Americká energetická společnost Xcel Energy Colorado ve středu<a href="https://www.xcelenergy.com/company/media_room/news_releases/xcel_energy_announces_2030_clean_energy_plan_to_reduce_carbon_emissions_85%25"> oznámila svůj plán rozvoje čistých zdrojů energie,</a> díky kterému by mělo být do roku 2030 dosaženo snížení emisí oxidu uhličitého ve státě Colorado o 85 % oproti roku 2005. Plán zveřejněný společností má dosáhnout většího snížení emisí, než jaké je státem požadováno.
Excel Energy se v roce 2018 stala první americkou energetickou společností s vizí bezuhlíkové energetiky do roku 2050. Nově zveřejněný plán je tak dalším krokem na cestě k dosažení této vize. Plán má rovněž představovat vyvážené a diverzifikované portfolio energetických zdrojů, které má zajistit spolehlivost dodávek elektrické energie a její ekonomickou dostupnost.
Podle plánu by do konce desetiletí měly být vybudovány větrné a solární elektrárny a bateriové systémy o celkovém instalovaném výkonu 5 500 MW. Klíčovým bodem plánu je rovněž zásadní omezení provozu stávajících uhelných elektráren, do roku 2040 Xcel předpokládá odstavení nebo repowering  stávajících uhelných elektráren. Plán také počítá s vytvořením programů energetické účinnosti pro zákazníky, rozvojem decentralizované výroby a vytvoření systémů pro umožnění odezvy na straně spotřeby.
<h2>Nízké ceny elektrické energie jsou jednou z priorit</h2>
Podle Xcel Energy je prioritou i nadále udržet nízké ceny elektrické energie. Podle společnosti by nově zveřejněný plán měl vést k nárůstu cen elektrické energie na úrovni inflace či pod ní.
Společnost zároveň neplánuje žádné propouštění ve svých uhelných elektrárnách, jejichž počet se má postupně snižovat díky odchodům do důchodu a rekvalifikacím pracovníků.
<blockquote>„Máme dlouhou historii úspěšných transformací našich elektráren pro dosažení uspokojení budoucích energetických potřeb a těšíme se na provedení těchto změn v Coloradu, státu s vůdci, kteří sdílejí naší vizi čisté energetiky.“ – Ben Fowke, výkonný ředitel Xcel Energy
„Colorado díky většímu množství obnovitelné elektřiny získá čistější ovzduší, více dobrých pracovních míst a úspor pro zákazníky. Tento návrh klade spolehlivost dodávek a úspory pro zákazníky na první místo. Tento plán má za cíl zdvojnásobit větrné a solární zdroje a podporuje plán snižování emisí skleníkových plynů vytvořený mou administrativou a náš smělý cíl dosáhnout 100% obnovitelné energie do roku 2040.“ – guvernér státu Colorado, Jared Polis</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to jimmy thomas's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iagoarchangel/" data-track="attributionNameClick">jimmy thomas</a>

Emise CO2

USA: Energetická společnost Xcel Energy chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 85 %

