Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Čína dosáhla důležitých milníků u nového jaderného bloku typu Hualong One

Nový čínský jaderný blok Fangchenggang 4 dosáhl dvou důležitých milníků. Na začátku dubna nejdříve poprvé dosáhl kritického stavu a následně jej technici připojili k elektrické síti. Během nadcházejících testů tak již první vyrobené MWh elektřiny poputují ke spotřebitelům. Výstavbu svého druhého bloku typu Hualong One zahájila společnost CGN v roce 2016. Do komerčního provozu blok vstoupí po absolvování zbývajících provozních zkoušek.

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) oznámila, že její druhý blok typu Hualong One v jaderné elektrárně Fangchenggang úspěšně dosáhl kritického stavu. Kritickým stavem v jaderném reaktoru je označován takový stav, při kterém je štěpná reakce ustálená a nedochází k jejímu zrychlování nebo zpomalování. Dva demonstrační bloky Hualong One začala CGN stavět na konci roku 2015 a na konci roku 2016.

2. Těžba v největším ložisku plynu v EU definitivně končí, Exxon a Shell žalují Nizozemsko o kompenzaci

Nizozemský senát schválil dlouho očekávaný zákon o ukončení těžby plynu z největšího ložiska v Evropské unii. Ložisko Groningen tak ukončí těžbu po desetiletích, kdy těžba v některých letech přesahovala 70 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně. Zákon zajistí, že těžba nebude moci být znovu obnovena. Společnosti ExxonMobil a Shell, které ložisko společně provozují, se obrátily se žalobou na nizozemský stát a žádají kompenzaci ušlého zisku.

Osud největšího ložiska zemního plynu v Evropské unii nezvrátila ani doznívající energetická krize, v průběhu které vzrostly velkoobchodní ceny zemního plynu k rekordním více než 300 EUR/MWh. Nizozemský senát totiž tento týden schválil zákon, který ve svém důsledku zakáže další těžbu z ložiska Groningen.

3. V areálu bývalé uhelné elektrárny vyroste velké bateriové úložiště

Areály vyřazených konvenčních elektráren mohou i nadále sloužit novým zdrojům, zejména díky vybudované infrastruktuře k vyvedení výkonu. Kromě obnovitelných či plynových zdrojů mohou takové areály nabídnout i možnost pro výstavbu bateriových úložišť. To by měl být i případ bývalé uhelné elektrárny v Chile, v jejímž areálu plánuje francouzská Engie vybudovat bateriové úložiště. To by mělo mimo jiné pomoci využít mařenou výrobu z obnovitelných zdrojů, jejíž objem na severu země prudce roste.

Bývalá uhelná elektrárna Tocopilla, která se nacházela na severu jihoamerického státu Chile, by se měla stát domovem nového bateriového úložiště. To má nabídnout výkon 116 MW s kapacitou 660 MWh, tedy na necelých šest hodin při provozu na plném výkonu. Projekt by podle serveru Argusmělo tvořit na 240 kontejnerů s lithium-iontovými bateriemi, výstavba by měla začít v červnu. Areál bývalé elektrárny nabízí kromě vhodné plochy právě infrastrukturu v podobě připojení k přenosové soustavě.

4. Čína v loňském roce dominovala v instalaci nových uhelných elektráren

Zatímco se celý svět zdráhá budovat nové uhelné elektrárny, čínský uhelný sektor vyrostl minulý rok o přibližně 48 GW nového instalovaného výkonu. Co se týče nově zahájené výstavby v loňském roce, je Čína dokonce na dvacetinásobku oproti zbytku světa, informuje zpráva Global Energy Monitor. Čína tak naplňuje svůj dekarbonizační plán 30/60, dle kterého v roce 2030 dosáhne svého emisního vrcholu a v roce 2060 neutrality.

Pro Čínu představuje uhlí stále mimořádně důležitý zdroj energie, i proto dostává náležitou vládní podporu. V konkrétních číslech uhlí náležela více než poloviční zásluha na dodávkách veškeré elektřiny v loňském roce. Důvodů, proč je tomu tak, je vícero, nicméně hlavní fakt zůstává jasný: Číně se produkce energie z uhlí vyplatí. Zjednodušeně, cena vyrobené elektřiny při zohlednění ceny emisní povolenky (ETS) v čínském případě vychází kladně.

5. Slatinice chtějí postavit přečerpávací elektrárnu, pomůže i proti záplavám

Přečerpávací vodní elektrárnu chce vybudovat na kopci Malý Kosíř lázeňská obec Slatinice na Olomoucku. Do horní nádrže chce obec pomocí načerpané vody ukládat i elektrickou energii vyrobenou fotovoltaickými panely na střechách místní školy, šaten sportovního klubu či sokolovny. Přečerpávací elektrárna s turbínou o výkonu 2,5 megawattu by poté v době zvýšené spotřeby elektřiny zásobovala místní domácnosti, firmy a obecní infrastrukturu. ČTK to dnes řekl starosta Slatinic Ondřej Mikmek (KDU-ČSL).

Radnice už připravila projekt, který si podle propočtů vyžádá investici 150 milionů korun. Část nákladů by měla pokrýt dotace, bez které se stavba podle Mikmeka neobejde. Projekt počítá s vybudováním horní a dolní nádrže, každá z nich má mít objem 28.000 metrů krychlových. Do horní nádrže by byla čerpána voda v době, kdy budou elektřinu produkovat místní fotovoltaické elektrárny a systém bude vykazovat přebytky produkce. Obec chce využívat i noční elektrický proud, u kterého je nižší cena. Do obou nádrží obec plánuje napustit vodu z potoka a místních zdrojů. „Doplňoval by se pouze odpar vody,“ podotkl Mikmek.

6. Za 80 % světových emisí od roku 2016 je zodpovědných pouhých pár desítek firem

Nedávná odhalení ukazují závažný dopad na přírůstek emisí oxidu uhličitého, který má  na svědomí pouze několik subjektů. Podle databáze Carbon Majors a jejich výzkumníků lze přes 70 % historicky celosvětových emisí CO₂ přisoudit pouhým 78 podnikatelským a státním subjektům. Od roku 2016, kdy byla uzavřena Pařížská klimatická dohoda, bylo 57 subjektů působících v ropném, plynárenském, uhelném a cementářském průmyslu přímo zodpovědných za celých 80 % celosvětových emisí fosilního CO₂.

Tento znepokojivý trend přetrvává i přes mezinárodní závazky snížit emise skleníkových plynů. Naopak většina hlavních emitentů zvýšila své emise CO₂ v sedmiletém období po Pařížské dohodě, ve srovnáním s předchozími sedmi lety.

7. Projekt jaderné elektrárny Sizewell C pokračuje, byly podepsány smlouvy v hodnotě miliard eur

Společnost Framatome oznámila podpis kontraktů v hodnotě několika miliard eur se společností Sizewell C Ltd. Kontrakty zahrnují dodávku klíčového vybavení pro dva reaktorové bloky od fáze návrhu až po uvedení do provozu.

Kromě toho byla podepsána dlouhodobá smlouva na dodávky paliva a údržbu bloků během provozu elektrárny. Framatome, který je z 80,5 % vlastněn společností EDF a z 19,5 % Mitsubishi Heavy Industries, bude zodpovědný za dodávku systémů primárního okruhu, bezpečnostních systémů a systémů kontroly a řízení elektrárny.

8. Zákon zřejmě upraví pravidla akumulace elektřiny, Sněmovna to podpořila

Do energetického zákona se zřejmě dostanou pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Vládní novelu, která má akumulaci a agregaci umožnit, dnes v úvodním kole projednala Poslanecká sněmovna. Novela by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla kromě jiného zlepšit řízení výkonové rovnováhy v rozvodné soustavě. Odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny. Vláda také navrhuje snížit počet členů Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z pěti na tři.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že návrh zákona je v převážné míře transpozicí evropské směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou z roku 2019. Podotkl, že zvyšování akumulačních schopností elektrizačních soustav je trendem v celém světě v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů. Zpravodaj Ivan Adamec (ODS) řekl, že kromě jednoho milionu korun na vybudování srovnávače cen nepředstavuje novela nároky na státní rozpočet.

