Slatinice chtějí postavit přečerpávací elektrárnu, pomůže i proti záplavám
Přečerpávací vodní elektrárnu chce vybudovat na kopci Malý Kosíř lázeňská obec Slatinice na Olomoucku. Do horní nádrže chce obec pomocí načerpané vody ukládat i elektrickou energii vyrobenou fotovoltaickými panely na střechách místní školy, šaten sportovního klubu či sokolovny. Přečerpávací elektrárna s turbínou o výkonu 2,5 megawattu by poté v době zvýšené spotřeby elektřiny zásobovala místní domácnosti, firmy a obecní infrastrukturu. ČTK to dnes řekl starosta Slatinic Ondřej Mikmek (KDU-ČSL).
Radnice už připravila projekt, který si podle propočtů vyžádá investici 150 milionů korun. Část nákladů by měla pokrýt dotace, bez které se stavba podle Mikmeka neobejde. Projekt počítá s vybudováním horní a dolní nádrže, každá z nich má mít objem 28.000 metrů krychlových. Do horní nádrže by byla čerpána voda v době, kdy budou elektřinu produkovat místní fotovoltaické elektrárny a systém bude vykazovat přebytky produkce. Obec chce využívat i noční elektrický proud, u kterého je nižší cena. Do obou nádrží obec plánuje napustit vodu z potoka a místních zdrojů. „Doplňoval by se pouze odpar vody,“ podotkl Mikmek.
Obec už má bezpečnostní studii projektu i finanční propočty návratnosti investice. Odborníci vypočítali, že pokud by dotace pokryla 70 procent nákladů, tak by se návratnost investice do stavby přečerpávací elektrárny pohybovala kolem 20 let, poté by provoz byl ziskový. Při podílu dotace 35 procent by návratnost činila 40 až 50 let. Životnost přečerpávací elektrárny se přitom pohybuje kolem 80 let. „Teď bude nejzásadnější úkol přesvědčit zastupitele, že to dává smysl. Pomáhá nám s tím společnost Sigma ze sousedního Lutína, protože by to mohl být pilotní projekt pro další menší přečerpávací elektrárny v České republice,“ řekl Mikmek.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu naopak vyrábějí. Přečerpávací elektrárny hrají stále důležitější roli při vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů energie.
Spodní nádrž přečerpávací vodní elektrárny ve Slatinicích by podle starosty zároveň sloužila i jako protipovodňová prevence. Její součástí má být 13 metrů vysoká hráz v rokli, kterou protéká potok. Mikmek upozornil, že zhruba jednou za 12 let při silné průtrži mračen zaplaví část Slatinic voda přitékající roklí z okolních svahů. Hráz by tomu měla zabránit.
Mohlo by vás zajímat:
Zdravím všechny příznivce energetiky,
dovolím si jen konstatovat, že PVE za 150 M je asi drahý (možná) luxus, ale když se mají peníze vyhazovat oknem (dotace) tak je dobré, aby z toho do budoucna jednou něco bylo. V budoucnu bude hodnota elektrické energie okolo poledne zadarmo a možná i za záporné ceny, ale večer to bude raketa... Zavedením těch chytrých elektroměrů budou všichni dnešní drobní budovatelé FVE doslova v pr... protože elektřinu ze sítě, když bude svítit budou mít skoro zdarma.... Tedy podobné projekty viz článek, mohou dokonce slušně vydělávat...
Tak uvidíme...
Mnohem větší smysl mají společně řízené sítě desetitisíců malých bateriových úložišť, které budou prodávat v době špiček spotřeby a dobíjet se tehdy, když bude elektřina pod nulou.
Domácí baterie budou dávno nabité z výroby vlastní domovní FVE, proto bude cena EE kolem nuly. Nebude kam ukládat, většina dnešních instalací je kolem 1-2kWp:2kWh čili maximálně dvě hodiny výkonu FVE. Nové FVE mají nově omezený přetok, spousta uživatelů si bude šetřit místo v barerii na svou EE, než aby platili distribuci a silovinu měli zdarma.
@Antonín Mikeš 15. duben 2024, 22:04
Kde jste k těm číslům přišel?
Dle údaje od Solární asociace, v roce 2023 byla průměrná velikost domácích FVE 10,3 kWp s AKU s průměrem 12kWh:-D
A pokud někdo nabije ze SPOTu za zápornou hodnotu, která pokryje distribuci, poplatky a něco zbyde, tak je to výhodnějsí než zdarma z vlastní FVE:-)
..Dle údaje od Solární asociace, v roce 2023 byla průměrná velikost domácích FVE 10,3 kWp s AKU s průměrem 12kWh:-D
tie cisla by ma skutocne zaujimali, pretoze stale sa mi to zda dost optimisticke, aj ked je pravda, ze dotacie v Cechach boli/su ovela vacsie ako u nas
Líska: stojíte si na vedení?
FVE 10,3 kWp s AKU s průměrem 12kWh
Takže za slunného dne v ranní odběrové špičce aku vybité, odebíráte drahou elektřinu ze sítě, protože ještě nesvítí.
