V areálu bývalé uhelné elektrárny vyroste velké bateriové úložiště

Netřeba vzhlížet k jaderným mamutům, když to jde i bez nich i v té Evropě. Jadernou surovinu musíme dovážet, ale někde jí musí vytěžit a moc nás nezajímá za jakých okolností. Ikdyž se dá nakonec zasobovat nebezpečným palivem na několik let dopředu, tak je nemyslitelné na 10 let. Budoucnost nebezpečným technologiím v současném neutěšeném světě nevěští nic dobrého. V minulosti bylo prohlášeno, ře použití jaderných zbraní v budoucnosti je jenom otázkou času, kdy a kde. Lidstvo je stále do značné míry v tomto závažném směru nepoučitelné, když dokáže vyhrocovat takové napětí, kdy tomu moc nezbývá.

Tak hlavně, aby jste stejnou měrou měl starost za jakých okolností se těží suroviny na bateriové úložiště :-).

Li a U včetně Pl je nebe a dudy. Zlehčování v tomto ohledu, ikdyž to předpokládám myslíte pozitivně není na místě, je nesrovnatelné.

Co je Pl a kde se těží?

Kdo má jadernou elektrárnu, tak cesta k plutoniu už není tak složitá, tak dofám že chápete jak je to myšleno.

A k čemu si představujete, že mu to plutonium (které se značí Pu a nikoliv Pl) z jaderné elektrárny bude dobré?

Emile, Vy nevíte k čemu jaderné velmoci (i jiní) používají plutonium? Opravdu?

Emile, Vy nevíte k čemu jaderné velmoci (i jiní) používají plutonium? Opravdu?

To ale není plutonium z jaderných elektráren, o kterém je řeč, Vaněčku. V tom je dost zásadní rozdíl. Vzhledem k vaší otázce je zjevně zbytečné se ptát, jestli tušíte jaký...

pane Vaněček, plutonium 239 v malé míře v klasických reaktorech opravdu vzniká, podílí se ale na štěpné reakci a vzniká i "nežádoucí" příměs plutonium 240, štěpné pu239 defakto "vyhoří", k výrobě pu239 pro bombu potřebujete reaktor jiné konstrukce, nejlépe takový kde se nechá palivo měnit za chodu reaktoru

Asi jste si spletl článek.

V souvislostech zcela určitě ne, v dnešním celosvětově propojeném světě už se nedájí hodnotit záležitosti odděleně. Ekonomika je toho jasným důkazem.

Chápu, takže v Chile se rozhodovali, jestli tam postaví jaderku nebo bateriové úložiště, pak se podívali na stav chilské ekonomiky a zvolili si baterky :-D

Za $273/kWh by si ve Slatinicích tu přečerpávačku mohli v bateriích postavit za 30 milionů a za těch zbývajících 120 milionů by mohli mít protipovodňové stěny ze zlata :-D

Nechal bych to rozhodnutí na nich, musí vědět důvody svého rozhodnutí víc jak někdo jiný.

Důvody jsou zmíněné v článku několikrát. Kdyby si měli platiti byť jen půlku ze svého rozpočtu, tak by už bylo rozhodnuto.

Při takových cenách myslím, že stavbě PVE už odzvonilo.

Ona taková zásoba vody na horší suší období jim žádné akumulátory nenahradí.

Mě tedy vychází při kapacitě 10MWh cena 2,727mil USD = 64,6mil CZK. Pak je otázka životnosti, kde u přečerpávačky jen repasujete/vyměníte soustrojí, baterky vyhážete celé.

U té přečerpávačky se ale třetina energie ztratí, u baterek je to pár procent.

$273/kWh při životnosti 6000 cyklů je 45 USD/MWh a cyklus, což je sice docela dost, ale oproti JE s 150 EUR/MWh je to ještě láce.

Pohádky ovčí babičky.

oenergetice.cz/akumulace-energie/ucinnost-velkych-bateriovych-ulozist-precerpavacich-elektraren-usa-srovnatelna

A ještě k tomu srovnáváte hrušky s jablky...

Pět a půlkrát menší kapacita než Dlouhé Stráně...

A jak dlouho jim ta výstavba trvá? Asi ne 18 let jako Dlouhé Stráně, že? Tohle můžou sekat jak Baťa cvičky, kdekoliv budou chtít, jak velké budou chtít.

Dlouhé stráně se stavěly 9 let, 9 let byla stavba zastavena.

Jak dlouho ty baterky vydrží? Taky 100 + let, jako Dlouhé stráně?

Vydrží tak dlouho, dokud někdo bude ochoten investovat do oprav, rekonstrukcí, renovací a generálek. To platí pro PVE i pro bateriové systémy.

To jako za 100 provozu let se bude ta PVE stavět nejméně čtyřikrát celá znovu? Protože u akumulátorů to tak je.

Odvozovat z dnešního stavu jak to bude s akumulátory za 100 let je úsměvné.

Při současném tempu vývoje v baterkách (který je rychlostí vývoje srovnatelný snad jen s elektronikou) pořádně nevíme, co bude za rok. A co bude za 5 let už spíš jenom věštíme z koulí.

Aha, takže nebudeme stavět žádnou akumulaci a budeme čekat na nové zázračné akumulátory?

Olověné staniční akumulátory vyráběné už před sto lety mají větší životnost, než dnešní Lion. Tím nechci říci, že se ty olověné mají používat na akumulaci, to jen na ilustraci k vývoji životnosti akumulátorů v čase.

@Bob - To s těmi olověnými akumulátory, to je dobrý nesmysl. Nepletete si to náhodou s Ni-Fe články?

Ne nepletu

Třeba zde si můžete koupit staniční olověné akumulátory se zaručenou životností více, než 20 let.

.fg-forte.cz/fgforte-agm-2fg-zivotnost-20-let.htm

Design takových akumulátorů vychází přímo z vynálezu Gastona Plantého z roku 1859.

Planté použil jako elektrody stočené pláty čistého olova. Ty jsou velmi trvanlivé na rozdíl od lisovaných elektrod používaných v olověných startovacích akumulátorech.

Ale akumulátory NiFe mají také dlouhou životnost (více, než dnešní lithiové). Patent z roku 1910.

Příbuzný NiCd akumulátor je z roku 1899.

Obojí dosáhl značného rozšíření za druhé světové války.

Citát: "Byly dokonce zaznamenány případy, kdy nikloželezná trakční baterie pracovala i 40 let."

Bobe, vy jste tomu zase dal. Vzdyt tomu vubec nerozumite. Neni zivotnost jako zivotnost. Dulezita je take cyklicka zivotnost a spousta dalsich parametru. Kdyby jste si dal praci na strankach co uvadite je treba take napsano:

Hlavní výhody lithiových baterií VALOR MP spočívají v nižších nákladech vlastnictví, než mají klasické olověné baterie. Tato vlastnost se projevuje především v náročných a vícesměnných provozech, kde je třeba zajistit více olověných baterií pro jednu aplikaci a provozovat nabíjárny. Baterie VALOR MP je nabita 5x rychleji než olověná baterie a má 100% efektivitu příjmu energie při nabíjení. (Olověná baterie má ztráty v podobě tepla při nabíjení, kterou jsou cca 30%). Úspory nákladů na nabíjení jsou u VALOR MP velmi významné.

Baterie VALOR MP se skládá z bateriového bloku a managementu baterie (BMS), který monitoruje stav a zajišťuje spolehlivý a bezpečný provoz. Díky vyladěnému algoritmu je po celou dobu životnosti baterie provozována s maximální efektivitou a dosahuje více než 6000 cyklů nabití/vybití (olověná baterie cca 1500 cyklů)

Bob

18. duben 2024, 11:39

Aha, takže nebudeme stavět žádnou akumulaci a budeme čekat na nové zázračné akumulátory?

------------

Vidím, pane Bobe, že jste z toho vyvodil ne úplně správné závěry. Tak jednodušeji:

Akumulátory, které se tam osadí dnes, časem opravdu asi přestanou vyhovovat a budou nahrazeny novými. Ale ty nové v té době už budou mít určitě zcela jiné parametry a zejména cenu.

Vývoj v LiIon baterkách je velmi rychlý. A je krajně nepravděpodobné, že by v takto důležité oblasti vývoj v budoucnu nějak ustal nebo zamrzl.

Když jsem stavěl baterku k soláru před dvěma roky, a když ji teď rozšiřuji, tak už kupuji články s lepšími parametry za výrazně lepší cenu. A to jsou jenom 2 roky.

Pokud máte s Pb akumulátory lepší zkušenosti než s LiIonkami, tak je třeba vás politovat. To jste musel mít mimořádnou smůlu na dodavatele těch LiIonek. Předpokládám, že od takového už nikdy nic dalšího nekoupíte, když vám dodal takové šmejdy.

Přeji hodně slunce nad panely a hodně iontů v baterkách.

To Honza Nedvěd

Chce to číst všechny příspěvky. Výslovně jsem psal, že to neznamená, že olověné, nebo NiFe akumulátory doporučuji na akumulaci do baterií pro energetiku. I když i to by stálo za průzkum. Ani, že mají všechny parametry nejlepší. Bylo to pouze v kontextu jak se za posledních cca 100 let (ne)prodlužuje životnost akumulátorů.

