Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. EU se dohodla na zákazu kotlů na fosilní paliva od roku 2040

Evropský parlament a Rada dosáhly politické dohody nad směrnicí o energetické náročnosti budov (EPBD), podle které budou muset mít všechny nové budovy od roku 2030 nulové emise. Součástí dohody je i rozhodnutí o úplném vyřazení kotlů na fosilní paliva do roku 2040 a zrušení dotací od roku 2025. Dohodu musí teď obě instituce formálně schválit, informuje server Euroactiv.

Evropská komise předložila návrh směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) už v prosinci 2021 jako součást balíčku Fit for 55, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Návrh směrnice cílí na dosažení nulových emisí u všech nových staveb od roku 2030 a na renovaci existujících budov, zejména těch s vysokými emisemi.

2. Německo: Nová pravidla umožní provozovatelům sítí omezovat dodávky pro tepelná čerpadla a elektromobily

Němečtí provozovatelé distribučních soustav budou moci od ledna 2024 dočasně omezovat dodávky elektřiny pro tepelná čerpadla a nabíjecí místa pro elektromobily, aby zachovali stabilitu sítě. Umožní to nová pravidla, která oznámil německý síťový regulátor (BNetzA).

Cílem těchto pravidel je urychlit integraci těchto zařízení do distribučních sítí. Provozovatelé distribučních soustav budou muset na oplátku nabídnout dotčeným spotřebitelům snížené distribuční poplatky a nebudou smět odmítat nebo odkládat připojení nových tepelných čerpadel nebo dobíjecích stanic.

3. Druhý blok jihokorejské elektrárny Shin Hanul poprvé dosáhl kritického stavu

Jihokorejský jaderný blok Shin Hanul 2 má za sebou další důležitý milník při cestě ke svému komerčnímu zprovoznění. Během tohoto týdne poprvé dosáhl kritického stavu, který je pro jeho provoz zásadním předpokladem. Nyní blok typu APR-1400 čekají provozní testy na různých výkonových hladinách. Po svém zprovoznění se blok stane 28. jaderným reaktorem vyrábějícím elektřinu v Jižní Koreji. 

Jihokorejská energetická společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) oznámila, že její jaderný blok Shin Hanul 2 dne 6. prosince v 7:00 dosáhl poprvé kritického stavu. Tento stav v jaderném reaktoru představuje situaci, kdy dochází k štěpné řetězové reakci při konstantním výkonu.

4. V ruské plovoucí jaderné elektrárně proběhla první výměna paliva

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov od svého zprovoznění dosáhla dalšího důležitého milníku. Pracovníci po více než 3 letech zahájili výměnu jaderného paliva v prvním ze dvou bloků s elektrickým výkonem 35 MW. Na rozdíl od většiny velkých jaderných elektráren dochází k výměně všech palivových souborů v reaktoru. Odstávka spojená také s údržbovými a servisními pracemi skončí ještě před koncem roku.

Ruská energetická společnost Rosatom oznámila, že zahájila výměnu paliva prvního reaktoru první plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov. Elektrárna je se svým kotvištěm na ruské Čukotce ve městě Pavek nejseverněji umístěnou jadernou elektrárnou na světě. Celkový elektrický výkon dvou bloků typu KLT-40S je 70 MW, zároveň dokáže dodávat až 210 GJ tepelné energie za hodinu.

5. Čína zahájila provoz prvního jaderného reaktoru čtvrté generace na světě

Čína zahájila komerční provoz jaderného reaktoru nové generace, který je prvním svého druhu na světě. Oznámila to dnes čínská státní agentura Nová Čína. Elektrárna čtvrté generace Š‘-tao-wan v severočínské provincii Šan-tung je podle ní navržena tak, aby efektivněji využívala palivo, byla ekonomičtější, bezpečnější a měla menší dopad na životní prostředí. Elektrárna s výkonem 200 megawattů (MW) a vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem (HTGR) využívá takzvanou modulární konstrukci.

Jako modulární se označují elektrárny o výkonu nižším než 300 MW, které lze postavit mimo areál elektrárny. Jejich zastánci připomínají, že mohou fungovat v odlehlých lokalitách a napájet odvětví těžkého průmyslu. Kritici však tvrdí, že jsou příliš drahé.

6. Schválení novely hodnotí zastánci OZE jako průlom, stále však vidí omezení

Schválení novely energetického zákona, která by měla umožnit vznik tzv. energetických společenství, je průlomem v rozvoji komunitní energetiky v Česku. Práce na ní však nekončí, tvrdí oborové organizace v dnešních vyjádřeních zaslaných ČTK. Podle nich novela stále obsahuje chyby, které by mohly být problémem pro zakládání společenství. Apelují zároveň na rychlé nastavení dalších podmínek pro fungování energetických komunit.

V rámci energetických společenství bude možné prostřednictvím distribuční sítě sdílet místně vyrobenou elektřinu. Sdílení elektřiny bude tak možné i na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. V minulém týdnu novelu energetického zákona, která komunitní energetiku zavádí, schválila Poslanecká sněmovna. Nyní ji bude řešit Senát. V případě rychlého dokončení by mohla první společenství začít sdílet elektřinu od července příštího roku.

7. Přírůstek solárního výkonu letos poprvé přesáhne 400 GW

S blížícím se koncem roku 2023 i nadále přibývá nových instalací solárních elektráren a podle aktualizovaného výhledu výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) by se konečná hodnota letošního přírůstku solárního výkonu mohla zastavit až na hodnotě 413 GW. To je o 64 % vyšší hodnota ve srovnání s rokem 2022 a zhruba dvojnásobek nově zprovozněného výkonu solárních elektráren v roce 2021. 

BNEF uvedl, že zatímco několik trhů vykazuje pomalejší rozvoj solárních elektráren, než bylo očekáváno, tak rozvoj v Číně naopak překonává očekávání.

8. Energetici: Česko potřebuje investice do plynových zdrojů a musí to řešit rychle

Česko potřebuje investice do nových plynových elektráren a dalších zdrojů, bez nich bude mít energie výrazně dražší než okolní státy. K tomu budou zapotřebí i změny na energetickém trhu. Shodli se na tom účastníci dnešní odborné debaty Institutu pro veřejnou diskusi o transformaci tuzemské energetiky. Plyn podle nich bude hrát v příštích letech klíčovou roli při výrobě elektřiny nebo v teplárenství.

„Plyn bude hrát důležitou roli, změní se ale jeho využití,“ řekl ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Jan Zaplatílek.

9. Investoři: Vlády přistupují na růst cen elektřiny z offshore parků, nechtějí přijít o projekty

Přestože na výstavbu offshore větrných elektráren sází řada zemí světa jakožto na jeden z pilířů obnovitelné energetiky, tento sektor aktuálně prochází krizí. V letošním roce bylo pozastaveno či zrušeno několik projektů v Evropě a USA, jelikož se kvůli růstu nákladů přestaly vyplácet. Podle některých investorů však vlády začínají postupně přistupovat na zvyšování výkupních cen, jelikož větrné elektrárny na moři potřebují pro snižování emisí a dosahování klimatických cílů.

Výstavba větrných elektráren na moři se má v mnoha zemích v následujících letech výrazně rozšířit. Přestože jsou offshore větrné parky běžně nákladnější na výstavbu i provoz ve srovnání se svými suchozemskými protějšky, nabízí některé výhody. Kromě možnosti instalovat vyšší, větší, a tedy výkonnější turbíny s přístupem ke silnějšímu a stabilnějšímu proudění větru se dále jedná o nižší odpor veřejnosti.

10. Ředitel Exxon Mobil se ohradil proti konci využívání fosilních paliv

Podle generálního ředitele společnosti Exxon Mobil Darrena Woodse by se státy měly zaměřit na snížení emisí. Tímto prohlášením se na klimatickém summitu COP28 ohradil proti kolektivnímu závazku postupně se vzdát využívání fosilních paliv. Podobná vyjádření zaznívají také od vrcholových politických představitelů v čele summitu. Naopak zástupci OSN jsou jasně pro konec fosilních paliv.  

Zhruba 50 ropných společností se v Dubaji na konferenci OSN o změně klimatu (COP28) zavázalo do roku 2030 eliminovat emise metanu. Podle mnohých účastníků může být summit COP28 uznán za úspěšný pouze tehdy, pokud jeho výsledkem bude konečná dohoda o postupném vyřazení všech fosilních paliv. Právě jejich spalování je hlavní příčinou klimatické krize.

Téma

Sdílení elektřiny se blíží. Domácnosti mohou dostat dotaci až 600 tisíc korun

Na vznik energetických komunit poputuje 98 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí chce pomoct minimálně čtyřiceti projektům. Na podání žádosti se připravuje i vinařská obec Brumovice poblíž Břeclavi.

Na start komunitní energetiky si Češi pravděpodobně počkají do třetího čtvrtletí příštího roku. Poslanecká sněmovna dnes 1. prosince projednala a schválila potřebnou novelu energetického zákona. Nyní legislativa poputuje do Senátu a nakonec ji podepíše prezident.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu