Domů
Akumulace energie
Ocelové úložiště energie je schopné dodávat jak tepelnou, tak i elektrickou energii

Ocelové úložiště energie je schopné dodávat jak tepelnou, tak i elektrickou energii

Na konci října oznámila společnost Lumenion, že jejich úložiště energie uchovávající tepelnou energii v ocelových tyčích s kapacitou 2,4 MWh zahájí provoz v Berlíně. Společnost tvrdí, že jde o nízkonákladové úložiště energie využívající jako akumulační medium ocel. Ocelové moduly mohou dosáhnout teploty až 650 stupňů Celsia a v případě potřeby je úložiště schopné dodávat jak tepelnou tak i elektrickou energii. Energie může být v úložišti uchována až po dobu 48 hodin a životnost je uváděna přes 40 let.

Systém bude uchovávat energii vyrobenou z lokálních obnovitelných zdrojů. Úložiště může dodat veškerou energii zpět v podobě tepla nebo může fungovat v režimu kombinované výroby tepla a elektřiny, kterou bude vyrábět pomocí integrované parní turbíny.

Zdroj

Podle výkonného ředitele společnosti Alexandera Voigta dodává Lumenion na trh technologii úložišť, která bere v potaz hospodárnost a účinnou integraci do energetických systémů. Konstrukce zařízení je jednodušší než konstrukce bateriových úložišť, a tato jednoduchost se také odráží v ceně. Jejich úložiště proto vidí jako doplňující způsob uchování energie než plnohodnotnou náhradu baterií.

„Vysokoteplotní úložiště na bázi oceli je vhodné pro uchování přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů v elektrizační soustavě a poté její dodávání zpět nepřetržitě po několik hodin nebo dní. Baterie jsou na druhou stranu vhodné k poskytnutí regulace frekvence, řízení napětí a jsou vhodné při startu ze tmy,“ řekl Voigt.

Nízká cena

Nízká cena úložiště je dosažena díky hojně se vyskytujícím materiálům. Úložiště neobsahuje žádné vzácné kovy. Voight tvrdí, že společnost cílí na vynořující se segment na trhu s akumulací energie, který není pokryt bateriemi. Tedy uchování energie s delším cyklem, v tomto případě až 48 hodin.

Ostatní metody pro uchování energie po dobu delší než 8 až 10 hodin (v současné době hodnota dosažená průtočnými bateriemi) jsou ve stádiu vývoje nebo v demonstračních provozech, jako například úložiště zkapalněného vzduchu.

Kapacita úložišť může být snadno zvýšena. Na Univerzitě pro Hospodářství a Techniku Berlín se nachází demonstrační úložiště o kapacitě 450 kWh. V současnosti probíhající jednání s biofarmou, která se nachází na severu Německa, by mohlo vyústit ve 40MWh úložiště, které by uchovávalo elektřinu z větrných elektráren. Společnost jedná i o úložištích s kapacitou v řádu stovek MWh, která by mohla být dokončená již v roce 2021.

Komentáře

(9)

Honza

12. prosinec 2018, 17:15

Když už chtějí ukládat energii ve formě tepla, proč nepoužijí jako akumulační materiál vodu? Měrná tepelná kapacita železa je přibližně desetinová oproti c vody, takže k uložení stejného množství energie by zde stačilo množství vody stejné hmotnosti ohřát přibližně jen o 70 °C ...

X

12. prosinec 2018, 17:41

Jenže hustota je zase skoro 8x vyšší. Na jednotku objemu ta uložená energie zas o tolik menší vycházet nebude.

Železo nezamrzne, neteče a nic se v něm nerozpouští. A jeho hlavní výhoda bude nejspíše v tom, že se dá jednoduše nahřát na vysoké teploty. A čím vyšší je tepelný spád na turbíně, tím vyšší je účinnost. Nejde jenom o to energii uložit, ale také je nutné umět ji s nějakou rozumnou účinností získat zpět.

Tomáš

13. prosinec 2018, 08:14

Protože vodu nemůžete jen tak ohřát na 650°C, aby se pak z ní dala vyrábět pára --> elektřina.

A pokud by se ohřála voda jen o 70°C, tak je to pára akorát tak na uvaření rejže.

Carlos

13. prosinec 2018, 10:52

Parní akumulační lokomotivy pracovaly s teplotami kolem 280°C, sice pod tlakem,ale zase to takový problém nebyl. Navíc se tu dá použít nějaký olej s teplotou varu kolem 400°C, nebo sole, kterými se dá jít na nějakých 550°C. V obou případech se bavíme o tepelných kapacitách cca polovičních oproti vodě, ne desetinových.

Dušek

13. prosinec 2018, 09:02

Asi proto, ževodou ohřátou na 70° by nemohli roztočit turbínu na výrobu elektřiny....

Emanuel

13. prosinec 2018, 02:17

Tepelnou energii, která může být využita také k výrobě elektrické energie, lze uchovávat také například v tepelně odizolované nerezové ocelové nádobě se sítí odporových drátů na jejím vnitřním obvodě a vybavenou ocelovým nerezovým potrubím vedeným šnekově také po jejím vnitřním obvodě. Do této nádoby by mohla být například nalita tavenina olova a to by mohlo uchovávat tepelnou energii a střídavě ji uchovávat a nebo předávat destilované vodě, která by proudila v nerezovém šnekově vedoucím potrubí. Tato destilovaná voda o teplotě přes dvěstě stupňů Celsia by se ve vyvíječi páry přeměnila na přetlakovou páru a tou by mohla být poháněna parní turbína napojená na generátor výroby elektrické energie. V kondenzátoru páry by tato teplá vodní pára ohřívala potom například vodu, která by se mohla využít k oteplování budov a skleníků pro pěstování zeleniny, nebo by se tato teplá voda mohla využít na praní prádla a sprchování lidí. Například v ČR se nadbytečná elektrická energie v podstatě ničí ve velkých transformátorech elektrické energie, které jsou například umístěné v Hradci u Kadaně a to je škoda.

Ferda

13. prosinec 2018, 21:09

Pohádky naší babičky. Při rozvodu horké vody vznikají obrovské ztráty a náklady na izolaci taky nejsou malé. Naopak rozvod elektřiny díky VVN a VN může být na velké vzdálenosti a s menšími ztrátami.

K tomu blábolu s velkými trafy - víte s jak velkou energií pracují? Víte že transformátory jsou jedny z nejúčiněji pracujících zařízení, které člověk pro přeměnu energie vymyslel?

Laco

13. prosinec 2018, 06:30

Ještě tak pár slov o účinnosti, kterou tato technologie dosahuje při předávání tepelné energie i při přeměně tepelné energie na elektrickou energii a člověk by si mohl udělat úsudek o praktickém využití tohoto zařízení.

Mirek

16. prosinec 2018, 01:01

Bože, vždyť jako "převodové medium" je ve schematu jasně napsán dusík (!). Takže celá ta sranda rozhodně nebude tak levná, jak tu načrtnul pisálek. Účinnost takového zařízení vzhledem k parní turbíně může dosáhnout v nejlepším případě ( vzhledem k nutnému převodu sekundárního ohřevu vody) 20%. Čili o nějakém "předání veškeré energie zpět" nemůže být ani řeč. Nápad s uchováním "rozumné výše" energie pomocí horké banky je ale zajímavý a rozhodně schůdný

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.