Japonská federace elektrárenských společností (FEPC) vydala revidovaný plán využívání směsného paliva MOX. Nový plán uvažuje využití přepracovacího závodu v Rokkasho. Do konce desetiletí má  využívat palivo MOX 12 japonských reaktorů.
Již od 50. let minulého století japonská jaderná politika uznává recyklaci použitého jaderného paliva. Do roku 1998 posílalo Japonsko většinu svého použitého jaderného paliva do Francie a Velké Británie, kde probíhalo jeho přepracování a výroba paliva MOX. Od roku 1999 Japonsko skladovalo veškeré použité palivo při očekávání plného provozu jejich vlastního přepracovacího závodu.
<blockquote>„V Japonsku, kde jsou přírodní zdroje vzácné, zajistíme stabilní dodávku energie pro budoucnost,“ nyní informovala federace <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-utilities-revise-MOX-utilisation-plan">FEPC</a>.
 „Abychom tak mohli učinit, je nezbytné v Japonsku založit nový jaderný palivový cyklus. I přes změny v tomto sektoru po nehodě jaderné elektrárny Fukushima Daichi, se důležitost paliva MOX nezměnila.“</blockquote>
<figure id="attachment_93252" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-93252 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Takahama-units-3-and-4-Kansai.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Takahama-units-3-and-4-Kansai.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Takahama-units-3-and-4-Kansai-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Takahama-units-3-and-4-Kansai-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Třetí a čtvrtý blok elektrárny Takahama využívá palivo MOX od doby jejich znovuspuštění po roce 2011 Zdroj: Kansai Electric Power Company</figcaption></figure>
Výstavba přepracovacího závodu Rokkasho začala v <a href="https://www.jnfl.co.jp/en/business/reprocessing/">roce 1993</a> s plánovaným spuštěním v roce 1997. Tento termín však nebyl splněn a výstavba přepracovacího závodu stále pokračuje. Zařízení je založeno na stejné technologii přepracování, kterou využívá francouzský závod společnosti Orano v La Hague.
Zde se využívá chemický proces PUREX pro oddělení izotopů s různým oxidačním číslem. Jakmile bude tento přepracovací závod dokončen, bude schopen přepracovat přibližně <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-utilities-revise-MOX-utilisation-plan">800 tun použitého paliva ročně</a>. Tato kapacita je dostatečná ke zpracování použitého paliva z přibližně <a href="https://www.jnfl.co.jp/en/business/reprocessing/">40 jaderných reaktorů ročně</a>.
V lokalitě Rokkasho je od konce roku 2010 ve výstavbě také závod pro výrobu palivových souborů s palivem MOX. Ten bude po svém zprovoznění schopen vyrábět 130 tun paliva ročně. Výstavbu obou zařízení však postihlo několik <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-reprocessing-plant-delayed-by-another-yea">zpoždění</a> a jejich dokončení se nyní předpokládá v letech 2022 a 2024.
Od března 2011, kdy se stala <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit" target="_blank" rel="noopener">nehoda jaderné elektrárny Fukushima</a>, obnovily již 4 reaktory svůj provoz s palivem MOX. Jednalo se o reaktory v elektrárnách Genkai, Ikata a Takahama. FEPC odhaduje roční spotřebu plutonia v těchto elektrárnách na 0,2 tuny v roce 2021, 0,7 tuny v roce 2022 a 1,4 tuny v roce 2023.
<figure id="attachment_93253" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1000px;"><img class="wp-image-93253 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/flow.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/flow.png 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/flow-512x192.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/flow-768x288.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/flow-725x272.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/flow-800x300.png 800w" alt="Diagram přepracování jaderného paliva" width="1000" height="375" /><figcaption class="wp-caption-text">Diagram přepracování jaderného paliva Zdroj: jnfl.co.jp</figcaption></figure>
Federace dodala, že plány spotřeby po roce 2024 nejsou prozatím stanoveny, ale dle výhledů se má celková spotřeba plutonia po zprovoznění přepracovacího závodu zvýšit až na <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-utilities-revise-MOX-utilisation-plan">6,6 tun v letech 2026 až 2030</a>.
První vlastní produkce paliva MOX se očekává po roce 2026, dodal FEPC. V prosinci minulého roku FEPC sdělil, že „nadále pracuje na podpoře založení palivového cyklu s využitím plutonia“.
Energetické společnosti se dohodly na využívání paliva MOX se souhlasem místních komunit. To má být v rámci střednědobého a dlouhodobého výhledu využíváno v co největším počtu jaderných reaktorů. FEPC vyvine co největší úsilí o <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-utilities-revise-MOX-utilisation-plan">zajištění rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou plutonia</a>.
Cílem společností je zprovoznit alespoň <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-utilities-revise-MOX-utilisation-plan">12 reaktorů s palivem MOX</a> do konce roku 2030. Rovněž se shodli na využívání plutonia a snížení jeho domácích zásob jakož i zásob v zahraničí prostřednictvím spolupráce s jinými společnostmi.
Zdroj úvodní fotografie: Japan Nuclear Fuel Limited

