Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.
<blockquote>&#8222;Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,&#8220; uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.</blockquote>
Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. &#8222;Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,&#8220; uvedla Hendrychová.
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.
Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. &#8222;Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,&#8220; uvedla Hendrychová.
Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.

Životní prostředí

Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

<a href="https://www.pv-magazine.com/2020/11/26/china-renewables-will-hit-grid-parity-with-new-build-coal-next-year/">Americká poradenská společnost WoodMac</a> vydala novou zprávu o vývoji nákladů nových zdrojů v Asijsko-pacifickém regionu. Z údajů vyplývá, že se země jako Jižní Korea, Thajsko a Vietnam připojí již v příštím roce k Indii a Austrálii, kde jsou náklady na projekty z obnovitelných zdrojů nižší než nové uhelné elektrárny. Tlak na „paritu sítě“ vzniká i v Číně, která by tohoto bodu zlomu mohla dosáhnout již v příštím roce.
Podle WoodMac jsou v regionu v současnosti náklady na energii z obnovitelných zdrojů o 16 % vyšší v porovnání s tradičními zdroji. Situace by se však dle předpovědí měla do roku 2030 obrátit a obnovitelné zdroje by v průměru měly být až o 23 % levnější.
V zemích, které vedou energetickou transformaci, jsou prognózy ještě optimističtější. Dle predikcí budou v roce 2030 obnovitelné zdroje levnější než nové uhelné elektrárny až o 56 % v Indii, o 47 % v Austrálii, o 40 % v Číně a o 30 % v Jižní Koreji, Thajsku a Vietnamu, přičemž poslední tři země již snížily výhled na výstavbu nových uhelných zdrojů ve prospěch obnovitelných zdrojů. Transformaci má pomoc i zvyšující se cena za emise CO2, která má podle agentury dosáhnout průměrné úrovně 30 USD/t v roce 2050.
Naopak pomalejší trend snižování nákladů nastane v Japonsku. To bude zapříčiněné třemi faktory – omezenou dostupnou půdou, vysokými náklady na pracovní sílu a vysokými cenami povolení. To způsobí, že náklady na „čisté“ zdroje v zemi budou v roce 2030 pouze o 1 % levnější než nové uhelné elektrárny.
Vzhledem k tomu, že čisté zdroje jsou v regionu od loňského roku levnější než nové plynové elektrárny, tak je možné, že solární elektrárny začnou s dostatečnou politickou podporou konkurovat plynu od roku 2026.

Obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdroje zlevňují i v Asii

Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Autor společně s týmem <a href="https://faktaoklimatu.cz/" target="_blank" rel="noopener">Fakta o klimatu</a> podrobněji analyzoval některé ze studií uvedených v <a href="https://oenergetice.cz/nazory/cesta-k-dekarbonizaci-ceske-energetiky-dil-druhy" target="_blank" rel="noopener">minulém dílu</a>. Ty byly dále doplněny o scénář, který minulý pátek <a href="https://ember-climate.org/wp-content/uploads/2020/11/Report_Ember_Coal-free_Czechia_2030.pdf" target="_blank" rel="noopener">vydala organizace Ember</a>.
<h2>Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu</h2>
Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, známý také pod zkratkou NECP (National Energy and Climate Plan), představuje materiál, který <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--252016/" target="_blank" rel="noopener">zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu</a> na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Záměrem je koordinace plnění emisních cílů napříč členskými státy. Dokument byl zástupcům Evropské komise oficiálně předán v lednu 2020.
Kromě elektřiny se NECP zabývá i výrobou tepla nebo dopravou. Hlavním cílem je splnění závazku na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005.
Dalším ze závazků je zvýšení podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie na 22 % (výsledná hodnota pro všechny zmíněné sektory) ve stejném časovém horizontu. V případě samotné elektřiny to znamená navýšení podílu OZE na necelých 17 % (nyní cca 13 %).
Metodika, použitá pro určení instalovaného výkonu a výroby z OZE, bohužel není příliš jasná. NECP se vždy omezuje na větu „Vlastní zpracování MPO pro účely Vnitrostátního plánu“ aniž by přitom uváděl bližší detaily o použitém výpočtu nebo uvažovaných kritériích. Instalovaný výkon uhelných a plynových zdrojů pak NECP vůbec nezmiňuje.
Obecně lze konstatovat, že vládní scénář je ze srovnávaných prací zdaleka nejméně ambiciózní, co se uhelného phase-outu a tím pádem i emisí týče. Detaily viz níže uvedený přehled.
<figure id="attachment_90095" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-90095" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-800x566.png 800w" alt="Graf č. 1 – shrnutí Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pro sektor výroby elektřiny. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 1 – shrnutí Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pro sektor výroby elektřiny. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice.</figcaption></figure>
<h2>Scénář BloombergNEF</h2>
Tento scénář, zmíněný v <a href="https://oenergetice.cz/nazory/cesta-k-dekarbonizaci-ceske-energetiky-dil-druhy" target="_blank" rel="noopener">minulém dílu</a>, představuje dle <a href="https://about.bnef.com/" target="_blank" rel="noopener">svých autorů</a> nákladově optimální variantu pro rychlý přechod k bezuhlíkové energetice. <a href="https://about.bnef.com/blog/new-report-reveals-economic-path-to-a-rapid-coal-phase-out-in-europe/" target="_blank" rel="noopener">Studie</a>, ve které je scénář obsažen, byla zveřejněna v červenci 2020.
Scénář vychází z vlastní metodiky, tzv. <a href="https://about.bnef.com/new-energy-outlook/" target="_blank" rel="noopener">New Energy Outlook</a>. Ta je postavena na stávajících schématech (neuvažuje nové mechanismy podpory), přičemž určuje ekonomické faktory a body zlomu, které formují výsledný stav.
V daném případě se jedná o srovnání sdružených nákladů na výrobu elektřiny (včetně ceny uhlíku, respektive uhlíkových povolenek, obchodovaných v rámci systému ETS), dostupnost jednotlivých zdrojů elektřiny a provozní podmínky, které stanovují jejich využití v čase.
Výrobní mix je řešen pomocí vlastního modelu NEFM, jehož cílem je minimalizovat systémové náklady při splnění špičkové poptávky. Studie ovšem nezmiňuje žádné bližší detaily ohledně modelování elektrizační soustavy, a to jak na úrovni ČR, tak na úrovni případných vyšších celků.
Pro využití obnovitelných zdrojů jsou klíčové zmíněné body zlomu, které určují okamžik, kdy se stává výroba z těchto zdrojů levnější než výroba z fosilních elektráren. V případě větrných elektráren (VTE) tak BloombergNEF počítá s jejich rozvojem především po roce 2025, zatímco u fotovoltaických elektráren (FVE) předpokládá největší nárůst až v samém závěru dekády.
<figure id="attachment_90096" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-90096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-800x566.png 800w" alt="Graf č. 2 – shrnutí scénáře BloombergNEF. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 2 – shrnutí scénáře BloombergNEF. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice.</figcaption></figure>