Pak jde většina obyvatel do práce (školy). Okolo 10-11 hodin aku nabito, případný bojler nahřát, spotřeba typicky 100-200 W (lednice + Wi-fi router), přetoky do sítě 10 kW, cena elektřiny nulová, případně záporná, nikdo ji nechce.
Kolem 15-17 hodiny se rodina navrací domů, zapíná domácí elektrospotřebiče a BEV do nabíječky. Klesající produkce FVE a aku pokrývají jejich spotřebu, ale dle okolností budou kolem 21 hod pravděpodobně opět ve večerní špičce odebírat už vše za draho ze sítě. V lepším případě přesunou nabíjení BEV na noc. Jenže, když to udělá hodně lidí, tak v noci nebude elektřina levná.
@Bob 16. duben 2024, 15:30
No problém s vedením není na mé straně, moje reakce byla na Antonín Mikeš
15. duben 2024, 22:04 a k tomu co píšete jsem se nijak nevyjadřoval.
Ale udělám vám radost a MOJE realita, 9,6kWp, 17,2kWh:
Za duben mám ze sítě odběr celé 2kWh, to k té vaši teorii o odběrech ve špičkách a vybité AKU:-)
S AKU 10kWh by to bylo stejné, protože za celý duben jsem nekles níže než na 42%.
Pane Líska, chápu, že Vás můj zápis zmátl ale sám jste svými daty dokázal, že jsem má data jsou správná. Jde totiž o poměr výkonu ke kapacitě, průměrná instalovaná velikost není až tak zajímavá. 10,3 kWp + 12kWh má poměr 1,71 kWp ku 2 kWh, Vaše elektrárna má 1,12 kWp:2kWh. Čili jak uvedený průměr tak Váš zdroj jsou v intervalu kWp:2kWh, krom tedy toho, že přesně to je dotováno, jinak by se to nestavělo a uznávám, že to má i nějaké technické racio. Jen je škoda, že často by mohl být ideální poměr mohl být jiný, pro konkrétní provoz, ale dotace dotlačí investora do uvedeného intervalu.
Ale dokud nebude většina kapacit v síti nabita, nebude cena významně záporná, čili čekat s nabíjením na poledne mi nedává smysl, hlavně, co když propásnete ideální výrobní okamžik své FVE a pak očekávané vysoké záporné ceny nenastanou (viz písek ze Sahary o Velikonocích). Pokud se nemýlím přetok dotované FVE je teď max 50%, čili s bateriemi by se doma mělo zacházet s ještě složitější taktikou.
Jsem zvědav kdo zaplatí tu zápornou hodnotu EE, mám obavu, že my všichni v poplatku OZE na faktuře.
Co Vás ta technologie stála? Za kolik máte kWh, při rozpočítání na 20 let?
Odpovídám na BOBa:
Dnešní ceny FVE- měnič 61tis.Kč.
https://www.nejpanely.cz/nizkonapetovy-3fazovy-hybridni-menic-deye-12kw--sun-12k-sg04lp3-eu-/
FV panely 69tis. Kč- 13kWp, tj. 31ks á 400Wp.
Baterie 48V 182tis.Kč- 24kWh.
https://www.fvtservis.cz/pylontech-us5000-4-8kwh/
Ostatní elektrovybavení, držáky, háky, doprava... atd. cca 50tis Kč.
Suma sumárum - 61+69+182+50=362tisíc Kč.
Roční výroba AŽ 13MWh. Takže při této maximální využitelnosti se dá tvrdit,
že za 20 let vyrobíme 260MWh. Čili 362000Kč/260000kWh=1,39Kč/kWh.
To ale za předpokladu, že měnič a cokoliv jiného v systému vydrží.
Reálně počítám kolem 1,8Kč/kWh. Něco se nechá na střeše a tak.
Takový systém mám, a na 5ti členou domácnost je ideál.
K tomu máme i Leaf II 40kWh. V dnešní době se dá sehnat použitelný za cca 300tis.
Já koupil za necelých 400tis. Ceny jdou velmi dolů:)
Takže km s EV(i s dobíjením na Lidlu za 7Kč/kWh v zimním období) je na energiích do
70haléřů.
To je moje nynější zkušenost. Jo, a bez dotací.
Hezký večer.
To Jirka Líska 16. duben 2024, 18:57
Máte více akumulátorů, než je průměr.
2 kWh za měsíc duben je celkový odběr, nebo bilance odběr - přetoky?
Nabíjíte i ze sítě, že máte pořád nabito?
Máte větší spotřebiče elektřiny jako el. topení. ohřev TV, nebo BEV?
@Antonín Mikeš 16. duben 2024, 20:55
To, že píšete o poměru mě nenapadlo, teď je mi to jasné.
Mám pár poznámek:-)
Cena EE se neodvíjí od stavu nabíti AKU, tak daleko nejsme.
Ceny na SPOTu jsou známé den předem, ráno se počasí dá již na den celkem předpovědět, takže strategie se dá upravit.
Vaši větě "Pokud se nemýlím přetok dotované FVE je teď max 50%, čili s bateriemi by se doma mělo zacházet s ještě složitější taktikou" nerozumím.
Přetoky namají se stavem nabití AKU žádný problém.
Není žádný problém mít AKU na 100% a omezené přetoky, FVE prostě sníží výkon a nic se neděje.
Stála mě 350k Kč, první rok výroba cca 9,5MWh, tedy z toho cena na 20let asi 1,90Kč/kWh( 350000/20/9500), ale to je stejně takový údaj o ničem.
@Bob 16. duben 2024, 22:29
Ano, ale jak jsem psal, vyšlo by to i pro 10kWh.
2kWh je přímá spotřeba z distribuce, přetoky do toho nijak nepočítám.
V zimě AKU a bojlery nabíjím ze sítě v NT, za březen už moc ne a v dubnu vůbec.
2 domácnosti, 2 bojlery, pračky, susička, vaření na EE, 3x klima, celý dům na EE, mimo hlavního topení.
Psal jsem, že BEV nemáme.
Průměrná spotřeba domu za den cca 15-30kWh, je to různé.
Nutno přiznat, že v dubnu topit nebylo moc potřeba a počasí bylo příznivé.
Jirka Líska 17. duben 2024, 07:56
Má věta o 50% výkonu znamená toto: "Rezervovaný výkon sjednaný ve smlouvě o připojení s provozovatelem distribuční soustavy (sítě) bude omezen na maximálně 50 % instalovaného výkonu FV systému. Podmínka je pro příjemce podpory závazná po celou dobu udržitelnosti i v případě navýšení výkonu systému" viz nové podmínky NZU. Tedy, že systém nemůže posílat do sítě přetokem celý svůj instalovaný výkon ale maximálně 50% z něj.
Jak se může cena odvíjet od nabití AKU, jako že započítáváte opotřebení baterie?
Ceny na spotu nejsou jisté dokud ten okamžik nenastane.
Souhlas, že přetoky se staveb baterie nemusí souviset.
Pokud FVE sníží výkon, prodlužuje se návratnost a roste cena EE z ní.
"to je stejně takový údaj o ničem." no když nepočítáte dotace tak je trochu o ničem a nevíme jak dlouho komponenty vydrží a je otázka za jakou cenu v průměru těch 20 let byste byl schopen tu EE koupit jestli by na to těch 500 tis Kč (včetně dotace) nakonec nestačilo.
Proti FVE nic nemám, sám ji do budoucna plánuju ale myslím, že si lidé představují celý systém velmi jednoduše, hlavně až dojde k nějaké saturaci.
Aha, čtu nepozorně: "Cena EE se neodvíjí od stavu nabíti AKU, tak daleko nejsme."
Ale to víte že odvíjí, jak postupně klesá volná kapacita akumulace v sítí, více a více zdrojů nemá uplatnění a klesá cena EE na SPOT. Pokud by byla kapacita akumulace větší než výkon a výroba nahodilých zdrojů, neklesala by cena EE do záporu.
To Jirka Líska 17. duben 2024, 08:11
A teď se po Vaší odpovědi podívejte znovu na ten můj příklad průměrného majitele FVE, který Vás tak iritoval a kde ve špičce stejně majitel odebíral ze sítě.
- Máte 1,5 krát větší akumulaci, než průměrná nyní stavěná FVE, starší jsou na tom hůře. A netvrďte, že při nižší akumulaci by to vyšlo stejně. To prostě není pravda. Při nižší akumulaci by šlo více do přetoků, nebo byste musel omezovat výrobu FVE a nakupovat více ze sítě.
- V mém příkladu je BEV. Ten by se spotřebou a stavem nabití akumulátoru po příchodu odpoledne udělal "pěknou paseku"
- Nevím, jak vaříte přes týden Vy, ale taková důkladná teplá večeře vařená odpoledne 2* pro dvě rodiny na elektřině dovede sama vyčerpat většinu z těch 17 kWh, (tím spíše z průměrných 12 kWh) co máte v akumulátoru, ale to tam máte jen za dobrého počasí. Když bude nízká oblačnost, tak tam tolik nebude.
@Antonín Mikeš 17. duben 2024, 09:07
Tato podmínka platí jen pro nové a dotační FVE.
Já mám ještě původních 100%.
Ale s omezením souhlasím, prioritou domácí FVE je maximum EE spotřebovat doma a já se tak snažím chovat.
Sice by to byla trochu komplikace, ale mám automatizaci a tedy bych se klidně s těmi 50% vypořádal a vystačilo by mi to na plnění virtuální baterie.
Prodej mě nezajímá.
Nikdo neví co bude v budoucnu s EE, tak jako to nikdo nevěděl v březnu 2022.
Já se na to dívám také z pohledu nezávislosti a jako nástroj na mírnění případného budoucího růstu ceny EE.
Pořízení FVE je jako v autem, někdo zkoumá měsíce technické parametry a někoho zajímá jen design a barva.
A bohužel někteří lidí mají o FVE mylné představy a narazí na realitu.
@Antonín Mikeš 17. duben 2024, 09:10
Ceny na SPOTu, za které běžný člověl může nakupovat jsou zveřejněny den předem myslím ve 12hod UTC.
Myslel jsem aktuální stav nabiti AKU, že nemá vliv na cenu SPOTu.
Nebyl myšlen nějaký globální instalovaný výkon v akumulacích.
@Bob 17. duben 2024, 10:11
Psal jsem:
"S AKU 10kWh by to bylo stejné, protože za celý duben jsem nekles níže než na 42%"
A to bylo jeden den, tedy při 10kWh by to vyšlo u mě stejně a pokud bych už nakoupil, tak jednotky kWh.
Ano BEV v tom není, ale při našem průměrném nájezdu do 20km denně, tedy odhadem asi tak nabití 3-5kWh by bylo taky v pohodě.
Včera po 17hod jsem ještě vyrobil 7,5kWh a to opravdu nebylo modré nebe:-)
Pokud někdo dělá každý den 2* důkladnou teplou věčeři, tak by to bylo jinak.
To ale není náš případ a jak to mají přesně ostatní nevím.
Dovolím si tipnout, že to nebude většinové chování, ale třeba se pletu.
Narostla nám distribuce a zlí jazykové tvrdí, že se bude dále zvyšovat. Proto si myslím, že ten kdo je schopen si přes den uchovat co nejvíce energie na večer nam tom bude o něco lépe než ten, který bude muset vše cálovat,
Jinými slovy: kdo si pořídí větší baterku, vyhraje.
Ne tak docela i vhodná velikost baterie má své limity.
Ty baterie mají také svou nemalou cenu, nějakou životnost a také nemalou ekologickou, včetně CO2 stopu. Na to příznivci FVE, které toto kolísání výroby způsobují rádi zapomínají a neradi připouštějí, že tyto další náklady (kromě akumulace třeba záložní zdroje a podpora OZE) je potřeba připočíst k nákladům výroby elektřiny ve FVE.
A to jsme se ještě nedostali k akumulaci dlouhodobé, tam jsou náklady a důsledky násobné, také kvůli nízké účinnosti.
Baterka ve formě přečerpávací elektrárny má smysl a rozhodně nedegraduje ta rychle, jako baterka ve formě baterky...
Ne takto se energetika vyvíjet nebude , protože levná elektřina nemotivuje k výstavbě zdrojů. Bude to fungovat asi takto každý odběratel ať už firma nebo domácnost jehož odběr nebude malý bude mít chytrý elektroměr , energeticky náročné procesy budou par řídit podle ceny el. energie aplikace. Tím se sníží rozdíl cen elektřiny. Dále pak v síti bude existovat robustní akumulace v podobě elektromobilů firmy a i domácnosti budou často nabíjet o víkendu za nižší ceny.
Levná energie v poledne v létě sice nemotivuje k výstavbě zdrojů, ale drahá energie večer a ještě více v zimě ano.
Bez akumulace to bude to taková modernější situace, jako popsaná v Císařově pekaři:
Ráno bude pekař volat na frontu zákazníků čekajících na vypečené rohlíčky a chleba: Rohlíčky vypečené jako vždy nebudou, musím počkat, až před polednem bude dost svítit slunce. V lepším případě, pokud bude mít alespoň nějakou akumulaci (v řádu 1-2 hodin max, výroby FVE): Rohlíčky dnes nebudou, protože včera málo svítilo a nemám dost nabité akumulátory, ale zítra to má být podle předpovědi počasí lepší.
Případně by mohla být alternativa: Včera byl vypečený rohlíček za 3 koruny, to nám svítilo sluníčko. Dnes je za 10 Kč, nesvítilo a musel jsem elektřinu draze nakoupit.
@Bob 16. duben 2024, 09:30
A nebo taky ne.
Ale jinak pěkná pohádka.
Velmi pravděpodobný scénář při převažujícím zdroji energie z FVE.
V zimě by to pekaři mohli zabalit úplně, protože tak drahé pečivo by málokdo koupil.
S převažujícími FVE: V zimě veškerý energetický průmysl zastavit a ve zbytku roku stylem:
Franto, svolej na zítřek od 10 do 16. hodin zaměstnance, rozjedeme výrobu. A na pozítřek ti řeknu zítra, podle předpovědi počasí.
Já vím, trochu jsem to přehnal "ad absurdum", ale to je podstata řízení na straně spotřeby, s kterým někteří předpokládají vyřešení problémů s produkcí některých OZE.
Prostě bez akumulace se neobejdeme a v případě FVE i bez dlouhodobé, ještě násobně dražší.
@Bob 16. duben 2024, 15:48
Jako "ad absurdum" příklad je to dobré, jinak ne.
Na optimalizaci spotřeby podle výroby není nic špatného a je v tom velký potenciál.
Jako znalému problematiky jistě najdete spoustu případů využití i sám.
Jasně že FVE ve 3 měsících roku není výroba žádná hitparáda(ale ani ne nula), ale předsi kvůli tomu nezahodíme možnosti pro zbytek roku.
V té optimalizaci spotřeby bez akumulace je právě potenciál velmi malý. Jinak by to muselo vypadat podobně, jako v tom případě ad absurdum.
Konec konců přesun spotřeby existuje i dnes pomocí HDO. A nemyslím tu sazbu, kde je omezení jen na 2 hodiny denně, ale opravdový přesun s NT jen 8 hodin. Ale to je možno jen s akumulačním spotřebičem (třeba akumulační nádrž - bojler). To samozřejmě nebrání přesunout i další do NT jako je pračka. Ovšem to už je oproti té akumulaci marginální. Velká většina přesunout nejde, včetně topení. Topení jen velmi omezeně v čase.
@Bob 16. duben 2024, 18:21
Ano, ideálně spotřeba do akumulace.
Do TUV, akumulačka na topení, podlahové topení, to mimo zimní měsíce jde v pohodě.
Ano, něco na způsob HDO.
Já mám pevný NT 01-06 a 18-21hod, proboha proč takto?
Nebo průběhové měření a zvýhodnění přesunu domácí spotřeby, kam distribuce potřebuje.
Lidi si to již vyřeší sami, když k tomu dá stát vhodné podmínky.
Rozdíl výšek by byl kolem 180m. Takže ta přečerpávačka by na jeden cyklus mohla dát tak 10 MWh.
Je to ale malý zdroj, tak by byl pravděpodobně připojený do distribuční soustavy a nikoli do přenosové.
Docela by mě zajímalo, s jakými cenami se kalkulují ty návratnosti. Jednak tady, ale i třeba u slavných Dlouhých strání. Kolik tak asi můžou účtovat za jednu MWh? 1000 Kč, tedy 1Kč/kWh?
Pak při 2 cyklech denně (ranní a večerní špička, je to malý zdroj, to by mohli udat) by to vycházelo na nějakých 20 tis. Kč denně, za rok řekněme 5 milionů. To by se mohlo zaplatit i bez dotací. Zvlášť pokud to bude mít i ochrannou protipovodňovou funkci.
Pokud vaše čísla jsou správná, tak nákup může být za 1,6 Kč/kWh a prodej za cca 4 - 5 Kč.
Tedy 10 000 * 3 = 30 000 * 200 = 6 mil. Kč.
Pak zbylých cca 165 dnů může být 10 000 * 2 *165 = 3,3 M
Tedy doma za cca 15 let. Bez dotace... Žádná sláva ale nebude to propadák...
Nákup 1,6 / 0,75 (účinnost elektrárny) = 2,13 Kč/kWh. Odečtěte si tedy od obou čísel půlkorunu.
Kdyby si k tomu založili malou energetickou společnost s licencí Obchodníka s elektřinou a tím i s přístupem na intradayový trh, kde se cena v některých hodinách pohybuje i kolem mínus 200, 500 ba i - 1 000 EUR/MWh, tak by koukali, jak rychle by se jim to vrátilo :D
Dnes ve 21 hodin cena elektřiny 118,15 €/MWh. Zdroj OTE.
Takže akumulovanou elektřinu mohou prodat za cca trojnásobek, než jste počítal.
Měla by se ale odečíst nějaká výrobní cena z FVE.
Kde jste přišel na rozdíl 180 metrů? Malý Kosíř má vrchol v nadmořské výšce 317 metrů (tedy reálně horní nádrž bude tak ve 300 metrech), Slatinice pak mají nejnižší bod někde u 225 m.n.m (to je zhruba ten potok u obce, o kterém pravděpodobně mluví).
Ajaj, chyba. :-(
Četl jsem nepozorně a bral jsem Velký Kosíř (cca 440 mnm) a Slatinice (cca 240 mnm).
Pokud je to skutečně jen Malý Kosíř, a rozdíl výšek jen poloviční, tak to už taková hitparáda není.
Pak už to bude jenom kolem 5 MWh, a cena pak tedy kolem 30 tis. Kč/kWh. Což je o dost víc, než by to stálo v baterkách. Sice to bude mít vyšší životnost než baterky, ale zase to nebude tak pohotové.
A navíc tady hrozí klasický český scénář: všude, kde se zapojí nějaká stavební činnost, tak zcela neočekávaně naskáčou dodatečné náklady, které rozhodně nikdo předem nepředpokládal, a které zvednou cenu díla na dvojnásobek nebo víc.
Díky za upozornění a za opravu.
Musíte ale brát do úvahy dvě věci:
1) Dostanou dotaci na větší část nákladů
2) Tu dolní nádrž stejně potřebují postavit jako protipovodňové opatření.
Pak se na návratnost dívají jinak.
Ano .. tiez to vidim v podstate rovnako .. z technologickeho hladiska by bolo idealne, aby PVE mala este "malu" baterku (~cca pol hodinu plneho vykonu) na preklenutie nabehu (ci uz cerpania, alebo vyroby, co ale znova navysuje cenu (aj ked tu by to prave z dovodu mensej kapacity nemuselo byt tak zle) .. a "ospravedlnit" PVE si vedia este prave tou vodozadrznou funkciou
ehm .. nespravil som refresh stranky, tak mi "usiel" Bobov prispevok ..
Rychlost náběhu záleží na soustrojí. Třeba Dlouhé stráně mají náběh z klidu do 100% výkonu 100 s. Z čerpání na 100% výkonu za 150 s. To by neměl žádný problém a přídavný akumulátor pak netřeba.
to je pravda, len to co plati pre DlouheStrane nemusi platit v tomto pripade, tu porovnavate velku dospelu PVE (s velkou odbornou obsluhou) s malou (co najlacnejsou) PVE pravdepodobne len s nejakym automatom (nemam prehlad o dostupnych technologiach)
Když to umějí na Dlouhých stráních se soustrojím vážícím stovky tun s odpovídající setrvačností, měl by to být u malého soustrojí s nepatrnou setrvačností daleko menší problém.
Sama regulace bude elektronická, reakční doba zanedbatelná. Úzkým bodem může být jedině mechanický díl. Asi pohon klapky přivádějící vodu do turbíny, ale to je též řešitelné.
Hlavně naskáčou Zelení Khmérové, kteří na kopci najdou velice vzácný biotop ještě vzácnějšího pidláka povidlového. A než se prokáže, že tam toho pidláka vysadili pro účely fotografování, projdou stavební povolení, EIA, stavební materiály zdraží na trojnásobek, úroky v bance sežerou kapitál - a pidlák povidlový bude zachráněn. Že ho tam už nikdo nikdy neuvidí - no, smůla...
Podle dat z ENTSO-E za loňský rok byl vážený průměr spotových cen elektřiny podle výroby přečerpávacích elektráren v ČR 130,1 €/MWh, tj. 3,291 Kč/kWh při dnešním kurzu.
Děkuji. Myslíte, že přečerpávačky jedou podle spotových cen? Nevím to, proto se ptám. Myslel jsem si, že jejich sazby se odvíjejí třeba nějak od cen za regulační odchylku nebo tak něco.
Pokud je to ale tak jak píšete, a je to nějakých cca 3.30 Kč/kWh, tak bezva. Aspoň budu mít do budoucna představu o ekonomice přečerpávaček.
Rozumím tomu doufám správně, že těch 3.30 Kč je za protaženou elektriku. Tedy prodejní mínus nákupní cena. A ztráty jsou zahrnuté v tom nebo je třeba ještě odečíst? A pokud odečíst, tak jak? S jakou nákupní cenou je počítáno?
Díky.
Když prodávají elektřinu na trhu, tak se výnosy odvíjejí od spotových cen, není to ale jediný zdroj jejich příjmů, druhým je právě poskytování podpůrných služeb.
Není to prodejní mínus nákupní cena, je to pouze průměrná cena na denním trhu v době kdy vyrábějí elektřinu a jde o vážený průměr, tj. čím více v danou hodinu vyrobily, tím větší má cena v dané hodině váhu.
Aha, takže je to jen prodejní cena. Bez odečtené ceny nákupu. Tedy je to o trochu smutnější.
Nerozumím na tomto místě termínu "vážený průměr". Pokud se produkce udává se stejnou granulitou jako cena (např. jedna hodina), tak je to jen prosté vynásobené množství vyprodukované elektřiny v dané hodině krát cena pro danou hodinu, ne? Tedy stejně, jako fakturuje běžný domkař při prodeji na spotu. Nebo je to jinak?
Pokud je to skutečně jen průměr prodejních cen, navíc za loňsko (kdy byly ceny o dost výš než dnes), tak to zase taková finanční bomba není.
Samozřejmě pokud ty případné další příjmy nejsou třeba zajímavější než tyhle odvozené od spotu.
Díky.
Stále všichni zapomínáte na účinnost. Při 75 % je třeba 1,33x víc elektřiny než se může prodat (1,33*0,75 = 1)
Nezapomínáme. Naopak byla v předchozích postech explicitně zmíněna.
Jen je trochu obtížné ji nějak věrohodně do kalkulace započítat, když neznáme nákupní cenu elektřiny, ale víme jen za kolik se pak prodala (myšlen ten loňský průměr, zmíněný panem Emilem).
Pojem vážený průměr: cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1%C5%BEen%C3%BD_pr%C5%AFm%C4%9Br
Vstupní cena elektřiny je přece nákladová z jejich FVE. Kromě toho také můžou nakupovat v době nulových, nebo záporných cen.
Pro jejich uvažování je také důležité, že tu dolní nádrž potřebují postavit jako protipovodňové opatření. Jakou by samotná měla návratnost?
Emil 16. duben 2024, 06:03
Pojem vážený průměr: cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1%C5%BEen%C3%BD_pr%C5%AFm%C4%9Br
Miluji podobné odkazy na wikipédii, čím pisatel ostentativně dává najevo, že toho druhého považuje za intelektuálně nezpůsobilého.
Já bych asi i věděl, co je vážený průměr. Ale nevím, jaký smysl má jeho použití při stanovení průměrné výkupní ceny.
Spotové ceny určují cenu s granulitou 1 hodina. Nějaký "elektroměr" v elektrárně jistě rovněž dokáže poskytovat výsledky se stejnou granulitou 1 hodina. Takže každou hodinu každý den vím, kolik energie jsem v dané hodině vyrobil a za kolik jsem ji prodal.
