Domů
Energetický dvoutýdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Začne Čína dovážet uhlí z USA? Názory účastníků trhu se liší

Názory na čínském trhu s černým energetickým uhlím ohledně údajně plánovaných kroků čínské vlády vedoucích k zahájení importu této komodity ze Spojených států se liší. Podle zahraničního serveru Platts by mohla Čína dokonce zrušit dovozní clo na americké uhlí, jehož sazba je nyní 6 %.

Podle čínských médií je v rámci zklidnění obchodních vztahů mezi oběma zeměmi v plánu nákup amerického zboží v hodnotě až 70 miliard dolarů včetně uhlí těženého v oblasti Apalačského pohoří.

2. Altmaier: Po odstavení jaderných elektráren budeme potřebovat pauzu „na zamyšlenou“

Německý spolkový ministr energetiky Peter Altmaier již dříve prohlásil, že Německo stojí před dvojí výzvou – snížením výroby uhelných elektráren do roku 2030 na polovinu a zároveň odstavením zbylých jaderných elektráren na konci roku 2022. Nyní dodává, že odstavení jaderných elektráren může vyžadovat pauzu „na zamyšlenou“. Kriticky se postavil i k výzvám některých členských států EU na navýšení cíle podílu OZE výrazně nad 30 %.

Altmaier tak vyjádřil své obavy o zajištění bezpečnosti dodávek po odstavení 10 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren v letech 2019-2022. Instalovaný výkon uhelných elektráren má být kvůli klimatickým cílům navíc do roku 2030 snížen na 25 GW, potvrdil Altmaier na kongresu v Berlíně.

3. Tesla po světě rozmístila již 10 000 superchargerů, v ČR jich moc nenajdete

Společnost Tesla motors uvedla v USA do provozu supercharger s pořadovým číslem 10 000. Nejvíce superchargerů je umístěno v USA, v České republice je supercharger zatím pouze na třech místech. Je potřeba dodat, že i s tímto cílem je Tesla několik měsíců ve zpoždění, jelikož 10 000 superchargerů mělo být zprovozněno již na konci loňského roku.

Společnost Tesla podnikatele Elona Muska nejenže pracuje na urychlení produkce Modelu 3, který je určen pro masový trh, ale současně významně rozšiřuje síť dobíjecích stanic.

4. V prvním jaderném reaktoru typu EPR bylo dosaženo kritického stavu

V čínské jaderné elektrárně Taishan 1 bylo minulý týden poprvé dosaženo kritického stavu, tedy trvale udržitelné štěpné reakce. Elektrárna, jejíž stavba započala v roce 2009, se tak stala první jadernou elektrárnou typu EPR, která tohoto milníku na cestě ke komerčnímu provozu dosáhla. Uvedení do provozu je očekáváno do konce tohoto roku. Evropské EPR ve výstavbě ve Finsku (Olkiluoto) a Francii (Flamanville) se připravují na zavážku jaderného paliva.

Blok číslo 1 čínské jaderné elektrárny Taishan dosáhl jako první reaktor typu EPR (European Pressurized Reactor) kritického stavu a významně se tak přiblížil svému komerčnímu spuštění, jak informoval na svém oficiálním twitteru zástupce společnosti EDF. Jaderné palivo bylo do elektrárny zavezeno v polovině dubna a její komerční spuštění se očekává do konce tohoto roku. Dle vyjádření EDF nyní bude testováno zvyšování výkonu elektrárny, která zatím není připojena k síti.

5. Cesta k evropské obdobě „Gigafactory“ na baterie bude trnitá

Trh s bateriemi zažívá rozmach srovnatelný s rozvojem trhu se solárními panely, který odstartoval před deseti lety. Bateriím se predikuje budoucnost minimálně stejně zářná jako zmiňovaným solárním zdrojům. Z tržního koláče s lithiovými bateriemi, jehož velikost může v příštím desetiletí přesáhnout 100 miliard dolarů, by si také Evropa velmi ráda ukousla svůj podíl. Vlajkovou lodí evropských baterií má být švédská společnost Northvolt, která by do roku 2023 chtěla vyrábět baterie o kapacitě 32 GWh ročně. Na realizaci ambiciózního projektu je ovšem třeba získat investory, jenž uvěří tomu, že evropská baterie dokáže v konkurenci s asijskými výrobci obstát.

Švédský ještě stále start-up Northvolt založil mj. jeden z bývalých vrcholných manažerů společnosti Tesla Peter Carlsson. Zkušenosti z rozvoje amerického bateriového giganta mají být klíčové i pro rozvoj Northvoltu. Investoři se však zatím na Nortvolt dívají konzervativně. Pro iniciační fázi si Northvolt vytyčil cíl získat 80 – 100 milionů eur. Tuto sumu se mu nakonec podařilo získat, ale trvalo to déle než se očekávalo. Největšími soukromými investory jsou doposud společnosti ABB a Scania, jež investovaly shodně 10 milionů eur. Půjčku 52,5 milionů eur na úvodní fázi projektu poskytla Evropská investiční banka (EIB) a projekt podpořila také švédská vláda.

6. Noční vyjednávání přinesla dohodu o navýšení cíle EU pro OZE na 32 %

Vlajka Evropské unie

Noční vyjednávání mezi Radou EU a zástupci Evropského parlamentu vedlo k dohodě na cíli Unie v podílu OZE do roku 2030. Naplnily se víkendové předpoklady agentury Platts, že cíl bude stanoven v rozmezí 30-33 %. Při jednání byla nakonec nalezena shoda na 32% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU pro rok 2030. Shoda panuje na cíli pro OZE v dopravě, oblast úspor energie zůstává sporná. 

Cíl 32% podílu bude součástí směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie. Podle serveru Euractiv je součástí dohody také klauzule o přezkoumání dohodnutého cíle a jeho možném posunu výše nejpozději do roku 2023. Dojednaný podíl OZE byl maximální možný, především kvůli postoji Německa, které již v pondělí deklarovalo, že cíl vyšší než 32 % nepodpoří.

7. Schůzka Beneše se Zemanem a Babišem byla o budoucnosti energetiky

Praha

Tématem dnešní schůzky prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO) a generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem na Pražském hradě byla budoucnost české a evropské energetiky. Novinářům to po jejím skončení řekl Beneš. Shodli jsme se skoro na všem, dodal, konkrétní probírané záležitosti například ve spojitosti s možnou stavbou nového jaderného bloku v ČR komentovat nechtěl.

„Nedohodli jsme se na tom, že bychom něco veřejně závěrem formulovali. Myslím si, že to byla velmi úspěšná konstruktivní schůzka,“ uvedl pouze.

8. Český EPH je druhým největším producentem emisí CO2 v Evropě

Akciová společnost Energetický a průmyslový holding dotahuje na prvenství německé RWE jakožto největšího producenta emisí v evropském systému obchodování s povolenkami EU ETS. Objem emisí, které byly v rámci skupiny EPH minulý rok vypuštěny, čítá 88,5 milionů tun (Mt) ekvivalentu CO2. Zprávu uvedla společnost Carbon Market Data, zabývající se výzkumem v oblasti obchodování s povolenkami.

Zpráva byla publikována poté, co EPH zveřejnil své hospodářské výsledky, dle kterých náklady spojené s emisními povolenkami vzrostly o 73 %. I přesto byl EPH jedinou společností, mezi třemi největšími emitenty v EU, u které emise v porovnání s výsledky z předchozího roku vzrostly. Největším znečišťovatelem se 129 Mt CO2 byla zmíněná RWE, třetím poté italská Enel s 58,4 Mt. V roce 2016 byla přitom společnost RWE zodpovědná za 142 Mt (jde tedy o meziroční 9% pokles), Enel za 62 Mt. Emise EPH zatím vzrostly z 82 Mt na 88,5 Mt, tedy o 7,5 %. Sama společnost ovšem uvádí čísla 16 Mt (rok 2017) a 14,3 Mt (2016), tedy nárůst o 12 %. Čísla Carbon Market Data vychází z rejstříku EU ETS a berou v úvahu minoritní i majoritní podíly každé součásti skupiny EPH.

9. V Německu bude od zítra k dispozici výkon všech zbylých jaderných bloků

Německá jaderná elektrárna Philippsburg. Zdroj: EnBW

Německé jaderné bloky Philippsburg 2 a Emsland A by podle zaktualizovaných informací měly dnes večer začít opět dodávat elektřinu do sítě. Po přifázování obou uvedených bloků dojde k obnovení maximálního dostupného výkonu všech sedmi zbylých německých jaderných bloků.

Návrat do provozu uvedených jaderných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 1,7 GWe by měl způsobit snížení spotové ceny elektřiny, která byla podle zahraničního serveru Platts v posledních týdnech v Německu na vysoké úrovni zejména kvůli nízké výrobě větrných elektráren, vyšším palivovým nákladům některých zdrojů a několika neplánovaným odstávkám.

10. Temelín pokračuje ve zvyšování instalovaného výkonu

jaderná elektrárna temelín

Jaderná elektrárna Temelín zvýšila výkon prvního bloku o dva elektrické megawatty (MWe) na 1082 MWe. Znamená to, že dokáže vyrobit elektřinu pro dalších 4000 českých domácností. Oba bloky zásobují elektřinou pětinu Česka. Další zvýšení výkonu plánuje Temelín v roce 2020. Novinářům to dnes řekl ředitel elektrárny Jan Kruml.

Loni vyrobil Temelín 16,48 terawatthodin (TWh) elektřiny, což byla zatím nejvyšší roční výroba.

Inovativní technologie

Nabíjení snazší než tankování. Německý automobilový gigant přichází s bezdrátovou technologií

BMW Wireless charging bezdrátové nabíjení

Německá automobilka BMW oznámila nový produkt ve formě bezdrátové nabíječky pro plug-in hybridy vlastní výroby. Výroba začne již příští měsíc, objednat bezdrátovou nabíječku je však možné již nyní.

Dobíjení elektromobilů je stále jedním z problému, který znemožňuje mnohem výraznější rozvoj elektromobility nejen v České republice. Automobilka BMW díky novému produktu prohlašuje, že nabíjení bude pro majitele výrazně jednodušší než klasické tankování paliva u benzinových nebo dieselových motorů.

Pokrok v získávání uranu z mořské vody: Vědci extrahovali první uranový „žlutý koláč“

Výzkumníci úspěšně použili akrylová vlákna k získání uranu z mořské vody v rámci studie v Pacifických severozápadních národních laboratořích (PNNL). Tým tvrdí, že technologie využívá levné materiály a může konkurovat svými náklady obvyklé suchozemské těžbě uranu.

Materiál byl vyvinut společností sídlící v Idahu, která se zabývá ekologickými technologiemi, LCW Supercritical Technologies, s počáteční podporou PNNL spadající pod Úřad pro jadernou energetiku amerického ministerstva energetiky. Uran vyskytující se v mořské vodě je adsorbován na molekuly, které jsou chemicky vázány na povrchu polymerových vláken. Vlastnosti adsorbentu jsou obnovitelné, takže uran může být snadno extrahován do formy tzv. „žlutého koláče“ a trvanlivý polymer znovu použit.

Téma

Predikce v energetice 3: Získávání vstupních dat a vlastnosti predikčního modelu

Predikce v energetice. Ilustrační foto.

Po úvodním náhledu do světa predikcí a jeho následném propojení s energetikou bude dnešní díl zaměřen na samotný predikční model. Konkrétně na predikční model pro obchodníky s plynem a elektřinou. Budou popsány vstupy a zdrojová data využívaná při tvorbě predikcí. Dále budou shrnuty vlastnosti, kterými by měl kvalitní model disponovat. Naznačen bude také způsob, jakým se kvalita takovéhoto modelu ověřuje.

Z minulých dílů série víme, že predikce je tvrzení o tom, co se stane v budoucnosti, které je založeno na přesných vědeckých postupech využívajících historických dat a matematicko-fyzikálních modelů. Model využívaný pro predikce se sestavuje na základě pravidel, která umožňují napodobovat chování a vlastnosti predikovaných hodnot. Výstupem predikčního modelu je vlastní predikce.

A1merický start-up přišel s revoluční elektrárnou. Jako palivo využívá směs s 94 % CO2

Hasící systémy na bázi oxidu uhličitého (CO2) se běžně používají v průmyslu, pro kanceláře, výpočetní techniku a elektroniku. Díky využití CO2 dochází k uhašení plamene, a ne k jeho podpoře. Spalování tohoto plynu k výrobě elektřiny se tak trochu zdá jako oxymóron. Ovšem za správných podmínek může být CO2 součástí spalovacího procesu. Tento fakt je srdcem nové elektrárny, která se staví na předměstí LaPorte v Houstonu. Nový model plynové elektrárny od NET Power využívá jako palivo směs obsahující 94 % oxidu uhličitého.

Důležitým faktem je, že elektrárna zachytává a sekvestruje oxid uhličitý bez dalších dodatečných nákladů. Podle kalkulací společnosti NET Power, po komerčním zavedení  technologie dojde ke zvětšení společnosti a náklady na výstavbu a provoz elektrárny nebudou vyšší než u konvenčních plynových elektráren.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se