Uhelné elektrárny v ČR má nahradit geotermální centrální vytápění, říká ministr Hladík
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil novinku v rozvoji geotermální energie – uhelné elektrárny, kterým zvoní hrana, nahradí v Česku za účelem centrálního vytápění bezemisní technologie, kdy je teplo získáváno přímo ze Země, tedy geotermální energie.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který v energetice zajistí do roku 2033 řízený odchod od uhlí. V okolních zemích je náhrada za uhlí v podobě geotermální energie běžný a osvědčený postup. Nejvíce se nyní uplatňuje v Německu či Polsku.
Hladík a jeho rezort po vzoru našich sousedů připravují Strategii geotermální energie, kterou má v prvním pololetí letošního roku schválit vláda. Strategie bude součástí nové energetické koncepce.
„My potřebujeme primárně vyřešit přechod od uhlí. Já teď mám pro vás jednu novinku – pro váš portál. My píšeme strategii geotermální energie, kterou chci, aby v tomto pololetí schválila vláda. Intenzívně jednáme s Teplárenským sdružením. A my tam tedy i po debatách s ČGS (Českou geologickou službou, pozn. red.) a s Teplárenským sdružením vidíme (u geotermie) největší potenciál náhrady lokálních zdrojů do pěti megawatt výkonu. Jsme úplně v jednotě, že potenciál je do soustav centrálního zásobování teplem a musí to být poblíž rozvodů (vrtů) – investorsky, pragmaticky,“ řekl serveru Geotermie.cz Hladík.
Česku, které má srovnatelné podmínky s okolními zeměmi, bylo doposud využívání zemského tepla zatím spíše v plenkách, ale podle Komory obnovitelných zdrojů energie zde existuje značný potenciál. Do roku 2030 by se dle středního scénáře dalo očekávat, že by mohlo vzniknout nejméně pět geotermálních tepláren a deset geotermálních výtopen.
„Jestliže tady máme velké centrální zásobování teplem na uhlí, musíme sbírat to nízko položené ovoce. Musíme jít cestou pragmatickou, cestou inovace a modernizace. Samozřejmě pracujeme s Teplárenským sdružením, které plánuje využití geotermální energetiky jako jeden z velkých potenciálů pro centrální zásobování teplem,“ podotýká ministr.
A jak geotermální vytápění funguje? Pokud je v podzemí horká voda (obsažená v horninách s dostatečným objemem pórů nebo puklin, tzv. hydrotermální zdroj), stačí ji přivést vrtem k povrchu. Pokud voda v podzemí není, je třeba ji tam vhánět a po jejím ohřátí od okolních hornin ji čerpat k povrchu.
V Česku využívá geotermální energii například město Ústí nad Labem, kde slouží k vytápění plaveckých bazénů a od května 2006 také k vytápění zoologické zahrady. Ojedinělý projekt využití geotermální energie pro výrobu tepla je v Děčíně. Od roku 2002 je zde v provozu výtopna na Benešovské ulici, která jako jediná v České republice využívá geotermální energii pro zásobování poloviny města teplem.
Pro získání tepla pro účely vytápění stačí přitom poměrně nízké teploty pod 100 °C. Proto se nepočítá s velkými hloubkami vrtů. Ve středoevropské oblasti jsou hloubky do 2000 m dostačující.
Centrální výtopna pak reguluje dodávané množství v závislosti na spotřebě tepla. Kotel pro vyrovnávání špičkového odběru vyrovnává spotřebu tepla. Rezervní kotel má rovněž opodstatnění, aby se pro případné problémy v čerpací stanici nebo ve vrtu mohla zajistit garantovaná dodávka tepla.
Inspiraci lze hledat vedle již zmíněných zemích třeba ve Francii. Nejzajímavější oblastí z tohoto hlediska je pařížská pánev, kde byla většina zařízení vybudována v letech 1981 až 1986. Dnes je ve Francii přibližně 70 geotermálních výtopen, z nichž přibližně 80 % leží v okolí Paříže. Tato zařízení dodávají teplo do více než 200 000 bytů.
Typická vytápěcí jednotka jsou dva vrty hluboké přibližně 1,7 km, jeden je čerpací, druhý vsakovací. Vrty jsou přibližně 5 až 10 km od sebe. Tepelná kapacita jednotky je 10 MW a cirkulace vody je 40 až 80 l/s. Náklady na zařízení nejsou malé, výtopny jsou však z ekonomického hlediska výhodné a počítá se s jejich životností 25 až 40 let.
Mohlo by vás zajímat:
To je zase blábol už v Rakousku to zkoušeli efekt byl ten, že se začali objevovat zemětřesení sic malá, ale byla. Počítám, že na to budou masivní dotace a pár lidí se napakuje jak jak Topolánek a spol. na FVE a užitek 0. Tahle zelená pakáž co jen hrabe nás jednou zničí a bude z EU rozvojová země. Místo toho máme potenciál třeba ve stavění přehrad, které budou cenově o řád levnější a ještě budeme trochu ovlivňovat povodně. Myslím, že bylo plánováno cca 20 větších přehrad a když pár bude i přečerpávacích ideální kombinace na udržení sítí, které rozbourává FVE.
