Uhelné elektrárny v ČR má nahradit geotermální centrální vytápění, říká ministr Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil novinku v rozvoji geotermální energie – uhelné elektrárny, kterým zvoní hrana, nahradí v Česku za účelem centrálního vytápění bezemisní technologie, kdy je teplo získáváno přímo ze Země, tedy geotermální energie.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který v energetice zajistí do roku 2033 řízený odchod od uhlí. V okolních zemích je náhrada za uhlí v podobě geotermální energie běžný a osvědčený postup. Nejvíce se nyní uplatňuje v Německu či Polsku.

Hladík a jeho rezort po vzoru našich sousedů připravují Strategii geotermální energie, kterou má v prvním pololetí letošního roku schválit vláda. Strategie bude součástí nové energetické koncepce.

„My potřebujeme primárně vyřešit přechod od uhlí. Já teď mám pro vás jednu novinku – pro váš portál. My píšeme strategii geotermální energie, kterou chci, aby v tomto pololetí schválila vláda. Intenzívně jednáme s Teplárenským sdružením. A my tam tedy i po debatách s ČGS (Českou geologickou službou, pozn. red.) a s Teplárenským sdružením vidíme (u geotermie) největší potenciál náhrady lokálních zdrojů do pěti megawatt výkonu. Jsme úplně v jednotě, že potenciál je do soustav centrálního zásobování teplem a musí to být poblíž rozvodů (vrtů) – investorsky, pragmaticky,“ řekl serveru Geotermie.cz Hladík.

Česku, které má srovnatelné podmínky s okolními zeměmi, bylo doposud využívání zemského tepla zatím spíše v plenkách, ale podle Komory obnovitelných zdrojů energie zde existuje značný potenciál. Do roku 2030 by se dle středního scénáře dalo očekávat, že by mohlo vzniknout nejméně pět geotermálních tepláren a deset geotermálních výtopen.

„Jestliže tady máme velké centrální zásobování teplem na uhlí, musíme sbírat to nízko položené ovoce. Musíme jít cestou pragmatickou, cestou inovace a modernizace. Samozřejmě pracujeme s Teplárenským sdružením, které plánuje využití geotermální energetiky jako jeden z velkých potenciálů pro centrální zásobování teplem,“ podotýká ministr.

A jak geotermální vytápění funguje? Pokud je v podzemí horká voda (obsažená v horninách s dostatečným objemem pórů nebo puklin, tzv. hydrotermální zdroj), stačí ji přivést vrtem k povrchu. Pokud voda v podzemí není, je třeba ji tam vhánět a po jejím ohřátí od okolních hornin ji čerpat k povrchu.

V Česku využívá geotermální energii například město Ústí nad Labem, kde slouží k vytápění plaveckých bazénů a od května 2006 také k vytápění zoologické zahrady. Ojedinělý projekt využití geotermální energie pro výrobu tepla je v Děčíně. Od roku 2002 je zde v provozu výtopna na Benešovské ulici, která jako jediná v České republice využívá geotermální energii pro zásobování poloviny města teplem.

Pro získání tepla pro účely vytápění stačí přitom poměrně nízké teploty pod 100 °C. Proto se nepočítá s velkými hloubkami vrtů. Ve středoevropské oblasti jsou hloubky do 2000 m dostačující.

Centrální výtopna pak reguluje dodávané množství v závislosti na spotřebě tepla. Kotel pro vyrovnávání špičkového odběru vyrovnává spotřebu tepla. Rezervní kotel má rovněž opodstatnění, aby se pro případné problémy v čerpací stanici nebo ve vrtu mohla zajistit garantovaná dodávka tepla.

Inspiraci lze hledat vedle již zmíněných zemích třeba ve Francii. Nejzajímavější oblastí z tohoto hlediska je pařížská pánev, kde byla většina zařízení vybudována v letech 1981 až 1986. Dnes je ve Francii přibližně 70 geotermálních výtopen, z nichž přibližně 80 % leží v okolí Paříže. Tato zařízení dodávají teplo do více než 200 000 bytů.

Typická vytápěcí jednotka jsou dva vrty hluboké přibližně 1,7 km, jeden je čerpací, druhý vsakovací. Vrty jsou přibližně 5 až 10 km od sebe. Tepelná kapacita jednotky je 10 MW a cirkulace vody je 40 až 80 l/s. Náklady na zařízení nejsou malé, výtopny jsou však z ekonomického hlediska výhodné a počítá se s jejich životností 25 až 40 let.