19. červen 2026
Načítání...
Projekt fúzního reaktoru ITER bude v důsledku koronaviru zpožděn a zdražen
Jana Červinková
22. září 2021, 07:09 (Aktualizace: 26. září 2021)
4 komentáře
Mezinárodní projekt ITER bude kvůli pandemii koronaviru zpožděn a bude mít vyšší náklady. V loňském roce totiž došlo ke zpoždění dodávek potřebných komponent pro výstavbu zařízení, s čímž je spojené i zvýšení nákladů. Dokončení první fáze projektu, jež byla původně plánována na rok 2025, tak nebude moci být dodrženo. Informoval o tom portál Euractiv.
Na mezinárodním projektu ITER (angl. The International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) se podílí 35 zemí včetně EU, Spojeného království, Švýcarska, Číny, Indie, Japonska, Koreji, Ruska, nebo USA.
EU financuje 45 % projektu, přibližně 5,6 miliard euro (zhruba 142,5 miliard korun). První odhady nákladů na výstavbu (tedy zhruba první fáze projektu) přitom byly odhadovány právě na 5 miliard euro. V současnosti se ovšem tyto náklady odhadují na přibližně 15 miliard euro (381,4 miliard korun).
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Měsíčně
99 Kč/měsíc
NejvýhodnějšíRočně
89 Kč/měsíc
Loading...
Mohlo by vás zajímat
15. červen 2026
16. červen 2026
16. červen 2026
Úložiště jaderného odpadu budou možná v Česku dvě, obávají se obce. Výstavba mezitím nabírá zpoždění
16. červen 2026
17. červen 2026
17. červen 2026
20. červen 2026
Komentáře (4)
Omega22. září 2021, 09:25
No fůze je "svatý grál" výroby elektřiny. Ovšem když vidím složitost daného zařízení (magnety chlazené na -250, rychlé řízení za pomoci změn intenzity magnetického toku...), tak nejsem moc velký optimista.
Předpokládám, že se podaří rozjet fůzi, ale udržet ji tak, aby generovala dny/týdny/měsíce/roky v kuse elektřinu bude technický problém o dva řády těžší.
V tomto směru si myslím, že se spíše prosadí fůze za pomoci laserového stlačování (prostě obdoba zážehového motoru - komprese/expanze/výfuk/vstřik), kde to technicky bude o řád jednodušší a navíc bude mnohem jednodušší udělat technologické přestávky.
Jiří22. září 2021, 11:08
Odpověď na: Omega, 22. září 2021, 09:25
Na druhou stranu tu máme každých 15 let o 2 řády výkonnější počítače na počítání nestability plasmatu.
Můj favorit jsou stelátory, ale vítězem asi bude Čína a klasický tokamak. Můj tip je, že ukáží demonstraci výroby elektřiny před demonstrací fúze z ITERu kolem poloviny 30. let a v první polovině 40. už budou mít postavenou první komerční.
Omega22. září 2021, 14:50
Odpověď na: Jiří, 22. září 2021, 11:08
Já nejsem takový optimista - tohle není primárně o výkonu počítačů, ale o spolehlivosti všech částí. Největší problém celého řešení je udržet chlazení dlouhodobě stabilně funkční - pokud se někde poruší, tak plazma uteče, a máte na krku složitou opravu. Pokud je to jen testovací prototyp, tak vám to nevadí, ale v provozu by vás to vyřadilo.
Stejně by mě zajímalo, jak mají řešenou tepelnou izolaci mezi magnety a plasmou a jak technicky řeší výpadek jednoho/dvou magnetů.
Zapletal22. září 2021, 10:24
takovýto projekt se jednak zdržuje a taky prodražuje. Užitek ale žádný nemá, protože lidstvo nebude nikdy termojadernou fůzi využívat komerčně.
Loading