Flotila amerických jaderných elektráren se musí přizpůsobit stále většímu podílu elektřiny z větrných a solárních elektráren, který vede k poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Jednou z možností je podle zástupců z odvětví zvýšení flexibility jaderných elektráren pomocí výroby vodíku v období nízkých spotových cen. 
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/081120-us-nuclear-fleet-must-adapt-by-operating-flexibly-making-hydrogen-officials?fbclid=iwar1nkwwpot4prigernxar6_fmv8dzjecs61wmoxky6yqr9i1vfhcbhlhovs" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o závěrech z diskuze o možnostech zvyšování flexibility amerických jaderných elektráren v rámci Utility Working Conference pořádané Americkou jadernou společností (American Nuclear Society).
Podle výrobního ředitele a viceprezidenta společnosti Xcel Energy Tima O’Connora jsou v této oblasti provozovatelé jaderných elektráren pozadu a čelí tak vysokým nákladům. O’Connor uvedl, že Xcel čelí „nové realitě“, kdy na jedné straně dochází k 50 až 70% penetraci intermitentních obnovitelných zdrojů energie a zároveň dojde pravděpodobně do roku 2030 k ukončení provozu uhelných elektráren.
Odpovědí na proměnné množství elektřiny dodávané z větrných a solárních elektráren do sítě je dle Xcelu flexibilní provoz jaderných reaktorů. Ten má však své limity. Ke zvýšení flexibility by dle diskutujících mohla přispět výroba vodíku pomocí elektrolýzy vody za použití elektřiny z jaderných elektráren v období nízkých spotových cen vyvolaných právě přebytkem elektřiny z větrných a solárních elektráren.
O’Connor uvedl, že vyrobený vodík by mohl být vtláčen do plynárenské soustavy tak, aby byla tato soustava více využita a zároveň došlo ke snižování uhlíkových emisí. Vyráběný vodík by dále mohl být využit například v ocelářském průmyslu.
<blockquote>„Výroba vodíku pomocí elektrolyzérů v jaderných elektrárnách nicméně není zatím cenově konkurenceschopná a průmysl se proto účastní výzkumu s cílem nalézt cesty ke zlepšení ekonomiky,“ dodal O’Connor.</blockquote>
Zahraniční server Platts doplnil, že provozovatelé amerických jaderných elektráren vidí v této oblasti příležitost, přičemž vyráběný vodík by mohl být využíván pro účely samotné jaderné elektrárny nebo by mohl být prodáván a potenciálně by mohl být využíván k výrobě elektřiny využitelné pro regulaci sítě.
Největší provozovatel amerických jaderných elektráren Exelon by měl do března příštího roku oznámit, na které ze svých jaderných elektráren vybuduje 1MW elektrolyzér pro demonstrativní výrobu vodíku pro vlastní spotřebu. Elektrolyzér by měl být uveden do provozu do roku 2023. Společnosti Exelon, Xcel, APS a Energy Harbor dále zvažují výstavbu elektrolyzéru v rámci inciativy amerického ministerstva energetiky s názvem H2@Scale.
Spojené státy vyprodukují podle Platts ročně zhruba 10 mil. tun vodíku, z čehož je 95 % vyráběno vzhledem k nižším výrobním nákladům metodou parního reformování zemního plynu.<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/kvuli-koronaviru-klesne-letos-i-spotreba-vodiku-pristi-dekade-ma-vsak-rust" target="_blank" rel="noopener"> Pro srovnání, globální poptávka po vodíku činila loni zhruba 75 mil. tun.</a>

Jaderné elektrárny

Výroba vodíku by americkým jaderným elektrárnám mohla pomoci v potřebném zvýšení flexibility

