkými ztrátami . To už je OK
A nebo dáte na hůře zateplený dům a na střechu hafo FV panelů. Budete papírově třeba i energeticky aktivní.
Co na tom, že stejně budete v zimě potřebovat odebírat energii (více, než kdybyste stavěl s lepším zateplením) a v létě ta energie k ničemu nebude (případně ji ani nebudete moci dodat do sítě, kvůli její omezené kapacitě).
Laik žasne, odborník se diví. Europarlament opět řeší něco, co vůbec řešit nemusí. Obdobné věci si řeší majitel nemovitosti, který má nejlepší informace jak o zdrojích a cenách energií, tak spotřebách.
Obdobné nesmysly si řadím k řešeným problémům jaký příkon má mít evropský vysavač a mikrovlnka a kolik vody může spláchnout toaleta. "limit pro plné spláchnutí pisoáru max. 1 litr, na toalety - pět litrů plné spláchnutí. Původní návrh omezit spláchnutí pisoáru na 0,5 l byl zamítnut jako " neproveditelný ". Návrh na omezení množství vody na spláchnutí toalet na 3 litry byl také zamítnut"
V roce 1994 kongres nařídil, že toalety prodávané ve Spojených státech musí používat maximálně 1,6 galonu vody na spláchnutí - méně než polovinu průtoku, který byl používán předtím.
Jeden galon odpovídá přibližně 3,785 litru.
Prostě fakt, že někdo má na to plýtvatzdroji neznamená, že je dobré plýtvat. V podstatě je to konzervativní přístup. Zachovat planetu i těm po nás.
Jenže tyto věci je nesmyslné nařizovat plošně. Jiná je situace v jižních státech typu Španělsko, kde mívají s vodou problém a jiná situace je u nás nebo ve Skandinávii, kde problém s vodou není. Voda se stejně do řeky zpátky dostane přes čističku.
Pokud se ovšem nebere spodní. Soused má dešťovou, já z vodovodu z nádrže, kde třeba problém taky není. Nedovedu si ale představit, jak by se to dalo kontrolovat, pokud by to bylo omezeno jen na zdroj vody.
Navíc i na úpravu vody je třeba energie.
Dejte si na přívod na záchod průtokoměr, třeba jen na měsíc. Při 4 lidech v baráku vám pak dojde, že denně proženete záchodem hodně přes 100l pitné vody, za kterou platíte jak vodné, tak stočné. Můj děd má již přes 50 let vychytávku - bečku zabudovanou v garáži, z níž se gravitačně přes sítko napouští nádobka WC. Potřeboval k tomu nějaké nařízení z EU nebo dotaci, nebo postupoval jako řádný hospodář, co myslíte?
Stočné by ale platit měl jinak se dopouští podvodu. Pokud tedy máte veřejnou kanalizaci.
Na svém domě vidím, kam až se lze reálně s energetickými úsporami dostat. Dle štítku bych měl mít spotřebu primárních energií 96 kWh/m2/rok. Ve skutečnosti jsem se během 12 let nikdy nedostal přes 80 kWh/m2/rok, vždy to bylo kolem 11.5MWh plynu na vytápění a TUV a 3.5MWh elektřiny. Jelikož začal plynový kotel zlobit, místo nákladných oprav jsem pořídil tepelné čerpadlo a nastal šok: při nulové spotřebě plynu vzrostla spotřeba elektřiny jen na 5.5MWh, sakum prdum celý 180m2 dům celodenně obývaný 4 osobami včetně TUV, což odpovídá 30kWh/m2/rok. Na kolik to stlačím, až bude na střeše 20kWp solárů, se ani neodvažuji odhadovat. Panely jsou dneska už tak levné, že bych musel být úplně na hlavu, abych je na střechu nedal a střechu nezaplnil, když už tam někdo poleze. A že zůstane většina výkonu v létě na střeše a nebudu moci prodávat do sítě mi nikterak žíly netrhá, vždy mi šlo primárně o minimalizaci vlastní spotřeby. A nepotřebuju k tomu ani nařízení EU, ani novodobé prodejce hrnců nabízející dotace. A až za nějakou tu pětiletku doslouží stávající naftový vůz, budu určitě hledat něco, co si budu moci alespoň částečně "natankovat" zadarmo doma.
Ad staré domy: ne vždy má smysl cválat na mrtvém koni. Až budu jednoho dne řešit co se provede se staletým domem po dědovi, tak už teď nabeton vím, že rekonstrukce to nebude.
a kolko vas to TC cerpadlo stalo v investicnych nakladoch?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se