Domů
Elektřina
Vodní elektrárny v ČR: Vltavská kaskáda – 2. část

Vodní elektrárny v ČR: Vltavská kaskáda – 2. část

První díl série věnované Vltavské kaskádě přinesl pohled na prvních pět článků tohoto unikátního souboru vodních děl. Druhý díl je věnován zbylým čtyřem vodním nádržím a jejich příslušným elektrárnám.

Vodní díla Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané patří ke starším částem Vltavské kaskády, přičemž nádrž Vrané, jejíž výstavba byla zahájena již v roce 1930, je ze všech devíti tou úplně nejstarší.

První z elektráren byla zprovozněna v roce 1936, a tudíž Vltavská kaskáda zásobuje Česko zelenou energií již téměř 80 let.

Podobně jako prvních pět nádrží i zbylé čtyři slouží, mimo výroby elektrické energie, především k regulaci toku Vltavy či odtoku z ostatních nádrží.

Kamýk

Vodní nádrž Kamýk o délce 10 km navazuje na odtok z elektrárny Orlík. Se svou kapacitou 12,8 milionů metrů krychlových slouží zejména k vyrovnání kolísavého odtoku z elektrárny Orlík a umožňuje tak její špičkový provoz.

Výstavba Kamýku započala v návaznosti na Orlík v roce 1957, dokončena byla v roce 62. Vodu v nádrži zadržuje gravitační betonová hráz o délce 158 metrů a výšce 24,5 metrů.

Provoz přehrady i její elektrárny je jako u většiny částí Vltavské kaskády řízen z centrálního dispečinku umístěného ve Štěchovicích především s ohledem na elektrárnu Orlík, se kterou pracuje v tandemu.

Vodní elektrárna Kamýk

Výrobu elektrické energie zajišťují čtyři soustrojí poháněná Kaplanovými turbínami, každé o výkonu 10 MW. Výkon je z elektrárny vyveden do sítě skrz venkovní rozvodnu o napětí 123 kV.

Mimo to elektrárna zabezpečuje dvojící 12kV kabelů i vlastní spotřebu elektrárny Orlík, kterou po odpojení ze sítě v případu blackoutu opětovně nastartovat.

V srpnu roku 2002 byla elektrárna zatopena během rozsáhlých povodní a došlo i k poškození jejího technického zařízení. I přesto je Kamýk nejméně poruchovou elektrárnou celé kaskády.

07_kamyk
Kaplanova turbína pohánějící 10MW soustrojí. Zdroj: cez.cz

Slapy

Vodní nádrž Slapy o objemu 270 milionů metrů krychlových je po Orlíku a Lipnu I třetí největší přehradou kaskády. Její výstavba probíhala v letech 1949 – 1955 a jedná se tak o první velkou poválečnou stavbou na řece Vltavě.

Vodní plocha Slapské přehrady, o celkové rozloze 14 km2, dosahuje se svou délkou 44 km až k přehradě Kamýcké. Díky svému velkému objemu spočívá význam Slapské přehrady především v regulaci toku Vltavy.

Vůči ostatním přehradám se vyznačuje unikátní konstrukcí, kdy strojovna elektrárny je i se svými pomocnými provozy, rozvodnou 22 kV a transformátory umístěna přímo v tělese hráze.

Vodní elektrárna Slapy

Slapská elektrárna, jež byla uvedena do provozu v letech 1954 – 1955, je osazena třemi soustrojími poháněnými Kaplanovými turbínami a její maximální výkon 144 MW jí tak zaručuje místo druhé nejvýkonnější elektrárny Vltavské kaskády.

Maximálního výkonu je elektrárna schopna dosáhnout již za 136 sekund a svou špičkovou výrobou plní důležitou roli v řízení výkonové bilance české elektrizační soustavy.

Jako jedna z mála elektráren kaskády přečkala v roce 2002 ničivé povodně bez žádného výrazného poškození, dokonce byla po celou dobu jejich trvání stále v provozu.

Štěchovice

Štěchovická přehrada je druhým nejstarším vodním dílem Vltavské kaskády. Její výstavba probíhala v období druhé světové války a to v letech 1938 až 1944.

Za 120 metrů dlouhou a 22,5 metrů vysokou hrází se nachází až 11,2 milionů kubíků vody. Význam přehrady spočívá zejména v regulaci z přehrady Slapy, které tak umožňuje její špičkový provoz.

V Areálu Štěchovické přehrady se také nachází centrální dispečink, který řídí jak elektrárnu samotnou, tak i většinu zbylých elektráren Vltavské kaskády.

Vodní elektrárna Štěchovice I

Výrobu elektrické energie na Štěchovické přehradě obstarává dvojice soustrojí s Kaplanovými turbínami o společném výkonu 22,5 MW. Ten je vyveden do venkovní rozvodny 110 kV a dále do distribuční soustavy.

Hlavní energetickou funkci však zastává druhá část Štěchovické elektrárny, přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Štěchovice II.

03_stechovice
Pohled na Štěchovickou přehradu spolu s přivaděci PVE Štěchovice II. Zdroj: cez.cz

Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II

Historie PVE Štěchovice II sahá až do roku 1947, kdy zahájila svůj provoz. V roce 1991 byla nicméně pro svou zastaralost odstavena.

Hned v roce následujícím byla však zahájena výstavba nové přečerpávací vodní elektrárny, která zahájila svůj provoz po pěti letech, v roce 1996.

Ta využívá podstatné části svého předchůdce, včetně horní nádrže na kopci Homole o objemu 500 000 kubíků či část původních ocelových přivaděčů o délce 590 m a průměru 1,7-2 m.

Původní dvě soustrojí byla nahrazena jedním s Francisovou reverzní turbínou, které je umístěno ve strojovně 45 m pod zemí. Celkově výkon elektrárny vzrostl z původních 44 MW na současných 45 MW.

Vrané

Posledním a zároveň nejstarším článkem Vltavské kaskády je přehrada Vrané. Výstavba vodního díla Vrané byla zahájena již v roce 1930, její elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1936.

Na výtavbu 80 metrů dlouhé a 22 metrů vysoké hráze bylo spotřebováno přes 120 000 metrů krychlových betonu a 14 tun železa a oceli. Výstavba si také vyžádala oběť několika lidských životů.

Nádrž s objemem 11,1 milionů metrů krychlových a délkou 12 km navazuje na přehradu Štěchovice a zároveň tak slouží jako spodní nádrž pro PVE Štěchovice II.

Spolu se Štěchovickou přehradou reguluje odtok z přehrady Slapy v době její špičkové výroby a jako poslední ze série přehrad i odtok z celé Vltavské kaskády.

05_vrane
Přehrada Vrané. Zdroj: cez.cz

Vodní elektrárna Vrané

Podobně jako zbylé elektrárny kaskády je i Vrané osazena Kaplanovými turbínami, jež pohání dvě soustrojí, každé o výkonu 6,94 MW. Jejich činnost je taktéž řízena dálkově.

Potřebujete být v obraze ohledně elektroenergetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti elektroenergetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Evropa hasí průšvih. Drahota a nedostatek elektřiny by Unii mohly zničit
3. únor 2023, 04:00
Analytici: Odvody ČEZ pokryjí podstatnou část nákladů na energetickou krizi
2. únor 2023, 16:15
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516