Je opravdu pro Česko plynová varianta mixu lepší než jaderná?
Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.
Nedávno vyšel rozsáhlý rozhovor o energetice s Michalem Šnobrem. Určitě je zajímavý a pro každého, kdo se zajímá o budoucnost naší energetiky, jej doporučuji k poslechnutí. S řadou jím prezentovaných názorů plně souhlasím, ovšem další jsou silně ovlivněny tím, že se jedná o zástupce spekulativních akcionářů firmy ČEZ, kteří jsou zaměřeni na rychlý osobní zisk. Jeho časové výhledy se neliší příliš od politiků, jejichž vize jsou dominantně dány volebními obdobími a prioritou je vítězství ve volbách.
Přechod od uhlí je nutnost, jeho optimální čas je otázkou
Už dlouho je jasné, že Česko bude muset odejít od uhlí, které zatím pokrývá největší část potřeb elektřiny a tepla. V dřívějších letech byl postupný útlum uhlí dominantně dán vyčerpáním zásob omezených i stanovenými limity těžby a postupným stárnutím zdrojů, které přestávaly vyhovovat stále náročnějším požadavkům na omezení emisí škodlivin. V současné době se však stále více uplatňuje ekonomický tlak způsobený zvyšujícími se cenami povolenek na emise oxidu uhličitého a politické tlaky Evropské unie na uzavírání uhelných elektráren.
S Michalem Šnobrem se shodnu i v tom, že podmínky pro obnovitelné zdroje jsou u nás omezené. Vzhledem k tomu, že nemáme větrné mořské pobřeží a nejlepší větrné podmínky jsou v ekologicky nejcennějších horských partiích, není reálný potenciál hlavně v oblasti větrných zdrojů příliš velký. Největší je u obnovitelných zdrojů v oblasti fotovoltaiky, Do vyřešení možnosti masivní akumulace jsou i v této oblasti možnosti značně omezené. Velká část náhrady uhlí se tak musí realizovat buď pomocí plynových zdrojů nebo jaderných reaktorů. Přesnější rozbor možných scénářů a rizik spojených s přechodem od uhelných zdrojů jsem popsal v dřívějším článku.
Opřít se o plyn?
Pravdou je i to, že německá Energiewende je založena na přechodu k mixu postaveném na plynových zdrojích skombinovaných s těmi obnovitelnými. Plyn zde bude mít velmi důležitou roli a významné bude i využití paroplynových bloků. To je hlavní důvod tak intenzivní snahy Německa o dokončení plynovodu NordStream II. Je také jasné, že díky tomu bude mít využívání spalování plynu v Evropské unii v podobě Německa velmi silné zastání. A na to spoléhá při prosazování výstavby paroplynových bloků u nás i Michal Šnobr.
Na druhé straně platí, že plyn není nízkoemisní zdroj. Jak konstatuje v rozhovoru i Michal Šnobr, započítávají se u plynových zdrojů jen emise uvolněné při spalování, které jsou poloviční až třetinové oproti uhelným. Jde však o čistě formální přístup Evropské unie. Reálně jsou při započtení úniků při těžbě a dopravě plynu emise skleníkových plynů u uhelných a plynových zdrojů velmi podobné. Podobá se to situaci při masivní náhradě uhlí v Evropě spalováním dřeva těženého v Americe a převáženého přes oceán. Také tato produkce elektřiny pomocí „obnovitelného“ zdroje je formálně v Evropské unii čistá. Ve skutečnosti to však je environmentální zločin. Pokud je tedy smyslem odchodu od uhlí snížení emisí skleníkových plynů a antropogenního vlivu na klima, tak jeho náhrada plynem postrádá jakýkoliv smysl.
Dalším faktorem, který je proti plynu, je dramatické zvyšování ceny emisních povolenek. Při spalování plynu je sice potřeba povolenek poloviční, ale s růstem jejich ceny roste i cena elektřiny z plynových zdrojů. U plynu se navíc dá čekat zvyšování spotřeby. A to nejen v Evropě, ale hlavně v Asii, kde je hlavně v Číně vedeno více snahou omezit škodlivé emise, které dusí města, než potlačit emise oxidu uhličitého. Dají se tak předpokládat vysoké ceny této komodity. K čemu vysoké ceny emisních povolenek a plynu vedou, vidíme třeba i nyní. Cena elektřiny se stává velmi vysokou a uhelné zdroje se stávají opět konkurenceschopnými s plynem.
Situaci, ke které vede vysoká cena emisních povolenek a plynu z cenou elektřiny je vidět na příkladu Německa, které však vytváří cenu i u nás. Poslední týden ukazuje situaci při ideálních podmínkách pro fotovoltaiku. Při víkendové malé spotřebě se sice kolem poledne mohou ceny snížit i do záporných hodnot. Ovšem v ostatním čase se pohybují mezi 70 až téměř 120 EUR/MWh. Vidíme také, že klasické zdroje (šedá barva) i v této době zajišťují velkou část potřebné produkce elektřiny v Německu. A Německo také musí část elektřiny dovážet, aby uspokojilo svou spotřebu (fialová čára) mimo polední špičky fotovoltaiky.
Velkou otázkou pak je, jak se Evropská unie zachová v situaci, kdy se začne ukazovat, že náhrada uhlí plynem k reálnému snížení emisí skleníkových plynů nevede. Navíc v Německu i dalších státech, které přistupují k uzavírání nízkoemisních jaderných bloků, budou i tyto nahrazovány emisními plynovými. Uvidíme, jak se veřejnost postaví k tomu, že obrovské náklady věnované na snížení emisí skleníkových plynů reálně k jejich snížení nevedou. Je tak otázka, zda se podpora Evropské unie pro plyn nezmění, podobně jako se začíná měnit její postoj k náhradě uhlí masivním spalováním dřevní hmoty.