V Německu již třetí rok po sobě vzrostl počet solárních systémů s akumulátory o cca 50 %. Na konci loňského roku tak mělo být v zemi těchto systémů přes čtvrt milionu. <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarwirtschaft.de/2021/02/18/solarbatterie-boom/">Oznámil to Bundesverband Solarwirtschaft (BSW)</a>, svaz sdružující společnosti ze solárního průmyslu včetně poskytovatelů akumulačních systémů. BSW očekává pokračující růst této technologie.
V loňském roce trh s úložišti těžil ze skutečnosti, že si fotovoltaický systém pořídilo dvakrát tolik majitelů domů než v předchozím roce. Zhruba každá druhá domácnost z nich investovala do solární baterie, aby mohla využívat vyšší část vyrobené solární energie pro vlastní spotřebu, stále častěji také k nabíjení elektromobilů.
Jen v sektoru domácností bylo podle odhadů BSW loni v Německu nainstalováno přibližně 88 000 nových systémů pro skladování energie. Celkový počet solárních systému s akumulátory se tak zvýšil na přibližně 270 000 jednotek.
<blockquote>„Očekáváme, že poptávka po úložištích energie bude i nadále stoupat,“ uvedl generální ředitel BSW Carsten Körnig. Přispět by k tomu měly klesající ceny, rostoucí povědomí o ochraně klimatu i rostoucí touha po energetické nezávislosti spotřebitelů.</blockquote>
<figure id="attachment_93049" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2640px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg"><img class="size-full wp-image-93049" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg 2640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-1024x600.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-800x469.jpg 800w" alt="" width="2640" height="1547" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu bateriových systémů s akumulátory v Německu. Žlutě: celkový počet, šedě: meziroční přírůstek. Zdroj: BSW</figcaption></figure>
Solární systémy se skladováním energie se stávají stále zajímavější i pro společnosti. Od začátku roku mohou provozovatelé solárních systémů pro vlastní spotřebu spotřebovat třikrát více vyrobené energie (30 MWh oproti 10 MWh), aniž by za tuto energii museli platit příspěvek na OZE (EEG Umlage), který byl <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl">pro letošní rok zastropován na 65 EUR/MWh</a>.
To také motivuje pro dovybavení akumulátory solární systémy, kterým po 20 letech vypršela podpora. Pro provozovatele těchto systémů je z ekonomického hlediska nejvýhodnější využít co nejvíce energie pro vlastní spotřebu. Podle informací BSW vyprší do roku 2030 podpora půl milionu solárních energetických systémů.
Za účelem dalšího rozšiřování bateriových systémů a inteligentního využití těchto skladovacích kapacit ke stabilizaci energetické sítě se BSW zasazuje o další legislativní reformy. To mimo jiné zahrnuje zamezení dvojího účtování poplatků a daní jak pro energii uloženou do akumulátorů, tak i při zpětném využití této energie. Se zamezením dvojího účtování poplatků již přichází návrh novely německého energetického zákona, <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">který německá vláda představila </a><a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">tento měsíc</a>.
Zdroj úvodní fotografie: skeeze, pixabay.com

Obnovitelné zdroje

Solární systémy s akumulátory zažívají v Německu již třetí rok po sobě boom

Švédský výrobce baterií <a href="https://northvolt.com/newsroom/Systems-Poland">Northvolt v pátek oznámil svůj záměr investovat 200 milionu dolarů do nového závodu na bateriové systémy.</a> Plánovaná továrna o rozloze 50 000 m2 má být vybudována poblíž polského Gdańsku, do provozu by měla být uvedena v roce 2022.
Plánovaná továrna má mít roční výrobní kapacitu přibližně 5 GWh, po realizaci druhé fáze by v budoucnosti mohla roční výroba vzrůst až na 12 GWh. Investice do nové továrny má Northvoltu umožnit dodávat kompletní řešení bateriových systémů hlavně dlouhodobým velkoodběratelům.
Nová továrna se má primárně soustředit na montáž samotných lithium-iontových bateriových systémů. Lithium-iontové články pro závod mají být dodávány z nové velké továrny na články Northvolt Ett ve Švédsku. Velkovýroba článků v této továrně má začít letos.
<blockquote>„Zajištění výroby bateriových článků v Evropě je klíčové pro její průmyslovou budoucnost, stejně důležitá je ale také schopnost průmyslově integrovat bateriových článků do konečných řešení. To je to, co bude nová továrna schopná dodat – sofistikované a udržitelné systémy skladování energie pro podporu transformace evropské elektroenergetiky a průmyslu.“ – Peter Carlsson, spoluzakladatel a výkoný ředitel Northvolt</blockquote>
<h2>Northvolt se chce stát světovým lídrem ve vývoji bateriových systémů</h2>
Výstavba nového závadu podle Northvoltu reflektuje jeho ambice stát se světovým lídrem v oblasti vývoje kvalitních a udržitelných bateriových úložišť, a významným dodavatelem těchto řešení na evropský trh. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-cina-dominuje-dodavatelskemu-retezci-li-ion-baterie-cesko-15-miste">V současné době přitom na poli výroby lithium-iontových baterií výrazně dominuje Čína.</a>
Nová továrna má navazovat na stávající továrnu v lokalitě, která začala s provozem v roce 2019. Příprava výstavby nového závodu již započala, podle Northvoltu by samotné stavební práce na první fázi závodu měly začít letos na podzim. K plánovanému zprovoznění první fáze by následně mělo dojít již příští rok. Spolu s novou továrnou má v lokalitě vzniknout i nové moderní centrum pro výzkum a vývoj. Celkem má díky novému komplexu vzniknout 500 pracovních míst.
<blockquote>„Společnost Northvolt v Polsku působí tři roky, jsme ohromeni profesionalitou a kvalitou techniků a výrobních pracovníků, se kterými zde spolupracujeme. Jsme nadšení z toho, že budeme moci přijmout dalších 500.“ – Emad Sand, prezident sekce bateriových systémů za Northvolt</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom#press-kit">Northvolt</a>

Akumulace energie

Northvolt investuje 200 milionů dolarů do továrny na baterie v Polsku

Společnost CEP Energy,<a href="https://ieefa.org/cep-energy-planning-worlds-largest-battery-storage-project-in-australia/"> jejímž předsedou je bývalý australský premiér Morris Iemma, oznámila své plány na výstavbu největšího bateriového úložiště na světě.</a> Plánovaný systém, který má být realizován v lokalitě průmyslového centra Kurri Kurri v Hunter Valley v Novém Jižním Walesu, má mít instalovaný výkon 1 200 MW.
Plány společnosti na výstavbu velkého bateriového úložiště navazují na oznámení společnosti z října minulého roku, podle kterého má společnost v plánu vybudovat síť průmyslových fotovoltaických střešních systémů a bateriových úložišť s celkovým výkonem 1 500 MW. Plánovaná kapacita úložiště zatím nebyla zveřejněna.
Plánované úložiště má být vybudováno po etapách, jeho výstavba má začít v roce 2022, první etapa má být dokončena v roce 2023. Společnost si již zajistila 30letý pronájem potřebného prostoru v lokalitě průmyslového centra Kurri Kurri. Dodavatel technologie zatím nebyl vybrán.
V případě realizace plánovaného systému by se CEP Energy mohla stát největším majitelem bateriových úložišť v Austrálii. Tuto pozici si ale rovněž může nárokovat francouzská společnost Neoen, která vlastní bateriové úložiště Hornsdale Power Reserve a v současnosti buduje dvě bateriová úložiště s celkovým instalovaným výkonem 1 200 MW a kapacitou 2 250 MWh a zvažuje také výstavbu dalšího úložiště o výkonu 500 MW.
<h2>Obnovitelné zdroje namísto uhelného průmyslu</h2>
Podle Iemmy by tento plánovaný bateriový systém spolu s dalšími podobnými systémy měl výrazně přispět k dekarbonizaci australské energetiky tím, že zaplní mezery vzniklé postupným odstavováním uhelných a plynových zdrojů. Plánovaný bateriový systém má být realizován v oblasti, která je úzce spojena s těžbou uhlí a výrobou elektrické energie, a bude proto uzavíráním těchto provozů velmi ovlivněna.
<blockquote>„Jedná se o jasné znamení, že investoři mají důvěru v energetickou politiku vlády Nového Jižního Walesu, která má zajistit spolehlivou a dostupnou elektrickou energii pro nadcházející desetiletí. Je skvělé, že se tento projekt realizuje v Hunter Valley a vytváří v této oblasti pracovní místa a podporuje tamní energeticky náročná výrobní odvětví…“ – Matt Kean, ministr pro energetiku Nového Jižního Walesu
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Governor Jay &amp; First Lady Trudi Inslee's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/govinslee/" data-track="attributionNameClick">Governor Jay &amp; First Lady Trudi Inslee</a></blockquote>

V Austrálii plánují výstavbu bateriového úložiště s výkonem 1 200 MW

Konzultační společnost <a href="https://ww2.frost.com/news/global-green-hydrogen-production-set-to-reach-5-7-million-tons-by-2030-powered-by-decarbonization/" target="_blank" rel="noopener">Frost &amp; Sullivan odhaduje, že světová roční výroba bezemisního vodíku dosáhne 5,7 milionů tun do roku 2030</a>. V současné době přitom podle společnosti dosahuje zhruba 40 tisíc tun, a tudíž ji čeká prudký nárůst.
Za „zelený“ se dle <a href="https://www.fch.europa.eu/page/certifhy-designing-first-eu-wide-green-hydrogen-guarantee-origin-new-hydrogen-market">metodiky CertifHy</a> považuje vodík vyprodukovaný elektrolýzou vody při využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména z větrných a solárních elektráren. Jeho výroba tím pádem nevykazuje žádné emise CO2. Právě využití <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku, který je také často označován jako čistý či bezemisní,</a> představuje klíč k dekarbonizaci sektorů, pro něž bude tato transformace obzvláště problematická.
V současné době světová produkce zeleného vodíku odpovídá méně než 1 %. V následujících 20 letech se však očekává exponenciální nárůst v jeho produkci. Podle analýzy společnosti by v následujícím desetiletí měla výroba růst v průměru o 57 % ročně. To s sebou přináší nutnost výstavby příslušné infrastruktury pro výrobu a přepravu zeleného vodíku.
Hnací silou pro zvyšující se podíl zeleného vodíku na celosvětové produkci vodíku jsou především stále vyšší obavy z klimatických změn, znečištění ovzduší a z nich vyplývající potřeba ozelenit sektory, jako ten průmyslový, obchodní, dopravní a energetický.
<blockquote>„Celková dekarbonizace sektorů jako doprava či energetika nemůže být dosažena pouhou elektrifikací,“ uvedl Swagath Navin Manohar, průmyslový analytik Frost &amp; Sullivan.
„V posledních pěti letech vzrostl zájem o využití zeleného vodíku jako nízkoemisního či bezemisního energetického nosiče. Mnoho vlád včetně britské, německé, japonské a singapurské si již začalo uvědomovat skutečnost, že ekonomika na bázi zeleného vodíku by mohla být odpovědí na rostoucí znepokojení spojené s emisemi, energetickou bezpečností, a klimatickými změnami […] K tomu, aby se zelené vodíkové hospodářství stalo skutečností, je zapotřebí technologických a ekonomických průlomů, které povedou ke snížení nákladů spojených s výrobou, zatímco směrodatný regulatorní rámec je nutný ke stimulaci investic a podpoře výzkumu a vývoje v tomto sektoru,“ dodal.</blockquote>
Metodika CertifHy vedle bezemisního vodíku definuje i nízkoemisní „modrý“ vodík a „šedý“ vodík vyrobený při využití fosilních paliv. Emisní stopa CO2 modrého vodíku produkovaného ze zemního plynu při využití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt CO2 (CCS)</a> nesmí překročit 36,4g CO2eq/MJ. Veškerý vyrobený vodík s emisní stopou překračující tuto hodnotu je považován za šedý.

Frost & Sullivan: Do roku 2030 se výrobní kapacita na čistý vodík zvýší na 5,7 milionů tun

Brusel 26. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Dosud největší společný projekt výroby baterií financovaný dvanácti zeměmi Evropské unie získal svolení Evropské komise (EK). Unijní exekutiva dospěla k závěru, že veřejné investice v celkovém objemu 2,9 miliardy eur (755 miliard Kč) neporušují pravidla pro státní podporu firem. Oznámila to dnes místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Do projektu, který má mimo jiné snížit závislost Evropy na dovozu z Číny, se zapojí desítky podniků včetně Tesly, BMW či Fiat Chrysler.
Ve snaze o ekologicky šetrnější průmysl a dopravu komise v roce 2017 rozhodla podpořit spojování států a soukromých firem při velkovýrobě baterií pod hlavičkou Evropské bateriové aliance. V době rychle rostoucí poptávky po článcích do elektromobilů či dalších strojů poháněných elektřinou se následně 12 zemí včetně Německa, Francie, Itálie, Polska či Slovenska dohodlo na společném podniku. Jeho cílem je přilákat až devět miliard eur soukromých investic. Podmínkou úspěšného rozjezdu projektu bylo, že ho schválí komise, která zjišťovala, zda projekt nepoškodí konkurenční prostředí.
<blockquote>&#8222;Tento projekt je příkladem, jak může ochrana hospodářské soutěže fungovat ruku v ruce s inovacemi a konkurenceschopností. Když umožní průlomové inovace a přitom zajistí, aby se k přilákání soukromých investic využily omezené veřejné zdroje a minimalizovalo narušení konkurence,&#8220; uvedla Vestagerová.</blockquote>
<figure id="attachement_15701" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Daimler-battery-2.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Daimler-battery-2.jpg" alt="Akumulátory společnosti Daimler, které jsou využívány například ve elektromobilech Smart. Zdroj: Mercedes-Benz" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
EU podle ní schvaluje takto velký projekt i proto, že pro jednotlivé státy či firmy by podobně inovativní podnik mohl být velmi riskantní.
Na podporu od států podílejících se na projektu mají podle komise nárok čtyři desítky zapojených firem, od začínajících podniků po velké automobilky či výrobce baterií. Vedle zmíněných společností k nim patří například VARTA, Solvay či Borealis. Projekt by měl fungovat do roku 2028 a podílet se na něm mají i výzkumné instituce či univerzity.

EU schválila bateriovou alianci. Na výrobě baterií bude spolupracovat 12 zemí

Globální investice do technologií umožňujících dekarbonizaci energetiky, mezi které patří obnovitelné zdroje energie, úložiště energie, elektromobilita či tepelná čerpadla, přesáhly loni poprvé 500 mld. USD. I přes negativní dopad pandemie koronaviru tak došlo k meziročnímu nárůstu o 9 %. <a href="https://about.bnef.com/blog/energy-transition-investment-hit-500-billion-in-2020-for-first-time/?fbclid=IwAR34D4tpJVUqlryd7ZpZ00XQ-1NnRgV453qxt1pUI9RTPZ2N6KlmRWIjGDY" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a>.
Analýza provedená výzkumníky z BNEF ukazuje, že společnosti, vlády a domácnosti inevstovaly v loňském roce 303,5 mld. USD do obnovitelných zdrojů energie, a to zejména díky historicky největší výstavbě solárních (132 GW) i větrných (73 GW) elektráren.
Celkově dosáhly globální investice do solárních elektráren 148,6 mld. USD (meziročně o 12 % více) a investice do větrných elektráren 142,7 mld. USD (meziroční pokles o 6 %). Investice do zařízení spalujících biomasu a odpad poklesly meziročně o 3 % na 10 mld. USD.
Rekordní hodnoty dosáhly investice do elektromobility, které vzrostly meziročně o 28 % na 139 mld. USD.
<blockquote>„Ostatní oblasti investic do energetického přechodu také ukázaly sílu. Domácí instalace energeticky účinných tepelných čerpadel dosáhly 50,8 mld. USD, meziročně o 12 % více, zatímco investice do stacionárních systémů akumulace energie, jako jsou baterie, činily 3,6 mld. USD, tedy stejně jako v roce 2019 navzdory poklesu měrných nákladů. Globální investice do zařízení na zachytávání a ukládání uhlíkových emisí (CCS) se ztrojnásobily na 3 mld. USD a investice do vodíku dosáhly 1,5 mld. USD, meziročně o 20 % méně, avšak druhé nejvyšší hodnoty v historii,“ uvedl BloombergNEF.</blockquote>
<figure id="attachment_92076" class="wp-caption aligncenter" style="width: 663px;"><img class="size-full wp-image-92076" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/investice-transformace-energetiky.jpg" sizes="(max-width: 663px) 100vw, 663px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/investice-transformace-energetiky.jpg 663w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/investice-transformace-energetiky-512x406.jpg 512w" alt="Rozdělení investic do technologií umožňujících dekarbonizaci energetiky. Zdroj: BNEF" width="663" height="526" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozdělení investic do technologií umožňujících dekarbonizaci energetiky. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Evropa předskočila Čínu</h2>
Podle zveřejněných dat bylo loni nejvíce investic do výše uvedených technologií realizováno v Evropě, a to 166,2 mld. USD, což znamená meziroční nárůst o 67 %. Podle BNEF může za prudký růst investic v Evropě zejména rekordní rok v oblasti investic do elektromobility a také druhé nejvyšší investice do obnovitelných zdrojů energie od roku 2012.
Na pomyslném druhém místě se umístil předchozí lídr Čína se 134,8 mld. USD (meziroční pokles o 12 %). Následovaly Spojené státy americké s 85,3 mld. USD (meziroční pokles o 11 %).
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Investice do transformace energetiky přesáhly loni poprvé 500 mld. USD

Jihokorejská společnost LG plánuje do své továrny na baterie pro elektrická auta v Polsku investovat téměř 303 milionů eur (7,9 miliardy Kč). Továrna LG je nyní největším závodem na baterie pro elektromobily v Evropě a firma se z ní chystá udělat největší takovou továrnu na světě. Uvedl to polský ekonomický list Puls Biznesu, který se odvolává na informace státní Agentury pro průmyslový rozvoj (ARP).
Závod se nachází ve městě Kobierzyce nedaleko Vratislavi. Po dokončení projektu by celková investice do továrny měla podle ARP činit více než 3,1 miliardy eur a počet zaměstnanců 10.000. Továrna by tak byla největším závodem vyrábějícím baterie pro elektrické vozy na světě s kapacitou 100 gigawatthodin, což stačí k uspokojení asi 60 procent současné poptávky v Evropě.
<blockquote>&#8222;Ohlášené výdaje jsou 302,9 milionu eur,&#8220; řekl listu Puls Biznesu mluvčí ARP Milosz Marczuk.</blockquote>
&#8222;Společnost se zavázala, že do 31. prosince 2022 zaměstná nejméně 500 nových pracovníků,&#8220; dodal. LG dostane také státní podporu zahrnující daňové úlevy.
Korejský koncern zahájil první investici do továrny na baterie pro elektromobily v Polsku v roce 2016. Kvůli růstu poptávky po bateriích začala další fáze rozvoje továrny v roce 2017 a třetí etapa výstavby byla zahájena na jaře 2019. Tato etapa by měla být dokončena na konci letošního roku. Loni firma požádala o podporu čtvrté etapy. Baterie z továrny kupuje automobilka Volkswagen, která je používá mimo jiné pro model Škoda Enyaq.

Elektromobilita

Bateriový systém využívaný ve vozidlech BMW i3. Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lithium-Ion_Battery_for_BMW_i3_-_Battery_Pack.JPG

LG chce investovat 303 milionů eur do továrny na baterie v Polsku

<a href="https://www.dieselgasturbine.com/news/total-engie-developing-green-hydrogen-plant/8009637.article?fbclid=IwAR1vufx-ZPpIQy98fNrBziWbf0KCXifVc98e23z1zsvGyHS9UhcGlZ2KPD4">Nový závod na výrobu zeleného vodíku hodlají navrhnout, postavit a provozovat společnosti Total a Engie</a>. Závod má vyrůst v jihovýchodní Francii a má to být největší francouzský závod na výrobu zeleného vodíku. Denní výrobní kapacita závodu má být zpočátku okolo 5 tun zeleného vodíku.
Projekt <a href="https://www.capenergies.fr/wp-content/uploads/2020/10/fiche_projet_masshylia_102020.pdf">Masshylia</a> v Cháteauneuf-les-Martigues v regionu Provence-Alpes-Cóte d’Azur bude poháněn solárními elektrárnami o celkovém instalovaným výkonu 115 MW. Instalované elektrolyzéry o výkonu 36 MW budou schopny produkovat 5 tun zeleného vodíku denně. Výroba zeleného vodíku má uspokojit potřeby výroby biopaliv v rafinérii La Méde společnosti Total. Tím bude možné snížit emise oxidu uhličitého o 15 000 tun ročně.
<figure id="attachment_91865" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-91865 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project-512x452.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg 600w" alt="" width="600" height="530" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Masshylia. Zdroj úvodní fotografie:  <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/total-and-engie-to-develop-france-s-largest-site-of-green-hydrogen">Total</a></figcaption></figure>
Společnosti uvedly, že projekt implementuje pět inovací, které předznamenávají řešení dekarbonizace v tomto odvětví:
<ul>
<li>Pilotní digitální systém pro nepřetržité dodávky vodíku s řízením výroby ze solárních elektráren v reálném čase</li>
<li>Optimalizace integrace několika fotovoltaických elektráren napájejících elektrolyzér, aby se minimalizovaly energetické ztráty a omezilo přetížení elektrické sítě</li>
<li>Skladování vodíku k vyvážení přerušované výroby elektrické energie a nepřetržité spotřeby vodíku</li>
<li>Propojení fotovoltaických elektráren a elektrolyzéru pomocí stejnosměrné elektrické sítě</li>
<li>Zvýšená průmyslová bezpečnost díky použití 3D digitálních modelů pro každou část instalace</li>
</ul>
Instalovaný elektrolyzér bude schopen při instalaci nových fotovoltaických elektráren vyrábět až 15 tun zeleného vodíku denně.
<a href="https://www.total.com/">Total</a> i <a href="https://www.engie.com/en">Engie</a> si kladou za cíl zahájit výstavbu závodu v roce 2022. Zahájení provozu je plánováno na rok 2024. Obě společnosti již požádaly o dotace od francouzských (AMI) a evropských orgánů (IPCEI).
<blockquote>„Jak dokazuje náš závazek k European Clean Hydrogen Alliance, věříme v budoucnost zeleného vodíku a spolupracujeme s naším partnerem Engiena jeho uskutečnění. Tento závod na výrobu zeleného vodíku ve spojení s našimi odbornými znalostmi v oblasti solární energetiky je dalším krokem v našem závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ uvedl Philippe Sauquet, prezident divize Gas, Renewables &amp; Power ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.total.com/energy-expertise/projects/bioenergies/la-mede-a-forward-looking-facility">Total</a>

