Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. „Tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa,“ poznamenává zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Antonín Fejfar.
Také dnešní obyvatelé areálu o sobě dávají vědět díky úspěchům v mezinárodní spolupráci – především té vědecké. Fyzikální ústav se mimo jiné podílí i na projektech, které mají zvýšit efektivitu fotovoltaických panelů. „Hledáme různé způsoby, jak co nejvíce využít slunečního záření,“ říká mladý vědec Martin Ledinský. Český výzkumný ústav o to usiluje společně s řadou evropských výzkumných institucí. Už třicetiletou tradici má spolupráce tuzemských fyziků se Švýcary.
Účinnější solární články mají nejenom vyrobit více elektřiny, ale také povzbudit evropský průmysl. Evropa zaostala ve výrobě solárních panelů za Čínou, pokud se však zaměří na produkci technologicky dokonalejších výrobků, může svou konkurenční schopnost posílit. Cestou je jak zvyšování účinnosti klasických křemíkových článků, tak využití jiných materiálů včetně například perovskitů – minerálů pojmenovaných podle Lva Alexejeviče Perovského, ruského diplomata a mineraloga, který žil v 19. století. Zkoumání, jak křemík s perovskity kombinovat, se věnuje i Martin Ledinský.
<h2>EVROPSKÝ NÁVRAT?</h2>
Fyzikální ústav se v letech 2017-2019 zapojil do výzkumného projektu NextBase, který se zaměřil na zdokonalování křemíkových článků. Evropská unie ho podpořila v rámci programu Horizont 2020 částkou 3,8 milionu eur, dalších 1,7 milionu přidali Švýcaři. Do projektu vstoupily výzkumné instituce i firmy – celkem 14 partnerů z osmi zemí. Pražský ústav byl jediným ze střední a východní Evropy.
Po tříletém bádání vznikly inovované články, jejichž účinnost dosáhla 25,4 procenta a jen mírně zaostala za současným světovým rekordem 26,7 procenta. Ten drží japonská firma Kaneka. Antonín Fejfar však vysvětluje, že fotovoltaické panely tvořené články z projektu NextBase jsou mnohem lépe využitelné pro masovou výrobu a navíc cenově konkurenceschopné. Účinnost dnes běžně využívaných článků se pohybuje pod dvaceti procenty.
„Projekt sice skončil zhruba před rokem, ale letos v létě se jeho výsledky hned z několika důvodů staly opět centrem pozornosti,“ upřesnil zástupce ředitele Fyzikálního ústavu. Za prvé Evropská komise zařadila NextBase mezi své úspěšné příběhy, „success stories“. Za druhé švýcarská firma Meyer Burger, která se projektu zúčastnila společně se dvěma výzkumnými institucemi z alpské země, přišla s nadějnou zprávou. Oznámila, že hodlá inovované panely zavést do sériové výroby v Německu – zemi, která se během první dekády tohoto tisíciletí vypracovala do pozice fotovoltaické průmyslové velmoci, ale později začala silně ztrácet v konkurenci s levnými panely z říše středu.
Podle Martina Ledinského se nyní před Evropany otevírá zhruba pětileté „okno příležitosti“, které by měli k výrobě inovovaných fotovoltaických panelů využít. Když se zdejší firmy zpozdí, svou konkurenční výhodu vůči Číňanům opět ztratí.
<figure id="attachment_87696" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><img class="size-full wp-image-87696" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-800x533.jpg 800w" alt="Areál Fyzikálního ústavu na pražské Ořechovce – tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​" width="2560" height="1707" /><figcaption class="wp-caption-text">Areál Fyzikálního ústavu na pražské Ořechovce – tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​</figcaption></figure>
<h2>OTEVŘENÉ OČI</h2>
Třetí důležitá aktuální zpráva se týká specificky českých aktivit v rámci NextBase. Fyzikální ústav požádal o patentovou ochranu svého vlastního vynálezu, kterým přispěl ke zdaru celého projektu. Vědci z ořechovského areálu popsali svůj přínos na webových stránkách ústavu: Projekt inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů. Dlouho neexistoval praktický nástroj, jak kvalitu přechodů ověřit. Metodu kontroly vyvinul Martin Ledinský. Využíval optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu.
Evropská komise označila tuto metodu kontroly za jeden ze tří hlavních výsledků projektu NextBase. Bude ji možné využít i při masové výrobě solárních panelů. A žádost o udělení patentu naznačuje, že ve Fyzikálním ústavu počítají i s dalšími možnými aplikacemi, které se nutně nemusejí týkat jen solárních článků.
„Naše metoda může sloužit prakticky jakémukoliv měření tenkých vrstev na hrubých površích,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopis MED Martin Ledinský. Uplatnění by podle něj mohla najít zvláště v elektrotechnickém průmyslu: „Musíme mít oči otevřené a dokázat využít příležitostí.“ Antonín Fejfar k tomu dodává, že původním záměrem vůbec nebylo připravovat metodu kontroly pro průmyslové linky. Měla sloužit samotnému výzkumu v rámci projektu NextBase. Díky optimalizaci metody se nicméně podařilo zkrátit dobu kontroly z deseti hodin na sekundy, čehož výrobní firmy typu Meyer Burger pochopitelně budou chtít využít.
Oba vědci z Ořechovky dodávají, že významný podíl na českém úspěchu má student Fakulty elektrotechnické ČVUT Roman Dvořák, který metodu kontroly dotáhl až do funkčního prototypu.
<figure id="attachment_87695" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><img class="size-full wp-image-87695" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-512x396.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-768x594.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-1024x792.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-725x561.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-800x619.jpg 800w" alt="Přístroj pro zobrazování velmi tenkých vrstev amorfního křemíku. Metodu kontroly vyvinul mladý český vědec Martin Ledinský. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​" width="2560" height="1981" /><figcaption class="wp-caption-text">Přístroj pro zobrazování velmi tenkých vrstev amorfního křemíku. Metodu kontroly vyvinul mladý český vědec Martin Ledinský. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​</figcaption></figure>
<h2>VIZE ČESKÝCH PRŮMYSLNÍKŮ</h2>
Český fotovoltaický průmysl v posledních letech ztratil svůj dřívější drive. Antonín Fejfar nevidí současný stav příliš optimisticky, přesto si nemyslí, že by s tuzemskou produkcí sofistikovaných panelů nebo jejich dílů musel být navždy amen: „Setkávám se s průmyslníky, kteří se o solární obor zajímají a míří na high-tech technologie.“
Potíž je podle zástupce ředitele Fyzikálního ústavu v tom, že výroba panelů se začíná vyplácet až od určitého objemu.
Zájemci o vstup do tohoto odvětví musejí počítat s tím, že by měli ročně vyrobit panely o celkovém výkonu minimálně jednoho gigawattu. V odvětví se však může prosadit i firma z menší země, jak ukazuje příklad litevské společnosti Solitek. Česko má přitom z dlouhodobého hlediska řadu výhod – můžeme využít kvalitního technologického zázemí i zkušeností s výrobou polovodičů.
Výzkum, který by měl vést k účinnějším solárním článkům, není pouze doménou fyziků. To platí i v Česku. Světoznámý chemik českého původu Josef Michl se společně se Zdeňkem Havlasem, bývalým ředitelem proslulého Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, zaměřil na hledání možností takzvaného singletového štěpení molekul, na které dopadá sluneční záření. Jde o důležitý základní výzkum, který ale může mít k praktickému využití ještě poměrně daleko.
V aplikovaném výzkumu projektu NextBase spojili síly výzkumníci s průmyslníky. „Základním cílem nebylo jen zvyšovat účinnost solárních panelů, ale také rychle získat průmyslově realistickou technologii,“ upozornil Antonín Fejfar. Štafetový kolík nyní přebírají firmy jako zmiňovaná Meyer Burger nebo italský Enel.
Článek vyšel na webu <a href="https://www.export.cz/" target="_blank" rel="noopener">Export.cz</a>

Energetika v ČR

Účinnější solární články: Inovace, na níž se podíleli i Češi

Budoucnost atomu je v Číně slibná. Takto popsal vyhlídky Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice. Očekává rozmach velkých ale zároveň i modulárních reaktorů.
Zheng <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-readying-for-nuclear-expansion-says-Zheng?feed=feed">vystoupil</a> koncem minulého týdne na <a href="https://www.world-nuclear.org/events/world-nuclear-association-strategic-eforum-2020.aspx">světovém fóru</a> mezinárodní jaderné asociace. Ve svém projevu uvedl, že pandemie onemocnění covid-19 vedla k výraznému všeobecnému poklesu spotřeby energie v Číne, nicméně spotřeba v jistých odvětvích naopak spotřeba roste a má růst i nadále – například v odvětví komunikací vzhledem k rozšiřování sítí 5G a datacentrům.
<blockquote>„ Myslíme, že do budoucna spotřeba elektřiny poroste, co je skvělá příležitost pro jadernou energetiku,“ uvedl Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice</blockquote>
Jaderná energie pokrývá v současnosti asi 5 % čínské spotřeby a oproti jiným zemím se očekává, že tento podíl bude v příštích letech růst. V minulých letech došlo k všeobecnému pozastavení projekčních prací na nových jaderných zdrojích, jelikož z ekonomického pohledu si nevedly příliš dobře. Ovšem s novými technologiemi, zvýšenou bezpečností a jednodušším systémem by se situace podle Zhenga mohla zvrátit.
Ekonomice provozu by podle ředitele agentury měla pomoci i efektivnější údržba nebo kratší odstávky při výměně paliva. Zheng dále uvádí, že pro každý produkt napříč dodavatelský řetězcem mají alespoň dva dodavatele, aby díky konkurenci mohli dosáhnout lepší ceny a nezávislosti.
Tedy například v Číně za posledních 8 let byly postaveny 4 reaktory Westinghousu AP1000, které mají fungovat bezproblémově. Nyní probíhá výstavba konstrukčně podobných reaktorů od čínské firmy CAP1400 a dle sdělení práce probíhají plynule. Z nich získaná energie má sloužit nejen k dodávkám elektřiny do sítě, ale i vytápění, dodávce páry, výrobě vodíku a odsolování vody. Dále také Čína staví reaktor, který bude sloužit čistě k teplárenským účelům.
U reaktorů CAP1400 jsou náklady na vyrobenou kWh 6 centů (USD), za GJ tepla poté 6 dolarů. V případě jaderného bloku pro vytápění bez dalších aplikací, zejména výroby elektřiny, by cena za teplo měla být vyšší, okolo 15 dolarů za GJ.

Jaderné elektrárny

Čína očekává expanzi jaderných zdrojů

Podle nové studie by britské vodíkové hospodářství ve spojení s offshore větrnou energií zemi mohlo přinést 320 miliard GBP a 120 000 pracovních míst do roku 2050. Jak soukromý, tak veřejný sektor však musejí začít jednat. 
<h2>Řešení ekonomických a klimatických výzev</h2>
<a href="https://renewablesnow.com/news/uk-economy-can-get-gbp-320bn-boost-by-future-offshore-wind-to-hydrogen-industry-712941/?fbclid=IwAR24vbocenLqOsxbuio3alUp6QfB5i1uwicDq23qVlLDJ4vEUeCJMyNPn5g">Hrubá přidaná hodnota vodíkového hospodářství ve Spojeném království (UK) by mohla v roce 2050 dosahovat 160 až 320 miliard liber (zhruba 4,6 až 9,1 bilionu korun).</a> Rozvoj sektoru by zároveň vedl k vytvoření více než 120 000 nových pracovních míst, která by nahradila ty stávající v britském ropném a plynárenském průmyslu. Tvrdí to nová zpráva s názvem The Offshore Wind and Hydrogen: Solving the Integration Challenge Report. Tu v úterý 8. září vydalo fórum <a href="https://www.owic.org.uk/">Offshore Wind Industry Council (OWIC)</a> společně s inovačním a výzkumným centrem <a href="https://ore.catapult.org.uk/">Offshore Renewable Energy (ORE) Catapult</a>.
Zpráva se zaměřuje na vodík zejména s ohledem na vyrovnávání výkyvů v dodávkách energie během postupného zvyšování podílu větrné energie v energetickém mixu UK. Zároveň zdůrazňuje jeho významnou roli při plnění národních klimatických cílů a dosažení uhlíkové neutrality.
<h2>Výhody Spojeného království pro růst sektoru</h2>
Spojené království má podle zprávy vynikající podmínky pro rozvoj udržitelného vodíkového hospodářství a rozšiřování výroby a distribuce bezemisního <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">zeleného vodíku</a> vyrobeného elektrolýzou vody. To může vést ke snížení jeho tržní ceny do roku 2050, a to zejména ve srovnání s modrým vodíkem vyrobeným z metanu za použití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt oxidu uhličitého (CCS)</a>.
Studie považuje za relativní výhody UK především kapacitu instalovaného výkonu větrných elektráren, silnou průmyslovou základnu a znalostní bázi vycházející z výzkumu britských univerzit, které se řadí k nejlepším na světě.
Aby se dala příznivá výchozí pozice UK zúročit, musí však veřejný sektor začít podnikat rázné kroky pro podporu nabídky a poptávky v nově vznikajícím odvětví. Stimulace vodíkového sektoru vyžaduje koordinovaný a komplexní přístup vlády a koherentní národní strategii, stejně jako příslušné regulace a legislativu, cílený výzkum a vývoj, a výstavbu potřebné infrastruktury.
<blockquote>„Vítr z offshore větrných elektráren je na správné cestě k tomu, aby se stal páteří naší elektrické přenosové soustavy, a jeho role nabude na ještě větším významu v momentě, kdy se stane hlavní zdrojem energie pro nízkonákladovou výrobu obnovitelného vodíku ve velkém. Spojené království potřebuje začít realizovat plnohodnotné průkopnické projekty co nejdříve, aby upevnilo naši pozici světového lídra v tomto velice zajímavém spojení inovativních technologií,“ prohlásil Benj Sykes, předseda průmyslu v OWIC.</blockquote>
Celá studie je k dispozici <a href="https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.newore.catapult/app/uploads/2020/09/07105124/Solving-the-Integration-Challenge-ORE-Catapult.pdf">zde</a>.