Takže průměrnou cenu třeba za rok nebo jakékoli jiné období zjistím prostým sečtením a podělením množství peněz, které jsem v daném období utržil, a množstvím energie, kterou jsem v daném období dodal. Používat zde nějaké další váhy podle mě nedává smysl, váha je již obsažena v ceně dodané energie v každé hodině.
Pisatel ale nedává ostentativně najevo, že toho druhého považuje za intelektuálně nezpůsobilého, pisatel se vám tím odkazem snažil vysvětlit, co je to vážený průměr a proč je v tomto případě vhodné použít právě vážený průměr. Jestli to nepomohlo, můžu to zkusit ještě jinak.
Pro názornost předpokládejme např. že elektrárna prodávala elektřinu jen tři hodiny v roce, v první hodině byla cena 50 €/MWh a prodala 1 MWh, ve druhé hodině byla cena 100 €/MWh a prodala také jednu MWh a ve třetí hodině byla cena 150 €/MWh a prodala 10 MWh. Pokud bych použil prostý aritmetický průměr, mohl bych napsat, že průměrná prodejní cena byla 100 €/MWh, to ale ve skutečnosti není pravda, protože elektrárna prodala ve třetí hodině 5× tolik co v předchozích dvou hodinách dohromady, takže se skutečná průměrná prodejní cena víc blíží těm 150 €/MWh, konkrétně byla (50×1 + 100 × 1+150×10)/12 = 137,5. Už je to jasné?
Ne. Za první hodinu prodala 1MWh a utržila 50E. Ve druhé hodině prodala opět 1MWh a utržila 100E. Ve třetí hodině prodala 10MWh a utržila 1500E. Takže za dané období dodala 12 MWh (to zajímá techniky) a utržila za ně 1650 E (to zajímá berňák). Tedy průměrná prodejní cena byla 1650 / 12 = 137.5 [E; MWh; E/MWh]. To zajímá management dané elektrárny.
Nikde v tom není žádný vážený průměr. Jen správně sečtená produkce a tržby v každém období dané granulity. Tak, jak to dneska poskytuje formou tabulky snad každý seriózní dodavatel na spotu i poslednímu domkaři s FVE.
Takže jste právě spočítal vážený průměr, aniž byste tušil co je vážený průměr...
Ne. Já jsem spočítal průměrnou cenu prodané energie.
Termín "vážený průměr" má smysl používat tam, kde věcně má význam mluvit o nějakých váhách. V tomto případě to věcný smysl nemá.
Ano, je to slovíčkaření, protože výsledek musí být stejný. Ale pojem "váha" zde podle mě nemá co dělat. Je to prostý poměr tržeb a množství dodaného zboží.
Jo, a děkuji za ocenění, vyjádřené vaší větou "aniž byste tušil co je vážený průměr".
Spočítal jste vážený průměr ceny elektřiny ale myslíte si že jste ho nespočítal. Váhou je tu pochopitelně množství prodané elektřiny v danou hodinu, takže to smysl má používat i zde. Jo a nemáte zač.
Jen aby se nezapomnělo: kdyby šlo hodinové ceny DA plánovat, nemusela by být burza. Intraday a odchylky jsou ještě větší kovbojka, na tom postavit drahou dlouhodobou investici nejde. A kdyby třeba AI zjistila jak, pustil by se do krátkodobých obchodů kdekdo, a diagram a rozdíly v cenách se vyhladí. V každém případě to chce co nejmenší měrné investiční náklady, a v nich tenhle záměr určitě zaostává za šikovnějšími lokalitami.
Tak si odpovím sám. Protože mě ta ekonomika zajímala, tak jsem chvilku hledal. Tady je docela zajímavá diplomka, kde borec hodnotí potenciální PVE v Jeseníkách. A rozebírá tam mimo jiné také ekonomiku PVE Dlouhé stráně. Je teda už trochu starší, ale ty ceny a vzájemné relace snad budou podobné.
https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=51884
Pro nákup elektriky tam bere nákupní cenu 1.20 Kč/kWh, jako prodejní cenu pak 3.30Kč/kWh. Tedy za protažení jedné kWh při započtení účinnosti by to mohlo vyjít zhruba něco kolem 1.80 Kč/kWh.
Jenže daleko zajímavější pro danou PVE je příjem, který dostane za poskytování služby rychle startující 10-minutové zálohy QS10. Příjem za tuto službu je 4 až 5-ti násobkem toho, co PVE dostane za vlastní nákup a prodej elektřiny.
Takže pak návratnost takové PVE může vycházet opravdu dobře a rychle. Jenže takovou možnost předpokládám nedostane nějaká PVE ve Slatinicích, které zůstane možnost jen posouvat prodej elektřiny z FVE na výhodnější dobu. A to jen pokud jí to distributor vůbec povolí. Takže tady to opravdu pak vypadá spíš na návratnost v nekonečnu.
Tak ještě jednou se zkripleným odkazem, protože jsem zapomněl, že na tomto fóru se nesmí dávat odkazy. Resp. skončí to jako "čeká na schválení", které zde trvá zhruba jedno nekonečno. Teď už to snad projde.
Tak si odpovím sám. Protože mě ta ekonomika zajímala, tak jsem chvilku hledal. Tady je docela zajímavá diplomka, kde borec hodnotí potenciální PVE v Jeseníkách. A rozebírá tam mimo jiné také ekonomiku PVE Dlouhé stráně. Je teda už trochu starší, ale ty ceny a vzájemné relace snad budou podobné.
www.vut.cz / www_base / zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=51884
Pro nákup elektriky tam bere nákupní cenu 1.20 Kč/kWh, jako prodejní cenu pak 3.30Kč/kWh. Tedy za protažení jedné kWh při započtení účinnosti by to mohlo vyjít zhruba něco kolem 1.80 Kč/kWh.
Jenže daleko zajímavější pro danou PVE je příjem, který dostane za poskytování služby rychle startující 10-minutové zálohy QS10. Příjem za tuto službu je 4 až 5-ti násobkem toho, co PVE dostane za vlastní nákup a prodej elektřiny.
Takže pak návratnost takové PVE může vycházet opravdu dobře a rychle. Jenže takovou možnost předpokládám nedostane nějaká PVE ve Slatinicích, které zůstane možnost jen posouvat prodej elektřiny z FVE na výhodnější dobu. A to jen pokud jí to distributor vůbec povolí. Takže tady to opravdu pak vypadá spíš na návratnost v nekonečnu.
Tak ještě jednou se zkripleným odkazem, protože jsem zapomněl, že na tomto fóru se nesmí dávat odkazy. Resp. skončí to jako "čeká na schválení", které zde trvá zhruba jedno nekonečno. Neprošlo to ani napodruhé, odkaz byl asi zkriplený málo. Tak další pokus.
Tak si odpovím sám. Protože mě ta ekonomika zajímala, tak jsem chvilku hledal. Tady je docela zajímavá diplomka, kde borec hodnotí potenciální PVE v Jeseníkách. A rozebírá tam mimo jiné také ekonomiku PVE Dlouhé stráně. Je teda už trochu starší, ale ty ceny a vzájemné relace snad budou podobné.
www. vut. cz / www_base / zav_prace_soubor_verejne.php? file_id=51884
Pro nákup elektriky tam bere nákupní cenu 1.20 Kč/kWh, jako prodejní cenu pak 3.30Kč/kWh. Tedy za protažení jedné kWh při započtení účinnosti by to mohlo vyjít zhruba něco kolem 1.80 Kč/kWh.
Jenže daleko zajímavější pro danou PVE je příjem, který dostane za poskytování služby rychle startující 10-minutové zálohy QS10. Příjem za tuto službu je 4 až 5-ti násobkem toho, co PVE dostane za vlastní nákup a prodej elektřiny.
Takže pak návratnost takové PVE může vycházet opravdu dobře a rychle. Jenže takovou možnost předpokládám nedostane nějaká PVE ve Slatinicích, které zůstane možnost jen posouvat prodej elektřiny z FVE na výhodnější dobu. A to jen pokud jí to distributor vůbec povolí. Takže tady to opravdu pak vypadá spíš na návratnost v nekonečnu.
Tento námět pokládám za nástroj k čerpání dotací na studie a "přípravné" práce v obci, nic jiného. Potůček Slatinka pramení těsně nad Slatinicemi, ničivou povodeň teoreticky způsobit může, ale asi stejně pravděpodobně, jako k ní může dojít po extrémním přívalovém dešti na většině území ČR. A naopak, v období sucha by byl odpar z hladin větší než přítok. Malý Kosíř leží ve stejnojmenné přírodní rezervaci (tj. s vysokým stupněm ochrany), jakož v rozlehlejším Přírodním parku (nižší stupeň ochrany), a ani technicky není snadné umístit na něj vodní plochu o rozloze aspoň 1 ha. Pro dané (a odhadem doplněné parametry) by bylo nutné spojit horní a dolní nádrž trubkou délky 220 m o světlosti cca 1,2m - pozemková práva, vynětí ze ZPF/PUPFL? Pro návratnost uvedené investice i po odečtení té větší dotace by po 30 let KAŽDÝ DEN musel být predikovatelný rozdíl v ceně aspoň po 2+2 hodny 60 EUR/MWh (hlavní problém ekonomiky akumulátorů v energetice: kapacita nádrží neumožňuje ty dny slučovat stylem "někdy týden nic, pak jindy půl dne nabíjet a půl dne vybíjet"). Prodej podpůrných služeb by to vylepšil, na druhou stranu bych cenu stavby čekal vyšší. Závěr: výživa pro fandy a parazity, realizaci nepředpokládám. Článek měl vyjít spíš 1. dubna.
Chtěj to využívat jako obchodnický nástroj čistě pro sebe, což je podle naprosto mylná představa. Největší vejvar by měli za to, že by byli v pohotovosti pro podpůrné služby v soustavě obecně. Takže ideálně přečerpávačka čistě na kšeft a ze zisku dotovat odběr EE občanům v obci.
Reálně to ale však nemá šanci na úspěch. Investiční náklady jsou enormní.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se