Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal dnes ČTK ministr.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo,&#8220; citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny.</blockquote>
V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; řekl tehdy člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).
Minulý týden ve svém pořadu na kanále <a target="_blank" href="https://www.youtube.com/watch?v=T7NPWnxsd44">YouTube</a> Havlíček připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. &#8222;Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí,&#8220; uvedl. Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise, byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">patří</a> generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Energetika v ČR

V úterý zasedne uhelná komise, konec uhlí v ČR stanoví nejspíš na rok 2038

Kalifornská energetická komise vybrala společnost Invinity Energy Systems pro vývoj dlouhodobých technologií skladování elektrické energie bez užití lithiových baterií. Britská firma nabízí řešení situace pomocí baterií založených na tekutém vanadu. Komise také vybrala společnost BoxPower, které zadala projekt na vývoj softwaru a hardwaru pro 15 satelitních rozvodných sítí v Kalifornii.  Informaci uvedl web Renewable Energy World.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Kalifornii v časech nízké spotřeby často <a href="https://www.latimes.com/business/la-fi-solar-batteries-renewable-energy-california-20190605-story.html">převyšuje poptávku</a>. Kalifornská energetická komise (CEC), kalifornská hlavní agentura pro energetické zákonodárství a plánování, hledá možnosti dlouhodobého skladování elektřiny.
<figure id="attachment_88533" class="wp-caption aligncenter" style="width: 840px;"><img class="wp-image-88533 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg 840w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-800x450.jpg 800w" alt="Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles" width="840" height="473" /><figcaption class="wp-caption-text">Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles Zdroj: Los Angeles Times</figcaption></figure>
Skladovací systémy hrají významnou roli při stabilizaci energetické rozvodné sítě a plnění státních závazků dekarbonizace energetiky. Dle <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">oficiálního sdělení</a> potřebuje Kalifornie dlouhodobá skladovací zařízení o výkonu přibližně 1 GW pro naplnění cílů dekarbonizace.
Kalifornské úřady aktivně hledají dlouhodobá řešení skladování energie. V letošním roce byl spuštěn nový <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">program</a> ve výši 20 milionů dolarů (460 milionů Kč) na podporu vývoje těchto technologií.
CEC obdržela <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">23 návrhů</a>, ze kterých vybrala 8 pro financování. Čtyři z těchto 8 projektů jsou založeny na bateriích společnosti Invinity. Projekty v Kalifornii se skládají ze skladovacích zařízení o kapacitě 7,8 MWh, přičemž baterie budou spárovány s obnovitelnými zdroji energie a mají sloužit například ke snižování špiček ve výrobě a poskytování záložního výkonu.
<blockquote>„Kalifornie je průkopníkem technologií obnovitelných zdrojů po desítky let. Jejich elektrická rozvodná síť nyní čelí velkým problémům s požáry a nestabilitami sítě,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Matt Harper</a>, obchodní ředitel společnosti Invinity.
„Naše technologie vanadových baterií může pomoci řešit tyto problémy díky distribuci čisté obnovitelné energie a posilování stability rozvodné sítě,“ dodal Harper.</blockquote>
<h2>Vanadové redoxní průtočné baterie</h2>
Vanadové průtočné baterie jsou <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">nejnovější technologií</a> v oblasti skladování elektrické energie. Tyto baterie používají soli vanadu rozpuštěné v kyselině sírové jako elektrolyt uchovávající elektrickou energii. Hlavní výhodou této baterie je její chemická stálost.
Dle výrobců nebudou baterie podléhat degradaci po dobu až 20 let. Další výhodou těchto baterií je skutečnost, že vanad existuje ve 4 oxidačních stavech a umožnuje tak tvořit baterii s pouze jedním hlavním prvkem.
<figure id="attachment_88534" class="wp-caption aligncenter" style="width: 694px;"><img class="wp-image-88534 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png" sizes="(max-width: 694px) 100vw, 694px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png 694w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty-512x384.png 512w" alt="Technologie vanadové redoxní průtočné baterie" width="694" height="521" /><figcaption class="wp-caption-text">Technologie vanadové redoxní průtočné baterie Zdroj: obnovitelnedesetileti.cz</figcaption></figure>
Vzhledem k jejich přednostem se jejich nasazení předpokládá jak v přenosových soustavách, tak při pokroku v energetické soběstačnosti jednotlivých domů. Vývoj těchto technologií probíhá také v <a href="http://obnovitelnedesetileti.cz/chytra-energie-v-diplomce-vanadove-redoxni-prutocne-baterie">České republice</a> na Západočeské univerzitě.
Vanadové baterie jsou však velmi těžké oproti stávajícím lithiovým bateriím. Skýtají však velké množství <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">výhod</a> jako například jednoduchou škálovatelnost výkonu, či modularitu kapacity. Nejsou citlivé na nadměrné vybití, či velké vybíjecí proudy.
<figure id="attachment_88543" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88543 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6.png 690w" alt="Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu" width="512" height="218" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu Zdroj: energypost.eu</figcaption></figure>
Vanadové baterie společnosti Invinity jsou velké nedegradující baterie, které je možné nasadit v průmyslových aplikacích, jako je využití obnovitelných zdrojů, či elektrických vozidel. Skladovací zařízení bude schopno dodávat 8–10 hodin elektřinu v době, kdy obnovitelné zdroje nebudou schopny uspokojit poptávku. Plánovaná životnost takového zařízení je 20-30 let.
<h2>Satelitní rozvodné sítě pro posílení energetiky</h2>
Společnost <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">BoxPower oznámila</a> získání grantu v hodnotě 1,2 milionů dolarů (27 milionů Kč) na vývoj 15 satelitních rozvodných sítí napříč Kalifornií. Projekt o délce 3 let bude zaměřen na redukci energetických nákladů a zvýšení odolnosti energetické sítě.
Zákazníci společnosti BoxPower v minulosti využívali modulární satelitní rozvodné sítě v případech přírodních katastrof, lékařských oblastech, zemědělství, či dálkových dodávek energie.
Pokročilá energetická řešení jsou potřebná i na druhé straně Atlantského oceánu. Britský premiér, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Boris Johnson</a>, se nedávno zavázal k výstavbě větrných turbín na moři. Dle jeho slov má být do roku 2030 každá domácnost napájena větrnou energií. Jeho slova jsou reakcí na záporné výkupní ceny energií v průběhu roku 2020. Invinity společně s BoxPower mají vyvinout technologie pro posílení energetických rozvodných sítí.

Rychlé zprávy

Kalifornská energetická komise podporuje vývoj technologií pro skladování energie bez užití lithiových baterií

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 
<a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/uk-offshore-wind-pipeline-passes-50gw?" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Greentech Media informoval</a> o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.
Aby Spojené království dosáhlo svého ambiciózního cíle pro rok 2030 v podobě 40 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, musí být tento potenciál využitý alespoň z 60 %, jelikož aktuální instalovaný výkon v těchto zdrojích činí zhruba 10 GW.
<h2>Klíčový prvek dekarbonizace britské energetiky</h2>
Offshore větrné elektrárny by měly být jedním z klíčových prvků dekarbonizace britské energetiky. V loňském roce, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw" target="_blank" rel="noopener">kdy Spojené království dominovalo mezi evropskými státy ve statistice nového výkonu větrných elektráren</a>, pokryly zhruba 10 % britské spotřeby elektřiny. Dalších 12 % pokryly větrné elektrárny instalované na pevnině, jejichž aktuální instalovaný výkon činí zhruba 14 GW.
<figure id="attachment_81286" class="wp-caption alignnone" style="width: 834px;"><img class="wp-image-81286 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-768x508.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-800x529.jpg 800w" alt="Nový instalovaný výkon v onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope" width="834" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Vzhledem k omezenému potenciálu offshore větrných elektráren prověřuje Spojené království další možnosti výroby elektřiny na moři, a to zejména potenciál přílivových elektráren a plovoucích offshore větrných elektráren.
Podle zahraničního serveru Greentech Media pracuje v současné době britská vláda na podpoře přípravy a uvádění na trh u těchto projektů s cílem maximalizovat snižování nákladů a potenciál jejich rozvoje.

Větrné elektrárny

Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Spotřeba elektřiny v Česku se do hodnot naměřených v minulých letech nevrátila ani v létě. Důvodem stále byla opatření proti novému typu koranaviru, a to i přesto, že o prázdninách byly výrazně uvolněny. Vliv mělo také počasí. V tiskové zprávě to dnes uvedla firma Amper Meteo, jejíž odborníci spotřebu a výrobu elektřiny v Česku dlouhodobě sledují.
Společnost připomněla, že například v květnu omezení ekonomické činnosti v důsledku pandemie koronaviru způsobilo meziroční propad spotřeby elektřiny v ČR až o 13 procent, v červnu to bylo o 7,5 procenta. Během třetího čtvrtletí, tj. od začátku července do konce září, podle ní meziroční pokles činil zhruba čtyři procenta.
<blockquote>&#8222;Nepochybně se na tom podepsaly také nižší teploty vzduchu než v minulých horkých létech. Od začátku roku zatím činí celkový propad spotřeby energie 5,2 procenta proti roku 2019,&#8220; uvedl dnes hlavní meteorolog Amper Meteo Milan Šálek.</blockquote>
Situace se podle něj mírně zlepšila v září, kdy spotřeba byla nižší než v minulém roce jen o 2,1 procenta.
Společnost dále upozornila, že pokles letos zaznamenala také výroba elektřiny z některých obnovitelných zdrojů energie, konkrétně z fotovoltaických elektráren. Meziročně je podle Amper Meteo aktuálně o dvě procenta nižší, proti minulým pěti letům se ovšem drží od začátku roku na prakticky stejných číslech.
Atypicky větrný srpen pak podle firmy zapříčinil až o 30 procent vyšší výrobu elektřiny z větrných elektráren, než bývá v tomto měsíci běžné &#8211; naopak v září byla výroba o pětinu nižší. Od začátku roku zatím větrné elektrárny vyrobily stejné množství elektřiny jako v minulém roce a o 20 procent více než ve srovnání s posledními pěti lety, uvedla společnost.
Výrobu energie z vodních zdrojů letos po špatném začátku roku v důsledku malé sněhové pokrývky ovlivnilo srážkově nadprůměrné období, které trvá prakticky od května, a během prázdnin se výroba proti minulému roku zdvojnásobila. &#8222;Přesto zůstává výroba z vodních elektráren o jedno procento nižší než za stejné období loňského roku. Což dokazuje, jak zásadní měrou ovlivňuje objem sněhové pokrývky během zimy nejen stavy podzemních vod a půdní sucho, ale také výrobu vodních elektráren,&#8220; dodal Šálek.

Elektřina

Spotřeba elektřiny v ČR se do normálu nevrátila ani v létě

Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.
V září v Německu <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200930_Gemeinsame_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů</a>, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.
V případě aukce pro podporu onshore větrných elektráren již tradičně chyběl dostatečný objem projektů, a tudíž veškeré přihlášené projekty, které nebyly vyřazeny z formálních nedostatků, v aukci uspěly. V aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 367 MW. Do aukce developeři však přihlásili projekty o výkonu pouze 310 MW.
V aukci si podporu nakonec zajistily zdroje o souhrnném výkonu 284 MW, jelikož 26 MW musel regulátor vyřadit. Výše vysoutěžených cen se pohybovala mezi 61,7 a 62 EUR/MWh, což je nejvyšší možná nabídka, kterou mohou developeři podat. Vážený průměr poté dosáhl 62 EUR/MWh, jelikož absolutní většina projektů si vysoutěžila právě nejvyšší možnou cenu.
Nyní se tak zdá, že developeři již konečně vsází na skutečnost, že se aukce nezaplní, jelikož v předcházejících kolech byly průměrné ceny vždy několik desítek centů až jedno euro pod maximem, tedy ne všichni šli do aukce s maximální možnou nabídkou.
<h2>Solární elektrárny nedostatek konkurence netrápí, ceny však neklesají</h2>
Na rozdíl od větrných elektráren aukce pro solární elektrárny nedostatek projektů netrápí, konkurence byla i v posledním kole dostatečná. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 675 MW, její objem však činil pouze 257 MW.
U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh. Ceny jsou tak na stále srovnatelné úrovni, jako ve všech letošních <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">předcházejících kolech</a>, ve kterých byly dosaženy průměrné ceny mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.
<h2>Inovativní aukce otevřela cestu akumulaci</h2>
Letošní novinkou je takzvaná inovativní aukce, která nabízí jiné podmínky, než běžné samostatné aukce. Na rozdíl od běžných aukcí se nesoutěží výkupní cena, ale pevný bonus, který výrobci dostanou k tržní ceně. Stejně tak nebudou mít žádný nárok na podporu v hodinách se zápornou cenou.
V současné době již existuje podobné pravidlo pro podporované obnovitelné zdroje uvedené do provozu od roku 2016, nicméně aby ztratily nárok na podporu, záporná cena musí být na denním trhu dosažena minimálně v 6 navazujících hodinách.
Aukce se mohly účastnit jak jednotlivé zdroje, tak kombinované zdroje. V tomto případě se jedná o kombinaci několika různých elektráren či akumulace, které dodávají elektřinu do sítě skrz společnou přípojku.
Do této aukce o objemu 650 MW bylo podáno 133 nabídek o celkovém výkonu 1095 MW, přičemž 50 z nich byly samostatné solárních elektrárny (310 MW) a 83 kombinované zdroje (785 MW). Z aukce musel regulátor vyřadit 14 projektů o výkonu 71 MW.
V inovativní aukce nakonec uspělo 73 projektů o výkonu 677 MW. 384 MW připadlo 28 kombinovaným zdrojům, 27 z nich tvořila kombinace solární elektrárny s akumulací a 1 kombinace větrné elektrárny s akumulací.
V případě samostatných elektráren byla vysoutěžena podpora mezi 9,6 a 30 EUR/MWh, vážený průměr činil 26,5 EUR/MWh. U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích.

Německo

Větrné elektrárny si v září v Německu vysoutěžily nejvyšší možnou cenu, novinkou byla inovativní aukce

Dovážet nebo vyrábět? – tuto otázku řešili účastníci letošní konferenci Energetika v nových prostorách hotelu Passage v Brně. Zástupci státní správy, výrobců elektřiny, provozovatelů sítí, plynárenské infrastruktury, spotřebitelů i nezávislých konzultačních a nevládních organizací diskutovali nad tématem soběstačnosti České republiky na pozadí klimatické legislativy, očekávaných změn ve zdrojové základně i spotřebě elektřiny a plynu.
Záštitu nad konferencí udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Energetický regulační úřad, Český plynárenský svaz, Slovenský plynárenský a naftový zväz a Asociace energetických manažerů. Partnery konference představují společnosti, se kterými EGÚ Brno dlouhodobě a úspěšně spolupracuje: ČEPS, E.ON Česká republika, PRE a Schneider Electric. Mediálními partnery byly časopisy Energetika, Pro-Energy, All for Power a server oenergetice.cz. Pořadatel konference děkuje všem těmto subjektům za podporu a přínosnou spolupráci.
Vzhledem k aktuálním koronavirovým opatřením se konference odehrála za přísných hygienických opatření, nicméně i tak se zde setkali zástupci významných hráčů energetiky: MPO, MŽP, ERÚ, ENTSO-E, ČEPS, ČEZ, E.ON, PRE, NET4GAS, Svaz moderní energetiky, Svaz průmyslu a dopravy, Greenpeace a další. Konference se zúčastnil i poslanec Evropského parlamentu, Luděk Niedermayer. Interní nařízením jednotlivých společností neumožnila některým z přednášejících fyzickou účast na konferenci, prostřednictvím online vstupů však návštěvníci nepřišli o jednotlivé příspěvky ani o následnou diskuzi.
<img class="alignleft size-full wp-image-16187" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-768x515.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-725x486.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-800x536.jpg 800w" alt="vedení" width="1024" height="686" />
První blok konference předestřel základní otázky celé konference: Je lepší zachování soběstačnosti a je to vůbec možné? Jaký je racionální limit dovozu ze zahraničí? Bude v regionu odkud dovážet? Jak jsme na tom s plněním klimaticko-energetických cílů a jak je naplnit? Svůj pohled na tyto otázky přednesli zástupci provozovatelů zdrojů, přenosové soustavy i státní správy. Navazující druhý blok byl zaměřen na nabídku zdrojů, zejména v ČR. Účastníci nastínili aktuální stav nového jaderného bloku, možnosti rozvoje OZE, postavení a útlum uhlí v ČR a ve světě a celkový dopad do bilancí emisí skleníkových plynů. Účastníci obou bloků se shodují, že odhadované exportní možnosti vybraných států Evropy v současném výhledu klesají. Do roku 2040 je v ČR očekáván útlum uhelných zdrojů na téměř třetinu instalovaného výkonu, do roku 2050 pak kompletní odstavení. Současná stagnace v oblasti rozvoje OZE nás staví do pesimističtější pozice ve smyslu cílů Státní energetické koncepce, než v roce 2015, kdy byla naposledy aktualizována. Zatímco preference OZE rostou až v posledních 3 letech, podpora jaderné energetiky v ČR dlouhodobě mírně roste. V současné době je již zřejmé prodloužení provozu jaderné elektrárny Dukovany za rok 2040. I přesto je nutné zaměřit pozornost na nový jaderný zdroj, Dukovany II. V současné době probíhá plnění dle harmonogramu a očekává se, že je reálné splnění plánu pro rok 2020 i 2021.
S evropskou ambicí dosáhnout dekarbonizace do roku 2050 se pojí návrhy na rozvoj obnovitelných plynů jako je zelený vodík, biometan či syntetický metan. Představitelé státní správy i plynárenského byznysu v rámci třetího bloku hledali odpovědi na otázku, zda je výhodnější či vůbec realistické tyto plyny vyrábět v našich podmínkách, nebo je dovážet, a případně odkud je dovážet. Nejen, že se do roku 2040 očekává růst poptávky po plynu v ČR, zejména v teplárenství, kde vzroste zastoupení plynu, ale příležitosti se otevírají rovněž ve využití části tuzemské infrastruktury pro přepravu vodíku napříč Evropou. Dále byla v rámci bloku prezentována řada finančních instrumentů, které lze využít pro zajištění dodávek energie z bezemisních zdrojů. Např. 1. výzva v Inovačním fondu má umožnit čerpání finanční podpory i pro výrobu vodíku či pokročilá biopaliva. Prostor pro zastoupení dekarbonizovaných plynů v plynárenské soustavě dokládá například jeden z nových produktů na trhu se skladovací kapacitou v ČR, tzv. Zelený zásobník, který má být zásoben výhradně zeleným plynem (nejpravděpodobněji biometanem) a poháněn pouze elektřinou vyrobenou z OZE. Cesta ke snižování emisí nicméně není primárně v podpoře dekarbonizovaných plynů, ale spíše v náhradě vysokoemisních zdrojů a v efektivnějším využívání energie.
Provozovatelé přenosové soustavy a distribučních sítí ve čtvrtém bloku představili, jakými prostředky se připravují na výzvy, které s sebou přináší očekávaný vývoj v elektroenergetice. Důsledky proměny zdrojové základny, integrace trhu s elektřinou, nových legislativních požadavků i nových oblastí spotřeby se promítají do přípravy a řízení provozu, modelování i do konkrétních investičních akcí. Svůj pohled přednesl i zástupce spotřebitelů energie. Zástupkyně ERÚ prezentovala, jak se investice provozovatelů sítí promítají do V. a VI. regulačního období a prostředky, kterými ERÚ podporuje transformace energetiky.
<img class="size-full wp-image-10236" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-800x533.jpg 800w" alt="Elektrické vedení" width="1024" height="682" />
V posledním bloku konference – Kulatý stůl: Dovážet nebo vyrábět? – měl každý z řečníků úvodem prostor pro představení vlastního stanoviska, která se týkala tématu konference. V panelu bylo obsaženo komplexní názorové spektrum od zástupce EU, přenosu, distribuce, plynu, akumulace i teplárenství. Převládal názor o výhodnosti soběstačnosti, který vychází z exportní tradice ČR, rizika nedostatečných výrobních kapacit v zahraničí či případné krize, kdy se bude každý členský stát spoléhat sám na sebe. EU by zároveň měla poskytnout stabilní a předvídatelné prostředí, které umožňuje provádět strategické investiční rozhodnutí pro střednědobý až dlouhodobý horizont. Všechny změny by navíc měly být navrženy a realizovány tak, aby z nich těžil koncový odběratel. Na úrovni EU nelze předpokládat, že by došlo ke zmírnění klimatických ambicí nastavených v nedávné době. Pro rok 2030 lze předpokládat, že bude schválený cíl pro pokles emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990, což je do velké míry podmíněno výrazným rozvojem obnovitelných zdrojů. Zemní plyn je stále pro střednědobý horizont vnímaný jako důležité palivo, nicméně panují obavy, jestli tomu bude i nadále a výrazná nejistota panuje zejména pro dlouhodobý horizont. V rámci panelu dostala prostor i akumulace, kdy byly řešeny její možnosti do budoucna (na denní i sezónní bázi).
EGÚ Brno, a. s., není pouze organizátorem konferencí, ale především jejich odborným garantem již od roku 1997. Rok 2020 se ukázal být nestabilním prostředím plným nejistot. Spolupráce, partnerství a společná tvůrčí činnost se ovšem opět ukázala jako dostatečný motor pro pořádání 24. ročníku konference. Cílem konference je i nadále energetiku spojovat. Podílejte se na tom i Vy na příštím ročníku konference Energetika, která se bude konat 22. a 23. září 2021 v Brně.

Přenos elektřiny

Konference Energetika 2020: Dovážet nebo vyrábět?

<a href="https://news.rwe-gasstorage-west.com/rwe-researches-large-scale-storage-for-green-electricity-in-salt-caverns/">Společnosti RWE Gas Storage West GmbH a CMBlu Energy AG zahájily společný projekt,</a> jehož cílem je prozkoumat, jak může RWE využívat solné jeskyně jako velkoobjemové baterie s organickým elektrolytem. Tyto podzemní jeskyně, v současnosti využívané pro skladování plynu, mají potenciál skladovat až několik gigawatthodin elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro srovnání, v současnosti největší evropská baterie v Jardelundu ve Šlesvicku-Holštýnsku, která je založená na lithium-iontové technologii, má kapacitu asi 50 megawatthodin.
Aby bylo možné v budoucnu solné jeskyně použít jako baterie, plánují RWE a CMBlu jejich naplnění roztokem organického elektrolytu, který bude sloužit jako primární zdroj energie. V prvním kroku proběhla teoretická studie proveditelnosti, ve které byly identifikovány potenciálně vhodné elektrolyty. V současnosti začala druhá fáze projektu, ve které je laboratorně zkoumána jejich vhodnost pro použití v solných jeskyních.
Po skončení laboratorních testů a identifikování vhodného elektrolytu budou na jaře 2021 zahájeny práce na výstavbě a provozu testovacího systému. Plánovaná výrobní kapacita testovacího systému je 100 kilowattů a skladovací kapacita až 1 000 kilowatthodin. Očekává se, že tato třetí fáze projektu bude dokončena na jaře roku 2024.
<blockquote>„Budoucnost patří obnovitelným zdrojům. Abychom mohli optimálně využívat zelenou elektřinu, potřebujeme velké stacionární systémy skladování elektřiny. Ve společnosti RWE zkoumáme různá skladovací řešení, “ komentuje Andreas Frohwein, technický ředitel společnosti RWE Gas Storage West. „V budoucnu možná budeme moci používat naše solné jeskyně jako baterie pro skladování velkého množství elektřiny. Díky stávající technické infrastruktuře je lze také rychle připojit k elektrické síti. “               </blockquote>
<blockquote>Peter Geigle, generální ředitel společnosti CMBlu Energy AG, také potvrzuje velký potenciál projektu: „Baterie s organickým elektrolytem jsou založeny na uhlíku, který je na světě dostupný v téměř neomezeném množství. Navíc všechny složky elektrolytu se snadno recyklují a objemově největší složkou je voda. To znamená, že baterie není hořlavá, takže je bezpečné ji používat. Organické skladovací systémy, na rozdíl od většiny ostatních baterií, navíc nepoužívají žádný kov.“</blockquote>
Společnost RWE již provozuje pět podzemních zásobníků zemního plynu o celkovém objemu 1,7 miliardy metrů krychlových a není první společnost, která se zabývá přeměnou podzemního zásobníku plynu na baterii. Před třemi lety podobnou iniciativu oznámil i německý operátor plynových zásobníků EWE Gasspeicher. Dokončení projektu bylo naplánováno na rok 2023 nicméně v současnosti nejsou k dispozici žádné informace o jeho průběhu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecky-provozovatel-plynovych-zasobniku-vybuduje-120mw-podzemni-prutokovou-baterii">Popis principu průtokové baterie naleznete v našem přechozím článku.</a>

Akumulace energie

Jak skladovat velké množství "zelené" elektřiny? Němci prozkoumají potenciál solných jeskyní

Severská země bude potřebovat více nových poskytovatelů regulačních služeb k balancování sítě. jaderné a uhelné zdroje, stávající tradiční poskytovatelé, jsou a budou odstavovány, proto se nabízí i řešení na straně spotřeby. Do regulace švédské soustavy se nyní plánuje zapojit jeden z tamních největších obchodních řetězců, jelikož může krátkodobě omezovat svůj odběr, a působit tak jako virtuální výrobna.
Ve Švédsku sice výrobu elektřiny dominantně zajišťují vodní a jaderné zdroje, nicméně nyní Švédsko zkoumá jak v případě dalšího poklesu stabilních zdrojů zajistit rovnováhu v síti. Poslední uhelný zdroj byl v severské zemi <a href="https://electrek.co/2020/04/22/sweden-third-european-country-to-closes-its-last-coal-power-plant/">odstaven letos</a> – jednalo se o Vartaverketský blok s kombinovanou výrobou u Stockholmu, který dodával 250 MW v teple a 145 MW elektrického výkonu.
S myšlenkou <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-09-25/shopping-mall-to-turn-virtual-power-plant-in-sweden-s-green-push">vstoupit na energetický trh</a> přišel jeden z největších obchodních řetězců Vala, který vlastní více než 200 různě velkých prodejen a data o spotřebě jednotlivých poboček za posledních 40 let. Díky této kombinaci patří mezi významné odběratele elektřiny s odběrem rozprostřeným po celé zemi.
Pokud by tedy nadále docházelo k poklesu regulačního výkonu na straně výroby, je Vala zainteresována se intenzivněji angažovat na regulaci na straně spotřeby (<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/demand-side-response-dsr" target="_blank" rel="noopener">DSR</a>). Krátkodobě může totiž omezovat svůj odběr a působit jako virtuální výrobna – ať už se bude jednat o nabíjecí místa pro elektromobily u obchodních center, nebo omezení jiných dalších nekritických odběrů v jednotlivých lokalitách.
Švédský provozovatel přenosové soustavy <a href="https://www.svk.se/en/">Svenska Kraftnat AB</a> uvedl, že jenom letos zaplatí velkým spotřebitelům za flexibilní odběry 2 mld. švédských korun (zhruba 5 mld. Kč). Tuto službu ještě donedávna zajišťovali de facto výhradně velcí producenti elektřiny. Jiný vývoj nelze očekávat ani v dalších zemích, kde roste podíl OZE – bude klesat cena silové elektřiny, ale budou růst náklady a objem poskytovaných regulačních služeb a potřeba dostatečné kapacity přenosové a distribuční sítě pro plné využití instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích.

Energetika v zahraničí

Švédské síti by mohla poskytovat podpůrné služby obchodní centra

Největší dodavatel elektřiny v Česku, skupina ČEZ, sníží od října cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Za každou megawatthodinu (MWh) zákazníci podle firmy uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností ve výši 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vyjádření dalších prodejců ČTK shání.
<blockquote>&#8222;Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie covidu klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,&#8220; uvedl dnes místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Ve stejné výši jako domácnostem klesnou podle firmy od října také ceny pro živnostníky a malé firmy.
Od listopadu pak sníží cenu v obdobném rozsahu také společnost ČEZ ESCO, která dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě. Zákazníci podle ČEZ nemusí pro získání slevy nic dělat. V případě takzvaných nefixovaných produktů na dobu neurčitou se jim cena elektřiny i plynu sníží od 1. října automaticky. U fixních produktů na dobu určitou se pak cena aktualizuje k datu prodloužení smlouvy.
Analytici, které před prázdninami oslovila ČTK podzimní pokles cen elektřiny a plynu pro domácnosti před topnou sezonou očekávali. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně necelých 44 eur (zhruba 1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 16,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> ještě výrazněji, a to o 28 procent na 14 eur (zhruba 380 Kč) za MWh.
Snížení ceny plynu už někteří dodavatelé avizovali. Jeho největší dodavatel v Česku, společnost innogy, na začátku září oznámila, že od října sníží všem zákazníkům jeho cenu o pět procent. Rodina, která zemním plynem vytápí dům a ohřívá vodu, podle firmy ročně ušetří zhruba 1500 korun. Zlevňovat plánují i některé další společnosti &#8211; ČEZ oznámil, že u jeho základního produktu klesne cena plynu o 11 procent, MND pak nastávající topné sezoně 2020/2021 plánuje plošné snížení cen plynu o zhruba šest procent.
ČEZ Prodej je s počtem 2,8 milionu zákazníků největším dodavatelem energií v Česku. Firma uvádí, že je lídrem mezi dodavateli elektřiny a dvojkou mezi dodavateli plynu. &#8222;U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,&#8220; uvedl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti v průměru o devět procent

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.