Domů
Názory
Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů v roce 2020
Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).

Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů v roce 2020

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Minulý rok byl první rok provozování plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov, dokončení se blíží malý modulární vysokoteplotní reaktor HTR-PM chlazený plynem. I v práci na dalších projektech se v minulém roce podařilo dosáhnout značného pokroku. Reaktor NuScale obdržel obecnou licenci v USA. Podívejme se na loňský vývoj podrobněji.

V předchozím článku (zdezde) jsme se věnovali pokroku v jaderné energetice v roce 2020, a to hlavně v oblasti velkých bloků. Nyní se soustředíme na malé modulární reaktory. Navážeme na přehled situace z minulého roku. Připomeňme si, že tyto reaktory můžeme rozdělit na dva typy. Prvním jsou klasické lehkovodní reaktory, které jsou jen zmenšenými variantami těch velkých. Druhým pak inovativní typy reaktorů. Podívejme se na pokrok dosažený v jednotlivých oblastech.

Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)
Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)

Klasické lehkovodní reaktory

Jak už bylo zmíněno, v Rusku je ve městě Pevek už více než rok v provozu plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Ta postupně přebírá dodávky elektřiny a tepla pro Čukotku. Na základě zkušenosti s ní se předpokládá realizace komerčního projektu plovoucí jaderné elektrárny. Využijí se silnější reaktory RITM-200, které se již realizují v novém pokolení atomových ledoborců. Tyto reaktory by se mohly využít i jako malé modulární reaktory, plánované právě pro severní oblasti Ruska. Jak plovoucí jaderné elektrárny, tak i malé pozemí bloky by se nabízely i do zahraničí. Podrobněji jsou tyto projekty popsány ve zmíněném celkovém přehledu loňské jaderné energetiky. Tyto projekty jsou určeny pro specifické účely, kde nemají tak silnou ekonomickou konkurenci. Na plovoucích jaderných elektrárnách pracuje i Čína a obě země také začaly realizovat výstavbu prvních jaderných tepláren.

Všechny ostatní projekty jsou zatím ve stádiu projektu na papíře. Ze západních projektů malého modulárního reaktoru je nejdále NuScale. U něj se podařilo v září 2020 dokončit posouzení bezpečnostních parametrů americkým úřadem pro jadernou bezpečnost NRC. Dříve se u něj předpokládal výkon 50 MWe, nyní 60 MWe, uvažuje se o zvýšení až na 77 MWe. Takže se ještě bude posuzovat toto zvýšení výkonu. Tato obecná licence ovšem neruší nutnost licencování konkrétního projektu tohoto reaktoru v dané lokalitě. Ukazuje se, že pro řízení elektrárny s dvanácti moduly NuScale budou stačit tři kvalifikovaní operátoři. Zahájení stavby prototypu se plánuje na rok 2025 a dokončení rok 2029. S jejím přiblížením se objevují první zájemci o tento reaktor v USA. Možnosti využití tohoto reaktoru začala posuzovat Ukrajina, dohodu o tom v roce 2020 podepsali představitelé Ukrajiny a firma NuScale.

Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale).
Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale).

Podívejme se na některé další projekty lehkovodních reaktorů. Firma Holtec se v roce 2020 rozhodla ve svém tlakovodním malém modulárním reaktoru SMR160 využívat palivo firmy Framatom. Použití osvědčeného paliva by pomohlo zrychlit a zjednodušit jeho vývoj. I o tomto reaktoru uvažuje Ukrajina.

Česku nabízí svůj malý modulární reaktor SMART i korejská firma KEPCO. Jde o jeden z prvních reaktorů integrálního typu na světě. Jedná se o pokročilý vodou chlazený a moderovaný reaktor, který generuje tepelný výkon 365 MWt. Může současně vyrábět 110 MWe elektřiny nebo 100 MWe elektřiny a 40 000 tun odsolené vody. Jedna tlaková nádoba reaktoru obsahuje hlavní součásti včetně jádra reaktoru spolu s palivem, kompenzátorem objemu, 8 generátory páry a 4 čerpadly chladicí kapaliny. Díky takovému integrovanému uspořádání sestavy reaktorové nádoby není nutné použít potrubí o velkém průměru, což má za následek podstatné snížení rizika havárií spojených s velkou ztrátou chladiva. Malá zásobárna vody umístěná v parním generátoru snižuje riziko opětovného zahájení štěpné reakce po havárii s přerušením hlavního parního potrubí. Zabudovaný kompenzátor objemu je navržen tak, aby udržoval tlak na stejné úrovni po celou dobu běžného provozu. Prvky pasivní bezpečnosti vylepšují bezpečnost reaktoru snižováním rizik.

Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale).
Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale).

Na vývoji klasických i inovativních malých modulárních reaktorů intenzivně spolupracuje Kanada, která jejich zavedení považuje za nutnou podmínku pro dosažení uhlíkové neutrality. Z podobných důvodů se zapojuje i Velká Británie. O zavedení malých modulárních reaktorů do teplárenství uvažují hlavně severské státy, jako Finsko nebo Pobaltské státy. Ve Finsku by jich potřebovali velký počet pro náhradu fosilních paliv v teplárenství. Uvažují tak, že by do jejich výrobu zapojili i finský průmysl. Estonsko už hledá zájemce mezi městy, kde by se postavily první malé modulární reaktory.

Velká Británie by se proto chtěla stát producentem i vývozcem malých modulárních reaktorů. Ty by doplňovaly velké reaktory, které se ve Velké Británii budují. Na jednom takovém reaktoru pracuje firma Rolls Royce. Ta dodává reaktory i pro britské jaderné ponorky. Jejich tlakovodní reaktor by měl mít výkon 400 až 450 MWe. O možnosti spolupráce a využívání těchto reaktoru jednalo v minulém roce Turecko.

Firma GE Hitachi podala kanadskému úřadu k posouzení bezpečnostních parametrů svůj varný malý modulární reaktor BWRX-300. Jde o varný reaktor s pasivní cirkulací o výkonu 300 MWe. Dodané podklady jsou pro první dvě fáze posunování ze tří. O možnosti využití se jedná i v České republice a v Polsku. Existuje celá řada dalších projektů využívající lehkovodní koncept, nyní se ale podívejme na příklady některých inovativních projektů.

Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power).
Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power).

Inovativní typy malých modulárních reaktorů

Jak už bylo zmíněno v celkovém přehledu jaderné energetiky z minulého roku, v Číně se v roce 2020 podařilo dokončit první inovativní malý modulární reaktor. Jde o vysokoteplotní reaktor chlazený héliem HTR-PM. Dva moduly se společnou turbínou ukončily na začátku roku 2021 horké zkoušky a blíží se ke spuštění. Podrobněji je situace popsána ve zmíněném přehledu. U tohoto reaktoru bude kritické, jak se osvědčí v provozu chlazení héliem a využiti kulového paliva s částicemi TRISO. Pokud bude jeho provoz spolehlivý a osvědčí se i ekonomicky, bude znamenat průlom i do oblasti dodávek průmyslového tepla s vysokou teplotou. Zkušenosti z něj budou velice zajímavé, protože se uvažují další modely s chlazením heliem. V praxi se ukáže, zda lze efektivně zabránit únikům drahého helia, které by zhoršovaly právě ekonomiku provozu. Další reaktory jsou pak zatím pouze na papíře. Zmiňme některé z nich, u niž došlo v minulém roce k posunu.

Už v roce 2019 byl v Kanadě podán k posouzení na úřad pro jadernou bezpečnost mikroreaktor MMR (MikroModular Reactor) firmy First Global Power. Ten by měl být vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem s výkonem 15 MWt a 5 MWe. Palivo by se u tohoto reaktoru nemělo vyměňovat. Má vydržet po celou jeho životnost, která bude okolo dvaceti let. O jeho využívání kromě Kanady uvažuje i Jižní Korea.

Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).
Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).

Velmi inovativní jsou reaktory, které předpokládají využití tekutých solí k chlazení nebo jako nosiče kapalného paliva. V Indonésii uvažují o postavení malého modulárního reaktoru ThorCon, který předpokládá využití kapalného paliva právě v podobě tekutých solí. Takový typ reaktoru by měl pro Indonésii velkou výhodu. Byl by totiž vhodný i pro využití thoria, kterého má tato země velké zásoby. Uvažuje se o využití pro plovoucí jadernou elektrárnu s výkonem 500 MWe. Což je dvojnásobek původně plánovaného výkonu. Problémem tohoto projektu je hlavně to, že jde o velmi exotickou koncepci, s jejímž licencováním nejsou zatím žádné zkušenosti.

Dalším reaktorem využívajícím tekuté soli je reaktor SSR (Stable Salt Reactor) s výkonem 300 MWe firmy Moltex Energy. Na reaktorech tohoto typu IMSR-400 pracuje i firma TerraPower Bila Gatese.

K posouzení bezpečnostních parametrů předložila k americkému úřadu pro jadernou bezpečnost v roce 2020 svůj inovativní rychlý modulární reaktor Aurora i firma kalifornská firma Oklo. Reaktor bude mít výkon 1,5 MWe. Existuje ještě celá řada dalších inovativních projektů, které však jsou většinou spíše pouze v ideovém návrhu.

Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler).
Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler).

Závěr

V Číně a Rusku se do provozu dostávají první prototypy malých modulárních reaktorů. Konkrétně jsme zmínili plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov a vysokoteplotní reaktor HTR-PM. Mohly by ukázat, jak se tyto reaktory osvědčí v provozu a jaké budou jejich provozní ekonomické parametry. Zatím jde o specifické případy pro nestandardní účely. Takové mají větší šanci uspět, není zde tak velká konkurence jiných možných zdrojů. I tak potřebují modulární reaktory pro zlepšení ekonomiky sériovou produkci a dostatečný počet zakázek. Uvidíme, zda bude u zmíněných reaktorů dostatek zájemců a opravdu se bude realizovat sériová výroba.

Další projekty jsou zatím pouze na papíře. Nejblíže k realizaci by mohl být NuScale, který v září 2020 obdržel licenci amerického úřadu pro jadernou bezpečnost NRC. Připomeňme, že jde o obecnou licenci. Konkrétní stavba pak bude potřebovat licenci pro danou elektrárnu. V každém případě se tak dostal blíže k možné realizaci. Pro konkurenceschopnost malých modulárních reaktorů v decentrální energetice je důležité zjednodušení licenčního řízení a podmínek pro konkrétní projekt. Pozitivní je, že se v USA připravuje zákon, který by stanovoval bezpečnostní požadavky na malé modulární reaktory. Ministerstvo energetiky DOE podpořilo u nich návrh zmenšení havarijní zóny oproti velkým reaktorům. To by přispělo ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Je to důležité pro zvýšení počtu zájemců, a tedy i sériovosti produkce a zlepšení ekonomických parametrů. Nastavení vhodných licenčních podmínek tak je kritickou podmínkou jejich úspěchu. Je třeba zdůraznit, že u většiny projektu jsme ještě hodně daleko od jejich dokončení, realizace prvního prototypu a zahájení sériové produkce, která by umožnila s nimi v energetice počítat. Je tak velmi otevřenou otázkou, které z projektů a kdy se nakonec realizují. A kdy je bude možné využít i u nás.