<h2>Scénář Energynautics</h2>
Představuje nejstarší ze srovnávaných studií. V roce 2018 si jej nechaly vypracovat české neziskové organizace u německé poradenské společnosti <a href="https://energynautics.com/de/" target="_blank" rel="noopener">Energynautics</a>.
Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali je možné zachovat stabilitu české elektrizační soustavy při odstavení uhelných elektráren do roku 2030. Studie nicméně dále počítá s provozem uhelných tepláren.
Scénář Energynautics modeluje elektrizační soustavu na dvou úrovních detailu. Pro Českou republiku používá podrobný statický model přenosové soustavy. Na mezinárodní úrovni pak uvažuje agregovaný model evropské sítě <a href="https://www.entsoe.eu/" target="_blank" rel="noopener">ENTSO-E</a>. Výroba a spotřeba elektřiny jsou modelovány v hodinovém rozlišení. Počasí je modelováno po 15 minutách. Jako referenční byl přitom uvažován rok 2012, který byl pro solární a větrné zdroje poměrně nepříznivý. Ekonomické aspekty studie neřeší.
Výrobu z uhelných zdrojů tento scénář nahrazuje produkcí z FVE a VTE, přičemž ke stabilizaci sítě slouží hlavně nově instalované plynové zdroje. Ty doplňují elektrárny na biomasu a bioplyn, které jsou do určité míry dispečersky řiditelné.
<figure id="attachment_90098" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-90098" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-800x566.png 800w" alt="Graf č. 3 – shrnutí scénáře Energynautics. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 3 – shrnutí scénáře Energynautics. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice.</figcaption></figure>
<h2>Scénář Ember</h2>
Byl vypracován stejnojmenným <a href="https://ember-climate.org/" target="_blank" rel="noopener">britským think-tankem</a>, jehož cílem je urychlení transformace světové energetiky.
Na rozdíl od scénáře Energynautics počítá tato práce nejen s odstavením uhelných elektráren, ale i tepláren, do roku 2030.
Použitý model zohledňuje přenosovou soustavu na mezinárodní úrovni (opět vychází z modelu ENTSO-E v hodinovém rozlišení), vliv počasí (jako referenční uvažovány roky 2002, 2006 a 2010) a existující tržní mechanismy. Výsledkem by měla být nákladová optimalizace výstavby nových zdrojů s ohledem na naplnění poptávky po elektřině.
Podle závěrů studie je kompletní uhelný phase-out do roku 2030 technicky možný. Pro jeho realizaci je však nutná masivní výstavba nových OZE, zejména fotovoltaických elektráren (10 GW instalovaného výkonu v roce 2030). Ke stabilizaci sítě slouží opět nově instalované plynové zdroje.
Zemní plyn doplňuje i výrobu v teplárenství, která by však v první řadě měla využívat odpadního tepla a velkých tepelných čerpadel.
Studie Ember obsahuje kromě hlavního i dva alternativní scénáře, z nichž jeden počítá se zapojením velkých bateriových úložišť (ekvivalent 20 % instalovaného výkonu FVE). Ty ve svém důsledku umožňují snížení nároků na nově instalovaný výkon plynových elektráren (3 GW v „bateriovém“ namísto 4 GW v hlavním scénáři).
<figure id="attachment_90099" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-90099" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-800x566.png 800w" alt="Graf č. 4 – shrnutí scénáře Ember. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 4 – shrnutí scénáře Ember. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice.</figcaption></figure>
<h2>Srovnání scénářů</h2>
Následující infografika srovnává dle základních parametrů všechny výše uvedené scénáře.
<figure id="attachment_90100" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-90100" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-800x566.png 800w" alt="Graf č. 5 – porovnání scénářů transformace české energetiky. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 5 – porovnání scénářů transformace české energetiky. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice.</figcaption></figure>
Z těchto prací vyplývá, že:
<ul>
<li>Částečný odklon od uhlí s využitím OZE je do konce dekády ekonomicky žádoucí (BloombergNEF).</li>
<li>Ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 je při navýšení OZE a plynu zvládnutelné, aniž by přitom došlo k ohrožení stability sítě (Energynatutics).</li>
<li>Za předpokladu masivního rozvoje OZE a dalšího navýšení plynových kapacit je do roku 2030 možný i kompletní uhelný phase-out (Ember).</li>
</ul>
Příští díl bude věnován již avizovanému zhodnocení potenciálu OZE v podmínkách ČR.
Autor je analytikem <a href="http://www.amo.cz/" target="_blank" rel="noopener">Výzkumného centra AMO</a> a organizace <a href="https://faktaoklimatu.cz/" target="_blank" rel="noopener">Fakta o klimatu</a>.

