Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu
Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. Přestanou také se spalováním nepotřebného plynu získaného při těžbě. Informovala o tom agentura AP. Řada ekologických sdružení dohodu ihned kritizovala. V dopise podepsaném více než 300 skupinami se uvádí, že závazek je „kouřovou clonou, která má zakrýt skutečnost, že musíme postupně přestat používat ropu, plyn a uhlí“.
Emise metanu významně přispívají ke globálnímu oteplování a jejich výrazné snížení by tudíž mohlo pomoci zpomalit růst teploty. Pokud společnosti splní své závazky, mohly by podle výpočtů klimatologa a ředitele společnosti Climate Analytics Bill Hare pro agenturu AP snížit budoucí oteplování o jednu desetinu stupně Celsia. Je to přibližně tolik, o kolik se Země v současnosti oteplí každých pět let.
K závazku se připojily velké národní ropné společnosti, jako je Saudi Aramco, brazilský Petrobras a Sonangol z Angoly, a nadnárodní společnosti jako Shell, TotalEnergies či BP.
O opatřeních týkajících se metanu se diskutovalo měsíce před konferencí COP28. Úniky metanu spolu se spalováním tohoto při těžbě přebytečného plynu přispívají ke změně klimatu, ovšem tuto praxi je možné do značné míry odstranit už za pomoci současných technologií a také změnami postupů.
Metan unikající při těžbě ropy a zemního plynu představuje pouze 23 procent světových emisí metanu, přičemž větší podíl připadá na zemědělství a odpadové hospodářství, upozornil klimatolog Bill Hare. Podle něj by dohoda v případě své realizace představovala „významný, nikoliv však zásadní příspěvek“ k tomu, aby průměrná teplota nestoupla o více než 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Aby se svět udržel v tomto limitu, musí podle něj do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého asi o 40 procent a metanu asi o 60 procent.
Mohlo by vás zajímat:
O to byl také jediný výsledek této konference , protože Čína a Indie odmítla podepsat dohodu. Je to 35% obyvatel planety. O ono se není čemu divit, po tom co západ předvádí , tak tyto státy se snaží zajistit národní bezpečnost a to znamená zejména mít vlastní energii , pro Čínu i Indii je k tomu klíčová masivní těžba uhlí a jeho využití v energetice. Například Čína i když rozvíjí OZE , pak výroba energie z OZE na obyvatele je v Číně 3x menší než v Německu (2022) Výroba v jaderných el. je na obyvatele 10x menší než u nás. Čína se přitom snaží o maximální elektrifikaci a malou spotřebu ropy a to lze udělat jedině velkou spotřebou el. energie , domácí uhlí k této energetické politice klíčové. Indie je na tom stejně akorát je o 20 let za Čínou i když jí ovlivní nové technologie zejména FVE , pak půjde stejnou cestou jako Čína to znamená růst spotřeby uhlí a tím i růst emisí CO2. Za 10 let budou mít Čína a Indie v součtu nejlepším stejné emise jako v roce 2022. Spíše než na politické vůli to budou ceny FVE a denní akumulace, které zásadním způsobem ovlivní emise CO2 ve státech globálního jihu.
klimaticky summit v Dubaji, ehmm. Dubaj, ktoremu uz nestacia parovplynovky, tak muses spusit uholnu elektraren. A uhlie vozi z Japonska. To je ako usporiadat, summit o ludskych pravach v Severnej Korei
neviditelnypes. lidovky.cz/klima/problem-kdo-zaplati-klimaticky-mejdan.A231124_113514_p_klima_nef
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se