Zdroj úvodní fotografie: Moltex Energy

Štítky:Názor
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(30)
Petr
19. leden 2021, 19:49

Ty čínské vysokoteplotní, použitelné na výrobu vodíku a do oceláren, to je něco skutečně zajímavého. Ale zbytek většinou vymýšlí kolo, a jde o obdoby reaktorů používaných už dávno na lodích a ponorkách, kdyby mohla být ta koncepce skutečně levnější, tak by se prosazovala už desetiletí, místo toho civilní reaktory stále rostli (plus se jejich životnost zvedá na 60 možná až 80 let) a do 1400 MW úplně bezproblémově.

Jirka Trn
19. leden 2021, 20:49

Nejde o to vymýšlet vymyšlené, ale vyhnout se v lepším případě licenčním poplatkům, v horším případě NEpovolení k použití cizí technologie.

Josef
19. leden 2021, 21:21

Ten důvod není ekonomický , ale politický. Pokud se chcete odklonit od fosilních paliv, pak 83% energie využívané u nás není elektřina. Takže k čemu jsou Vám 1400MW reaktory ,když potřebujete vytápět město 100MW výkonu. To je ten důvod výstavby malých reaktorů. Můžete namítnout tak budeme topit tepelnými čerpadly jenže to nejde zcela, protože když přijde třeba u nás vlna mrazů pak stoupne spotřeba TČ vzduch/ voda 4x když je jich málo není to problém ,ale když je jich hodně tak se na těch 15 dní zdvojnásobí spotřeba el. energie a to by znamenalo na těch 15 dní mít sítě a zdroje, které pak nejsou 350 dní v roce využívané a to je velmi drahé.

Jan Veselý
19. leden 2021, 23:56

Ještě bych dodal, že z oněch 83% je ~33 procentních bodů energie vyhozená při výrobě elektřiny a ~15 procentních bodů je vyhozená energie při výrobě kinetické energie v dopravě.

Jinými slovy elektřina v současnosti poskytuje ~40% všech energetických služeb.

Bizon
20. leden 2021, 02:52

Cože?! Mně to příjde jako docela logický faul, ale přiznám se že uplně nechápu ten výpočet (vyhozenou energií v dopravě myslíte potenciální elektrifikaci?)

Každopádně, Jinýmy slovy elektřina v současnosti NEposkytuje ~40%, ona ŽERE přes 40% vší enegie. Poskytuje podle podle Jozefa 17% všech energetických služeb.

Jan Veselý
20. leden 2021, 10:08

Zkusím to napsat jinak. Těch Josefových 17% je podíl vyrobené elektřiny k celkové spotřebě primární energie v ČR (dohledával jsem si co tím chtěl básník Pepa říci). To je samozřejmě pitomost. Přibližně 60-65% primární energie se v ČR při výrobě elektřiny vyhodí. Relativní důležitost elektřiny ve spotřebě primární energie je tedy v reálu 2.5-3x vyšší.

Další velké zvíře, co se týče spotřeby primární energie je výroba a spotřeba ropných paliv ve spalovacích motorech, tam se vyhodí "Pánobohu do oken" cca 4/5 primární energie.

Třetí velké zvíře, výroba tepla, má oproti těm dvěma před ním podstatně nižší podíl vyhozené primární energie.

Suma sumárum podíl elektřiny jak na spotřebě primární energie, tak na dodaných energetických službách je lehce pod 50%.

Bizon
20. leden 2021, 11:46

Ok, tak s účinností elektráren jsme se pochopili, jen jsem měl pocit že jste přehodil ztráty do poskytnuté energie, jen slovíčkaření. Tento parametr se dá rozhodně zlepšit OZEma.

Ale korigovat reálná data eventuálním/budoucím scénářem mi příjde extrémně divné. To je hodnota pro případ že se naše realita propojí červí dírou s budoucností kde už nemají spalovací motory? Zatím jsme spalovací motory nenahradili, tak bych se držel reálných dat, ztráty jsou prostě (zatím) ztracené...

pr
20. leden 2021, 16:36

Možná Vy jste Bizone fosil nenahradil. Já (dle svých omezených finančních, tj. podprůměrných možností) již z 95% nahradil. Což řekl bych není málo. A uznávám že je to každého soukromá věc.

