Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zastavme elektrárnu Chvaletice se dnes odvolaly proti opětovnému udělení výjimky elektrárně Chvaletice. Olomoucký krajský úřad jí před dvěma týdny schválil výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let. O odvolání bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí, uvedly organizace ve společné tiskové zprávě.
Ekologičtí aktivisté kritizují to, že provozovatel elektrárny ani krajský úřad nezohlednili část doporučení, kvůli nimž již jednou ministerstvo výjimku zrušilo. V odvolání například uvádějí, že při určování úrovně emisních limitů pro rtuť nebyla vůbec zohledněna technologie látkových filtrů, které v současnosti elektrárna Chvaletice instaluje, a samotná žádost o výjimku tak již vůbec neodráží realitu.
Kontroverzní je podle nich také doba udělení výjimky pro rtuť. Uvedly, že některé elektrárny skupiny ČEZ jsou schopné odpovídající technologie zavést výrazně rychleji, přesto provozovatel elektrárny Chvaletice argumentuje tím, že to není možné. Dále organizace vidí problém i v tom, že nebyla opravena špatně použitá rozptylová studie pro znečištění ovzduší, přestože na na tuto chybu ministerstvo životního prostředí upozorňovalo. V neposlední řadě v odvolání kritizují podle nich nesprávné použití metodiky srovnání nákladů, kvůli kterému vycházejí ekologické technologie dražší, než ve skutečnosti jsou.
<figure id="attachement_50139" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Elektrárna žádala o výjimku, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Jak již dříve uvedla, k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun, podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně. Na krajský úřad v Olomouci věc převedlo ministerstvo životního prostředí kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podaly ekologické organizace včetně Greenpeace, místní spolky a některé okolní obce.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Uhlí

Ekologové se odvolali proti výjimce pro elektrárnu Chvaletice

Dle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45176">EIA</a>) byly v loňském roce odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna o třetinu nižší než v létě 2020, kdy dosáhly průměru 4,2 GW. V létě 2019 odstávky dosáhly průměrné hodnoty 2,7 GW. Důvodem jsou zpoždění plánovaných odstávek na některých elektrárnách mj. i z důvodu koronaviru, nebo předčasné ukončení provozu elektrárny Duane Arnold. 
Odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna 2020 dosáhly průměru 4,2 GW. To je o více než polovinu více než v loňském roce, kdy byl letní průměr 2,7 GW. Nejnižší byly odstávky od konce června do poloviny července, kdy dosahovaly průměru 2,3 GW. Naopak nejvyšší byly odstávky v druhé polovině července. Nejvíce bylo odstaveno 6,5 GW výkonu jaderných elektráren právě na konci července a 6,2 GW v srpnu.
<figure id="attachment_87871" class="wp-caption aligncenter" style="width: 641px;"><img class="size-full wp-image-87871" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png" sizes="(max-width: 641px) 100vw, 641px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png 641w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren-512x262.png 512w" alt="" width="641" height="328" /><figcaption class="wp-caption-text">Denní průměrné odstávky výkonu jaderných elektráren v USA od 1. ledna 2015 do 31. srpna 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Odstávky jaderných elektráren ve Spojených státech bývají během léta a zimy nejnižší, protože v těchto obdobích je vysoká poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli/">elektřině</a> kvůli vytápění a chlazení. Plánované odstávky obvykle korespondují s plánovanou údržbou a výměnou paliva. Prozatím byla letos průměrná délka odstávek 33 dní. V roce 2019 to bylo 32 dní. Tento meziroční nárůst byl způsobem především prodloužením odstávek ve dvou elektrárnách, Fermi Unit 2 a Grand Gulf, kde odstávky byly zpožděny na 131 a 89 dnů mj. i z důvodu zpoždění prací kvůli pandemii koronaviru.
<h2>Do neplánovaných odstávek spadá i předčasné uzavření elektrárny</h2>
Neplánované odstávky pak zahrnují přerušení výroby z důvodu počasí, selhání konkrétního zařízení, nebo provozní chyby. Do této kategorie ovšem spadá i předčasné uzavření elektrárny. V létě 2020 se toto týkalo elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/iowa-zavre-svou-jadernou-elektrarnu-roce-2020-5-let-drive-nez-se-pocitalo/">Duane Arnold</a> s výkonem 601 MW, která byla z důvodu poničení chladicích věží silným větrem odstavena. Vzhledem k tomu, že zařízení mělo být dle plánů odstaveno 30. října 2020 a oprava by byla nákladná, elektrárna již nebyla uvedena zpět do provozu.
Podobně byl v dubnu 2020 odstaven druhý blok jaderné elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/usa-indian-point-se-priblizila-kompletnimu-odstaveni-4-roky-pred-vyprsenim-provozni-licence">Indian Point</a> s výkonem 998 MW. Přestože měl reaktor licenci až do roku 2024, provoz byl ukončen kvůli zvýšeným provozním nákladům a nižším ziskům. Úplné odstavení třetího bloku této elektrárny je plánováno na duben 2021, čímž bude kompletně ukončen provoz této elektrárny.

Elektrárny ve světě

EIA: V USA byly odstávky jaderných elektráren v létě 2020 o polovinu vyšší než v roce 2019

Největší dodavatel elektřiny v Česku, skupina ČEZ, sníží od října cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Za každou megawatthodinu (MWh) zákazníci podle firmy uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností ve výši 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vyjádření dalších prodejců ČTK shání.
<blockquote>&#8222;Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie covidu klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,&#8220; uvedl dnes místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Ve stejné výši jako domácnostem klesnou podle firmy od října také ceny pro živnostníky a malé firmy.
Od listopadu pak sníží cenu v obdobném rozsahu také společnost ČEZ ESCO, která dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě. Zákazníci podle ČEZ nemusí pro získání slevy nic dělat. V případě takzvaných nefixovaných produktů na dobu neurčitou se jim cena elektřiny i plynu sníží od 1. října automaticky. U fixních produktů na dobu určitou se pak cena aktualizuje k datu prodloužení smlouvy.
Analytici, které před prázdninami oslovila ČTK podzimní pokles cen elektřiny a plynu pro domácnosti před topnou sezonou očekávali. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně necelých 44 eur (zhruba 1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 16,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> ještě výrazněji, a to o 28 procent na 14 eur (zhruba 380 Kč) za MWh.
Snížení ceny plynu už někteří dodavatelé avizovali. Jeho největší dodavatel v Česku, společnost innogy, na začátku září oznámila, že od října sníží všem zákazníkům jeho cenu o pět procent. Rodina, která zemním plynem vytápí dům a ohřívá vodu, podle firmy ročně ušetří zhruba 1500 korun. Zlevňovat plánují i některé další společnosti &#8211; ČEZ oznámil, že u jeho základního produktu klesne cena plynu o 11 procent, MND pak nastávající topné sezoně 2020/2021 plánuje plošné snížení cen plynu o zhruba šest procent.
ČEZ Prodej je s počtem 2,8 milionu zákazníků největším dodavatelem energií v Česku. Firma uvádí, že je lídrem mezi dodavateli elektřiny a dvojkou mezi dodavateli plynu. &#8222;U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,&#8220; uvedl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Energetika v ČR

ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti v průměru o devět procent

Dne 22.9. vláda rozhodla definitivně o útlumu těžby v dolech OKD. Krok zesílený koronavirové krizí, celkem potřebný a logický, zároveň komplikující volební situaci. Dlouho se nevědělo, jak bude útlum probíhat. Nyní ale přišlo Ministerstvo obchodu a průmyslu s konkrétním plánem postupného ukončení těžby v dolech.
<h2>Fáze útlumu</h2>
Fází bude několik. Postupně se OKD i část jejich zaměstnanců převede pod státní podnik DIAMO, které se specializuje na zahlazování následků hornické činnosti po těžbě. Postupný převod pod DIAMO započne již v prosinci tohoto roku. Poté nastanou tři fáze ukončení těžby v jednotlivých dolech:
<ol>
<li>K 1. lednu 2021 – lokality Útlum-Jih, Útlum-Sever</li>
<li>K 1. březnu 2021 – Darkov a ČSA</li>
<li>Poté se přidají i další oblasti ČSM-Sever, ČSM-jih atd.</li>
</ol>
Celý proces by měl proběhnout mezi roky 2020-2035. Stát přijde na přibližně 15,6 miliard korun. Z této sumy půjde část na čerpání důlních vod a metanu, na likvidaci areálů a poslední položkou budou platy pracovníků.
Propouštění zaměstnanců by mělo také probíhat postupně, nicméně již nyní se odhaduje, že o práci přijde hned od první útlumové fáze zhruba polovina z celkového počtu, který nyní činí 5300 zaměstnanců.
Stát zároveň očekává úzkou spolupráci s Moravskoslezským krajem a jednotlivými městy. Podle tiskové zprávy se všechny státní složky budou snažit najít nová pracovní uplatnění pro zaměstnance a společně určit i směr, kterým se kraj bude vyvíjet.
<h2>Reálné dopady</h2>
Vláda nyní chce zachránit OKD před dalším krachem převodem pod DIAMO, zároveň se snaží zkorigovat i sociálně-ekonomické dopady na celý kraj.
Podle ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka mohou za současnou situaci předchozí majitelé OKD. Toto tvrzení není kompletní. Cena uhlí klesá už od 90. let, komplikovanou situaci si stát přivodil i díky nevýhodnému prodeji.
Nynější vláda si vždy potřebuje najít viníka, v tomto případě to už navždy bude zřejmě Zdeněk Bakala. Přesto v současné koronavirové krizi stát zaspal, a přichází s finálním plánem na útlum těžby v OKD pozdě.
Je zde vidět politicky motivovaný scénář, který v podstatě pomohl vyhrát Andreji Babišovi volby. Nakonec OKD nespasil, a v konečném řešení se bude muset země vypořádat i se soudy, které se na ni hrnou v rámci uznání pohledávek vůči původním investorům.
Stát tak bude čelit nejenom tíživému dopadu v kraji, ale i soudům, které budou stát daňové poplatníky mnoho. Celková suma 15,6 miliard korun se tak může zdvojnásobit. Nemluvě o tom, že se nepočítá s náklady na uzavření dalších uhelných podniků, které budou osud OKD následovat, případně jsou již v procesu.
Podnik OKD se tedy dobral konce, který je už konečně naznačen, nicméně se může protáhnout a zaručeně bude stát mnoho peněz. Zda stát opravdu uvažoval při jeho dalším zestátnění v roce 2018 zůstane záhadou. Kdyby si totiž spočítal všechny náklady a výdaje, nikdy by podnik OKD nechtěl z ekonomického hlediska. Z politického hlediska, to už je něco jiného.

Názory

Konečný plán na útlum těžby v OKD

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v rozpravě Valného shromáždění OSN vyzval k uspořádání regionální konference o spolupráci ve Středomoří, která by zmírnila napětí kvůli průzkumu těžby v oblasti. Podle Erdogana by se takové konference měly zúčastnit země regionu včetně Severokyperské turecké republiky. Tu ale uznává jen Turecko. Informovala o tom agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Rád bych zopakoval naši výzvu k dialogu a spolupráci s pobřežními státy Středomoří,&#8220; řekl dnes Erdogan v předtočeném videu vysílaném na rozpravě Valného shromáždění OSN.</blockquote>
&#8222;Proto navrhujeme regionální konferenci, která zohlední práva a zájmy všech pobřežních států,&#8220; uvedl Erdogan a dodal, že by tam měli být účastni i kyperští Turci.
Podle Erdogana chce Turecko vyřešit neshody spravedlivě a náležitě prostřednictvím rozhovorů, nesmí být ale vyloučeno ze hry ve východním Středomoří.
Turecký prezident už o víkendu prohlásil, že rozhovory Ankary a Atén kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří by mohly být obnoveny brzy. Evropští lídři ale podle něj situaci nepomohou, když budou hrozit Ankaře sankcemi.
O obnovení rozhovorů, přerušených podle agentury Reuters v roce 2016, hovořil dnes Erdogan prostřednictvím videokonference s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Erdoganův mluvčí posléze uvedl, že Ankara a Atény jsou připraveny začít předběžná jednání o obnovení rozhovorů. Ještě dnes by měl o této věci Erdogan hovořit i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, napsala dnes některá turecká média.
Napětí kvůli těžbě ve východním Středomoří se mezi Ankarou a Aténami nově vyhrotilo v srpnu, kdy Turecko vyslalo do sporné oblasti průzkumnou loď doprovázenou vojenskými plavidly. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Ankara minulý týden plavidlo stáhla. Nejprve tvrdila, že tak učinila kvůli rutinní údržbě, pak připustila, že se tím otevírá šance pro diplomatické řešení. Dnes ale řecký deník Kathimerini s odkazem na turecká provládní média napsal, že průzkumná loď Oruç Reis opět vyplula z přístavu Antalya, zdržuje se ale podle médií stále v zálivu tohoto přístavu a nedoprovází ji námořnictvo.

Energetika v zahraničí

Erdogan vyzval kvůli sporům o těžbu ropy a plynu k regionální konferenci

Asociace Foratom <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Ambitious-EU-emissions-target-needs-nuclear-says?feed=feed">prohlásila</a>, že Evropská unie musí uznat roli jaderných zdrojů v dosažení nových emisních cílů. Evropská Komise totiž představila svůj plán na ambicióznější cíl pro rok 2030, který znamená redukci emisí skleníkových plynů o 55 %.
Evropská komise předložila koncem minulého týdne návrh k chystanému zákonu o klimatu, jehož cílem je snížit emise EU do roku 2030 minimálně o 55 %, což má unii nasměrovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby podpořily tento nový vyšší cíl. Rovněž Komise připravila legislativní návrhy, které by měly být přijaty do června příštího roku, aby byl nový cíl co nejrychleji implementován.
<blockquote>“Nový cíl je založen na komplexním posouzení sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů. Hodnocení ukazuje, že tento přístup je realistický a proveditelný,” uvedla tehdy Evropská komise.</blockquote>
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že na základě plánů a aktuálního pokroku členských států by měl být překročen stávající plán pro rok 2030 (snížení emisí o 40 % oproti roku 1990). Podle něj je dosažení ambicióznějších cílů nejen nutné pro splnění Pařížské dohody, nýbrž je i realistické.
Evropská jaderná agentura Foratom vyšší cíle uvítala a ráda by se na jejich plnění podílela. Ovšem požaduje, aby se ke všem nízkouhlíkovým zdrojům přistupovalo stejně. V případě dekarbonizace energetiky vidí Foratom dva hlavní cíle: zajistit stabilitu dodávek a cenu energií.
Studie, kterou si Foratom nechal vypracovat (Pathways to 2050: Role of nuclear in a low-carbon Europe) uvádí, že by EU mohla ušetřit přes 440 mld. eur, pokud by jádro tvořilo v roce 2050 čtvrtinu energetického mixu. Zhruba 350 mld. by podle studie spotřebitelé ušetřili při prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů a výstavbě nových. 90 mld. eur by se ušetřilo na rozvoji přenosových a distribučních sítí, které by byly nutné pro integraci dalšího výkonu solárních a větrných zdrojů, které by nahradily jaderné zdroje.

Jaderné elektrárny

Foratom: Ke splnění emisních ambicí EU potřebuje jádro

Šestice zemí východního Středomoří &#8211; Řecko, Itálie, Egypt, Izrael, Kypr a Jordánsko &#8211; dnes zformovala organizaci, která bude spolupracovat v otázkách vývozu zemního plynu z této oblasti. Fórum pro zemní plyn ve východním Středomoří (EMGF) chce vedle prosazování exportu z tohoto regionu také posílit vazby Izraele s arabskými sousedy, uvedla agentura Reuters.
Organizace bude sídlit v Káhiře a chce se soustředit na posilování regionální spolupráce. EMGF sdružuje regionální soky Turecka, které vede vleklý spor s unijními členy, zejména s Řeckem a Kyprem, ohledně práva na těžbu zemního plynu ve východním Středomoří.
Členem fóra je též palestinská samospráva, uvedlo v prohlášení izraelské ministerstvo energetiky. Francie o členství požádala, zatímco Spojené státy a Evropská unie dohodu podepsaly jako pozorovatelé. Do fóra mohou podle prohlášení vystoupit i další země východního Středomoří.
<figure id="attachement_5264" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/gas-pipeline.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/gas-pipeline.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Izraeli fórum &#8222;přináší regionální spolupráci s arabskými a evropskými zeměmi, první svého druhu v historii &#8211; smlouvy za 30 miliard dolarů (asi 692 miliard Kč) na vývoz (izraelského) plynu do Jordánska a Egypta &#8220; uvedl tamní resort energetiky. Zmíněné smlouvy považuje za pouhý začátek.
Egypt začal dovážet izraelský plyn začátkem letošního roku, a to i pro účely zpětného vývozu do Evropy a do Asie. Podmořské naleziště plynu Zohr, objevené u egyptského pobřeží v roce 2015, vyvolalo zájem o tamní energetický trh.
Těžbu plynu v regionu a vývoz suroviny komplikuje místní politické klima, infrastruktura, cena dopravy a soupeření Turecka s ostatními zeměmi východního Středomoří.

Plynárenství

Šest zemí bude na východě Středomoří spolupracovat na vývozu plynu z oblasti

Reaktorové i nereaktorové aplikace ionizujícího záření jsou využívány již od počátku dobývání vesmíru. Může se jednat o jednoduché <a href="https://www.ans.org/news/article-2104/why-nuclear-is-an-emerging-technology-for-the-space-economy/">radioizotopové termoelektrické generátory</a> využívající jaderného rozpadu při generování tepla, či komplikovanější reaktorové systémy. Ty mohou být dokonce využity jako pohon kosmických lodí (<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">Nuclear Thermal Propulsion – NTP</a>).
Nový návrh <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">koncepce</a> reaktorového pohonu pro budoucí mise na Mars předčil klíčové výkonnostní parametry a byl optimalizován pro budoucí výrobu, informovala společnost Atomic Electromagnetic Systems (GA-EMS).
Aktivní zóna tohoto reaktoru je kompaktní díky použití takzvaného paliva <a href="https://www.energy.gov/ne/articles/what-high-assay-low-enriched-uranium-haleu">HALEU</a>. To lze charakterizovat jako nízko obohacené palivo. Standardní palivo v jaderných elektrárnách dosahuje maximálního obohacení 5 %, naproti tomu může být palivo <a href="https://www.energy.gov/ne/articles/what-high-assay-low-enriched-uranium-haleu">HALEU</a> obohaceno mezi 5 % a 20 %.
<figure id="attachment_87820" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-87820 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/GA-EMS-NTP-reactor-General-Atomics.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/GA-EMS-NTP-reactor-General-Atomics.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/GA-EMS-NTP-reactor-General-Atomics-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/GA-EMS-NTP-reactor-General-Atomics-725x408.jpg 725w" alt="Vizualizace reaktorového konceptu společnosti GA-EMS" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace reaktorového konceptu společnosti GA-EMS Zdroj: General Atomics</figcaption></figure>
<h2>Vyšší účinnost ve srovnání s chemickými raketovými motory</h2>
<a href="https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/game_changing_development/Nuclear_Thermal_Propulsion_Deep_Space_Exploration">Nuclear Thermal Propulsion</a> systém čerpá kapalné palivo, kterým je vodík, přes aktivní zónu. Teplo generované štěpnou řetězovou reakcí je tak předáváno palivu a mění jej v plyn, který expanduje v tryskách raketoplánu. Podle informací amerického ministerstva energetiky jsou jaderné raketové motory energeticky mnohem zajímavější a téměř dvakrát tak účinnější než klasické chemické raketové motory.
Díky tomu se hodí <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">pro vesmírné lety</a> do hlubokého vesmíru. Jejich použití při letu na Mars zkrátí dobu letu o 25 %. Využití standardních raketových motorů se přitom předpokládá také zejména pro start, pro který se nehodí jaderný pohon, jelikož nedokáže vyvinout dostatečný tah.
<h2>GA-EMS těží ze svých více jak 60 let zkušeností</h2>
Prezident společnosti GA-EMS, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">Scott Forney</a>, poukázal na jedinečnost společnosti a její pozici při vývoji a výrobě cenově přijatelného a bezpečného jaderného pohonu, který umožní další vývoj kosmických misí.
<blockquote>„Jedná se o úsilí, které je přímo ušito na naši více jak 60letou zkušenost s výzkumem a vývojem jaderně energetických systémů. Mezi těmi je také návrh konceptů a jejich nasazení ve vesmírných programech,“ sdělil Forney.</blockquote>
Koncept společnosti GA-EMS byl dodán v reakci na studii financovanou NASA. Model využívá pokroku v moderních jaderných materiálech a výrobních procesech při současném přínosu ze zkušeností z projektu <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">Rover</a>. Do projektu Rover byla společnost zapojena v 60. letech minulého století společně s NASA.
Rover navíc, jako jeden z prvních projektů, demonstroval proveditelnost vesmírných jaderných pohonů. Společnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">General Atomics</a> připravila přibližně 6 tun jaderného paliva pro tehdejší projekt a byla přímo zapojena do testování paliva a jeho charakterizace pro reaktor SNAP-10, jediný reaktor vypuštěný do vesmíru americkou vládou.
Dle informací z <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/non-power-nuclear-applications/transport/nuclear-reactors-for-space.aspx">World Nuclear Association</a> byl SNAP-10 vypuštěn do vesmíru v roce 1965. Reaktor napájel satelit po dobu 43 dnů, poté byl odstaven kvůli poruše regulátoru napětí. Satelit se však stále nachází na orbitě Země. Rusko vypustilo do vesmíru více jak 30 zařízení napájených štěpným systémem.
<blockquote>„Systémy jaderných motorů pro mise na Mars s lidskou posádkou jsou dosažitelné již v blízké době. Naše řešení využívá pokroků učiněných zejména v oblastech jaderných paliv  a vysokoteplotních kompozitních materiálů,“ sdělila <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/GA-delivers-HALEU-fuelled-reactor-concept-for-Mars">Christina Back</a>, viceprezidentka jaderných technologií a materiálů ve společnosti GA-EMS.
„Využitím moderní vědy a inženýrských přístupů snižuje společnost GA-EMS rizika technologií jaderných pohonů. Zároveň zakládají efektivní základnu vývoje dalších technologií.“</blockquote>
<figure id="attachment_87823" class="wp-caption aligncenter" style="width: 460px;"><img class="wp-image-87823 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Power-Regimes-for-Solar-RTG-and-Fission-460x228.jpg" alt="Srovnání možností jednotlivých zdrojů energie pro vesmírné účely" width="460" height="228" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání možností jednotlivých zdrojů energie pro vesmírné účely Zdroj: ansnuclearcafe.org</figcaption></figure>
Prozatím jsou častěji ve vesmíru využívány <a href="https://www.ans.org/news/article-2104/why-nuclear-is-an-emerging-technology-for-the-space-economy/">radioizotopové termoelektrické generátory (RTG)</a>. Ty přeměňují teplo generované rozpadem například plutonia-238 na elektrickou energii. Takový zdroj bude pohánět také vozítko NASA Perseverance, jehož cesta začala startem z Floridy v červenci tohoto roku.

Rychlé zprávy

Nová koncepce reaktorového pohonu pro misi na Mars předčila klíčové výkonnostní parametry

Ve dvou dolech na jihu Polska stávkuje od pondělí pod zemí nejméně 65 horníků. Společnost PGG, pod kterou oba doly patří, zprávu o tomto protestu potvrdila. Podle některých médií se přidávají další havíři a stávkujících je už kolem 110.
Stávka se koná v dolech Ruda a Wujek, uvádějí média. Mluvčí PGG Tomasz Glogowski potvrdil, že pokud jde o důl Ruda, setrvává v šachtě Halemba 49 horníků v hloubce 1030 metrů a 13 v šachtě Pokój v hloubce 790 metrů. V dole Wujek protestují zatím tři havíři.
Velkou protestní akci horníci podle agentury PAP vyhlásili kvůli plánovaným krokům vlády souvisejícím s uzavíráním uhelných dolů. Již od minulého týdne zavedli stávkovou pohotovost.
V návrhu plánu obnovy společnosti PGG byly doly Ruda a Wujek určeny k uzavření do konce tohoto roku. Záměr se ale nesetkal s podporou odborů a vláda prozatím od tohoto kroku ustoupila.
V pondělí uplynula lhůta, kterou odboráři dali předsedovi vlády Mateuszi Morawieckému ke startu jednání o zásadách transformace těžebního průmyslu a energetiky, a to s účastí premiéra. Protože se nakonec žádné rozhovory neuskutečnily, rozhodli se havíři stávkovat.
Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Nicméně ministerstvo klimatu před dvěma týdny oznámilo, že vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie. Má v úmyslu investovat 150 miliard zlotých (904 miliard korun) do výstavby svých prvních jaderných elektráren.

Ve dvou polských dolech stávkují kvůli plánům na odklon od uhlí pod zemí horníci

Energetická skupina ČEZ koupila prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital minoritní podíl ve švédské společnosti <a target="_blank" href="https://eliq.io/">Eliq</a>. ČTK to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Firma se podle ní specializuje na vývoj aplikací, které energetickým společnostem pomáhají analyzovat harmonogramy spotřeby domácností a následně nabízet zákazníkům na míru šitá řešení úspor. Cenu ani výši podílu mluvčí neuvedla. Sdělila pouze, že Inven Capital byl iniciátorem a hlavním investorem aktuálního investorského kola, které má sloužit k navýšení kapitálu firmy o pět milionů eur (asi 135 milionů korun)
Kromě Inven Capital se současného investičního kola zúčastnil litevský kapitálový fond Contrarian Ventures, který se specializuje na investice do chytré energetiky. Obě společnosti budou mít v představenstvu firmy Eliq své zástupce. Horáková uvedla, že pro Inven Capital představuje Eliq v pořadí jedenáctou investici. Fond pro získání podílu ve firmě využil peníze ze společného fondu s kapitálem 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč), který vytvořil společně s Evropskou investiční bankou.
Aplikace od Eliq seskupují rozsáhlé množství dat o spotřebě, případně výrobě zákazníků z chytrých elektroměrů. Z chytrých senzorů v domácnosti si rovněž berou data o vnitřní teplotě a vlhkosti, provozu spotřebičů nebo výrobě střešní fotovoltaiky. Následně aplikace na základě těchto údajů doporučuje klientům nejvýhodnější tarif nebo vhodné nastavení záloh.
<blockquote>&#8222;Eliq zosobňuje budoucnost komunikace mezi energetickou firmou a jejími zákazníky. Staví na kombinaci a analýze dat z nejrůznějších zdrojů a na aktivním přístupu domácností k úsporám nákladů za energie,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.</blockquote>
&#8222;Zaujalo nás, jak Eliq snižuje míru odlivu zákazníků energetických firem, u některých až o 70 procent,&#8220; doplnil výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec.
Společnost Eliq vznikla v roce 2010 pod názvem Exibea. O dva roky později uvedla na trh první mobilní aplikace pro sledování spotřeby, v roce 2016 začala dodávat na míru šité aplikace pro optimalizaci zákaznické spotřeby energetickým firmám. Řešení firmy využívají kromě švédského koncernu Vattenfall energetické společnosti v Norsku, ve Francii, ve Španělsku, v Británii a v Chile.
Aktuálně získané peníze plánuje firma využít k další expanzi na evropské trhy a také k pokročilému vývoji svých produktů. &#8222;Finance nám umožní uvádět na trh naše nová řešení rychleji a také rozšířit naši působnost do dalších zemí posílením týmů jak v centrále v Göteborgu, tak v Londýně,&#8220; uvedl výkonný ředitel a spoluzakladatel Eliq Håkan Ludvigson.
Inven Capital funguje jako fond, podle dřívějších informací má k dispozici až pět miliard korun a ročně prověřuje stovky investičních příležitostí. Letos v červnu prodal fond nadnárodní firmě Microsoft minoritní podíl v izraelské společnosti CyberX, která je dodavatelem komplexních řešení v průmyslové kybernetické bezpečnosti. Microsoft se stal jediným majitelem společnosti, odkoupil podíly všech ostatních investorů. Světová média tehdy <a target="_blank" href="https://www.cnbc.com/2020/06/22/microsoft-acquires-cyberx-terms-undisclosed.html">odhadovala</a>, že celkově Microsoft za firmu zaplatil 165 milionů dolarů (3,8 miliardy korun).