Arménie plánuje prodloužit provoz jaderného bloku v elektrárně Metsamor až do roku 2026. Země je rovněž stále otevřená možnosti výstavby nového jaderného zdroje.
Jaderná elektrárna Metsamor se skládá ze dvou ruských bloků <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/armenia.aspx">VVER-440 V230</a>, každý s instalovaným elektrickým výkonem 376 MW. Bloky byly uváděny do provozu v letech <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">1976 a 1980</a>, ale jejich provoz byl pozastaven kvůli obavám o bezpečnost zařízení v silně seizmicky aktivní oblasti. Provoz bloků byl pozastaven v roce 1988, i přestože na začátku roku 1988 vydržely <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">silné zemětřesení bez potíží</a>. Provoz druhého bloku byl po významných technických úpravách obnoven v roce 1995, a právě jeho další provoz je předmětem dnešních jednání.
Informaci o schválení prodloužení provozu přinesla nová zpravodajská agentura ARKA ihned po schválení nového energetického akčního plánu platného do roku 2040.
První blok již nebyl po odstavení v roce 1988 znovu spuštěn a po <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/armenia.aspx">13 letech provozu</a> je nyní ve fázi rozebírání. Původní projekt plánoval se 4 jadernými bloky, ale myšlenka na výstavba 3. a 4. bloku byla po havárii jaderné elektrárny Černobyl opuštěna.
<figure id="attachment_91980" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1023px;"><img class="wp-image-91980 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s.jpg 1023w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-800x450.jpg 800w" alt="" width="1023" height="575" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna jaderné elektrárny Metsamor Zdroj: rferl.org</figcaption></figure>
Životnost druhého bloku byla v minulosti již jednou prodlužována. Na úpravách a vylepšení zařízení spolupracovala Arménie nejen s Rosatomem, ale i se společností <a href="https://www.skoda-js.cz/splnili-jsme-dalsi-dulezity-milnik-v-projektu-modernizace-rrcs-pro-armenskou-je-metsamor/">ŠKODA JS</a>, která dodávala modernizované systémy řízení regulačních tyčí a dalších zařízení. Provoz druhého bloku Metsamor je pro Arménii důležitý, jelikož zajišťuje 39 % poptávky po elektřině v zemi.
<blockquote>„Zapojení jaderné elektrárny v arménské rozvodné síti nám umožní diverzifikovat energetické zdroje, přičemž nezvýšíme závislost země na dodávkách zemního plynu. Navíc jaderná elektrárna nevypouští škodlivé emise oxidu uhličitého,“ poznamenává arménský <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">národní energetický akční plán</a>.</blockquote>
<blockquote>„Vláda zůstává odhodlaná v problematice zapojení jaderné energetiky do energetického sektoru země. Možnost zvýšení životnosti stávajícího bloku je zároveň zárukou rozvoje těchto systémů s co nejmenšími náklady.“</blockquote>
Stávající investiční program prodloužení životnosti druhého bloku bude dokončen v roce 2023. Program, jehož celková cena investic je v hodnotě <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">330 milionů dolarů</a>, umožní provoz bloku až do roku 2026. Pokud bude provoz bloku bezpečný i poté, je možné životnost prodloužit o dalších 10 let při investici <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">150 milionů dolarů</a>.
Bezpečnost elektrárny je prověřována jak týmem provozovatelů, tak také týmem expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Agenturní mise <a href="https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-concludes-long-term-operational-safety-review-at-armenias-nuclear-power-plant">SALTO</a> (zabývající se dlouhodobým provozováním jaderných zařízení) hodnotila provoz elektrárny v prosinci 2018.
Arménie také zvažuje výstavbu nového jaderného zdroje. V minulosti byly provedeny studie proveditelnosti výstavby ruského návrhu AES-92 s výkonem mezi <a href="https://cnpp.iaea.org/countryprofiles/Armenia/Armenia.htm">600 a 1000 MW</a>. Nyní však s nadcházejícími úpravami a modernizací druhého bloku jsou vyhlídky na novou výstavbu opět posunuty.
Zdroj úvodního obrázku: azernews.az

Jaderné elektrárny

Arménie plánuje další prodloužení provozu jaderné elektrárny Metsamor

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-2-achieves-1-TWh-milestone">Druhý blok jaderné elektrárny Leningrad II v západním Rusku překonal 15. ledna 1 TWh</a> vyrobené elektřiny. Tohoto milníku blok dosáhl v rámci svého pilotního provozu, který byl zahájen v listopadu minulého roku.
„K tomuto okamžiku byl reaktorový blok provozován na různých výkonových úrovních úspěšně již 85 dní,“ řekl minulý pátek Alexander Belyaev, hlavní inženýr JE Leningrad II. „Za tuto dobu, proběhly testy a prověrky na výkonových úrovních 40 %, 50 %, 75 % a 90 % instalovaného výkonu, aby potvrdily spolehlivý, efektivní a především bezpečný provoz bloku za různých provozních podmínek,“ dodává.
<figure id="attachment_37807" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="alignnone wp-image-37807 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2-512x342.jpg 512w" alt="Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2</figcaption></figure>
Nyní probíhají na reaktorovém bloku zkoušky při úrovni 100 % instalovaného výkonu a téměř 75 % tepelného výkonu.
<h2>Energetická podpora nových projektů</h2>
„První vyrobená miliarda kilowatthodin elektrické energie je samozřejmě důležitá, ale pro nás vcelku normální událost, která potvrzuje schopnost plnit hlavní úkol elektrárny, a tím je vyrábět elektřinu. Produkce elektrické a tepelné energie umožní pokračující realizaci řady velkých investičních projektů v severozápadní části Ruska, které vyžadují značné energetické kapacity,“ uvádí Belyaev.
<figure id="attachment_91960" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91960" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Leningrad-II_1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Leningrad-II_1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Leningrad-II_1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Leningrad-II_1-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Leningrad II; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Po ukončení pilotního provozu bude blok odstaven pro inspekci zařízení a následné schvalování národním regulátorem. Spuštění reaktoru do průmyslového provozu se očekává v březnu 2021.
<h2>Čtyři nové VVER-1200 nahradí stárnoucí RBMK-1000</h2>
Stávající areál JE Leningrad v Sosnovém Boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000, zatímco nová elektrárna Leningrad II bude mít celkem čtyři bloky designu VVER-1200.
První blok Leningrad I byl odstaven pro dlouhodobé vyřazení z provozu 21. prosince 2018 a nový blok Leningrad II-1 připojili energetici k síti 9. března 2018, čímž se stal v pořadí druhým provozovaným reaktorem typu VVER-1200 po 6. bloku JE Novovoroněž, který byl spuštěn v roce 2016. Reaktorový blok JE Leningrad II-2 nahradí stárnoucí blok Leningrad I-2, který byl podle plánu trvale odstaven 10. listopadu 2020 po 45 letech provozu.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
„Projekt výstavby jaderné elektrárny Leningrad II zajistí JE Leningrad udržet si pozici největší jaderné elektrárny v Rusku,“ sdělil Belyaev.
Úvodní fotografie: Výstavba JE Leningrad II-2. Zdroj: Rosatom

Jaderná elektrárna Leningrad II-2 vyrobila první TWh elektřiny

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.
<blockquote>&#8222;Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení,&#8220; uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.
První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.
První blok by měl začít pracovat na plnou kapacitu, která činí 1200 megawattů, v prvním čtvrtletí letošního roku. Elektrárna má mít celkem dva bloky.
<figure id="attachement_83079" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Proti elektrárně dlouhodobě vystupuje Litva, protože stavba se nachází jen zhruba 50 kilometrů od litevského hlavního města Vilnius. Litva po spuštění elektrárny zastavila dovoz elektřiny z Běloruska.
Lukašenko již oznámil, že Minsk uvažuje o výstavbě druhé jaderné elektrárny. Naznačil, že by přebytek elektřiny mohla země použít na těžbu bitcoinů.

Ochranný systém odpojil běloruskou  jadernou elektrárnu, která je od listopadu v testovacím provozu

Názory

Jaderná energetika v roce 2020 - část I.

Obce a spolky z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu se dál chtějí proti stavbě bránit. Využít plánují všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit, až po případné právní kroky. Na dnešní on-line tiskové konferenci Platformy proti hlubinnému úložišti to uvedli zástupci obcí tří ze čtyř uvažovaných lokalit &#8211; Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Negativně se ke stavbě staví také obce z další možné lokality Janoch u Temelína, zjistila ČTK. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.
Do loňska se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu při zúžení na čtyři lokality vypadla pětice Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. O tom, že průzkumné práce se do budoucna budou uskutečňovat ve čtyřech doporučených lokalitách &#8211; Janoch, Horka, Hrádek a Březový potok, rozhodla před Vánoci vláda.
<blockquote>&#8222;Se zařazením našich obcí mezi lokality, kde bude pokračovat hledání úložiště, zásadně nesouhlasíme, nevnímáme ho jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend, která se u nás uskutečnila a v nichž občané úložiště odmítli,&#8220; řekl dnes Petr Piňos (ČSSD), starosta Budišova z lokality Horka.</blockquote>
&#8222;Vládní potvrzení výběru i naší lokality po přehlížení připomínek, bez legitimní oponentury a další odklady zákona o zapojení obcí, znovu jen dokazují nedůvěryhodnost celého procesu výběru,&#8220; doplnil místostarosta Cejle z lokality Hrádek Antonín Seknička (Sdružení nezávislých kandidátů Cejle).
Obě obce jsou členy Platformy proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků a postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje. Zástupci platformy dnes dále uvedli, že se mimo jiné obrátí se žádostí o aktivní pomoc na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem pak budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.
Se stavbou úložiště nesouhlasí ani obce v lokalitě Janoch, které členem platformy nejsou. &#8222;Postoj všech čtyř obcí, kterých se zatím trvalé úložiště týká, tedy Temelín, Dříteň, Olešník a město Hluboká, je zamítavý. Obáváme se o lokality spodních vod, proto usnesením všech zastupitelstev jsme výstavbu zamítli,&#8220; řekl dnes ČTK starosta Temelína Josef Váca (Nezávislí občané).
Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku ledna uvedlo, že každá obec z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu brzy obdrží milion korun. Počítá s tím novela atomového zákona, která od Nového roku nabyla účinnosti, uvedla mluvčí úřadu Štěpánka Filipová. Jednorázový příspěvek podle Filipové obdrží 53 obcí ze všech devíti původně zvažovaných lokalit. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat, řekla tehdy.
Zástupci platformy dnes potvrdili, že peníze obce už obdrželi. Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy je označil jako &#8222;čertovské&#8220;. &#8222;Pro nás peníze nejsou vůbec rozhodující. My jsme je nikdy nechtěli,&#8220; dodal.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Finální a záložní lokalita má být určena do roku 2030. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Obce z možných lokalit pro jaderné úložiště se chtějí stavbě dál bránit

Čínská společnost <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Construction-of-new-Chinese-power-plant-begins">China General Nuclear (CGN) oznámila provedení prvního lití betonu pro první reaktor nové čínské jaderné elektrárny San-ao</a>. Po dokončení se má nová elektrárna skládat z celkem 6 čínských reaktorů Hualong One. 
Průzkum lokality pro možnost výstavby elektrárny započal již v roce 2007. Čínský Národní energetický úřad povolil provedení demonstračních prací v lokalitě v květnu 2015. Samotná výstavba prvního a druhého bloku elektrárny byla schválena na výkonné schůzi Státní rady 2. září minulého roku.
Čínský Úřad pro jadernou bezpečnost následně vydal stavební povolení pro první fázi výstavby elektrárny 30. prosince. Již o den později, 31. prosince, v 9:30 místního času proběhla ceremonie a oficiální start výstavby prvního bloku.
Projekt elektrárny nacházející se na pobřeží čínské provincie Če-ťiang (Zhejiang) je specifický tím, že se jedná o první podobný projekt, který zahrnuje soukromý kapitál, 2% podíl na elektrárně má totiž převzít společnost Geely Technolog Group. CGN má držet 46 % podíl na projektu, 34 % má držet Zhejiang Energy Power, zbylá část je rozdělena mezi další stání podniky. Projekt má být realizován společností Cangnan Nuclear Power.
<blockquote>„CGN využije sil celé své skupiny a naplno zhodnotí výhody získané více než třicetiletou nepřetržitou výstavbou jaderných projektů a zkušenosti s výstavnou reaktorů Hualong One. Ponese politickou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bude spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami při kvalitní výstavbě Jaderné elektrárny San-ao.“ – předseda představenstva a generální manažer CGN, Jang Čchang-li.
<figure id="attachment_91579" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-91579" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-512x312.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-512x312.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-768x467.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-725x441.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-800x487.jpg 800w" alt="" width="512" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Počítačová vizualizace JE San-ao po dokončenísmall</figcaption></figure>
</blockquote>
Po dokončení má mít elektrárna 6 bloků. S oficiálním začátkem výstavby prvního bloku má CGN v současnosti ve výstavbě 7 jaderných reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 8,21 GWe.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.cgnpc.com.cn/cgn/c100944/2020-12/31/content_db98df5ddcc14731b1f575f1b13cc640.shtml">CGN</a>

Základy další čínské jaderné elektrárny s reaktory Hualong One byly položeny

Francouzský provozovatel přenosové sítě, společnost RTE, ve <a href="https://www.reuters.com/article/france-electricity/french-grid-operator-rte-says-power-in-tight-supply-on-friday-idUSL1N2JI2ZO">čtvrtek vyzval veřejnost ke snížení páteční spotřeby elektrické energie</a>. Důvodem byly očekávané nízké venkovní teploty, které vedly ke snížení dostupné výkonové rezervy.
RTE ve svém<a href="https://www.rte-france.com/actualites/rte-incite-les-francais-reduire-leur-consommation-delectricite-le-8-janvier-2021"> prohlášení</a> mimo jiné zdůraznila, že se na pátek neplánovaly žádné výpadky. Důvodem pro výzvu byla snaha společnosti zajistit bezpečnost dodávek elektrické energie. Vzhledem k očekávanému poklesu venkovních teplot o 4 až 5 stupňů pod sezónní normy RTE předpovídala, že páteční zatížení elektrizační soustavy dosáhne maxima 88 000 MW. RTE sice očekávala, že výroba měla být dostatečná pro pokrytí spotřeby, a měla činit 88 200 MW, výkonová rezerva by však činila pouhých 200 MW.
<blockquote>„RTE podniká všechny kroky pro zajištění dodávek elektřiny a vyzývá občany, aby snížili svou spotřebu elektrické energie v pátek 8. ledna mezi 7 a 13 hodinou.“ – Z prohlášení RTE</blockquote>
RTE proto vyhlásila červený stupeň na svém portálu MonEcowatt.fr a vyzvala veřejnost ke snížení své spotřeby. RTE uvedla příklad, že pokud by každý občan zhasl žárovku, bylo by dosaženo úspory spotřeby ve výši 600 MW. <a href="https://www.monecowatt.fr/ecogestes">Mezi doporučeními je také například výzva aby si lidé nenabíjeli své mobilní telefony v době od 8:00 do 13:00  a od 17:30 do 20:30.</a>
RTE se tímto způsobem snažila vyhnout nutnosti využít dalších mechanizmů, jako je například přerušení spotřeby velkých průmyslových odběratelů, snížení napětí v distribuční síti o 5 %, a v krajních případech i tzv. „load shedding“, čili organizované dočasné lokální omezování dodávek elektřiny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1610166071.json“}
<h2>Další důsledek pandemie</h2>
<a href="https://www.monecowatt.fr/#hiver20-21">Podle RTE je letošní zima i kvůli pandemii bezprecedentní situací</a>, která si vyžádá zvýšenou pozornost pro zabránění výpadků dodávek.
Pandemie podle RTE například způsobila zpoždění pravidelných odstávek francouzských jaderných elektráren. Ty jsou zpravidla plánovány, pokud možno, na letní období, kdy je spotřeba elektrické energie nejnižší. Pandemie zároveň snížila celkové instalace nových obnovitelných zdrojů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://imagegallery.tvo.fi/main/thumbnailview/fc=42%3A4">TVO</a>

Rychlé zprávy

Francouzský provozovatel sítě vyzval veřejnost ke snížení spotřeby elektřiny

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent, informovala dnes agentura AP s odvoláním na mluvčího íránské vlády. Úmysl obohacovat uran až na dvacet procent oznámil Teherán před několika dny Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Jde o další krok, jímž země porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Tu přestal Teherán dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.
<blockquote>&#8222;Před několika minutami jsme začali v komplexu ve Fordo proces obohacování uranu na 20 procent,&#8220; citovala íránská média vládního mluvčího.</blockquote>
Írán dosud obohacoval uran na 4,5 procenta, i tím už ale porušil dohodu z roku 2015, která pro něj stanoví strop 3,67 procenta.
Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.
V dohodě, kterou v roce 2015 uzavřel Teherán s USA, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem, se zavázal omezit své jaderné aktivity výměnou za zrušení sankcí. Spojené státy, které dohodu podepsaly za prezidenta Baracka Obamy, od ní pod vedením Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a obnovily protiíránské sankce. Poté začal Írán dohodu porušovat. Zbývající signatáři se dohodu snaží zachovat a minulý měsíc vyzvali Teherán, aby začal úmluvu opět plně dodržovat.

Írán začal s obohacováním uranu až na 20 %. Porušuje tím mezinárodní dohodu

<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit" target="_blank" rel="noopener">Po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiči</a> z března roku 2011 došlo v Evropě k významným modifikacím na jaderných zařízeních. Ty se týkaly zejména zvýšení bezpečnosti při extrémních vnějších vlivech. Provozovatelé švédských elektráren nyní dokončili zapojení všech nových bezpečnostních systémů.
Švédský jaderný dozor SSM schválil nezávislý chladicí systém aktivní zóny. Do jeho vývoje byli zapojeni všichni provozovatelé jaderných elektráren v zemi. Ti byli vyzváni k zavedení takových chladicích systémů po nehodě jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Dodatečné chladicí systémy reaktoru měly být zapojeny <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">do konce tohoto roku</a>, jinak by reaktory nemohly být provozovány v příštím roce.
Všechny evropské jaderné elektrárny byly po nehodě z <a href="https://www.world-nuclear-news.org/RS-Japanese_stress_test_results_approved-1302124.html">března 2011</a> vyzvány k provedení zátěžových testů. Doporučené bezpečnostní vylepšení bylo vypracováno na základě vzájemného hodnocení a výsledků zátěžových testů.
<a href="http://www.onr.org.uk/fukushima/european-council-stress-tests.htm">Zátěžové testy</a> analyzovaly chování elektrárny při podmínkách za projektovanými hranicemi. Nehoda na jaderné elektrárně Fukušima ukázala potřebu analyzovat i vliv více <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/es/MEMO_12_157">přírodních katastrof zároveň</a>. Japonská elektrárna v pořádku přečkala silné zemětřesení, ale osudnou jí byla 20metrová vlna tsunami, která přerušila dodávky elektřiny do elektrárny.
<figure id="attachment_90995" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-90995 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Oskarshamn-unit-3-OKG.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Oskarshamn-unit-3-OKG.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Oskarshamn-unit-3-OKG-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Oskarshamn-unit-3-OKG-725x408.jpg 725w" alt="Třetí blok jaderné elektrárny Oskarshamn" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Třetí blok jaderné elektrárny Oskarshamn. Zdroj OKG</figcaption></figure>
V říjnu 2014 švédský jaderný dozor oznámil dvoustupňový soubor vylepšení, která měla být zapracována ve švédských jaderných elektrárnách. Do roku 2017 měly mít všechny reaktory nezávislý systém zajištění napájení a vody pro chlazení aktivní zóny. Zásoba chladicí vody měla být projektována pro <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">72hodinové bezpečnostní chlazení</a>. Společnost SSM v té době sdělila, že některé požadavky mohou být splněny pomocí mobilních diesel generátorů a vnějších zásobníků vody.
Švédský jaderný dozor dále vyžadoval do konce roku 2020 zapojení robustních permanentních systémů  napojených na stávající bezpečnostní systémy. Mezi ty byly zahrnuty systémy <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">dodávky energií a čerpání vody</a> s možností napojení na vnější zdroje.
Na nové bezpečnostní systémy byly vztaženy požadavky pro provoz i v náročných situacích. Mezi ty patří například <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">silné větrné bouře, vysoké hladiny moří a zemětřesení</a>. Zapojení nových systémů vyžadovalo významné změny v budovách a v některých případech se modifikace promítly i do primárního okruhu elektrárny.
Jaderný dozor nyní dokončil hodnocení prací zajišťovaných  společnostmi Forsmark Kraftgroupp AB, OKG AB a Ringhals AB. Společnosti společně vyvíjely nezávislé systémy chlazení aktivní zóny na 3 blocích jaderné elektrárny Forsmark, 3. bloku jaderné elektrárny Oskarshamn a 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Ringhals.
Provozovatelé jaderných zařízení již dříve splnili podmínky a nové bezpečnostní požadavky, informoval  jaderný dozor SSM. Ve zprávách o licencování a využívaných metodikách byla identifikována řada nedostatků, které se týkaly zejména analýzy odolnosti vůči zemětřesení, odolnosti vůči vysokým teplotám a pravděpodobnostnímu hodnocení těchto vlivů. Jaderný dozor nařídil elektrárenským společnostem odstranění nalezených neshod, ale poznamenal, že „neshody nijak významně neovlivňují navržené systémy“.
<figure id="attachment_78384" style="width: 730px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-78384" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg" alt="" width="730" height="411" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-725x408.jpg 725w" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Forsmark. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote>„Zavedení nezávislého systému chlazení aktivní zóny znamená zároveň i významné zvýšení bezpečnosti a odolnosti jaderných elektráren vůči vnějším vlivům,“ sdělila <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">Karin Liljequist</a>, projektová manažerka hodnocení v SSM.
„Nyní byla zavedena velká část plánovaných modifikací. Do konce roku 2021 by měly být Evropské Unii předloženy podrobné provozní informace a zprávy o nových bezpečnostních systémech,“ dodal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">Michael Knochenhauer</a>, vedoucí oddělení jaderné bezpečnosti v SSM.</blockquote>
Společnost Vattenfall investovala přes 363 milionů dolarů na vybudování dodatečných bezpečnostních systémů na celkem 5 blocích v elektrárnách Ringhals a Forsmark. Díky těmto investicím splnila společnost nové bezpečnostní požadavky. Zástupci společnosti poznamenali, že řešení využitá v elektrárnách Forsmark a Ringhals jsou odlišná. V jaderné elektrárně Forsmark jsou totiž instalovány varné reaktory, zatímco v elektrárně Ringhals jsou tlakovodní reaktory.
<blockquote>„Povolení k dalšímu provozu umožňuje elektrárnám pokračovat v provozu. Implementace dodatečných nezávislých bezpečnostních systémů zvýšila úroveň bezpečnosti všech elektráren,“ sdělil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-reactors-meet-new-emergency-cooling-requir">Torbjörn Wahlborg</a>, vedoucí výroby ve společnost Vattenfall.</blockquote>
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Ringhals, zdroj: Vattenfall

Švédské reaktory dosáhly nových bezpečnostních požadavků

Výběr informací hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu (vláda rozhodla, že jaderné úložiště má vzniknout v lokalitě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku nebo Březový potok na Klatovsku):

&#8211; Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se s různou intenzitou hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v mezisklad v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
&#8211; SÚRAO má za úkol také hledání místa pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Podobný problém přitom neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.
&#8211; Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a nakonec na devět (Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína).
&#8211; Zúžení výběru na čtyři se několik let odkládalo, původně se mělo rozhodnout už do konce roku 2018. Z letošního doporučení poradního panelu expertů SÚRAO, o kterém podnik informoval starosty dotčených obcí 4. června, vyšly čtyři lokality: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh v červnu schválila Rada SÚRAO. Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda, která dnes výběr schválila. Ve zmíněných lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.
&#8211; Uvažované vybudování úložiště má přitom řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Kvůli plánům na vybudování trvalého skladu jaderného odpadu se v některých obcích konala i místní referenda, v roce 2018 geologické práce i další kroky odmítli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou nebo Lipníku na Třebíčsku. Letos v září zastupitelé Jihlavy vyslovili nesouhlas s možnou stavbou v lokalitě Hrádek.
&#8211; Kabinet dnes také schválil věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Zpoždění přípravy zákona v srpnu kritizovala Platforma, podle které je zákon obcím slibován už od roku 2011 a od roku 2016 s jeho vznikem počítá také atomový zákon.
&#8211; V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště již SÚRAO také provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině jakousi laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v náročném podzemním prostředí.
&#8211; Základní harmonogram pro výstavbu hlubinného úložiště, se kterým SÚRAO počítá, je už od počátku století stejný. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo a do provozu by mělo úložiště být uvedeno o čtyřicet let později. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se v současné době odhadují na 111 miliard korun.
&#8211; Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) letos v listopadu uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.