Bizon
20. leden 2021, 17:30

Můj lehký skepticismus ohledně invertorů a dlouhodobých baterek se vztahuje pouze na velkou PS, (polo)ostrovní domácí systémy totálně žeru a nemám žádné výhrady, naopak závidím. Topíte tepelným čerpadlem/klimatizací?

pr
20. leden 2021, 19:04

Omlouvám se, myslel jsem elektromobil, tedy náhradu spalováku. TČ bude po zateplení, zatím bohužel topení CZT, teplá voda z FVE.

Bizon
20. leden 2021, 19:23

Elektromobil mně napadnul že máte. Na TČ se ptám protože dává smysl, klimu jsem myslel domácí protože některé mají nějaké základní tepelné čerpadlo.

Já dodnes čumím že se teplá voda dělá nepřímo přes FVE.. Sice to má násobně horší účinnost a řádově složitější princip, ale masová výroba a jednoduchost implementace (a využití přebytků) převáží. Je to i lekce pokory, že některé věci co zdálky vypadají (ne)logicky se z praktických důvodů ukážou být právě naopak, všechno se nedá odhadnout..

pr
20. leden 2021, 20:20

U FV oproti FT je výhoda, že získaných řekněme 15% energie zvýší teplotu vody v bojleru ať už má 4 st.C nebo např. 74 st.C. U fototermiky (účinnost 85%) při nízkých venkovních teplotách (-5 st.C) mnohdy je šance třeba "jen" do 30 st.C v bojleru. Namítnete, že vakuový to zvládne taky, jenže na něm sníh sám přes den nestaje. Kdežto z FVE staje mnohdy i když je pod nulou. Když si uvědomíte co se stane ve FT když je bojler na 90 st.C a ochrana vypne cirkulaci oproti tomu, že termostat prostě odpojí panely od spirály..... U FV ohřevu nemusíte kontrolovat kde co teče, doplňovat nemrznoucí kapalinu, tlakovat expanzku....... přitom cena je přibližně stejná .....

Prostě tam kde je dost místa tak FV je více nezávislá na údržbě.

Bizon
21. leden 2021, 14:46

Jé, ten teplotní rozdíl mně nikdy ani nenapadnul. Jak říkám, to jsou ty praktické aspekty..

Elektrika je šíleně praktická že na spojení nouzově stačí zakruntlovat dráty, nemůže vytékat nebo zamrznout jako chladivo, atd. Vakuové kolektory jsem ani neuvažoval, zní sice super high-tech, ale to vakuum časem unikne a jsou zbytečně drahé.

Josef
20. leden 2021, 13:56

Ne těch 83% je podíl spotřeby ostatních energií na čisté konečné spotřebě tj. beze ztrát při konverzi energií. Vím co jste myslel , že výroba el. energie nestojí 17% primárních paliv, ale více , protože máme ztráty. Nicméně ono je to relativní protože se jedná o výrobu práce z tepla a když to teplo z té práce zase chcete tak si ho přes tepelné čerpadlo můžete vzít zpět a celkově můžete mít až dvojnásobek tepla než se potřebovalo pro výrobu el. energie pro pohon Tč. Jinými slovy pokud konvertujeme teplo na el. energii nejsou to skutečně ztráty jako třeba při vytápění budovy tady se to dá když to potřebujete na to teplo zase vrátit... Jinak v každém případě máte pravdu podíl primárních paliv na výrobě el. energie je minimálně 40%. , ale na druhou stranu výrobu el. energie zatěžují čachry s výpočty. Když totiž vyrábíte el. energii přes turbínu počítá se jako základ energie obsažená v palivu - spalné teplo nebo tepelný výkon reaktoru. Ale když vyrábíte el. energii ze slunce nepočítá se jako základ energie dopadajícího záření , ale FV panely mají "100%" účinnost stejně tak VTE nebo vodní el. v tomto případě se počítá jak spotřebovaná energie pouze vyrobená elektřina. Takže země s velkým podílem OZE je účinná kdežto země z velkým podílem JE je neúčinná, ale je to tak trochu podvod a ve výsledku nemůžete reálně porovnávat účinnost výroby el. energie mezi zeměmi a také energetickou efektivitu ekonomiky. Proto se zavádí pojem čistá konečná spotřeba energie, kde tyto ztráty ne-ztráty pro všechny eliminujete.

