Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Na konci září se Německo dozví oblasti, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno konečné úložiště jaderného odpadu. Možná až miliony lidí tak budou vědět, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Ačkoli politici slibují transparentní výběrový proces pod vedením odborníků, média si nejsou vůbec jistá, že se řízení obejde bez vášní a protestů. Definitivní rozhodnutí se předpokládá do roku 2031, se spuštěním provozu pak v roce 2050.
Hledání toho správného místa, které bude bezpečné pro jaderný odpad a které němečtí politici označovali za úkol tisíciletí, začalo oficiálně před třemi lety v září. Vláda se po předchozích zkušenostech ze severoněmeckého Gorlebenu, který mělo původně konečné úložiště být, chce vyvarovat protestů a obvinění, že z výběru vyloučila veřejnost.
Nový výběrový proces, který je rozdělen do několika fází, z počátku nevycházel z žádných předem vytipovaných lokalit, ale naopak zahrnul do uvažování celé Německo. V první fázi, která začala v roce 2017, experti ze Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE) vyhodnocují stávající geologická data, aby vyloučili nevhodné oblasti. Výběr pak zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více zpřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum. Každou fázi navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Ačkoli měla první fáze skončit po třech letech, nestane se tak a BGE zveřejní jen mezivýsledek. Důvodem je zpoždění kvůli digitalizaci výběrového procesu. Experti totiž posuzovali data, která dostali v různých a často nekompatibilních formátech.
Problém je podle magazínu Der Spiegel už teď s transparentností výběru. Původně se počítalo s tím, že veřejnost bude mít přístup ke všem datům, které odborníci prověřují. Část dokumentů je ale v soukromém vlastnictví, například těžebních firem. Až letos připravili politici zákonné podklady, které umožní některé materiály zveřejnit, jiné ale zůstanou důvěrné.
Debaty o jaderném úložišti jsou na celoněmecké úrovni jen okrajové, na konci září by se ale mohly stát jedním z hlavních témat. Očekává se totiž, že počet uvažovaných oblastí bude dvojciferného řádu, takže by se tato otázka mohla dotknout i několika milionů obyvatel.
Už teď je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou. Protože v první fázi se vyhodnocují výhradně geologické faktory, mohou se do výběru dostat i hustě osídlená místa včetně saské metropole Drážďany. Tyto populačně husté regiony budou ale následně zcela jistě vyloučeny.
Lze očekávat, že v daných oblastech se ihned zvedne vlna nesouhlasu a že vzniknou občanské iniciativy, které obratem zahájí boj proti možnému konečnému úložišti. Odmítání je možné předpokládat i u místních samospráv či jednotlivých spolkových zemí. Odporem proti trvalému úložišti jaderného odpadu se nijak netají Bavorsko. Tamní vládní Křesťanskosociální unie (CSU) a Svobodní voliči (Freie Wähler) už v roce 2018 v koaliční smlouvě uvedli, že Bavorsko není vhodným místem pro takové zařízení. Mnichov poukazuje i na existenci Gorlebenu, který už v minulosti byl jako konečné úložiště vybrán, ale rozhodnutí bylo později přehodnoceno. Gorleben teď slouží jako mezisklad.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku.
Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude v Německu potřeba uložit zhruba 600.000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Německo

Německo se brzy dozví místa pro možné uložení jaderného odpadu

<a href="https://www.tvel.ru/en/press-center/news/?ELEMENT_ID=8542">TVEL, výrobce jaderného paliva a dceřiná společnost ruského Rosatomu, dodal palivo pro budapešťský výzkumný reaktor (BVR).</a> Palivové soubory s označením VVR-M2, vyrobené závodem Novosibirsk Chemical Concentrates, byly předány na základě smlouvy podepsané v roce 2019 Centrem pro energetický výzkum pod maďarskou akademií věd.
<h2>Provoz na stejném typu paliva od roku 1959</h2>
BVR je jedním z nejstarších a nejvýkonnějších výzkumných reaktorů ve střední Evropě. Jedná se o reaktor tlakovodního typu VVR původně sovětského designu. Poprvé dosáhl kritického stavu v roce 1959 a od té doby byl několikrát vylepšen a modernizován. Reaktor od svého spuštění využívá palivové soubor ze závodu Novosibirsk Chemical Concentrates, společnosti TVEL. Počínaje rokem 2012 jsou do reaktoru zaváženy pouze palivové vsázky s nízkým obohacením.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4654px;"><img class="size-large" src="https://www.tvel.ru/upload/iblock/ece/ece6e882afc833e46439e312635a8ce5.jpg" width="4654" height="2218" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor VVR-M2; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Reaktor je využíván k výzkumným účelům v oblastech jaderné fyziky a materiálového inženýrství, zejména pro rozvoj maďarské jaderné energetiky. BVR je využíván jako hlavní výzkumné pracoviště Budapešťského neutronového centra pro výzkum vlastností reaktorových materiálů a jaderného palivového cyklu.
<h2>Technická podpora jaderné elektrárny Pakš</h2>
Centrum energetického výzkumu hraje zásadní roli v podpoře provozu jaderné elektrárny Pakš, jediné maďarské jaderné elektrárny, která pokrývá přibližně 50 % elektrické výroby v Maďarsku.
Výzkum zahrnuje například studium degradace materiálů reaktorových komponent vlivem radiace, management použitého paliva a radioaktivního odpadu, uzavřeného palivového cyklu, reaktorové fyziky a termomechanického chování jaderného paliva.
<figure id="attachment_29594" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-29594" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big-512x342.jpg 512w" alt="" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">V současnosti jsou v lokalitě Paks v provozu 4 bloky VVER-440. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<blockquote>„TVEL je hrdý na tuto dlouholetou úspěšnou spolupráci s maďarským jaderným průmyslem a výzkumem. Budapešťský výzkumný reaktor má v historii našich vztahů speciální postavení. Toto zařízení funguje na ruském jaderném palivu již více než 60 let,“ řekl Oleg Grigoriyev senior viceprezident pro obchod a mezinárodní obchod společnosti TVEL. „V tomto období byla například (před 38 lety) spuštěna jaderná elektrárna Pakš. Spuštění tohoto reaktoru hrálo kritickou roli v rozvoji silně zakořeněné tradice ve výzkumu jaderné fyziky, která je důležitá pro zemi s tak rozvinutým jaderným průmyslem.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: TVEL

Jaderné elektrárny

Ruský TVEL dodal palivo pro maďarský výzkumný reaktor

Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Informují o tom dnes tiskové agentury. Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
Společnost Hitachi upozornila, že investiční prostředí se od té doby zhoršilo v důsledku pandemie nemoci covid-19. Rozhodnutí firmy komplikuje plány Británie na nahrazení stárnoucích elektráren. Předpokládalo se, že projekt pokryje zhruba šest procent spotřeby elektřiny v zemi, poznamenala agentura Reuters.
Za loňským zmrazením projektu stál podle agentury Kjódó prudký růst nákladů. Zdroje agentury Reuters v té době uváděly, že společnost Hitachi vyzvala britskou vládu, aby zvýšila finanční podporu projektu.

Energetika v zahraničí

Hitachi opouští projekt výstavby jaderných reaktorů v Británii

Budoucnost atomu je v Číně slibná. Takto popsal vyhlídky Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice. Očekává rozmach velkých ale zároveň i modulárních reaktorů.
Zheng <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-readying-for-nuclear-expansion-says-Zheng?feed=feed">vystoupil</a> koncem minulého týdne na <a href="https://www.world-nuclear.org/events/world-nuclear-association-strategic-eforum-2020.aspx">světovém fóru</a> mezinárodní jaderné asociace. Ve svém projevu uvedl, že pandemie onemocnění covid-19 vedla k výraznému všeobecnému poklesu spotřeby energie v Číne, nicméně spotřeba v jistých odvětvích naopak spotřeba roste a má růst i nadále – například v odvětví komunikací vzhledem k rozšiřování sítí 5G a datacentrům.
<blockquote>„ Myslíme, že do budoucna spotřeba elektřiny poroste, co je skvělá příležitost pro jadernou energetiku,“ uvedl Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice</blockquote>
Jaderná energie pokrývá v současnosti asi 5 % čínské spotřeby a oproti jiným zemím se očekává, že tento podíl bude v příštích letech růst. V minulých letech došlo k všeobecnému pozastavení projekčních prací na nových jaderných zdrojích, jelikož z ekonomického pohledu si nevedly příliš dobře. Ovšem s novými technologiemi, zvýšenou bezpečností a jednodušším systémem by se situace podle Zhenga mohla zvrátit.
Ekonomice provozu by podle ředitele agentury měla pomoci i efektivnější údržba nebo kratší odstávky při výměně paliva. Zheng dále uvádí, že pro každý produkt napříč dodavatelský řetězcem mají alespoň dva dodavatele, aby díky konkurenci mohli dosáhnout lepší ceny a nezávislosti.
Tedy například v Číně za posledních 8 let byly postaveny 4 reaktory Westinghousu AP1000, které mají fungovat bezproblémově. Nyní probíhá výstavba konstrukčně podobných reaktorů od čínské firmy CAP1400 a dle sdělení práce probíhají plynule. Z nich získaná energie má sloužit nejen k dodávkám elektřiny do sítě, ale i vytápění, dodávce páry, výrobě vodíku a odsolování vody. Dále také Čína staví reaktor, který bude sloužit čistě k teplárenským účelům.
U reaktorů CAP1400 jsou náklady na vyrobenou kWh 6 centů (USD), za GJ tepla poté 6 dolarů. V případě jaderného bloku pro vytápění bez dalších aplikací, zejména výroby elektřiny, by cena za teplo měla být vyšší, okolo 15 dolarů za GJ.

Čína očekává expanzi jaderných zdrojů

Kanadské národní laboratoře oznámily novou spolupráci s americkou společností <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-announces-SMR-research-partnership-with-Kairos">Kairos Power</a>. Ta pracuje na vývoji a licencování malých modulárních reaktorů (SMR) chlazených fluoridovými solemi. Spolupráce bude probíhat jak při vývoji, tak inženýringu technologií separace, analýzy a skladování tritia vznikajícího v průběhu provozu reaktoru.
<figure id="attachment_87564" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-87564 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Chalk-River-Laboratories-2015-CNL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Chalk-River-Laboratories-2015-CNL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Chalk-River-Laboratories-2015-CNL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Chalk-River-Laboratories-2015-CNL-725x408.jpg 725w" alt="Národní laboratoře Chalk River" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Národní laboratoře Chalk River Zdroj: CNL</figcaption></figure>
Spolupráce bude financována prostřednictvím kanadského programu výzkumu jaderných iniciativ (CNRI). V rámci tohoto programu je například financován vývoj SMR reaktoru <a href="https://www.cnl.ca/en/home/news-and-publications/news-releases/2019-news-releases/20191118.aspx">MOLTEX</a>, který je založen na využití použitého paliva z reaktorů CANDU. Dalším z řady prací podporovaných v rámci CNRI programu je vývoj integrálního solného reaktoru <a href="https://www.cnl.ca/en/home/news-and-publications/news-releases/2019-news-releases/20191118.aspx">IMSR400</a> od společnosti Terrestrial Energy. V rámci spolupráce s Terrestrial Energy by měly navíc vzniknout výzkumné infrastruktury pro studium použitelnosti roztavených solí v jaderné energetice.
Reaktorový systém známý jako <a href="https://kairospower.com/technology/">Kairos Power FHR</a>, využívá keramické palivo ve formě TRISO částic s chladivem ve formě fluoridové soli. Prezident a generální ředitel kanadských jaderných laboratoří, Joe McBrearty, informoval, že vznikající partnerství bylo „přirozeným krokem“. Laboratoře Chalk River disponují jak kvalifikovanými pracovníky, tak také infrastrukturou spojenou s nakládáním s vodíkem a tritiem.
<figure id="attachment_87571" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1099px;"><img class="wp-image-87571 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower.png 1099w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower-512x273.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower-768x409.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower-1024x545.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower-725x386.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/KairosPower-800x426.png 800w" alt="Koncepce reaktoru Kairos Power FHR" width="1099" height="585" /><figcaption class="wp-caption-text">Koncepce reaktoru Kairos Power FHR Zdroj: kairospower.com</figcaption></figure>
<blockquote>„Vzhledem k tomu, že v rámci programu CNRI jsou nyní hodnoceny 4 projekty, je zapotřebí prosazovat společný výzkum, vývoj a financování technologií SMR v Kanadě. Celkově jsme nadšeni ze spolupráce se společností Kairos při snaze nalézt řešení problematiky tritia,“ dodal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-announces-SMR-research-partnership-with-Kairos">Joe McBrearty</a>.</blockquote>
Kairos Power zajistila rozsáhlé testování a analýzy spojené s chováním a správou tritia. Nyní se zaměřuje na identifikaci možností systémů nakládání a skladování tritia.
Právě zde budou kanadské laboratoře pomáhat při identifikaci nejlepších řešení pro správu tritia, vznikajícího z různých zařízení. Vědci se zaměří na experimentální vybavení a metodiku měření tritia v různých chemických sloučeninách, včetně solí s obsahem dusíku.
<blockquote>„Vzhledem k dlouholetým zkušenostem při výzkumu CANDU reaktorů je problematika tritia silnou stránkou kanadských národních laboratoří. Jsem si jistý, že můžeme přinést tomuto projektu mnoho cenných rad a přispět tak společnosti Kairos v rámci kontrol a inženýrských návrhů,“ sdělil viceprezident technologií a výzkumu národních laboratoří Chalk River, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-announces-SMR-research-partnership-with-Kairos">Jeffrey Griffin</a>.
„Tato spolupráce jasně vystihuje cíle programu CNRI. Kanadské laboratoře disponují rozsáhlými prostředky při nabízení SMR reaktorů nejen v Kanadě, ale po celém světě. Chceme zpřístupnit tyto technologie těm, kteří je potřebují a chtějí provozovat čistou energetiku.“</blockquote>
<figure id="attachment_87572" class="wp-caption aligncenter" style="width: 460px;"><img class="wp-image-87572 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/IMSR-core-cutaway-460-Terrestrial.jpg" alt="Vizualizace systému IMSR400 společnosti Terrestrial Power" width="460" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace systému IMSR400 společnosti Terrestrial Power Zdroj: Terrestrial</figcaption></figure>
V listopadu minulého roku byla společnost Kairos Power vybrána v rámci programu <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-announces-SMR-research-partnership-with-Kairos">CNRI</a> jako jedna z prvních, které obdrží dotace pro realizaci svých plánů.
Kanadské národní laboratoře <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-announces-SMR-research-partnership-with-Kairos">identifikovaly SMR jako dlouhodobý strategický cíl</a>. První takový blok by měl být v Chalk River postaven do roku 2026. Tato iniciativa začala již v roce 2018, kdy laboratoře přizvaly společnosti vyvíjející  SMR a informovaly je tak o záměru vybudování demonstračního bloku. Nyní se uvažuje o 4 konceptech:
<ul>
<li><a href="https://www.globalfirstpower.com/the">Global First Power</a> – Vysokoteplotní plynem chlazený reaktor s palivem ve formě obalových částic vložených do pelet ve tvaru proutku a tepelným výkonem až 15 MW.</li>
<li><a href="http://starcorenuclear.ca/#!/details/">Star Core Nuclear</a> – Vysokoteplotní plynem chlazený reaktor s TRISO palivem a tepelným výkonem až 30 MW.</li>
<li><a href="https://www.terrestrialenergy.com/2019/02/terrestrial-energy-advances-to-next-stage-of-canadian-nuclear-laboratories-small-modular-reactor-invitation-process/">Terrestrial Energy</a> – Integrální reaktor chlazený roztavenými solemi o elektrickém výkonu 195 MW a palivem ve formě kapaliny v homogenní směsi s chladivem (fluoridová sůl UF4).</li>
<li><a href="https://www.u-battery.com/cdn/uploads/supporting-files/U-Battery_Prospectus_July2020_1.pdf">U-Batterry</a> – Vysokoteplotní plynem chlazený reaktor s TRISO palivem a tepelným výkonem až 10 MW s maximální výstupní teplotou 710 °C.</li>
</ul>

Rychlé zprávy

Kanada hlásí partnerství s Kairos Power při výzkumu SMR

Pátý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan typu ACPR-1000 úspěšně dokončil 168hodinový nepřetržitý testovací provoz, a vstoupil tak do provozu komerčního. Stavba bloku Tianwan 5 byla zahájena na konci roku 2015. Pro společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) se jedná o 22. jaderný blok v komerčním provozu. Další, šestý blok elektrárny Tianwan by měl být zprovozněn v příštím roce.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fifth-Tianwan-unit-starts-commercial-operation">Čínská jaderná elektrárna Tianwan</a> má za sebou další důležitý milník, a to konkrétně uvedení do komerčního provozu svého pátého bloku. Jaderný blok typu ACPR-1000 s výkonem 1080 MWe <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cinska-jaderna-elektrarna-tianwan-5-dosahla-prvni-kritikality-k-siti-by-mela-byt-pripojena-jeste-letos">dosáhl kritikality 27. července</a> a k elektrické síti byl připojen 8. srpna. Poté blok podstoupil testy na 30 %, 50 % a 100 % svého instalovaného výkonu. Závěrečný 168 hodinový test Tianwan 5 dokončil 8. září.
<blockquote>„K dnešnímu dni počet jaderných bloků v provozu společnosti CNNC dosáhl 22 a instalovaný výkon se zvýšil z 19,11 GW na 20,23 GW,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
Pátý blok patří spolu se šestým blokem do třetí fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan. Jeho stavba začala v prosinci 2015, stavba šestého bloku pak v září 2016. Šestý blok by měl být dokončen v příštím roce.
<h2>Čtvrtá fáze JE Tianwan byla zahájena loni</h2>
První fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan zahrnovala bloky 1 a 2 a byla postavena na základě dohody o spolupráci mezi Čínou a Ruskem z roku 1992. Stavba první fáze začala v říjnu 1999 a bloky byly uvedeny do provozu v červnu 2007, respektive v září 2007.
Druhá fáze zahrnovala bloky 3 a 4, které jsou obdobou těch prvních, typu VVER-1000 o výkonu 1060 MWe. Jejich stavba začala v prosinci 2012 a v září 2013. Třetí blok vstoupil do komerčního provozu v únoru 2018, čtvrtý blok následoval v prosinci.
Zatímco výše zmíněná třetí fáze zahrnující pátý a šestý blok by měla být završena příští rok, loni v březnu byla podepsána rámcová smlouva pro čtvrtou fázi. Bloky 7 a 8 budou postaveny na základě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-cina-podepsali-kontrakt-dodavku-paliva-nove-bloky-tianwan">dohody mezi společností AtomStroyExport, technickou divizí ruské státní jaderné společnosti Rosatom, a CNNC</a>.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Pátý blok jaderné elektrárny Tianwan vstoupil do komerčního provozu

Pákistánský reaktorový blok čínského designu Hualong One dokončil 4. září horké funkční testy. Oznámila to v pondělí společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Komerční spuštění reaktoru Karáčí 2 je plánováno na příští rok.
Karáčí 2 a 3 jsou prvními bloky designu Hualong One budované mimo Čínu, které pro mezinárodní trh využívají obchodní název HPR-1000.
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-1024x600.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="525" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
<h2>Horké a studené testy prověřily soulad s projektem a těsnost okruhu</h2>
Součástí horkých testů je postupné zvyšování teploty média v chladícím systému primárního okruhu a provedení komplexních testů k ověření cirkulace chladiva a správné funkce bezpečnostních systémů.
Horké testy simulují teplotní podmínky za provozu bloku. Před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru ověří horké testy, zda elektrárna a její vybavení spolu s instalovanými systémy odpovídají konstrukčním požadavkům bloku.
<figure id="attachment_87512" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Operátoři blokové dozorny JE Karáčí 2 po dokončení horkých testů; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Studené funkční testy, které se provádí za účelem kontroly správné instalace a připravenosti jednotlivých systémů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti ve studeném stavu, byly dokončeny na reaktorovém bloku Karáčí 2 již v prosinci roku 2019. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního okruhu.
<h2>Velká čínská jaderná výstavba</h2>
Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015 a třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku letos v dubnu. Uvedení reaktorových bloků do komerčního provozu je plánováno na rok 2021 a 2022.
<figure id="attachment_56152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-56152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-725x408.jpg 725w" alt="Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z výstavby jaderného reaktoru Hualong One (HPR-1000) pákistánské jaderné elektrárny Karáčí; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Čtyři reaktorové bloky designu Hualong One, Fuqing 5 a 6 v čínské provincii Fu-ťien a Fang-čcheng-kang 3 a 4 v provincii Kuang-si by měly být spuštěny do konce roku 2022. Proces zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru Fuqing 5 začal 4. září 2020, a tento blok by měl být spuštěn koncem tohoto roku. Sousední blok Fuqing 6 bude následovat v příštím roce. CNNC také zahájila výstavbu na Jaderné elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien a první ze dvou bloků JE Taipingling v provincii Kuang-tung.
Zdroj úvodní fotografie (bloková dozorna JE Tchien-wan reaktoru Hualong One): CNNC

Na pákistánské jaderné elektrárně Karáčí 2 byly dokončeny horké testy

Jaderná elektrárna Temelín zavedla opatření proti šíření nákazy koronavirem od březnového začátku pandemie. Koncem srpna se pak vrátila i k nošení roušek ve vnitřních prostorách, kde nelze dodržet dvoumetrové rozestupy. V celé zemi tato povinnost znovu platí ode dneška. Elektrárna také opět zavedla koridory před vstupem a zpřísnila opatření v jídelnách. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Nemoc covid-19 se podle něj potvrdila u jednoho pracovníka.
Nakažený zaměstnanec je spolu s dalšími pěti lidmi, se kterými přišel do kontaktu, v domácí karanténě. &#8222;Tito pracovníci už mají za sebou první test, který byl negativní. V karanténě zůstanou do výsledku druhého testu, minimálně do konce tohoto týdne. Bezpečnost elektrárny a její provoz tím nejsou jakkoli dotčeny a zůstávají v plném rozsahu,&#8220; řekl mluvčí.
V obou českých jaderných elektrárnách platí od začátku pandemie přísnější opatření, která se podle Svitáka osvědčila. Maximální dodržování hygieny, zásadní omezení služebních cest a fyzických kontaktů i omezení v jídelnách: od srpna je opět snížená kapacita lidí, kteří tam mohou naráz jíst. Od jara chrání obsluhu u výdejních pultů plexiskla. Důraz kladou energetici i na elektronickou komunikaci a u profesí, kde je to možné, dávají přednost práci z domova.
<blockquote>&#8222;Jsme neustále v kontaktu s hygieniky a lékaři a sami i navrhujeme opatření nad rámec běžné praxe. Především díky těmto opatřením jsme od počátku samotné pandemie zabezpečili vždy nepřetržitý spolehlivý provoz a dodávku elektřiny,&#8220; uvedl Sviták.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 9,8 TWh.

Elektrárny v ČR

Temelín znovu zavedl koridory před vstupem, jeden pracovník je pozitivní na covid-19

Francie je v současné době jednička v oblasti využívání jaderné energetiky v Evropě, a to jak v počtu provozovaných jaderných bloků, tak v jejich podílu na výrobě elektrické energie v zemi. Francouzská jaderné flotila nicméně stárne, přičemž současná ministryně energetiky není výstavbě nových bloků příliš nakloněná.
Evropská jaderná velmoc Francie v současné době staví jeden nový blok v elektrárně Flamanville, přičemž výstavbu provází dlouhá zpoždění a navyšování rozpočtu. Výstavba nových jaderných bloků je téma, které se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/babis-dodavatele-noveho-bloku-dukovan-vybere-az-pristi-vlada/" target="_blank" rel="noopener">dlouhodobě řeší i v České republice</a>. V případě Francie však o dalších blocích zatím rozhodnuto nebylo.
<blockquote>„Neexistují žádné plány na objednávku šesti nových bloků EPR. Je to hypotéza, kterou položila na stůl společnost EDF, ale ještě o ní nebylo vůbec rozhodnuto,“ uvedla francouzská ministryně energetiky Barbara Pompiliová.</blockquote>
Ministryně rovněž <a href="https://www.montelnews.com/en/story/french-energy-minister-plays-down-new-reactor-construction/1146000" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> uvedla, že sama se staví proti výstavbě nových jaderných bloků. Konečné rozhodnutí, které by mělo přijít mezi lety 2022-2023, by však podle ní mělo být na samotných občanech Francie.
Francie podle ministryně Pompiliové nicméně musí znovu získat odbornost v oblasti jaderné energetiky a investice v této oblasti budou nutné, jelikož se země bude muset na energii z jádra spoléhat ještě po dlouhou dobu. Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v zemi <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-edf-ma-roku-2035-odstavit-az-14-reaktoru-vzdy-50-letech-provozu" target="_blank" rel="noopener">by však měl během následujících 15 let postupně klesat</a>, a to ze současných zhruba 75 % na 50 %.
Francouzská vláda v minulém týdnu představila plán obnovy hospodářství, který zahrnuje právě i investice v oblasti jaderné energetiky. Do odvětví tak poputuje 470 milionů eur, a to i například do výcviku personálu či na podporu subdodavatelů.

Francouzská ministryně energetiky: Výstavba dalších jaderných bloků je jen hypotéza

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.
První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.
V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. &#8222;Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí,&#8220; píše se v jejím prohlášení.
Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.
Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.