Polsko má odebrat od Spojených států amerických jaderné technologie a související služby za 18 mld. dolarů. Celkem má v plánu postavit 6 až 9 GW instalovaného výkonu reaktorů III nebo III+ generace. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/101920-us-poland-reach-nuclear-technology-deal-to-loosen-russian-pipeline-gas-grip">Podle informací serveru S&amp;P</a> by nové bloky měly vyrůst v lokalitách Lubiatow-Kopalino a Zarnowiec. 
Polsko se počátkem tohoto týdne podstatně přiblížilo své první jaderné elektrárně, která má zemi pomoci omezit závislost na spalování hnědého a černého uhlí. Dohodu na dodávky jaderných technologií a souvisejících služeb o hodnotě 18 mld. dolarů již podepsala americká strana, Polsko by mělo svůj podpis připojit, jakmile <a href="https://biznesalert.com/poland-and-united-states-made-agreement-on-first-polish-nuclear-power-plant/">bude doručena k podpisu do Varšavy.</a>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1603186643.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v říjnu tohoto roku.“}
Smlouva je koncipovaná na 30 let, přičemž v prvních 18 měsících mají proběhnout základní práce spojené s návrhem designu a způsobem financování. První blok by měl být spuštěn v roce 2033, další by měly následovat do roku 2043.
<blockquote>„Tato dohoda je důležitá hned z několika pohledů. Nejenže posiluje americko-polské vztahy, ale zároveň oznamuje světu, že USA se vrací do jaderného businessu díky převratným americkým technologiím,“ uvedla velvyslankyně Spojených států amerických v Polsku Georgette Mosbacher.</blockquote>
Prohlášení americké velvyslankyně v Polsku potvrzuje i nedávná aktivita USA v Bulharsku, kde mají být zvažovány americké technologie k <a href="https://www.reuters.com/article/instant-article/idUSL8N2H43CR">dostavbě jaderné elektrárny Kozloduy</a>.  Po určitém utlumení aktivity, které bylo spojeno s bankrotem společnosti Westinghouse, se tak USA začínají znovu ozývat o možnosti dostavby jaderných bloků v Evropě.
Dá se tedy očekávat, že i v tendru na nový jaderný blok v ČR bude o USA stále více slyšet. Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlé projekty se jedná, je ovšem otázkou, kolik bloků současně jeden dodavatel skutečně zvládne realizovat.
<h2>Polsko se pro jádro zřejmě definitivně rozhodlo</h2>
Přestože Polsko dlouhou dobu jadernou energetiku pouze zvažovalo, v posledních měsících dělá řadu podstatných kroků, které jej k první jaderné elektrárně přibližují. Dohoda podepsaná toto pondělí je sice první závaznou, již ji ovšem <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pompeo-podepsal-polsku-dohodu-rozvoji-jadra-usa-zde-favoritem-stavbu-9-gw/">předcházelo několik memorand o porozumění</a>.
Mimo to na počátku října polská vláda oznámila, že jadernou elektrárnu nebude stavět polostátní energetická společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-prevezme-spolecnost-odpovednou-za-projekt-prvni-jaderne-elektrarny-polsku/">PGE, ale výstavbu vezme vláda na sebe</a>.  Záměrem je převzít celou společnost PGE EJ1, která má na starost výstavbu prvního polského bloku, do konce roku.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vlády převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Již v polovině tohoto roku místopředseda polské vlády prohlásil, že PGE nebude <a href="https://biznesalert.pl/polska-elektrownia-jadrowa-atom-pge-energetyka/">schopná sama jaderný blok postavit</a>. K podpisu dohody o převzetí PGE EJ1 došlo 1. října tohoto roku. Převzetím společnosti ze strany státu si Polsko přípravy projektu zjednoduší, mimo jiné i tím, že se investice nebudou účastnit minoritní akcionáři společnosti PGE.
Polsko si následně plánuje ve společnosti PGE EJ1 ponechat většinový podíl s tím, že zbytek přenechá investorovi výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Kamil Porembiński's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/paszczak000/" data-track="attributionNameClick">Kamil Porembiński</a>

Jaderné elektrárny

Polsko má utratit za jaderné technologie z USA 415 mld. Kč, první blok chce spustit o tři roky dříve než ČR