Názory

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl třetí

Minulý týden uplynul rok od zapojení České republiky do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou. <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/rok-provozu-propojeneho-celoevropskeho-vnitrodenniho-trhu-s-elektrinou?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, aktivita na českém vnitrodenním trhu díky propojení prudce vzrostla a s ní i celkové zobchodované množství elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) zapojila 19. listopadu 2019</a> a již první dny obchodování naznačily, že tento krok povede k růstu aktivity na trhu.
<blockquote>„Vývoj obchodování potvrzoval vzrůstající trend nastavený po připojení k propojenému evropskému trhu. Za první rok provozu bylo v rámci propojených trhů uzavřeno 1 278 844 obchodů s celkovým množstvím 4 440 GWh,“ uvedl minulý týden český operátor trhu s elektřinou.</blockquote>
Pro srovnání, za prvních šest měsíců loňského roku bylo na českém vnitrodenním trhu zobchodováno 317,4 GWh elektrické energie a za celý rok 2018 dokonce pouze  550,2 GWh. Připojení k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou tak přineslo zhruba osminásobný nárůst zobchodovaného množství elektřiny.
<blockquote>„Operátor trhu si váží příležitosti, kterou mu tento celoevropský projekt přinesl. Doufáme, že i v dalším období naše obchodní platformy umožní více obchodních možností pro účastníky trhu, které přispějí k rozvoji krátkodobých trhů,“ dodal člen představenstva společnosti OTE, a.s., Igor Chemišinec.</blockquote>
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou takzvaného průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

První rok propojeného vnitrodenního trhu přinesl prudký nárůst zobchodovaného množství elektřiny

Bělorusko chce od ledna téměř o čtvrtinu zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy přes své území prostřednictvím ropovodu Družba. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z ropného průmyslu. Ropovodem Družba proudí ruská ropa rovněž do České republiky.
Běloruská energetická společnost Belněftěchim podle zdrojů o záměru zvýšit poplatky informovala ruského provozovatele ropovodů Transněfť. Navrhované zvýšení poplatků je mnohem výraznější, než předpokládala ruská strana, píše agentura Reuters.
Ropovod Družba se v Bělorusku dělí do dvou větví &#8211; severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně. Neshody mezi Moskvou a Minskem ohledně dodávek ruské ropy do Běloruska v minulosti narušily tranzit suroviny do Evropy, připomněla agentura Reuters.
Moskva nyní s Minskem jedná o podmínkách dodávek pro příští rok. Rozhovory však kromě politického napětí v Bělorusku komplikuje také řada nevyřešených sporů mezi oběma zeměmi, například o kompenzacích za dodávky kontaminované ruské ropy, píše Reuters.
Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na letošních podmínkách dodávek do Běloruska, což vedlo k jejich částečnému zastavení. V dubnu země dosáhly dohody a dodávky se plně obnovily. Minsk nicméně uvedl, že i přesto hodlá pokračovat v zajišťování dodávek ropy z alternativních zdrojů.

Ropa

Bělorusko chce zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy

Vizitka generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše (50), kterému dozorčí rada ČEZ opět prodloužila mandát na další čtyřleté období:

Datum a místo narození: 19. března 1970, Havířov
Vzdělání: vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské &#8211; Technické university v Ostravě (titul Ing.) a Brno Business School Nottingham Trent University (titul MBA)
Současné funkce: člen a předseda představenstva ČEZ, a.s. (od prosince 2005, respektive září 2011), generální ředitel ČEZ, a.s. (od 15. září 2011)
Kariéra: vedoucí odbytu společnosti Bohemiacoal (1993-1997); ředitel obchodníka s uhlím Hedviga Group (1997-2000); ředitel závodu Tchas, obchodníka s palivy (2000-2004); do společnosti ČEZ nastoupil v roce 2004 a postupně v ní zastával funkce ředitele úseku Nákup a ředitele Divize Správa; od května 2006 byl místopředsedou představenstva
Rodina: je ženatý a má dva syny

Ostatní:
&#8211; Od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2019 jeho prvním viceprezidentem. Působí také jako člen obnovené Národní ekonomické rady vlády. Je členem Komise pro problematiku klimatu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Uhelné komise, poradního orgánu vlády ČR.
&#8211; S předchozím ředitelem ČEZ Martinem Romanem jsou dlouholetí známí. Seznámili se spolu už při studiu na gymnáziu a později za Romanova působení v ČEZ přešel Beneš do této firmy.
&#8211; V poslední době ČEZ pod vedením Beneše zaměstnává například plánovaná stavba nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.
&#8211; Beneš letos v létě řekl, že není zájmem firmy vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Argumentoval přitom především možným prodražením zakázky. Podle dostupných informací jsou mezi zájemci ruská firma Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská společnost KHNP. Část opozice ale dlouhodobě kritizuje možnou účast Ruska a Číny v tendru.
&#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje tohoto týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ původně plánoval vypsat tendr do konce letošního roku.
&#8211; Valná hromada ČEZ loni v červnu rozhodla, že firma změní strategii svého směřování a soustředí se více na český trh. ČEZ v druhé polovině letošního října uvedl, že prodal většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Počítá se také s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Turecku a Polsku. Zahraniční expanzi ČEZ, jehož majoritním vlastníkem je stát (prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií) označil několikrát za nepovedenou premiér Babiš.
&#8211; Pod vedením Beneše se také ČEZ zbavil elektrárny Počerady, kterou převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V rámci postupného útlumu uhelných elektráren také firma letos v červnu ukončila provoz elektrárny Prunéřov I.
&#8211; Při prezidentské volbě v lednu 2018 Beneš podpořil Miloše Zemana při jeho znovuzvolení. K účasti generálního ředitele firmy v Zemanově volebním štábu ČEZ uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. &#8222;Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,&#8220; řekl tehdy serveru iROZHLAS.cz Daniel Beneš.
&#8211; Benešovo jméno figurovalo mezi dárci v obžalobě z krácení daní někdejší šéfky kabinetu bývalého premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). Obžaloba tvrdila, že Nečasová přijala a nepřiznala dary v celkové hodnotě 10,1 milionu korun. Soud ale stíhání Nečasové v této věci letos v srpnu zastavil. &#8222;Na Vánoce či o narozeninách ona mi dala kravatu, já jsem jí dal šátek,&#8220; řekl Beneš loni u soudu.
&#8211; Beneš byl v minulosti dlouholetým členem sociální demokracie. Do strany vstoupil ve svých 18 letech, jak řekl v roce 2011 týdeníku Ekonom. Členství ovšem v souvislosti s působením v ČEZ před lety pozastavil.

Osobnosti v ČR

Profil: Daniel Beneš řídí ČEZ už od roku 2011

Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.
<h2>Vznik Uhelné komise</h2>
Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.
Z celkového počtu 28 členů měli politici zastoupení pouze v pěti příslušnících. Komise pro růst, zaměstnanost a transformaci, jak zněl její oficiální název, pak představila plán, který počítá s ukončením využívání uhelné energie nejpozději do roku 2038. Postižené regiony pak dostanou formou strukturální pomoci cca 40 miliard EUR. Finální doporučení komise musela pak schválit ještě vláda a parlament, přesto její návrhy byly považovány za klíčové.
V Německu trvala jednání o ukončení těžby uhlí cca půl roku. Česká republika se inspirovala u sousedů, a vytvořila svou vlastní komisi v září roku 2019. Celkem má 19 členů, z toho jsou dva předsedové. Prvním je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, druhým pak ministr životního prostředí Richard Brabec.
Složení naší komise je spíše politické, dva zástupci za ministerstvo financí a sociálních věcí, dále zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa mají zástupci krajů, kterých se konec těžby nejvíce dotkne. Po třech pak mají delegáti z podnikatelské sféry. Jedno místo mají odbory, konkrétně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Předposledního zástupce má pak samotný Český báňský úřad. Poslední čtyři místa jsou pak tvořeny odborníky za veřejnost (zástupci ČVUT A UJEP) a environmentálními organizacemi (Jiří Koželouh – hnutí Duha, Jan Rovenský – Greenpeace).
Komise ovšem dále zřídila ještě tři pracovní skupiny. První skupina je pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí (vedoucím je náměstek ministra průmyslu a obchodu) , druhá skupina  pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy (vedoucím je Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ), poslední skupina se zabývá identifikací sociálních a ekonomických dopadů (vedoucím je náměstek Ministra pro místní rozvoj).
<h2>Cíle komise</h2>
Všechny zmíněné orgány mají jednotný cíl, a to zabývat se koncem uhlí. Představit konkrétní plán, jak útlum bude probíhat, kolik bude stát, jak dlouho bude proces trvat a kdy bude definitivně ukončen. Jakými zdroji bude uhelná energie nahrazena? Dále jak bude probíhat transformace krajů, kde uhlí hraje důležitou roli v podobě pracovních míst.
Na všechny představené otázky (a mnoho dalších) musí najít Uhelná komise jednotnou odpověď a zároveň přijít s řešením, které bude jasné a srozumitelné pro všechny angažované skupiny. Řešením srozumitelným i pro nás, daňové poplatníky. Zasedání komise je tajné, avšak její průběh a i závěr je veřejný. Jednotliví členové komise nemají nárok na odměnu.
<h2>Naplnění?</h2>
Nejvýrazněji se dostává do médií Uhelná komise v souvislosti s tlakem aktivistů, kteří chtějí po ministerstvu jasné datum konce. Podle nich se navíc jednání komise stávají netransparentní a jsou politicky motivované.
Ministerstvo zatím plánuje konec uhlí na rok 2029. Uhelnou energii chce hlavně nahradit jádrem a plynem. Nicméně definitivní rok konce se může ještě změnit. Plánované setkání komise se posunulo z 26. listopadu na začátek prosince po zvážení aktualizovaných informací.
Zatímco v Německu se odborníci shodli rychle, u nás debata trvá už rok a půl a konec je zatím v nedohlednu. Celkově je ukončení využívání hnědého uhlí jistá věc, avšak vláda se musí vypořádat i s dalším uhelným problémem. Teprve nedávno představila plán na ukončení těžby v dolech OKD. Ten bude sice postupný, ale pro kraj i stát představuje velkou výzvu. Jak se s celkovým koncem uhlí Česká republika vypořádá, zůstává pořád otázkou budoucnosti.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Česká uhelná komise - proč vznikla a jaký je její cíl?

Provozovatel přenosové soustavy dokončil výstavbu nové zapouzdřené rozvodny GIS 420 kV Vítkov, transformátoru T402 a nové venkovní rozvodny 110 kV pro vyvedení transformace do rozvodny 110 kV společnosti ČEZ Distribuce. Akce proběhla v návaznosti na výstavbu nového dvojitého vedení 400 kV s provozním označením V490/491 Vítkov–Přeštice.   
Realizace stavby zapouzdřené, plynem izolované rozvodny (tzv. GIS – Gas Insulated Switchgear) 420 kV Vítkov byla zahájena po více než pětileté přípravě v dubnu 2018. Plánovaný termín zprovoznění v letošním byl splněn i přes problémy způsobené pandemií virového onemocnění COVID-19 na straně dodavatele.
<blockquote>„Touto realizací nového uzlu 400/110 kV dochází k významnému posílení přenosové soustavy v západních Čechách a zajištění dostatečného rezervovaného transformačního příkonu i výkonu. Zároveň je tak vytvořen další krok pro plánovaný plynulý přechod ze systému 220 kV na 400 kV v budoucnosti,“ uvedl Stanislav Votruba, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Správa, provoz a údržba PS.</blockquote>
V nedávné době zprovozněná rozvodna 420 kV má celkem šest polí. Její výstavba je součástí tzv. projektu společného zájmu. Projekty společného zájmu (PCI – Projects of Common Interest) jsou popsány v Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 347/2013 za účelem vytvoření platformy pro dosažení definovaných Evropských cílů.

Přenos elektřiny

ČEPS zprovoznila novou zapouzdřenou rozvodnu Vítkov

Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu, jejíž pondělní jednání k tomuto tématu bylo zrušeno. Dolní komora tak dnes dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

Jaderné elektrárny

Opozice neprosadila odklad schvalování zákona ohledně Dukovan

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil firmě Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače nákup hnědouhelné elektrárny Počerady od společnosti ČEZ. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;V rozhodnutí Úřad konstatuje, že předmětné spojení soutěžitelů povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé,&#8220; uvedl ÚOHS ve zprávě.</blockquote>
Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologičtí aktivisté. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Elektrárna Počerady leží mezi Louny a Mostem. Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Zástupci Sev.en Energy v březnu oznámili, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě přísnější limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun.