<p><strong>První blok běloruské jaderné elektrárny poprvé dosáhl kritického stavu. V pondělí to oznámila společnost Rosatom. Tento zásadní milník byl dosažen v neděli brzy ráno v 2:26 místního času. </strong></p>
<p>Kritický stav reaktoru je nazýván také jako minimální kontrolovaný výkon (MKV) a je charakterizován dostatečně velkým neutronovým tokem pro udržení řetězové reakce. Jedná se o finální fázi procesu fyzikálního spouštění, které umožňuje personálu elektrárny ověřit, zda fyzikální vlastnosti aktivní zóny reaktoru odpovídají konstrukčním požadavkům.</p>
<figure id="attachment_56929" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-56929" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-800x533.jpg 800w" alt="V současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny)." width="900" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj: Beales).</figcaption></figure>
<p>Ostrovets je první běloruskou jadernou elektrárnou. Nachází se u města Astravec v regionu Grodno. Zavážka paliva na prvním bloku JE Ostrovets, která po dokončení bude disponovat dvěma reaktory typu VVER-1200, byla provedena v srpnu.</p>
<h2>Více než 50 fyzikálních testů</h2>
<p>Rosatom uvedl, že specialisté provedli více než 50 fyzikálních experimentů s neutronovými charakteristikami první palivové vsázky včetně ověření provozní spolehlivosti monitorovacího a bezpečnostního systému reaktoru.</p>
<figure id="attachment_88681" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-88681" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom-512x341.jpg 512w" alt="" width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Ostrovets; Zdroj: Beales</figcaption></figure>
<p>Výsledky těchto zkoušek budou předány běloruskému jadernému dozoru (Gosatomnadzor), jehož povolení je vyžadováno pro uvedení reaktorového bloku do komerčního provozu. Pokud dozor shledá výsledky testů uspokojivé a udělí povolení pro energetické spuštění bloku, může provozovatel elektrárny zahájit postupné zvyšování výkonu až na nominální parametry.</p>
<h2>Rozmanitá palivová vsázka</h2>
<p>Atomenergomash JSC, inženýrská divize ruské společnosti Rosatom, je dodavatelem všech klíčových zařízení pro běloruskou elektrárnu. Zavezené jaderné palivo bylo vyrobeno závodem Novosibirsk Chemical Concentrates. Obohacení palivových souborů se pohybuje v rozmezí 1,3 % až 4,4 %.</p>
<figure id="attachment_44141" class="wp-caption alignnone" style="width: 1000px;"><img class="size-full wp-image-44141" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-512x277.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-768x415.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-725x392.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-800x433.jpg 800w" alt="Palivová kazeta. Jaderné palivo. Nuclear Fuel. Zdroj TVEL" width="1000" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor od společnosti TVEL; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
<p>Palivové soubory s nižším obohacením fungují v aktivní zóně jako reflektor a umisťují se na jejím okraj. Snižují únik neutronů mimo aktivní zónu reaktoru a díky tomu jsou stěny reaktorové nádoby méně namáhány neutronovým tokem. V provozovaných energetických reaktorech se do této zóny umisťují palivové soubory s nejvyšším vyhořením (4. až 5. palivová kampaň).</p>
<h2>První blok generace 3+ mimo Rusko</h2>
<p>Mezivládní dohoda mezi Ruskem a Běloruskem o výstavbě běloruské jaderné elektrárny byla podepsána v březnu 2011.</p>
<figure id="attachment_51517" class="wp-caption alignnone" style="width: 675px;"><img class="size-full wp-image-51517" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg" sizes="(max-width: 675px) 100vw, 675px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg 675w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva-512x341.jpg 512w" alt="Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="675" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj: Rosatom)</figcaption></figure>
<p>První blok jaderné elektrárny Ostrovets je prvním ruským reaktorem designu generace 3+ postaveným v zahraničí. V současné době jsou v Rusku provozovány tři reaktorové bloky tohoto typu. Dva v areálu JE Novovoroněž a jeden v JE Leningrad. V červenci byla dokončena výstavba a spouštěcí úkony pro uvedení do provozu čtvrtého ruského reaktoru tohoto typu, Leningrad 6.</p>
<p>Další reaktory generace 3+ designu VVER-1200 jsou plánovány nebo ve výstavbě v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: AES</em></p>


Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Ostrovets dosáhla poprvé minimálního kontrolovaného výkonu

<p><strong>Japonský jaderný dozor dnes schválil program decommissioningu pro druhý blok jaderné elektrárny Ikata společnosti Shikoku Electric Power Company v prefektuře Ehime. Kompletní dokončení vyřazení reaktorového bloku z provozu je předpokládáno do roku 2059.</strong></p>
<h2>Vysoké náklady na splnění bezpečnostních požadavků</h2>
<p>Ikata 2 je tlakovodní reaktor s instalovaným elektrickým výkonem 538 MW, který byl spuštěn v březnu 1988. V lednu 2012 byl blok odstaven do plánované odstávky. Shikoku následně v březnu 2018 oznámila, že již neplánuje reaktor opětovně spustit. Společnost uvedla, že rozsah nutných úprav a náklady spojené s modernizací 40 let starého bloku, které vyžadují aktualizované japonské bezpečnostní standardy, nečiní znovuspuštění elektrárny ekonomickým.</p>
<figure id="attachment_87113" class="wp-caption alignnone" style="width: 696px;"><img class="size-full wp-image-87113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/elektroenergetický-mix-Japonska.png" sizes="(max-width: 696px) 100vw, 696px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/elektroenergetický-mix-Japonska.png 696w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/elektroenergetický-mix-Japonska-512x435.png 512w" alt="" width="696" height="592" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj elektroenergetického mixu v Japonsku do roku 2017. Zdroj:</figcaption></figure>
<p>Provozovatel elektrárny předložil národnímu regulátorovi program trvalého vyřazení elektrárny z provozu 10. října 2018. Shikoku také předložila žádost o decommissioning prefektuře Ehime a obci Ikata, dle dohod s těmito místními orgány o jaderné bezpečnosti.</p>
<p>Po přezkoumání, které zahrnovalo celkem sedm veřejných projednání, zveřejnil národní regulátor ve středu souhlas s plánem trvalého vyřazení bloku Ikata 2 z provozu.</p>
<h2>Čtyři fáze trvající dohromady 40 let</h2>
<p>Podle předloženého plánu zabere celý proces vyřazení elektrárny z provozu přibližně 40 let a bude rozdělen do čtyř fází. První fáze potrvá přibližně 10 let a bude zahrnovat přípravu reaktoru k rozebrání (včetně vyvezení jaderného paliva a vyhodnocení radiační situace).</p>
<p>Druhá fáze by měla trvat asi 15 let a zaměří se na demontáž pomocných zařízení reaktoru a dalších hlavních zařízení. Třetí fáze je plánována na 8 let, během kterých dojde k demontáži samotné reaktorové nádoby. V poslední, čtvrté fázi proběhne demolice všech ostatních přidružených budov a příprava plochy pro další možné využití.</p>
<figure id="attachment_88525" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-88525" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ikata-nuclear-power-plant-Shikuko.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ikata-nuclear-power-plant-Shikuko.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ikata-nuclear-power-plant-Shikuko-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ikata-nuclear-power-plant-Shikuko-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Ikata; Zdroj: Shikoku</figcaption></figure>
<p>Během první fáze bude z bloku vyvezeno veškeré jaderné palivo. Celkem půjde o 316 použitých palivových souborů určených k přepracování a 102 čerstvých palivových souborů, které budou vráceny jejich výrobci.</p>
<h2>První blok JE Ikata byl odstaven v roce 2011</h2>
<p>Společnost Shikoku se v březnu 2016 rozhodla odstavit první blok JE Ikata, tlakovodní reaktor s elektrickým výkonem 538 MW, který zahájil komerční provoz v září 1977. Tento blok původně zahájil plánovanou odstávku v září 2011. Dle vyjádření společnosti Shikoku by nutná investice s cílem dalšího provozu za původně plánovanou 40 letou životnost bloku přesáhla 1,5 miliardy dolarů.</p>
<p>Národní regulátor vyhověl požadavku provozovatele reaktorový blok Ikata 1 trvale odstavit v červnu 2017. Schválený plán decommissioningu prvního bloku počítá rovněž se čtyřmi fázemi trvajícími souhrnně 40 let.</p>
<figure id="attachment_57576" class="wp-caption alignnone" style="width: 574px;"><img class="size-full wp-image-57576" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Soucasny-stav-japonske-jaderne-flotily-stav-k-listopadu-2018.png" sizes="(max-width: 574px) 100vw, 574px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Soucasny-stav-japonske-jaderne-flotily-stav-k-listopadu-2018.png 574w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Soucasny-stav-japonske-jaderne-flotily-stav-k-listopadu-2018-512x471.png 512w" alt="Současný stav japonské jaderné flotily (stav k listopadu 2018). Zdroj: EIA" width="574" height="528" /><figcaption class="wp-caption-text">Stav japonské jaderné flotily (k listopadu 2018). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: Newsliner</em></p>


Japonský regulátor schválil plán vyřazení jaderné elektrárny Ikata 2 z provozu

<p><strong><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/New-nuclear-regulations-proposed-in-Sweden">Švédský úřad pro radiační bezpečnost (SSM) zaslal k formální diskuzi návrhy tří nových nařízení</a>. Navrhované předpisy se týkají designu, technických analýz a provozu jaderných reaktorů. Návrhy by měly vstoupit v platnost 1. ledna 2022.</strong></p>
<h2>Práce na předpisech trvající 7 let</h2>
<p>SSM oznámila, že práce na nových regulacích probíhají od roku 2013, ale potřeba jejich zavedení vznikla již v letech 2011 a 2012 po přezkoumání tehdejších švédských předpisů Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.</p>
<blockquote><p><strong>„Došlo ke komplexní aktualizaci původních předpisů s cílem udržet a zlepšit radiační bezpečnost v jaderných elektrárnách,“</strong> uvedl národní regulátor (SSM).</p></blockquote>
<figure id="attachment_78384" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-78384" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Forsmark; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<p>Nové regulace z oblasti reaktorového designu, analýz a provozu jaderných reaktorů pokrývají veškeré aspekty radiační bezpečnosti: bezpečnost, radiační ochranu a fyzickou ochranu. SSM sdělilo, že požadavky jsou v souladu s předpisy EU a mezinárodními normami a mají mimo jiné vést ke zlepšení schopnosti jaderných reaktorů zvládat mimořádné radiační situace a zvýšení ochrany před působením nepřátelských vlivů.</p>
<p>Požadavky jsou také kladeny na provedení dalších analýz schopností zařízení zvládat vnitřní a vnější události, které mohou vést k rychlému a velkému úniku radioaktivních látek.</p>
<h2>Prodlužování životnosti a požadavky na údržbu</h2>
<blockquote><p><strong>„Švédské jaderné reaktory nyní vstupují do nové éry, kdy doba jejich provozu v průměru překračuje 40 let, což je jejich původní projektovaná životnost,“</strong> řekl Lars Skånberg poradce pro jadernou bezpečnost Švédského úřadu pro radiační bezpečnost.</p></blockquote>
<p>Prodloužení původní životnosti reaktorových bloků ukládá držiteli licence další požadavky na zajištění radiační bezpečnosti a její postupně zvyšování.</p>
<figure id="attachment_46887" class="wp-caption alignnone" style="width: 476px;"><img class="size-full wp-image-46887" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/26pro-jadernou-elektrarnu-forsmark-dodala-skoda-js-mriz-a-plast-aktivni-zony-varneho-reaktoru.jpeg" sizes="(max-width: 476px) 100vw, 476px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/26pro-jadernou-elektrarnu-forsmark-dodala-skoda-js-mriz-a-plast-aktivni-zony-varneho-reaktoru.jpeg 476w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/26pro-jadernou-elektrarnu-forsmark-dodala-skoda-js-mriz-a-plast-aktivni-zony-varneho-reaktoru-351x512.jpeg 351w" alt="Pro jadernou elektrárnu Forsmark dodala Škoda JS mříž a plášť aktivní zóny varného reaktoru (zdroj Škoda JS)." width="476" height="694" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro jadernou elektrárnu Forsmark dodala Škoda JS mříž a plášť aktivní zóny varného reaktoru (zdroj Škoda JS).</figcaption></figure>
<blockquote><p><strong>„Mimo jiné to znamená, že požadavky na správu údržby a řízení stárnutí zařízení jsou nyní přezkoumávány, zpřísňovány a rozšiřovány prostřednictvím nových předpisů. Předpisy jsou rovněž aplikovatelné na nové jaderné reaktory,“ </strong>dodal Skånberg.</p></blockquote>
<figure id="attachment_10592" class="wp-caption alignnone" style="width: 959px;"><img class="size-full wp-image-10592" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn.jpg 959w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-512x174.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-768x261.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-725x246.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-800x272.jpg 800w" alt="" width="959" height="326" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Oskarshamn. Zdroj: okg.se</figcaption></figure>
<blockquote><p><strong>„Jedná se o velmi důležitý milník v práci, která probíhá již dlouhou řadu let a díky níž modernizujeme a vyjasňujeme požadavky na provoz švédských jaderných reaktorů,“</strong> uvádí generální ředitelka SSM, Nina Cromnier.</p></blockquote>
<p>Sedm provozovaných švédských jaderných reaktorů ve třech oblastech (Forsmark, Oskarshamn a Ringhals) tvoří přibližně 40 % švédské produkce elektřiny.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie (JE Ringhalls): Vattenfall</em></p>


Švédsko navrhuje nové předpisy pro provoz jaderných zařízení

<p><strong><a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">Společnost JSC Akkuyu Nuklear oznámila dokončení betonáže základové desky pro reaktorovou budovu a strojovnu druhého bloku nově budované Jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin na jihu Turecka</a>. Elektrárna má po dokončení disponovat instalovaným elektrickým výkonem 4800 MW, který zajistí čtyři tlakovodní reaktory VVER-1200, a má pokrýt přibližně 10 % turecké elektrické spotřeby. </strong></p>
<p>Hlavním dodavatelem projektu je ruská státní společnost Rosatom. Zvolený obchodní model build-own-operate je u Rosatomu první svého druhu a realizuje jej na základě mezistátní smlouvy v hodnotě 20 miliard dolarů (cca 461 miliard korun) podepsané Ruskem a Tureckem v květnu 2010.</p>
<figure id="attachment_88016" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88016" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Betonáž základů turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<h2>Kovové armování srovnatelné s třetinou Eiffelovy věže</h2>
<p>Na základovou desku reaktorové budovy bylo spotřebováno více než 17 000 kubických metrů betonu. Zabetonovaná plocha činí celkem 6864 čtverečních metrů, má výšku 2,6 m a hloubku 8 metrů.</p>
<figure id="attachment_88017" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88017" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-800x461.jpg 800w" alt="" width="525" height="302" /><figcaption class="wp-caption-text">Základy turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<blockquote><p><strong>„Abychom zajistili maximální pevnost desky, základ obsahuje celkem 2451 tun ocelových výztuží, což odpovídá třetině hmotnosti všech kovových konstrukcí Eiffelovy věže,“</strong> uvedla JSC Akkuyu Nuklear.<strong> „Pro udržení výztuží v požadované poloze se používá pevný kovový rám.“</strong></p></blockquote>
<h2>Základy pro téměř půl milionu tun</h2>
<p>Hmotnost plně funkční reaktorové budovy bude činit přibližně 470 000 tun, což znamená že základová deska ponese hmotnost dvakrát větší, než je hmotnost největší výletní lodi na světě. Celá základová deska reaktorové haly je „vysoce odolná vůči zemětřesení“.</p>
<figure id="attachment_88018" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88018" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<p>Stavba základové desky strojovny obsahuje přibližně 3200 tun ocelových výztuží a její pevnost podporuje 363 nosných rámů. Plocha betonované základové desky činí 5814 metrů čtverečních a sahá do hloubky -12,5 až -7,1 m pod povrch země. Výška desky strojovny se pohybuje mezi 2 až 5,4 metry nad úroveň země.</p>
<p><em>Zdroj informací a úvodní fotografie: <a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">JSC Akkuyu Nuklear</a></em></p>


Na budované první turecké jaderné elektrárně byly dokončeny základy druhého bloku

<p><strong><a href="https://www.tvel.ru/en/press-center/news/?ELEMENT_ID=8542">TVEL, výrobce jaderného paliva a dceřiná společnost ruského Rosatomu, dodal palivo pro budapešťský výzkumný reaktor (BVR).</a> Palivové soubory s označením VVR-M2, vyrobené závodem Novosibirsk Chemical Concentrates, byly předány na základě smlouvy podepsané v roce 2019 Centrem pro energetický výzkum pod maďarskou akademií věd.</strong></p>
<h2>Provoz na stejném typu paliva od roku 1959</h2>
<p>BVR je jedním z nejstarších a nejvýkonnějších výzkumných reaktorů ve střední Evropě. Jedná se o reaktor tlakovodního typu VVR původně sovětského designu. Poprvé dosáhl kritického stavu v roce 1959 a od té doby byl několikrát vylepšen a modernizován. Reaktor od svého spuštění využívá palivové soubor ze závodu Novosibirsk Chemical Concentrates, společnosti TVEL. Počínaje rokem 2012 jsou do reaktoru zaváženy pouze palivové vsázky s nízkým obohacením.</p>
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4654px;"><img class="size-large" src="https://www.tvel.ru/upload/iblock/ece/ece6e882afc833e46439e312635a8ce5.jpg" width="4654" height="2218" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor VVR-M2; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
<p>Reaktor je využíván k výzkumným účelům v oblastech jaderné fyziky a materiálového inženýrství, zejména pro rozvoj maďarské jaderné energetiky. BVR je využíván jako hlavní výzkumné pracoviště Budapešťského neutronového centra pro výzkum vlastností reaktorových materiálů a jaderného palivového cyklu.</p>
<h2>Technická podpora jaderné elektrárny Pakš</h2>
<p>Centrum energetického výzkumu hraje zásadní roli v podpoře provozu jaderné elektrárny Pakš, jediné maďarské jaderné elektrárny, která pokrývá přibližně 50 % elektrické výroby v Maďarsku.</p>
<p>Výzkum zahrnuje například studium degradace materiálů reaktorových komponent vlivem radiace, management použitého paliva a radioaktivního odpadu, uzavřeného palivového cyklu, reaktorové fyziky a termomechanického chování jaderného paliva.</p>
<figure id="attachment_29594" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-29594" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big-512x342.jpg 512w" alt="" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">V současnosti jsou v lokalitě Paks v provozu 4 bloky VVER-440. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<blockquote><p><strong>„TVEL je hrdý na tuto dlouholetou úspěšnou spolupráci s maďarským jaderným průmyslem a výzkumem. Budapešťský výzkumný reaktor má v historii našich vztahů speciální postavení. Toto zařízení funguje na ruském jaderném palivu již více než 60 let,“</strong> řekl Oleg Grigoriyev senior viceprezident pro obchod a mezinárodní obchod společnosti TVEL. <strong>„V tomto období byla například (před 38 lety) spuštěna jaderná elektrárna Pakš. Spuštění tohoto reaktoru hrálo kritickou roli v rozvoji silně zakořeněné tradice ve výzkumu jaderné fyziky, která je důležitá pro zemi s tak rozvinutým jaderným průmyslem.“</strong></p></blockquote>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: TVEL</em></p>


Ruský TVEL dodal palivo pro maďarský výzkumný reaktor

<p><strong>Pákistánský reaktorový blok čínského designu Hualong One dokončil 4. září horké funkční testy. Oznámila to v pondělí společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Komerční spuštění reaktoru Karáčí 2 je plánováno na příští rok.</strong></p>
<p>Karáčí 2 a 3 jsou prvními bloky designu Hualong One budované mimo Čínu, které pro mezinárodní trh využívají obchodní název HPR-1000.</p>
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-1024x600.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="525" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
<h2>Horké a studené testy prověřily soulad s projektem a těsnost okruhu</h2>
<p>Součástí horkých testů je postupné zvyšování teploty média v chladícím systému primárního okruhu a provedení komplexních testů k ověření cirkulace chladiva a správné funkce bezpečnostních systémů.</p>
<p>Horké testy simulují teplotní podmínky za provozu bloku. Před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru ověří horké testy, zda elektrárna a její vybavení spolu s instalovanými systémy odpovídají konstrukčním požadavkům bloku.</p>
<figure id="attachment_87512" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Operátoři blokové dozorny JE Karáčí 2 po dokončení horkých testů; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
<p>Studené funkční testy, které se provádí za účelem kontroly správné instalace a připravenosti jednotlivých systémů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti ve studeném stavu, byly dokončeny na reaktorovém bloku Karáčí 2 již v prosinci roku 2019. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního okruhu.</p>
<h2>Velká čínská jaderná výstavba</h2>
<p>Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015 a třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku letos v dubnu. Uvedení reaktorových bloků do komerčního provozu je plánováno na rok 2021 a 2022.</p>
<figure id="attachment_56152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-56152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-725x408.jpg 725w" alt="Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z výstavby jaderného reaktoru Hualong One (HPR-1000) pákistánské jaderné elektrárny Karáčí; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
<p>Čtyři reaktorové bloky designu Hualong One, Fuqing 5 a 6 v čínské provincii Fu-ťien a Fang-čcheng-kang 3 a 4 v provincii Kuang-si by měly být spuštěny do konce roku 2022. Proces zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru Fuqing 5 začal 4. září 2020, a tento blok by měl být spuštěn koncem tohoto roku. Sousední blok Fuqing 6 bude následovat v příštím roce. CNNC také zahájila výstavbu na Jaderné elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien a první ze dvou bloků JE Taipingling v provincii Kuang-tung.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie (bloková dozorna JE Tchien-wan reaktoru Hualong One): CNNC</em></p>


Na pákistánské jaderné elektrárně Karáčí 2 byly dokončeny horké testy

<p><strong>Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.</strong></p>
<p>Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.</p>
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
<p>Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.</p>
<p>Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.</p>
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
<p>Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.</p>
<p>Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.</p>
<p><img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><span style="font-size: 14px; color: #666666; font-style: italic;">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</span></p>
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
<p>Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.</p>
<p>Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.</p>


Energetika v zahraničí

Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

<p><strong><a href="https://www.enec.gov.ae/news/latest-news/barakah-nuclear-energy-plant-unit-1-successfully-connects-to-uae-transmission-grid/">První blok Jaderné elektrárny Barakah v regionu Al Dhafrah, který je součástí emirátu Abú Zabí, byl minulou středu připojen k síti</a> a začal dodávat elektřinu pro Spojené arabské emiráty (SAE). Reaktor jihokorejského designu APR-1400 vstoupí dle harmonogramu do komerčního provozu koncem tohoto roku.</strong></p>
<p>Blok obdržel v únoru 2020 provozní licenci a v březnu došlo k zavezení paliva do aktivní zóny reaktoru Barakah 1. Reaktorový blok byl poprvé spuštěn v červenci provozovatelem Nawah Energy Company, který je dceřinou společností Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC). Od té doby provedl operační tým řadu testů a postupně navyšoval výkon bloku.</p>
<h2>Nové vedení zvláště vysokého napětí</h2>
<p>Ve spolupráci se společností Abu Dhabi Transmission and Despatch Company (Transco), dceřinou společností Abu Dhabi National Energy Company, byl turbogenerátor prvního bloku JE Barakah začleněn do výrobních zdrojů a synchronizován s požadavky přenosové soustavy Spojených arabských emirátů. Transco vybudovalo pro připojení nové jaderné elektrárny celkem 952 kilometrů elektrického vedení 400 kV, které připojilo Barakah k elektrické síti Abú Zabí.</p>
<figure id="attachment_81139" class="wp-caption alignnone" style="width: 605px;"><img class="size-full wp-image-81139" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/7.jpg" sizes="(max-width: 605px) 100vw, 605px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/7.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/7-512x288.jpg 512w" alt="První skupina budoucích operátorů jaderné elektrárny Barakah, kteří dostali licenci úřadu pro jadernou bezpečnost FANFR (zdroj Nawah)." width="605" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">První skupina budoucích operátorů jaderné elektrárny Barakah, kteří dostali licenci úřadu pro jadernou bezpečnost FANFR; Zdroj: Nawah</figcaption></figure>
<p>Připojením bloku k elektrizační soustavě zahájili operátoři proces postupného navyšování výkonu bloku, jehož součástí je provádění testů na různých výkonových úrovních. ENEC uvedl, že tento proces bude probíhat podle nejlepší světové praxe a bezpečnostních postupů, které vyústí vyvedením bloku na nominální výkon.</p>
<figure id="attachment_71038" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-71038" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-1024x576.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-800x450.jpg 800w" alt="Simulátor velínu v elektrárně Barakah (zdroj oficiální fotograf KHNP)." width="525" height="295" /><figcaption class="wp-caption-text">Simulátor velínu v elektrárně Barakah; Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
<h2>Pokrytí 25 % spotřeby SAE na dobu 60 let</h2>
<p>„Bezpečné připojení prvního reaktorového bloku k elektrizační soustavě Spojených arabských emirátů znamená klíčový moment, kdy začínáme plnit své poslání podpořit růst národa nepřetržitou dodávkou čisté elektřiny,“ uvedl výkonný ředitel ENEC, Mohamed Al Hammadi. „Připojení prvního bloku k síti je skutečným začátkem nové éry našeho projektu, který stojí na letech příprav a dodržení nejvyšších mezinárodních standardů bezpečnosti a kvality. Jsme přesvědčeni, že naši lidé a naše technologie budou pokračovat v postupu k dosažení komerčního provozu bloku a dokončení zbývajících třech reaktorových bloků s cílem dosáhnout pokrytí 25 % spotřeby elektřiny Spojených arabských emirátů na dobu nejméně 60 let.“</p>
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4000px;"><img class="aligncenter" src="https://www.enec.gov.ae/images/grid-connection-1-5f3cd00298093.jpg" alt="" width="4000" height="2667" /><figcaption class="wp-caption-text">Připojení prvního bloku JE Barakah k elektrizační soustavě; Zdroj: ENEC</figcaption></figure>
<p>„Tento projekt kromě snahy SAE o začlenění další čisté formy výroby energie přináší jednu z nejambicióznějších transformací energetiky v regionu i na světě a směřuje národ na novou cestu udržitelného rozvoje a elektrifikace,“ dodal Al Mammadi.</p>
<figure id="attachment_36278" class="wp-caption aligncenter" style="width: 740px;"><img class="aligncenter wp-image-36278 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/apr1400b.gif" alt="Design reaktoru APR 1400" width="740" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Design reaktoru APR-1400; Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
<p>Agneta Rising, generální ředitelka Světové jaderné asociace (WNA), sdělila: „Toto je skvělý úspěch pro všechny, kteří pracují na JE Barakah. Dnešním dnem se SAE připojují na rostoucí seznam zemí, které si zvolily jadernou energetiku jako součást jejich závazku k čistší a udržitelnější budoucnosti. To, co se lidé při realizaci projektu naučili a dosáhli, by mělo být předlohou pro celý svět, aby ostatní mohli více těžit z hodnot a benefitů, které nabízí jaderná energie.“</p>
<h2>Projekt za 20 miliard dolarů</h2>
<p>ENEC nedávno oznámil dokončení výstavby druhého bloku JE Barakah, přičemž nyní připravuje operativní program pro jeho spuštění provozovatelem Nawah Energy Company. Stavba třetího a čtvrtého bloku je momentálně dokončena z 93 %, respektive 86 % a celý projekt JE Barakah je dokončen z 94 %.</p>
<figure id="attachment_31461" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-31461" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-1024x744.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-1024x744.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-512x372.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-768x558.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-725x527.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-800x582.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP.png 1359w" alt="" width="525" height="381" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná výstavba reaktorů APR z roku 2016; Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
<div class="mceTemp"></div>
<p>Podle dohody v hodnotě 20 miliard amerických dolarů zveřejněné v prosinci 2009 mají být na jaderné elektrárně Barakah postaveny čtyři reaktory jihokorejského designu APR-1400. Konsorcium firem vede korejská společnost Korea Electric Power Corporation (KEPCO). První betonáž reaktorového bloku Barakah 1 proběhla v červenci 2012, následována betonážemi ostatních bloků 2-4 v dubnu, 2013, září 2014 a červenci 2015.</p>


První jaderný blok ve Spojených arabských emirátech začal dodávat elektřinu do sítě

<p><strong><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-submits-EIA-programme-on-very-low-level-waste">Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) minulý pátek předložila program posouzení vlivu na životní prostředí (EIA)</a> Ministerstvu hospodářství a zaměstnanosti kvůli vybudování úložiště nízkoaktivních odpadů v areálu JE Olkiluoto. Alternativy spočívají ve vybudování nového povrchového úložiště, nebo rozšíření stávajícího hlubinného úložiště.</strong></p>
<p>Nízkoaktivní odpady zahrnují například krycí plasty a ochranné oděvy, které se využívají v průběhu odstávek jaderné elektrárny. Úložiště pro tyto odpady by mělo být vybudováno těsně pod zemským povrchem, nebo, jak je obvyklé, na povrchu.</p>
<figure id="attachment_12054" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-12054 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg 800w" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" height="576" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu.</figcaption></figure>
<p>V souvislosti s budovaným úložištěm bude vytvořen i systém drenáže a sběru vody, díky kterému je možné sledovat kvalitu prosakující vody. Odpad umístěný na vrcholu substruktury je uzavřen do odpadních kontejnerů. Velikost navrženého zařízení v areálu Olkiluoto by měla být mezi 90-115 metry.</p>
<h2>První zařízení svého druhu ve Finsku</h2>
<p>TVO poznamenalo, že podobné zařízení je již dlouhou dobu provozováno v jiných zemích, ale ve Finsku se bude jednat o první případ využití. Například ve Švédsku je úložiště tohoto typu v provozu od roku 1993.</p>
<figure id="attachment_47003" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-47003 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/onkalo-800x533.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1365" /><figcaption class="wp-caption-text">Vstup do stávajícího hlubinného úložiště ONKALO ve Finsku. Zdroj: posiva.fi</figcaption></figure>
<p>Nízko a středněaktivní provozní odpady produkované JE Olkiluoto jsou momentálně skladovány v úložišti VLJ. Zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 1992 a skládá se ze dvou kamenných sil a haly spojující dvě pomocná zařízení vybudovaná v hloubce 60-100 metrů uvnitř skalnatého podloží. Nízkoaktivní odpad je uložen ve skalnatých silech v betonových boxech a v druhém kamenném silu jsou v železobetonu skladovány středněaktivní odpady.</p>
<h2>8500 metrů krychlových pro radioaktivní odpady</h2>
<p>Nízkoaktivní odpady jsou stlačeny hydraulickým lisem do 200litrových sudů na polovinu původního objemu. Úroveň radioaktivity každého uskladněného sudu je měřena před samotným uložením. Silo pro ukládání nízkoaktivních odpadů má kapacitu okolo 5000 metrů kubických, zatímco kapacita pro středněaktivní odpady činí 3500 metrů kubických.</p>
<figure id="attachment_20763" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-20763 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3.jpg 3534w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3-512x293.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3-768x440.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3-1024x586.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3-725x415.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Olkiluoto3-800x458.jpg 800w" alt="EPR reaktor Olkiluoto 3. Zdroj: TVO" width="3534" height="2023" /><figcaption class="wp-caption-text">EPR reaktor Olkiluoto 3. Zdroj: TVO</figcaption></figure>
<p>Program EIA je prvním krokem v procesu posouzení vlivu projektu na životní prostředí. Zahrnuje prošetření dopadu projektu na životní prostředí a možná opatření pro jejich zmírnění. Studii EIA připravuje strana, která je za projekt odpovědná. Ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti je v této záležitosti koordinačním orgánem.</p>
<h2>Měsíční připomínkové řízení</h2>
<p>Ministerstvo uvedlo, že nyní požádá úřady a firmy, aby k programu EIA podaly svá vyjádření. Bude také organizovat veřejné projednávání pro občany a zájmové skupiny. Období pro připomínky je od 21. srpna do 21. září. Předložené připomínky a stanoviska budou publikovány na webových stránkách ministerstva.</p>
<figure id="attachment_22294" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-22294 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658.jpg 1772w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/DSC0658-800x531.jpg 800w" alt="" width="1772" height="1177" /><figcaption class="wp-caption-text">Úložiště nízkoaktivních jaderných materiálů EDU; Zdroj: Archiv EDU</figcaption></figure>
<p>Veškerá stanoviska a názory podané v průběhu připomínkového řízení budou zohledněny v prohlášení ministerstva k programu EIA. Po skončení první fáze programu EIA bude následovat zpráva EIA.</p>


Finské TVO předložilo program EIA pro úložiště nízkoaktivních odpadů

<p><strong>I<a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/installation-of-reactor-pressure-vessel-dry-shielding-completed-on-kudankulam-npp-unit-3-india/">ndický dodavatel Larsen &amp; Toubro dokončil dle harmonogramu instalaci „suchého štítu“ pro reaktorovou nádobu na třetím bloku Jaderné elektrárny Kudankulam</a>, která je budována v Tamilnádu. Kromě toho ruská společnost Atommash oznámila zahájení instalace parogenerátorů na pátém bloku této elektrárny.</strong></p>
<h2>Suchý štít</h2>
<p>Suchý štít je ocelový válec vyplněný betonem, který je umístěn kolem reaktorové nádoby. Tento štít zajišťuje snížení neutronového toku a také pomáhá chránit před přehřátím železobetonové konstrukce reaktorové šachty. Suchý štít, který váží 140 tun, byl vyroben firmou JSC Tyazhmash ve městě Syzraň, které se nachází v Samarské oblasti v Ruské federaci.</p>
<h2>Instalace parogenerátorů</h2>
<p><a href="http://www.aem-group.ru/en/mediacenter/news/atommash-started-manufacturing-of-steam-generators-for-the-fifth-power-unit-of-the-indian-npp-kudankulam.html">Atommash, dceřiná společnost ruského Rosatomu, zahájila výrobu parogenerátorů pro pátý blok Jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Společnost již dříve vyrobila stejná zařízení i pro třetí a čtvrtý blok elektrárny. Každý z parogenerátorů má průměr více než 4 metry, délku přibližně 15 metrů a váží 340 tun.</p>
<figure id="attachment_86666" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-86666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-800x533.jpg 800w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Parogenerátor pro Kudankulam 4; Zdroj: AEM technology</figcaption></figure>
<p>Nuclear Power Corporation of India staví čtyři nové reaktorové bloky (Kudankulam 3-6), každý s instalovaným elektrickým výkonem 1000 MW. V areálu jaderné elektrárny se již nachází reaktorové bloky 1 a 2, které zahájily komerční provoz v prosinci 2014, respektive v dubnu 2017.</p>
<p><em>Úvodní fotografie: Výroba parogenerátoru pro JE Kudankulam 5, zdroj: AEM technology</em></p>