Total a Engie hodlají ve Francii postavit závod na výrobu zeleného vodíku

Česko zaostává v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě. ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Na celém světě byly loni podle něj připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů, v ČR však stále chybí těmto zdrojům legislativní ukotvení. Pomoci by mohl pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který projedná Poslanecká sněmovna, uvedl Fousek.
Připomněl, že v Česku byly dosud postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů (MW). Lídr evropského trhu, Británie, proti tomu podle něj už v polovině loňského roku překonal u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 MW. Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW, upozornil Fousek. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je přes 2000 MW.
Problémem rozvoje akumulace v Česku je podle Fouska především to, že současný energetický zákon pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná. Uvedl, že situaci teď mohou vyřešit poslanci, pokud by akceptovali pozměňovací návrh Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a skupiny dalších poslanců, který neexistující licence na akumulaci řeší. Prvnímu čtení novely, která mimo jiné má také pomoci v boji s takzvanými energetickými šmejdy, by se měla Sněmovna zabývat v úterý 26. ledna.
<blockquote>&#8222;Díky zahrnutí akumulace do energetického zákona by se Česká republika mohla zařadit mezi země, které chápou význam akumulace jako důležitý nástroj transformace energetiky a bude moct dříve čerpat velké množství technologických, bezpečnostních a finančních výhod, které baterie, ale i další formy ukládání energie přináší,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla loni v létě řekl <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obri-baterie-v-cesku-dostanou-sanci-chysta-se-zmena-zakona-116985">webu</a> SeznamZprávy, že resort počítal s tím, že řešení akumulace bude až v komplexním návrhu zcela nového energetického zákona. &#8222;Ale pokud poslanci podmínky pro baterie chtějí, nebudeme se bránit,&#8220; uvedl. Případné zařazení akumulace až do nového zákona by znamenalo uvolnění podmínek pro baterie až za několik let, napsal tehdy web.
Fousek uvedl, že baterie jsou mimo jiné nezbytné pro rozvoj čisté energie, ekologickou dopravu a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Plnohodnotné zapojení akumulace do trhu s podpůrnými službami navíc umožňuje od počátku letošního roku i ČEPS ve svém zveřejněném Kodexu přenosové soustavy, řekl. Podotkl, že akumulace bude významně podpořena i Modernizačním fondem.
<blockquote>&#8222;Jenom v programu RES+, který podporuje vznik nových obnovitelných zdrojů energie společně s akumulací, je pro tuto dekádu vyčleněno zhruba 60 miliard korun. Z řad našich členů už nyní víme, že v nedávno spuštěných předregistračních výzvách ministerstva životního prostředí indikují investoři velký zájem o akumulaci společně zejména s fotovoltaickými elektrárnami. Akumulace dokonce musí tvořit alespoň část jejich výkonu, přitom pro ni neexistuje možnost zapojení díky chybějící licenci. Tento legislativní pat by měl konečně vyřešit právě námi podporovaný pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který by samostatnou licenci pro akumulaci zavedl,&#8220; dodal Fousek.</blockquote>
rdo mal

Bateriové úložiště Hyundai Electric v Koreji. Zdroj: Hyundai Electric