I<a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/installation-of-reactor-pressure-vessel-dry-shielding-completed-on-kudankulam-npp-unit-3-india/">ndický dodavatel Larsen &amp; Toubro dokončil dle harmonogramu instalaci „suchého štítu“ pro reaktorovou nádobu na třetím bloku Jaderné elektrárny Kudankulam</a>, která je budována v Tamilnádu. Kromě toho ruská společnost Atommash oznámila zahájení instalace parogenerátorů na pátém bloku této elektrárny.
<h2>Suchý štít</h2>
Suchý štít je ocelový válec vyplněný betonem, který je umístěn kolem reaktorové nádoby. Tento štít zajišťuje snížení neutronového toku a také pomáhá chránit před přehřátím železobetonové konstrukce reaktorové šachty. Suchý štít, který váží 140 tun, byl vyroben firmou JSC Tyazhmash ve městě Syzraň, které se nachází v Samarské oblasti v Ruské federaci.
<h2>Instalace parogenerátorů</h2>
<a href="http://www.aem-group.ru/en/mediacenter/news/atommash-started-manufacturing-of-steam-generators-for-the-fifth-power-unit-of-the-indian-npp-kudankulam.html">Atommash, dceřiná společnost ruského Rosatomu, zahájila výrobu parogenerátorů pro pátý blok Jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Společnost již dříve vyrobila stejná zařízení i pro třetí a čtvrtý blok elektrárny. Každý z parogenerátorů má průměr více než 4 metry, délku přibližně 15 metrů a váží 340 tun.
<figure id="attachment_86666" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-86666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-800x533.jpg 800w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Parogenerátor pro Kudankulam 4; Zdroj: AEM technology</figcaption></figure>
Nuclear Power Corporation of India staví čtyři nové reaktorové bloky (Kudankulam 3-6), každý s instalovaným elektrickým výkonem 1000 MW. V areálu jaderné elektrárny se již nachází reaktorové bloky 1 a 2, které zahájily komerční provoz v prosinci 2014, respektive v dubnu 2017.
Úvodní fotografie: Výroba parogenerátoru pro JE Kudankulam 5, zdroj: AEM technology

Elektrárny ve světě

Reaktorové bloky Kudankulam 3 a 5 dosáhly dalších stavebních milníků

Česká republika nepočítá s podpisem nového memoranda se Spojenými státy týkajícího se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Mohlo by to narušit notifikační proces u Evropské komise, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Plzni. Americká společnost Westinghouse je jedním z uchazečů o zakázku na stavbu nového bloku.
<blockquote>&#8222;Česká republika má již se Spojenými státy uzavřeny rámcové dohody o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Na to se dá navazovat, ať už v oblasti výzkumu či jiného mírového způsobu využití jaderné energie,&#8220; řekl Petříček.</blockquote>
Případné nové memorandum by podle něj ale mohlo narušit schvalovací proces u Evropské komise. Ta bude plánovaný jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Stát a energetická společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku elektrárny. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně hovořil o tom, že nový blok by se měl začít stavět v roce 2029, aby byl uveden do provozu o sedm let později.
<blockquote>&#8222;ČEZ jakožto investor bude otevřenou soutěží vybírat budoucího dodavatele. Takovéto memorandum s jedním z potenciálních dodavatelů by mohlo vyslat špatný signál vůči Evropské komisi i vůči trhu,&#8220; dodal ministr.</blockquote>
Usoudili tak podle něj právníci české vlády.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Energetika v ČR

Petříček: ČR nepočítá s podpisem memoranda s USA k Dukovanům

Bělorusko začalo s navážením paliva do prvního ze dvou reaktorů své první jaderné elektrárny Astravec, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oznámení ruské korporace Rosatom, která má vybudování elektrárny na starosti. Navážením paliva Rosatom podle agentury TASS začal fyzické spouštění elektrárny.
První kazeta s jaderným palivem byla do reaktoru vložena před polednem. Do konce měsíce jich má být 163, dodal TASS. Podle běloruské agentury Belta je v každé kazetě 571 kilogramů jaderného paliva.
Běloruská jaderná elektrárna stojí poblíž hranic s Litvou a jejího hlavního města Vilniusu. Litva pohlíží na jadernou elektrárnu, jejíž stavbu financuje Rusko úvěrem ve výši deseti miliard dolarů (asi 221 miliard Kč), jako na hrozbu své národní bezpečnosti. Bělorusko popírá, že by elektrárna představovala riziko, připomněl Reuters.
Elektrárna splňuje bezpečnostní požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), napsala Belta s tím, že elektrárna se dvěma reaktory o výkonu 1200 MW každý má pokrýt asi třetinu spotřeby elektřiny v zemi, čímž každý rok ochrání Zemi před emisemi více než sedmi milionů tun skleníkových plynů.

Rosatom začal se spouštěním první běloruské jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Temelín nově využívá bezpečnostní laserový systém, který cílí především na případné narušení objektu ze vzduchu. Pořízení a instalace zabezpečení stály několik desítek milionů korun. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Bezpečnostní systém tvoří síť neviditelných paprsků, která monitoruje prostor nad objektem. Sviták uvedl, že jde o jeden z nejmodernějších detekčních systémů v republice. V případě narušení prostoru vyšle signál do řídicího centra Temelína. „Velikost zóny stejně jako kroky, které bychom přijímali při jejím narušení, jsou citlivou informací. Každopádně vedle vojenských radarů a ostatních prostředků, které hlídají bezletovou zónu, jde o další posílení bezpečnosti. To navíc reaguje na moderní hrozby, jako například drony,“ řekl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
<figure id="attachement_6530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Temelín spolehlivost nového systému otestoval právě pomocí dronu. Do zkoušky bezpečnosti se zapojili také zástupci fyzické ochrany elektrárny a Letecké služby Policie ČR. „Policie se podílí na ochraně elektrárny, může tedy s citlivými informacemi k bezpečnosti pracovat. Navíc disponuje odpovídajícími prostředky,“ uvedl ředitel Temelína Jan Kruml. ČEZ investuje ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti průměrně miliardu korun.
Jaderná elektrárna Temelín letos vyrobila 8,1 terawatthodin elektřiny. Na druhém temelínském bloku je od poloviny června odstávka kvůli plánované výměně paliva. Energetici už vyměnili čtvrtinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systémy. Hotovo je také 55 investičních akcí včetně výměny separátoru. I s dodavateli se do odstávky zapojilo asi 1000 lidí. Vlastní připojení bloku k přenosové soustavě se bude odvíjet i od výsledků série zkoušek.

Temelín chrání nový bezpečnostní laserový systém

Společnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/UAEs-first-power-reactor-achieves-criticality?fbclid=IwAR2c_yJfzrrHQAU5KtUSzOkvWySBrNVnMY7xJh6a0mf-hQ6v8JBdiMhGxP4">Nawah Energy Company spustila 1. blok jaderné elektrárny Barakah</a>. Ta se nachází v oblasti Al Dhafra v emirátu Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Společnost Nawah je spoluvlastněna společnostmi Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) a jihokorejskou Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Jaderný reaktor APR1400 dosáhl poprvé řízené řetěžové reakce a očekává se, že do komerčního provozu vstoupí na konci tohoto roku.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/barakah-prvni-jaderna-elektrarna-v-arabskem-svete-ziskala-provozni-licenci">Nawah Energy obdržela provozní licence od Federal Authority for Nuclear Regulation (FANR) v únoru</a>. Po dokončení zavážky palivových souborů v březnu nastala pro 1. blok testovací fáze. Důležitým milníkem v testovací fázi byla první řízená řetězová reakce, které bylo dosaženo 31. července v ranních hodinách.
<blockquote>„Pro Spojené arabské emiráty je to skutečně historický okamžik. Je to vyvrcholení desetileté vize, strategického plánování a robustního řízení programu. Navzdory nedávným globálním výzvám náš tým prokázal vynikající odolnost a odhodlání k bezpečnému dokončení 1. bloku. Nyní jsme o krok blíže k dosažení našeho cíle dodávat až čtvrtinu elektrické energie našeho státu a pohánět jeho budoucnost bezpečnou, spolehlivou a bezemisní elektrickou energií,“ uvedl Mohamed Al Hammadi, generální ředitel ENEC.</blockquote>
Spojené arabské emiráty jsou první zemí arabského světa a 33. národem, který se podílí na jaderném programu zaměřeném na energetiku. ENEC uvedl, že jaderná elektrárna Barakah významně přispívá k úsilí národa směřovat k dekarbonizaci výroby elektrické energie. Po uvedení všech bloků do provozu bude mít jaderná elektrárna Barakah instalovaný elektrický výkon 5600 MWe. Výroba elektrické energie z jádra tak zamezí uvolnění více než 21 milionů tun emisí oxidu uhličitého.
ENEC nedávno oznámila, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/sae-vystavba-jaderne-elektrarny-barakah-2-byla-dokoncena" target="_blank" rel="noopener">že dokončila výstavbu 2. bloku</a>. Výstavba 3. a 4. bloku je v konečné fázi, přičemž celkové dokončení výstavby těchto čtyř bloků nyní činí 94 %.
Na základě dohody v celkové hodnotě 20 miliard dolarů (446 miliard korun), která byla ohlášena v prosinci 2009, staví čtyři bloky s jadernými reaktory jihokorejského designu APR1400 konsorcium vedené společností KEPCO.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.enec.gov.ae/">ENEC</a>

První jaderný reaktor v arabském světě dosáhl poprvé řízené řetězové reakce

Na jihu Francie začala montáž obrovských dílů Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Spuštění zařízení, při jehož návrhu se vědci inspirovali procesy uvnitř Slunce, je plánováno na rok 2035 a mělo by být otevřít cestu levné, bezpečné a životní prostředí nezatěžující energii, píší zahraniční tiskové agentury.
Do města Cadarache severně od Marseille, kde se zařízení buduje, v uplynulých měsících dorazila řada dílů, z nichž některé váží až několik stovek tun a měří jako čtyřpatrová budova. Je mezi nimi i magnet, který by dokázal uzvednout letadlovou loď, píše agentura AFP. Montáž dílů by měla trvat do roku 2024, podílet se na ní ve Francii bude 2300 lidí.
Vstup do další fáze v úterý při virtuální ceremonii na dálku oslavila řada světových lídrů. Na projektu, jež začal v roce 2006, se kromě států Evropské unie podílí také Švýcarsko, Británie, Rusko, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy. V únoru se jedním z místopředsedů správní rady podniku, který zajišťuje evropskou část projektu, stal ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Práce na další fázi započala i přes problémy, které s sebou přinesla pandemie covidu-19, jež tvrdě zasáhla většinu z 35 partnerských zemí. &#8222;Pandemie měla jasné dopady na původní rozvrh,&#8220; uvedl ředitel projektu Bernard Bigot, podle kterého se však nikdo z pracovníků v Cadarache nenakazil.
Podle původních plánů měl reaktor v letošním roce otestovat vysokoteplotní plazmu a plné fúze dosáhnout v roce 2023. Po několika odkladech současný rozvrh počítá s testováním plazmy v roce 2025 a provozem v roce 2035. Fúzní reaktor je však pokusný, připomíná AFP, a jeho připojení k síti &#8211; pokud bude vše fungovat, jak má &#8211; nebude možné dříve než v roce 2060.
Kromě odkladů se projekt potýká i s navýšením rozpočtu: původní částku překročil již třikrát, nyní se náklady pohybují ve výši 200 miliard eur (525 miliard korun).
Na rozdíl od existujících jaderných reaktorů, které produkují energii štěpením atomových jader, takzvané tokamaky typu ITER generují energii sloučením atomů při teplotě 150 milionů stupňů Celsia.
Vědci se o nápodobu jaderné fúze, kterou produkuje energii Slunce a jiné hvězdy, snaží dlouhodobě. Takový proces by podle nich mohl poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj čisté, levné a hlavně bezpečné energie. U fúzního reaktoru totiž nehrozí nekontrolovatelná štěpná jaderná reakce a nevzniká u toho radioaktivní odpad, který je nebezpečný po desítky tisíc let.

Ve Francii začala montáž pokusného fúzního reaktoru ITER

<a href="http://www.dae.gov.in/node/1383">Třetí blok indické jaderné elektrárny Kakrapar v okrese Surat uvnitř státu Gudžarát dosáhl první stabilní řetězové reakce</a>. Jedná se o první typ domácího designu 700MWe tlakovodního těžkovodního reaktoru (PHWR), který byl uveden do provozu. Zavezení jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru proběhlo v polovině března tohoto roku.
„Následně bylo za dodržení všech bezpečnostních opatření proti COVID-19 na bloku provedeno mnoho testů a zkoušek,“ uvedla Nuclear Power Corporation of India Ltd. (NPCIL) ve své zprávě. Reaktor dosáhl kritického stavu dne 22. července v 9:36 ráno místního času a zaznamenal tím „historický pokrok“ indického jaderného průmyslu.
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40959" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="aligncenter wp-image-40959 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-512x375.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-768x563.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-725x531.jpg 725w" alt="" width="800" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Indický ministr pro atomovou energii Jitendra Singh (vlevo); Zdroj: Department of Atomic Energy of India</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<h2>„Made in India“</h2>
Dosažení tohoto milníku přivítal premiér Narendra Modi, který na svůj twitter napsal: „Gratuluji našim jaderným vědcům k dosažení kritického stavu reaktoru Jaderné elektrárny Kakrapar 3! Tento indický 700MWe blok KAPP-3 je zářným příkladem „vyrobeno v Indii“ a také průkopníkem mnoha dalších budoucích úspěchů.
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_17341" class="wp-caption alignnone" style="width: 612px;"><img class="aligncenter wp-image-17341 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic.png" sizes="(max-width: 612px) 100vw, 612px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic.png 612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic-512x233.png 512w" alt="" width="612" height="279" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktorů typu CANDU (PHWR); Zdroj: cna.ca</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
V dubnu 2007 indická vláda schválila plán výstavby prvních čtyř z celkem osmi reaktorových bloků PHWR domácího designu o jednotkovém výkonu 700 MWe společností Hindustan Construction. Jednalo se o nové bloky Kakrapar 3, 4 a Rajasthan 7, 8. V polovině roku 2009, byla výstavba schválena a potvrzena, přičemž koncem roku 2009 bylo schváleno i financování projektu.
<h2>Deset let výstavby</h2>
Zemní práce v areálu stávající JE Kakrapar byly dokončeny v srpnu 2010 a první betonáž třetího a čtvrtého bloku začala v listopadu 2010, respektive březnu 2011, poté co regulátor (Atomic Energy Regulatory Board) vydal povolení. AERB povolil výstavbu bloků Rajasthan 7 a 8 v srpnu 2010, kdy také začaly práce na staveništi. První betonáž bloků se uskutečnila v červenci 2011. Délka výstavby se očekávala 66 měsíců.
<figure id="attachment_17755" class="wp-caption alignnone" style="width: 704px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_27318" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-86261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorové bloky Kakrapar 3 a 4 v červenci 2020; Zdroj: NPCIL</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Dne 5. března přišla písemná zpráva horní komoře indického parlamentu od ministra pro jadernou energii Jitendra Singh, ve které informuje, že „uvedení do provozu“ prvního indického reaktoru PHWR o výkonu 700 MWe na elektrárně Kakrapar 3, je očekáváno letos v srpnu a bloku Kakrapar 4 v září 2021. Další dva budované bloky na JE Rajasthan mají současný termín spuštění plánován na březen 2022 a 2023.
<h2>Začátkem další dekády 21 nových reaktorů</h2>
Indická vládní agentura pro jadernou energetiku v lednu 2019 oznámila, že Indie plánuje do roku 2031 vybudovat celkem 21 nových jaderných reaktorů o souhrnném výkonu 15 700 MWe, přičemž 10 z nich má být domácího designu PHWR 700 MWe.
<figure id="attachment_17341" class="wp-caption alignnone" style="width: 612px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><img class="aligncenter wp-image-79092 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png 634w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie-512x241.png 512w" alt="" width="634" height="299" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie ve vybraných zemích a regionech v letech 1992 – 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Stávající jaderné bloky Kakrapar 1 a 2 jsou také tlakovodní těžkovodní reaktory vyvinuté v Indii, každý o výkonu 220 MWe. Jejich komerční provoz byl zahájen v letech 1993 a 1995.
<figure id="attachment_27318" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-27318 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-1024x579.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-725x410.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-800x452.jpg 800w" alt="Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: wikimedia.org" width="2048" height="1157" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Kakrapar, zdroj: Department of Atomic Energy of India

Indický reaktor Kakrapar 3 dosáhl poprvé kritického stavu

Americká vládní agentura DFC, která slouží jako tamní rozvojová banka, přistoupila ke zrušení zákazu financování zahraničních jaderných projektů, přičemž se plánuje zaměřit na pokročilé jaderné technologie na rozvíjejících se trzích. Financování je zásadní položkou pro jaderné projekty vzhledem k jejich delší době realizace. Finance vládní agentury by tak měly americkému průmyslu pomoci například v konkurenci ruským a čínským technologiím.
Spojené státy se v posledních letech snaží dostat do popředí svůj jaderný průmysl, přičemž řadu příležitostí nabízí převážně zahraniční trhy. Jednou z podstatných překážek rozvoje jaderné energetiky je nicméně náročné financování, které může projekty značně prodražit. V tomto ohledu mohou pomoci rozvojové banky a státní financování, které obvykle nabízí příhodnější podmínky než soukromý sektor.
Americká vládní agentura U.S. International Development Finance Corporation (DFC), která slouží jako investiční a rozvojová banka, tak v minulém týdnu podle serveru S&amp;P Platts <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072420-us-agency-ends-ban-will-now-finance-advanced-nuclear-projects-abroad" target="_blank" rel="noopener">zrušila zákaz financování jaderných projektů v zahraničí</a>. Zákaz pro financování byl historickým pozůstatkem, jelikož agentura vznikla v loňském roce sloučením dvou institucí, pro které zákaz platil. Zrušení zákazu předcházel měsíc trvající konzultační proces, přičemž 98 % ze zhruba 800 obdržených připomínek, mimo jiné ze strany akademické sféry, odborníků, zástupců průmyslu či členů kongresu, zrušení podpořilo.
<blockquote>„Modernizace politiky DFC s cílem nabídnout financování jaderných projektů podporuje rozvojový mandát agentury, posiluje zahraniční politiku USA a uznává pokroky v technologii, která by mohla posílit dopad jaderné energetiky obzvláště na rozvíjejících se trzích. Například pokročilé jaderné technologie vyvíjené a používané ve Spojených státech, včetně malých modulárních reaktorů (SMR) a mikroreaktorů, budou mít výrazně nižší náklady než tradiční jaderné elektrárny a mohou být vhodné pro rozvojové země,“ <a href="https://www.dfc.gov/media/press-releases/dfc-begins-public-comment-period-proposed-change-nuclear-energy-policy" target="_blank" rel="noopener">uvedla agentura při zahájení konzultačního procesu pro zrušení zákazu financování</a>.</blockquote>
Podle Jeremyho Harrella, jednatele společnosti ClearPath, jež se zaměřuje na podporu rozvoje nízkouhlíkových technologií a klimatickou politiku, je tento krok extrémně důležitý pro konkurenceschopnost amerického průmyslu. Ten totiž čelí konkurenci zejména ruského a čínského jaderného průmyslu a jejich financování.
Projekty v oblasti jaderné energetiky by podle Harrella mohly být financovány až ve 30 různých zemích, které projevily zájem o rozvoj jaderné energetiky, včetně Alžírska, Brazílie, Egyptu, Ghany, Indie, Jordánska, Keni, Mexika, Maroka, Nigeru, Nigérie, Jihoafrické republiky, Súdánu, Tuniska, Ugandy, Ukrajiny, Vietnamu či Zambie.

USA: Zrušení zákazu financování zahraničních jaderných projektů má zemi pomoci v konkurenceschopnosti

Výběr událostí kolem zvažované stavby nových jaderných bloků v ČR (stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku v Dukovanech):

3. srpna 2009 &#8211; Společnost ČEZ zahájila výběrové řízení na výstavbu nových dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE).
9. února 2011 &#8211; Vláda schválila kroky nutné k dostavbě JETE, patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
18. února 2011 &#8211; ČEZ posunul termín dokončení JETE na rok 2025.
18. ledna 2013 &#8211; Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.
10. dubna 2014 &#8211; Tendr na dostavbu JETE byl zrušen, ČEZ uvedl, že bez státních garancí je dostavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
18. května 2015 &#8211; Vláda schválila aktualizaci státní energetické koncepce, podle které budou hlavním zdrojem výroby energie v ČR jaderná energetika a obnovitelné zdroje.
3. června 2015 &#8211; Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Je podle něj žádoucí zahájit přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v JETE s možností rozšíření na dva.
1. června 2017 &#8211; ČEZ zřídil novou divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových jaderných bloků.
15. června 2017 &#8211; Stálý výbor pro jadernou energetiku rozhodl, že se uvažuje o třech modelech financování dostavby Dukovan &#8211; prvním je výstavba prostřednictvím dceřiných firem ČEZ, druhým výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil dceřiné firmy, a třetím výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část ČEZ.
13. listopadu 2017 &#8211; ČEZ požádal o posouzení vlivu nových bloků v Dukovanech na životní prostředí a ministerstvu životního prostředí předal dokumentaci pro proces EIA.
22. listopadu 2018 &#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že stavbu v Dukovanech by měla zajistit dceřiná firma ČEZ.
18. února 2019 &#8211; Vláda změnila statut Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Předsedou se stal Babiš.
21. února 2019 &#8211; Na konferenci o jaderné energetice Babiš řekl, že stát chce uzavřít smlouvu s ČEZ. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl doplnil, že stát se zaměří na Dukovany.
30. dubna 2019 &#8211; Na Evropském jaderném fóru Babiš uvedl, že optimálním řešením by byly jaderné zdroje menšího výkonu.
24. června 2019 &#8211; Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že tendr na stavbu nového bloku, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, se bude vypisovat, až bude jasná smlouva mezi vládou a ČEZ.
2. července 2019 &#8211; Vláda schválila, že investory nových zdrojů budou dceřiné firmy ČEZ &#8211; EDU II pro Dukovany a ETE II pro JETE. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ.
15. srpna 2019 &#8211; Havlíček uvedl, že stavba bloku v Dukovanech by mohla začít kolem roku 2030, pokud by přípravy postupovaly dobře. Blok by mohl být postaven mezi roky 2035 až 2040.
30. srpna 2019 &#8211; Nové jaderné bloky v Dukovanech získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
16. října 2019 &#8211; Babiš řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo.
13. listopadu 2019 &#8211; Premiér uvedl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022.
16. prosince 2019 &#8211; Představený Národní investiční plán vlády počítal se dvěma novými bloky v ČR za 300 miliard korun.
25. března 2020 &#8211; ČEZ předal SÚJB žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků.
27. dubna 2020 &#8211; Kabinet přijal návrhy smluv s ČEZ o stavbě v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí.
28. května 2020 &#8211; Babiš oznámil, že stát poskytne ČEZ na stavbu nového bloku v Dukovanech půjčku.
10. června 2020 &#8211; Oznámeno, že ČEZ v Dukovanech předpokládá investice za 55 miliard korun, aby udržel čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Pokračuje i v přípravách nového bloku.
20. července 2020 &#8211; Vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Ten by mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ.
28. července 2020 &#8211; Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Dukovan. Podepsali je ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a šéf energetické firmy Daniel Beneš.