Podíl energie z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Poslanci Evropského parlamentu proto zvažují způsoby, jak podpořit rozvoj její akumulace. Jako nejslibnější řešení se jeví vodík, či domácí baterie. 
Poslanci Evropského parlamentu (EP) z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200627IPR82201/meps-want-to-boost-energy-storage-in-the-eu-to-help-spur-decarbonisation">v pondělí 29. června 2020</a> přijali <a href="https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2019/637962/EPRS_BRI(2019)637962_EN.pdf">zprávu, ve které předložili strategii pro akumulaci energie.</a>  Shodli se, že skladování energie má mít zásadní význam pro dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu.
<blockquote>„Ukládání energie bude pro přechod na dekarbonizovanou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie nezbytné. Elektřina vyrobená z větrné či solární energie nebude vždy dostupná v požadované míře, proto budeme potřebovat energii skladovat. Vedle osvědčených technologií pro akumulaci energie, jako například přečerpávacích vodních elektráren, bude řada technologií hrát v budoucnu klíčovou roli, například nové bateriové technologie, akumulátory tepla nebo zelený vodík. Těmto technologiím musí být umožněn přístup na trh, aby byly zajištěny nepřetržité dodávky energie pro evropské občany,“ prohlásila Claudia Gamon, rakouská poslankyně EP a členka výboru ITRE.</blockquote>
<h2>Slibná budoucnost zeleného vodíku</h2>
<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/itre/home/highlights">Výbor ITRE</a> vybízí Evropskou komisi a členské státy Evropské unie k odstranění regulatorních bariér, které zpomalují vývoj projektů zaměřených na ukládání energie. Tyto překážky zahrnují například dvojí zdanění či mezery v evropských síťových předpisech. Rovněž by mělo dojít k přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury takovým způsobem, aby se zlepšila kritéria způsobilosti pro subjekty, které se chtějí na vývoji technologií pro skladování energie podílet.
Poslanci EP také zdůrazňují potenciál <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a>. Komisi proto vyzývají k podpoře výzkumu a vývoje vodíkového hospodářství. Podpůrná opatření jsou zapotřebí zejména s <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus/">ohledem na snížení ceny vodíku a umožnění jeho komercializace</a>.
Výbor zároveň podporuje úsilí Komise zavést evropské normy pro baterie a snížit závislost na jejich výrobě v zemích mimo Evropu. Silná závislost EU na dovozu surovin, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí, by měla být snížena s pomocí zdokonalených systémů pro recyklaci a získávání surovin udržitelných způsobem, ideálně z EU.
Kromě výše zmiňovaných technologií, poslanci EP diskutovali o dalších možnostech pro ukládání energie. Nadějnou alternativu představují mechanické a tepelné akumulátory, domácí baterie, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nissan-a-enel-chteji-udelat-z-elektromobilu-mobilni-baterie/">inovativní technologie vehicle-to-grid</a> nebo systémy inteligentních domácností.
Zpráva byla ve výboru ITRE přijata 53 poslanci, 3 byli proti. 15 poslanců se zdrželo hlasování. O zprávě o komplexním evropském přístupu ke skladování energie bude celý Parlament hlasovat na plenárním zasedání v Bruselu, které se bude konat od 8. do 10. července 2020.

Akumulace energie

Poslanci Evropského parlamentu vidí budoucnost ve skladování energie

Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

Německý automobilový koncern Daimler se dohodl na strategickém partnerství s čínským výrobcem baterií Farasis Energy. V rámci dohody v čínském podniku získá zhruba tříprocentní podíl. Daimler dnes také oznámil, že Farasis nyní staví továrnu v německém městě Bitterfeld-Wolfen, aby v budoucnu dokázal pokrýt rostoucí poptávku ze strany německých závodů Daimleru. Nová továrna by měla vytvořit až 2000 pracovních míst.
Dohoda podle Daimleru, který vyrábí luxusní automobily Mercedes-Benz, zahrnuje společný vývoj pokročilých bateriových technologií a stanovuje si ambiciózní cíle v oblasti cenové konkurenceschopnosti. Automobilka díky ní rovněž získá spolehlivý zdroj baterií pro své plány na přechod k vozům s elektrickým pohonem.
Nová dohoda prohlubuje dosavadní spolupráci mezi oběma podniky. Daimler upozornil, že díky převzetí podílu bude mít možnost nominovat svého zástupce do dozorčí rady společnosti Farasis. Získání podílu nicméně ještě musejí schválit regulační orgány.

Elektromobilita

Daimler získá podíl v čínském výrobci baterií Farasis

Automobilka Tesla dostala schválení na výrobu svých inovativních bezkobaltových baterií pro model 3. Baterie budou obsahovat sloučeniny lithia, železa a fosforu.
Velcí výrobci automobilů s nastupující elektromobilitou hledají cesty, jak zlevnit zatím nejdražší komponentu – baterie. Zatím nejčastěji používané baterie obsahují i nezanedbatelné množství kobaltu. Jeho těžbu přitom většinou provázejí kontroverzní podmínky, kdy je pro těžbu využívána dětská práce. Kromě toho pro globální rozvoj elektromobility není světových zásob kobaltu tolik, aby očekávanou poptávku zvládly pokrýt. To by nutně vedlo k tomu, že by cena baterií místo zlevňování stoupala.
<a href="https://www.futurecar.com/3972/Tesla-Wins-Approval-to-Use-Cobalt-Free-Batteries-in-its-China-made-Model-3">Tesla proto plánuje</a> začít vyrábět v nové šanghajské Gigafactory svůj Model 3, který by poháněly baterie bez obsahu kobaltu. Eleon Musk již <a href="https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive/exclusive-teslas-secret-batteries-aim-to-rework-the-math-for-electric-cars-and-the-grid-idUSKBN22Q1WC">dříve v tomto roce</a> oznámil, že s bateriovou firmou CATL vyvíjejí přelomové baterie, které by umožnily životnost až milion mil a které by díky jednodušší technologii a masové produkci snížily náklady natolik, že by auta mohla plně konkurovat klasickým spalovacím motorům. Nové baterie mají používat nízkokobaltové a bezkobaltové technologie.
Zda bezkobaltové baterie, schválené čínskými úřady, jsou zároveň i slibované přelomové levné baterie s velkým dojezdem z prohlášení není jasné. Podle zpráv se zdá, že se jedná o několik samostatných kroků, které možná budou v budoucnu spojeny do jednoho zařízení. Nové baterie s velkým dojezdem by tak měly být buď na bázi lithium-železo-fosfor, nebo s využitím klasické katody, která ale bude mít snížený podíl kobaltu. Skládat se má rovněž z niklu či manganu, přičemž nikl bude tvořit 50 % a kobalt 20 %.
Příchod přelomové baterie nicméně Eleon Musk oznámí ke konci letošního, či začátku příštího roku. Pro pokles cen baterií chce Tesla zavést vysokou automatizaci ve výrobě, aby mohly vzniknout nové “terafactories”, které by měly mít až 30x větší velikost než současná nevadská továrna Gigafactory.

Tesla začne vyrábět v Číně své bezkobaltové baterie

Německá společnost <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DP3WV">Apex Energy v pátek zprovoznila zařízení na výrobu a využití vodíku poblíž letiště Rostock-Laage u baltského moře.</a> Zařízení má zajistit uhlíkově neutrální vodík pro vytápění, veřejnou dopravu a dodavatelský závod pro součástky automobilů, který se má letos přesunout do této lokality.
Projekt výstavby zařízení vznikl v roce 2018. Zařízení se skládá z 2MW elektrolyzéru a náklady na jeho realizaci se pohybují v nižších desítkách milionů eur. Jedná se o typ projektu, který má Německu pomoci dekarbonizovat jeho ekonomiku.
Součástí zařízení má být rovněž systém pro ukládání vodíku, palivový článek s instalovaným výkonem 100 kW, vodíková kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 115 kW a stabilizační baterie o kapacitě 1 MWh.
<blockquote> „Budeme zde ukládat zelenou energii, skladovat ji v podobě vodíku a ten poskytovat místnímu průmyslovému parku. Konečně jsme v podstatě připraveni pro každodenní provoz“ – Peter Sponholz, technologický ředitel v Apex Energy</blockquote>
<h2>Schválení nového plánu znamená 9 miliard EUR pro vodíkové technologie</h2>
Nové zařízení je v souladu s novou vodíkovou strategií, kterou Německo schválilo ve středu. Součástí této strategie je navýšení výroby paliva pomocí elektrolýzy vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Německo věří, že zelený vodík může pomocí dekarbonizovat klíčové prvky průmyslu a podpořit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">zotavení ekonomiky z následků koronavirové pandemie</a>. Podle plánu má Německo do rozvoje těchto technologií investovat 7 miliard EUR, další 2 miliardy EUR mají být určeny pro výstavbu velkých závodů na výrobu vodíku v partnerských zemích.
Do roku 2030 plánuje Německo disponovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 5 GW, do roku 2040 by celkový výkon elektrolyzérů v Německu měl narůst na 10 GW.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://apex-group.de/en/website-apex/apex-energy-lays-the-foundation-for-a-hydrogen-power-plant">Apex Energy</a>

Německo

Německá společnost Apex Energy zprovoznila zařízení na výrobu zeleného vodíku

S rostoucím objemem elektroniky a rozvojem elektromobility roste i objem baterií, které je nutné po konci jejich životnosti ekologicky likvidovat. Jednou z cest je jejich recyklace, přičemž vědci se stále snaží vyvíjet účinnější a cenově efektivnější metody. <a href="https://www.su.se/english/research/research-news/new-nimh-batteries-perform-better-when-made-from-recycled-old-nimh-batteries-1.501942" target="_blank" rel="noopener">Vědci ze Stockholmské univerzity nyní přišli s metodou</a>, která podle nich dokáže zajistit recyklované materiály pro výrobu NiMH baterií.
Nová metoda recyklace spočívá v mechanickém omytí a separaci použitelného elektrodového materiálu z použitých elektrod. Podle Daga Noréuse z Katedry materiálové a environmentální chemie na Stockholmské univerzitě metoda umožní přímé použití upcyklovaného materiálu při výrobě baterií.
<blockquote>„Více než 95 % je použitelných a při výrobě nových baterií, které rovněž dosahují lepší výkonnosti, může být ušetřeno několik kroků. Recyklace bude jednoduší, jelikož není nutné nákladné roztavení a redukce jako u konvenční recyklace,“ říká Dag Noréus.</blockquote>
NiHM baterie, které jsou jedním z nejběžnějších typů v současnosti používaných akumulátorů, jsou založeny na využití jedné elektrody z niklu a druhé z vodíku ve formě kovového hydridu. Běžně jsou využívány v menších elektrických zařízeních, ale také našly uplatnění na poli elektromobility.
Některé moderní baterie obsahují relativně vzácné suroviny a materiály, které musely projít komplikovaným a nákladným výrobním procesem. Podle Noréuse rovněž musí být články po výrobě aktivovány.
Tento proces spočívá v přesně definovaném počtu cyklu jejich nabití a vybití. Využití již aktivovaných materiálů získaných recyklací starých baterií by tak mělo přinést úspory. Stejně tak má podle vědců materiál získaný zjednodušeným procesem recyklace vykazovat lepší vlastnosti při použití při výrobě nových baterií.

Baterie z recyklovaných surovin mohou dle vědců dosahovat lepších parametrů

Německá automobilka Volkswagen se stala největším akcionářem čínského výrobce baterií pro elektromobily Guoxuan High-Tech, vlastní v něm podíl 26,5 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy společnosti Guoxuan pro akciovou burzu.
Agentura Reuters již ve středu s odvoláním na své zdroje uvedla, že Volkswagen je v závěrečné fázi rozhovorů o investici do této čínské firmy. Koupě podílu ve společnosti Guoxuan je pro Volkswagen první přímou investicí do čínského výrobce baterií.
Německá automobilka podle zdrojů Reuters plánuje koupit rovněž podíl 50 procent v Anhui Jianghuai Automobile Group Holding, mateřské firmě výrobce elektromobilů JAC Motors. JAC minulý týden oznámil, že jeho mateřská firma plánuje přivést strategického investora. Nemělo by to však znamenat změnu kontroly.
Čínská vláda si vloni stanovila za cíl, že do roku 2025 musí mít vozy na alternativní pohon označované NEV na celkovém prodeji aut v Číně podíl 25 procent. Do skupiny NEV spadají elektrické hybridní vozy, čistě elektrické vozy a vozy s vodíkovým pohonem. Loni se v Číně prodalo celkem 25 milionů aut.
Volkswagen v Číně provozuje společné podniky s automobilkami FAW Group a SAIC Motor. Jeho cílem je do roku 2025 prodat v Číně 1,5 milionu vozů s alternativním pohonem.
Koncern Volkswagen, jehož součástí je rovněž česká Škoda Auto, je podle objemu prodeje největší automobilkou na světě.

Volkswagen se stal největším akcionářem čínského výrobce baterií Guoxuan

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší požadavky na řízení energetických sítí, přičemž bateriová úložiště jsou jednou z variant, jak jejich integraci usnadnit. S klesajícími cenami bateriových úložišť je tak jejich výstavba čím dál tím atraktivnější.
Výstavba hybridních systému kombinujících obnovitelné zdroje s bateriovým úložištěm je v posledních letech na vzestupu. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43775" target="_blank" rel="noopener">bylo v loňském roce v USA v provozu 53 takovýchto zařízení</a>, zatímco v roce 2016 se jednalo o pouhých 19 zařízení. Tento trend by měl nadále pokračovat, přičemž v současné době je plánováno do roku 2023 uvést v zemi do provozu dalších 56.
<figure id="attachment_84028" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84028" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/pocet-a-vykon-stavajicich-a-planovanych-oze-s-baterii-v-USA-mezi-lety-2011-a-2023.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/pocet-a-vykon-stavajicich-a-planovanych-oze-s-baterii-v-USA-mezi-lety-2011-a-2023.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/pocet-a-vykon-stavajicich-a-planovanych-oze-s-baterii-v-USA-mezi-lety-2011-a-2023-512x226.png 512w" alt="Počet a výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Počet a výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Přestože nejčastěji udávaným důvodem výstavby bateriového úložiště je akumulace přebytečné výroby, většina bateriových úložišť plní více funkcí. Druhou nejčastější fukncí bateriových úložišť kobinovaných s obnovitelným zdrojem je regulace frekvence, která pomáhá udržovat stabilitu soustavy. Dále jsou úložiště využívány k omezení odběrových špiček nebo také fungují jako záložní zdroje.
<figure id="attachment_84029" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84029" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/sluzby-poskytovane-bateriemi-u-obnovitelnych-zdroju-v-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/sluzby-poskytovane-bateriemi-u-obnovitelnych-zdroju-v-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/sluzby-poskytovane-bateriemi-u-obnovitelnych-zdroju-v-USA-512x226.png 512w" alt="Služby poskytované velkými bateriovými úložišti v USA, která se nachází u obnovitelných zdrojů. Zdroj: EIA" width="725" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Služby poskytované velkými bateriovými úložišti v USA, která se nachází u obnovitelných zdrojů. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V současné době se více než 90 % hybridních systému podle EIA nachází v pouhých 9 státech USA, přičemž bezmála povolina ve státě Texas. Většinu výkonu přitom tvoří pouhých 10 velkých zařízení. V současné době tvoří hybridní úložiště přibližně 25 % veškerých velkých bateriových úložišť v USA.
<figure id="attachment_84030" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84030" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/provozovane-a-planovane-oze-s-bateriemi-v-jednotlivych-statech-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/provozovane-a-planovane-oze-s-bateriemi-v-jednotlivych-statech-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/provozovane-a-planovane-oze-s-bateriemi-v-jednotlivych-statech-USA-512x226.png 512w" alt="Výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Přestože počet hybridních úložišť roste, bateriemi je stále vybavená pouze velmi malá část obnovitelných zdrojů. V případě solárních elektráren se dle EIA jedná o 2 % výkonu, v případě větrných o pouhé 1 %.
Podle dat reportovaných agentuře by budoucí projekty měly mnohem větší než současné. Jeden z plánovaných projektů, Gemini Solar, by měl dosáhnout kombinovaného výkonu přes 1 GW.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

EIA: Počet obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA prudce poroste

