19. květen 2026
Načítání...
Plavidla na jaderný pohon: Ponorky
Jiří Puchnar
10. září 2015, 17:47 (Aktualizace: 6. srpen 2023)
3 komentáře
Velká část moderních technologií, se kterými se setkáváme v běžném životě, byla vyvinuta původně pro vojenské účely. Je tomu tak i v případě jaderných reaktorů, které jsou srdcem atomových elektráren, a v současnosti stojí za 11 % světové produkce elektřiny. Tento bezemisní zdroj měl na počátku svého vývoje nahradit tehdejší pohony ponorek a bitevních lodí.
Jaderný zdroj je pro tento účel ideální. Dokáže zajistit provoz velkých oceánských plavidel na dlouhou dobu bez potřeby výměny paliva. V současnosti je v provozu více než 180 malých jaderných reaktorů, které pohání přes 140 lodí. Do letošního roku mají lodní reaktory za sebou úctyhodných 12 000 reaktorových let v námořním provozu. Většina těchto reaktorů je umístěna uvnitř ponorek, jejich využití sahá od ledoborců po letadlové lodě.
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Měsíčně
99 Kč/měsíc
NejvýhodnějšíRočně
89 Kč/měsíc
Témata:jaderná energetika
Loading...
Mohlo by vás zajímat
21. květen 2026
25. květen 2026
29. květen 2026
11. červen 2026
19. červen 2026
15. červen 2026
18. červen 2026
Komentáře (3)
Horpak12. září 2015, 09:14
Velmi zajímavý článek, jenom bych dodal, že americké ponorky na tom zpočátku se svojí bezpečností taky moc slavně nebyly. Například vůbec největší nehoda ponorky s nejvíce obětmi se stala v roce 1963, kdy na americké jaderné ponorce USS Thresher zahynulo všech 129 členů posádky. Bezpečnosti plavidel obou velmocí byly a jsou +- stejné, jenom o ruských nehodách jaderných ponorek se více mluví. Každopádně dnes jsou jaderné ponorky obou velmocí již velmi bezpečná zařízení, která fungují spolehlivě.
Límoš14. září 2015, 07:37
Ahoj, díky za článek, jako úvod do seriálu prima. Rád bych se přimluvil příště za trochu víc techniky a fyziky reaktoru - používané typy, jejich manévrovací možnosti, kam chladí, neutronika apod. Jsou tyto informace vůbec přístupné? Jinak, je možné nazývat na ponorkách používané reaktory jako VVER tak, jak je v článku? Díky, K.
Jiří Puchnar14. září 2015, 11:55
Odpověď na: Límoš, 14. září 2015, 07:37
Ahoj, děkujeme za zájem :) Ponorky poháněné jadernými reaktory jsou poměrně obsáhlé téma a mají pestrou historii. Takže i následující díl bude o ponorkách a rozhodně Vás nechceme připravit o technické informace. Informace se rozhodně sehnat dají, záleží jak detailní člověk chce. Rozhodně jsou ale ve výhodě zájemci se znalostí ruštiny.
Co se týče označení typu reaktoru, je to u ponorek složitější. Literatura v tomto značení není jednotná a zvlášť americké zdroje nazývají všechny ponorkové tlakovodní reaktory jako PWR. Dle mého názoru je to proto, že tlakovodní reaktor je původně americký projekt a tak američané považují reaktory VVER jako kopii jejich vynálezu (takže VVER pro některé vůbec neexistuje). Ruská literatura zase většinou uvádí provedení ponorkových reaktorů jako VVER. Přesný popis reaktoru první ruské jaderné ponorky K-19 by tedy zněl asi takto:
Tlakovodní reaktor (angl. Presurized Water Reactor), východního provedení VVER s typovým označením VM-A.
Loading