Elektřina

S mrazy vystoupalo zatížení soustavy na rekordní hodnoty. Kdo spotřebovává v ČR nejvíce elektřiny?

Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. ČTK to dnes sdělil Energetický regulační úřad (ERÚ). Důvodem podle něj byly dopady pandemie koronaviru. Úřad upozornil, že ne všichni ale elektřiny spotřebovali méně &#8211; v případě domácností nastal naopak podstatný meziroční nárůst o 4,7 procenta.
<blockquote>&#8222;Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit,&#8220; řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy odběrů. &#8222;Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let,&#8220; řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické parní elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny, uvedl ERÚ. Nižší poptávka po elektřině podle něj se podepsala i na objemu vývozu. &#8222;Přestože Česká republika zůstává i nadále čistým vývozcem elektřiny, její export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh,&#8220; řekl Kebort.
Úřad dále uvedl, že celková spotřeba plynu na území Česka proti tomu loni meziročně stoupla o 1,5 procenta na 8,7 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 stupně Celsia, což je o 0,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem, upozornil ERÚ. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby, o 8,7 procenta, podle něj došlo ve čtvrtém čtvrtletí.
<blockquote>&#8222;V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů,&#8220; vysvětlil Trávníček.</blockquote>
Největším odběratelem plynu podle ERÚ i nadále zůstává Ústecký kraj. Leží v něm paroplynová elektrárna Počerady polostátní společnosti ČEZ. Pokud by se pominul objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj, uvedl úřad.
<blockquote>&#8222;Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy pak loni dosáhl 43,5 miliardy metrů krychlových. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám naprostá většina byla dovezena ze sousedního Německa,&#8220; dodal Kebort.</blockquote>

Výroba a spotřeba elektřiny v ČR v posledních letech (v terawatthodinách)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">výroba</td>
<td valign="middle">spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">86,99</td>
<td valign="middle">73,93</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020*</td>
<td valign="middle">81,44</td>
<td valign="middle">71,35</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ERÚ

* &#8211; předběžné údaje

Výroba elektřiny v ČR byla loni kvůli covidu nejnižší za 18 let

Byl pátek 8. ledna 2021, čas 14:04. V chorvatské rozvodně Ernestinovo rozpojila nadproudová ochrana dvě přípojnice. Za normálních okolností by to byla běžná energetická porucha, která by pronikla maximálně na zadní stranu záhřebského Jutarnjiho listu. Kdyby ovšem nevedla k rozdělení celoevropské sítě na dva ostrovy a riziku blackoutu na celém kontinentu. Zatímco příčiny události zůstávají i po druhé zprávě ENTSO-E nejasné, o jejím řešení není sporu: Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na jádro, uhlí a plyn.
Je pikantní, že zatímco samotný Balkán, který kaskádové šíření problému odstartoval, měl následně poměrně snadnou úlohu, celý zbytek Evropy se musel vyrovnat s nejzávažnějším incidentem za posledních 14 let. Zatímco jihovýchodní Evropa čelila přebytku elektřiny a nárůstu frekvence, druhý, podstatně rozlehlejší z ostrovů nedostatku elektřiny a poklesu frekvence. Zatímco na Balkáně stačilo „ubrat páru“, ostatní evropské země musely naopak přidat, což je obecně vždy o dost složitější. Ostatně drtivá většina všech blackoutů za posledních 50 let byla způsobená nedostatkem, nikoliv přebytkem energie.
<figure id="attachment_92834" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-92834" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7660-800x534.jpg 800w" alt="Elektrické vedení" width="1400" height="935" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Elektrárna Chvaletice a.s.</figcaption></figure>
Provozovatelé soustav a elektráren se v minulých týdnech shodli na tom, že blackoutu se podařilo předejít díky tzv. „roztočeným“ elektrárenským strojům v klasických zdrojích. Jak to ale probíhalo v praxi? A co se dělo v prvních milisekundách, než stihla první elektrárna automaticky „přidat páru“ a první dispečer zmáčknout knoflík?
<h2>V prvních milisekundách a sekundách odvrátila blackout fyzika</h2>
„Velkou výhodou tradičních zdrojů jsou tzv. setrvačné hmoty, kterými disponují všechny uhelné a jaderné elektrárny a v omezené míře plynové. Díky nim dokážou velké roztočené stroje v případě potřeby skokově dodat mnohem více energie, než aktuálně produkují, a to s minimálními řídicími zásahy,“ Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT a vysvětluje, odkud se tato energie bere: „Když tyto velké turbíny najíždějí, musí se investovat velké množství energie na jejich roztočení. Čím jsou větší, tím více energie je potřeba. A tato energie je během chodu zachována – zůstává v těchto strojích uložena po celou dobu jejich otáčení.“
V pátek 8. ledna 2021 bezprostředně po poruše chorvatské rozvodny nastal v severozápadní části evropské soustavy přesně tento jev: Chybějící energii bleskově dodala do sítě setrvačnost. V prvních zlomcích vteřiny tedy pád frekvence nezachránili dispečeři, a dokonce ani automatické systémy primární regulace, ale prostá fyzika reprezentovaná stovkami velkých roztočených turbín po celé Evropě.
„Díky setrvačným hmotám soustava v kolapsovém stavu ustála první náraz a získala drahocenný čas na řešení problému. Je naprosto jednoznačné, že kdybychom tyto roztočené stroje neměli k dispozici, frekvence by padala mnohem strměji a k blackoutu by velmi pravděpodobně skutečně došlo,“ popisuje Zdeněk Müller a dodává: „Z hlediska energetické bezpečnosti jsou tepelné elektrárny fyzikálně velmi dobře vymyšlené. Další ‚havarijní‘ energie je totiž uložená ve vodní páře, která je natlakovaná v systému od kotle až k turbíně a přirozeně se sama tlačí do turbíny hned v návaznosti na odebírání točivé hmoty. Toto se opět děje v řádu vteřin, aniž by se zvýšil výkon kotle.“
<figure id="attachment_92833" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-92833" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7148upr-800x534.jpg 800w" alt="Rozvodna" width="1400" height="934" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna</figcaption></figure>
Jak moc důležitá byla druhý lednový pátek ona fyzikální „záchranná brzda“? Představme si, že by to nebyla skutečná událost, ale sci-fi, a že v Teplárně Kladno seděl u plynové turbíny dispečer  s křišťálovou koulí. Pointa je v tom, že i kdyby skutečně tušil, co a kdy se stane, svým aktivním zásahem by soustavě nepomohl. „Kladno má nejrychlejší turbínu v Česku, ani ona ovšem nereaguje v řádu vteřin, ale v řádu minut. V dynamickém stavu dokážou elektrárny obecně mnohem víc a právě díky fyzikálním zákonům umí chybějící energii dodat.“
<h2>Regulace, odhazování zátěže a pak už jen tma</h2>
Teprve poté, co jsme si po incidentu v Ernestinově „koupili“ čas fyzikou, nastupují automatické systémy na úrovni sítě i jednotlivých zdrojů. V návaznosti na pokles frekvence elektrárny automaticky aktivovaly primární regulaci a přepnuly se z výkonového režimu do režimu regulace otáček v autonomním řízení. Každý točivý zdroj tedy v rámci svých technických možností začal automaticky přidávat výkon až do okamžiku, než dosáhl svého výkonového maxima nebo než se podařilo frekvenci vrátit zpět na 50 Hz. Dispečeři na úrovni provozovatelů soustav tento typ regulace nakupují jako podpůrnou službu.
<blockquote>„V kritickém období elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávali na všech výrobních blocích cca 10 MW. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,“ říká směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice.</blockquote>
V této souvislosti je třeba upozornit na tzv. princip solidarity, který se uplatňuje v rámci vzájemně propojené evropské soustavy. Platí pravidlo, že pokud má nějaký stát málo elektřiny, okolní země by mu měly pomoci, mají-li samozřejmě „z čeho“. V případě událostí 8. ledna 2021 se takto podílely na záchraně rakouské soustavy i české stabilní zdroje.
Vzhledem k závažnosti incidentu ovšem evropská soustava souběžně musela využít i další záchranné mechanismy než jen primární regulaci. Je třeba zdůraznit, že po odpojení Balkánu měl zbytek Evropy deficit ve výši 6,3 GW! To pro představu odpovídá více než polovině špičkového zatížení České republiky v aktuálním mrazivém období…
<figure id="attachment_92832" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-92832" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/DSC_7146upr-800x534.jpg 800w" alt="Elektrárna Chvaletice" width="1400" height="934" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Chvaletice</figcaption></figure>
„Na úrovni distribučních soustav jsou naistalována tzv. frekvenční relé, která hlídají kritickou úroveň frekvence v síti. Distributor má povinnost při poklesu frekvence odpojit určité nasmlouvané zákazníky. Cílem je snížit zátěž, a ochránit tak přenosovou soustavu před dalším šířením problému. Ale je třeba zdůraznit, že toto řešení už je havarijní a může vést postupně k výpadkům v rozsáhlých regionech,“ říká Zdeněk Müller.
I tento scénář v některých částech Evropy nastal. Francie a Itálie musely odpojit některé velké zákazníky, kteří jsou k takovému kroku smluvně zavázáni v případě, že frekvence poklesne pod určitou hranici.
<blockquote>„V soustavě jsou vytipovány vývody, které má smysl vypnout a které zároveň nejsou součástí kritické infrastruktury. Nemá smysl vypnout ve všední den dopoledne prázdné sídliště a je zakázáno odpojovat nemocnice, hasiče či policii. O konkrétním postupu rozhoduje distributor dle přesně stanovených pravidel,“ prozrazuje Zdeněk Müller.</blockquote>
Pokud nepomůže ani odhození této menší zátěže, odhazuje se přirozeně čím dál větší zátěž, odpojují se celé oblasti, a pokud ani to nezabere, evropská soustava nevyhnutelně míří ke kompletnímu blackoutu. Což se naštěstí zatím nikdy nestalo. Ale z událostí 8. ledna 2021 bychom si právě proto měli vzít ponaučení.
<figure id="attachment_92836" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-92836" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/IMG_7661-800x534.jpg 800w" alt="Elektrárna Chvaletice" width="1400" height="935" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Chvaletice</figcaption></figure>
„Soustava to ustála velmi dobře, ale je třeba se dívat po dalších preventivních opatřeních a hledat další stabilizující prvky. Přibývá obnovitelných zdrojů energie, které jsou obtížně řiditelné a obtížně predikovatelné a přispívají do soustavy příliš malým zkratovým výkonem, takže síť obecně destabilizují. S každým nárůstem technologie s negativním vlivem na stabilitu systému proto musíme připojit novou technologii, která naopak bude síť stabilizovat. Možností je celá řada, ovšem ne všechny jsou ekonomicky efektivní. Jako síťař musím konstatovat, že z hlediska fyzikálních zákonů vycházejí stále nejlépe točivé stroje, které jsou připojené natvrdo do sítě. A ještě hodně dlouho tomu tak bude.“
Doc. Zdeněk Müller je vedoucím katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Specializuje se mimo jiné na energetickou bezpečnost a elektrická vedení.

Před měsícem zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny

Výroba malých vodních elektráren v Česku loni meziročně vzrostla. Mluvčí ČEZ Martin Schreier dnes ČTK sdělil, že malé vodní elektrárny společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje loni v ČR vyrobily více než 229 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziročně o 16 procent více a nejvíce za posledních šest let. Svou produkcí by podle něj pokryly roční spotřebu více než 65.000 domácností. Meziroční růst výroby potvrzuje i Cech provozovatelů malých vodních elektráren.
<blockquote>&#8222;V posledních dvou letech těžíme z relativně stabilních podmínek pro výrobu elektřiny na průtočných malých vodních elektrárnách. Za dobrými výsledky ale stojí i jejich pokračující modernizace a zvyšování efektivity. V posledních letech se uskutečnily generální opravy například na vodních elektrárnách v Brně nebo Hradci Králové,&#8220; uvedl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Jan Kalina.</blockquote>
Z malých elektráren ČEZ využívajících energii vody dominovala loni šumavská Vydra, která dodala do sítě 29,2 GWh energie a pokryla tak pomyslnou spotřebu 8500 západočeských domácností. Následovala malá vodní elektrárna Práčov, která leží na Chrudimce pod vodním dílem Křižanovice, s 16,1 GWh a elektrárna Spytihněv na řece Moravě s 12,7 GWh dodané energie. ČEZ má na trhu malých vodních elektráren v Česku zhruba pětinový podíl.
Meziroční nárůst výroby ČTK potvrdil předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval. &#8222;Není to úplné pravidlo, například v oblasti srážkového stínu Krušných hor byly odtoky spíše podprůměrné, ale na většině území ČR byla situace výjimečně dobrá,&#8220; uvedl.
Dodal osobní zkušenost z malé vodní elektrárny v Jeseníkách, kterou provozuje. &#8222;Výroba na naší elektrárně byla proti dlouhodobému průměru dokonce v poměru 1,6 GWh v roce 2020 versus jedna GWh v dlouhodobém průměru. Vše bylo dáno deštivým létem a podzimem. Zima byla velmi slabá &#8211; byly velmi slabé zásoby vody ve sněhu ze sezony 2019/2020. To jsme dohnali vlastně až v srpnu. Protože však v Jeseníkách deštivé počasí pokračovalo celý podzim až do konce roku dopadlo vše tak, jak dopadlo,&#8220; řekl Zachoval.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zatím údaje o výrobě elektřiny za celý rok 2020 nezveřejnil. V předloňském roce činila celková výroba elektřiny v Česku 86.988 GWh. Vodní zdroje přispěly asi 2000 GWh, tedy zhruba 2,3 procenta, z toho výroba malých vodních zdrojů do deseti megawattů tvořila zhruba polovinu. Cech malých vodních elektráren na svém <a target="_blank" href="http://www.cechmve.cz/">webu</a> uvádí, že je v něm zaregistrováno 275 malých vodních elektráren o celkovém výkonu 75 megawattů a roční produkci 310 GWh.

Výroba malých vodních elektráren v ČR loni meziročně vzrostla

Spotřeba elektřiny v mrazech, které v posledních dnech zasáhly Česko, stoupla zhruba o 3,5 procenta proti období před nimi. Meziroční srovnání nelze využít, protože loni v únoru ještě v České republice nebyla potvrzena nákaza novým koronavirem a nebyla přijata žádná protiepidemická opatření. ČTK to dnes řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
<blockquote>&#8222;V našich zeměpisných šířkách je obecně v zimě spotřeba elektřiny o 40 procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta. To platí až do přibližně minus deseti stupňů Celsia &#8211; to je mez nasycení a pak již tato úměra neplatí,&#8220; uvedl Kříž.</blockquote>
Velké mrazy byly v Česku celý minulý týden, na některých místech méně než minus 30 stupňů. Mrazivá byla také noc na dnešek. Na Šumavě klesla teplota místy pod minus 30 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo na Rokytské slati, minus 31,3 stupně.
Do mrazivého rána se dnes probudila i Praha, v Kbelích naměřili kolem ráno minus 18,3 stupně. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude dnes přes den mezi minus čtyřmi stupni a nulou.
rdo jw

Elektrické vedení v zasněžené krajině. Autor: Vadik_01

ČEZ: Spotřeba elektřiny v mrazech stoupla o 3,5 procenta

V Jihomoravském kraji je dnes ráno kvůli mrazivému počasí bez dodávek elektřiny asi 13500 domácností. Týká se to jižní části Brněnska, Hodonínska a okolí Znojma. V tiskové zprávě to dnes uvedl Roman Šperňák z energetické společnosti E-ON.
Firma kvůli nepřízni počasí eviduje 14 poruch na linkách vysokého napětí. &#8222;Důvodem těchto poruch je hlavně silná námraza na vodičích, která je zatíží a strhne. Dále se potýkáme s pády stromů do vedení, které nevydržely nápor sněhu,&#8220; uvedl mluvčí. Problémy jsou v jižní části Brněnska, na Hodonínsku a v okolí Znojma. Zbylá část se týká Zlínského kraje. Na Vysočině a v jižních Čechách firma E-ON poruchy nezaznamenala.
Ledovka dnes ochromila i dopravu na jižní Moravě, největší problémy byly ráno na Hodonínsku. Po celém kraji se zpožďují autobusy i vlaky. Některé regionální silnice jsou sjízdné jen se zvýšenou opatrností, některé spoje hromadné dopravy nejezdí. Výjezdy kvůli popadaným stromům či větvím evidují i hasiči.

Na jihu Moravy je kvůli počasí asi 13 500 domácností bez elektřiny

Čína loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je více než trojnásobek kapacity uvedené nově do provozu ve zbytku světa. Vyplývá to z průzkumu výzkumných společností Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Loňský vývoj by tak moho ohrozit krátkodobé cíle Pekingu v ochraně klimatu.
Po očištění o elektrárny vyřazené z provozu se kapacita v čistém vyjádření zvýšila o 29,8 GW. Zbytek světa kapacitu uhelných elektráren o 17,2 GW naopak snížil.
<blockquote>&#8222;Překotná expanze uhelných elektráren je spíše než skutečnou potřebou nové kapacity způsobena zájmem elektrárenských firem a místních samospráv co nejvíce zvýšit investiční výdaje,&#8220; uvedl analytik CREA Lauri Myllyvirta.</blockquote>
Čína loni schválila výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 GW, což je třikrát více než předloni. Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW. To je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu.
Čína si loni vysloužila pochvalu, když prezident Si Ťin-pchin oznámil, že země chce být do roku 2060 takzvaně uhlíkově neutrální. Regulátoři se ale od té doby dostali pod palbu kritiky za to, že řádně nekontrolují uhelné elektrárny, které se považují za hlavní zdroj skleníkových plynů, poznamenala agentura Reuters.

Uhlí

Čína loni spustila více uhelných elektráren než zbytek světa dohromady

Decentralizace, vysoká míra digitalizace, přechod k obnovitelným zdrojům energie, zapojení aktivního zákazníka, ale i integrace trhů, jsou jmenovatelé nové energetiky. Celý sektor prochází dramatickým rozvojem, nebo možná revolucí, nabízí velké příležitosti a otevírá se novým idejím i lidem.
S velikým napětím budeme sledovat, s jakým myšlenkovým proudem tito lidé přijdou a kam se nám společně toto odvětví podaří posunout. Doufejme, že výsledkem bude efektivnější, ekologičtější, a nakonec i uživatelsky příjemnější uspokojení našich energetických potřeb, energetika, kde české a slovenské firmy budou i nadále hrát významnou roli na evropském trhu.
Pojďte s námi opět diskutovat, 25. 2. 2021, tentokrát o budoucnosti obchodování s elektřinou. Navazujeme na úspěšný virtuální kulatý stůl Překompenzace v ČR a SR s dalším tématem! Již teď si můžete na www.csef.cz přečíst úvodní článek Davida Kučery „Energetika ještě nikdy nebyla tak fascinující jako je dnes-dokážeme využít příležitosti, které nabízí?“ na který bude diskuze navazovat!
Kde vidíte největší nové příležitosti v energetice?
Jaké nové obchodní modely byste rádi do energetiky přinesli?
Co by se mělo změnit v legislativě regulující energetiky, aby se nastartoval její další moderní rozvoj?
Na tyto a další otázky budou odpovídat: Michal Dubeň, člen představenstva ZSE Energia a.s., Libor Holub, generální ředitel Bohemia Energy, Michal Hudec, předseda sdružení dodavatelů energií, Martin Ondko, předseda představenstva MAGNA ENERGIA a.s., Jan Palaščák, generální ředitel a předseda představenstva skupiny Amper, a David Kučera, generální sekretář PXE.

Back to the future - Obchodování s elektřinou v 21. století

Nizozemsko předminulý týden zažilo nebývalou situaci, když všechna jeho podmořská kabelová propojení byla postižena výpadkem. Díky relativně vysoké výrobě obnovitelných zdrojů energie však nebyly ohrožený dodávky elektřiny. Dle odborníků však situace zdůraznila potřebu záložních kapacit. 
21. ledna po téměř 16 hodin byl nizozemský trh s elektřinou vůbec poprvé současně odstřižen od Británie, Norska a Dánska z důvodu spolu nesouvisejících poruch všech tří podmořských kabelových vedení, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/dutch-interconnector-outages-pose-backup-capacity-question/1190412?fbclid=IwAR2EnqWb_Dl5vREQ-SWVhsyDoiNKHKC-VVayEXh352_jMcE-RRpDLyeYh5s">uvedl server Montel</a>.
V té době by Nizozemsko dováželo elektřinu z Norska a Dánska, výpadek propojení tak musel být nahrazen jinými zdroji. Naštěstí panovaly příznivé podmínky pro výrobu větrných a solárních elektráren, které tak byly schopny poskytnout dostatek výkonu navíc k výrobě z plynových elektráren. Výsledkem bylo, že událost zůstala do značné míry bez povšimnutí. V případě bezvětří a zatažené oblohy však býval mohl nastat problém.
<figure id="attachment_92347" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935.jpg"><img class="size-full wp-image-92347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-512x366.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-768x548.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-1024x731.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-725x518.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-800x571.jpg 800w" alt="" width="1200" height="857" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
<blockquote>„Podle mého názoru by to mělo být vnímáno jako varování. Import dodávek prostřednictvím propojovacích kabelů znamená, že potřebujeme za a) větší kapacitu propojení a za b) stále potřebujeme zálohu pro takové situace,“ uvedl Hans van Cleef, hlavní ekonom v nizozemské bance ABN Amro.</blockquote>
Ve své nejnovější zprávě o zabezpečení dodávek nizozemský provozovatel přenosové soustavy, společnost TenneT, odhadl, že dovozní kapacita vzroste do roku 2030 na 10 GW, oproti současným 7,8 GW. To podle TenneT, spolu se silným růstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, přinese navýšení dostupného výkonu v zemi.
<blockquote>„Nizozemská vláda v případě potřeby přijme cílená opatření,“ uvedl mluvčí vlády a dodal, že vláda spoléhá na hodnocení výkonové přiměřenosti a bezpečnosti dodávek elektřiny společnosti TenneT, aby určila, zda je třeba zasáhnout. Dodal také, že v souvislosti s výpadky kabelových vedení z předminulého týdne nevznikly obavy o zabezpečení dodávek.</blockquote>
<h2>Výpadek všech tří podmořských propojení</h2>
<a href="https://www.tennet.eu/our-grid/international-connections/norned/">Kabelové propojení Nizozemska s Norskem o délce 580 km, NorNed</a>, s přenosovou kapacitou 700 MW, bylo odpojeno 18. ledna a kvůli opravám zůstane v odstávce až do 11. dubna. Nizozemsko-britské 260 km dlouhé propojovací vedení BritNed o kapacitě 1000 MW je kvůli poruše mimo provoz od 8. prosince, do provozu by mělo být uvedeno 7. února.
Kabelové vedení COBRAcable s přenosovou kapacitou 700 MW propojující Nizozemsko s Dánskem bylo mimo provoz kvůli poruše kabelu od září loňského roku do 8. ledna, <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/cobracable-back-in-operation-on-january-8/">kdy byly opravy dokončeny</a>. 21. ledna však došlo k další prozatím <a href="https://www.tennet.org/english/bsmailfax/20210121_054119_Reduction_COBRA_intraday_capacity.html">blíže nespecifikované poruše.</a>
<figure id="attachment_50695" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1078px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png"><img class="size-full wp-image-50695" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png 1078w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-512x216.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-768x323.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-1024x431.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-725x305.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-800x337.png 800w" alt="Nové 700MW vedení mezi Nizozemskem a Dánskem. Zdroj: TenneT" width="1078" height="454" /></a><figcaption class="wp-caption-text">700MW vedení mezi Nizozemskem a Dánskem. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Společnost TenneT uvedla, že je proti finančním dopadům neplánovaných poruch kabelových vedení pojištěna.
<blockquote>„Minulý týden to byla pro Nizozemsko celkem extrémní situace. Určitě to ukazuje, že i podmořské kabely mají určitá rizika, která je třeba vzít v úvahu při určování tzv. snížené kapacitu propojovacích vedení,“ uvedl nizozemský manažer v oblasti obchodování s energií.</blockquote>
Tzv. snížená kapacita je hodnota přenosové kapacity propojovacího vedení, která udává dlouhodobě očekávanou importní kapacitu vedení v době vysokého zatížení soustavy.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Současný výpadek všech tří nizozemských podmořských propojení vyvolává otázku nad potřebou záložních kapacit

S růstem instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích v Německu každoročně stoupá i jejich výroba, avšak jejich potenciál není plně využíván. Příčinou je pomalý rozvoj přenosové soustavy, který zaostává za tempem výstavby zejména větrných elektráren. V roce 2019 tak nemohlo být ke spotřebitelům přeneseno bezmála 6,5 TWh elektrické energie z OZE, kterou zdroje nemohly vzhledem k síťovým omezením vyrobit.
Přestože se Německu v posledním desetiletí dařilo intenzivně rozvíjet využívání obnovitelných zdrojů, kvůli omezením v energetické infrastruktuře musí být v určitých chvílích s ohledem na stabilitu sítě omezována jejich výroba. To se týká téměř výhradně větrných elektráren, které jsou budovány především na severu země s ohledem na příznivé povětrnostní podmínky.
Podle <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Mediathek/Berichte/2020/Monitoringbericht_Energie2020.pdf" target="_blank" rel="noopener">zprávy německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) o stavu tamního energetického sektoru v roce 2019</a> vzrostl objem nevyrobené elektřiny v obnovitelných zdrojích na rekordní úroveň. Zatímco v roce 2018 se jednalo o téměř 5400 GWh, v roce 2019 tato hodnota meziročně vzrostla o 20 % na přibližně 6480 GWh. Na začátku minulé dekády se jednalo pouze o 126 GWh. Přestože se hodnota může zdát na první pohled vysoká, podle regulátora bylo ke spotřebitelům dodáno na 97 % z celkové možné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Omezována je výroba zejména v případě větrných elektráren, které se na celkovém nevyrobeném objemu podílely z více než 96 %. Podle regulátora bylo jednou z hlavních příčin tak vysokého meziročního nárůstu větrné počasí během prvního čtvrtletí.  U solárních elektráren byl objem nedodané elektřiny s 2,7% podílem výrazně nižší. Výroba musela být omezována například i u kogeneračních elektráren, nicméně se jednalo o pouhých 0,87 GWh, tedy méně než 0,1 % z celkového objemu.
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova