Peníze z takzvaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun, nepůjdou zřejmě použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, například v bývalých uhelných povrchových dolech. ČTK to dnes sdělil Svaz moderní energetiky, který s tím nesouhlasí. Záměr podle něj vyplývá z návrhu ministerstva životního prostředí. Vyjádření ministerstva ČTK shání.
Svaz uvedl, že podobným přístupem se Česko připraví o nejlevnější a nejsnáze dostupná řešení na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Předkladatelé návrhu podle něj nezohlednili, že rekultivovaná území těžby spadají pod zemědělský půdní fond. Z podpory mají být také vyloučeny i nekvalitní plochy s travnatým porostem, které se nehodí pro zemědělskou produkci, upozornil svaz.
Podobnou výtku směřovala ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) také Hospodářská komora, vyplývá z dopisu, který má ČTK k dispozici. Komora poukazuje na to, že obecný programový dokument počítá s využitím peněz z MdF pouze pro střešní fotovoltaiky. „Jsme přesvědčeni, že transformaci regionů po těžbě uhlí je třeba směřovat na využití bezemisních zdrojů energie a jednoznačně tak adresovat využití finančních prostředků Modernizačního fondu také do sanovaných území po těžbě či brownfieldů po průmyslové činnosti k výrobě elektrické energie bezemisním způsobem,“ píše v dopise prezident komory Vladimír Dlouhý.
<blockquote>„Vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě,“ řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
„Nejde o to, že by měly solární elektrárny růst na orné půdě. Tam patří jen v případě, že současně neomezí zemědělskou produkci,“ dodal.
Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací dále upozornily, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách.
<blockquote>„Jde přitom o plochy, které nebude výhodné využívat v rámci zemědělských či lesnických aktivit. Absolutní vyloučení zástavby na půdách, které jsou formálně vedené jako zemědělský půdní fond, považujeme za přežitek. Zejména u půd nižší bonity nepředstavují fotovoltaické elektrárny ohrožení zemědělské půdy,“ řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Zástupci obou svazů uvedli, že proto doporučuji úpravu programového rámce fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na méně úrodných plochách travního porostu. „Umístění fotovoltaických modulů na těchto plochách nezmění jejich charakter užívání. Nadále půjde o travní porosty. Lze je v kombinaci s fotovoltaikou využívat například jako pastevní pozemek nebo květnatou louku pro včely a motýly,“ dodaly.
Zástupci sektoru moderní energetiky naopak vítají, že návrh MdF zavádí podporu takzvané agrivoltaiky, tedy solárních panelů umístěných nad nebo mezi zemědělskými plochami s plodinami. Přesto podle nich i zde existují bariéry, které mohou způsobit, že žádný podobný zdroj elektřiny v ČR nakonec nevznikne.
<blockquote>„Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu,“ uvedl dnes analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prstředí, které mají k dispozici.

Obnovitelné zdroje

Peníze z povolenek zřejmě nepůjdou použít na soláry na brownfieldech

Nová studie <a href="https://nationale-leitstelle.de/news/">publikovaná ministerstvem dopravy Německa</a> odhaduje, že do roku 2030 by mohlo na německých silnicích být až 15 milionů elektromobilů. K tomu bude potřeba alespoň půl milionu nabíjecích míst. Naopak studie Deloitte je skeptická i k cíli o třetinu nižšímu, než má <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/germanys-e-car-target-10-million-2030-unrealistic-study">německá vláda za cíl</a>.
Německá vláda měla ohledně elektromobility vždy vysoké cíle. Ne vždy se je ovšem povedlo zcela naplnit. Kupříkladu do roku 2020 mělo být dle německé vlády na silnicích 1 milion elektromobilů a hybridů do zásuvky. Přestože v posledních měsících registrace elektroaut rostou, cíl je stále naplněn pouze mírně přes polovinu. K září letošního roku bylo v Německu evidováno 510 000 elektrických vozidel.
I nyní je německý cíl relativně odvážný. Do roku 2030 by mělo být na silnicích 10 milionů elektromobilů. Na tento plán již reagovala poradenská společnost Deloitte, která cíl označila za nerealistický. Ta za maximum při současných podmínkách považuje 6,35 milionů elektromobilů. Podle studie je hlavním problémem, že automobilky stále nejsou připraveny na to, aby přecházely z výroby aut se spalovacími motory na elektromobily, jejichž výroba není tak lukrativní.
<figure id="attachment_89874" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-89874" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-800x565.png 800w" alt="Podíl registrovaných vozů v německu dle typu" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl registrovaných vozů v Německu dle typu. Zdroj: cleanenergywire.org</figcaption></figure>
Hlavním problémem je i nadále nedostatečný rozvoj infrastruktury pro nabíjení. Podle veřejně dostupných údajů bylo před rokem v Německu cca 35 000 nabíjecích míst. Nová studie ovšem předpokládá, že jich bude potřeba nejméně desetkrát tolik v závislosti na tom, kolik majitelů elektromobilů bude využívat domácí nabíječky. Pokud jich bude méně, může být do roku 2030 potřeba až 843 000 veřejně přístupných nabíjecích míst.
<h2>Počty elektromobilů jsou v ČR řádově nižší</h2>
Oproti Německu má ČR elektromobilů podstatně méně, přestože jejich počet stále roste. Hlavním důvodem je, že cena elektromobilů je stále relativně vysoká a kupní síla běžného obyvatele Německa je vyšší.
Podle <a href="https://www.cdv.cz/tisk/pocet-elektromobilu-se-v-ceske-republice-blizi-desetitisicove-hranici/">údajů centra dopravního výzkumu</a> bylo do konce loňského roku v ČR registrováno 7637 elektromobilů, přičemž pouze v roce 2019 jich přibylo 2042. Meziročně se počet registrovaných elektromobilů za rok zvýšil o 63 %.
Zdroj úvodního obrázku: bmw.de

Elektromobilita

Na německých silnicích by do roku 2030 mohlo být až 15 milionů elektromobilů. Nereálné, tvrdí jiná studie

Provoz jaderné elektrárny Hinkley Point B ve Spojeném království bude ukončen nejpozději v roce 2022, po 45 letech provozu. Původní životnost elektrárny zprovozněné v roce 1976 byla 30 let, po roce 2000 však byla prodloužena až do roku 2023. Hinkley Point B s instalovaným výkonem 1250 MW za dobu svého provozu vyrobil 300 TWh elektřiny.
Francouzská energetická <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/uks-most-productive-nuclear-power-station-move-decommissioning-july-2022">společnost EDF oznámila</a>, že ukončí provoz své jaderné elektrárny Hinkley Point B nejpozději k 15. červenci 2022. Britská jaderná elektrárna zprovozněná v roce 1976 za svých 45 let provozu vyrobila přes 300 TWh elektřiny. Takový objem elektřiny by pokryl spotřebu všech domácností v zemi po dobu tří let.
<blockquote>„Když v 60. letech začaly práce na této generaci jaderných reaktorů, málokdo mohl předvídat, jak důležité se stanou při výrobě elektřiny s malými nebo žádnými emisemi. Během své životnosti tato elektrárna pomohla Spojenému království vyhnout se emisi milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň vytvořila pracovní místa pro tisíce lidí a partnery dodavatelského řetězce v celé zemi,“ uvedl Peter Evans, ředitel elektrárny.</blockquote>
V roce 2012 byla odhadovaná životnost Hinkley Point B s reaktory typu AGR prodloužena o sedm let do března 2023. Dřívější datum ukončení v roce 2022 je i tak o 15 let později, než se plánovalo v 60. letech. V červnu letošního roku byla výroba v elektrárně přerušena kvůli rozsáhlým grafitovým kontrolám a údržbě.
<blockquote>„Efektivní provozování jaderné elektrárny po více než 40 let vede ke změnám v reaktorech. Naše letošní inspekce reaktorů Hinkley Point B ukazují, že grafitové bloky jsou přesně v takovém stavu jako jsme v této fázi životnosti předpovídali,“ uvedl Matt Sykes, generální ředitel společnosti EDF Generation.
<h2>Náhrada již roste v Hinkley Point C</h2>
</blockquote>
Společnost EDF v současné době staví dva nové jaderné reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/koronavirus-zpomalil-vystavbu-hinkley-point-c-problemem-bude-az-druha-vlna">EPR v Hinkley Point C</a>. První, s instalovaným výkonem 1600 MW, by měl být zprovozněn v roce 2025. Další sesterskou jadernou elektrárnu zároveň EDF plánuje i v lokalitě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">Sizewell C v Suffolku</a>. Jaderné elektrárny jsou pro vládní cíl dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/national-grid-spojene-kralovstvi-muze-dosahnout-nulovych-cistych-emisi-2050">do roku 2050 uhlíkové neutrality</a> velice důležité.
<blockquote>„Hinkley Point B vyrobil více čisté elektřiny a ušetřil více emisí (105 milionů tun), než kterákoli jiná elektrárna v britské historii. Může být nahrazen pouze novými jadernými elektrárnami, které produkují stejně spolehlivou, vždy dostupnou bezemisí energii, kterou Hinkley poskytoval více než 40 let,“ uvedl Tom Greatrex, výkonný ředitel britského sdružení pro jaderný průmysl.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF

Jaderné elektrárny

EDF odstaví britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point B v roce 2022

Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-gas-plants-set-to-run-baseload-in-dec-amid-low-prices/1169515">to uvedly pro agenturu Montel</a>.
Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).
Evropa v současné době čelí nízkým cenám plynu, kontrakty s dodávkou v následujících měsících <a href="https://www.powernext.com/futures-market-data">se v německém obchodním bodě NCG pohybují okolo 13 EUR/MWh</a>, cena pro následující měsíc poklesla dokonce pod 12,8 EUR/MWh. Podobný vývoj lze sledovat i na hubu TTF, který je nyní nejlikvidnějším obchodním bodem v Evropě.
<figure id="attachment_89982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1612px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png"><img class="size-full wp-image-89982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png 1612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-512x275.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-768x413.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-1024x550.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-725x389.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-800x430.png 800w" alt="" width="1612" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny zemního plynu pro kontrakt s dodávkou v prosinci 2020 pro TTF. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Marže německých paroplynových elektráren (tzv. clean spark spread – CSS) pro elektrárny s 59% účinností dosahuje pro prosinec 0,71 EUR/MWh, zatímco marže černouhelných elektráren (clean dark spread – CDS) s účinností 42 % je pro prosinec záporná a dosahuje -5,80 EUR/MWh.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. CDS představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující černé uhlí.
</div>
<h2>Výhled pro paroplynové elektrárny je prozatím příznivý i pro první čtvrtletí 2021</h2>
V prosinci budou během prvních tří týdnů paroplynové elektrárny běžet v základním zatížení, zatímco během vánočních svátků jejich využití poklesne z důvodu nižší poptávky po elektřině, uvádí Sigurd Lie, energetický analytik společnosti Storm Geo.
Tzv. coal to gas switching neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn bude pokračovat do prvního čtvrtletí, ale plynové elektrárny budou pravděpodobně mimo provoz o víkendech a zejména v neděli, dodává Lie.
<blockquote>„[Střednědobý až dlouhodobý] trend hovoří ve prospěch plynu,“ souhlasí mluvčí německé energetické společnosti Uniper, Georg Oppermann, a poukázal na plány Německa na odstavení jaderných elektráren do konce roku 2022 a odstavování uhelných elektráren.</blockquote>
Paroplynové elektrárny Uniperu Irsching 4 a Irsching 5, které se na trh vrátily začátkem října poté, co byly součástí rezervy ke stabilizaci německé energetické sítě od dubna 2016, měly v říjnu dle dat dle Fraunhoferova institutu koeficient využití instalovaného výkonu 43 %, respektive 39 %.
<blockquote>„V říjnu byly jednotky v provozu hlavně v pracovní dny a mimo provoz byly v sobotu a neděli. Jejich výroba obvykle začala mezi 04:00-05:00 a skončila kolem 22:00. Během této doby vyráběly jednotky hlavně na plný výkon,“ uvedl Bruno Burger, výzkumný pracovník společnosti Fraunhofer ISE.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Německo

Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

<h3><a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/evropsky-trh-uhlim-zazil-krusne-prvni-pololeti-dovoz-klesl-bezprecedentnich-40">1. Evropský trh s uhlím zažil krušné první pololetí, dovoz klesl o bezprecedentních 40 %</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Union_Pacific_Coal_Train_Douglas-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Vlak vezoucí uhlí" width="150" height="150" />
Dovoz uhlí do Evropské unie a Spojeného království poklesl v prvním pololetí letošního roku meziročně o téměř 40 %. Významně v těchto zemích poklesla i těžba černého a hnědého uhlí. Podrobné údaje o poklesu dovozu a těžby uhlí pochází ze statistik <a href="https://euracoal.eu/">asociace EURACOAL</a>.
V prvním pololetí roku 2020, na kterém se podepsala především pandemie koronaviru, došlo k bezprecedentnímu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/rotterdamsky-pristav-hlasi-letos-tretinu-nizsi-dovoz-cerneho-uhli">propadu dovozu uhlí do Evropy</a>. Podle statistik EURACOAL se dovoz černého uhlí propadl z 72,8 na 44,2 milionů tun, tedy meziročně o cca 40 %.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinske-jaderne-reaktory-typu-hualong-one-ziskaly-evropskou-certifikaci">2. Důležitý milník pro čínské jádro: Reaktor Hualong One získal evropskou certifikaci</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/11-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="První reaktor Hualong One, do kterého se začalo zavážet palivo je Fu-čching 5 (zdroj CNNC)." width="150" height="150" />
Čínský design jaderného reaktoru Hualong One získal certifikaci od organizace European Utility Requirements (EUR). Hodnocení širokého spektra kritérií prokázalo, že reaktor splňuje evropské požadavky na jaderné elektrárny. Přestože případné použití tohoto typu reaktoru budou schvalovat jaderní regulátoři jednotlivých států, je evropská certifikace důležitým milníkem.  Organizace EUR to oznámila na své <a href="http://www.europeanutilityrequirements.org/News.aspx">oficiální webové stránce</a>. 
Společnost China General Nuclear (CGN) získala certifikát od evropské organizace European Utility Requirements (EUR) pro svůj jaderný reaktor Hualong One (HPR1000). Evropská technická skupina tak završila svůj více než tříletý proces hodnocení reaktoru dle evropských kritérií a požadavků.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/soud-nemecky-zakon-odklon-od-jadra-protiustavni-vlada-jej-bude-muset-novelizovat">3. Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/brunsbuttel_02-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.
Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/svedsky-projekt-vyuziti-energie-vln-obdrzel-licenci-vystavbu-pilotniho-systemu-portugalsku">4. Švédský projekt pro využití energie z vln obdržel licenci pro výstavbu pilotního systému v Portugalsku</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/01_clear_w-min-150x150.png" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Švédská energetická firma CorPower Ocean vyvíjející technologii pro výrobu energie z vln zahájila v <a href="https://www.offgridenergyindependence.com/articles/22303/ocean-energy-firm-corpower-awarded-ten-year-marine-licence-in-portugal">Atlantském oceánu poblíž portugalského pobřeží nový projekt.</a> Projekt <a href="https://www.corpowerocean.com/projects/partners-projects/">HiWave-5</a> získal desetiletou licenci od portugalského generálního ředitelství pro přírodní zdroje, která poskytuje povolení pro instalaci projektu až do vzdálenosti 19 km od pobřeží Aguçadoura.
Pobřežní zóna Aguçadoura, díky vhodným podmínkám pro mořské obnovitelné zdroje, již v minulosti sloužila pro demonstraci nových technologií. Je zde jíž nainstalována plovoucí větrná elektrárna, která je nyní plně funkční a dodává elektřinu do portugalské sítě.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/partneri-bp-orsted-planuji-nemecku-vyrabet-tisice-tun-zeleneho-vodiku-rocne">5. Partneři BP a Ørsted plánují v Německu vyrábět tisíce tun zeleného vodíku ročně</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Siemens-hydrogen-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Britský ropný koncern BP a dánská energetická společnost Ørsted plánují projekt na výrobu zeleného vodíku v německém Lingenu. Předmětem projektu je kombinace z offshore větrné energie a elektrolýzy vody v areálu místní rafinérie BP. Firmy společně zažádaly o finanční podporu z Inovačního fondu EU.
<a href="https://www.theguardian.com/business/2020/nov/10/bp-plans-move-into-green-hydrogen-production?fbclid=IwAR39iZmUEu4PiF6Rhv5mkARXqk16dwWymEV-yEchGsOwbVTjpo7M01OEnq8">Společnost BP chce učinit první kroky směrem k vodíkovému hospodářství.</a> V partnerství s <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/danske-spolecnosti-predstavily-plan-vybudovani-13gw-zarizeni-produkci-zeleneho-vodiku">dánskou společností Ørsted</a> plánuje instalaci jednotky pro elektrolytickou výrobu vodíku o celkovém výkonu 50 MW v Lingenu na severovýchodě Německa v areálu jedné ze svých rafinérií. Společnosti o svém záměru informovaly 10. listopadu 2020.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">6. Ve Velké Británii vznikne zatím největší bateriové úložiště s bateriemi od Tesly</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/tesla-kalifornie-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Akumulátory Tesla v jižní Kalifornii jsou schiopny napájet zhruba 15 000 domácností po dobu přesahující čtyři hodiny. Zdroj: Tesla" width="150" height="150" />
V jižní Anglii tento měsíc začne výstavba zatím největšího bateriového úložiště ve Velké Británii využívajícího kontejnerové bateriové systémy od společnosti Tesla. Celkem 28 tzv. Megapacků by mělo zahájit provoz v průběhu příštího roku.
Developerská společnost Fotowatio Renewable Ventrures začne v příštích týdnech budovat své druhé velkokapacitní bateriové uložiště <a href="https://www.tesmanian.com/blogs/tesmanian-blog/tesla-megapacks-will-be-used-to-build-the-biggest-battery-project-in-the-uk">o výkonu 34 MW a kapacitě 68 MWh,</a> které se bude nacházet v západním Sussexu v Anglii.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-nejvykonnejsi-plovouci-vetrna-turbina-mori">7. Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vetrna-turbina-V164-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Offshore větrná turbína V164. Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind" width="150" height="150" />
Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-cesko-muze-ukoncit-vyrobu-elektriny-z-uhli-uz-v-roce-2030">8. Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/teplarna-karvina-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Teplárna Karviná Veolia. Zdroj: Veolia" width="150" height="150" />
Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr" target="_blank" rel="noopener">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled">9. Je další zpřísnění evropského systému obchodování s emisemi na dohled?</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="emise-továrna-elektrárna" width="150" height="150" />
Jedním z nástrojů pro dosažení energeticko-klimatických cílů pro rok 2030, u kterých je nyní očekáváno <a href="https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/unie-by-mela-do-roku-2030-snizit-emise-o-60-procent-odhlasoval-vybor-evropskeho-parlamentu/">jejich zpřísnění</a>, je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Dle zástupců je nyní zapotřebí systém posílit, aby byl schopen dosáhnout ambiciózních evropských cílů.
Předsedkyně Evropské komise v září oznámila záměr navýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % (Parlament navrhuje 60 %), Evropská unie pak má dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle zástupců států Unie v bruselských orgánech je nyní prioritou, aby byl upraven a posílen systém EU ETS, aby těchto cílů bylo možné dosáhnout. Obchodování s emisními povolenkami totiž Komise dlouhodobě propaguje jako svůj hlavní nástroj určený ke snižování emisí. O debatách probíhajících na půdě EU v tomto týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/the-eu-must-strengthen-ets-to-reach-its-2030-goals/" target="_blank" rel="noopener">informoval portál Euractiv</a>.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/experti-varuji-pred-bezpecnostnimi-hrozbami-pri-dostavbe-dukovan">10. Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dukovany-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dukovany-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dukovany-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" />
Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tendr-rusko-cina-dukovany-tajne-sluzby-vnitro-varovani-dostavba_2011190600_kar" target="_blank" rel="noopener">iROZHLAS.cz</a> české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací <a href="https://denikn.cz/361816/vlada-schvalila-tajny-dokument-ktery-muze-z-dostavby-dukovan-vyradit-rusko-a-cinu/?ref=tit1" target="_blank" rel="noopener">Deníku N</a> jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
<h2>Téma</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nemecko/ministr-hospodarstvi-nrw-nemecky-system-podpory-oze-mene-setrny-ke-klimatu-nez-si-mnozi-mysli">Ministr hospodářství NRW: Německý systém podpory OZE je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind.jpg 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind-512x322.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind-768x482.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind-725x455.jpg 725w" alt="" width="780" height="490" />
Podle ministra hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je německý zákon stanovující podporu pro obnovitelné zdroje energie zastaralý. Podle ministra trpí několika problémy, které nejsou v souladu s cestou nastolenou pro dosažení energetické transformace, zároveň zhoršuje současnou krizi a je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí. <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-nrw-wirtschaftsminister-pinkwart-fordert-rasches-ende-der-eeg-umlage/26596066.html?ticket=ST-14685165-Knpyo6WnOadKvucKOwYN-ap6">Ministr to uvedl pro německý list Handelsblatt</a>.
Ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Německa, Andreas Pinkwart, bojuje za rychlé ukončení platnosti zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který stanovuje náležitosti ohledně podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu.
<h2>Konference</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/desitky-miliard-prednostne-energeticke-veterany-velke-solarni-parky">Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky?</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-800x450.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-725x408.jpg 725w" alt="" width="800" height="450" />
Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference <a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a>, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020. Důležitým diskutovaným tématem bude i nastavení Modernizačního fondu, který bude v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje branže.
S aktuálním návrhem pravidel však zástupci čisté energetiky zásadně nesouhlasí. Poškodil by prý živnostníky, malé a střední podnikatele, domácnosti i obce. Zvýhodňuje naopak velké energetické společnosti, a potlačuje to rozvoj moderní energetiky v Česku.
<h2>Energostat: výroba elektřiny v ČR</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}
<h2>Energostat: výroba elektřiny v Německu</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}

Energetický týdeník

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Podle nové <a href="https://energyandcleanair.org/wp/wp-content/uploads/2020/11/EN-China-Climate-NDC-and-14th-FYP.pdf">studie</a>, která vznikla spoluprací čínského <a href="http://www.draworld.org/">Centra pro výzkum životního prostředí Draworld (DERC)</a> a <a href="https://energyandcleanair.org/">Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA</a>), musí Čína okamžitě přestat s výstavbou nových uhelných elektráren a zdvojnásobit instalace větrných a solárních elektráren, pokud chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Svůj cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 oznámil čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu před Valným shromážděním OSN. Do roku 2030 chce země dosáhnout vrcholu vypouštění emisí oxidu uhličitého. Přesný plán na dosažení ambiciózního cíle ale zatím není známý. Indikátorem čínského odhodlání k uhlíkové neutrální budoucnosti budou cíle a opatření formulované v 14. čínském pětiletém plánu pro roky 2021 až 2025. Ten by podle studie měla Čína finalizovat koncem příštího roku. Aby svého cíle dosáhla, bude muset země zavést přísná opatření a to co nejdříve.
Podle studie vzrostl podíl Číny na světových emisích z méně jak 20 % v roce 2010 na 26 % v roce 2019. Největším emitentem skleníkových plynů v Číně jsou tamní uhelné elektrárny. Jejich celkový instalovaný výkon v současnosti činí přibližně 1100 GW, podle studie je ale v současnosti 130 GW nadbytečných. Studie proto předpovídá, že i pokud by Čína nezavedla systém pro zpoplatnění emisí uhlíku, mohl by instalovaný výkon uhelných elektráren klesnout do roku 2030 na 1020 GW.
Některé zainteresované subjekty z energetického sektoru přitom plánovaly nárůst instalovaného výkonu na 1300 GW. Podle studie měly uhelné zdroje v průběhu 13. pětiletky (2016-2020) průměrné roční využití maxima kolem 4200 hodin.
Podle studie je optimální výše instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách pro rok 2030 680 GW. Pro dosažení takového poklesu by podle studie bylo zapotřebí zavést efektivní zpoplatnění vypouštěných emisí uhlíku. Cena za tunu CO2 by měla být přibližně ve výši 200 jüanů za tunu (přibližně 677 korun). Takovéto zpoplatnění by tak bylo přibližně srovnatelné s aktuálními cenami emisních povolenek obchodovaných v rámci EU ETS.
<h2>Žádný prostor pro nové fosilní zdroje s dlouhou životností</h2>
Čína si sama stanovila cíl dosáhnout 50% podílu nefosilních zdrojů elektrické energie ve svém energetickém mixu do roku 2030. V současnosti podíl nefosilní energie činí 32 %. Pro splnění tohoto cíle je dle studie zapotřebí zdvojnásobit růst solární a větrné energie ve srovnání s průměrem za posledních 10 let a dosáhnout tak alespoň 20% podílu těchto zdrojů v energetickém mixu. Studie ale navrhuje, aby tento podíl byl stanoven výš – na 25 %, pro případ, že by se potvrdilo pravděpodobné zpomalení růstu podílu jaderné a vodní energie. Každý rok by tak muselo být instalováno přibližně 100 GW nových solárních a větrných zdrojů.
<blockquote>„Není žádný prostor pro výstavbu nové fosilní infrastruktury s dlouhou životností, jakou jsou uhelné zdroje, které by musely být předčasně uzavřeny, aby došlo k naplnění čínské vize dosáhnout nulových čistých emisí.“ – ze zveřejněné studie</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Frans Berkelaar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/28169156@N03/" data-track="attributionNameClick">Frans Berkelaar</a>

Uhlí

Studie: Splnění klimatických cílů Číny vyžaduje zákaz nových uhelných elektráren

Dostupný výkon francouzské jaderné flotily má být během letošní zimy rekordně nízký, jelikož mnohé elektrárny byly nuceny přesunout odstávku a plánovanou údržbu reaktorů kvůli COVID-19 na období letošní zimy. Navíc panuje také nejistota ohledně jejich opětovného spuštění, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/french-winter-reactor-availability-to-hit-record-low--tso/1169330?fbclid=IwAR2bv8EGHkO3iI2Rru11__VUb79-ZZS6x-z5tI1IVrIYMf8rRptP8JIRF9w">jak varoval francouzský provozovatel přenosové soustavy</a>, společnost RTE.
<h2> COVID-19 a odstávky</h2>
Dostupný výkon jaderných elektráren ve Francii by mohl klesnout do konce února, kdy má být v odstávce až 13 reaktorů, až ke 40 GW, což představuje 65 % instalovaného výkonu francouzských jaderných elektráren.
Francouzská společnost EDF měla v letošním roce s plánem odstávek, zejména kvůli COVID-19, který způsobil mimo jiné také razantní meziroční propad ve výrobě, značné potíže. Svůj plán EDF <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/edf-opet-zmenila-plan-odstavek-jadernych-elektraren-aby-zajistila-dost-vykonu-zimu">několikrát revidovala a upravovala tak</a>, aby zajistila na zimu dostatek výkonu.
<blockquote>„Provedli jsme další změny a optimalizaci plánu odstávek představeného na konci dubna, abychom zajistili dostupnost výrobních kapacit pro příští zimu,“ sdělil v květnu serveru Montel mluvčí společnosti EDF.</blockquote>
<h2>Hrozící nedostatek dostupného výkonu</h2>
V „typickém“ roce jsou během zimních měsíců odstaveny kvůli údržbě pouze 2 až 4 jaderné reaktory. Kvůli zmíněným odkladům údržby způsobeným COVID-19 ovšem jejich počet letos prudce vzrostl.
Provozní ředitel RTE, Jean-Paul Roubin, upozorňuje, že rizikovost nedostatku elektrické energie v síti je na obdobné úrovni, jako byla v zimě 2016/2017, kdy ASN (francouzský úřad pro jadernou bezpečnost) nařídil EDF odstavit reaktory kvůli kontrole bezpečnosti elektráren po <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/problemy-arevy-nekonci-inspekce-le-creusot-nedopadla-dobre">aféře s vadnými součástkami z továrny Le Creusot</a>.
Dle RTE může nedostatek výkonu v síti nastat během ledna, února a března příštího roku, a to pokud teploty klesnou pod 2 až 7 stupně Celsia pod normálové teploty.
<blockquote>„85 % zimního počasí, které by mohlo způsobit potíže, je během ledna a února,“ uvedl Roubin.</blockquote>
RTE se také obává, že u některých reaktorů, které mají být opětovně připojeny k síti během února (12 reaktorů), tak nenastane a jejich spuštění bude odloženo. Odstávky byly již několikrát prodlouženy např. u elektrárny Paluel 2 (1,3 GW), Flamanville 1 (1,3 GW) a Bugey 2 and 3 (oba 910 MW).
Stabilitě francouzské rozvodné sítě by ale mohly dle RTE napomoct zvýšené dodávky vodních elektráren nebo konvenční elektrárny (uhelné nebo paroplynové).

Dostupný výkon jaderných elektráren ve Francii má být v letošní zimě na rekordně nízké úrovni

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se v pátek setkali s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti EDF, která je jedním ze zájemců o výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Napsal to dnes server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-s-havlickem-tajne-jednali-s-francouzskym-uchazecem-o-tendru-v-dukovanech-130626">SeznamZprávy.cz</a>. Neavizovanou schůzku s Jeanem-Bernardem Lévym serveru potvrdil Babiš i Havlíček. Server s odkazem na dostupné informace uvedl, že Babiš se dosud s takto vysokými představiteli jiných zájemců o výstavbu nesetkal.
Energetická firma ČEZ plánuje podle svého generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba šest miliard eur (asi 158 miliard korun) letos v prosinci. Mezi možnými uchazeči jsou vedle EDF také ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americký Westinghouse a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
<blockquote>&#8222;Jednalo se o zdvořilostní setkání. Generální ředitel EDF projevil zájem sejít se se mnou a ministrem Havlíčkem. Téma bylo jaderná energetika, obnovitelné zdroje a energetický mix v EU,&#8220; řekl serveru Babiš.</blockquote>
Jednání se podle něj zúčastnil také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Schůzku potvrdil i Havlíček. Oficiálně o jednání předem ani po něm neinformovali.
Francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre pro server uvedl, že diskuse se zaměřovala na úlohu jaderné energetiky v Evropě s ohledem na plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a klimatické cíle. &#8222;Stejně tak na výzvy evropské energetické autonomie, zejména v souvislosti s projektem nového reaktoru střední síly v Dukovanech,&#8220; doplnil velvyslanec k zaměření schůzky. Podle francouzské strany jednal Lévy také s Benešem.
SeznamZprávy.cz zmínil možnost, že by do tendru vstoupilo konsorcium EDF s Rosatomem. Firmy už spolupracují na projektu maďarské elektrárny Paks. Byznys s Ruskem a Čínou dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Část opozice zase vyzývá s ohledem na bezpečnost k vyřazení ruské a čínské firmy z chystaného výběrového řízení. Před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států varovala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS).
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Beneš dříve řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by ČEZ rád měl na konci roku 2022. Podle Babiše vybere vítěze až příští kabinet, který vzejde ze sněmovních voleb.

Babiš a Havlíček jednali s EDF, která chce stavět v Dukovanech

Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

V Černobylu došlo k velmi významné události. První kontejner s palivovými soubory z nepoškozených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny byl zavezen do přechodného suchého úložiště ISF-2. Tím se realizoval klíčový krok k tomu, aby se úložiště dostalo do plného provozu.
Kromě samotného nového sarkofágu nad zničeným reaktorem, který byl nedávno dokončen a uveden do provozu, financovala Evropská unie prostřednictvím Evropské banky pro obnovu a rozvoj i přechodné úložiště pro vyhořelé palivové soubory ISF-2. Sem se postupně přemístí všechny palivové soubory z provozu bloků RBMK jaderné elektrárny Černobyl, které se nashromáždily v přechodném úložišti bazénového typu.
<figure id="attachment_89907" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-89907" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1-768x529.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/1-725x499.jpg 725w" alt="Vyvezení kontejneru s palivovými soubory z Černobylské jaderné elektrárny po naplnění (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)" width="800" height="551" /><figcaption class="wp-caption-text">Vyvezení kontejneru s palivovými soubory z Černobylské jaderné elektrárny po naplnění (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)</figcaption></figure>
Celkový počet těchto souborů, které se využily v letech 1977 až 2000, je okolo 21 000. V tomto případě se musela postavit speciální budova s horkými komorami, kde se odstraní spodní a horní část souboru, ve které není palivo, a do dvouplášťového kontejneru se vložily jen části s palivem. Do jednoho kontejneru lze celkově umístit 93 upravených palivových souborů. Naplněný kontejner, jehož hermeticky uzavřený prostor mezi dvojitými stěnami se vyplní heliem, se zasunou do betonového lože. Zde mohou být kontejnery bezpečně uloženy a pod stálou kontrolou i sto let, v každém případě do doby, než se přistoupí k jejich přepracování nebo uložení do trvalého úložiště.
<figure id="attachment_89908" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-89908" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2-512x345.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2-768x517.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/2-725x488.jpg 725w" alt="Přeprava kontejneru k betonovým kójím (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)" width="800" height="539" /><figcaption class="wp-caption-text">Přeprava kontejneru k betonovým kójím (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)</figcaption></figure>
Úložiště vybudovala za finanční podpory evropských států firma Holtec, která je v rozestavěné podobě převzala od firmy Areva. Dokončila je v prosinci 2019, kdy úložiště předala Černobylské jaderné elektrárně. Dne 7. září 2020 pak byla získána povolení pro horké testy celého zařízení. Postupně se v horkých komorách upravilo zmíněných 93 palivových souborů a ty se vložily do kontejneru. Ten se pak hermeticky uzavřel, vyplnil heliem a zavařil. Dne 18. listopadu se pak kontejnerem vyplnila první betonová kóje úložiště. Všechny práce probíhaly pod kontrolou odborníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii a pracovníků firmy Holtec.
Během horkých zkoušek je potřeba udělat ještě řadu testů a ověřit spolehlivost a bezpečnost všech postupných kroků. Licencí k standardnímu operačnímu provozu by zařízení mělo dostat v dubnu 2021. Jde o velmi důležitý milník v likvidaci Černobylské jaderné elektrárny a fungování celého chráněného komplexu.
Úložiště jsem mohl navštívit v době, kdy se dokončila budova, kde dochází k úpravě palivových souborů a jejich ukládání do kontejnerů i betonová lože pro ně. Horké komory byly v té době prázdné a teprve se do nich instalovalo vybavení. Byli jsme jedna z posledních exkurzí, které si je mohly prohlédnout zevnitř. Podrobněji je tato návštěva i z pořízenými fotografiemi v <a href="https://www.osel.cz/8816-cernobyl-tricet-let-pote.html" target="_blank" rel="noopener">tomto článku</a>.
<figure id="attachment_89909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-89909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/4-725x484.jpg 725w" alt="Kontejnery HI-STORM připravené v místě budoucího úložiště (zdroj Energoatom)" width="800" height="534" /><figcaption class="wp-caption-text">Kontejnery HI-STORM připravené v místě budoucího úložiště (zdroj Energoatom)</figcaption></figure>
Velmi dobré zkušenosti s firmou Holtec vedly ukrajinskou vládu k rozhodnutí o vybudování druhého podobného úložiště v části zasažené zóny okolo Černobylské jaderné elektrárny, ze které se dělá průmyslová zóna. To bude sloužit k uložení vyhořelého paliva ze tří ukrajinských jaderných elektráren typu VVER. Jde o Rovenskou, Chmelnickou a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu. Stav dokončenosti čtrnácti hlavních budov úložiště je nyní zhruba 87 % a zkušební provoz je plánován na prosinec 2020. V prvním pololetí roku 2021 by tak úložiště mohlo obdržet licenci k provozu a přijmout první kontejnery s vyhořelým palivem.
Kapacita úložiště by měla být 458 kontejnerů typu HIS-STORM, které mohou celkově pojmout přes 16 500 palivových souborů. Zatím se vyhořelé palivo z ukrajinských jaderných elektráren převáží a ukládá v přechodných úložištích v Rusku, kterému za to Ukrajina platí. Vlastní úložiště by mělo přinést značné úspory a také efektivní využití průmyslové zóny u Černobylské jaderné elektrárny.
Úzkým hrdlem, které by mohlo způsobit zdržení v zahájení provozu úložiště, je potřebná rekonstrukce staré železniční trati o délce 43 km, která má umožnit dopravu kontejnerů s vyhořelým palivem do areálu úložiště. Tato rekonstrukce by měl být zahájena v lednu příštího roku a dokončena by měla být sice včas, ale jistota v tom zatím není.
Poslední vývoje ve Fukušimě a Černobylu je shrnut v <a href="https://www.osel.cz/10963-fukusima-a-cernobyl-na-zacatku-roku-2020.html" target="_blank" rel="noopener">článku</a> ze začátku tohoto roku a rozdíl mezi reálným průběhem havárie a jejím popisem v seriálu Černobyl je v <a href="https://www.osel.cz/10664-cernobyl-film-realita-a-soucasnost.html" target="_blank" rel="noopener">článku na Oslovi</a> a podrobněji rozebrán také v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=2zOqwkh9nOA">přednášce nahrané na Teplické hvězdárně</a>.
Psáno pro servery Osel a oEnergetice.
Úvodní fotografie: Kontejner před zasunutím do kóje suchého přechodného úložiště (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)