Josef
19. leden 2021, 21:21

Ten důvod není ekonomický , ale politický. Pokud se chcete odklonit od fosilních paliv, pak 83% energie využívané u nás není elektřina. Takže k čemu jsou Vám 1400MW reaktory ,když potřebujete vytápět město 100MW výkonu. To je ten důvod výstavby malých reaktorů. Můžete namítnout tak budeme topit tepelnými čerpadly jenže to nejde zcela, protože když přijde třeba u nás vlna mrazů pak stoupne spotřeba TČ vzduch/ voda 4x když je jich málo není to problém ,ale když je jich hodně tak se na těch 15 dní zdvojnásobí spotřeba el. energie a to by znamenalo na těch 15 dní mít sítě a zdroje, které pak nejsou 350 dní v roce využívané a to je velmi drahé.

Martin Hajek
19. leden 2021, 21:47

Na 100 MWt ty modulární reaktory nikdy nebudou. Reálně jde s jejich nasazením počítat v řádu stovek MWe a to je teoreticky použitelné možná pro Prahu. Všechno ostatní je příliš malé. Ono se hovoří o jednom modulu, ale by měl Nuscale nějakou ekonomiku, tak těch modulů musí být na místě alespoň 6, spíš 12, tak si to vynásobte. Modulární reaktory by měly tu zásadní výhodu, že by je bylo možné sekat jako Baťa cvičky a tovární výrobou výrazně snížit náklady a hlavně držet termíny. Ale že by šlo dělat nějakou malou teplárnu, tak fakt ne.

Bizon
20. leden 2021, 03:19

Vysokoteplotní reaktory už by to sakra chtělo! Konečně by vodík a P2X mohly začít dávat smysl. Naše současné nejsou o moc lepší než ty přírodní jaderné reaktory, které jely v Oklo už 2 miliardy let zpátky...

Ty civilní námořní reaktory jsou trapné, ponorky a starší ledoborce ale mají 90% obohacení! Mazec. Je to malé, a nemusí se nikdy tankovat. Vysokou reaktivitu tam kompenzuje vyhořívající jed/absorbátor. Z velkých civilů mně baví nejvíc vysokoteplotní, rychlé, množivé, MSR, pokudmožno i na Thorium/U-233. U SMR teda asi nebude tolik vychytávek, zatím jen SMR MSR=/

pr
20. leden 2021, 11:18

Z technické debaty bych odskočil k organizační. Velmi důležitý je vzkaz autora článku, cituji: ".... Pro konkurenceschopnost malých modulárních reaktorů v decentrální energetice je důležité zjednodušení licenčního řízení a podmínek pro konkrétní projekt. ...."

Což mi připadá jako facka. Čtu to jako požadavek na další ohejbák tržnímu prostředí. Zase chce někdo pro své vymodlené dítě místo standardní poporodní péče vydyndat na bábě Dymákové (čti: daňovém poplatníku) nové resuscitační oddělení.

Prostě 60 let stará bába (jaderná energetika v komerčním režimu) se chystá porodit dítě o kterém je již dnes známo, že bude natolik neschopné života, takže jej musíme od porodu křísit.

Má-li se tak dít, musí to mít sakra důležitý důvod, (ne jen hrozba černými výstupy) který nám zatím nikdo nesdělil. Ujme se toho někdo?

Vladimír Wagner
20. leden 2021, 13:00

Pane PR, prosím, uvažujte napřed, než něco napíšete. V daném případě nejde o změnu v postupu při stavebním řízení, posouzení enviromentálních dopadů, ..., tedy všeho, co se týká všech zdrojů. V daném případě jde o licenční řízení u úřadu pro jadernou bezpečnost (jak je několikrát v článku zmíněno). A tedy to, aby se při licencování u tohoto úřadu reflektovalo to, že malé modulární reaktory mají jiné bezpečnostní parametry a jiné možné dopady z hlediska jaderného rizika, než ty zdroje velké.

Kdyby to nebylo pod mým článkem, tak bych nereagoval, protože z diskuze zde se stal totální rej trollů, kteří nad věcmi neuvažují a ani nemají snahu přemýšlet. Pouze podle příslušnosti k některé ideologické skupině mastí bezmyšlenkovitě ideologické výkřiky. Váš příspěvek je toho perfektní ukázkou.

pr
20. leden 2021, 15:36

Pane autore, Nesvalujte Vaši neschopnost srozumitelně vysvětlit čtenáři co myšlenkově zamýšlíte popsat na něj. Není povinností čtenáře domýšlet si ani fakta, ani jaký jste borec a tím rezignovat na kritiku nepřesností Vašeho textu v elementárních záležitostech. Licenční řízení může být třeba také u ERÚ.

Již dlouho jste v kolektivu těch, kteří Vám místo kritiky jen pochlebují. Zvyknul jste si na to. O to ošklivější je Váš pád do reality, píšete-li pro obecné (pre Slovákov "obyčajné") čtenáře kde se očekává jak přesnost, tak empatie ke čtenáři.

Emil
20. leden 2021, 15:52

Milý pr, hned ve druhé větě vámi citovaného odstavce se píše o "licenci amerického úřadu pro jadernou bezpečnost NRC", takže jste asi jako obvykle jeden z mála, kdo nepochopil, o jakém licenčním řízení je řeč.

Takže nesvalujte vaši neschopnost porozumět psanému textu na ostatní a hledejte chybu v první řadě u sebe.

pr
20. leden 2021, 16:18

A Vy si Emile své knížecí rady co má dělat druhý nechte pro sebe, nebo si je vetkněte do zadele. Mám stejnou občanku jako Vy a dělat budu co sám uznám za vhodné. Můžete proti tomu protestovat, ale to je tak vše co s tím uděláte.

Má reakce byla na autora. Ten se ukázal jako neschopný podat jednoznačně základní fakta (bylo-li to někomu srozumitelné hurá) a při svých popisech spoléhá na "domýšlivce". No a autorovu bohorovnost, co se jaderné bezpečnosti týká, ze které se sám usvědčil jsem již okomentoval.

pr
20. leden 2021, 15:50

A teď technicky. Neuměle se vykroucíte z napsaného, že požadujete pro každý projekt cituji: " .... zjednodušení licenčního řízení a podmínek pro konkrétní projekt. ...."

To znamená, že SÚJB místo toho aby posoudili faktický stav bezpečnosti a sám na jeho zodpovědnost označil třeba některý z bodů jako že z fyzikálního principu jej projekt splňuje, tak mu politicky nařídíme, že daný bezpečnostní bod vůbec nemá zkoumat?

Toto si po zkušenosti s Černobylem dovolujete navrhnout nezávislému kontrolnímu úřadu? Větší bohorovnost a nafoukanost jsem ještě nezažil a to jsem viděl i Kalouska v televizi. Můj názor na Vás dospěl do poznání, že co se společnosti týká, jste životu nebezpečný buran.

Ivan Novák
20. leden 2021, 21:06

Ačkoliv na budoucí úspěchy SMR příliš nevěřím, zariskuji nálepku "domýšlivce" a upozorním, že např.v Británii dělá moderní jaderný dozorce i pro velké bloky v prvním stupni posuzování tzv. Generic Design Assessment, což by pro modulární stavebnici další bezpečnostní papírování patrně přeci jen zjednodušilo.

pr
20. leden 2021, 21:57

Jenže to papírování má smysl pouze pokud se u všech jednotlivých realizovaných projektů prokáže úplná jaderná a zdravotní bezpečnost. Ne že se u každého reaktoru bude kdo ví kdy s výrobcem dohadovat co se bude kontrolovat, nad čím se zamhouří oko a co se zamete pod koberec. Ve stylu "nechci slevu zadarmo". Není to transparentní a deformuje to trh. O životech nemluvě. V republice kde neumíme postavit ani dálnici protože úředníci na ŘSD neznají zákony takže je o koňskou délku trumfne každý žabičkař, jsou vůči majitelům arogantní je návrh na jakékoli asymetrické posuzování životu nebezpečných technologií neslýchanou drzostí.

Jan Veselý
20. leden 2021, 11:38

V jaké situaci jsou dnes SMR? Jsou v situaci, že si X firem/institucí šmidlá svůj unikátní design. Na tom není nic v principu špatného, ale dalších 20-30 let bude trvat než se vůbec zjistí, který z oněch prototypů a ideových záměrů je vhodný pro masovou produkci. A pak bude samozřejmě nějaký čas trvat než se ona produkce rozjede. Nebo to taky celé padne na hubu.

Jsou na tom podobně jako FVE v roce 1980.

Bizon
20. leden 2021, 11:54

Jasně že je to tak, jediná jistota jsou (zatím) pěkné nákresy nebo různě rozestavěné prototypy. Musí se vyzkoušet co bude praktické, a na hubu to samozřejmě padnout může.

Ale my jaderňáci taky potřebujeme nějakou naději, poteciál na rozvoj rozhodně je, my jsme ochotní si počkat. Navíc je to vyzkoušená technologie, vždycky se k ní lze vrátit kdyby plán A nevyšel.

Jan Veselý
20. leden 2021, 15:36

Pro jaderňáky teď bude hlavně nutné vymyslet, kdo vlastně budou první zákazníci, kteří koupí ony reaktory. Je totiž zcela jisté, že z počátku budou drahé. Takže to bude pro nějaké okrajové aplikace. Následně budou muset prokázat, že jsou schopni průběžně zlepšovat kvalitu, snižovat cenu a standardizovat. Jinak to jako okrajová technologie zůstane.

Můj názor je, že jim ujel vlak a současné dění okolo SMR se děje s cca 30-letým zpožděním. Mohly by totiž kolem roku 2000 dostat stejnou šanci jako celá řada technologií, se kterými se to začalo zkoušet ve velkém. Tehdy se hledalo a nevědělo, co z toho bude.

pr
20. leden 2021, 16:07

s tím vlakem to je přesné. Většinu lidí nebaví lozit po střeše a následně udržovat technologii v chodu, ale na druhou stranu nejsou padlí na hlavičku aby v Kolbence dřeli jako Bulhaři jen proto, že jim nikdo není ochoten prodat elektřinu za férovou cenu. Ano, ty ve městech kde je DS minimálně zokruhovaná možná zákazníky nalákají na sliby spolehlivosti, ale vidlákov jasně ukazuje, že lidé v ceně platí za nic. I toto je jeden z důvodů masivního rozvoje OZE.

Martin_C
22. leden 2021, 15:55

Mozna je skoda, ze autor alespon okrajove nezminil maly cesky prispevek k malym koncepci jadernych zarizeni na vyuziti jaderneho odpadu k ciste tepelnym ucelum coz dle meho dava v nasich podminkach smyls. Velke jaderne elektrarny produkujici odpad mame a sit mestkych teplaren take. Zakldni info nize

https://www.teplator.cz/

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se