Konečně se našel zdroj tepla, který je cenově konkurenceschopný a který nevyžaduje dotace. Po něčem takovém zajisté sáhne každá teplárna, která má poučený management. Lidé si levné teplo zaslouží.
Samozřejmě geotermální vytápění do každé rodiny.
Jen tak pro zajímavost v ČR jsou typické teploty země 2000 metrů pod zemí mezi 40 až 70° ( Plzeň něco přes 40 , Praha , Liberec cca 55° ). To jsou teploty podloží odběrem teplota klesá. Běžně by bylo třeba vrtat cca 5000 metrů ,aby teploty topné vody byly dlouhodobě okolo 80°C.
V některých oblastech to bude méně například Litoměřice hloubka vrtů 3-4 km náklady 1,25mld kč. Pokud bude taková investice sloužit třeba 12 000 lidí tak to máme cca 104 tisíc na obyvatele cca 400 000 na 1 byt. Náklady na udržování CZT zůstanou pokud by investice měla být návratná pak by 1 byt musel zaplatit cca 70 000 za topení ročně. Aby 50 000 byl odpis a 20 tisíc další náklady a zisk provozovatele. A to mluvíme o místě které je pro geotemální energii vhodné. Další otázka je životnost takového vrtu. Vrty nejsou kamna časem dojde k poklesu teplot v okolí vrtu. tím klesne vydatnost zdroje.
Co myslíte, má o něčem takovém ministr alespoň hrubý odhad, nebo nemá?
Proč se nechat v rozletu omezovat nějakými čísly?!?
@Pravoslav Motyčka 21. duben 2024, 15:59
Asi to jde i jinak, než píšete.
---
Pro získání tepla pro účely vytápění stačí přitom poměrně nízké teploty pod 100 °C. Proto se nepočítá s velkými hloubkami vrtů. Ve středoevropské oblasti jsou hloubky do 2000 m dostačující.
---
V ZOO Ústí n. L. je vrt 515m a ve spojení s TČ stačí pro celou zahradu s tepelnou ztrátou cca 1,2MW.
Akorát se tomu pak neříká geotermální vytápění, ale je to obyčejné TČ země-voda s vrty.
@Bob 21. duben 2024, 19:31
Samozřejmě, že říká.
Využití geotermální energie pomocí TČ je geotermální vytápění, co se vám na tom nezdá?
Nebo máte pro geotermální vytápění novou definici?:-)
Bohužel nemohu dát příspěvek píše mi to spam .... sorry.
A příkon toho čerpadla?
Halt ne každý stát má to (pochybné) štěstí ležet přímo na švu zemských desek jako Island - tam je občas geotermální energie až moc.
Ale třeba někdo vymyslí horkovod z Islandu - a dostane na to grant. V greendealové EU bych se nedivil...
Ja som za podpisovu akciu aby uzakonili, ze v kazdom okrese bude jedna sopka s horucim gejzirom a jeden velky ladovec pre vodnu elektraren.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
To nechápu jak je možné, že už to teplárny ve velkém nestavějí, když je to tak levné.
Supr, odstavíme uhelky s výkonem cca 3000MW a nahradíme je geovytopnou 5MW. To by ani největší blb na základce nevymyslel.
M.j., tato myšlenka je stará již přes 50 let, žádný objev, možná pro novináře a pana ministra.
@Jiří Ing.Linda 21. duben 2024, 16:55
Až na to, že o výměně 3GW za 5MW nikdo nepíše, jen vy.
---
Ani to, že je to nová myšlenka, ve článku je přímo zmíněno:
-
Inspiraci lze hledat vedle již zmíněných zemích třeba ve Francii. Nejzajímavější oblastí z tohoto hlediska je pařížská pánev, kde byla většina zařízení vybudována v letech 1981 až 1986.
-
On ani titul Ing. nemusí bý zárukou lepšího vzdělání oproti základce:-)
Já jsem pro. Je to ta nejlevnější a nejčistší energie. Jen potřebujeme tu sopku z Islandu k nám.
Já myslím, že by EK měla vydat rezoluci a EP ji schválit, že nedostatek sopek ve střední Evropě je hrubá diskriminace zdejšího obyvatelstva a tudíž je třeba znovuzprovoznit Milešovku a Říp. Začít by se mohlo Komorní Hůrkou, tam už J. W. Goethe a hrabě K. Šternberk provedli přípravné práce.
Preco trocharit, chceme aj ladovce (a z nich lacnu zelenu elektrinu z VE) a mohli by schvalit aj ze kazda krajina ma pravo na pekne pobrezie, aby si mohlo istalovat zelene VTE..
Ano Hladíku, všichni jsou tak hloupí, že dosud vůbec nikoho nenapadlo přemýšlet o díře do země... :)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se