9. Von der Leyenová prý nediskutovala rozhodnutí vyšetřovat cenu čínských elektromobilů s průmyslem

Předsedkyně Evropské komise, Ursula Von der Leyenová, čelí kritice ze strany generálního ředitele německého automobilového průmyslu, kvůli vyšetřování cen čínských elektromobilů. Důvodem je údajně nedostatečná míra koordinace s předními představiteli průmyslu, což může vést k negativním protiopatřením ze strany Číny. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv.

Výkonný ředitel německé asociace automobilového průmyslu (VDA), Andreas Rade, nedávno prohlásil, že rozhodnutí zahájit antisubvenční vyšetřování proti čínským elektromobilům nebylo dostatečně komunikováno v rámci širší skupiny zástupců těch nejrelevantnějších odvětví. Rade dodal, že to, co jsme měli možnost před přibližně půlrokem vidět, bylo spíše sólové úsilí Von der Leyenové.

10. Zájem domácností o fotovoltaiku pokračuje, žádostí o dotace dvojnásobně přibylo

Zájem o obnovitelné zdroje energie v Česku dál roste, což se projevilo i v počtu žádostí o dotace. Počet žádostí o dotaci na fotovoltaiku stoupl v prvních třech měsících letošního roku meziročně téměř dvojnásobně, o desítky procent vzrostl i počet žádostí u tepelných čerpadel. Celkově bylo zatím podáno téměř 47.000 žádostí. Vyplývá to z údajů Komory obnovitelných zdrojů, které poskytla ČTK.

Jednoznačně největší poptávka je na úřadech o dotace na pořízení fotovoltaické elektrárny. Zájemci v prvním čtvrtletí podali 41.089 žádostí, což je oproti stejnému období v loňském roce téměř dvojnásobný počet. Nejvíce žádostí stále podávají majitelé rodinných domů, takřka trojnásobně ovšem vzrostl také zájem u bytových domů, jejichž majitelé podali 398 žádostí.

Téma

Vznikají první česká solární parkoviště. Jsou dražší než fotovoltaické elektrárny, ale zájem o ně je

Ve Francii nebo v Německu zákon uvádí jako povinnost osadit část parkoviště fotovoltaickými panely. V tuzemsku se solární parkoviště neboli carporty připravují u letiště, hotelů nebo skladů. „V Česku máme rozjednaných několik prvních instalací,“ říká Aleš Damm, ředitel české společnosti Greenbuddies Charging, která se na fotovoltaické elektrárny spojené s parkovištěm aut specializuje.

Fotovoltaické panely jsou umístěné na přístřešcích, pod nimiž auta parkují. Nejenže tedy vyrábějí elektřinu, ale také auta chrání před vlivy počasí. Největší tuzemskou fotovoltaiku zastřešující parkoviště má ČEZ přímo u Jaderné elektrárny Dukovany. Za první rok provozu překonala původně očekávané množství vyrobené energie. Druhé největší solární parkoviště vzniká v České zbrojovce.

Uhelné elektrárny v ČR má v ČR nahradit geotermální centrální vytápění, říká ministr Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil novinku v rozvoji geotermální energie – uhelné elektrárny, kterým zvoní hrana, nahradí v Česku za účelem centrálního vytápění bezemisní technologie, kdy je teplo získáváno přímo ze Země, tedy geotermální energie.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který v energetice zajistí do roku 2033 řízený odchod od uhlí. V okolních zemích je náhrada za uhlí v podobě geotermální energie běžný a osvědčený postup. Nejvíce se nyní uplatňuje v Německu či Polsku.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu