Cenový průzkum <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/070220-gas-on-gas-pricing-increases-dominance-in-european-market-igu?fbclid=iwar2wxj7hpxxzbotmb8zf1o_twu2jx3-4lqfcpyetwjbh7yzfwkh0bsfkbu0">Mezinárodní plynárenské unie (IGU)</a> ukázal, že 78 % zemního plynu spotřebovaného v Evropě v loňském roce bylo naceněno na bázi gas-on-gas, tedy na bázi tržní konkurence, kdy se cena odvíjí od nabízeného a poptávaného množství na trhu se zemním plynem. V porovnání s rokem 2018 se jedná o 2% nárůst.
<h2>Postupný pokles objemu plynu indexovaného na ropu</h2>
Objem zemního plynu, který je indexován na ropu, nebo ropné produkty, klesl dle IGU na 22 % z předloňských 24 %.
<blockquote>„Evropa je jedním z regionů, ve kterých došlo k zásadní změně v cenotvorbě,“ stojí v reportu IGU s poznámkou, že se Evropa kontinuálně posouvá od indexace plynu na ropu k typu gas-on-gas již od roku 2005.</blockquote>
Kontinuální změny v průběhu uplynulých let byly zapříčiněny více faktory. Jedním z nich je například postupný pokles objemu zemního plynu vázaného smlouvou s indexací na ropu, jelikož těmto smlouvám vypršela platnost. O podmínkách smlouvy se následně opětovně vyjednávalo a v mnoha případech došlo k nahrazení ropné indexace indexací na některý z obchodních bodů, například NCG.
<h2>Rapidní nárůst dováženého LNG</h2>
V roce 2019 došlo na trhu s plynem k další významné změně, kdy konkurence na evropských trzích znatelně vzrostla. Stalo se tak z důvodu vyššího počtu nákladů se zkapalněným zemním plynem připlouvajících do Evropy.
V severozápadní Evropě (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) byla indexace plynu na ropu takřka eliminována. V loňském roce představovala pouhý 5% podíl na trhu.
Ve střední Evropě (Rakousko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švýcarsko) došlo v roce 2019 dle IGU k výraznému posunu, kdy množství plynu indexovaného na ropu pokleslo z 22 % na 19 %.
<blockquote>„V zásadě to odráží zvýšený spotový dovoz zemního plynu, často z Německa, nebo opětovné vyjednávání o podmínkách smluv,“ komentuje dění IGU.</blockquote>
Ve Středomoří (Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko) došlo rovněž k výraznému poklesu plynu indexovaného na ropu, a to z 56 % na loňských 47 % reflektujících, jak již bylo zmíněno, zvyšující se počet nákladů LNG.
<h2>Změna cenotvorby</h2>
Globálně pokleslo množství plynu indexovaného na ropu přibližně o jeden procentní bod na 18,5 %.
Zvýšené množství zemního plynu obchodovaného za tržní ceny reflektovalo rapidní nárůst v dodávkách spotového LNG. Spotové dodávky vedly, nejen v Evropě, ke zvýšení konkurence na trhu s plynem, čímž byl zároveň vyvinut tlak na ceny zemního plynu.

Plynárenství

Množství plynu indexovaného na cenu ropy kontinuálně klesá

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.

Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Po dlouhých letech stabilního růstu zažila globální poptávka po ropě v letošním roce šok, kdy se s ohledem na přísná opatření přijatá ve snaze zamezit šíření koronaviru propadla skokově o několik desítek procent. Není tak žádným překvapením, že zásoby vytěžené ropy začaly v mnoha zemích prudce soupat, přičemž ve Spojených státech dosáhly v průběhu června historicky nejvyšší úrovně.
Pandemie onemocnění COVID-19 měla a stále má dopad na řadu průmyslových odvětví, kdy výjimkou není ani energetika. Přísná opatření zavedená mnohými zeměmi pro omezení šíření koronaviru vedla k poklesu poptávky po energetických komoditách v čele s ropou. V řadě zemí následně začaly rychle stoupat zásoby vytěžené ropy, pro kterou nebyl odbyt. V případě Spojených států se tak komerční zásoby ropy v polovině minulého měsíce vyšplhaly na vůbec nejvyšší hodnoty v historii.
<figure id="attachment_85404" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85404" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-1990-az-cerven-2020.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-1990-az-cerven-2020.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-1990-az-cerven-2020-512x212.jpg 512w" alt="Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v USA od roku 1990. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v USA od roku 1990. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Komerční zásoby ropy, které nezahrnují federální strategické rezervy, se <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44256" target="_blank" rel="noopener">podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) vyšplhaly k 19. červnu na 541 milionů barelů, což je o 5 milionů barelů více než předchozí rekord z března 2017.
Celkové komerční zásoby ropy zahrnují jak ropu uskladněnou v rafineriích a zásobnících, tak i část objemu ropy v ropovodech, stejně jako ropu převáženou lodní či železniční dopravou.
<figure id="attachment_85405" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85405" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020-512x212.jpg 512w" alt="Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Při odhadování zaplněnosti skladovacích kapacity je nutné objem aktuálně přepravované ropy odečíst, aby hodnota odpovídala reálnému stavu. K 19. červnu tak byly podle dat EIA komerční skladovací kapacity zaplněny ze 62 %. Většina skladovací kapacity a současně i zásob ropy se v USA nachází v oblasti Mexického zálivu, který je rovněž klíčovým regionem pro zpracování a export ropy z USA.
<figure id="attachment_85406" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85406" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-cistych-zasob-ropy-a-skladovaci-kapacity-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-cistych-zasob-ropy-a-skladovaci-kapacity-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-cistych-zasob-ropy-a-skladovaci-kapacity-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020-512x212.jpg 512w" alt="Týdenní vývoj čistých zásob ropy a skladovací kapacity v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Týdenní vývoj čistých zásob ropy a skladovací kapacity v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Dalším důležitým místem v oblasti skladování ropy je Cushing ve státě Oklahoma, který je rovněž místem fyzického dodání ropy pro americký cenový benchmark West Texas Intermediate (WTI). Vysoká hladina zaplnění, která se k 1. květnu pohybovala na 83 %, byla jedním z hlavních důvodů, proč cena americké ropy zamířila ke konci dubna do záporných hodnot.
Autor úvodní fotografie: <a class="external text" href="https://www.geograph.org.uk/profile/7056" target="_blank" rel="nofollow noopener">Eric Jones</a>

Ropa

Zásoby ropy v USA se v červnu vyšplhaly na historicky nejvyšší úroveň

Evropská komise připravuje opatření, která by měla by měla unii ochránit před dalšími sankcemi, které připravují Spojené státy proti projektu Nord Stream 2. Spojené státy stále argumentují, že  dokončení plynovodu by vedlo ke zvýšení vlivu Ruska v Evropě a k ohrožení energetické bezpečnosti.
Američtí senátoři <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americti-senatori-navrhuji-rozsireni-sankci-vuci-nord-stream-ii-jako-alternativu-nabizi-trumpova-administrativa-plyn-svobody" target="_blank" rel="noopener">na začátku června oznámili návrh zákona</a>, kterým chtějí dále rozšířit sankce na projekt Nord Stream 2, jelikož by se Evropa v případě dokončení plynovodu stala dle jejich názoru příliš závislou na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti.
Proti návrhu sankcí <a href="https://oenergetice.cz/plyn/rozsirene-sankce-usa-nord-stream-2-by-mohly-smerovat-i-nemecke-vlade-ta-silne-pobourena" target="_blank" rel="noopener">se ohradilo německé ministerstvo hospodářství</a>, podle nějž je podoba navrhovaných rozšiřujících sankcí velice sporná. Předložený návrh totiž počítá s tím, že by sankce mohly postihnout i správní opatření státních orgánů.
Nyní se proti navrhovaným sankcím blíže vyhradila i Evropská komise, která připravuje opatření.
<blockquote>„Postoj Evropské unie k sankcím USA proti evropským společnostem, které vykonávají legitimní a zákonné aktivity v rámci evropského práva, je jednoznačný. Jsou nepřijatelné a odporují mezinárodnímu právu a Unie jim jasně odporuje,“ uvedl <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E62VU" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v písemné reakci Joseph Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.</blockquote>
Komise podle něj nyní připravuje půdu pro přijetí mechanismu, který má zvýšit odolnost Evropy proti exteritoriálním sankcím, které jsou přijímány třetími zeměmi. Ke konkrétní formě mechanismu či termínu jeho zavedení se nicméně nevyjádřil.
Přijetí sankcí, které by poškodily ekonomické zájmy Evropské unie, by podle Borrella byly kontraproduktivní, jelikož by oslabily jednotu EU a Spojených států v postoji k Ruské destabilizaci Ukrajiny.
Hrozba nových sankcí ze strany Spojených států vedla k reakci německé parlamentní komise, která na dnešní den svolala slyšení. Proti se staví i německé zájmové skupiny, které volají po finanční pomoci zasaženým společnostem.
<blockquote>„Přijetí takto zpřísněných a retroaktivních sankcí by znamenalo nepřijatelný zásah do suverenity EU a energetické bezpečnosti západní Evropy,“ uvedl Timm Kehler, předseda německé plynárenské lobby Zukunft Erdgas.</blockquote>

Evropská Unie

EU chystá odpověď na další sankce USA na plynovod Nord Stream 2

Rakousko se rozhodlo pro ještě štědřejší podporu nákupu elektromobilů, než poskytovalo doposud. Od 1. července přispěje zájemcům o nový elektromobil jednorázovou částkou pět tisíc eur. Ministryně hospodářství Leonore Gewessler to oznámila na pondělní ministerské tiskové konferenci.
Jednorázová podpora nákupu vozidel na elektrický pohon je součástí balíčku, díky kterému Rakousko plánuje dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, kterou zástupci současné vládní koalice vidí jako jednoho z hlavních přispěvatelů ke globálním změnám klimatu.
Podpora nákupu ekologičtějšího vozidla byla navýšena ze současných 3 000 eur (cca 80 000 korun) na 5 000 eur (cca 134 000 korun). Další součástí balíčku je také ztrojnásobení státní podpory pro dobíjecí stanice (na 600 eur pro domácí nabíjecí stanice nebo chytré nabíjecí systémy a 1 800 eur na nabíječky pro bytové domy).
Rakousko má v současnosti 5 500 nabíjecích bodů, přičemž plánuje jejich množství navyšovat tak rychle, jak to jen půjde. Rakousko plánuje zavést také další dodatečná opatření, mezi která bude patřit i podpora lidské mobility v podobě dotace na nákup elektrokol (až 1 200 euro).
Zvýšená podpora na nákup elektromobilu je výsledkem vyjednávání s rakouským automobilovým průmyslem, který má přispět částkou dvou tisíc euro na celkovou pětitisícovou částku. V Rakousku bylo na konci května 2020 registrováno téměř 33 tisíc elektromobilů. To však představuje jen 0,7 % všech automobilů, podle rakouského statistického úřadu, dvě třetiny z toho jsou navíc užitková vozidla. Aby se elektromobilita rozšířila i mezi vozy pro osobní užití, je tak jedním z hlavních důvodů navýšení podpory.
Rakušané se mimo přímé podpory nákupu snaží nalákat ke koupi elektromobilu například i možností si <a href="https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2020/06/16-06-2020-free-test-runs-in-electric-cars-in-austria" target="_blank" rel="noopener">vozidlo na elektrický pohon na čas vyzkoušet</a>. Kupříkladu ve státu Hradsko (Burgenland) si zájemci mohou elektromobil vyzkoušet až na tři dny, najet s ním 150 km a dokonce i nabíjet zdarma. To je umožněné díky spolupráci s místní energetickou společností Energie Burgenland. Projekt poběží až do 20. září tohoto roku a jeho cílem je přilákat více Rakušanů k elektromobilitě.

Čistá mobilita

Rakušané získají na nákup elektromobilu pět tisíc eur

Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské Unie, Josep Borrell, prohlásil, že „ilegální“ vrtání Turecka u pobřeží Kypru „musí přestat“. K tématu se vyjádřil na setkání s představiteli Kypru v Nikósii, hlavním městě ostrova. Nejedná se o první takové vyjádření ze strany EU.
Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku, jež je členem EU, a na Severní Kypr, který je pod kontrolou Turecka od 70. let 20. století. V únoru 2019 společnosti <a href="https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2019/0228_ExxonMobil-makes-natural-gas-discovery-offshore-Cyprus">ExxonMobil</a> a Qatar Petroleum objevily velká ložiska zemního plynu, největší jaká kdy byla v blízkosti Kypru objevena. Zásoby podmořského ložiska jsou odhadovány na 5–8 bilionů stop krychlových (přibližně 142–227 miliard metrů krychlových) zemního plynu.
Borrell se po setkání s kyperským ministrem zahraničí na svém Twitteru vyjádřil, že turecké ilegální vrtání musí přestat. Zároveň uvedl, že vymezení výlučných ekonomických zón musí být učiněno v souladu s mezinárodním právem.
Nejedná se o první vyjádření podobného postoje ze strany představitelů EU. EU a zástupci jednotlivých členských států aktivity Turecka za <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru">ilegální</a> označili již v minulosti. Zvažovány byly i sankce.
<h2>Pře o plyn jsou součástí dekády trvajících sporů</h2>
Kypr v lednu 2020 označil Turecko za „pirátský stát“ kvůli přetrvávajícím <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru/">průzkumným</a> aktivitám ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
<blockquote>„Turecko se rozhodlo pokračovat se svým šestým ilegálním vrtáním za méně než rok, čímž porušuje svrchovaná práva Kypru a přispívá k další destabilizaci regionu. Turecké aktivity v kyperských námořních zónách nemohou být vnímány samostatně… tvoří součást znepokojujícího chování,“ uvedl Nikos Christodoulides, ministr zahraničí Kyperské republiky. </blockquote>
Turecko je proti unilaterálním průzkumům Kyperské republiky a prohlašuje, že turečtí Kypřané mají právo sdílet zdroje, které se nachází v blízkosti ostrova. Zároveň Turecko trvá na tom, že i sám Severní Kypr, stát uznávaný pouze Tureckem, má nárok na průzkumy kolem celého ostrova. Téma zásob zemního plynu tak tvoří jeden z významných sporných bodů, které brání jednáním o možném sjednocení ostrova.

Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-ministers-exclude-nuclear-fossil-gas-from-green-transition-fund/">Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. </a> Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.
Evropská komise chce založit <a href="https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/fond-spravedlive-transformace-nabobtnal-na-40-miliard-eur-kolik-da-eu-ceskym-uhelnym-regionum/">Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) o objemu 40 miliard eur</a> (přes 1 bilion korun). 30 miliard eur (zhruba 802,3 miliard korun) má pocházet z fondu obnovy EU po koronaviru a 10 miliard eur (zhruba 267,4 miliard korun) ze zdrojů dlouholetého rozpočtu EU pro období 2021 – 2027.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/fond-spravedlivou-transformaci-ma-zajistit-az-50-miliard-eur-snizeni-emisi-co2/">Cílem JTF</a> má být především minimalizace negativních socioekonomických dopadů na regiony postižené přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku a vytvoření nových pracovních míst. Jedná se o regiony, které jsou v současnosti ekonomicky závislé na fosilních palivech.
<blockquote>„Fond pro spravedlivou transformaci je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu a je nepostradatelný pro její úspěch,“ prohlásil Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU a předseda Rady.</blockquote>
Ministři členských zemí EU se ve středu 24. června shodli na částečném vyjednávacím postoji, že se finanční podpora z JTF nebude vztahovat k provozům využívajícím zemní plyn či jadernou energii. Částečného vyjednávacího postoje tak bylo dosaženo i přes námitky osmi zemí z východní Evropy, které minulý měsíc požádaly o zahrnutí projektů zaměřených na zemní plyn, jehož využití by jim odklon od uhlí ulehčilo. Vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec EU pro období 2021-2027 ještě nebyl schválen, finanční zdroje a rozpočtová ustanovení JTF zatím nejsou předmětem částečného vyjednávacího postoje Rady.
<a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8502-2020-REV-1/en/pdf">Stanovisko Rady EU</a> je v souladu se stanoviskem Evropské komise. Je tedy pravděpodobné, že ani zemní plyn, ani jaderná energie nakonec nebudou mít na finanční podporu z transformačního fondu nárok. Finální podoba návrhu bude zhotovena po sérii vyjednávání a dosažení dohody mezi členskými státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Projekty spojené s využitím zemního plynu či jaderné energie si budou moci zažádat o podporu z jiných programů dlouholetého rozpočtu EU či fondů zaměřených na obnovení Evropy po pandemii COVID-19. Podmínkou však bude, aby tyto projekty nijak neznemožňovaly zemím EU splnit své klimatické cíle.

Transformační fond EU nebude financovat jadernou energetiku ani zemní plyn, shodli se ministři EU

Francie v úterý ukončí provoz druhého bloku jaderné elektrárny Fessenheim. První blok elektrárny, která byla spuštěna v roce 1977, byl odstaven v únoru. Kompletní demontáž a demolice elektrárny by měla být hotova nejdříve za dvacet let. Na náhradu v podobě nového jaderného bloku Flamanville 3 si, vzhledem  k průtahům při stavbě, bude muset země ještě dva roky počkat.
Francouzská energetická společnost <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jun/28/frances-oldest-nuclear-reactor-to-finally-shut-down">EDF odstaví v úterý 30. června nejstarší jadernou elektrárnu v zemi</a>. Elektrárna Fessenheim, která byla uvedena do provozu v roce 1977, o tři roky překonala původně plánovanou čtyřicetiletou životnost. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarne-fessenheim-bude-poloviny-roku-2020-ukoncen-provoz">První blok elektrárny s instalovaným výkonem 900 MW byl odstaven letos v únoru</a>.
Odstavení elektrárny uvítají zejména ekologičtí aktivisté, jejichž cílem se elektrárna stala po havárii v japonské Fukušimě. Naopak zhruba tisícovku zaměstnanců čekají nepříjemnosti v podobě změny pracovního místa do některé z ostatních francouzských jaderných elektráren.
<blockquote>„Především doufáme, že jsme posledními oběťmi tohoto tažení proti jaderné energii,“ uvedla zástupkyně odborů Fessenheim Anne Laszlová.</blockquote>
Po vychladnutí jaderného paliva zahájí téměř 300 zaměstnanců proces vyvážení paliva, který by měl být hotov v roce 2023. Následný proces kompletní demontáže a demolice bude hotov pravděpodobně nejdříve v roce 2040.
<h2>Dočká se Francie nové jaderné náhrady?</h2>
Podle původních plánů měl elektrárnu Fessenheim nahradit nový jaderný blok typu EPR v elektrárně Flamanville.  Problémy s výstavbou však způsobily, že se termíny odstavení a uvedení do provozu vzájemně oddálily. Nový blok má být dle současného plánu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spusteni-flamanville-bude-kvuli-problemum-se-svary-opet-odlozeno-pravdepodobne-az-za-rok-2022">v provozu nejdříve v roce 2022</a>.
Po odstavení elektrárny Fessenheim bude mít Francie v 18 jaderných elektrárnách v provozu 56 reaktorů typu PWR. V lednu francouzská vláda uvedla, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-edf-ma-roku-2035-odstavit-az-14-reaktoru-vzdy-50-letech-provozu">že do roku 2035 odstaví 14 dalších bloků</a>, aby podíl výroby elektřiny z jádra snížila na 50 %.
Zdroj úvodní fotografie: EDF