Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) informovala, že od roku 2011 proběhla u 121 amerických uhelných elektráren konverze na jiný typ paliva, z čehož se u 103 případů jednalo o zemní plyn. Celkově bylo za uvedené období odstaveno nebo nahrazeno 49,2 GW instalovaného výkonu uhelných zdrojů, kdy u 14,3 GW došlo ke konverzi kotlů na zemní plyn a 15,3 GW bylo nahrazeno novými paroplynovými elektrárnami. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44636" target="_blank" rel="noopener">EIA uvedla</a>, že rozhodnutí o přechodu z uhlí na plyn bylo podpořeno zejména přísnějšími emisními limity, nízkými cenami zemního plynu a zdokonalující se technologií moderních paroplynových elektráren.
<blockquote>„Při přechodu z uhlí na plyn jsou využívány dvě metody. První metodou je odstavení starého zdroje a jeho náhrada novou paroplynovou elektrárnou. Druhá metoda spočívá v konverzi kotle uhelné tepelné elektrárny na spalování jiných paliv, jako je zemní plyn,“ uvedla EIA.</blockquote>
Mezi lety 2011 a 2019 aplikovalo první uvedenou metodu 17 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 7,9 GW, kdy tyto byly nahrazeny 15,3 GW nového výkonu v paroplynových zdrojích. Dalších 104 elektráren aplikovalo druhou metodu, přičemž 86 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 14,3 GW přešlo právě na zemní plyn.
<figure id="attachment_86488" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-86488" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí-512x234.jpg 512w" alt="Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA. Zdroj EIA" width="631" height="289" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA v období 2011-2019. Zdroj EIA</figcaption></figure>
<blockquote>„Přestože většinou došlo ke kompletní konverzi na zemní plyn, několik zdrojů si ponechalo možnost spalovat uhlí, což jim umožňuje spalovat kterékoliv z paliv podle ekonomické efektivity,“ dodala EIA.</blockquote>
<h2>Americké uhelné elektrárny vyrobily loni nejméně elektřiny od roku 1976</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhli-usa-ustupu-vyroba-elektriny-nej-poklesla-uroven-roku-1976" target="_blank" rel="noopener">Již v květnu letošního roku EIA dále informovala</a>, že v loňském roce poklesla výroba elektřiny z amerických uhelných elektráren na nejnižší výrobu od roku 1976, když dosáhla 966 TWh. Ještě v roce 2007 se přitom v USA z uhlí vyrábělo zhruba 2000 TWh elektrické energie.
Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak v průměru o 8 %).
<figure id="attachment_83701" class="wp-caption aligncenter" style="width: 944px;"><img class="size-full wp-image-83701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png 944w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-800x399.png 800w" alt="Výroba elektřiny v USA od roku 1970" width="944" height="471" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA od roku 1970</figcaption></figure>
K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na tamním velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.
Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).

Energetika v zahraničí

Více než 100 uhelných elektráren v USA prošlo od roku 2011 konverzí na plyn

Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/ru/market-insights/latest-news/electric-power/080520-bosch-secures-100-gwhyear-solar-power-in-germany-from-three-utilities" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.
První je 12letá dohoda s norskou společností Statkraft v celkovém objemu 570 GWh. Elektřina bude dodávána z bavorských solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 47 MW. Druhá dohoda s německou RWE je na období 16 let, přičemž elektřina bude dodávána z několika solárních elektráren, které budou vybudovány v jižním Německu. Celkový instalovaný výkon těchto elektráren má dosáhnout 50 MW. Poslední uzavřenou dohodou je 12letá PPA dohoda se švédskou společností Vattenfall zahrnující dodávky elektřiny z 10MW solární elektrárny instalované severně od Berlína.
Podle Platts plánuje Bosch uzavírat dlouhodobé PPA dohody i mimo Německo. Například v Mexiku již nyní Bosch pokrývá 80 % spotřeby elektřiny prostřednictvím 15leté PPA dohody s italským Enelem na dodávku 105 GWh/rok.
<h2>Trh s PPA na OZE je v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání s USA</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Jak vyplývá z dubnové analýzy výzkumníků z BloombergNEF,</a> nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren jsou dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Naopak nejvyšší ceny byly identifikovány u obou technologií ve Spojeném království.
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
BNEF při provedeném průzkumu dále zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.

Obnovitelné zdroje

Bosch si v Německu zajistil pomocí PPA dohod 100 GWh/rok ze solárních elektráren bez podpory

Švédský výrobce baterií Northvolt obdrží půjčky ve výši 1,6 miliard euro, což posune celkovou částku získaného financování na 3 miliardy euro. Plánem je výstavba dvou „gigafactories“ vyrábějících dohromady každý rok bateriové články o kapacitě 60 GWh. Celkově pak Northvolt cílí do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi.
<a href="https://northvolt.com/newsroom/Northvolt-July2020-financing">Švédská společnost Northvolt oznámila</a>, že získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard euro (42 miliard Kč). Evropská investiční banka spolu s Evropským fondem pro strategické investice z toho poskytne 350 milionů euro (9,2 miliard Kč). Celkové obdržené dluhové a ekvity financování na vývoj automobilových a průmyslových baterií a výstavbu „gigafactories“ tak dosáhne hranice 3 miliard euro (78,8 miliard Kč).
<blockquote>„Northvolt je jedním z průkopníků, který staví první evropskou gigafactory pro lithium-iontové bateriové články, a to s minimální uhlíkovou stopou. Poskytnutím podpory tomuto nejmodernějšímu projektu potvrzujeme také naše odhodlání zlepšit odolnost a strategickou samostatnost Evropy v klíčových odvětvích a technologiích,“ <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-208-european-backing-for-northvolt-s-battery-gigafactory-in-sweden.htm">okomentoval financování Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise zaštiťující Evropskou bateriovou alianci</a>.</blockquote>
<figure id="attachment_79266" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-79266" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-768x576.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-725x544.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace.png 800w" alt="Vizualizace Northvolt Ett, Zdroj: Northvolt" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt</figcaption></figure>
<h2>Největší producent baterií v Evropě</h2>
Cílem Northvolt je do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi, což odpovídá produkci baterií o kapacitě přibližně 150 GWh ročně. Zásadní tak je výstavba dvou továren, Northvolt Ett v severním Švédsku a Northvolt Zwei v Německu, které mají vyrábět až 40 GWh a 20 GWh ročně. Northvolt Ett by měla zahájit výrobu již v roce 2021, přičemž by měla rovněž využívat pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů. Northvolt Zwei je zatím ve fázi povolování a zprovozněna by měla být v roce 2024.
Do téhož roku chce také používat polovinu materiálu na výrobu z recyklovaných baterií. Technologie pro efektivnější recyklaci současně testuje v projektu Revolt. Právě v rámci továrny Northvolt Ett by pak měla do roku 2022 vzniknout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/svedsky-northvolt-zahajuje-cestu-k-ekologizaci-vyroby-baterii-pristi-rok-spusti-zavod-recyklaci">plnohodnotná recyklační linka schopná zpracovat až 25 000 tun baterií ročně.</a>
Evropská investiční banka poskytla společnosti Northvolt <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eib-schvalila-pujcku-evropskou-gigafactory-lithiove-baterie">půjčku ve výši 53,5 milionů euro (1,3 miliard Kč)</a> již v roce 2018 na výstavbu demonstračního závodu. Ten začal fungovat na konci roku 2019. V červenci pak Northvolt uzavřel také <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-podepsalo-kontrakt-dodavky-baterii-ktere-budou-50-recyklovatelneho-materialu">dlouhodobou smlouvu o dodávce baterií s automobilkou BMW</a> v hodnotě 2 miliard euro (52,5 miliard Kč).
Úvodní fotografie: Gigafactory Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt

Akumulace energie

Švédský Northvolt získal financování ve výši 1,6 miliard euro, vyrábět chce čtvrtinu evropských baterií

Dobíjecí stanice pro elektromobily, které instalovala společnost Ško-Energo v Mladé Boleslavi, budou od 1. srpna placené. Dosud byly zdarma. Další místa pro dobíjení aut na elektrický pohon ale budou přibývat, Ško-Energo buduje dobíjecí stanice jak ve městě, tak přímo v závodě automobilky Škoda Auto, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě Viktor Kolarčík ze Ško-Energo.
Zpoplatnění dobíjecích stanic je další fází projektu, na kterém společnost spolupracuje s městem. Firma v září 2018 zprovoznila první stanici na mladoboleslavském letišti u muzea Metoděje Vlacha, loni přibyly dobíjecí stanice u plaveckého bazénu, na Českobratrském náměstí, v parkovacím domě v ulici Kateřiny Militké a u fotbalového stadionu.
Cena za nabíjení se liší podle typu dobíjecí stanice. V případě stanic s pomalým nabíjením je stanovena na 3,50 Kč/kWh, u stanic s rychlým dobíjením na sedm korun za kWh. &#8222;Dosud jsme testovali technické možnosti nabíjení na konkrétních typech dobíjecích stanic a v rámci popularizace elektromobility jsme poskytovali elektřinu na nabíjení všem zákazníkům zdarma. Zpoplatněním služby nabíjení se dostáváme do finální fáze projektu, kdy stanovujeme konečnou cenu za nabíjení,&#8220; řekl jednatel Ško-Energo Tomáš Kubín.
Ško-Energo nyní dokončuje projekt na vybudování dobíjecí infrastruktury v závodech automobilky v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. &#8222;Jedná se o podstatně větší počty stanic, více než 500 dobíjecích bodů,&#8220; řekl Kubín.
Ško-Energo není jediná, kdo v Mladé Boleslavi provozuje dobíjecí stanice, motoristé si mohou elektromobil dobít například i u stanice společnosti ČEZ. V prvním čtvrtletí letošního roku meziročně stoupl objem energie odebrané v síti veřejných rychlodobíjecích stanic Skupiny ČEZ o více než 54 procent téměř na 600.000 kWh, u středočeských dobíjecích stanic to bylo 67.552 kWh při téměř 4600 dobíjení.
V tuzemsku funguje přes 400 dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Ve středních Čechách jsou rychlodobíjecí stanice společnosti ČEZ například v Berouně, Kolíně, Kladně nebo Mladé Boleslavi. Další provozují třeba společnosti E.ON nebo PRE. Celkem jich je přibližně pět desítek.

Elektromobilita

Dobíjecí stanice Ško-Energo v Mladé Boleslavi budou nově placené

Podle zprávy <a href="https://www.nationalgrideso.com/future-energy/future-energy-scenarios/fes-2020-documents">Future Energy Scenarios 2020</a> britského provozovatele přenosové soustavy National Grid ESO je možné dosáhnout čistých nulových emisí v britském energetickém systému do roku 2050. To ovšem za předpokladu, že by Spojené království kromě jiného využívalo vodíku společně s obnovitelnou energií a technologie zachytávání uhlíku. 
National Grid ESO vydal zprávu s názvem Future Energy Scenarios 2020, která popisuje čtyři rozdílné scénáře vývoje budoucí energetiky ve <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/britska-vlada-chce-podporit-rozvoj-bateriovych-ulozist-uvolni-podminky-vystavbu/">Spojeném království</a> během následujících 30 let. Tři z definovaných scénářů vedou k dosažení čistých nulových emisí v roce 2050. Nejméně ambiciózní scénář Steady Progression vede ke snížení emisí o 68 % do roku 2050 oproti roku 1990. Dopad pandemie <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">koronaviru</a> v tomto energetickém výhledu nebyl zohledněn, nicméně vzhledem k tomu, že je zpráva vydávána pravidelně, budou její dopady zohledněny ve zprávě nadcházející.
<figure id="attachment_86210" class="wp-caption aligncenter" style="width: 819px;"><img class="size-full wp-image-86210" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png 819w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-512x286.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-768x429.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-725x405.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-800x446.png 800w" alt="" width="819" height="457" /><figcaption class="wp-caption-text">Celkové čisté emise skleníkových plynů ve Spojeném království ve čtyřech různých scénářích. Zdroj: Future Energy Scenarios 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Nejambicióznější scénář předpokládá do roku 2030 negativní emise v energetice</h2>
National Grid ve zprávě identifikoval čtyři hlavní sdělení. Prvním sdělením je, že dosažení nulových čistých <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55/">emisí</a> do roku 2050 je možné, nicméně za předpokladu, že budou v různých oblastech podniknuty okamžité kroky a dojde k plnému zapojení celé společnosti včetně koncových spotřebitelů.
<figure id="attachment_86211" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><img class="size-full wp-image-86211" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-512x329.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-768x493.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-725x466.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-120x77.png 120w" alt="" width="769" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Instalovaný výkon ve výrobě elektrické energie včetně zásobníků a importů v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
V nejambicióznějším dekarbonizačním scénáři Leading the Way dojde ve Spojeném království k dosažení negativních emisí v elektroenergetickém sektoru už v roce 2030, v dalších scénářích o pár let později.
<figure id="attachment_86212" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-86212" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-725x412.png 725w" alt="" width="770" height="438" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhlíková intenzita elektroenergetického sektoru v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
Druhé sdělení identifikuje rozvoj a využívání vodíku a technologie zachytávání uhlíku jako klíčové pro dosažení čistých nulových emisí. První projekty na průmyslové úrovni přitom musí být uvedeny do provozu již tuto dekádu. Roční poptávka po vodíku v třech scénářích dosahujících <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/iea-dosazeni-uhlikove-neutrality-nejsme-zatim-dostatecne-technologicky-vybaveni/">čistých nulových emisí</a> tvoří v roce 2050 152–581 TWh.
<figure id="attachment_86213" class="wp-caption aligncenter" style="width: 816px;"><img class="size-full wp-image-86213" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png 816w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-512x249.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-768x374.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-725x353.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-800x389.png 800w" alt="" width="816" height="397" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky vodíku v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Chování spotřebitelů se bude muset změnit</h2>
Podle třetího sdělení zprávy se podoba budoucích trhů se zdroji energie musí změnit. Bude důležité poskytovat dostatečné pobídky vedoucí k investicím do flexibility a výroby elektřiny s nulovými emisemi.
Čtvrté sdělení se týká klíčové role digitalizace a přístupu k datům. Ty podle zprávy National Grid ESO budou hrát významnou roli v řízení čím dál tím složitějšího systému tak, aby byly náklady co nejnižší.
Očekává se, že vysoký podíl domácností bude v roce 2050 chytře dobíjet své elektromobily, poskytovat elektromobilem podpůrné služby síti, případně řídit svou poptávku po vytápění mj. i díky uskladňování tepla.

Elektřina

National Grid: Spojené království může dosáhnout nulových čistých emisí do 2050

Evropská produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překonala fosilní paliva. Důležitým faktorem bylo i snížení poptávky v důsledku pandemie COVID-19, které nejvíce zasáhlo právě výrobu elektřiny z uhlí a plynu. Česko je stále vysoce podprůměrné, když vyrobilo téměř 50 % elektřiny z fosilních paliv a je v absolutních číslech třetím největším producentem elektřiny z uhlí.
V první polovině roku 2020 produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii poprvé překonala produkci z fosilních paliv. Obnovitelné zdroje stály celkově za 40 % veškeré produkované elektřiny, přičemž z uhlí a plynu bylo vyrobeno jenom 34 %, <a href="https://ember-climate.org/project/renewables-beat-fossil-fuels/">vyplývá z dat ENTSO-E zpracovaných think-tankem Ember.</a> Česko s téměř polovinou elektřiny z fosilních paliv a necelými 16 % z obnovitelných zdrojů za Unijním průměrem zásadně zaostává.
Částečně za to může snížená poptávka po elektřině v důsledku pandemie COVID-19. Meziročně totiž klesla spotřeba elektřiny o 7 %. Nepoměrně však byla zasažena právě fosilní paliva, u nichž spadla produkce o 18 %. Trh se tak stal více závislým na větrných a solárních elektrárnách, které vyrobily 22 % veškeré elektřiny. To je problematické zejména kvůli fluktuaci v produkci, kdy již pravidelně dochází k <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-cr-dalsich-6-evropskych-trzich-nedeli-klesla-dvouciferne-zaporne-hodnoty">případům záporných cen elektřiny</a>.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595722021.json“}
</div>
</div>
<h2>Nejhůře je na tom uhlí</h2>
Produkce čistě z uhlí meziročně klesla skoro o třetinu. Jen v Německu pak bylo vyrobeno o 31 TWh elektřiny z uhlí méně než minulý rok. Poprvé tak Německo nebylo největší producentem elektřiny z uhlí, ale bylo předběhnuto Polskem s celkovou produkcí 50,5 TWh. To teď produkuje více elektřiny z uhlí než 25 ostatních států EU dohromady. Česko si drží i po meziročním poklesu o 3,5 TWh třetí místo s produkcí 14 TWh.
Celkově tyto změny vedly v prvním pololetí ke snížení CO2 vyprodukovaného v EU energetickým sektorem o 76 milionů tun. Ve Spojeném království pak byl dokonce pokořen rekord <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">více než 20 po sobě jdoucích dní</a> bez výroby elektřiny z uhlí.

Země EU vyrobily v prvním pololetí z obnovitelných zdrojů rekordních 40 % elektřiny

Čistý export elektřiny ze Švédska dosáhl v prvním pololetí letošního roku 14,3 TWh, a Švédsko se tak stalo první skandinávskou zemí, která v této statistice skončila na druhém místě za tradičně největším čistým evropským exportérem elektřiny – Francií. Mezi Švédsko a Německo se na třetí pozici dostalo ještě Norsko. 
Čistý export elektřiny ze skandinávských zemí v prvním pololetí letošního roku prudce vzrostl kvůli nadbytku výroby elektřiny z vodních elektráren. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-overtakes-germany-in-net-power-exports-in-h1/1134030" target="_blank" rel="noopener">Jak poznamenal zahraniční server Montel</a>, dopady koronavirové pandemie na poptávku po elektřině nebyly v případě skandinávských zemí tak výrazné jako u většiny evropských zemí. Mírný dopad byl zaznamenán zejména u Švédska, které nezavedlo plošná opatření vedoucí k poklesu spotřeby elektřiny.
<blockquote>„Aktuálně je očekáván přebytek výroby elektřiny z vodních elektráren ve Skandinávii, jelikož mokrá zima vedla k vysokým zásobám vody v povodích, což znamená, že je třeba ze země dostat více elektřiny z vodních elektráren,“ uvedla podle zahraničního serveru Montel společnost EnAppSys.</blockquote>
Společnost EnAppSys dodala, že vysoká výroba elektřiny z vodních elektráren vedla k omezování výroby v jaderných elektrárnách kvůli nízkým velkoobchodním cenám elektřiny.
Tradičně druhý největší čistý exportér Německo v prvním pololetí vyráběl výrazně méně elektřiny v uhelných elektrárnách ve srovnání s předchozími lety. Celkem měly elektrárny spalující fosilní paliva v Německu v prvním pololetí 32% podíl na celkové spotřebě elektřiny, ve stejném období v loňském roce to bylo 42 %. Pokles výroby elektřiny z fosilních zdrojů byl kompenzován zvýšenou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl na celkové spotřebě elektřiny vzrostl na 55 %.
Německo tak v prvním pololetí 2020 vyvezlo 6,1 TWh a umístilo se na pomyslném čtvrtém místě za Norskem (6,8 TWh), Švédskem (14,3 TWh) a Francií (32,5 TWh).

Švédsko v prvním pololetí jako první skandinávská země předčilo Německo v čistém vývozu elektřiny

Slovensko pokračuje v procesu připojení se k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC), a to prostřednictvím nového lokálního implementačního projektu, na kterém pracuje společně s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Česká republika se do projektu SIDC zapojila loni v listopadu společně s Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Všechny uvedené země následně zaznamenaly rekordní zobchodovaná množství.
V projektu nazvaném Single Intraday Coupling (SIDC) je od listopadu zapojeno již 21 evropských států. Kromě České republiky se loni v listopadu do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<a href="https://www.okte.sk/sk/informacie/oznamy/2020/07/09/zavedenie-priebezneho-vnutrodenneho-obchodovania-na-hraniciach-sk-cz-sk-pl-a-sk-hu/" target="_blank" rel="noopener">Slovensko minulý týden oznámilo</a> záměr zavedení průběžného vnitrodenního obchodování na hranicích s Českou republikou, Polskem a Maďarskem prostřednictvím lokálního implementačního projektu, který 7. července schválil řídící výbor projektu SIDC. Datum uvedení do provozu má být sděleno po finalizaci harmonogramu projektu.
<blockquote>„Celoevropské propojení vnitrodenních trhů je klíčovým prvkem pro dokončení jednotného evropského trhu s elektřinou. S rostoucím podílem obnovitelných zrdojů elektřiny v evropském energetickém mixu je propojení vnitrodenních trhů přeshraničním obchodem stále důležitějším nástrojem pro kontinuální udržování rovnováhy na trzích s elektřinou. Účelem iniciativy SIDC tak je zvýšit celkovou efektivitu vnitrodenního obchodování a zlepšit tak podmínky pro všechny účastníky trh,“ <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/2020_07_09_novy-lokalni-imp-projekt-v-ramci-sidc.pdf" target="_blank" rel="noopener">stojí v tiskové zprávě k zahájení projektu</a>.</blockquote>
V případě výše uvedených zemí, které se k projektu připojily loni v listopadu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ote-hlasi-prudky-narust-zobchodovanych-objemu-elektriny-vnitrodennim-trhu-diky-propojeni-evropou" target="_blank" rel="noopener">došlo k prudkému nárůstu zobchodovaného množství elektřiny na vnitrodenním trhu</a>. V případě České republiky došlo v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve. Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Řešení SIDC je založeno na společném IT systému s jednou sdílenou knihou objednávek (Shared OrderBook, SOB), modulem pro správu kapacity (Capacity Management Module, CMM) a modulem pro přepravu (Shipping Module, SM). Tento systém umožňuje, aby objednávky zadané účastníky trhu v jedné nabídkové zóně byly párovány s objednávkami, které účastníci trhu zadali v jakékoli jiné propojené nabídkové zóně, pokud je k dispozici přenosová kapacita.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

Slovensko se po vzoru ČR připojuje k jednotnému evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

Spotřeba elektřiny v Česku od dubna do června, kdy země čelila koronavirové pandemii, proti průměru výrazně klesla. Ve srovnání s loňskem se kolem polední špičky pohybovala letošní průměrná spotřeba pod 8000 megawatthodinami, zatímco loni to bylo o 1000 více. Pokles zhruba o 1000 MWh, tedy asi o 12 procent byl patrný po celý den. Kromě koronaviru způsobil pokles i chladnější červen, protože nebylo potřeba tolik elektřiny na provoz klimatizace, uvedla v tiskové zprávě společnost Amper Meteo, která poskytuje meteorologické služby a služby související s energetikou. Loňský červen byl mimořádně horký.
<blockquote>&#8222;Celkově se za první pololetí snížila meziročně spotřeba elektřiny jen o pět procent, ale za duben až červen to bylo zhruba 12 procent. Největší pokles byl v dubnu a květnu,&#8220; popsal situaci statistik společnosti Kamil Rajdl.</blockquote>
V těchto měsících totiž platila nejtvrdší omezení proti šíření covidu-19 a ekonomický život byl výrazně zpomalený.
Vývoj ve spotřebě elektřiny bude v nejbližších měsících a letech podle šéfa skupiny Amper Jana Palaščáka kopírovat propad a posléze očekávaný růst českého hospodářství. &#8222;Spotřeba se na hodnoty z roku 2018 vrátí podle našich předpokladů až někdy v roce 2023,&#8220; uvedl Palaščák.
Zatímco spotřebu ovlivnil primárně koronavirus, výrobu z obnovitelných zdrojů letos výrazně zasáhlo počasí. Kvůli suché a teplé zimě s nedostatkem sněhu a následně vodě v řekách klesla výroba elektřiny ve vodních elektrárnách o 38 procent. V zimě to bylo o 15 procent. Naopak deštivý červen, v němž spadlo na některých místech i přes 200 milimetrů srážek, způsobil meziročně skokové zvýšení výroby elektřiny ve vodních elektrárnách o polovinu.
Energie z větrných a solárních elektráren se vyrobilo v prvním pololetí zhruba stejně v meziročním srovnání. Zamračenější červen však například způsobil meziroční pokles výroby v solárních elektrárnách o 29 procent, naopak větrný únor způsobil zvýšení výroby z větrných elektráren o 80 procent. &#8222;Přes republiku přešlo několik vichřic a orkánů, což občas způsobilo krátkodobé odstávky, ale celkově díky tomu byla výroba enormní. Teplejší zima také výrazně omezila ztráty způsobené námrazou,&#8220; uvedl meteorolog Milan Šálek.

Spotřeba elektřiny v ČR v dubnu až červnu klesla o 12 procent

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.