Kanadská vláda plánuje investovat 20 milionů kanadských dolarů (přibližně 353 milionu korun) z federálních fondů do urychlení vývoje elektrárny využívající solí chlazeného reaktoru (ISMR) společnosti Terrestrial Energy. <a href="https://www.terrestrialenergy.com/2020/10/terrestrial-energy-receives-canadian-government-funding-for-imsr-generation-iv-nuclear-plant/">Společnost Terrestrial Energy to uvedla ve svém tiskovém prohlášení</a>. Malé modulární reaktory mají podle očekávání hrát významnou roli v dosažení kanadského cíle na dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Investici do Terrestrial Energy oznámil kanadský Ministr pro inovace, výzkum a průmysl, Navdeep Bains. Finance mají pocházet ze Strategického inovačního fondu, jedná se o první případ finanční podpory vývoje malých modulárních reaktorů z tohoto fondu. Vyvíjená elektrárna má poskytovat účinnou výrobu elektrické energie, její vysokoteplotní provoz navíc může mít další průmyslová využití, jako je například výroba bezemisního vodíku.
<blockquote>„Kanadská vláda podporuje využití této inovativní technologie pro poskytování čistých energetických zdrojů a budování postavení globálního lídra v technologiích SMR. Tím, že pomůžeme přinést tyto malé reaktory na trh, podporujeme významné environmentální a ekonomické benefity, včetně výroby energie s nižšími emisemi, vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a rozvoj duševního vlastnictví v Kanadě.“ – Navdeep Bains, Ministr pro inovace, výzkum a průmysl
„SMR je průlomovou technologií, která má potenciál hrát zásadní roli při boji s klimatickými změnami a obnově naší ekonomiky po pandemii COVID-19.“ – Seamus O’Regan, Ministr přírodních zdrojů</blockquote>
<h2>Terrestrial Energy oznámení uvítala, sama do vývoje proinvestuje alespoň dalších 91 milionů kanadských dolarů</h2>
<blockquote>„Kanadská vláda postupuje s jasným záměrem národního rozvoje SMR reaktorů a uznává velké průmyslové a environmentální výhody současných jaderných inovací. Děkujeme Ministru Bainsovi a O’Reganovi za jejich vizi, vedení a partnerský vztah při prosazování našeho programu pro vyvinutí cenově dostupné a ekonomicky konkurenceschopné jaderné energie pro kanadské podniky a domácnosti s využitím technologií reaktorů IV. Generace.“ – Simon Irish, výkonný ředitel Terrestrial Energy.</blockquote>
Přijetím podpory se společnost zavázala vytvořit a udržovat 186 pracovních míst. Společnost zároveň utratí dalších 91,5 milionu kanadských dolarů (přes 1,6 miliardy korun) na výzkum a vývoj. S tím, jak se společnost blíží k postupnému komerčnímu nasazení elektráren s reaktory ISMR do konce tohoto desetiletí, plánuje využít kanadského jaderného dodavatelského řetězce a potenciálně vytvoří až 1000 nových pracovních míst.
Oznámení o investici přichází pouze týden po té, co společnost Ontario Power Generation oznámila posílení spolupráce s Terrestrial Energy a dalšími dvěma developery SMR reaktorů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.terrestrialenergy.com/media/imsr-power-plant-illustration/">Terrestrial Energy</a>

Rychlé zprávy

Kanada plánuje investovat 20 mi. dolarů do malého modulárního reaktoru společnosti Terrestrial Energy

Výstavba šestého bloku čísnké jaderné elektrárny Tianwan vstupuje do další fáze výstavby. Blok, který je součástí velkého elektrárenského komplexu v provincii Jiangsu, úspěšně dokončil studené funkční zkoušky. Informoval o tom provozovatel a vlastník elektrárny, Čínská národní jaderná korporace CNNC.
Studené funkční zkoušky slouží pro kontrolu komponent a systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Jejich hlavním cílem je potvrdit správné nainstalování komponent a potvrdit jejich připravenost k provozu ve studeném stavu.
<figure id="attachment_88633" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-88633 size-full" style="display: block; margin-left: auto; margin-right: auto; color: #666666; font-size: 13px; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="Pracovníci ve velínu šestého bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Pracovníci ve velínu šestého bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Jedná se o první komplexnější testy kontrolující připravenost celého zařízení. Hlavním pozornost je věnována identifikaci <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">netěsností a úniků chladiva</a> z primárního okruhu a jeho komponent.
Společnost CNNC poznamenala, že testy dokončené 4. října posunují šestý blok jaderné elektrárny Tianwan z fáze výstavby do fáze spouštění. Zahájení komerčního provozu bloku, jehož srdcem je reaktor <a href="https://aris.iaea.org/Publications/IAEA_WRC_Booklet.pdf">ACPR-1000</a>, je naplánováno na konec roku 2021.
Jaderná elektrárna Tianwan je stavěna v několika různých <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">fázích</a>. Výstavba první fáze, prvních dvou bloků, začala v roce 1999. V této fázi byly postaveny dva bloky reaktorů VVER-1000, typu v-492. Oba bloky byly spuštěny v roce <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">2007</a>.
Výstavba druhé fáze byla zajištěna rovněž společností Rosatom se shodnými jadernými reaktory. Bloky 3 a 4 byly stavěny od roku 2012 do roku 2018.
<figure id="attachment_88634" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-88634" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-725x408.jpg 725w" alt="První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
K významné změně došlo až ve <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">třetí fázi</a> výstavby. Zde převzala iniciativu čínská společnost CNNC prostřednictvím reaktoru vlastního návrhu ACPR-1000. Dle původního plánu měla výstavba začít v roce 2011. Byla však zdržena z důvodu havárie jaderné elektrárny Fukušima, a tak výstavba začala až v roce 2015.
K prvnímu lití betonu 5. bloku došlo 27. prosince<a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#"> 2015</a>, zatímco první lití betonu na 6. bloku bylo provedeno 7. září 2016. Pátý blok elektrárny přešel do komerčního provozu v minulém měsíci. Komerční provoz 6. bloku se předpokládá do konce příštího roku.
<figure id="attachment_88635" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-88635" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-512x281.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-768x422.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-725x398.jpg 725w" alt="Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="770" height="423" /><figcaption class="wp-caption-text">Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněná <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">třemi organizacemi</a>. 50% podílem disponuje CNNC, 30 % připadá čínské energeticko-investiční skupině a zbylých 20 % skupině Jiangsu Guoxin.
Rozšiřování elektrárny bude ještě <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">pokračovat</a>. V plánu jsou ještě dva bloky reaktorů VVER-1200, stavěné během 4. fáze výstavby. Začátek této fáze se nyní předpokládá na květen 2021 a oba bloky by měly být v provozu do roku 2027.
Po dokončení celého elektrárenského komplexu bude instalovaný výkon elektrárny dosahovat přibližně 8100 MW. Po dokončení tak bude komplex <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">největší jadernou elektrárnou</a> na světě.
Zdroj úvodního obrázku: CNECC