Větrné elektrárny

Studie: Větrná energie a vodík jako slibné řešení britské energetické transformace

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier <a href="https://www.energate-messenger.de/news/205438/altmaier-will-parteiuebergreifenden-pakt-fuer-klimaschutz">požaduje dosažení konsensu o opatřeních pro dosažení klimatické neutrality</a> Německa do roku 2050 napříč politický spektrem. Za tímto účelem předložil dokument s 20 návrhy, jehož ústředním prvkem je zavedení nadstranické charty, která by měla definovat dílčí cíle. 
Při prezentaci dokumentu v Berlíně Altmaier připustil nedostatky v oblasti ochrany klimatu. „Nerozhodli jsme se a nereagovali jsme dostatečně“. V budoucnu by se ochrana klimatu již neměla překrývat s jinými otázkami ani záviset na výsledcích voleb.
„Charta klimatické neutrality a ekonomické síly“, která je ústředním prvkem návrhu má být ještě před příštími volbami, konajícími se v roce 2021, závazně schválena Německým spolkovým sněmem a Spolkovou radou. Zavázat se svým podpisem mohou i jednotlivé spolkové země, obce a místní samosprávy. Charta bude definovat klimatické cíle pro jednotlivé roky.
Pokud Evropská komise zvýší svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030, je třeba s tím počítat, zdůraznil Altmaier. Na rozdíl od dříve je otevřen vyššímu prozatímnímu cíli EU, který je aktuálně stanoven na snížení emisí do roku 2030 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
<h2>Zpřísnění obchodování s emisemi?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Altmaier zdůraznil, že přeměna průmyslových procesů, jako je výroba oceli nebo mědi, na CO2 neutrální procesy bude vyžadovat obrovské náklady. Prosperita a konkurenceschopnost by však za žádných okolností neměla trpět. „Jinak žádná země nebude naši cestu následovat.“
Podle ministra jsou evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2">německý systém obchodování s emisemi paliv</a>, který od roku 2021 zpoplatní emise CO2 pro sektory vytápění a dopravy, základními nástroji restrukturalizace ekonomiky.
Altmaier nevyloučil ani zpřísnění obchodování s emisemi. Množství povolenek by dle něj mělo být redukováno. Zavedeny by mohly být i dodatečné aukce, kde by společnosti mohly podávat nabídky na snížení konkrétního množství emisí CO2 za určitou cenu.
Celkově by ochrany klimatu mělo být dosaženo tržním způsobem. Altmaier připisuje státu aktivní roli a podobně jako v případě rozvojové spolupráce nebo obrany by měl fixní podíl HDP každoročně putovat také na ochranu klimatu a hospodářského rozvoje. Altmaier rovněž považuje za rozumné zavedení přeshraniční CO2 daně, která bude chránit hospodářství před dovozem produktů ze zemí s nízkými environmentálními standardy.
<h2>Neurčitý postup v oblasti OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
Návrhy týkající se obnovitelných zdrojů energie (OZE) zůstávají neurčité. Ekonomika bude pro klimatickou neutralitu potřebovat „enormní množství obnovitelné elektřiny, tepla a zeleného vodíku“, uvádí dokument.
Kromě toho se hovoří pouze o tzv. „mechanismu párování“, jehož cílem je zajistit, aby potřebné množství obnovitelné energie bylo k dispozici ve stanovenou dobu. V důsledku toho by měly být cíle rozvoje OZE, a to i v aktuálním návrhu zákona o OZE, navýšeny.
<h2>Návrh prozatím nebyl diskutován mimo Altmaierův tým</h2>
Zmíněné návrhy jsou prozatím pouze osobními nápady Altmaiera, které nebyly koordinovány s parlamentní skupinou strany CDU/CSU ve Spolkovém sněmu ani s koaličním partnerem, stranou SPD. Ministr doufá, že jeho přístup povede k objektivní diskusi a že bude rychle dosaženo konsensu.
<blockquote>„Na jednání máme jen krátké časové období,“ uvedl Altmaier.</blockquote>

Rychlé zprávy

Altmaier: Pro nastavení dlouhodobé cesty Německa k uhlíkové neutralitě je nezbytný nadstranický pakt

Názory

Co dělat právě nyní v české energetice? - díl první

Z celkového nového globálního instalovaného výkonu, který podle výzkumníků z BloombergNEF dosáhl loni 265 GW, představovaly 45 % solární elektrárny, které tak v tomto ohledu předčily všechny zbylé typy elektráren. Jak však upozorňuje BNEF, i přes prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v posledních 10 letech se tyto zdroje podílejí na globální výrobě elektřiny stále pouze z 2,7 %.
<a href="https://about.bnef.com/blog/solar-and-wind-reach-67-of-new-power-capacity-added-globally-in-2019-while-fossil-fuels-slide-to-25/" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server BNEF uvedl</a>, že globální instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 43,7 GW v roce 2010 na 651 GW v roce 2019 a z pohledu globálního instalovaného výkonu se tak solární elektrárny dostaly na pomyslné čtvrté místo před větrné elektrárny (644 GW). Největším zdrojem z pohledu instalovaného výkonu zůstávají s velkým náskokem uhelné elektrárny (2 089 GW), následované plynovými (1 812 GW) a vodními elektrárnami (1 160 GW).
Z pohledu výroby elektřiny je podíl solárních elektráren v globálním měřítku významně nižší vzhledem k nízké dosahované době využití instalovaného výkonu. Podle BNEF byl podíl solárních elektráren na globální výrobě elektřiny v roce 2019 zhruba 2,7 %, před deseti lety dosahoval 0,16 %.
<h2>Výroba elektřiny z uhlí vzrostla od roku 2010 o 17 %</h2>
Rok 2019 dále znamenal podle BNEF první meziroční pokles v globální výrobě elektřiny z uhelných elektráren od roku 2015, když ve srovnání s rokem 2018 klesla o 3 % na 9 200 TWh. Ve srovnání s rokem 2010 se nicméně jedná o 17% nárůst.
Podle databáze BNEF bylo od roku 2010 odstaveno 113 GW uhelného výkonu, proti tomu bylo však do provozu uvedeno 691 GW nových uhelných zdrojů. Loni bylo do provozu uvedeno 39 GW nových uhelných elektráren, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Bohatší země rychle odstavují staré a často neúčinné uhelné elektrárny, jelikož nemohou konkurovat novým plynovým elektrárnám a obnovitelným zdrojům. Nicméně v méně rozvinutých zemích, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, jsou stále nové a více účinné uhelné elektrárny připojované k síti – často s finanční podporou čínských a japonských poskytovatelů financování,“ uvedl Ethan Zindler z BNEF.</blockquote>
BNEF odhaduje, že globální emise CO2 v sektoru výroby elektřiny poklesly loni meziročně o 1,5 %, kdy znatelný pokles v USA a Evropě byl do velké míry vyrovnán nárůstem v Číně, jejíž podíl na globálních emisích CO2 v tomto sektoru činil 37 %. Podíl USA činil 14 % a podíl EU zhruba 6 %.

Obnovitelné zdroje

Solární a větrné elektrárny tvořily v roce 2019 dvě třetiny nového instalovaného výkonu

V pondělí 7. září začala v Marseille letošní konference o plovoucích větrných elektrárnách (FOWT). Na konferenci, na které se setkali experti a zákonodárci nejen z Evropy, se hovořilo rovněž o velkém potenciálu odvětví. <a href="https://windeurope.org/newsroom/news/floating-offshore-wind-is-gearing-up-for-take-off/">Podle WindEurope by do roku 2022 mohlo být instalováno 330 MW v plovoucích turbínác</a>h, do roku 2030 potom až 7 GW.
Podle výkonného ředitele WindEurope, Gilese Dicksona, už technologie plovoucích větrných elektráren není nevýznamnou. Odvětví během posledních pár let vyspělo a dosáhlo významného snížení nákladů. Další zlevnění se nyní mají odvíjet od rozsahu instalací. Díky většímu počtu instalací by podle WindEurope mohla cena klesnout na hranici 40 – 60 EUR/MWh.
<blockquote>„Doba demonstračních projektů skončila. Odvětví plovoucích elektráren je nyní připraveno pro větší nasazení. Příspěvky, které jednotlivé státy provedly v rámci svých klimatických plánů, ukazují, že zájem o plovoucí elektrárny je vysoký. Jednotlivé národní klimatické a energetické plány nabízejí přehledné prostředí pro budoucí projekty a budou spouští pro nové investice. Odvětví je připraveno na zvýšení odbytu.“ – Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope</blockquote>
<h2>Evropa musí využít pozice průkopníka</h2>
S 30MW projektem Hywind ve Skotsku a 24MW Windfloat Atlantic v portugalsku je Evropa globálním lídrem v instalacích plovoucích větrných elektráren. Alespoň 7 států má konkrétní plány na instalaci plovoucích elektráren během následující dekády. Nové projekty jsou plánované ve Francii, Spojeném království, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku. Další rozvoj instalací bude zásadní pro využití potenciálu pro snížení nákladů. 
Evropa chce, aby přímořské větrné elektrárny pokrývaly 25 % výroby elektřiny do roku 2050. WindEurope analyzovala potenciál plovoucích elektráren v Severním moři, Atlantiku a Středozemním moři a vypočítala, že během následujících 2 let by bylo možné instalovat až 330 MW v plovoucích turbínách. Do roku 2030 by tento výkon mohl narůst na 7 GW.
Aby bylo dosaženo cílů EU, v roce 2050 by celkový výkon plovoucich elektráren mohl nárůst na 150 GW, což by znamenalo, že celá třetina všech přímořských větrných elektráren by byla plovoucí.
Dnešních 62 MW v Evropě stále představuje malý podíl na všech přímořských instalacích. Plovoucí elektrárny ale zvyšují potenciál pro výrobu elektrické energie z přímořských větrných parků. Zatímco turbíny ukotvené u dna jsou omezeny na pobřeží s malou hlobkou a vhodným dnem, plovoucí elektrárny mají zdánlivě neomezený potenciál pro růst. Rychle rostoucí zájem vlád po celém světě představuje obrovský potenciál pro evropský větrný průmysl.
<blockquote>„V dekarbonizujícím se světě jsou plovoucí přímořské větrné elektrárny podstatným zdrojem pro výrobu velkého množství zelené energie. Evropa musí využít své výhody průkopníka. Byli jsme průkopníky přímořských větrných turbín ukotvených u dna, a nyní jsme lídrem i v těch plovoucích. Následující měsíce budou zásadní pro přímořské elektrárny. Evropské fondy na obnovu ekonomik a fondy na zelené technologie by mohly pomoci vybudovat silné odvětví plovoucích větrných elektráren.“ – Giles Dickson
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ramboll.com/media/rgr/ramboll-selected-to-provide-support-for-us-largest-offshore-wind-project">Ramboll</a></blockquote>

Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

Deutsche Bahn otestuje vlak jezdící na ekologickou naftu, která údajně snižuje emise oxidu uhličitého o 90 %. Projekt vyřazení všech naftových vozidel je součástí strategie, která si klade za cíl stát se klimaticky neutrálním dopravcem do roku 2050.
Železniční společnost se intenzivně zabývá výzkumem a nasazením alternativních paliv do provozu. Nejprve prozkoumá ekologickou naftu šetrnou ke klimatu, vyrobenou zcela nebo částečně ze zpracovaných organických zbytků, <a href="https://www.energylivenews.com/2020/09/10/german-rail-giant-says-goodbye-to-diesel-with-alternative-fuel-trials/">která snižuje emise CO2 o 90 procent.</a>
V současnosti probíhají testovací jízdy vlaku Advanced TrainLab a od října bude vlak s ekologickou naftou zajišťovat pravidelné linky na trase Sylt Shuttle mezi Westerlandem a Niebüll ve Šlesvicku-Holštýnsku. Zároveň také probíhají přípravy na větší využití ekologických dieselových vlaků v regionální dopravě v Bádensku-Württembersku.
<blockquote>
Jak uvedla Sabina Jeschkeová, členka představenstva DB pro digitalizaci a technologii, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 je pro společnost výzva vzhledem k roční spotřebě nafty. „Železnice se stanou klimaticky neutrálními, pouze když se rozloučíme s naftou. Musíme radikálně snížit spotřebu fosilních paliv a snížit ji na nulu. V roce 2050 již DB nebude řídit ani jedno vozidlo poháněné naftou. S roční spotřebou více než 250 milionů litrů nafty je to výzva – a my ji řešíme.“
</blockquote>
Deutsche Bahn také představila některé další strategické cíle, které jsou v souladu s evropskou zelenou dohodou (European Green Deal). Jedním z nich je úplná přeměna trakční energie používané k pohonu elektrických vlaků z konvenční elektřiny na energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/deutshe-bahn-chce-pomoci-ppa-dohod-zajistit-500-gwh-elektriny-oze">Společnost již loni vypsala PPA tendr na dodávky 500 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů.</a> Kromě toho plánuje DB na svých trasách otestovat vodíková a bateriová vozidla.
<a href="https://www.railtech.com/policy/2020/09/07/deutsche-bahn-to-become-carbon-neutral-by-2050/">Za zmínku stojí, že v Německu již proběhly zkoušky vlaků na vodíkový pohon.</a> Regionální železniční společnost EVB spolu s Alstomem testovali dva vodíkové vlaky Coradia iLint na neelektrifikované trati Buxtehude – Bremerhaven – Cuxhaven v Dolním Sasku. Zkušební provoz, který proběhl od září 2018 do února 2020, dopadl úspěšně a společnost si zakoupila 14 vodíkových vozidel, která budou uvedena do provozu v roce 2021.

Čistá mobilita

Deutsche Bahn se loučí s naftou zkouškami alternativních paliv

Pákistánský reaktorový blok čínského designu Hualong One dokončil 4. září horké funkční testy. Oznámila to v pondělí společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Komerční spuštění reaktoru Karáčí 2 je plánováno na příští rok.
Karáčí 2 a 3 jsou prvními bloky designu Hualong One budované mimo Čínu, které pro mezinárodní trh využívají obchodní název HPR-1000.
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-1024x600.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="525" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
<h2>Horké a studené testy prověřily soulad s projektem a těsnost okruhu</h2>
Součástí horkých testů je postupné zvyšování teploty média v chladícím systému primárního okruhu a provedení komplexních testů k ověření cirkulace chladiva a správné funkce bezpečnostních systémů.
Horké testy simulují teplotní podmínky za provozu bloku. Před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru ověří horké testy, zda elektrárna a její vybavení spolu s instalovanými systémy odpovídají konstrukčním požadavkům bloku.
<figure id="attachment_87512" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Operátoři blokové dozorny JE Karáčí 2 po dokončení horkých testů; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Studené funkční testy, které se provádí za účelem kontroly správné instalace a připravenosti jednotlivých systémů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti ve studeném stavu, byly dokončeny na reaktorovém bloku Karáčí 2 již v prosinci roku 2019. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního okruhu.
<h2>Velká čínská jaderná výstavba</h2>
Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015 a třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku letos v dubnu. Uvedení reaktorových bloků do komerčního provozu je plánováno na rok 2021 a 2022.
<figure id="attachment_56152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-56152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-725x408.jpg 725w" alt="Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z výstavby jaderného reaktoru Hualong One (HPR-1000) pákistánské jaderné elektrárny Karáčí; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Čtyři reaktorové bloky designu Hualong One, Fuqing 5 a 6 v čínské provincii Fu-ťien a Fang-čcheng-kang 3 a 4 v provincii Kuang-si by měly být spuštěny do konce roku 2022. Proces zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru Fuqing 5 začal 4. září 2020, a tento blok by měl být spuštěn koncem tohoto roku. Sousední blok Fuqing 6 bude následovat v příštím roce. CNNC také zahájila výstavbu na Jaderné elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien a první ze dvou bloků JE Taipingling v provincii Kuang-tung.
Zdroj úvodní fotografie (bloková dozorna JE Tchien-wan reaktoru Hualong One): CNNC