Americké Ministerstvo vnitra (DOI) v pondělí <a href="https://www.doi.gov/pressreleases/interior-approves-plan-largest-solar-project-us-history">zveřejnilo svůj souhlas s plánovaným projektem solární elektrárny Gemini Solar.</a> Plánovaná solární elektrárna má vyrůst ve státě Nevada asi 30 mil od Las Vegas. Po realizaci by se měla stát největší solární elektrárnou v historii USA a celkem 8. největší na světě.
Americký Ministr vnitra David L. Bernhardt podepsal Záznam o rozhodnutí (ROD) pro realizaci 690MW solárního parku společností Solar Partners XI. Součástí projektu je mimo jiné 34,5kV vedení, prostory pro provoz a údržbu, 3 rozvodny, spojovací komunikace a další zařízené. Součástí projektu je rovněž bateriové úložiště o instalovaném výkonu 380 MW a kapacitě 1400 MWh. Odhadované náklady na realizaci projektu činí podle DOI jednu miliardu dolarů.
Projekt má být zdrojem investic do kritické infrastruktury, které mají za cíl vytvořit pracovní místa a podpořit ekonomiku. Zároveň má navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie a významně tak přispět ke splnění státních i federálních energetických cílů.
Projekt rovněž přímo plní politické cíle stanovené v Trumpově prezidentském exekutivním příkazu <a href="https://www.federalregister.gov/documents/2017/03/31/2017-06576/promoting-energy-independence-and-economic-growth">13783 – Podpora energetické soběstačnosti a ekonomického růstu</a>. Podle tohoto příkazu je „čistý a bezpečný“ rozvoj rozsáhlých energetických zdrojů v USA národním zájmem a je nezbytný k pro zajištění geopolitické bezpečnosti národa.
Projekt by měl být realizován ve dvou fázích. První by měla být zprovozněna již příští rok, úplné dokončení projektu je zatím naplánováno již na rok 2022. Očekává se, že federální příjmy Ministerstva financí z projektu by měly činit až 3 miliony dolarů ročně.
<h2>Projekt má mít zásadní ekonomický dopad</h2>
Očekává se, že pracovní síla na staveništi bude v průměru mezi 500 a 700 dělníky s maximem až 900 pracovníků. Realizace projektu má navíc podpořit dalších až 1 100 pracovních míst v místní komunitě a vložit až 712,5 milionu dolarů do ekonomiky skrze mzdy a celkovou produkci během výstavby.
<blockquote>„Navzdory výzvám způsobeným koronavirem jsme potěšení, že Nevada se brzy stane domovem jednoho z největších solárních projektů na světě. Odvětví solární energie je odolné a projekty jako je tento přivedou do státu pracovní místa a soukromé investice v době, kdy je nejvíce potřebujeme. Vážíme si práce, kterou Trumpova administrace vykonala pro uskutečnění tohoto historického projektu.“ – Abigail Ross Hopper, sdružení Solar Energy Industries Association</blockquote>
Zdroj úvodního ozbrázku: Duke Energy Renewables

Obnovitelné zdroje

Největší solární elektrárna v USA dostala zelenou, součástí bude obří bateriové úložiště

Velké solární a onshore větrné elektrárny jsou nyní podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) nejlevnějším novým zdrojem elektřiny pro více než dvě třetiny světové populace. Významný pokles nákladů na dodanou elektřinu nadále pokračuje u bateriových úložišť.
Uvedené dvě třetiny světové populace představují 71 % globálně generovaného hrubého domácího produktu a 85 % globální výroby energie.
<a href="https://about.bnef.com/blog/scale-up-of-solar-and-wind-puts-existing-coal-gas-at-risk/" target="_blank" rel="noopener">Analýza výzkumníků z BNEF ukázala</a>, že globální vážený průměr měrných výrobních nákladů na výrobu elektřiny (Levelized Cost of Electricity – LCOE) pro velké onshore větrné parky poklesl za posledního půl roku o 9 %, u velkých solárních elektráren o 4 %.
<blockquote>„Onshore vítr zaznamenal nejvýznamnější pokles ceny od roku 2015. Je to dáno zejména zvětšováním velikosti turbín, které mají nyní v průměru výkon 4,1 MW a jejichž cena se u nedávno financovaných projektů pohybovala kolem 0,7 mil. USD/MW,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Na největším světovém trhu pro solární elektrárny, v Číně, poklesly průměrné LCOE pro nové solární elektrárny na 38 USD/MWh, což znamená 9% pokles ve srovnání s druhým pololetím 2019.
<blockquote>„Globálně předpokládáme, že nejlevnější fotovoltaické projekty financované za posledních šest měsíců budou schopny dosáhnout LCOE mezi 23 a 29 USD/MWh, při uvažování konkurenceschopné návratnosti vlastního kapitálu pro investory. Tyto projekty se nacházejí v Austrálii, Číně, Chile a Spojených arabských emirátech, kde se mohou měřit se stávající flotilou elektráren spalujících fosilní paliva,“ dodal BNEF.</blockquote>
Vedoucí studie Tifenn Brandily uvedl, že provedená analýza dále ukázala, že aukce na podporu pro nové větrné a solární elektrárny vedly investory ke snižování ceny elektřiny zvětšováním velikosti jednotlivých projektů a také portfolia jejich projektů.
<figure id="attachment_83508" class="wp-caption aligncenter" style="width: 647px;"><img class="size-full wp-image-83508" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nejlevnější-velké-zdroje-elektřiny.jpg" sizes="(max-width: 647px) 100vw, 647px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nejlevnější-velké-zdroje-elektřiny.jpg 647w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nejlevnější-velké-zdroje-elektřiny-512x264.jpg 512w" alt="Nejlevnější velké zdroje elektřiny ve vybraných zemích. Uvedené LCOE nezahrnují podporu ani daňové úlevy. Zdroj: BNEF" width="647" height="334" /><figcaption class="wp-caption-text">Nejlevnější nově budované velké zdroje elektřiny ve vybraných zemích (uvedené hodnoty LCOE (USD/MWh) nezahrnují dotace ani daňové úlevy). Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
BNEF předpokládá, že průměrný instalovaný výkon onshore větrných parků vzrostl z 32 MW v roce 2016 na 73 MW. U solárních elektráren vzrostl průměrný instalovaný výkon za stejné období o třetinu na 27 MW.
<blockquote>„Při současných trendech by LCOE ve své třídě nejlepších solárních a větrných projektů mohly do roku 2030 klesnout pod 20 USD/MWh. Před 10 lety byly náklady na elektřinu ze solárů výrazně nad 300 USD/MWh, zatímco větrné elektrárny byly nad 100 USD/MWh,“ dodal Brandily.</blockquote>
<figure id="attachment_83509" class="wp-caption aligncenter" style="width: 454px;"><img class="size-full wp-image-83509" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/lcoe-globální-benchmark.jpg" alt="Vývoj globálních LCOE benchmarků (globální vážený průměr) za posledních 10 let. LCOE pro bateriové systémy reprezentují systémy s možnou dodávkou jmenovitého výkonu po dobu 4 hodin.Zdroj: BNEF" width="454" height="392" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globálních LCOE benchmarků (globální vážené průměry LCOE) pro větrné elektrárny, solární elektrárny a bateriové systémy. V případě bateriových úložišť se jedná o systémy s možnou dodávkou jmenovitého výkonu po dobu 4 hodin. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Dalším příkladem toho, jak růst velikosti projektů vede k poklesu nákladů, jsou podle BNEF bateriová úložiště. Průměrná kapacita bateriových systémů se dnes podle BNEF pohybuje kolem 30 MWh, což je zhruba čtyřnásobná hodnota ve srovnání s první polovinou roku 2016. Průměrné LCOE systémů schopných dodávat jmenovitý výkon po dobu 4 hodin klesl od roku 2018 na polovinu a nyní se pohybuje kolem 150 USD/MWh.
Analýza BNEF je založena na informacích z projektů, které vstupují do fáze výstavby, a cenových nabídek dodavatelů. Databáze obsahuje téměř 7000 projektů a 25 různých technologií, včetně různých typů uhelných, plynových a jaderných zdrojů, ze 47 zemí světa.
LCOE představují kompletní náklady na vyprodukovanou megawatthodinu elektřiny, tedy samotné investiční náklady, náklady na financování projektu, palivové náklady a dále veškeré náklady na provoz a údržbu.