Elektrárny ve světě

Šestý blok jaderné elektrárny Tianwan vstupuje do fáze spouštění

Rumunské ministerstvo financí společně s ministrem pro energetiku Spojených států amerických v pátek podepsalo finální draft dohody o mezivládní spolupráci na rozšíření a modernizování rumunského jaderného programu. V pátek o tom informoval server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-and-USA-agree-to-cooperate-in-nuclear-proj" target="_blank" rel="noopener">World Nuclear News</a>.
Dohoda zabývající se spoluprací a financováním by mohla mít přímý vliv na stavbu dvou jaderných reaktorů na řece Dunaji, jak uvedl americký velvyslanec Adrian Zuckerman den před <a href="https://www.energy.gov/articles/us-and-romania-announce-initial-agreement-cooperation-cernavoda-nuclear-power-projects-and" target="_blank" rel="noopener">podepsáním dohody</a>. Rumunská státní společnosti Nuclearelectrica, která provozuje dva reaktory, každý s instalovaným výkonem 706 MW, (pokrývající asi pětinu rumunské spotřeby) v jaderné elektrárně Cernavoda plánuje postavit dva další bloky. Potřebná je i modernizace již fungujících bloků. To vše by teď s velkou pravděpodobností mohli dodat právě Američané.
Podpisem finální podoby dohody budou, dle amerického ministerstva energetiky, položeny základy pro využití odborných znalostí a technologií pro vybudování reaktorů bloku 3 a 4  elektrárny Cernavoda a renovaci bloku 1. Nuclearelectrica původně jednala o možnosti spolupráce s čínskou China General Nuclear (CGN). Šestileté dohadování však společnost v červnu tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-obnovilo-prace-rozsireni-jaderne-elektrarny-cernavoda/" target="_blank" rel="noopener">ukončila</a>. V předcházejících letech se o projekt zajímaly i další firmy, všechny ale nakonec ustoupily.
Krom výstavby a rekonstrukce v areálu Cernavoda draft dohody mezi Rumunskem a Spojenými státy obsahuje i ustanovení o spolupráci v oblasti regulace či výzkumu a vývoje. Soustředí se rovněž na rozvoj malých modulárních reaktorů v Rumunsku.
Cernavoda je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku a skládá se ze dvou tlakovodních reaktorů o čistém výkonu 650 MWe chlazených těžkou vodou. První blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1996, druhý poté v roce 2007. Provozovatel JE, společnost Nuclearelectrica,  plánuje prodloužit životnost prvního bloku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-prodlouzi-zivotnost-sve-jaderne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">na 60 let</a>. Většina prací na blocích 3 a 4, stejně jako na blocích 1 a 2 využívajících reaktory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren" target="_blank" rel="noopener">CANDU-6</a>, byla dokončena v 80. letech minulého století. V červenci zahájilo Rumunsko výběrové řízení na novou studii proveditelnosti k dokončení 3. a 4. bloku.
Znění dohody bude nyní postoupeno Evropské komisi, jak požaduje evropská jaderná dohoda Euratom.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA Imagebank</a>

Postaví nové jaderné bloky v Rumunsku Spojené státy?

Jaderná elektrárna Temelín zpřísnila koronavirová opatření. V jídelně snížila kapacitu lidí, kteří tam mohou naráz jíst, a energetici kladou důraz na dodržování dvoumetrových rozestupů. Posílená je i elektronická komunikace a zavřené infocentrum. Temelín také dokončil očkování zaměstnanců proti chřipce. Očkovat se nechalo přes 300 pracovníků. Poprvé to ČEZ umožnil pro zaměstnance zdarma. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
V karanténě je teď deset zaměstnanců elektrárny, u nichž se prokázala nemoc covid-19. Na provoz Temelína to podle mluvčího nemá vliv.
Elektrárna zavedla opatření již v březnu. Od konce srpna se tam opět musejí nosit roušky ve vnitřních prostorách, kde nelze dodržet rozestupy. Od poloviny září jsou znovu koridory před vstupem a měří se teplota.
<blockquote>„Nyní zpřísňujeme opatření v jídelnách: snížila se kapacita, klademe důraz na dvoumetrové rozestupy. Upravujeme i další opatření včetně posílení elektronické komunikace, úprav cvičení nebo zavření infocentra,“ řekl mluvčí.</blockquote>
Od jara chrání obsluhu jídelen u výdejních pultů plexiskla.
Zvláštní režim platí už od srpna pro provozní personál. Na blokové dozorny je zakázaný vstup, operátoři používají respirátory a směny si podle Svitáka předávají maximálně bezkontaktně. V obou českých jaderných elektrárnách jsou omezené služební cesty i fyzické kontakty. U profesí, kde je to možné, dávají energetici přednost práci z domova.
V Temelíně nyní dokončili očkování zaměstnanců proti chřipce. ČEZ ho umožnil zaměstnancům zdarma, aby snížil dopady virových onemocnění na personál a zajistil bezpečný provoz. Elektrárna má kolem 1300 zaměstnanců, tři stovky se daly očkovat.
<blockquote>„Jsme součást kritické infrastruktury, musíme zajistit bezpečný provoz elektrárny a spolehlivé dodávky elektřiny pro záchranáře, firmy i lidi. Všichni se teď chráníme především před nemocí covid-19. Nesmíme ale zapomínat ani na další virová onemocnění, která by mohla průběh pandemie covid-19 zkomplikovat,“ uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 11,5 TWh.

Temelín zpřísnil opatření kvůli koronaviru

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nechá vyrazit další prostory pro podzemní výzkumné pracoviště Bukov na Ždársku. U Bukova testují odborníci v hloubce 550 metrů možné chování hornin v budoucím hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, jehož stavba má v ČR začít v roce 2050. Nynější laboratorní chodby už jsou z velké části obsazené nynějšími experimenty. Ražba dalších by měla začít v lednu 2021. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla mluvčí správy úložišť Martina Bílá.
<blockquote>&#8222;Proto, aby byl naplněn výzkumný a experimentální plán SÚRAO, jsou stávající prostory podzemního výzkumného pracoviště Bukov nedostatečné,&#8220; uvedla mluvčí.</blockquote>
V další fázi by mělo být vyraženo až několik set metrů nových podzemních děl, odhadované náklady na tuto výstavbu podle ní převyšují 100 milionů korun. Teď pokračuje přípravná fáze.
Podle dřívějších informací vyrazili horníci v části uranového dolu do roku 2017 pro výzkumné pracoviště 478 metrů průzkumných prostor a tzv. rozrážek. Komerční těžba v dole Rožná skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země.
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je na 12. patře bývalého dolu a využívá jeho infrastrukturu. Náklady na provoz tohoto pracoviště se podle správy úložišť pohybují okolo 100 milionů ročně, v závislosti na prováděných činnostech. Na samotných experimentálních pracích v podzemí se teď podle správy podílí více než 100 výzkumných a technických pracovníků.
Odborníci v podzemí zjišťují, jak se chová hornina v hloubce odpovídající případnému hlubinnému úložišti. Sledují například i proudění vody a testují materiály, s jejich využitím se v úložišti počítá.
Důl udržuje závod Geam, který spadá pod státní podnik Diamo. Podle poslední smlouvy podepsané letos v červenci bude Diamo zajišťovat provoz PVP Bukov dalších deset let. Smlouva může být podle potřeby ještě prodloužená o pět let. Podrobnosti k činnosti výzkumného pracoviště jsou na <a target="_blank" href="https://www.pvpbukov.cz/">webu</a>.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Rada SÚRAO letos v červnu schválila snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři. Jde o Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

SÚRAO nechá vyrazit další prostory pro testování chování hornin v budoucím hlubinném úložišti

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Report-highlights-benefits-of-nuclear-cogeneration">Jaderná energetika by mohla Spojenému království pomoci dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050</a>. Tohoto ambiciózního cíle lze dle Royal Society dosáhnout i pomocí jaderné kogenerace. Část odvedeného tepelného výkonu jaderné elektrárny lze využít k vytápění domácností, výrobě vodíku nebo dekarbonizaci průmyslu.
<a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">Royal Society</a> vydala zpráva pojednávající o možnostech jaderné kogenerace s názvem <a href="https://royalsociety.org/-/media/policy/projects/nuclear-cogeneration/2020-10-7-nuclear-cogeneration-policy-briefing.pdf">Nuclear cogeneration: Civil nuclear energy in a low-carbon future</a>. Zpráva uvádí, že zavedením přerušované výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů spojené s potřebou omezit výrobu z plynových elektráren vyžaduje od jaderných elektráren větší flexibilitu. To platí za podmínky, pokud má jaderná energetika důležitou součástí energetického mixu. Jaderná kogenerace může být klíčem k získání této potřebné flexibility.
<blockquote>„Když je domací poptávka po elektrické energii uspokojena větrnými, solárními nebo jinými zdroji, kogenerace umožní přejít jaderné elektrárně z čistě elektrické výroby na kombinovanou výrobu ,“ uvádí zpráva.</blockquote>
I když ve Spojeném království v současné době neexistují žádné projekty jaderné kogenerace, v několika zemích již několik jaderných kogenerací existuje. V České republice se například <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/horkovod-z-temelina-ma-zpozdeni-na-vine-je-koronavirus-a-destive-pocasi/">dokončuje</a> <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/cez-zacal-stavet-teplovod-z-temelina-do-budejovic-za-14-miliardy/">výstavba horkovodu</a> z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic.
Zavedení malých modulárních reaktorů (<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/male-modularni-reaktory-u-nas-ve-svete">SMR-Small Modular Reactor</a>) by mělo znamenat nižší investiční náklady a úspory ve výstavbě. SMR také poskytují větší flexibilitu při umisťování a umožňují jim přizpůsobit se energetickým potřebám jednotlivých regionů nebo průmyslových podniků.
<figure id="attachment_88477" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88477 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-768x293.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-1024x390.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-725x276.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-800x305.jpg 800w" alt="" width="512" height="195" /><figcaption class="wp-caption-text">Možnosti jaderné kogenerace ve Spojeném království. Zdroj: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a></figcaption></figure>
Finanční náročnost pro přizpůsobení stávající flotily reaktorů ve Spojeném království pro kogeneraci by byla podle Royal Society vysoká. Plánované i budoucí jaderné bloky ve Spojeném království by mohly vyhovět aplikacím kombinované výroby.
<blockquote>„To by Spojenému království pomohlo zvýšit flexibilitu své přenosové soustavy, aby podpořilo podíl obnovitelné energie a umožnilo dekarbonizaci jinak energeticky náročných procesů. Nabízí to také příležitost k vytvoření nového odvětví s exportním potenciálem. Toto je skutečná příležitost pro jadernou energetiku. To, co nám kogenerace dává, jsou možnosti a upřímně řečeno, potřebujeme možnosti, když čelíme nejisté budoucnosti,“ uvedl Robin Grimes, hlavní autor zprávy a profesor fyziky materiálů na Imperial College v Londýně.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a>

Spojené království se začíná zaměřovat na jadernou kogeneraci

Akcionáři společnosti PGE EJ1, která byla založena za účelem výstavby a provozu první polské jaderné elektrárny, podepsali s vládou dohodu o záměru s cílem získat 100 % jejích akcií. Pokud bude transakce dokončena, vláda na konci roku získá plnou kontrolu nad PGE EJ1. První jaderná elektrárna v Polsku by měla být v provozu v roce 2033, do roku 2040 by pak země mohla disponovat jaderným výkonem ve výši až 4 GW.
Vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski <a href="https://www.gkpge.pl/Press-Center/press-releases/corporate/pge-signed-a-letter-of-intent-to-sell-its-shares-in-pge-ej-1">v minulém týdnu podepsal</a> se zástupci čtyř akcionářů společnosti PGE EJ1 dohodu o záměru převést 100 % akcií do rukou vlády. Společnost PGE EJ1 byla založena v roce 2010 a nyní se zaměřuje na přípravu posouzení vlivů na životní prostředí pro projekt <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-se-pripravuje-vystavbu-prvni-jaderne-elektrarny-u-verejnosti-ma-podporu">první polské jaderné elektrárny</a>.
Současnými akcionáři PGE EJ1 jsou <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-planuje-sjednotit-energeticke-spolecnosti">státní Polska Grupa Energetyczna (PGE)</a>, která drží 70% podíl, a společnosti Enea, KGHM Polska Miedz a Tauron Polska Energia, z nichž každá drží 10% podíl.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vládní správy převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Dohoda nezajišťuje, že transakce bude provedena, to bude dle vyjádření PGE EJ1 záležet na výsledcích plánovaných vyjednávání. Do 31. prosince letošního roku by však všechny strany měly dle dohody provést všechny činnosti potřebné k provedení transakce.
<h2>Do roku 2040 instalovaný výkon 4 GW</h2>
Polský <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-svou-dlouhodobou-energetickou-politiku-pripravuje-se-odklon-od-uhli">návrh energetické politiky</a> do roku 2040 počítá s jadernou energetikou částečně nahrazující tu uhelnou s cílem vyrobit 20 TWh elektřiny z jádra do roku 2035. Uvedení prvního reaktoru s výkonem od 1000 do 1500 MW je plánováno na rok 2033. Až dalších pět bloků by mělo být uváděno do provozu v intervalech 2–3 let.

Vláda převezme společnost odpovědnou za projekt první jaderné elektrárny v Polsku

Těžkovodní reaktory představují možnost využívat pouze přírodní, či lehce obohacený uran. Díky tomu jsou silně redukovány palivové náklady. Jaderně energetická agentura a skupina vlastníků reaktorů CANDU nyní podepsaly memorandum o porozumění pro spolupráci v oblasti těžkovodních jaderných reaktorů.
Účel memoranda je <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">vytvoření pokročilé vědecké a technické znalostní databáze těžkovodních reaktorů</a> při současné podpoře spolupráce mezi výzkumnými organizacemi podporujícími vývoj těchto technologií.
Memorandum o porozumění vymezuje časový rámec <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">pěti let</a>, během kterých vytvoří možnosti spolupráce mezi jaderně energetickou agenturou (OECD NEA) a vlastníky reaktorů CANDU. Dle nového pracovního rámce budou organizace vyvíjet společné výzkumné aktivity a školení, na nichž si budou vyměňovat názory na různé technické problémy.
<figure id="attachment_88323" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-88323 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Wolsong-KHNP.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Wolsong-KHNP.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Wolsong-KHNP-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Wolsong-KHNP-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Wolsong, provozovaná korejskou společností KHNP Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
Koncepce těžkovodních reaktorů je vyvíjena od 50. let minulého století. Hlavním významným vývojářem této technologie je Kanada, jejíž těžkovodní reaktory se obecně nazývají CANDU (CANada Deuterium-Uranium). Od 80. let minulého století se do vývoje těžkovodních reaktorů zapojila také <a href="http://nuclearstreet.com/nuclear_power_industry_news/b/nuclear_power_news/archive/2009/12/16/under-the-hood-with-duncan-williams-the-acr-1000-the-first-light-water-low-enriched-uranium-candu-reactor-12162#.X3rAIGgzbIV">Indie</a>. Díky těžkovodnímu moderátoru, který má obecně nižší absorpci neutronů a lepší zpomalovací charakteristiky, je možné tento koncept využívat s přírodním, či lehce obohaceným uranem.
Výhodou těžkovodních reaktorů je <a href="https://cna.ca/reactors-and-smrs/how-a-nuclear-reactorworks/">vyšší hustota energie</a> vztažená k hmotnosti těženého paliva. Bohužel je při jejich provozu produkováno vyšší množství použitého paliva k jednotce výkonu. Další předností reaktorů CANDU je kontinuální výměna paliva, díky které je možné provozovat reaktor po téměř neomezenou dobu. Odstávky jsou prováděny zejména z důvodů údržby zařízení.
<figure id="attachment_88325" class="wp-caption aligncenter" style="width: 681px;"><img class="wp-image-88325 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CANDUfuel.png" sizes="(max-width: 681px) 100vw, 681px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CANDUfuel.png 681w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CANDUfuel-512x314.png 512w" alt="Palivové soubory reaktoru" width="681" height="418" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivové soubory reaktoru CANDU Zdroj: oecd-nea.org/</figcaption></figure>
Nové koncepty těžkovodních reaktorů využívají jako chladivo lehkou vodu. Zvýšená absorpce neutronů daná chladivem musí být kompenzována nízkým obohacením paliva. Jejich provoz není omezen pouze uranovým palivem. Těžkovodní reaktory mohou být provozovány také s <a href="https://www.oecd-nea.org/ndd/workshops/arsfem2017/presentations/15_KURAN_Session%204a%20-%20CANDUOECD2017April_Updated.pdf">přepracovaným použitým palivem z lehkovodních reaktorů</a>. Některé části aktivní zóny těžkovodních reaktorů mohou být dokonce uzpůsobeny pro ochuzené palivo z obohacovacích závodů.
Významnou snahou dalšího vývoje těžkovodních rektorů chlazených obyčejnou vodou, je využívat <a href="https://www.oecd-nea.org/ndd/workshops/arsfem2017/presentations/15_KURAN_Session%204a%20-%20CANDUOECD2017April_Updated.pdf">chladivo o nadkritických parametrech</a> (tlak vyšší než 22 MPa s teplotou přesahující 374 °C). Výhodou vody v nadkritických oblastech je její jednofázové chování. Obecně se zvýší průměrná teplota chladiva reaktoru, díky čemuž je zvýšena účinnost celého termodynamického cyklu.
NEA usnadňuje spolupráci napříč různými zeměmi díky pokročilé infrastruktuře jaderných technologií. Hlavní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">snahou sdílení infrastruktury</a> je zajistit výzkum a vývoj technologií jaderné bezpečnosti, spojené s ochranou životního prostředí a ekonomikou provozu.
Podle <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">NEA</a> jsou těžkovodní reaktory, jako například kanadské CANDU, nyní provozovány ve 4 členských zemích, a sice Argentině, Kanadě, Jižní Koreji a Rumunsku.
<blockquote>„Aktivně se zapojujeme do diskusí s dalšími zeměmi, využívajícími těžkovodní reaktory, o bezpečnosti jaderných reaktorů. Mezi ty se řadí Čína a Indie.“
„NEA vykonala velké množství práce pro spojení zemí a zajištění výzkumu v oblastech spojených s jadernou bezpečností. Problematice těžkovodních reaktorů jsme se však ještě významněji nevěnovali. Většina našich členů provozuje lehkovodní reaktory,“ sdělil generální ředitel NEA, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">William Magwood</a>.
„Memorandum o porozumění potvrzuje okamžitou podporu. Snažíme se být aktivní v oblastech vývoje těžkovodních reaktorů, jelikož chceme spolupracovat se skupinou jejich provozovatelů. Je to obrovská výhoda pro naše členské země.“</blockquote>
<figure id="attachment_88326" class="wp-caption aligncenter" style="width: 375px;"><img class="aligncenter wp-image-88326 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/dw034.jpg" alt="Vizualizace primárního okruhu reaktoru ACR-1000" width="375" height="465" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace primárního okruhu reaktoru ACR-1000 Zdroj: nuclearstreet.com</figcaption></figure>
Skupina provozovatelů těžkovodních reaktorů je soukromá nezisková společnost, dobrovolně financovaná celosvětovými provozovateli reaktorů CANDU, kanadskými jadernými laboratořemi a dodavateli těchto technologií.
<blockquote>„Vidím velkou příležitost spolupráce při seminářích, ve kterých si budeme sdílet informace. Zde také můžeme zahájit společné projekty rozvoje technologií, které potřebují jak provozovatelé, tak agentura,“ sdělil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">Fred Dermarkar</a>, odstupující prezident a generální ředitel skupiny provozovatelů těžkovodních reaktorů.
„Spolupráce je skutečně potřebná pro rozvoj mnoha oblastí provozu těžkovodních reaktorů. Těšíme se na spolupráci s NEA,“ dodala <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/COG-NEA-to-collaborate-on-PHWR-technology">Stephanie Smith</a> nastupující prezidentka a generální ředitelka skupiny provozovatelů těžkovodních reaktorů.</blockquote>

NEA vytváří infrastrukturu pro další rozvoj těžkovodních reaktorů

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.
<div class="et_pb_module et_pb_text et_pb_text_2 et_pb_text_align_left et_pb_bg_layout_light">
<div class="et_pb_text_inner">
<blockquote>„Je to vůbec poprvé, co Američané mají zájem využívat velké experimentální zařízení v Česku, a proto se podílejí na jeho financování a realizaci,“ řekl <a href="https://www.export.cz/aktualni-cislo/">časopisu Moderní ekonomická diplomacie</a> Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. </blockquote>
Dosud to bývalo naopak, čeští vědci se snažili získat přístup ke špičkové americké výzkumné infrastruktuře formou účastnických poplatků.
Princetonská laboratoř fyziky plazmatu se podobně jako pražský ústav zabývá možnostmi fúze jader atomů lehkých prvků, tak jak se to děje ve hvězdách včetně našeho Slunce – na rozdíl od dnes známějšího štěpení jader atomů těžkých prvků v jaderných elektrárnách. Po „těžkém“ uranu vstupuje na scénu „lehký“ vodík. Cílem takového výzkumu je dosáhnout bezemisního a bezpečného způsobu výroby energie z prakticky nevyčerpatelného zdroje – vody.
<h2>Umělé slunce</h2>
Termonukleární reakce probíhá ve vodíkovém plazmatu za neuvěřitelných teplot až dvou stovek milionů stupňů Celsia ve fúzním reaktoru – takzvaném tokamaku nebo stellarátoru. Nový tokamak COMPASS-Upgrade, primárně financovaný z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, v Libni nahradí stávající experimentální fúzní zařízení COMPASS. Ten zamířil do Prahy z britského centra pro fúzní energii v Culhamu u Oxfordu zhruba před patnácti lety.
Americko-česká vědecká spolupráce se nadějně rozvíjí i v dalších oblastech včetně využívání laserové infrastruktury v Dolních Břežanech u Prahy nebo projektů malých jaderných reaktorů. V případě termonukleární fúze ale pokročila nejdál, o čemž svědčí také loňská smlouva mezi americkým ministerstvem energetiky a Akademií věd ČR i jejím Ústavem fyziky plazmatu.
Podobně jako v případě jiných fúzních zařízení ve světě budou výsledky experimentů v pražském COMPASS-Upgrade využity jak v rámci velkého mezinárodního projektu výstavby obřího tokamaku ITER na jihu Francie, tak především pro přípravu fúzního reaktoru, který už bude součástí evropské prototypové elektrárny DEMO.
Spolupráce s národní laboratoří v Princetonu se podle Radomíra Pánka netýká pouze technického návrhu tokamaku a souvisejících výpočtů a modelování. Američané také uvažují o tom, že by mohli dodat některou z částí pražského fúzního zařízení. I v tomto případě se počítá s financováním amerického ministerstva energetiky.
</div>
</div>
<div class="et_pb_module et_pb_image et_pb_image_1">
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 1920px;"><img class=" lazyloaded" src="https://www.export.cz/wp-content/uploads/2020/10/foto-%C4%8D.-2-COMPASS-view-small-scaled.jpg" alt="Současný tokamak COMPASS – experimentální zařízení v pražské Libni. Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR" width="1920" height="1280" data-src="https://www.export.cz/wp-content/uploads/2020/10/foto-č.-2-COMPASS-view-small-scaled.jpg" /><figcaption class="wp-caption-text">Současný tokamak COMPASS – experimentální zařízení v pražské Libni. Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR</figcaption></figure>
</div>
<div class="et_pb_module et_pb_text et_pb_text_4 et_pb_text_align_left et_pb_bg_layout_light">
<div class="et_pb_text_inner">
<h2>Kouzlo tekutých kovů</h2>
A proč mají princetonští vědci o pražský tokamak takový zájem? Provozovatelé zařízení v Libni se totiž zaměří mimo jiné na klíčový výzkum, který se týká využívání tekutých kovů jako lithium, cín nebo jejich slitiny. Jednotlivé části budoucího fúzního reaktoru musí snést podobné tepelné zatížení, jako by se nacházely na povrchu Slunce. U dnes využívaných materiálů by tak docházelo k jejich rychlé degradaci a nutnosti časté výměny. Tekuté kovy by ale mohly zajistit neustálé obnovování povrchů těchto částí, které budou vlivem extrémních toků energie z plazmatu odpařeny. Radomír Pánek upozorňuje, že COMPASS-Upgrade se stane prvním zařízením, které bude schopné testovat využití tekutých kovů za podmínek v mnoha ohledech blízkých budoucím fúzním elektrárnám.
Vize zapojení fúzních reaktorů do energetického mixu přináší lidstvu velkou naději, zároveň je ale „během na dlouhou trať“ a dočkáme se ho nejspíš někdy ve druhé polovině tohoto století. Prototypy elektráren využívajících energii z tokamaků by se měly začít stavět v Evropě, Číně nebo Jižní Koreji v letech 2035–2040. Radomír Pánek předpokládá, že Evropská unie může mít v tomto ohledu díky dlouhodobému plánování svých výzkumných a inovačních aktivit oproti jiným regionům světa konkurenční výhodu.
Získávání odolných materiálů, které je se zkoumáním jaderné fúze spojené, má ale mnohem širší využití v řadě dalších odvětvích. „Je to podobné jako v případě kosmického výzkumu, který urychlil vývoj mnoha technologií. S řadou z nich se nyní setkáváme v běžném životě,“ zdůrazňuje ředitel Ústavu fyziky plazmatu. Upozorňuje, že díky studiu jaderné fúze zamířily velké finanční prostředky například do výzkumu supravodičů, vývoje pokročilých materiálů nebo kryogeniky. Vyvíjené wolframové materiály se například uplatní ve vysokoteplotních průmyslových provozech.
</div>
</div>
<div class="et_pb_module et_pb_image et_pb_image_2">
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 1920px;"><img class=" lazyloaded" src="https://www.export.cz/wp-content/uploads/2020/10/foto-%C4%8D.-3-ITER-platform_may_2020_riche_ed_small.jpg" alt="Výstavba mezinárodního tokamaku ITER na jihu Francie. Foto: ITER, Ústav fyziky plazmatu AV ČR" width="1920" height="1192" data-src="https://www.export.cz/wp-content/uploads/2020/10/foto-č.-3-ITER-platform_may_2020_riche_ed_small.jpg" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba mezinárodního tokamaku ITER na jihu Francie. Foto: ITER, Ústav fyziky plazmatu AV ČR</figcaption></figure>
</div>
<div class="et_pb_module et_pb_text et_pb_text_6 et_pb_text_align_left et_pb_bg_layout_light">
<div class="et_pb_text_inner">
<h2>Evropské vazby</h2>
Ústav fyziky plazmatu v rámci prací na designu nového tokamaku rovněž navázal úzkou spolupráci s Polskem – konkrétně Ústavem jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Polští inženýři a technici mají podle Radomíra Pánka zkušenosti s významnými vědeckými projekty – podíleli se na stavbě částí urychlovače částic CERN ve Švýcarsku nebo stellarátoru Wendelstein v Německu. Poláci spolupracují na návrhu některých systémů nového libeňského tokamaku a předpokládá se, že se budou významně podílet také na jeho sestavování a následném vědeckém využívání.
Hlavním pilířem mezinárodních aktivit Ústavu fyziky plazmatu je pak spolupráce v rámci evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje termonukleární výzkum v rámci Evropské unie. Nový libeňský tokamak fakticky bude klíčovým evropským testovacím zařízením pro využití technologií tekutých zdrojů v budoucích fúzních elektrárnách a pozvedne tím český výzkum v této oblasti na světovou špičku. Díky vysoké úrovni fúzního výzkumu v Česku se Radomír Pánek letos stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady společného evropského podniku Fusion for Energy, který zajišťuje realizaci evropského podílu na mezinárodním projektu fúzního reaktoru ITER. Evropa se na projektu tohoto tokamaku podílí 46 procenty a Fusion for Energy tak má „pod palcem“ koordinaci vývoje a dodávek za 12 miliard eur.
Jak upozorňuje Radomír Pánek, také budoucí pražský tokamak se stane jedním z center navazujícího mezinárodního výzkumu: „Téměř sto procent provozního času tokamaku COMPASS-Upgrade budeme využívat ve spolupráci se zahraničními partnery.“
<h2>Šance pro české firmy</h2>
Na výstavbě tokamaku COMPASS-Upgrade se budou podílet i české firmy. Do finální fáze už se dostává příprava energetických zdrojů pro libeňský tokamak. Současná experimentální zařízení nejsou určena k výrobě energie, naopak vyžadují přívod významného množství elektřiny ke svému provozu. Proto se i v případě nového pražského tokamaku počítá s výstavbou nových generátorů, transformátorů a rozvoden. Příslušnou zakázku už získala společnost Elektrotechnika a.s. se svými subdodavateli včetně firmy TES Vsetín.
Další příležitosti se rýsují v oblasti dalších dodávek součástí tokamaku, jakými jsou velké cívky, vakuová komora a kryostat. Radomír Pánek trochu lituje, že se české firmy do tohoto perspektivního a technologicky zajímavého segmentu zatím příliš nehrnou: „Jako země s prakticky nejvyšším podílem průmyslu v Evropě bychom mohli být v tomto ohledu aktivnější a více se ucházet například o zakázky pro projekt ITER.“
České výzkumné ústavy už každopádně v oblasti výzkumu jaderné fúze významných úspěchů dosáhly. Ústav fyziky plazmatu například ve spolupráci s dalšími institucemi vyvinul pro reaktor ITER speciální senzory pro měření magnetického pole odolné vůči vysokým teplotám a radiační zátěži. Centrum výzkumu Řež zase vyvinulo zařízení Helcza na principu elektronového děla pro testování tepelné odolnosti panelů první stěny tokamaku ITER. Tuzemské vědecké ústavy tak dosud podle Radomíra Pánka získaly výzkumné zakázky pro projekt ITER za zhruba 200 milionů korun.
Článek vyšel na webu <a href="https://www.export.cz/" target="_blank" rel="noopener">Export.cz</a>.
</div>
</div>