Domů
Uhlí
Čína v loňském roce dominovala v instalaci nových uhelných elektráren

Čína v loňském roce dominovala v instalaci nových uhelných elektráren

Zatímco se celý svět zdráhá budovat nové uhelné elektrárny, čínský uhelný sektor vyrostl minulý rok o přibližně 48 GW nového instalovaného výkonu. Co se týče nově zahájené výstavby v loňském roce, je Čína dokonce na dvacetinásobku oproti zbytku světa, informuje zpráva Global Energy Monitor. Čína tak naplňuje svůj dekarbonizační plán 30/60, dle kterého v roce 2030 dosáhne svého emisního vrcholu a v roce 2060 neutrality.

Pro Čínu představuje uhlí stále mimořádně důležitý zdroj energie, i proto dostává náležitou vládní podporu. V konkrétních číslech uhlí náležela více než poloviční zásluha na dodávkách veškeré elektřiny v loňském roce. Důvodů, proč je tomu tak, je vícero, nicméně hlavní fakt zůstává jasný: Číně se produkce energie z uhlí vyplatí. Zjednodušeně, cena vyrobené elektřiny při zohlednění ceny emisní povolenky (ETS) v čínském případě vychází kladně.

Druhým poháněcím mechanismem je skutečnost, že Čína patří mezi státy s největšími zásobami uhlí na světě, což nelze tvrdit o zásobách méně emisně náročnějších komodit, jako například o zásobách zemního plynu. Pro čínskou energetickou bezpečnost je tak uhlí stále nesmírně důležité.

V kontrastu s uhelným prvenstvím je ale nutné zmínit, že stejně tak se Čína profiluje i na poli obnovitelných zdrojů energie (OZE), což může do jisté míry navodit dojem, že Čína stále není v přechodové části, nýbrž přidává obnovitelné zdroje vedle těch uhelných. V globálu však postupuje podle zmíněného plánu 30/60.

Tento plán je klíčovým krokem v reakci na globální klimatické změny a zároveň představuje významný impuls pro transformaci čínské ekonomiky směrem k udržitelnějšímu rozvoji. V jeho rámci se Čína zavázala postupně mobilizovat všechny své zdroje za účelem splnění závazků největšího emitenta uhlíku. Zároveň je plán součástí širšího socio-ekonomického rozvoje, který klade důraz na dekarbonizaci.

V neposlední řadě je dobré podotknout, že plán skrze jednotlivé akční plány definuje cíle nejen pro energetický sektor, ale i pro průmysl či dopravu. Komplexní zaštítění poté představuje strategie „1+N“, ve které číslo 1 znamená jedny zastřešující pokyny pro N různých politik.

Myšlenka rámce politiky v oblasti klimatu "1+N" byla poprvé zveřejněna na zasedání Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) v březnu 2021, po němž následovalo oficiální oznámení NDRC na informační konferenci pro domácí i zahraniční média.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Martin P
16. duben 2024, 12:03

" Některé prognózy s horizontem konce aktuálního století dokonce hovoří o tom, že by Čína mohla ztratit až 40 % své aktuální populace a počet obyvatel by se tak snížil na cca 800 mil. Význam Číny by pak z pohledu geopolitiky silně poklesl."

Malá naděje pro místní čínské přírodní zdroje a zdroje na Sibiři.

Jan Stehlik
16. duben 2024, 12:21

Peníze ohodnocuji lidské snažení a zdroje. Kdo zustane stát, stojí opodál.

V civilizovaných státech klesá porodnost viz. Německo, korea, Japonsko. Když se podívám na Star wars, tak tam je klonova armáda . Ten kdo dokáže vyrábět lidi, ten má budoucnost jistou a prevalcuje ostatní. Konkurence v reálu.

Petr prochaska
16. duben 2024, 14:45

Nejsou lidi jako lidi. K čemu je Vám horda černochů s IQ 70 a vysokou kriminalitou? Takže v Číně sice budou mít méně lidí, stejně tak v Japonsku a Jižní Koreii, nicméně tito lidé budou chytří. Naproti tomu na Západě se stane to co se stalo v Karibiku (Dominikánská republika, Kuba, ...) - běloši se smísí s černochy s výsledným IQ 85. Umí se postarat o turisty, ale vědci tam v podstatě nejsou. Takže v budoucnu svět ovládně stejně Čína, i když s méně obyvateli.

richie
16. duben 2024, 16:13

vobec sa mi tato predstava nepaci .. ale obavam sa ze mozete mat pravdu

Vítězslav Novák
16. duben 2024, 17:00

To je určitě fejk ňús! Vždyť se tady neustále dovídáme, jak Čína jede v občasných zdrojích energie!!!