Jaderné elektrárny

Japonské společnosti revidují plány na využívání jaderného paliva MOX

Vědci z Česka se podíleli na vývoji &#8222;super termostatu&#8220; v zařízeních pro jadernou fúzi. Nový systém v reálném čase měří a řídí tok energie z plazmatu na součásti první stěny fúzního reaktoru. Právě udržení plazmatu o teplotě 100 milionů stupňů Celsia v určité vzdálenosti od stěn reaktoru patří mezi zásadní problémy na cestě k využití jaderné fúze. Ta by v budoucnu mohla být zdrojem stabilní a nízkoemisní energie. Akademie věd ČR (AV) dnes o projektu informovala ČTK v tiskové zprávě. Spolupracovali na něm odborníci z Ústavu fyziky plazmatu AV. Výsledky <a target="_blank" href="https://www.nature.com/articles/s41467-021-21268-3">publikoval</a> časopis Nature Communications.
V zařízení typu tokamak se podle vědců jako základní způsob ochrany využívají silná magnetická pole. Ta brání energetickým částicím plazmatu proudit z centra plazmatického výboje na stěnu reaktoru. Taková izolace však není dokonalá, nedokáže totiž zcela zabránit kontaktu plazmatu se stěnami.
Působení plazmatu lze omezit vstřikováním plynných příměsí, například dusíku nebo argonu, k ochlazení okrajového plazmatu. Proces je však nutné přesně kontrolovat, aby nedošlo k ochlazení centra plazmatu a následné ztrátě podmínek pro hoření fúzní reakce. Izotopy vodíku totiž k tomu, aby mezi nimi mohlo dojít k fúzní reakci, potřebují právě zmíněných sto milionů stupňů.
<figure id="attachement_27430" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/fuze-1-800x677.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/fuze-1-800x677.jpg" alt="Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezinárodní tým pod vedením vědců z institutu DIFFER v nizozemském Eindhovenu vyvinul zařízení MANTIS, které umožňuje sledovat vyzařování atomů uhlíku v plazmatu skrze vysokorychlostní kameru. Podle odborníků je v plazmatu malé množství uhlíku jako příměs a vydává záření při relativně nízkých teplotách odpovídajícím 50000 až 100000 stupňů Celsia. Právě znalost, jak daleko je oblast vyzařování od stěny tokamaku, umožní poměrně přesně určit, jestli je plazma v blízkosti první stěny reaktoru dost chladné, aby nedošlo k poškozování stěny reaktoru. V praxi pak systém vyhodnocuje obraz z kamery pomocí speciálně vyvinutých algoritmů 800krát za sekundu. Na základě určené polohy míst s vysokým vyzařováním pak reguluje přítok dusíku do okrajové části plazmatu.
Podle Michaela Komma z Ústavu fyziky plazmatu AV byl systém vyvinutý v Nizozemsku otestovaný na tokamaku TCV ve Švýcarsku pod vedením vědců z Velké Británie, Německa, Česka a dalších zemí. &#8222;Díky tomuto propojení je možné efektivně sdílet specifické know-how jednotlivých laboratoří a zároveň koordinovat aktivity nezbytné k úspěšné realizaci první fúzní elektrárny,&#8220; poznamenal ke spolupráci Komm, jeden z vědeckých koordinátorů experimentů. Nový způsob kontroly vstřikování plynných příměsí do plazmatu by podle AV měl být, s určitou úpravou, využitelný i v budovaném Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER) na jihu Francie. Od tokamaku, budovaného poblíž města Cadarache, si odborníci slibují, že otevře cestu levné a bezpečné energii, která nezatěžuje životní prostředí. Zároveň bude vyvinutý systém využit i v novém tokamaku COMPASS-U, který roste v Ústavu fyziky plazmatu. Od roku 2023 nahradí stávající tokamak COMPASS.

Čeští vědci se podíleli na vývoji ochrany v zařízeních jaderné fúze

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat, zda Německo neporušilo unijní pravidla, když nabídlo firmám RWE a LEAG odškodné za to, že rychleji skončí s výrobou elektřiny z hnědého uhlí. Komise dnes <a target="_blank" href="https://bit.ly/2Ofv15I">uvedla</a>, že se zaměří na to, zda nabídnutá kompenzace neporušuje unijní pravidla o státní pomoci. Firmu LEAG vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a skupina PPF Investments.
<blockquote>&#8222;Vyřazení hnědouhelných elektráren přispívá k přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice, což je v souladu s cíli evropské zelené dohody (Green Deal). V tomto ohledu je naší úlohou chránit volnou soutěž, a proto se chceme ujistit, že kompenzace přiznaná provozovatelům elektráren za rychlejší ukončení provozu, něž se předpokládalo, bude na nezbytném minimu,&#8220; uvedla místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová.</blockquote>
<figure id="attachement_52368" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/tagebaugarzweiler-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/tagebaugarzweiler-800x533.jpg" alt="Hnědouhelný lom Garzweiler (Germany) lignite. Zdroj: RWE" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Informace, které teď máme k dispozici, nám neumožňují, abychom to mohli s určitostí potvrdit. Proto se tím budeme dál zabývat,&#8220; dodala komisařka, která má na starosti hospodářskou soutěž.</blockquote>
RWE a LEAG jsou zdaleka největšími provozovateli hnědouhelných elektráren a dolů v Německu. Návrh německé vlády, který je součástí snahy nejpozději do roku 2038 se úplně zbavit uhlí, pokrývá platby celkem za 4,35 miliardy eur (přes 113 miliard Kč). Peníze mají získat právě RWE a LEAG, které mimo jiné slíbily, že když návrh podepíšou, tak se do budoucna vzdají nároků na jakékoliv žaloby, uvedla agentura Reuters. Vláda v Berlíně dohodu schválila v polovině prosince loňského roku.

Německo

Brusel prošetří, zda Německo při odškodnění provozovatelů hnědouhelných elektráren neporušilo pravidla EU

Energetici postupně dovezli do jaderné elektrárny Temelín zhruba 25 tun paliva, které vymění při plánované odstávce prvního bloku. Začne v závěru března, potrvá přibližně dva měsíce. V Temelíně vymění 48 palivových souborů. Palivo se vezlo letecky i po silnici několik tisíc kilometrů z ruského závodu firmy Tvel. Ročně v elektrárně vymění čtvrtinu paliva. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
O trase a termínech, kdy se palivo poveze, věděl jen omezený okruh prověřených lidí. Vezlo se za přísných bezpečnostních opatření. Zvýšená radiační opatření nebyla potřeba, radioaktivita čerstvého paliva je srovnatelná s přírodním pozadím.
<blockquote>&#8222;Do elektrárny jsme pro odstávku prvního bloku postupně přivezli 48 palivových souborů, což energeticky odpovídá přibližně sedmi milionům tunám hnědého uhlí. Pro jeho přepravu by byl potřeba vlak dlouhý 1700 kilometrů, tedy jako z Prahy do Barcelony,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
<figure id="attachement_4514" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Palivo se přepravuje v ocelových kontejnerech, které odolají ohni, vodě, pádům z výšek nebo nárazům. Jejich klíčovým prvkem je podle mluvčího takzvaný akcelerometr. Lze z něj zjistit, zda při dopravě nenastal nadměrný náraz, který by mohl palivo poškodit. Až do temelínského areálu doprovázeli náklad policisté. Po kontrolách se palivo přesune z kamionu do skladu.
V jednom temelínském reaktoru je 163 palivových souborů. Každý palivový soubor měří přes 4,5 metru a váží asi 750 kilogramů. V reaktoru je zhruba 86 tun paliva. ČEZ drží již několik let v Temelíně i Dukovanech zásoby paliva na dva a víc let provozu, uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 3,2 TWh.

Temelín dovezl 25 tun paliva, které vymění při jarní odstávce

Royal Dutch Shell vydal <a href="https://www.shell.com/energy-and-innovation/natural-gas/liquefied-natural-gas-lng/lng-outlook-2021.html#iframe=L3dlYmFwcHMvTE5HX091dGxvb2svMjAyMS8">zprávu</a> o trhu se zkapalněným zemním plynem Shell LNG Outlook 2021. Očekává, že do roku 2040 se poptávka po LNG zdvojnásobí na téměř 700 milionů tun ročně. K hlavnímu nárůstu poptávky by mělo dojít v Asii. 
Shell ve svém výhledu očekává, že poptávka po LNG se do roku 2040 zdvojnásobí na téměř 700 milionů tun ročně. V roce 2019 byla <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-celosvetova-poptavka-zemnim-plynu-letos-vzroste-28">poptávka</a> po LNG 358 milionů tun a v loňském roce 360 milionů tun. Kvůli klesající domácí těžbě a nahrazování zdrojů s vyšší emisivitou zemním plynem by Asie měla stát za 75 % nárůstu poptávky do 2040.
V loňském roce Čína zvýšila dovoz LNG o 7 milionů tun (11% zvýšení) na 67 milionů tun. Dovoz LNG o téměř 11 % zvýšila také Indie.
<figure id="attachment_93286" class="wp-caption aligncenter" style="width: 740px;"><img class="size-full wp-image-93286" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1.png 740w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1-512x381.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1-725x539.png 725w" alt="" width="740" height="550" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpověď globální poptávky po LNG a očekávaný propad mezi nabídkou a poptávkou. Zdroj: Shell LNG Outlook 2021</figcaption></figure>
<h2>Cena LNG byla během posledních měsíců velmi volatilní</h2>
Shell v polovině této dekády očekává vznik propasti mezi nabídkou a poptávkou. Důvodem bude méně zprovozněných LNG terminálů, než se očekávalo. Po celém světě dochází ke zpoždění výstavby nových zařízení, mimo jiné, vlivem omezení proti šíření onemocnění COVID-19. U poptávky po LNG se naopak očekává, že pandemie nebude mít zásadní dopady a vrátí se tak na svou původní trajektorii.
Po vypuknutí pandemie koronaviru a následném propadu poptávky byly ceny LNG rekordně nízké. Trh se ovšem dokázal poměrně rychle <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-likvidita-trhu-se-zemnim-plynem-roste">přizpůsobit</a>. Na počátku roku 2021 ceny LNG vystoupaly na více než 30 USD/MMbtu, a to zejména díky poptávce v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-vlnach-mrazu-zameruje-pozornost-zajisteni-zaloznich-zdroju-elektriny">zimním období</a>, výpadkům dodávek a kapacitním problémům infrastruktury. Po oteplení ovšem došlo k poklesu přibližně na úroveň z ledna 2020 (zhruba 7 USD/MMbtu).
<figure id="attachment_93287" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1532px;"><img class="size-full wp-image-93287" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny.png 1532w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-512x213.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-768x319.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-1024x425.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-725x301.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-800x332.png 800w" alt="" width="1532" height="636" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny LNG, TTF a Henry Hub benchmarků s identifikací hlavních událostí. Zdroj: Shell LNG Outlook 2021</figcaption></figure>

Rychlé zprávy

Shell: Do roku 2040 se poptávka po LNG zdvojnásobí

Globální emise oxidu uhličitého loni klesly o 5,8 procenta, což je výsledek zpomalení ekonomické aktivity v důsledku pandemie. Koncem roku se ale začaly opět zvyšovat a zřejmě dál porostou, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Čína byla přitom loni jedinou zemí, kde se objem emisí za celý rok zvýšil.
V prosinci už emise vzrostly meziročně o dvě procenta, neboť oživení ekonomické aktivity zvýšilo poptávku po energii. Za růstem stály hlavně velké ekonomiky, uvedla agentura Reuters.
Emise v Číně loni vzrostly o 0,8 procenta, respektive o 75 milionů tun. Čína je největším emitentem skleníkových plynů. V Indii, která je třetím největším znečišťovatelem, začaly emise růst nad úroveň z předchozího roku od září, spolu se zvyšováním ekonomické aktivity a uvolňováním restrikcí.
<blockquote>&#8222;Oživení globálních uhlíkových emisí ke konci loňského roku je jasným varováním, že se toho nedělá po celém světě dost pro urychlení k přechodu k čisté energii,&#8220; uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.</blockquote>
<figure id="attachement_4145" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/emise.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/emise.png" alt="Emise CO2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pokud se potvrdí současná očekávání globálního ekonomického oživení a zásadně se nezmění politika největších ekonomik, pak se objem emisí ve světě podle něj letos opět zvýší.
Poptávka po primární energii klesla loni o čtyři procenta, a to kvůli karanténám a omezení průmyslové aktivity a dopravy. To způsobilo bezprecedentní pokles emisí oxidu uhličitého téměř o dvě miliardy tun, což odpovídá odstranění emisí celé Evropské unie, uvedla IEA.
Globálně v energetickém sektoru emise loni klesly o rekordních 3,3 procenta. Poptávka po energii se snížila, hlavní zásluhu na vysokém poklesu však měl růst výroby z obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se loni zvýšil na 29 procent, zatímco v roce 2017 činil 27 procent. Emise z dopravy loni klesly o 14 procent.

Emise CO2

Emise oxidu uhličitého loni klesly téměř o šest procent

Druhý blok jaderné elektrárny Leningrad II na západě Ruska vstoupil do poslední fáze pilotního provozu. Komerční provoz se očekává letos na jaře.
Poslední testovací fáze pilotního provozu zahrnuje <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-2-enters-final-testing-phase">15denní nepřetržité testování systémů při nominálním výkonu elektrárny</a>. Po úspěšném dokončení těchto testů bude blok odstaven kvůli provedení inspekce vybavení. Následně získá elektrárna povolení k provozu a blok přejde do komerčního provozu.
<blockquote>„Úspěšné provedení testů je kritériem pro přesun bloku z experimentálního do komerčního provozu. Celý proces testování trvá přibližně 140 dní,“ sdělil Alexandr Belyaev, hlavní inženýr jaderné elektrárny Leningrad II.</blockquote>
Elektrický generátor bloku byl poprvé přifázován k ruské elektrické rozvodné síti 22. října minulého roku. Od té doby probíhala testovací fáze, během které probíhalo zvyšování elektrického výkonu elektrárny, dodala ruská státní korporace pro atomovou energii Rosatom.
<blockquote>„Tyto práce máme od počátku striktně naplánované a dosavadní postup nám ukazuje shodu reálných prací s plánem. Během 15denního provozu bloku na plném výkonu dojde ke komplexnímu testování veškerého vybavení a systémů. Technologie musí fungovat efektivně, spolehlivě a bezpečně, přesně podle požadavků, které jsou v plném souladu s projektem elektrárny. Teprve po provedení všech testů si budeme naprosto jistí, že nový elektrárenský blok je plně připraven pro komerční provoz, během kterého bude zajišťovat stabilní dodávku elektřiny po dobu plánované životnosti elektrárny, která je 60 let,“ dodal Belyaev.</blockquote>
V Leningradské jaderné elektrárně, umístěné poblíž města Sosnovyj Bor, jsou vybudovány <a href="https://www.rosenergoatom.ru/en/npp/leningrad-npp/">4 reaktory RBMK-1000</a>, přičemž provozované jsou již jen bloky 3 a 4. První blok RBMK-1000 byl odstaven 21. prosince 2018 a od té doby na něm probíhá decommissioning. Druhý blok RBMK-1000 byl natrvalo odstaven 10. listopadu 2020 po 45 letech provozu.
<figure id="attachment_93239" style="width: 730px" class="wp-caption alignnone"><img class="wp-image-93239 size-full" style="color: #666666; font-style: italic; font-size: 0.8125rem;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Leningrad-II-2-tests.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Leningrad-II-2-tests.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Leningrad-II-2-tests-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Leningrad-II-2-tests-725x407.jpg 725w" alt="Počátek komerčního provozu druhého bloku Leningradské II elektrárny je naplánován na toto jaro" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Počátek komerčního provozu druhého bloku Leningradské elektrárny je naplánován na toto jaro. Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Poblíž elektrárny je nyní stavěný také druhý komplex elektrárny Leningrad II, jehož plány zahrnují 4 bloky reaktorů VVER-1200. Výrobní bloky nové elektrárny mají simultánně nahrazovat odstavovaný výkon staršího komplexu.
<h2>Technologie VVER-1200</h2>
Vůbec první blok s reaktorem VVER-1200 byl postaven v Novovoroněžské II. elektrárně jako 6. blok. Jednalo se o demonstrační blok prvního ruského reaktoru generace III+. Nyní jsou v Novovoroněži provozovány již 2 tyto reaktory. Kromě zvýšené bezpečnosti a životnosti elektrárny tato technologie nabízí <a href="https://www.rosatom.ru/en/rosatom-group/engineering-and-construction/modern-reactors-of-russian-design/">lepší využití paliva a možnost provozu se směsným palivem MOX</a> v porovnání se starší generací reaktorů VVER-1000.
Spouštění dalšího bloku VVER-1200 probíhá v Bělorusku jako první blok jaderné elektrárny Ostrovec, jejíž výstavba začala <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/belarus.aspx">8. listopadu 2013</a> a generátor byl poprvé připojen k elektrické síti 3. listopadu 2020. Výstavba těchto bloků probíhá také v Egyptě (El Dabaa), Finsku (Hanhikivi), Maďarsku (Paks), Turecku (Akkuyu) a <a href="https://rosatom.ru/en/investors/projects/">dalších zemích</a>.

Druhý blok Leningradské II spustil finální fázi testování

Vedle Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) hledá nyní Evropská komise další způsoby, jak ještě více snížit emise skleníkových plynů. Do hry se dostávají daňové a celní nástroje. V letošním roce plánuje Unie představit návrhy uhlíkového zdanění či zavedení uhlíkového cla na hranicích EU.
Uhlíková daň v Evropě v roce 2020 fungovala již v <a href="https://taxfoundation.org/carbon-taxes-in-europe-2020/" target="_blank" rel="noopener">jedenácti</a> státech, a to vedle v roce 2005 zavedeného systému EU ETS. V roce 2021 ji zavedlo například i <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nizozemsko-od-ledna-zavedlo-uhlikovou-dan-regulaci-emisi-prumyslu" target="_blank" rel="noopener">Nizozemsko</a> a <a href="https://euractiv.cz/section/energetika/news/unie-se-chysta-na-dalsi-zdaneni-uhliku-ve-svedsku-uz-uhlikova-dan-funguje-30-let/?fbclid=IwAR3mOOKW_ycNXbKy1hMSDXaEKuBznfpxtdI7isRlaKAK2SWXZSVmsoM1XK0" target="_blank" rel="noopener">Německo</a>. Uhlíkové clo na hranicích, které by zvýšilo cenu paliv a výrobků s velkou uhlíkovou stopou, je pak novinkou.
O možnosti zavedení nového nástroje, který by Evropu posunul k cíli uhlíkové neutrality do roku 2050, informoval server <a href="https://euractiv.cz/section/energetika/news/unie-se-chysta-na-dalsi-zdaneni-uhliku-ve-svedsku-uz-uhlikova-dan-funguje-30-let/?fbclid=IwAR3mOOKW_ycNXbKy1hMSDXaEKuBznfpxtdI7isRlaKAK2SWXZSVmsoM1XK0" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>, který, mimo jiné, cituje českého europoslance Luďka Niedermayera. Ten web informoval, že Evropská komise by mohla plány na revizi směrnice o zdanění energie, která by podobný mechanismus mohla implementovat, představit v první polovině tohoto roku.
Uhlíková daň by však mohla být pro evropské zákonodárce oříškem. Obecně totiž platí, že veškerou daňovou legislativu, která by mohla být přijata na úrovni EU, musí odsouhlasit všechny státy Unie. Lze přitom očekávat opozici některých unijních členů.
Doposud uhlíkové zdanění funguje na úrovni států, které ji přijaly v rámci národní legislativy. Například ve Švédsku uhlíková daň, která zvyšuje především cenu motorových a topných paliv, funguje již třicet let.
Daň může pomoci vyrovnat rozdíly mezi sektory pokrytými EU ETS a těmi, které do systému nespadají, a náklady na emise skleníkových plynů tak prakticky nemají. Zároveň má daň pozitivní vliv na státní ekonomiku. Ve Švédsku bylo například při zavedení daně z uhlíků dále snížena daň z příjmu. Tím byly vyrovnány zvýšené náklady na nákup paliv v domácnostech, které jsou často značným zdrojem lokálního znečištění při pálení uhlí v domácích kotlích.
Při zavedení <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">uhlíkového cla</a> by Komise mířila na ochránění domácího průmyslu. Ten je díky levnější konkurenci ze zahraničí, kde jsou často nastaveny měkčí environmentální standardy, ohrožen takzvaným únikem uhlíku. Zpoplatněny by prvotně byla energie, tedy nejen samotné formy energie, ale například i dovážené energetické suroviny, následně pak i jiné importované produkty. Výše cla by závisela na uhlíkovém obsahu dané suroviny.

EU a její rapidní snižování emisí CO2: Uhlíková daň na obzoru?

Elektřina

S mrazy vystoupalo zatížení soustavy na rekordní hodnoty. Kdo spotřebovává v ČR nejvíce elektřiny?

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v únoru snížila těžbu ve srovnání s předchozím měsícem o 870.000 barelů na 24,89 milionu barelů denně. Těžba se snížila poprvé od loňského června, hlavně díky dobrovolným škrtům Saúdské Arábie. Uvedla to dnes agentura Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví.
Skupina OPEC+, která zahrnuje kartel OPEC a jeho spojence v čele s Ruskem, se dohodla, že od ledna zmírní rozsah sjednaného omezení těžby na 7,2 milionu barelů z předchozích 7,7 milionu barelů denně. Saúdská Arábie se však zavázala, že těžbu dobrovolně sníží kvůli obavám z pomalejšího oživení poptávky.
Ceny ropy minulý týden vystoupily na maximum za 13 měsíců. OPEC+ se má tento týden ve čtvrtek sejít, aby jednal o dalším zvýšení těžby.
<figure id="attachement_10496" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oil-and-gas-industry.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oil-and-gas-industry.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Saúdská Arábie slíbila v únoru a březnu snížit těžbu o jeden milion barelů denně, aby zajistila, že se nebudou zvyšovat globální zásoby. Rijád podle Reuters v únoru snížil těžbu asi o 850.000 barelů denně. Snížení, i když nižší, než země slíbila, znamená, že OPEC těží mnohem méně, než kolik mu umožňuje dohoda.
Plnění dohody o omezení dodávek ropy ze strany kartelu OPEC se zvýšilo na 121 procent z lednových 103 procent. To znamená, že kartel těží o 21 procent méně, než kolik může.