Pokud se jedná o trakční baterie, tak ty jsou namáhány nabíjecími cykly podstatně více, než v úložišti. Jako úložiště se dá potom předpokládat životnost ještě déle, než je ten příklad 40 let.

A ještě Nedvěd: Neplést akumulátory olověné staniční se startovacími a trakčními. Ty mají v životnosti úplně jiné parametry.

To Mex 18. duben 2024, 13:23

Nemám přímé srovnání, zvláště s bateriemi staničními a nikdy jsem netvrdil, že olověné akumulátory jsou lepší ve více parametrech, nebo dokonce ve všem lepší.

Byla to reakce na Váš bezbřehý optimismus ohledně životnosti a i ostatních vlastností nových typů akumulátorů.

Především to jsou jen "těšínská jablíčka". Možná ano, možná ne. Dlouhodobý vývoj za posledních 100 let napříč všemi typy komerčních akumulátorů vůbec nesvědčí, že by se nám dařilo jejich životnost prodlužovat.

Nemůžeme spoléhat na to, že v budoucnu objevíme a do provozu zavedeme "zázračné technologie". Rád se nechám v budoucnu příjemně překvapit, ale musíme vycházet z toho, co máme teď.

Až bude markantně rozšířená bateriová akumulace na bázi nějakého hojně dostupného prvku (jako např. síra), pak bych s vámi možná začal souhlasit.

Vedle těch mnohem důležitějších argumentů které tady již zazněly se zeptám ještě jinak: vy byste se s rodinou jel podívat na tuctové bateriové úložiště a nebo na vodní dílo relativně citlivě osazené do horské krajiny? Každá PVE je jiná, bateriové úložiště je prašť jak uhoď...

Připadá vám, že lithia je málo? Těžaři mají opačný problém. Nemůžou udat svou produkci a tak cena lithia nepříjemně spadla (pro ně nepříjemně). A do baterek v BESS se žádné další příliš vzácné prvky nepoužívají.

Na Dlouhé stráně se lidi jezdí dívat, protože je to profláklé a známé. Navíc ta horní nádrž je na leteckých fotkách velmi fotogenická (v reálu ze země už tak moc ne). Na jaké další přečerpávačky se jezdí dívat lidi s rodinou?

A technik (jako třeba já) se určitě rád zajede podívat i na to úložiště. Stejně jako na větrnou elektrárnu a další energetické stavby.

V reálu ze země je horní nádrž Dlouhých strání v podstatě neviditelná. Respektive ji vidíte jen z několika okolních vyšších kopců. Nebo z rozhledny na Pradědu.

To třeba blízké VtE vidíte z podstatně větší vzdálenosti a i z údolí.

A třeba na Orlík, kde je také zamýšlená nová PVE jezdí hodně lidí i s rodinou.

Pokud byste chtěl udělat potřebnou akumulaci v Li akumulátorech pro všechny už nyní na světě instalované OZE, tak by Vám veškeré těžitelné zásoby lithia na Zemi nestačily.

Vidět horní nádrž Dlouhých strání ze země bylo myšleno si k ní zajet a být na jejím břehu. Dá se tam vyjet i na kole. Aspoň já tam kdysi na kole byl, snad je to možné pořád.

Že se lidi jedou podívat na Orlík nemá s PVE nic společného. To se jedou podívat třeba i na Chrám sv. Víta nebo na Matějskou pouť.

Naopak pokud se z nějaké stávající přehrady udělá přečerpávačka, tak to zhorší její rekreační využití. Kolísající hladina, studená voda. Takže tam, kam se případně dřív jezdili koupat, teď už se budou spíš jenom jezdit dívat.

Lidé by na Orlík jezdili i kdyby tam postavili PVE. Vzhledem k objemu vody na Orlíku by bylo kolísání hladiny a vliv na teplotu minimální. K moři také jezdíte a daleko větší příliv a odliv Vám nevadí.

Napište rovnou, že nemáte rád PVE a nehledejte absurdní důvody, proč to nejde.

Já se přiznávám, že se mi více líbí vodní nádrže, než naskládané kontejnery baterií i když jinak jsem technický typ. Co se týká nákladů a enviromentálních dopadů jsou na tom dle mne PVE (když vezmu v úvahu jejich životnost) také lépe.

Jak jste proboha přišel na to, že nemám rád PVE? Naopak je považuji za skvělý doplněk energetické sítě.

Ale nestavím do ostrého protikladu PVE a baterky. A z praktických důvodů do budoucna věřím víc těm baterkám.

Na rozdíl od PVE se dají postavit rychle, většinou to moc nenarazí na nějaké šílené zelené odmítače a lze je postavit ve skoro neomezeném rozsahu (na rozdíl od PVE).

Kromě toho mají výhodu v rychlosti reakce.

No a výhledově si myslím, že se kapacita v baterkách bude v čase zlevňovat. Na rozdíl od kapacity v PVE, která se bude zdražovat. Myšleno v obou případech budování nových zdrojů.

Mimochodem příliv a odliv v moři není totéž jako promíchání vody v režimu přečerpávačky. Pokud se nejedná o opravdu hodně velikou přahradu typu Lipno, tam se to asi ztratí.

Už jsem se lekl, že je to článek o výstavbě velkého bateriového úložiště na brownfieldu v ČR. No, ale zase jsem se uklidnil. Je v Chile. :-)

Přesto bych na tom brownfieldu u nás z enviromentálního pohledu raději viděl vodní nádrž, nejlépe se sypanou hrází, než pole kontejnerů s akumulátory.

Byl jste na Dlouhých stráních?

Aha, vy nechápete jaký je rozdíl mezi dolem/lomem a elektrárnou. Tahle elektrárna je postavená na mořském pobřeží a uhlí do ní vozily lodě. Nikde v okolí není žádná povrchová těžba uhlí.

A vy nechápete, že se bavíme o brownfieldu u nás v ČR a ne po elektrárně v Chile.

A areál jaké elektrárny chcete zatopit?

Jan Veselý: zatopil bych nějakou větší fotovoltaiku, panely budou efektivnější když budou plavat a chladit se vodní hladinou

Brownfieldy jsou jenom po elektrárnách?

Takový max. zatopený důl Armáda pod Krušnými horami jak se původně plánovalo pokrytý do značné míry plovoucí fotovoltaikou si o to sám říká. S možnou přečerpávačkou se značným spádem s horní nádrží rovněž pokrytou již vyzkoušenou plovoucí fotovoltaikou a s těmi VE na vrchu máme ucelený komplex velkokapacitních OZ i s akumulací na jednom místě i již s vybudovanými poblíž možným připojením. A bylo by po problému s nedostatkem vody při odparu. A k tomu se přidává další výhoda v zásobě vody nebo její záchyt v období velkých ničivých sražek pro odlehčení třeba Labe.

Dlouhé stráně jsou schopné akumulovat asi 3,5 GWh a jsou jedinečné jak lokací, tak i převýšením. Vaše poznámka o brownfieldu je irelevantní, ale ubezpečuji vás, že abyste rozmístil 3,5GWh bateriových ůložišť na současné brownfieldy, tak to možné je. Nezabere to tolik místa.

počkal bych na baterie konstrukčně řešené tak že prakticky nedegradují, jde o elektrody které v současných bateriích mění při nabíjení a vybíjení svůj objem, a na elektrolyt který nemá tak vysoké riziko požáru/výbuchu, na takhle velké aplikace by se hodily průtočné baterie, to je ale u nás asi moc vzdálená budoucnost, zatím se můžeme spolehnout na průtok a akumulaci vody a využití její potencionální energie

Na co chcete čekat? Až nás zase všichni předběhnou? Austrálie, která má jen asi 25 miliónů obyvatel má ke konci roku naistalovaných 6GWh. Jen domácí úložiště mají celkem 1GWh. Staví další, letos asi 2,5GWh. Opravdu si myslíte, že je vhodná doba na přešlapování na místě?

aby se ti předbíhající nemuseli ještě vracet a startovat znovu a tentokrát i správným směrem. Je nesmysl budovat bateriové uložiště které se v provozu během 5 až 10 let vycykluje a bude se muset vybudovat znovu, to je rozumnější zvýšit v energetickém mixu podíl disponabilních zdrojů a akumulátorů s větší trvanlivostí, je vytipováno několik lokalit kde by délka i cena výstavby přečerpávací elektrárny nebyla tak vysoká jako u Dlouhých Strání. Bateriové uložiště je sice postaveno rychle ale ty ceny za akumulaci..

Dlouhé stráně jako stavba jsou jedinečné, bohužel. Lokací, kde by se obdobné PVE daly postavit je mnoho. Jedna, předběžně vybraná je jen o kousek dál.

Největší brownfieldy u nás jsou po povrchových dolech na uhlí. Nad nimi Krušné hory, přípojky elektřiny jsou do rušených uhelných elektráren. Viz příspěvek p. Černého.

Jestliže baterie jsou drahé, tak tohle by bylo mnohem dražší. Navíc ani údržba není zadarmo. Co vím, tak letos Dlouhé stráně spolknou 400 miliónů na rekonstrukci a údržbu. A to máte každých 15-20 let.