Michal Šnobr věří tomu, že Německo plyn ubrání. Zároveň tu však jsou státy, které zůstávají u jaderné energetiky nebo mají ideálnější podmínky pro obnovitelné zdroje, jako je například Francie, Finsko, Švédsko a Slovensko, které tak nejsou na plynu pro výrobu elektřiny tak silně závislé. Změna přístupu Evropské unie k plynu tak není vyloučena. I paroplynové zdroje potřebují pár desetiletí, aby se zaplatily. V případě změny postoje Evropské unie k plynu by však mohly skončit podobně, jako tomu bylo u nedávno dokončených černouhelných elektráren v Německu. Příkladem může sloužit jedna z nejmodernějších a nejúčinnějších z nich Moorburg. Takové nákladné experimenty si může dovolit Německo, ale pro Česko by mohly být zničující.
Nebo se opřít o jádro?
Životnost jaderných zdrojů přesahuje šedesát let. Investice do vybudování současného velkého jaderného reaktoru jsou velmi velké a musí se investovat v krátkém čase a před jeho spuštěním. Velkou část ceny elektřiny tak tvoří právě cena investice. Souhlasím tak s názorem Michala Šnobra, že výstavba takto velké a dlouhodobé investice je velmi těžká bez záštity státu. Problém totiž je, že zde existuje velmi vysoké politické riziko, že budou výstavba nebo provoz jaderného bloku předčasně ukončeny. Toto riziko se dramaticky snižuje, pokud za stavbou stojí stát. Zároveň je potřeba do stavby investovat velkou sumu, která většinou vyžaduje půjčku. A cena peněz je se státní záštitou mnohem nižší, než je tomu u soukromého investora.
Jaderná elektrárna je velmi dlouhodobá investice. Cena elektřiny z ní také závisí na tom, jaká by měla být doba splácení investice. Může jít o investici státu, která je určena pro dlouhodobé zajištění energie s přiměřenou cenou pro průmysl a obyvatelstvo, případně o investici rodinné firmy, která cílí na zajištění dlouhodobých dodávek elektřiny i pro další generace vlastníků firmy. V tomto případě není vzhledem k velmi dlouhé životnosti reaktoru potřeba trvat na rychlé návratnosti investice a lze zajistit nízkou cenu produkované elektřiny.
Druhou možností je investice budovaná soukromým investorem pro rychlý zisk akcionářů. V tomto případě je vyšší cena půjčených peněz, dražší je i pojištění rizik a kratší je vyžadovaná doba návratnosti. V tomto případě je výsledná cena elektřiny poměrně vysoká. Názorně je to vidět na předpokládané ceně elektřiny z elektrárny Hinkley Point C, která je investorským finančním modelem. Příkladem státní investice je elektrárna Paks II, u ní se tak předpokládá daleko nižší cena elektřiny. Připomeňme, že u nového bloku v Dukovanech se předpokládá finanční model zaštítěný státem. V Evropské unii dominují v oblasti velkých firem společnosti vlastněné akcionáři, kteří jsou podobně jako Michal Šnobr zaměřeni na rychlý osobní zisk. I to je důvod, proč je bez státní záštity postavit jaderný blok v Evropské unii téměř nemožné.
I sám Michal Šnobr zdůrazňuje, že jim preferovaný plynový mix není nízkoemisní. Nízkoemisním zdrojem není plyn, ale je jim jádro. Je třeba navíc připomenout, že navrhovaný nový blok v Dukovanech je primárně určen pro náhradu dosluhujících dukovanských bloků. Když se podaří zajistit jejich šedesátiletý provoz, což hlavně z politických důvodů způsobených tlakem našich sousedů může být náročné, může při včasném spuštění nového bloku dojít k částečnému překryvu jejich činnosti. V každém případě by však nebylo vhodné s přípravou a realizací jeho výstavby otálet. Jinak se může stát, že nízkoemisní jádro budeme jako v Německu nahrazovat silně emisním plynem.
Velice často se ze zelených aktivit objevuje představa, že výstavba jaderných zdrojů probíhá pomalu, a proto je třeba vše zaměřit na budování obnovitelných zdrojů. V oblasti fotovoltaiky se i velké výkony dají postavit poměrně rychle, což dokumentuje i solární boom v roce 2010. Jiná situace je ovšem v oblasti větrných zdrojů. Připomeňme, že pro jaderné bloky máme dvě vybraná stavební místa Temelín a Dukovany, která mají celou řadu posouzení a povolení za sebou. Existuje také vysoká podpora výstavby místního obyvatelstva. Nic takového nemáme v oblasti větrných farem. Je možná několik větrných turbín postavit v rozumném čase, ale výkony ekvivalentní jadernému bloku se těžko postaví rychleji než on.
V Jizerkách zatím není větrných turbín příliš a jsou spíše menší, s narůstajícím počtem však bude odpor proti jejich další výstavbě narůstat. Pár větrníků je zajímavý pohled, pokud je však v turistické oblasti turbína všude, kam se podíváš, stává se to problémem. (Foto Vladimír Wagner).
Jaký by mohl být optimální mix?
Pokud bychom opravdu chtěli dospět k nízkoemisnímu mixu, tak je nejefektivnější cestou kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika velmi dobře vykrývá denní špičky, zvláště, když se vhodnou orientací panelů podaří pík její výroby rozšířit. Jaderné bloky jsou pak vhodné pro pokrytí základního zatížení. To je v zimě vyšší, což se dá reflektovat vhodným rozvrhem výměny paliva a přestávek na údržbu. Pokud bychom předpokládali zhruba současnou spotřebu a její průběh, optimální jaderný výkon pro pokrytí základního zatížení je okolo 7 GWe. Dalo by se to zajistit dvěma bloky s výkonem 1,2 GWe, které by nahradily současné čtyři bloky v Dukovanech, a přidáním dvou stejných bloků ke stávajícím dvěma v Temelíně. Pokrytí denních špiček by zajistilo zhruba 4 až 5 GWp fotovoltaiky. Realistické zvýšení větrných zdrojů by mohlo umožnit jejich instalovaný výkon zhruba 1 GWp. Jen ještě připomenu, že v době, kdy budou výborné sluneční podmínky, bude mít Bavorsko velké přebytky elektřiny se slunce. V době, kdy bude hodně foukat, bude mít velké přebytky větrné elektřiny sever Německa.
Pokud by se podařilo alespoň mírně navýšit vodní, hlavně přečerpávací, elektrárny a ty na biomasu, které by se dominantně využívaly pro regulaci a přidal větší potenciál akumulace, který je realisticky dostupný, tak by se mohl silně snížit potřebný výkon, a hlavně využití fosilních zdrojů. Celkový výkon uhelných a plynových zdrojů by pak mohl klesnout pod 3GWe. Pokud by se využívaly v režimu kapacitních plateb, tak by se roční emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny u nás dramaticky snížily, pětkrát až šestkrát. Z hlediska reálných emisí skleníkových plynů by možná bylo vhodnější nenahrazovat za každou cenu uhelné bloky novými paroplynovými. Rozumnější bude je nahrazovat přímo nízkoemisními. Pokud vezmeme data o české spotřebě elektřiny a podmínky pro provoz na počasí závislých zdrojů z minulých let, tak by takový mix dokázal plně zajistit výkonovou potřebu i celkovou výrobu.
Je pravděpodobné, že přechod na elektromobilitu a elektrifikaci dalších odvětví, například zavádění tepelných čerpadel, povede ke zvýšení spotřeby elektřiny a nutnosti se s tím vyrovnat. Pokud by se podařilo ve třicátých a čtyřicátých letech zavést komerční malé modulární reaktory nebo dramatický průlom v možnostech akumulace, bylo by naopak možné odejít od fosilních zdrojů rychleji.
Krásné smíšené lesy na jizerské hřebenovce. Dejme si pozor, abychom při honbě za snižováním emisí oxidu uhličitého nenadělali větší environmentální škody než užitek. (Foto Vladimír Wagner).
Závěr
Na závěr ještě poznámka k malým modulárním reaktorům. Postupné zvětšování jaderných reaktorů nebylo samoúčelné, zlepšuje to ekonomiku. Podobný proces probíhá třeba také s větrnými turbínami, jejich velikost také postupně roste. V případě vhodného finančního modelu tak vyjde velký blok levněji než odpovídající výkon v malých blocích. Zvláště, když máte vhodné stavební místo, jako je tomu v případě Dukovan a Temelína. Malé modulární reaktory mohou začít být reálně levnější, pokud se budou opravdu produkovat modulárně v dostatečně velkých sériích. Jestli ovšem první komerční malé modulární reaktory budou ve třicátých a čtyřicátých letech, tak rozběhnutí jejich sériové produkce s dostatečným počtem na to, aby se jejich ekonomické parametry projevily, nebude v takové době, abychom na ně s výstavbou nových Dukovan mohli čekat. Současná situace v cestě za malými modulárními reaktory je popsána v nedávném článku. S největší pravděpodobností nevytlačí velké reaktory III. generace, ale umožní využití jaderných zdrojů v decentralizované elektroenergetice a teplárenství.
Odložení rozhodnutí o výstavbě nového jaderného zdroje až na dobu, kdy budou k dispozici komerční modulární reaktory, by znamenalo dramatické odloženi přechodu k nízkoemisnímu mixu. Podpora realizace jednoho bloku v Dukovanech, stejně jako podpora budování fotovoltaických, větrných a dalších obnovitelných zdrojů i prvků pro akumulaci a regulaci, by měla ukázat naše schopnosti v různých oblastech a jejich reálný potenciál. Jak se to bude dařit, silně závisí na politických rozhodnutích. A v tomto směru jsem stejně jak Michal Šnobr velice skeptický k tomu, zda jsou naši politici schopni realizovat strategická rozhodnutí. Podrobněji jsem o tom nedávno psal. I já tak pochybuji, že dokáží byť jen jeden jaderný blok postavit. Nakonec tak s největší pravděpodobností skončíme u prodloužení využívání uhelných bloků a narychlo postavených paroplynových zdrojů.
Jaká cesta k nízkoemisnímu mixu a k realizaci výstavby jaderných zdrojů je optimální, budeme moci porovnat u zemí, které se vydaly různou cestou. Uvidíme výsledek v Maďarsku, Finsku, Slovensku, Francii nebo Číně, kde se rozhodli využívat kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. A na druhé straně uvidíme, jak se bude dařit a k čemu povede německá Energiewende.
Rozhovor s Michalem Šnobrem je zde: https://www.youtube.com/watch?v=8_iA4zLrFy0
Rozbor současnosti a budoucnosti jaderné energetiky je zde: https://www.youtube.com/watch?v=5Qb5xkSHIcw
Mohlo by vás zajímat:
Název článku představuje falešné dilema, obě alternativy jsou podle celosvětového vývoje (USA, Čína, EU, Japonsko, abych jmenoval dominující světové ekonomiky) jen dočasné.
Trvalou alternativou jsou pouze obnovitelné zdroje výroby elektřiny. Jádro a plyn jsou jen dočasné, podpůrné, způsoby výroby elektřiny, které mají v sobě principiálně nepřijatelné nevýhody.
Po roce 2050 budou jádro i plyn používány jen v malém rozsahu, OZE zajistí více než 70-80% výroby elektřiny.
@Milan Vaněček
Po roce 2050 budou jádro i plyn používány jen v malém rozsahu, OZE zajistí více než 70-80% výroby elektřiny.
Ano tych 70~80% celkovej rocnej vyroby mozno bude pravda (milujem excelovske tabulky;) ), ale nie 70~80% kazdodennej spotreby a co podla vas bude dodavat elektrinu ak nahodne zdroje nebudu stihat?
zamracene pocasie/zima/noc, bezvetrie/nizka intenzita vetra - to je len par faktorov, ktore pravidelne dramaticky znizuju nahodnu vyrobu EE z FVE a VTE aj na niekolko dni - odkial bude potrebna EE?
Popsaný mix je minulost energetiky, a neodpovídá směru energetiky. Většina firem v budoucnu bude mít svůj zdroj energie = FVE v kombinaci PA smluv z OZE energií, bude to společenská nutnost stejně jako zákaz dětské práce. Spousta světových firem už oznámilo přechod na OZE energii např. Nestlé chce od roku 2025 veškerou svojí spotřebovanou energie cca 27 TWh/rok čerpat z OZE, Vodofone to stejné cca 20 TWh/rok atd. podobný závazek má již stanovilo např. VW, Škoda Auto, Bosch a, už to začalo i u nás viz níže první PPA smlouva na 27 GWh/rok z OZE, těchto PPA smluv budou i u nás obrovské množství bude to několik TWh/rok. V reálu to bude tak, že firma např. Škoda Auto osloví dodavatele např. ČEZ, Eon chceme PPA smlouvu na 20 let o dodávce 200 GWh OZE energie, když ČEZ to množství nebude mít a nabídne Škodovce energii z JE, uhlí, plynu přijde rychle o významného zákazníka. Třeba Škoda chystá obří střešní FVE o roční výrobě cca 45 GWh. Vše výše popsané povede k obrovské poptávce po OZE energii a rychlé výstavbě FVE a VTE. Navíc pro nastupující generaci je otázka klimatu = odpor proti VTE úplně jiná než u populace 50+. V budoucnu budou obce budovat na svých pozemcích VTE a budou uzavírat PPA smlouvy na odběr s firmami samostatně.
@blaha.p
..Většina firem v budoucnu bude mít svůj zdroj energie = FVE v kombinaci PA smluv z OZE energií..
tie PA zmluvy su dobry odrb marketingovy/uctovny/... na konci zuctovacieho obdobia sa spocita spotrebovana/dodana EE, spravia sa korekcie (v ramci akceptovanych mantinelov v zmysle kreativneho uctovnictva) a vyda sa bombasticke vyhlasenie ze ciel sa splnil
ALE odkial bude mat firma s 24h prevadzkou EE v noci, ked jeho zmluvny partner nedodava EE? (lebo je noc a FVE nefunguju a naviac uz poslednych par dni pioriadne nefukalo, tak aj VTE sa ledva tocia). No predsa z nejakeho stabilneho zdroja plunovej/uholnej/jadrovej elektrarne, alebo z dieselagregatu...
Richie, vysvětlí ti jak to funguje. PPA smlouva na dodávku OZE přímo z FVE nebo VTE neznamená, že dodavatel je odkázán na jeden konkrétní zdroj. Dodavatel se zákazníkovi garantuje, že mu dodá například 100 GWh OZE energie za rok, např. 50% z toho množství mu dodá z konkrétní FVE, ta samozřejmě v noci nedodává nic a tak mu dodá OZE energii, kterou koupil na evropském propojeném trhu např. vodní v Norsku, nebo Rakousku, větrnou z Dánska, Německa, solární z Itálie nebo Španělska. Každá takováto smlouva znamená větší poptávku po OZE = rychlejší výstavba nových OZE zdrojů, a zároveň nižší poptávku po uhelných, plynových a JE zdrojích = zavírání těchto elektráren. Jen pro tvojí představu tento článek vznikl před 17 hodinami, za tu dobu se ve světě instalovalo cca 1,5 milionů solárních panelů. Každý den se ve světe instaluje 2 mil. panelů/den a to tempo zrychluje.
Daleko pravděpodobněji než vodní z Norska nebo solární ze Španělska to bude uhelná z Chvaletic...
Od tohoto dodavatele těžko viz níž.
Ambient Energy, a.s. je společnost, která dodává a vykupuje prokazatelně ekologickou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Na českém energetickém trhu je průkopníkem obchodu, který funguje na principu PPA smluv, což je moderní způsob zapojení obnovitelných zdrojů do pokrokového obchodu s elektrickou energií. Ambient Energy v roce 2021 vykoupí přímo od ekologických výrobců objem elektřiny přesahující 600 000 MWh, díky čemuž se zařadí mezi přední české obchodníky se zelenou elektřinou.
Nemůžu nezmínit novou informaci z ministerstva průmyslu, že cena nového bloku může dosáhnout 400 miliard = 180 €/MWh = 4500 Kč/MWh. Jen aby jsi si opravil svojí představu, že vláda počítá s cenou v rozmezí 50-70 €/MWh.
Prokazatelně nakupuje ekologickou elektřinu z obnovitelných zdrojů přes PPA kontrakty, která se pak prožene přes spotový trh tak, aby bylo zajištěno, že odběratel elektřinu dostane kdy ji potřebuje, a ne kdy výrobce vyrábí. To je nejběžnější způsob PPA kontraktů. Skutečný původ elektřiny pak samozřejmě dohledat nelze.
Emile, to že si představuješ, že to u PPA smluv z OZE funguje, je jen tvoje představa. Ale skutečnost je jiná, dám si tu práci a vysvětlím ti to, snad to pochopíš. Firma jako Ambient Energy nakupuje a prodává jen OZE energii přímo od výrobců. Letos má uzavřené smlouvy se zákazníky, kteří od ní odeberou cca 600 GWh OZE. Než tyto firmy uzavřely smlouvy s Ambientem odebíraly EE třeba od ČEZu, který má nějaký energetický mix, kde je zastoupené JE, uhlí, plyn, OZE. To znamená, že dodavatelé jako ČEZ, kteří mají v energetickém mixu JE, uhlí, plyn budou přicházet stále častěji o velké odběratele. Budou nuceni vyčlenit a už to tak dělají, OZE energetiku, protože firmy je svojí
společenskou odpovědností k tomu donutí. Jinak by za několik let neměly komu prodávat. Většina firem bude přecházet na čistou OZE. Samozřejmě ČEZ už to ví a tak chystá několik obřích FVE a je jeden z největších instalačních firem na střešní FVE pro RD a firmy.
Bláho, prokazatelně to není jen moje představa, popsané to máte např. zde: oze. tzb-info. cz/20508-podpora-vyroby-elektriny-z-oze-prostrednictvim-power-purchase-agreements
@blaha.p
neverim, ze ste tak naivny .. bude to v podstate to iste ako ma Holandsko uz teraz 60% zelenej elektriny .. stacilo nakupit dostatocny pocet ze lenych certifikatov z Norska, ale elektrina je nadalej z doteraz fungujucich elektrarni (plynovych, uholnych,..) .. tak ako sa kseftuje s CO2 povolenkami, tak sa kseftuje so zelenymi certifikatmi a rovnkao sa bude kseftovat s OZE elektrinou ..
aj teraz, ked je v Nemecku prebytok EE v spicke cez obed, tak sa bud musi draho "marit" (alebo este drahsie predat pod cenu s dorovnanim ceny), alebo sa "zareguluje" (znova draho s dorovnamim ceny) akurat som sa zatial nedopatral ci takto "ne/vyrobena" EE sa zapocitava do celkoveho ramca vyrobenej EE (ved je vlastne aj zaplatena) .. potom mozu naskakovat pekne fantomove cisla na konci roka pri clearingu ..
cakam kedy zacnu predavat zelenu elektrinu (pri. zelene certifikaty) zo statov, alebo od protinozcov .. koho zaujima, ze nie je realne dodatelna, hlavne ze bude certifikat
Máte asi pravdu, že pro mladou generaci je ochrana klima cool. Ale to bude jenom do té doby,kdy si budou moci kdykoli zatopit, pustit klimatizací, nabít ekologický elektromobil, půjdou do fabriky, protože bude mít dostatek elektřiny....Bez ohledu na to, že zrovna nesvítí, nefouká, nebo není vybité bateriové úložiště. Pochybuji, že vámi zmiňované FVE na střeše Škodovky bude solidárně krmit domácnosti, nebo vlakovou dopravu na druhé straně republiky.
Janvaci, Škodovka domácnostem rozhodně nic posílat nebude, jejich střešní FVE sice bude velká, ale její roční spotřeba EE je obrovská cca 1 TWh/rok = cca 1,5% české spotřeby. Ale bude znamenat, že se nespálí ročně cca 50.000 tun uhlí. Návratnost tohoto projektu je cca 7 let, po této době ušetří jen díky této FVE Škoda auto každý rok cca 150 mil. Kč.
@blaha.p
vlastna FVE je sice pekna vec, ale technicky ste zatial nevysvetlili, odkial budu mat EE ked FVE nebude stacit (typicky medzi 19:00-9:00 a v zime v este vacsom rozsahu)
to ze to "uctovne" v pohode zakryju je mi jasne a aj ekonomicky to asi maju prepocitane (aj vdaka dotaciam a cenam CO2 povoleniek) aj napriek tomu, ze FVE commercional je cca 2x drahsia ako utility scale ..
ALE ked FVE nevyraba dostatok, tak odniekial ta EE musi prist .. zatial je dost stabilnych zdrojov, ktore to dokazu pokryt, ale ked bude len OZE, tak nebude odkial brat, lebo tmu budu mat v tychto zemepisnych sirkach vsetci naokolo
@blaha.p
..Škodovka domácnostem rozhodně nic posílat nebude, jejich střešní FVE sice bude velká, ale její roční spotřeba EE je obrovská cca 1 TWh/rok = cca 1,5% české spotřeby...
dalsi omyl/zavadzanie/alebo hlboka neznalost.. jasne ze Skodovka bude posielat do siete prebytky vyroby EE z FVE, hlavne poludnajsiu spicku .. a vecer si zas potiahne zo siete to co jej bude chybat (to uz je jedno z akeho zdroja ta EE bude ci uhlie/ropa/plyn/jadro/VE..) .. samozrejme na konci zuctovacieho obdobia sa spocita suma vyrobenej EE z FVE aby si zapocitala zalenu (OZE) EE a znizila patricne poplatky za CO2 (to ze vsetka EE z FVE sa nespotrebovala interne/doma je pre vykaznictvo nedolezite) .. ale to by ste predsa ako clovek pracujuci s financiami mali velmi dobre poznat, ci aj tu mate medzery?
Přesně jak říká článek jádro je nízkoemisní.
More specifically, they figure that wind turbines average just 11 grams of CO2 emission per kilowatthour of electricity generated. That compares with 44 g/kwh for solar, 450 g for natural gas, and a whopping 1,000 g for coal.
But beating them all is the original large-scale zero-carbon power source, nuclear power, at 9 g/kwh.
Jakákoliv varianta je lepší než jaderná.
Jakákoli varianta je lepší, než aby to řídil pan energetik.
Dívat se na energetiku bez ideologie, toť základ rozumné diskuse.
To už ale bohužel zde nenajdete.
Koukám že jste se ještě pořád nesmířil s tím, že v Dukovanech nebude VVER 1200. Nebo ještě nekdo nabízí pro Dukovany blok o 1200MW? Snažil jsem se najít ekonomické srovnání VVER 1200 s ostatními nabídkami a nedá se nikde najít ani hrubý odhad ceny za MW.
Oni tam postaví větší blok akorát nebude možné ho v létě provozovat na plný výkon, pokud pojedou všech 5 bloků najednou toť vše.
Pdrdlačky, i kdyby začali stavět dnes a měli nekonečno prostředků a skutečně to dostavěli, tak při spuštění nového bloku ty staré už budou rozebírat. Údržba tak starého zařízení bude stále dražší a stále více se to bude srát. A Rakušáci ani Němci se nenechají zbytečně ohrožovat takovým jaderným šrotem se spoustou výjimek a bez adekvátní zodpovědnosti provozovatele.
Westinghouse nabízí reaktor AP1000, KHNP nabízí reaktor APR-1000 a EDF nabízí reaktor EPR-1200. Všechny s elektrickým výkonem do 1200 MW.
S větrem to není úplně beznadějné. Kromě několika menších území jsou to výše umístěné části Krušných hor a Vysočiny. Má to řadu ale, zejména stavební zákon, který z jakéhokoliv projektu dělá nákladnou desetiletou anabázi s nejistým výsledkem a stále dokola napadanou. Nicméně pokud se budeme bavit o 150 m vysokých stožárech s průměrem rotoru 160 m, a výkonem 5.5-6MW na hřebenu Krušných hor, tak se lze dopočítat ekonomické návratnosti.
Vítám, že se zamýšlíte nad energetickým mixem. Vzhledem k tomu, že dnešní opozice a tedy zítřejší vláda začala klást otázky ohledně ceny nového bloku v Dukovanech, tak už se ale jádro nepostaví. Považuji za racionální soustředit svoji pozornost na obnovitelné zdroje. Byla by chyba toho nevyužít, když je tu modernizační fond.
Nevím jak jiným, ale mě to u plynu moc nevychází, když beru v úvahu současnou vysokou cenu, i plynu i povolenek. Postavit není problém, ale provozovat se ziskem ano.
@Nefi
ok, tak si to zosumarizujme:
- jadro nie
- plyn tiez nie
tak mi vysvetlite, cim chcete doplnit/zalohovat tie nahodne zdroje EE (FVE a VTE) v casoch nedostatocnej vyroby - velmi caste su totiz obdobia, ked je niekolko dni nizka uroven slnecneho svitu (o noci nehovorim a taktiez zimne obdobie) ako aj niekolko dni malej intenzity vetra (a to nie len pocas leta, ale aj v zimnom obdobi, kedy je pre VTE hlavna sezona)?
Richie kde vzít elektřinu v noci a když nefouká to tihle borci neřeší. Prostě vlaky, fabriky pojedou pár dní na baterie a basta fidli. A elektrárna v každé fabrice je návrat o staletí zpět nebo k velkému kormidelníkovi který zase stejně geniálně chtěl vyrábět železo v každé vesnici. Lidé jsou prostě nepoučitelní.
@Láďa
ano baterky su pekna vec a mohli by aj celkom fungovat.
ALE ak uvazujeme potrebu zalohy len na 2 dni (a to v zime vobec nie je vynimka, ze slabo fuka aj tyzden) tak Cesko by potrebovalo cca 2500 ks bateriek velkosti Muskovej Australskej baterky (Hornsdale),zabrata plocha cca 1700ha by nebol asi az taky problem, ako skor cena ~300mld Euro ...
a to stale hovorime len o zalohe na slabe dva dni, co predpoklada, ze je instalovany vykon nahodnych zdrojov EE dostatocne predimenzovany, aby v dalsich dnoch stihali ako priamu spotrebu, tak aj nabijat baterky do rezervy (teda pre VTE odhadujem instalovany vykon na urovni ~60GW co je v podstate to co ma teraz instalovane Nemecko)
Ano, Láďo a richie, těch cca 30-50 dní v roce když málo fouká a je noc tak ty 2-4 GW výkonu našich jaderek nám bohatě vystačí, na zbytek doby mohou šetřit palivo ? a aspoň nám vydrží třeba těch 100 let s kterými operuje Emil ?.
Jinak počítám s tím že veškerá akumulace (existující přečerpávačky a budoucí baterie) budou pracovat pro FVE a VtE, ty noční jaderky už je těch třeba 50 dní potřebovat nebudou.
Dobrá alternativa, že ano, zkuste se oprostit od toho Vašeho zaujetí pro JE.
Richie, Láďo, přečtěte si mé předchozí příspěvky na diskusích. Co jsem já teď napsal bylo, že jádro už se nepostaví a elektřina ze zemního plynu nebude cenově konkurenceschopná. Jsou nějaké návrhy řešení situace z vaší strany? V mnoha předcházejících diskuzích jsem psal asi následující:
-uhlí končí během jednotek let (povolenka)
-v krátkém období bude ČR importovat
-psal jsem o tom, že je potřeba podstatně posílit propojení sítí, z pohledu EU není podstatná vyrovnaná bilance ČR, stejně jako není podstatná vyrovnaná bilance Plzeňského kraje
-zemní plyn postihne stejný osud jako uhlí o dalších pár let později
-řešení spočívá v masivní výstavbě OZE bavíme se o řádu 50GW v ČR
-dále jsem věnoval mnoho energie, když jsem psal o power to gas (tj. plyn nezatížený povolenkou)
---
Odpověděl jsem vám již na otázky? Kde se vyrobí energie? OZE a to na celoevropské úrovni. Jak se vyřeší bilance zima*léto/den*noc opět na celoevropské úrovni? Power to gas.
@Milan Vaněček
Ano, Láďo a richie, těch cca 30-50 dní v roce když málo fouká a je noc tak ty 2-4 GW výkonu našich jaderek nám bohatě vystačí, na zbytek doby mohou šetřit palivo ? a aspoň nám vydrží třeba těch 100 let s kterými operuje Emil ?.
taketo klamstvo som od vas necakal .. Nemcom 30 dni nefukalo (VTE sa potacali vyrobou len v jednotkach percent) len za posledny kvartal ! .. je to pekne dohladatelne na agore
Jinak počítám s tím že veškerá akumulace (existující přečerpávačky a budoucí baterie) budou pracovat pro FVE a VtE, ty noční jaderky už je těch třeba 50 dní potřebovat nebudou.
Ano aj precerpavacky sa daju aj baterie, ALE
v Cechach by ste potrebovali minimalne (zaloha na 2 dni nic):
cca 2500ks bateriek velkosti Hornsdale v Autralii co znamena ~300 mld Euro
alebo cca 150ks precerpavaciek velkosti Dlouhe strane (cenu si neodvazim ani tipnut) a plocha je detail len necelych 5000ha, akurat ze geograficky vhodnych mieste je uz pomenej a envirnmantalne este menej
pripadne ich kombinaciu
a to este nehovorime o dobe vystavby co nie je na par rokov, ale skor desatroci ..
Dobrá alternativa, že ano, zkuste se oprostit od toho Vašeho zaujetí pro JE.
tak sa skuste oprostit od vasho zaujatia pre FVE/VTE a skuste davat realne alternativy
@Nefi
skusim teraz neriesit co sa postavi a co nie (to mozno tip v nike bude istejsi) tak skusim len ku koncepcii:
-psal jsem o tom, že je potřeba podstatně posílit propojení sítí, z pohledu EU není podstatná vyrovnaná bilance ČR, stejně jako není podstatná vyrovnaná bilance Plzeňského kraje
posilenie sieti je velmi naivna predstava a svedci o chybajucom technologickom bacgrounde, vyrazne posilnenie by mohlo pomoct ak by sme mali za suseda Norsko, ktore je sebestacne s ich vodnymi elektrarnami (a dokazu dostatocne vypomahat aj susedom), ale v nasom regione (ak vsetci prejdu na OZE) nebude od koho tahat EE - staci sapzoriet na Nemecko, je rozlohou nasobne vacsie ako Cesko (teda Cesko v tomto pripade moze vystupvoat v pozicii Plzenskeho kraja) a napriek tomu v ramci OZE nedokaze vykrivat vykyvy,ktore postihuju velu krajinu (a to maju v OZE instalovany zatial len dvojnasobok potrebneho denneho vykonu)
-v krátkém období bude ČR importovat ak to pojde takto v celej EU, tak nebude od koho..iba ze by sa psotavilo dostatocne vedenie na Ukrainu a do Ruska ..
-řešení spočívá v masivní výstavbě OZE bavíme se o řádu 50GW v ČR minimalne 50GW ale aj tak k tomu bude potreba este zodpovedajuca zaloha
-dále jsem věnoval mnoho energie, když jsem psal o power to gas (tj. plyn nezatížený povolenkou) tak tu drzim palce, ale zatial nic pouzitelne vo velkom nie je a otazna je vysledna cena - cena bateriek je 300+mld Euro, pri P2G to odhadujem na nasobky a vystavba dostatocnej kapacity 50+ rokov
Odpověděl jsem vám již na otázky?
vobec nie, pretoze odpovede su nerealizovatelne
Kde se vyrobí energie? OZE a to na celoevropské úrovni. To je sice mozne, ale v rezime, ze bud budemat kazdy prebytok (ked bude dobre fukat/svietit), alebo kazdy nedostatok..
Jak se vyřeší bilance zima*léto/den*noc opět na celoevropské úrovni? V ramci Europy je to nerealne - vsetkych postihuju podobne obmedzania (den/noc, leto/zima, fuka/nefuka) staci si chvilu sledovat okamzity stav na electricitymap.org
Ano bude to menej kriticke, ak kazdy bude mat takmer 10nasobok instalovaneho potrebneho vykonu a celoeuropsku prenosovu siet tiez posilnime aspon 10nasobne, ale aj tak to pomoze len pri lokalnych vykyvoch a roztiahnuti poludnajsej spicky na dlhsie obdobie, ale neeliminuje to dlhsie vypadky vyroby na vecsine uzemia
Power to gas. tu drzim palce, ale zatial je to viac o tom, kto si viac skor namasti vrecka na dotovanych projektoch ako o skutocnych rieseniach
Podle své nepoučitelnosti hodnotíte druhé. Chybí mi tam důležitá kreativita. Ta kvalita v té akumulaci najde při stejné celosvětové pozornosti zcela jistě pozoruhodných změn hlavně cenově výhodných. A dle sledování i v jiných oblastech tohoto resortu se naplňují pomalu a jistě rostoucí předpoklady.
Veškeré varianty bez využití či spolupráce jaderné energetiky jsou cestou do pekel.
Uvědomíme si to, až dané problémy nastanou a nebude to jen cena elektřiny, která půjde raketově nahoru.
Prostě budeme mít buď tmu a nebo budeme muset držet hubu jak před rokem 1989...
asi netřeba vysvětlovat proč...
OZE zdroje jsou pěkné ale pouze s JE pak to může dlouhodobě fungovat jak to píše pan Wágner...
Nefi to je pořád dokola. OZE jsou v rozpuku a už když nefouká bereme elektřinu až z Turecka. Propojení sítí ano ale ta elektřina prostě musí být k dispozici tady ne na konci světa. OZE je dobrá věc ale samo o sobě bez navazujících opatření je to prostě průšvih podobně jako elektromobilita.
Instalovaný výkon OZE v EU vynásobte deseti. Pak teprve budou v rozpuku. V EU jsme na začátku. V ČR jsme ještě nezačli.
@Nefi
v ramci europy (a teda europskej distribucej siete) nie je realizovatelne aby sa navzajom zabezpecovali pre nocne vypadky FVE (den/noc je zhruba rovnako v celej Europe), alebo v pripade nizsej intenzity vetra (aj to postihuje vacsinu Europy) .. to je uz ovela realistickejsie vybudovat orbitalnu FVE a vyriesili sme problem den/noc/zamracene/leto/zima a nemusime vyhadzovat peniaze za fantasmagoricke projekty tu na zemi
@Nefi
Instalovaný výkon OZE v EU vynásobte deseti. Pak teprve budou v rozpuku. V EU jsme na začátku. V ČR jsme ještě nezačli.
a este som zabudol doplnit, ze k tomu musite nasobit desiatimi prenosove kapacity => vybudovat novu distribucnu celoeuropsku siet (Nemci sa poslednych viac ako 10 rokov snazia len zdvojnasobit prenos sever-juh a este stale nemaju hotovo)
1) Kdo jsou oni mýtičtí "my"? Mohl by pan Wagner někdy začít od začátku a ne od prostředka? Třeba tím, že by na úvod napsal proč by se měla výroba elektřiny řešit jen pro nějaké konkrétní geografické území, resp. část populace.
2) Další problém začínání od konce je jeho čarování s pojmem "optimální mix". Pokud někde hledá optimum, tj. argument maxima či minima ohodnocovací (value) funkce, musí nejdříve na úvod říct jak ta funkce vypadá a pomocí jakých metod to optimum hledal. Vzhledem k tomu, že tohle on neudělal, neumím se ubránit představě, že pan Wagner akorát maximalizoval své příjemné pocity při pohledu na energetický mix.
3) Mohl by pan Wagner argumentovat proč jsou tržní principy a volná soutěž tak fuj, že se ve výrobě elektřiny musí provozovat státní mikromanagement až do úrovně jednotlivých výrobních jednotek?
4) Když už píše pan Wagner o omezenosti nějakých zdrojů, měl by psát konkrétní hodnoty. Je fakt rozdíl jestli je, potenciál nějakého zdroje 10 MW, 10 GW nebo 10 TW. Bez konkrétních údajů se jedná jen o vytváření nějakého dojmu, tj. hraničí to s pokusem o manipulaci čtenářů.
staci si precitat odkazovane clanky, kde to rozobera podrobnejsie .. ale to by uz asi nepasovalo
To sedi od člověka kterej na otázku kde si Německo nakoupí desitky miliard kubíků plynu ročně jinde než z Ruska odpovi "tam kde jim to prodaj" bez jediný konkrétní informace. Nepřijde Vám to trochu pokrytecký?
5) Stejně manipulativní je i Wagnerovo srovnávání jednotlivých zdrojů z hlediska měrných emisí CO2. Autor se totiž spokojil s tvrzením, že emise CO2 mají všechny, bez konkrétních čísel. Tím je fakticky staví jako sobě rovné. Příště bych prosil konkrétní hodnoty. A kdyby chtěl být pan Wagner opravdu co k čemu, uvedl by i možnosti správné praxe umožňující ony měrné emise snižovat a jaký existuje potenciál tohoto snížení, opět vyjádřeno konkrétními hodnotami.
6) Další manipulace je to, jak se pan Wagner staví do role "uvážlivého hospodáře s dlouhodobou perspektivou" v opozici k akcionářům, obchodníkům a jiným pijavicím. Tomu už fakt chybí akorát Vrazi z Wall streetu.
7) Zajímalo by mě jaký psychický blok brání panu Wagnerovi přijmout skutečnost, že mezinárodní obchodování s elektřinou je normální, že elektřina je zboží jako každé druhé. Tohle ekonomické myšlení odpovídá substistenčnímu farmáři v 17. století. Problém je, že tihle všichni všichni neskutečně dřeli a stejně zůstali chudí. Ekonomický úspěch je někde úplně jinde, kde, to ekonomové vědí už od 18. století, pan Wagner očividně ne.
8) I přes mé dlouhodobé pokusy nepochopil pan Wagner smysl existence plynových elektráren, tak jak to vidí i pan Šnobr. Plynové zdroje nemají být a taky nebudou kus-za-kus náhradou uhelných elektráren. Plynové elektrárny mají být zdroj pokrývající residuální zátěž, tj. ladit detaily, které OZE+uran+akumulace nebudou schopny pokrýt. Na trhu budou fungovat jako "price maker", ony (když budou zrovna potřeba) budou stanovovat tržní cenu, takže si budou moci říci o tolik, aby si i při relativně nízkém koeficientu využití na sebe vydělaly. A taky budou mít samozřejmě funkci pojistky, pro situace, kdy se něco podělá.
Závěrem - V textu jsou tak hrubé chyby, že je, dle mého, jako analýza naprosto bezcenný
Je docela legrační číst, jak tu někteří machři na energetiku vědí, co bude za 30 roků. Jak bude vypadat energetika a průmysl na Zemi. vypadá to tak, jako kdyby už tam pánové byli a jen nám to přišli říct, abychom mohli být v klidu. Přitom dnes nikdo neví, co bude v energetice zítra. Tápou politici i průmyslníci. Nikdo neví jestli vodík jo nebo vodík ne! Jestli fůze jo nebo ne! Ovšem víme, že za 30 roků budeme fungovat na OZE! Já si troufám tvrdit, že za 30 roků budeme svítit loučemi a ohřívat se v jeskyních u ohníčku! Pokud by měla být pravda, že dojde ropa, jako, že nedojde, tak by musel dojít i zemní plyn! V každém případě ho ovšem bude tragický nedostatek, pokud se lidstvo odkloní od uhlí, jádra, nafty a benzínu. Ložiska zemního plynu nejsou schopna dodat taková množství,aby to utáhlo světový průmysl!
Falešná dichotomie.
OZE potřebujeme určitě.
Plyn potřebujeme určitě, protože teplárny přechází na plyn (část na odpadky)
Takže o co jde?
Ano, můžeme teoreticky postavit 4x1100MWe (čistý výkon) za 4x265 miliard (cena Paks2 včetně půjčky) a tím ušetřit neurčité množství plynu, ale spíš bychom zase vyváželi a zachraňovali tím Rakušáky a Němce. Protože potřebujeme vyrábět teplo z plynu a pak je část elektřiny jakoby zdarma.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se