Petr Hariprasad Hajič
16. duben 2024, 18:35

Ano, je to fejk ňús, jak správně píšete. Oněch skoro 3000 GW OZE instalovaných celkem, to jsou jen takové směšné drtinky oproti našim krásným 3 GW. Čína produkuje asi 2,5 PWh elektrické energi z OZE z celkových asi 8PWh. Tj. jen asi 30% (bez JE). To fakt nestojí za řeč. Například, když to srovnáte s českem.

Pravoslav Motyčka
16. duben 2024, 22:21

Pokud chcete srovnávat, pak srovnávejte výrobu na obyvatele. Jinak to nemá smysl. To vždy dojdete k závěru že malý stát má něčeho málo. Například jedním z největších stavitelů VTE na světě je Dánsko ,ale proti velkým zemím jsou jejich výkony malé až nicotné, přesto na obyvatele je Čína proti Dánsku 25 let pozadu.

Petr Hariprasad Hajič
17. duben 2024, 10:39

No, tak v tom případě jsme na tom s našimi 12% vyrobené energie z OZE úplně skvěle.

Emil
17. duben 2024, 10:50

Není podstatný podíl OZE ale podíl nízkoemisních zdrojů, a ne jen v elektřině ale v energii celkově, a v tom jsme na tom (nejen) oproti Číně opravdu relativně dobře: ourworldindata.org/grapher/low-carbon-share-energy?tab=chart&country=ITA~OWID_WRL~FRA~CHN~IND~JPN~USA~CZE~FIN~SWE~NOR~DEU~European+Union+%2827%29~DNK

Jan Veselý
16. duben 2024, 17:29

Slušelo by se to upřesnit, že bylo uvedeno do provozu 48 GW uhelných elektráren a 21 GW uhelných elektráren bylo uzavřeno.

Petr Hariprasad Hajič
16. duben 2024, 18:15

Nutno dodat, že Čina za stejné období instalovala 250 GW OZE a že ony uhelné elektrárny, oněch 50GW jsou používané jako backup - tj. pro vykrývání špiček při nedostatku. Jsem celkem zvědavý, kalik toho instalují letos, protože prognózy říkají, že OZE letos bude míň. Aby ale Čína stihla svoje ambiciózní pláány, tak by toho naopak mělo být víc. Ideálně něco kolem 300GW. Těch uhelných backupůse taky jen tak rychle nezbaví. Myslím, že plánují podobný objem i tam. Čína chce taky hrát důležitou roli v produkci vodíku, takže předpokládám,že uhelné backupy by mělu jít předělat na paroplynové zdroje. Infrastruktura a v lastně i většina technického vybavení včetně parních turbín může zůstat beze změny. Přidají vlastně jen plynovou tyrbínu a odstraní "kotel".

Pravoslav Motyčka
16. duben 2024, 22:40

Pokud chcete srovnávat vývoj OZE v Číně a jinde tak to chce delší časové období + Absolutní hodnoty. Čína vyrábí asi 2TWh z OZE na obyvatele to je stejná hodnota jako EU. ( včetně vodních el.) Dalším parametrem je růst výroby elektřiny V EU je něco okolo 5% ročně v Číně 15 a to proto ,že Čína má cca 1/2 podíl vodní energie , která se rozvíjí už velmi pomalu. Celkový růst bude dále zrychlovat. Co je hlavním rozdílem mezi EU a Čínou tak to je především absence většího využití jaderné energie v Číně. EU vyrábí 1,2 TWh v jádře na obyvatele Čína 4x méně , tuto energii nahrazuje uhlí stejně jako části ropy a plynu. Do budoucna si nemyslím ,že Čína bude překotně odstavovat svoje uhelné el. její politika je elektrifikace a snížení závislosti na dovozech ropy a plynu. Spotřeba elektřiny proto roste a v této situaci není možné odstavovat zdroje.

Pravoslav Motyčka
16. duben 2024, 22:41

oprava na 1 mil obyvatel.....

Petr Hariprasad Hajič
17. duben 2024, 10:43

Čína potřebuje snížit užitnost svých uhelných eklektráren a využívat je jen jako backupy. To je hlavní důvod, proč tyto nové zdroje staví. Čili i když staví další fosilní zdroje, neznamená to apriori, že musí také růst emise CO2. Závi to také na tom, v jakém režimu budou provozované.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se