Společnost Magna Energy Storage (MES) dnes v průmyslové zóně po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché u Havířova slavnostně otevře továrnu na výrobu vysokoenergetických akumulátorů HE3DA. Firma uvádí, že jde o bezemisní a nejekologičtější výrobní závod tohoto druhu na světě.
Podle dřívějších informací měla výstavba továrny přijít na 5,5 miliardy korun. Závod má mít počáteční roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny, plánovalo se ale její rozšíření.
Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky. Akumulátory díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát. Jsou kromě toho podstatně menší než jiné baterie.

Akumulace energie

U Havířova se otevře závod Magna Energy Storage na výrobu baterií

Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu. 
<figure id="attachement_2957" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. &#8222;Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,&#8220; stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.

Elektrárny v ČR

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji

Podle nové studie by britské vodíkové hospodářství ve spojení s offshore větrnou energií zemi mohlo přinést 320 miliard GBP a 120 000 pracovních míst do roku 2050. Jak soukromý, tak veřejný sektor však musejí začít jednat. 
<h2>Řešení ekonomických a klimatických výzev</h2>
<a href="https://renewablesnow.com/news/uk-economy-can-get-gbp-320bn-boost-by-future-offshore-wind-to-hydrogen-industry-712941/?fbclid=IwAR24vbocenLqOsxbuio3alUp6QfB5i1uwicDq23qVlLDJ4vEUeCJMyNPn5g">Hrubá přidaná hodnota vodíkového hospodářství ve Spojeném království (UK) by mohla v roce 2050 dosahovat 160 až 320 miliard liber (zhruba 4,6 až 9,1 bilionu korun).</a> Rozvoj sektoru by zároveň vedl k vytvoření více než 120 000 nových pracovních míst, která by nahradila ty stávající v britském ropném a plynárenském průmyslu. Tvrdí to nová zpráva s názvem The Offshore Wind and Hydrogen: Solving the Integration Challenge Report. Tu v úterý 8. září vydalo fórum <a href="https://www.owic.org.uk/">Offshore Wind Industry Council (OWIC)</a> společně s inovačním a výzkumným centrem <a href="https://ore.catapult.org.uk/">Offshore Renewable Energy (ORE) Catapult</a>.
Zpráva se zaměřuje na vodík zejména s ohledem na vyrovnávání výkyvů v dodávkách energie během postupného zvyšování podílu větrné energie v energetickém mixu UK. Zároveň zdůrazňuje jeho významnou roli při plnění národních klimatických cílů a dosažení uhlíkové neutrality.
<h2>Výhody Spojeného království pro růst sektoru</h2>
Spojené království má podle zprávy vynikající podmínky pro rozvoj udržitelného vodíkového hospodářství a rozšiřování výroby a distribuce bezemisního <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">zeleného vodíku</a> vyrobeného elektrolýzou vody. To může vést ke snížení jeho tržní ceny do roku 2050, a to zejména ve srovnání s modrým vodíkem vyrobeným z metanu za použití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt oxidu uhličitého (CCS)</a>.
Studie považuje za relativní výhody UK především kapacitu instalovaného výkonu větrných elektráren, silnou průmyslovou základnu a znalostní bázi vycházející z výzkumu britských univerzit, které se řadí k nejlepším na světě.
Aby se dala příznivá výchozí pozice UK zúročit, musí však veřejný sektor začít podnikat rázné kroky pro podporu nabídky a poptávky v nově vznikajícím odvětví. Stimulace vodíkového sektoru vyžaduje koordinovaný a komplexní přístup vlády a koherentní národní strategii, stejně jako příslušné regulace a legislativu, cílený výzkum a vývoj, a výstavbu potřebné infrastruktury.
<blockquote>„Vítr z offshore větrných elektráren je na správné cestě k tomu, aby se stal páteří naší elektrické přenosové soustavy, a jeho role nabude na ještě větším významu v momentě, kdy se stane hlavní zdrojem energie pro nízkonákladovou výrobu obnovitelného vodíku ve velkém. Spojené království potřebuje začít realizovat plnohodnotné průkopnické projekty co nejdříve, aby upevnilo naši pozici světového lídra v tomto velice zajímavém spojení inovativních technologií,“ prohlásil Benj Sykes, předseda průmyslu v OWIC.</blockquote>
Celá studie je k dispozici <a href="https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.newore.catapult/app/uploads/2020/09/07105124/Solving-the-Integration-Challenge-ORE-Catapult.pdf">zde</a>.

Větrné elektrárny

Studie: Větrná energie a vodík jako slibné řešení britské energetické transformace

Čína v současnosti vyrábí nejlevnější elektrolyzéry na světě. Evropa ovšem vede v oblasti inovativních technologií, které jsou vhodnější k výrobě zeleného vodíku, tedy paliva, které EU považuje za klíčové ve snaze dekarbonizovat energetický systém. O tématu informoval <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europe-china-battle-for-global-supremacy-on-electrolyser-manufacturing/">portál Euractiv</a>. 
Do Vodíkové strategie zveřejněné v červenci 2020 Evropská komise zahrnula plán instalovat 40 GW elektrolyzérů v EU a vyrábět až 10 milionů tun obnovitelného vodíku. V tomto případě by se jednalo o tzv. zelený vodík, tedy vodík vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU různým projektům otevřeně vyjadřuje podporu</h2>
Jedním z významných projektů, které jsou v současnosti na půdě EU budovány, je i německý projekt Refhyne. <a href="https://refhyne.eu/">Refhyne</a> je 10MW elektrolyzér, který má být uveden do provozu na začátku roku 2021 a má vyrábět přibližně 4 tuny čistého vodíku denně, respektive přibližně 1 300 tun vodíku ročně.
<blockquote>„Projekty jako Refhyne jsou to, co potřebujeme, abychom dosáhli rozšíření výroby čistého vodíku v Evropě – inovativní, založený na obnovitelných zdrojích a spojující soukromý a veřejný sektor s cílem zajistit globální technologické vedení EU.“ 
Kadri Simson, EU komisařka pro energetiku</blockquote>
<h2>Čína a EU jsou významnými hráči v oblasti elektrolýzy</h2>
EU se díky podobným iniciativám snaží zachovat a posílit svou pozici v oblasti výroby elektrolyzérů. Nejlevnější elektrolyzéry ovšem nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">Čína</a>. V současnosti jsou známé tři hlavní typy elektrolyzérů založené na technologii: PEM elektrolýzy (využívající proton-výměnné membrány), alkalické elektrolýzy a vysokoteplotní elektrolýzy probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Nejlevnější a nejvíce zaběhlou technologií je alkalická elektrolýza.
Podle odhadů BloombergNEF čínští výrobci prodávají alkalické elektrolyzéry za 200 USD/kW, tedy zhruba o 80 % levnější než evropské elektrolyzéry stejného typu.
<blockquote>„Protože čínský trh je tak velký, jejich producenti mohou profitovat z úspor z rozsahu, automatizace apod. mnohem více než výrobci z EU nebo z USA,“ říká Michela Bortolotti, mluvčí Hydrogen Europe.</blockquote>
Evropští výrobci se ovšem soustřeďují na „inovativní technologie“, jako je například PEM elektrolýza, kde momentálně vedou. PEM <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-vznikne-pilotni-projekt-testovani-vyroby-zeleneho-vodiku-prumyslove-urovni">elektrolyzéry</a> jsou vhodnější k provozu při využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich spuštění a zastavení je rychlejší než v případě alkalických elektrolyzérů. Hlavním důvodem je flexibilita provozních teplot PEM elektrolyzérů, které se pohybují kolem 100 °C.  Alkalické elektrolyzéry vyžadují teplotu 600 °C a elektrolyzéry s články s pevnými oxidy 900 °C.
V případě přerušované a nestabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je toto zásadní výhodou. EU chce totiž elektrolyzéry využít primárně při nízkých až nulových, či negativních cenách elektřiny a vyrábět tak vodík s nízkými provozními náklady. Podle Mirely Atanasiu, ředitelky útvaru v Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, se totiž očekává, že další snižování <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout/">nákladů elektrolyzérů</a> bude omezené. Proto jsou nízké ceny elektřiny klíčové.
<h2>Možností bude importovat vodík například z Ukrajiny</h2>
Objem vyrobeného zeleného vodíku z EU se ovšem vždy bude odvíjet od množství dostupné obnovitelné elektřiny. Dnes je v EU přibližně 32 % elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Objevuje se tedy otázka, zda by se zelený vodík měl do EU importovat ze zemí, které mají vynikající podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto asociace Hydrogen Europe plánuje vybudovat <a href="https://www.hydrogen4climateaction.eu/2x40gw-initiative">dalších 40 GW</a> elektrolyzérů v sousedských regionech, například na Ukrajině, či v severní Africe .

Čína vyrábí nejlevnější elektrolyzéry. EU se soustředí na zařízení, která jsou výhodná pro dekarbonizaci

Efektivní skladování elektřiny ve velkém měřítku je prozatím nevyřešeným technickoekonomickým problémem. V dnešní době jsou ke skladování elektrické energie ve velkém objemu využívány především přečerpávací vodní elektrárny, budoucnost by však mohla patřit bateriovým systémům.
Elektrická rozvodná síť je velmi křehký systém, který se při nesprávném využívání může zhroutit. V takovém případě hovoříme o takzvaném „blackoutu“, čili plošném výpadku elektřiny. Aby takový scénář nenastal, je třeba, aby byly jednotlivé zdroje energie řízeny a v rozvodné síti bylo ve stanovený okamžik právě tolik elektřiny, kolik jí koncoví zákazníci spotřebovávají.
Přebytečnou energii je možné skladovat pro okamžiky, kdy zdroje energie nebudou samy schopny dodávat spotřebovávaný výkon, a hrozilo by zhroucení elektrické rozvodné sítě.
<figure id="attachment_87025" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-87025 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837.jpg 1600w" alt="Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně Zdroj: dlouhe-strane.cz</figcaption></figure>
Dnešní koncepce akumulace elektrické energie je založena zejména na přečerpávacích vodních elektrárnách, které jsou schopny z nulového výkonu najet na plný výkon velice rychle, a dokáží tak vykrývat i náhlé energetické špičky. Výstavbu takových systémů však nelze realizovat v libovolné lokalitě, nehledě na finanční náročnost, jakožto i zničení krajinného rázu.
Další možností, která je prozatím využívána spíše v menším měřítku, jsou bateriové systému. Ty přináší výhodu oproti přečerpávacím elektrárnám zejména v podobě možnosti modulární stavby. Nevýhodou jsou však technologické možnosti realizace, cena samotné realizace, jakož i komplikace spojené s vyřazováním baterií z provozu.
Jedno z takových bateriových úložišť právě vzniká v Austrálii jako výsledek závazku energetické <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/17/agl-submits-plan-for-a-grid-scale-battery-system/?fbclid=IwAR1QoeBLYTsAdnPz95CuPvYJ6PBZ2JQJEWFjZumr_YzQvmhQqPg4p7IcEvk">společnosti AGL</a> z roku 2020. Nyní společnost předložila zprávu o rozsahu bateriového úložiště na ministerstvo průmyslu a životního prostředí v Novém Jižním Walesu.
Bateriové úložiště má být postaveno vedle uhelné elektrárny Liddell. Úložiště je součástí rozsáhlých plánů společnosti vybudovat systém úložišť o celkovém výkonu 850 MW v několika lokalitách. Jedná se o výsledek usilovné činnosti podporující závazky týkající se změn klimatu a nových investic do zdrojů elektrické energie.
<figure id="attachment_87027" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-87027 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/liddell-power-station.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/liddell-power-station-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/liddell-power-station.jpg 700w" alt="Uhelná elektrárna Liddell" width="700" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhelná elektrárna Liddell Zdroj: AGL</figcaption></figure>
Generální ředitel společnosti AGL, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/17/agl-submits-plan-for-a-grid-scale-battery-system/?fbclid=IwAR1QoeBLYTsAdnPz95CuPvYJ6PBZ2JQJEWFjZumr_YzQvmhQqPg4p7IcEvk">Markus Brokhof, sdělil, že</a> technologie bateriových úložišť významně pokročila v posledním desetiletí a nyní je na úrovni, která umožňuje jejich zapojení a investice do dekarbonizace v Austrálii.
<blockquote>„Bateriové úložiště je významným prvkem při zajištění flexibility energetického systému a podpory integrace obnovitelných zdrojů. Technologie odstraňuje jeden z největších omezujících faktorů obnovitelných zdrojů, a sice nestabilitu dodávek elektřiny.“
„Společnost AGL dlouhá léta investovala do obnovitelných zdrojů energie. Čím více obnovitelných zdrojů máme v síti, tím více musíme podporovat rozvoj akumulačních kapacit, jako jsou například velká bateriová úložiště.“</blockquote>
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/17/agl-submits-plan-for-a-grid-scale-battery-system/?fbclid=IwAR1QoeBLYTsAdnPz95CuPvYJ6PBZ2JQJEWFjZumr_YzQvmhQqPg4p7IcEvk">AGL podporuje</a> nejen projekty Wandoan (100 MW), Maoneng (4 x 50 MW) a Dalrymple (30 MW), ale také pracuje na vývoji baterií a propojení elektrárny Torrens Island s ostatními zvažovanými lokalitami.
Brokhof dodal, že AGL pracuje v oblasti dodávek elektrické energie a zvažuje začlenění nových technologií, které zajistí flexibilitu skladovacích zařízení.
<blockquote>„Věříme, že má Austrálie příležitost stát se dodavatelem nízkoemisní energie, čehož dosáhneme splněním našich závazků, které jsme si dali v rámci prohlášení o změně klimatu. Zavázali jsme se k tvorbě energetické budoucnosti, která bude flexibilní, efektivní a cenově dostupná našim zákazníkům. Zároveň tak připravíme půdu pro éru bateriových úložišť.“</blockquote>
Podobné systémy začínají vznikat i jinde ve světě a Česká republika také pracuje na zapojení těchto systémů <a href="https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/ceska-energetika-se-zacina-menit-e-on-investoval-do-velkeho-baterioveho-uloziste_44267.html">do elektrické rozvodné sítě</a>. Firma E.ON spustila již v roce 2018 bateriové úložiště u Českých Budějovic. Nejedná se zdaleka o jediný systém bateriových úložišť. Vznikají koncepty podporující také využití <a href="https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive/exclusive-teslas-secret-batteries-aim-to-rework-the-math-for-electric-cars-and-the-grid-idUSKBN22Q1WC">baterií v automobilech</a> pro skladování elektřiny v rámci elektrické sítě. Tyto koncepty se však řadí mezi nízkokapacitní skladovací zařízení.

AGL plánuje vybudovat v Austrálii rozsáhlý bateriový systém

Společnost Siemens Energy <a href="https://press.siemens.com/global/en/pressrelease/siemens-energy-launches-its-first-megawatt-green-hydrogen-production-project-china">uzavřela dohodu s čínskou společností Beijing Green Hydrogen Technology Development (BGH) o dodání zařízení na výrobu vodíku pro vodíkovou čerpací stanici.</a> Ta se nachází v obvodě Jen-čching v Pekingu. Jedná se o jednu ze tří soutěžních zón Zimních Olympijských her v roce 2022. Technologie dodaná Siemensem má pomoci zajistit dodávky paliva pro hromadnou dopravu během a po uskutečnění her.
Megawattové zařízení na výrobu zeleného vodíku je první svého druhu, které Siemens Energy v Číně vybuduje. Dokončení projektu je naplánováno na květen 2021.
V srpnu minulého roku Siemens uzavřel memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti vývoje technologií pro zelený vodík a jeho komplexního využití se společností State Power Investment Corporation Limited (SPIC). Ta je kontrolujícím akcionářem společnosti China Power International Development, mateřskou společností BGH. Projekt na výrobu zeleného vodíku je výsledkem úzké spolupráce mezi oběma společnostmi. Tu přitom obě strany chtějí i nadále rozvíjet.
<blockquote>„Dekarbonizace energetických systémů je výzvou, které musí čelit každá země. Siemens Energy je společností, které je schopná svým zákazníkům v tomto ohledu poskytnout významnou podporu – ať už se jedná o společnosti či státy. Propagování využívání a vývoje obnovitelného vodíku má pro Čínu velký význam pro vybudování moderní a čistější energetiky,“ uvedl Christian Bruch, výkonný ředitel Siemens Energy.</blockquote>
Vodík vyrobený v elektrolyzérech lze považovat za tzv. „zelený“ v případě, že energie spotřebovaná pro jeho výrobu pochází z obnovitelných zdrojů. Elektrolyzér <a style="font-size: 1rem;" href="https://press.siemens.com/global/en/pressrelease/siemens-energy-launches-its-first-megawatt-green-hydrogen-production-project-china">Silyzer</a> dodávaný Siemensem využívá technologii protonově vodivé membrány. Výhodou této technologie je krátká doba náběhu z pohotovostního režimu a velká flexibilnost. Ta zařízení umožňuje reagovat na proměnou výrobu obnovitelných zdrojů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://new.siemens.com/global/en/products/energy/renewable-energy/hydrogen-solutions.html">Siemens</a>

Siemens Energy dodá do Číny svou technologii na výrobu zeleného vodíku

Německá vláda tento týden <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200817-bundeswirtschaftsministerium-unterstuetzt-finanzierung-einer-batteriezellenfabrik-in-schweden-mit-staatlicher-garantie.html" target="_blank" rel="noopener">přislíbila státní záruku na úvěr pro projekt švédské gigafactory</a> na výrobu lithium-iontových bateriových článků, jehož výše přesahuje 500 milionů dolarů. Zahraniční projekt se podle vlády kvalifikoval pro německou státní podporu, jelikož je v něm má země státní zájem. Do projektu jsou rovněž zapojeny německé automobilky Volkswagen a BMW.
V současné době dominují jak globálnímu, tak i evropskému trhu s bateriemi asijští producenti, avšak růst výrobních kapacit by tuto situaci mohl v Evropě v budoucnu změnit. Dohnat náskok asijských konkurentů má evropským výrobcům <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/evropsti-vyrobci-baterii-citi-prilezitost-k-rustu-pomohou-evropske-dotace/" target="_blank" rel="noopener">pomoci i štědrá podpora, kterou přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii</a>.
V současné době se již rýsují konkrétní projekty, přičemž jedním z největších je i výstavba první evropské gigafactory. Švédská společnost Northvolt již na začátku měsíce oznámila, že <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/svedsky-northvolt-ziskal-financovani-ve-vysi-16-miliard-euro-vyrabet-chce-ctvrtinu-evropskych-baterii/" target="_blank" rel="noopener">získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard eur</a> na výstavbu bateriové gigafactory Northvolt Ett v severním Švédsku.
Podporu projektu nyní přislíbila i německá vláda, která poskytne státní záruku na financování projektu ve výši 525 milionů dolarů. Německo má podle Ministerstva hospodářství a energetiky státní zájem vzhledem k jeho významu pro automobilový průmyslu a rozvoj elektromobility. Do projektu jsou přímo zapojeni i němečtí výrobci automobilů Volkswagen a BMW, kteří s Northvoltem uzavřeli strategickou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje.
Švédská gigafactory má rovněž sloužit jako pilotní a referenční projekt pro další závod „Northvolt Zwei“, který má do roku 2024 vyrůst v Německu.
Northvolt má ambice stát se největším evropským výrobcem baterií, kdy společnost cílí na 25% tržní podíl do roku 2030. Tomu by odpovídala roční výrobní kapacita na úrovni 150 GWh. Projekty švédské a německé gigafactory v současné době počítají s roční výrobní kapacitou 40 GWh, resp. 20 GWh.
Úvodní fotografie: Vizualizace Northvolt Ett, zdroj: Northvolt

Německá vláda se zaručí za půlmiliardový úvěr na švédskou bateriovou gigafactory

Vodík, velice diskutované téma poslední doby, se v průběhu zvláště letošního roku a podpoře, které se mu dostává <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">např. ze strany EU</a>, pomalu vyvinul v neodmyslitelnou součást budoucí energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie. Aktuálně je ovšem cena zeleného vodíku, tedy vodíku vyrobeného skrze elektrolýzu vody za pomoci energie z obnovitelných zdrojů, vysoká. Nicméně nejnovější studie ukazují, že jeho cena by měla mezi lety 2020 až 2050 znatelně poklesnout.
<a href="https://theicct.org/sites/default/files/publications/final_icct2020_assessment_of%20_hydrogen_production_costs%20v2.pdf">Studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), zkoumá tři scénáře výroby vodíku skrze elektrolýzu vody, jak v USA, tak i v EU, s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie – konkrétně energie slunce a větru. Studie také mimo jiné srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, zejména v předpokladech týkajících se kapitálových nákladů (CAPEX).
<h2>Scénář 1</h2>
Prvním scénářem je připojení elektrolyzéru k rozvodné sítí, což znamená jeho maximální možné využití napříč celým rokem. Předpokladem scénáře je, že elektřina potřebná k elektrolýze vody bude pocházet z obnovitelných zdrojů, které si provozoval zařízení zajistí například pomocí dlouhodobých <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko">PPA kontraktů</a> (Power Purchase Agreements).
Dle studie poklesne medián cen zeleného vodíku pro zařízení připojené k rozvodné síti a využívající pouze elektřinu z OZE z aktuální úrovně pohybující se v USA okolo 8,81 USD/kg, v případě EU okolo 13,11 USD/kg na hodnoty predikované pro rok 2050 – v případě USA na 5,77 USD/kg, pro EU pak na 7,69 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,06 USD/kg v USA, resp. 4,83 USD/kg v EU na 4,15 USD/kg, resp. 3,21 USD/kg.
<h2>Scénář 2</h2>
Druhým scénářem je přímé napojení elektrolyzéru na obnovitelný zdroj energie – větrnou nebo solární elektrárnu. V tomto případě se nedá počítat s maximálním možným využitím elektrolyzéru napříč celým rokem, tzn. menší výnos z prodeje vodíku, ovšem cena elektřiny se v tomto případě uvažuje nižší, jelikož předpokladem scénáře je využití přímého vedení, kdy se neplatí regulovaná složka ceny elektrické energie (platba za přenos a distribuci apod).
Druhý scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 10,61 USD/kg na 5,97 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 19,23 USD/kg na 10,02 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 4,56 USD/kg v USA, resp. 4,06 USD/kg v EU na 2,44 USD/kg, resp. 2,23 USD/kg.
<h2>Scénář 3</h2>
Posledním scénářem je využití elektrolyzéru jako úložiště energie, kdy je elektrolyzér připojen k rozvodné síti a je využíván pouze v době, kdy je v soustavě přebytek energie – např. v Německu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">byly v letošním roce na spotovém trhu k vidění relativně často záporné ceny</a> elektrické energie v důsledku výroby OZE. Ve studii je vzhledem k velmi rozdílným podmínkám v závislosti na lokaci počítáno s využitím elektrolyzéru 4 hod/den.
Poslední scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 11,02 USD/kg na 5,92 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 10,85 USD/kg na 6,08 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,10 USD/kg v USA, resp. 5,97 USD/kg v EU na hodnotu 4,75 USD/kg, resp. 6,67 USD/kg.
<h2>Strategie EU</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">EU před nedávnem přijala strategii</a>, ve které oficiálně sází na vodík. Do roku 2024 chce na svém území vybudovat pro výrobu zeleného vodíku elektrolyzéry o výkonu nejméně 6 GW. Do roku 2030 by pak měl výkon dosahovat 40 GW, přičemž se odhaduje, že cena zeleného vodíku by měla být do roku 2030 konkurenceschopná ve srovnání s jinými formami výroby vodíku.
Jinou formou výroby je například parní reforming zemního plynu, takový vodík se pak označuje jako šedý. Pokud jsou vzniklé emise zachycovány – např. pomocí technologie Carbon Campture and Storage (CCS), jde pak o vodík modrý. Strategie EU tuto možnost výroby vodíku s využitím technologie CCS nevylučuje a počítá s využitím do té doby, než se stane zelený vodík konkurenceschopným.
Cena výroby šedého vodíku se liší dle regionu, např. v <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Nizozemsku se cena pohybuje okolo</a> 1,04 EUR/kg.

Studie: Cena zeleného vodíku by měla v dalších dekádách znatelně poklesnout

Evropští hráči na poli výroby baterií <a style="font-weight: bold;" href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E72RR?fbclid=IwAR0rxauATsrfZBNe5b0995JBGhNNMVzYH6YL1auvKgCYj2NE4pmIfGDVxko">chtějí být</a> připravení na masivní evropskou podporu tzv. zelených technologií. Podporu přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii. Právě díky této podpoře chtějí evropští výrobci baterií dohnat náskok asijských konkurentů.
Slibované dotace otevírají nové možnosti evropským výrobcům baterií a obdobně zaměřeným společnostem. Přestože na tomto trhu dominují především asijské společnosti, některé evropské firmy se jim rozhodly konkurovat.
Zatímco hráči jako švédský Northvolt a francouzský Verkor chtějí být dominantními výrobci baterií, další evropské firmy se chtějí specializovat na okrajové části trhu a zejména nové technologie.
Je to dle jejich názoru jednodušší, než přímo konkurovat dominantním čínským a jihokorejským firmám v masové produkci baterií pro elektromobily, kde mají tyto firmy náskok. Díky dotacím ovšem cítí příležitost prorazit.
<blockquote>“Mít v Evropě bateriové giganty je stále možné,” říká výkonný ředitel Sunlight, Lampros Bisalas.</blockquote>
Jeho řecká firma Sunlight je momentálně světovou jedničkou v produkci olověných baterií pro vysokozdvižné vozíky či bateriová úložiště a nyní se snaží přesunout výrobu i k lithiovým bateriím. Tato firma ovšem nemá za cíl konkurovat velkým hráčům na poli automotive, nýbrž chce zůstat u lithio-železo-fosfátových baterií (LFP), které se hodí právě pro zmíněnou manipulační techniku, lokomotivy a roboty.
<figure id="attachment_39530" class="wp-caption alignleft" style="width: 790px;"><img class="size-full wp-image-39530" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg 790w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-512x293.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-725x415.jpg 725w" alt="" width="790" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Renault</figcaption></figure>
Dle malých výrobců je právě v okrajových částech bateriového trhu mnoho potenciálu pro uplatnění, protože je příliš malý pro velké čínské firmy, které mají svoji ekonomiku založenou spíše na úsporách z rozsahu.
V současné době se 80 % produkce li-ion baterií odehrává v Číně. EU se zavázala, že v následujících sedmi letech dá na ochranu klimatu a podporu čistých technologií 550 mld. eur a z této částky by nezanedbatelný podíl měl jít i na podporu evropských bateriových výrobců. Podporu by mohlo získat až 13 projektů zaměřených na bateriové systémy od společností, které mají zázemí ve Francii, Německu ale i Slovensku a Polsku.
Jeden z projektů, který by rád konkuroval asijským konkurentům, je i slovenský InoBat Auto. Ten je financován americkou společností Wildcat Discovery Technologies a českou společností ČEZ. Podle jejího ředitele Mariána Bočka, by měla firma na západním Slovensku příští rok zprovoznit linku s produkcí 100 MWh.  Do budoucna by mohla být rozšířena až na 10 GWh.

Evropští výrobci baterií cítí příležitost k růstu, pomohou evropské dotace

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku v prvním letošním pololetí i díky masivním investicím zvýšila produkci elektřiny meziročně o 40 procent na více než 365 milionů kWh. &#8222;Takový objem elektřiny by dokázal pokrýt roční spotřebu více než 100.000 českých domácností,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Loni vodní přečerpávací elektrárna po předchozí modernizaci vyrobila 636,9 milionu kWh elektrické energie. Ve srovnání s rokem 2018, kdy měla elektrárna kvůli opravám delší výpadek, se její produkce zvýšila o 17 procent.
<blockquote>&#8222;V minulých letech jsme do zvýšení účinnosti a zároveň spolehlivosti provozu a také do prodloužení životnosti elektrárny investovali stovky milionů korun. Jen letos šlo o opravy a investice za zhruba 40 milionů korun,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Dlouhé Stráně Vítězslav Chmelař.</blockquote>
Díky masivním investicím se zvýšila účinnost elektrárny. Letos v dubnu vyrobila 82,339 milionu kWh, což je nejvyšší měsíční výroba od spuštění elektrárny v roce 1996.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Zvyšuje se i návštěvnost elektrárny. Loni vzrostla o šest procent na 93.839 lidí, což je druhá nejvyšší hodnota v historii elektrárny. Rekordních více než 97.000 návštěvníků dorazilo na Dlouhé stráně v roce 2017.