Britská společnost Flexitricity, která provozuje na britském trhu agregátor flexibility, plánuje využít více než deset tisíc elektromobilů k vyrovnávání tamní soustavy. Pomůže jí k tomu partnerství se <a href="https://www.flexitricity.com/resources/press-release/evenergy-and-flexitricity-partnership-helps-suppliers-unlock-balancing-mechanism-smart-ev-charging/">společností ev.energy, která nabízí systém chytrého nabíjení pro elektromobily</a>.
Velká Británie patří v posledních letech k důležitým inovátorům v elektroenergetice. V Británii byly založeny společnosti jako limejump, která přinesla do energetiky big data přístup a machine learning a <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-kupuje-britskeho-inovativniho-agregatora-limejump-rozsiruje-rady-sve-divize-new-energies">kterou převzala společnost Shell</a>, nebo Verv. Další inovativní společností, která o sobě dává vědět, je již zmiňovaná Flexitricity.
Flexitricity je provozovatelem jednoho z největších portfolií odezvy strany spotřeby (demand side response) ve Velké Británii, a proto má neustálý zájem své portfolio doplňovat o další výrobce nebo spotřebitele, u kterých lze spotřebu nebo výrobu elektřiny částečně regulovat nebo rozložit v čase.
Partnerství s ev.energy přinese Flexitricity možnost využít až 10 000 elektromobilů. Ty by mohly disponovat výkonem až 60 MW, se kterým bude moci Flexitricity nakládat na vyrovnávacím trhu.
Společnost ev.energy optimalizuje dobu nabíjení elektromobilů tím, že vybírá pro nabíjení nejvhodnější okamžik. Zákazník v aplikaci pouze uvede, kdy má zájem, aby jeho elektromobil byl plně nabitý. Nabíjecí čas jednotlivých zákazníků ev.energy se rozloží v čase, díky čemuž je společnost schopna optimalizovat zatížení sítě. Výhodou pro zákazníky je pak úspora na nákladech za elektřinu. Mimo to ev.energy nakupuje elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů.
Trh s elektromobily nejen ve Velké Británii rychle roste. Podle informací webu <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2178726-flexitricity-to-pool-evs-in-uk-balancing-market">Argusmedia.com</a> byla čtvrtina registrovaných vozidel ve Spojeném království na elektrický pohon (včetně tzv. hybridních vozidel do zásuvky). Celkem pak bylo ve Spojeném království registrováno v loňském roce přes 108 tisíc elektromobilů, což je meziroční nárůst o 186 %.
Zdroj úvodní fotografie: Gridserve

Elektromobilita

Flexitricity plánuje do vyrovnávání britské soustavy zapojit přes deset tisíc elektromobilů

<a href="https://www.dieselgasturbine.com/news/total-engie-developing-green-hydrogen-plant/8009637.article?fbclid=IwAR1vufx-ZPpIQy98fNrBziWbf0KCXifVc98e23z1zsvGyHS9UhcGlZ2KPD4">Nový závod na výrobu zeleného vodíku hodlají navrhnout, postavit a provozovat společnosti Total a Engie</a>. Závod má vyrůst v jihovýchodní Francii a má to být největší francouzský závod na výrobu zeleného vodíku. Denní výrobní kapacita závodu má být zpočátku okolo 5 tun zeleného vodíku.
Projekt <a href="https://www.capenergies.fr/wp-content/uploads/2020/10/fiche_projet_masshylia_102020.pdf">Masshylia</a> v Cháteauneuf-les-Martigues v regionu Provence-Alpes-Cóte d’Azur bude poháněn solárními elektrárnami o celkovém instalovaným výkonu 115 MW. Instalované elektrolyzéry o výkonu 36 MW budou schopny produkovat 5 tun zeleného vodíku denně. Výroba zeleného vodíku má uspokojit potřeby výroby biopaliv v rafinérii La Méde společnosti Total. Tím bude možné snížit emise oxidu uhličitého o 15 000 tun ročně.
<figure id="attachment_91865" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-91865 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project-512x452.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg 600w" alt="" width="600" height="530" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Masshylia. Zdroj úvodní fotografie:  <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/total-and-engie-to-develop-france-s-largest-site-of-green-hydrogen">Total</a></figcaption></figure>
Společnosti uvedly, že projekt implementuje pět inovací, které předznamenávají řešení dekarbonizace v tomto odvětví:
<ul>
<li>Pilotní digitální systém pro nepřetržité dodávky vodíku s řízením výroby ze solárních elektráren v reálném čase</li>
<li>Optimalizace integrace několika fotovoltaických elektráren napájejících elektrolyzér, aby se minimalizovaly energetické ztráty a omezilo přetížení elektrické sítě</li>
<li>Skladování vodíku k vyvážení přerušované výroby elektrické energie a nepřetržité spotřeby vodíku</li>
<li>Propojení fotovoltaických elektráren a elektrolyzéru pomocí stejnosměrné elektrické sítě</li>
<li>Zvýšená průmyslová bezpečnost díky použití 3D digitálních modelů pro každou část instalace</li>
</ul>
Instalovaný elektrolyzér bude schopen při instalaci nových fotovoltaických elektráren vyrábět až 15 tun zeleného vodíku denně.
<a href="https://www.total.com/">Total</a> i <a href="https://www.engie.com/en">Engie</a> si kladou za cíl zahájit výstavbu závodu v roce 2022. Zahájení provozu je plánováno na rok 2024. Obě společnosti již požádaly o dotace od francouzských (AMI) a evropských orgánů (IPCEI).
<blockquote>„Jak dokazuje náš závazek k European Clean Hydrogen Alliance, věříme v budoucnost zeleného vodíku a spolupracujeme s naším partnerem Engiena jeho uskutečnění. Tento závod na výrobu zeleného vodíku ve spojení s našimi odbornými znalostmi v oblasti solární energetiky je dalším krokem v našem závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ uvedl Philippe Sauquet, prezident divize Gas, Renewables &amp; Power ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.total.com/energy-expertise/projects/bioenergies/la-mede-a-forward-looking-facility">Total</a>

Akumulace energie

Total a Engie hodlají ve Francii postavit závod na výrobu zeleného vodíku

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

Elektřina

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-update/">v pátek vydalo zprávu</a> detailněji popisující události, které v soustavě nastaly.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho bylo ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření (tj. snížení výkonu výrobních jednotek) za účelem stabilizace frekvence. Frekvenční odchylka v jihovýchodní oblasti byla stabilizována na +0,1 Hz od jmenovité frekvence 50 Hz v 15:05 SEČ, tedy zhruba po hodině od oddělení obou oblastí.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav v kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a style="font-size: 1.125rem;" href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
<h2>Důvod události je stále předmětem vyšetřování</h2>
V souladu s ustanoveními <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">rámcového pokynu pro provoz elektroenergetických přenosových soustav</a> probíhá podrobné vyšetřování události. To zahrnuje komplexní analýzu velkého počtu real-time záznamů z ochranných zařízení a dalších prvků. ENTSO-E zveřejní výsledky tohoto šetření, jakmile bude analýza dokončena.
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

ENTSO-E: Incident z 8. ledna neohrozil bezpečnost provozu. Dodávky byly přerušeny pouze pro malou část odběratelů

Společnost GE Steam Power dodala část turbíny pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu. Turbínu vyrobenou ve francouzském Belfortu předala GE i přes světovou pandemii COVID-19 o čtyři měsíce před plánovaným datem. Společnost GE Steam Power o tom <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-steam-power-delivers-first-arabelle-steam-turbine-module-ahead-of-schedule-for">informovala ve své tiskové zprávě</a>. První blok elektrárny Akkuyu, jejíž stavba začala v roce 2018, by měl být uveden do provozu v roce 2023, ostatní bloky pak budou postupně následovat. 
Do první turecké jaderné elektrárny Akkuyu byla doručena první část turbíny od společnosti GE Steam Power. Konkrétně se jedná o vysokotlaký a středotlaký stupeň parní turbíny Arabelle. Její součástí budou ještě dva nízkotlaké stupně a spolu s čtyřpólovým elektrickým generátorem o výkonu 1200 MW pak vytvoří 60 metrů dlouhé soustrojí.
<blockquote>„Minulý rok byl opravdovou výzvou – a tato první dodávka zařízení ukazuje odhodlání týmu GE Steam Power zajišťovat včasné a kvalitní dodávky našim jaderným zákazníkům po celém světě,“ uvedl Frederic Wiscart ze společnosti GE Steam Power.</blockquote>
S výrobou turbíny začala GE v červnu roku 2019. I přes obtížnou situaci spojenou s šířením koronaviru zvládla GE dodávku o čtyři měsíce dříve, než bylo původně plánováno.
První blok jaderné elektrárny Akkuyu se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-stavi-prvni-jadernou-elektrarnu-v-turecku">začal stavět v roce 2018</a> a dokončen by měl být v roce 2023. Výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/budovane-prvni-turecke-jaderne-elektrarne-byly-dokonceny-zaklady-druheho-bloku">druhého bloku</a> začala loni a dokončena by měla být v roce 2024. Další dva bloky jsou zatím ve fázi plánování. Po dokončení by pak elektrárna se čtyřmi bloky typu VVER V-509 a V-513 měla disponovat instalovaným výkonem 4,8 GW.
<h2>Spolupráce mezi Rosatomem a GE</h2>
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ge-power-doda-turbinovy-ostrov-jadernou-elektarnu-el-dabaa">GE Steam Power</a> se podílí na dodávkách pro první tureckou jadernou elektrárnu na základě smlouvy, kterou uzavřela společnost AAEM Turbine technology LLC v roce 2007. AAEM Turbine technology je společným podnikem společností Atomenergomaš (divize ruské energetické společnosti Rosatom) a právě General Electric.
<blockquote> „Poprvé v historii začaly podniky divize strojního inženýrství společnosti Rosatom zapojené do projektu Akkuyu vyrábět turbínový ostrov v souladu s evropskými normami. To je výsledek úspěšného strategického partnerství mezi dvěma giganty – Atomenergomaš z korporace Rosatom a GE,“ uvedl Andrey Nikipelov, generální ředitel společnosti Atomenergomash.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie:: JSC Akkuyu Nuklear

Elektrárny ve světě

GE dodalo první turbínu pro tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu

Ve čtvrtek o půlnoci byla odstavena portugalská uhelná elektrárna Sines. Nyní v Portugalsku zbývá pouze jedna další uhelná elektrárna Pego, která má být uzavřena na podzim. Potom se Portugalsko stane čtvrtou Evropskou zemí, která nebude vyrábět elektřinu z uhlí.
Portugalská energetická společnost EDP oznámila v červnu minulého roku, že chystá uzavřít tamní uhelnou elektrárnu Sines o instalovaném výkonu 1296 MW již v roce 2021, o dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugal-on-track-to-become-coal-free-by-year-end/">EURACTIV</a>, od dnešního pátku je elektrárna definitivně mimo provoz.
Tím zůstal v <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/portugalske-predsednictvi-evropsky-klimaticky-zakon-dohled">Portugalsku</a> v provozu pouze jediný uhelný zdroj, elektrárna Pego. A i tato uhelná elektrárna má být odstavena v listopadu tohoto roku. Dle enviromentální neziskové a nevládní organizace Europe Beyond Coal se tak Portugalsko stane čtvrtou evropskou zemí po Belgii (2016), Rakousku (2020) a Švédsku (2020), která po podepsání pařížské klimatické dohody ukončí výrobu elektřiny z uhlí.
<blockquote>„Během čtyř let se Portugalsko posunulo od hrubé představy ohledně opuštění uhlí do roku 2030 ke konkrétním plánům být bez uhlí do konce letošního roku,“ sdělila Kathrina Gutmanová z Europe Beyond Coal.
„Země jako je Německo, Česká republika či <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-planuje-statni-podporu-uhli-az-roku-2049">Polsko</a>, které se zavázaly nebo plánují odklon od uhlí dlouho po roce 2030, by si měly poznamenat: nestanovením ambiciózního vyřazování uhlí budete jenom neustále dohánět, protože k němu stejně dojde.“</blockquote>
Uhelná elektrárna Sines emitovala v průměru 12 % portugalských emisí skleníkových plynů.
<h2>Evropský odklon od uhlí</h2>
Rozhodnutí EDP o urychlení uzavření uhelné elektrárny je údajně „přirozený následek procesu transformace energetiky“, který je v souladu s uhlíkovými cíli Evropské Unie.
I další země mají naplánovaný odklon od uhlí v příštích letech (dle Europe Beyond Coal): Francie (2022), Slovensko (2023), UK (2024), Irsko (2025) a Itálie (2025).
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Portugalsko ke konci roku uzavře svoji poslední uhelnou elektrárnu

Zatímco v průběhu loňského léta <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-navzdory-rekordni-exportni-kapacite-nejnizsi-za-posledni-dva-roky" target="_blank" rel="noopener">se export zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA kvůli extrémně nízkým cenám plynu na světových trzích výrazně propadl</a>, aktuálně je situace diametrálně odlišná. Chladné počasí v posledních týdnech spolu s omezeními na straně některých dalších významných vývozců plynu vyhnaly ceny LNG na světových trzích na rekordně vysoké hodnoty, díky čemuž nyní LNG terminály ve Spojených státech opět intenzivně vyváží.
Přestože cenový tlak na asijských i evropských trzích se zemním plynem během tohoto týdne částečně polevil, ceny plynu se stále drží na dostatečně vysokých hodnotách, které jsou atraktivní pro takřka všechny exportéry. Chladný prosinec a začátek letošního roku pomohl snížit hladinu uskladněného plynu nejen v evropských zásobnících, ale rovněž také v zemích severovýchodní Asie, které disponují pouze omezenými skladovacími kapacitami.
Japonsko, Jižní Korea a Čína, kteří jsou největšími světovými dovozci zkapalněného plynu, jsou v posledních týdnech hlavními destinacemi pro náklady LNG z celého světa, a to včetně Spojených států. Vzhledem k velmi napjaté situaci na tamním trhu, která podpořila <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-zemniho-plynu-asii-trhaji-rekordy-podporuji-i-ceny-plynu-uhli-evrope" target="_blank" rel="noopener">růst spotových cen LNG na klíčovém asijském JKM na vůbec nejvyšší hodnoty v historii</a>, může být pro některé obchodníky stále výhodné přesměrovávat všechny volné náklady do Asie.
Díky extrémnímu cenovému rozdílu mezi Evropou a Asií jsou nyní marže pro vývoz plynu do Asie z USA lukrativnější, a to i navzdory delší plavbě. Vývoz LNG z amerických terminálů je tak velmi silný, přičemž <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/011121-us-lng-exporters-keep-utilization-near-capacity-as-asia-prices-test-new-heights" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts se dodávky plynu do terminálů pohybovaly na začátku tohoto týdne na hodnotě 10,92 miliard stop krychlových denně</a> (Bcf/d). To je pouze o pár procent pod rekordní hodnotou 11,56 Bcf/d ze 13. prosince loňského roku.
<figure id="attachment_91842" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="wp-image-91842 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG-512x304.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG-235x141.png 235w" alt="Dodávky zemního plynu do amerických terminálů na vývoz LNG. Zdroj: S&amp;P Global Platts" width="725" height="431" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky zemního plynu do amerických terminálů na vývoz LNG. Zdroj: S&amp;P Global Platts</figcaption></figure>
Díky chladnému počasí a napjaté situaci na globálním trhu s LNG, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nedostatek-tankeru-prudce-zvysil-ceny-za-prepravu-lng" target="_blank" rel="noopener">sazby za přepravu vzhledem k nedostatku volných tankerů trhají rekordy</a>, se export plynu z USA rychle zotavil z letního propadu. Za poklesem vývozu na hodnoty nejnižší za poslední dva roky tehdy stál velký počet zrušených nákladů z důvodu nízkých cen plynu na klíčových trzích.
Autor úvodní fotografie: CarletonLiisa (Wikimedia Commons)

Plynárenství

Americké LNG terminály vyváží kvůli vysokým cenám plynu téměř naplno

Norská ropná a plynárenská společnost Equinor získala historicky největší zakázku na výstavbu offshore větrných parků při americkém pobřeží. Zakázka počítá s výstavbou dvou větrných parků o celkovém instalovaném výkonu 2,5 GW při pobřeží státu New York. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/011421-new-york-awards-equinor-additional-25-gw-of-offshore-wind-projects" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Equinor postaví na základě uvedené zakázky offshore větrný park Boardwalk Offshore Wind o instalovaném výkonu 1 260 MW a větrný park Beacon Offshore Wind Project s instalovaným výkonem 1 230 MW.
Při započítání zakázky na výstavbu první fáze projektu Empire Wind o instalovaném výkonu 816 MW má tak nyní Equinor zasmluvněnou výstavbu offshore větrných parků u pobřeží New Yorku o celkovém instalovaném výkonu 3,3 GW.
<blockquote>„Tato zakázka je přelomová pro náš offshore větrný byznys ve Spojených státech,“ uvedl výkonný ředitel Equinoru Anders Opedal a dodal, že východní pobřeží USA je jedním z nejvíce atraktivních trhů pro růst v oblasti offshore větrných eletráren na světě.</blockquote>
Equinor bude <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">na základě partnerství oznámeného v září loňského roku</a> budovat offshore větrné parky při pobřeží USA společně s britskou ropnou společností bp.
Výstavba výše uvedených větrných parků je součástí plánů státu New York na výstavbu 9 000 MW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2035. I díky tomuto novému výkonu by stát New York chtěl dosáhnout 70% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 a následně 100% podílu do roku 2040.
Zdroj úvodní fotografie: vanoord.com

Větrné elektrárny

Norský Equinor získal historicky největší zakázku na výstavbu offshore větrných parků při pobřeží USA

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Indian-reactor-connected-to-the-grid">Třetí blok jaderné elektrárny Kakrapar v indickém státě Gudžarát</a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Indian-reactor-connected-to-the-grid"> byl v neděli připojen k elektrizační soustavě</a>. Tlakovodní reaktor moderovaný a chlazený těžkou vodou má instalovaný výkon 700 MWe a je prvním reaktorem indického designu tohoto typu připojeným k elektrické síti. Kritického stavu poprvé dosáhl minulý rok v červenci. 
Kakrapar 3 byl synchronizován s elektrickou soustavou země 10. ledna v 11:37, uvedl list Press Trust of India. 
<blockquote>„Skutečný příklad domácí technologie vyvinuté a postavené v Indii s dalšími patnácti takovými reaktorovými bloky, které budou následovat,“ řekl k významnému milníku Anil Kakodkar, bývalý tajemník ministerstva pro atomovou energii. </blockquote>
<h2>Další bloky se již staví</h2>
V dubnu 2007 indická vláda schválila plán výstavby čtyř z prvních osmi plánovaných 700 MWe IPHWR bloků. Kakrapar 3 a 4 a reaktorové bloky Rajasthan 7 a 8 postaví společnost Hindustan Construction při využití domácího designu reaktoru. V polovině roku 2009 bylo vydáno stavební povolení a koncem roku 2009 schváleno financování. 
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-86261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorové bloky Kakrapar 3 a 4 v červenci 2020; Zdroj: NPCIL</figcaption></figure>
Zemní práce na staveništi elektrárny Kakrapar byly dokončeny v srpnu 2010 a betonáž bloků 3 a 4 se uskutečnila v listopadu 2010 a březnu 2011, poté co Státní rada pro atomovou energii (dozorný orgán) vydala souhlas k výstavbě. Rada také schválila stavbu reaktorů Rajasthan 7 a 8 v srpnu 2010, kdy také byly zahájeny zemní práce. První betonáž těchto bloků proběhla v červenci 2011. Doba výstavby je plánována na 66 měsíců. 
<h2>Více než 15 GW v nových jaderných elektrárnách do roku 2031</h2>
Indie plánuje spustit do roku 2031 celkem 21 nových jaderných reaktorů, včetně 10 reaktorů domácího designu IPHWR-700, s celkovým instalovaným výkonem 15 700 MWe. Záměr oznámilo Ministerstvo pro atomovou energii v lednu 2019. 
<figure id="attachment_91764" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-91764" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/I-PHWR700_Model-1024x736.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/I-PHWR700_Model.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/I-PHWR700_Model-512x368.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/I-PHWR700_Model-768x552.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/I-PHWR700_Model-725x521.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/I-PHWR700_Model-800x575.png 800w" alt="" width="525" height="377" /><figcaption class="wp-caption-text">Model reaktoru IPHWR-700; Autor: NPCIL</figcaption></figure>
Stávající dva reaktory Kakrapar 1 a 2 disponují každý instalovaným elektrickým výkonem 220 MWe. Reaktorové bloky jsou taktéž tlakovodní reaktory moderované těžkou vodou, vyvinuté v Indii. Jejich uvedení do provozu proběhlo v letech 1993 a 1995. 
Autor úvodní fotografie (JE Kakrapar): GODL-India