Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Rozhovor

Sören Högel: Inovacemi se připravujeme na německou energetiku po roce 2020

Německá společnost WSW Stadtwerke je první městkou energetickou společností na světě, která spustila trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů založený na technologii blockchain. Společnost působí v německém Wuppertalu a inovativním přístupem k energetice se snaží připravit na období, které nastane po roce 2020, kdy prvním obnovitelným zdrojům vyprší období s garantovanými výkupními cenami.

Na otázky webu oEnergetice.cz odpovídal Sören Högel, který vystoupí 14. listopadu na konferenci Share your energy v Praze s příspěvkem na téma „Využití blockchainu u retailového obchodníka v Německu: výsledky pilotních projektů„.

Top články

1. Diplomatická krize mezi USA a Saúdskou Arábií může vyústit v pohromu pro trh s ropou

Prezident Trump pohrozil tvrdým potrestáním Saúdské Arábii, pokud skutečně zabila novináře Jamala Khashoggiho. Saudská Arábie na to reagovala tak, že případně bude reagovat ještě větším činem. Dle expertů tím míní narušení trhu s ropou.

Zpravodajský portál Platts informoval o probíhající diplomatické krizi. Zmizení saúdského reportéra Jamala Khashoggiho odstartovalo diplomatickou krizi, která by mohla přerůst v pohromu pro trh s ropou a případně i pro světovou ekonomiku.

2. Bezpečnější jaderné elektrárny? Účinnější chlazení může zabránit jaderným haváriím

Jaderné reaktory využívané v jaderných elektrárnách dosahují tepelných výkonů v řádu stovek až tisíců MW. Při standardním provozu je teplo uvolňující se při jaderném štěpení paliva odváděno chladivem cirkulujícím v primárním okruhu, a je následně využito pro výrobu páry, jež roztáčí turbínu spojenou s generátorem. V případě ztráty primárního chlazení je možné reaktor ochlazovat přes jeho stěny, nicméně při překročení hranice kritického tepelného toku může dojít k jeho roztavení. Vědci z americké Havajské univerzity nyní přišli s novým řešením jak tuto hranici navýšit, a učinit tak provoz jaderných reaktorů bezpečnějším.

Jedním z největších nebezpečí při provozu jaderné elektrárny je možnost ztráty primárního chlazení – v této situaci je obtížné z reaktoru odebírat teplo vznikající probíhajícími jadernými reakcemi. Jedno z možností je reaktorovou nádobu chladit zvenčí, avšak tento způsob jejího chlazení je méně účinný než při běžné cirkulaci chladiva primárním okruhem. Pokud není možné teplo z reaktoru odebírat dostatečně rychle, teplota reaktorové nádoby začne stoupat, čímž může eventuálně dojít k jejímu roztavení a následnému úniku paliva.

3. BNEF: Asie bude hnát růst poptávky po LNG, v Evropě se LNG utká s bateriemi a obnovitelnými zdroji

Asie bude podle nového reportu Bloomberg New Energy Finance (BNEF) v následujících 12 letech hrát dominantní roli v růstu globální poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG). Dlouhodobý růst poptávky po LNG v Evropě bude přibržděn rozvojem obnovitelných zdrojů energie a bateriových úložišť.

BNEF vydal nový report Global LNG Outlook 2018, ve kterém představuje své predikce vývoje trhu s LNG do roku 2030.

4. Zpráva IPCC: Je nutné zabránit zvýšení teploty už o 1,5 ºC do roku 2100

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal novou zprávu. Podle ní bude mít závažné a nenávratné dopady již oteplení o 1,5 ºC do roku 2100. Dosažení tohoto limitu by se přitom podle zprávy dalo zabránit pouze zásadní globální transformací během následujících 30 let.  

Podle nové zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bude mít devastující dopady již oteplení o 1,5 ºC do roku 2100. Podle vědců je jednoznačně nutné dostat emise uhlíku na „čistou nulu“ během nadcházejících tří dekád, aby bylo dosaženo omezení zvýšení teploty. To by ovšem znamenalo nutnost obrovské a okamžité transformace, které vlády nejsou příliš nakloněné.

5. Austrálie odmítá doporučení vědců, elektřinu chce vyrábět z uhlí i v dalších desetiletích

Austrálie odmítla doporučení vědců, že by měla postupně přestat používat uhlí k výrobě elektrické energie do roku 2050. Podle těchto vědců by tento krok světu pomohl k dosažení cílů Pařížské klimatické dohody. Představitelé země ale říkají, že nevyužívání uhlí by bylo „nezodpovědné“. Emise v zemi v posledních 4 letech rostly.

Vědci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Austrálii doporučili, aby do roku 2050 přestala vyrábět elektřinu z uhlí. Podle zástupců Austrálie, která je největším exportérem uhlí na světě, by ale bylo vyhovění doporučení „nezodpovědné“. Austrálie v současnosti klade důraz na snižování domácích cen elektřiny a jiných problémů. Emise jsou tedy až na druhém místě. Během posledních 4 let emise v zemi rostly.

6. Expertní tým prezidenta Zemana podpořil jadernou energetiku

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana dnes podpořil jadernou energetiku a její další rozvoj. Ve výrobě elektřiny mají mít nadále prostor i tradiční elektrárny, například uhelné. Vyplývá to z vyjádření mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka na twitteru . Expertní tým na svém dnešním jednání podle něho podpořil i prolomení limitů těžby uhlí.

V energetice v Česku pokračuje diskuse o možné stavbě nového jaderného zdroje. Plány dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO), která se jednání v Lánech účastnila, dnes pro ČTK zopakovala, že o finančním modelu stavby nového jaderného bloku by měla vláda rozhodnout do konce letošního roku. V pátek ministryně řekla agentuře Reuters, že se stát bude muset nějakou formou podílet na výstavbě nových jaderných bloků v České republice, nejlépe jako druhý poskytovatel záruk po společnosti ČEZ.

7. Klimatická politika EU 2050 dostává konkrétnější obrysy

Dlouhodobé klimatické plány Evropské unie, které budou podrobněji představeny pravděpodobně v následujících několika týdnech, by mohly být ovlivněny nejednotností mezi vrcholnými představiteli a neúspěchy z minulosti při snaze o prosazení ambicióznějších cílů.

Jak informoval server Euractiv, i přesto, že předseda Evropské komise Juncker a šéf klimatické sekce Cañete podporují net-zero emisní strategii pro rok 2050, z řad dalších hlavních představitelů společenství zaznívají i hlasy podporující spíše přístup business-as-usual. Jaké faktory tedy podobu konkrétních závazných cílů pro celou Unii nejspíše ovlivní nejvíce?

8. Teplárny: Situace v oboru je vážná, teplárenství čelí ekonomické diskriminaci

Teplárny sdružené v Teplárenském sdružení ČR (TS ČR) považují současnou situaci v oboru za vážnou a tvrdí, že teplárenství dlouhodobě čelí ekonomické diskriminaci ve srovnání s lokální výrobou tepla. Sdružení proto vyzvalo vládu, Parlament a další orgány státní správy, aby se situací začaly urychleně zabývat. ČTK to dnes sdělil mluvčí TS ČR Pavel Kaufmann.

„Tato deformace trhu se nyní vyhrotila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami, kterou schválila Evropská rada v únoru letošního roku. Cena povolenky na emise skleníkových plynů vzrostla během jednoho roku téměř čtyřikrát. Ještě na začátku září 2017 se pohybovala kolem pěti eur, zatímco v současnosti osciluje kolem 20 eur. Většina analytiků přitom pro příští rok očekává další růst ceny povolenky na asi 25 eur,“ uvedlo sdružení.

9. Belgická síť by měla příští zimu zvládnout, země se dohodla s Německem na zajištění dodávek

Po dlouhotrvajících obavách o zajištění dodávek elektrické energie v průběhu nadcházející zimy se situace v Belgii obrací k lepšímu. Belgie včera uzavřela s Německem dohodu, která má zemi zabezpečit dostatek výkonu, a zabránit tak omezování dodávek spotřebitelům či případným blackoutům.

Podle německého ministra energetiky Petera Altmaiera sousedé Belgie, konkrétně Francie, Německo a Nizozemsko, disponují dostatkem výrobních kapacit, které by měly vyvážit případný chybějící výkon v belgické soustavě. Země se dohodly na několika opatřeních, přičemž jedním z nich má být zajištění minimálně 20 % přeshraničních přenosových kapacit pro obchodování mezi Rakouskem, Belgií, Německem, Francií, Lucemburskem, Nizozemskem a Švýcarskem.

10. FT: EU se chystá podpořit výrobu baterií miliardami eur

Evropská unie hodlá povolit státní podporu výzkumu elektrických baterií. Společnostem, které chtějí stavět velké závody na jejich výrobu, pak nabídne spolufinancování v řádu miliard eur. Napsal to dnes list Financial Times (FT). Brusel se totiž obává, že automobilový průmysl, který v EU zaměstnává kolem 13 milionů lidí, by kvůli závislosti na bateriích z Asie mohl prohrát závod o budování trhu elektromobilů.

Zhruba 80 procent současné i zamýšlené kapacity na výrobu baterií ve světě je podle údajů agentury Bloomberg v Asii, jen v Číně je to 69 procent. Spojené státy mají 15 procent a Evropská unie jen čtyři procenta.

Inovativní technologie

Další milník pro využití technologie Power to Gas v průmyslovém měřítku na obzoru

Aby mohl růst podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, je nutné vyřešit otázku spolehlivé a cenově dostupné akumulace. Jedním z možných řešení je technologie power to gas (P2G), jež funguje na principu přeměny elektřiny na plynná paliva. Jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy tento týden oznámil plány na výstavbu pilotního zařízení P2G o výkonu 100 MW.

Omezování výroby obnovitelných zdrojů, neplánované přetoky elektřiny do okolních států, problémy s výstavbou nových vedení a neklesající emise skleníkových plynů, s tím vším může Německu pomoci technologie P2G. Průkopníkem technologie P2G v Německu je Uniper, který má své pilotní projekty v Hamburgu a Falkenhagenu.

Téma

Boj Ukrajiny za plynovou soběstačnost. Jak přilákat zahraniční těžaře?

Ukrajina plánuje příští rok provést mezinárodní aukci na práva pro průzkum zhruba 30 licencovaných lokalit v zemi. Cílem je snížit svoji závislost na dováženém plynu s budoucí vizí naprosté soběstačnosti.

Podle ukrajinské Státní služby pro geologii a podloží se aukce bude konat koncem února nebo začátkem března na speciálně navržené a vyvinuté elektronické platformě Prozorro, aby byla zajištěna plná transparentnost.

Bloomberg: Hrozbou použít ropu jako zbraň Saúdové porušili tabu

Už 45 let je to v Saúdské Arábii považováno za něco, co je za hranou. Najednou však Rijád udělal to, co mnozí považují za skrytou hrozbu, že království chce využít své ropné bohatství jako polickou zbraň. A to je něco neslýchaného už od roku 1973, kdy arabské embargo vyvolalo první ropnou krizi. Napsala to agentura Bloomberg.

Saúdská Arábie – největší vývozce ropy na světě – v neděli uvedla, že podnikne odvetu za jakákoliv represivní opatření spojená se zmizením saúdského novináře píšícího pro list The Washington Post Džamála Chášakdžího.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu