Provozovatel přenosové soustavy spustil začátkem roku 2021 na svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu. Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
Společnost ČEPS přijímá žádosti o sdělení o poloze sítí, o stanovisko do řízení a o souhlas s činností v ochranném pásmu v elektronické podobě, kromě tradiční „papírové“, již od roku 2012. V nedávné době učinila v digitalizaci procesu vyjadřování další významný krok – aplikaci příjmu žádostí zmodernizovala a 1. ledna 2021 ji spustila na svých webových stránkách pod názvem Vyjadřovací portál.
<figure id="attachment_91970" class="wp-caption alignleft" style="width: 1517px;"><img class="size-full wp-image-91970" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg 1517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-512x190.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-768x286.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-1024x381.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-725x270.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-800x297.jpg 800w" alt="Nový vyjadřovací portál od ČEPS, a.s." width="1517" height="564" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový vyjadřovací portál od společnosti ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
Podání žádosti přes nový Vyjadřovací portál probíhá vyplněním potřebných údajů v šesti jednoduchých krocích. Pokud nenastane střet s technickou infrastrukturou či rozvojovým záměrem ČEPS, obdrží žadatel automatické vyjádření na kontaktní e-mail do 15 minut. V případě uvedeného střetu automaticky připravené vyjádření kontrolují a e-mailem odesílají příslušní pracovníci ČEPS. Zcela tak odpadá zasílání vyjádření „papírovou“ formou. Postupem podání žádosti uživatele portálu provede video návod.
<blockquote>„Zavedením Vyjadřovacího portálu jsme urychlili a zefektivnili proces podávání a vyřizování žádostí. Přijaté žádosti jsou zpracovávány i nadále zdarma a v neomezeném počtu, portál navíc přináší řadu výhod, jako jsou rozšířené možnosti lokalizace a zakreslení zájmového území či automatická detekce parcel dotčených zakresleným polygonem. V případě registrace uživatele se pak výrazně zrychlí zadávání dalších žádostí,“ říká ředitel sekce Správa energetického majetku ČEPS Jiří Hrbek.</blockquote>
Podatelna Vyjadřovacího portálu je k dispozici na webových stránkách <a href="http://www.ceps.cz">www.ceps.cz</a> v záložce Pro veřejnost (přímý odkaz <a href="https://vp.ceps.cz/">https://vp.ceps.cz/</a>).

Společnosti

ČEPS spustila nový Vyjadřovací portál

V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Celkový výkon větrných elektráren v Česku podle komory na konci loňského roku zůstal na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020 &#8211; průměr celé EU u větrné elektřiny přitom činí 15 procent spotřebované elektřiny, uvedla komora.
<blockquote>&#8222;V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považované za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů,&#8220; řekl dnes Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.</blockquote>
Komora OZE dále uvedla, že z dostupných informací vyplývá, že loni byla v Česku uvedená do provozu jedna malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavená technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený komorou. &#8222;Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,&#8220; uvedl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
<figure id="attachement_24671" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg" alt="MVE Dobrohošť" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fovotoltaických elektráren pak loni podle komory přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Více než polovinu nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do deseti kilowatt. Podobná čísla už na začátku ledna prezentovala Solární asociace. Tahounem české fotovoltaiky se podle jejího šéfa Jana Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý, větší pozemní solární elektrárna opět nebyla postavená ani jedna.
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren hlásí slabší zájem firmy instalující tepelná čerpadla, uvedla dnes dále Komora OZE. Předloni jich bylo na český trh dodáno zhruba 23.000, za rok 2020 se očekává nárůst kolem nuly až deseti procent, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.
Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory &#8211; omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpané, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací, a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Elektřina

Komora: V ČR loni nebyla zprovozněna žádná větrná elektrárna, vodní pouze jedna

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-update/">v pátek vydalo zprávu</a> detailněji popisující události, které v soustavě nastaly.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho bylo ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření (tj. snížení výkonu výrobních jednotek) za účelem stabilizace frekvence. Frekvenční odchylka v jihovýchodní oblasti byla stabilizována na +0,1 Hz od jmenovité frekvence 50 Hz v 15:05 SEČ, tedy zhruba po hodině od oddělení obou oblastí.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav v kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a style="font-size: 1.125rem;" href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
<h2>Důvod události je stále předmětem vyšetřování</h2>
V souladu s ustanoveními <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">rámcového pokynu pro provoz elektroenergetických přenosových soustav</a> probíhá podrobné vyšetřování události. To zahrnuje komplexní analýzu velkého počtu real-time záznamů z ochranných zařízení a dalších prvků. ENTSO-E zveřejní výsledky tohoto šetření, jakmile bude analýza dokončena.
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

ENTSO-E: Incident z 8. ledna neohrozil bezpečnost provozu. Dodávky byly přerušeny pouze pro malou část odběratelů

Ve čtvrtek o půlnoci byla odstavena portugalská uhelná elektrárna Sines. Nyní v Portugalsku zbývá pouze jedna další uhelná elektrárna Pego, která má být uzavřena na podzim. Potom se Portugalsko stane čtvrtou Evropskou zemí, která nebude vyrábět elektřinu z uhlí.
Portugalská energetická společnost EDP oznámila v červnu minulého roku, že chystá uzavřít tamní uhelnou elektrárnu Sines o instalovaném výkonu 1296 MW již v roce 2021, o dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugal-on-track-to-become-coal-free-by-year-end/">EURACTIV</a>, od dnešního pátku je elektrárna definitivně mimo provoz.
Tím zůstal v <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/portugalske-predsednictvi-evropsky-klimaticky-zakon-dohled">Portugalsku</a> v provozu pouze jediný uhelný zdroj, elektrárna Pego. A i tato uhelná elektrárna má být odstavena v listopadu tohoto roku. Dle enviromentální neziskové a nevládní organizace Europe Beyond Coal se tak Portugalsko stane čtvrtou evropskou zemí po Belgii (2016), Rakousku (2020) a Švédsku (2020), která po podepsání pařížské klimatické dohody ukončí výrobu elektřiny z uhlí.
<blockquote>„Během čtyř let se Portugalsko posunulo od hrubé představy ohledně opuštění uhlí do roku 2030 ke konkrétním plánům být bez uhlí do konce letošního roku,“ sdělila Kathrina Gutmanová z Europe Beyond Coal.
„Země jako je Německo, Česká republika či <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-planuje-statni-podporu-uhli-az-roku-2049">Polsko</a>, které se zavázaly nebo plánují odklon od uhlí dlouho po roce 2030, by si měly poznamenat: nestanovením ambiciózního vyřazování uhlí budete jenom neustále dohánět, protože k němu stejně dojde.“</blockquote>
Uhelná elektrárna Sines emitovala v průměru 12 % portugalských emisí skleníkových plynů.
<h2>Evropský odklon od uhlí</h2>
Rozhodnutí EDP o urychlení uzavření uhelné elektrárny je údajně „přirozený následek procesu transformace energetiky“, který je v souladu s uhlíkovými cíli Evropské Unie.
I další země mají naplánovaný odklon od uhlí v příštích letech (dle Europe Beyond Coal): Francie (2022), Slovensko (2023), UK (2024), Irsko (2025) a Itálie (2025).
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Portugalsko ke konci roku uzavře svoji poslední uhelnou elektrárnu

I v letošním roce bude v USA pokračovat trend růstu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které tak opět zaujmou první příčky na poli nově instalovaného výkonu. Oproti posledním rokům se však více do popředí dostávají bateriové systémy. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zprovozněn třetí blok jaderné elektrárny Vogtle, jediné jaderné elektrárny ve výstavbě v USA.
Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46416" target="_blank" rel="noopener">v letošním roce očekává růst instalovaného výkonu ve velkých, takzvaných utility-scale elektrárnách (o výkonu vyšším než 1 MW) o bezmála 40 GW</a>. Většinu nového výkonu mají tvořit solární a větrné elektrárny, a to celkem 70 %. Ke slovu se v poslední době začínají dostávat i velké bateriové systémy, které by letos měly tvořit více než desetinu nového výkonu. Posledních 20 % připadá především na plynové zdroje a jeden nový jaderný blok, Vogtle 3.
<figure id="attachment_91832" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91832" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x212.png 512w" alt="Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Letošní rok by měl být z pohledu nového výkonu ve velkých solárních elektrárnách opět rekordní. Na základě informací od developerů těchto zdrojů by letos měl jejich instalovaný výkon vzrůst o 15,4 GW, tedy zhruba o čtvrtinu více ve srovnání s loňskými 12 GW. Více než polovina z tohoto výkonu má být dle agentury soustředěna do pouhých 4 států – Texas (28 %), Nevada (9 %), Kalifornie (9 %) a Severní Karolína (7 %). Další 4,1 GW instalovaného výkonu by dle odhadů EIA měly zařídit menší fotovoltaické elektrárny.
Zatímco v případě solárních elektráren se očekává další růst, v případě větrných elektráren současné plány naznačují růst výkonu pro letošní rok na úrovni 12,2 GW. V loňském roce přitom podle předběžných dat byly v USA uvedeny do provozu větrné elektrárny o celkovém výkonu 21 GW. I letos mají větrné parky růst především ve střední části USA, přičemž více než polovina nového výkonu má vyrůst ve státech Texas a Oklahoma. V Oklahomě má být rovněž zprovozněn letošní největší větrný park Traverse o instalovaném výkonu 999 MW.
<figure id="attachment_91833" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91833" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x217.png 512w" alt="" width="725" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Geografické rozložení letošního očekávaného růstu instalovaného výkonu ve velkých elektrárnách v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Pro letošní rok EIA očekává prudký růstu výkonu ve velkých bateriových systémech, přičemž s letošními 4,3 GW by se měl zčtyřnásobit. Velké bateriové systémy jsou podle agentury stále častěji instalovány v kombinaci se solárními a větrnými elektrárnami, což táhne jejich výstavbu. V americkém státě Florida má letos zahájit provoz největší bateriový systém světa napájený elektřinou ze solárních elektráren, Manatee Solar Energy Center o výkonu 409 MW a kapacitě 900 MWh.
Zbylých 20 % z předpokládaného nového výkonu mají z většiny zařídit plynové zdroje. Pro letošní rok EIA dle plánu developerů očekává zprovoznění plynových zdrojů o celkovém výkonu 6,6 GW, přičemž 3,9 GW připadá na paroplynové elektrárny. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zahájen provoz třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle o výkonu 1,1 GW.

I letos by většinu růstu výkonu měly v USA tvořit solární a větrné elektrárny, větší část trhu si ukrajují i baterie

Polsko zaznamenalo v roce 2020 rekordní hodnotu čistého dovozu elektrické energie ve výši 13,2 TWh, a to i přesto, že spotřeba elektrické energie klesla v důsledku opatření spojených s pandemií COVID-19 meziročně o 2,3 %. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/011421-polands-2020-power-demand-down-23-imports-at-new-record" target="_blank" rel="noopener">Uvedl to zahraniční server Platts s odkazem na data zveřejněná polským provozovatelem přenosové soustavy PSE</a>.
Spotřeba elektrické energie v Polsku klesla v loňském roce meziročně o 2,3 % na 165,5 TWh. Uvedený pokles nezvrátil ani prosincový nárůst spotřeby o 4,3 % ve srovnání s prosincem 2019. Nicméně meziroční růst spotřeby v listopadu a prosinci ukázal, že dopad pandemie COVID-19 na spotřebu elektřiny v zimních měsících není v Polsku tak výrazný.
Na straně výroby zazanamenalo Polsko meziroční pokles o 4 % na 152,3 TWh, což v finále vedlo k rekordní hodnotě čistého importu elektřiny ve výši 13,2 TWh. Import tak pokryl téměř 8 % spotřeby elektřiny. Pro srovnání, v roce 2019 to bylo 6,3 %.
<h2>Pokles podílu uhelných elektráren</h2>
Podle zveřejněných dat došlo loni v Polsku k poklesu podílu uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny o tři procentní body na 72 %. V prosinci však došlo k téměř 11% meziročnímu nárůstu podílu černouhelných elektráren.
Meziroční růst podílu na celkové výrobě elektřiny loni v Polsku zaznamenaly větrné elektrárny, jejichž podíl činil 9,3 % (v roce 2019 to bylo 8,8 %), elektrárny spalující zemní plyn s 9,1 % podílem (v roce 2019 to bylo 7,6 %) a také ostatní obnovitelné zdroje (zejména fotovoltaické elektrárny) s 1,4% podílem (v roce 2019 to bylo 0,3 %).
Zdroj úvodní fotografie: pxhere.com

Energetika v zahraničí

Polsko dovezlo v loňském roce rekordní množství elektrické energie

Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni meziročně poklesla o 19 %. Důvodem byly nízké ceny paliv, nízká poptávka po elektřině a vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE). <a href="https://www.ewi.uni-koeln.de/de/news/ewi-merit-order-tool-2021/">Informaci uvedl</a> Institut energetické ekonomie (EWI) při univerzitě v Kolíně nad Rýnem.
Průměrná cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu v loňském roce dosáhla 30,47 EUR/MWh, což je o 7 EUR/MWh nebo o 19 % méně než v roce 2019. Svého minima cena dosáhla v dubnu, kdy se Německo nacházelo ve svém prvním lockdownu.
<figure id="attachment_91659" class="wp-caption alignnone" style="width: 648px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png"><img class="size-full wp-image-91659" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png" sizes="(max-width: 648px) 100vw, 648px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png 648w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020-512x300.png 512w" alt="" width="648" height="380" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu. Zdroj: EWI</figcaption></figure>
<h2>Pokles spotřeby</h2>
Opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19 významně ovlivnily spotřebu elektřiny v Německu, ta se v konečném součtu za rok 2020 podle EWI snížila o 3,2 % (16 TWh). Spotřeba poklesla zejména v dubnu v době prvního lockdownu, zůstala však i v dalších měsících nízká. Teprve v srpnu se spotřeba zotavila na úroveň předchozího roku. Druhý lockdown, který započal v listopadu a pokračuje dodnes, měl v roce 2020 pouze malý vliv na spotřebu elektřiny.
<h2>Nižší náklady na palivo</h2>
V důsledku celosvětového poklesu poptávky vlivem opatření proti pandemii COVID-19 došlo v roce 2020 k poklesu cen energetických paliv. Ceny plynu se již v roce 2019 dostaly pod tlak kvůli vysoké nabídce. V roce 2020 však dosáhly nových minim, vlivem poklesu spotřeby plynu, mírné zimě, která omezila spotřebu v teplárenství, a měla tak za následek <a class="sc-16wd66l-13 cYrlXM" href="https://oenergetice.cz/plyn/evropske-zasobniky-jsou-konci-zimy-rekordne-plne-predzvesti-nizkych-cen-plynu">rekordní zaplnění zásobníků po zimě</a>, a vysokého dovozu, a to jak ve formě LNG, tak prostřednictvím plynovodů.
Evropská energetická burza (EEX) od 1. října 2020 dokonce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/burza-eex-umozni-spotovych-trzich-zaporne-ceny-plynu">začala umožňovat záporné ceny</a> na svých spotových trzích se zemním plynem.
Cena evropských emisních povolenek (EUA) se v důsledku snížené hospodářské aktivity v dubnu rovněž propadla, ale <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/experti-vyvoj-na-trhu-emisnich-povolenek-byl-letos-nejzajimavejsi-vubec">díky rychlému oživení</a> zůstala v průměru za celý rok stabilní.
Nižší ceny paliv snížily mezní náklady elektráren, změnilo se i pořadí elektráren v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> a tím i  posloupnost jejich nasazování pro výrobu elektřiny.
<blockquote>„Vzhledem k poklesu cen paliv se merit order u  konvenčních elektráren v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 ještě výrazněji vyrovnal. Paroplynové elektrárny těžily z nízkých cen zemního plynu a dostaly se v některých okamžicích v pořadí, v jakém byly využívány, dokonce před hnědouhelné elektrárny, “ uvádí Dr. Simon Schulte, manažer v EWI.</blockquote>
<h2>Vyšší výroba OZE</h2>
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2020 meziročně vzrostla o přibližně 9,2 TWh. Výroba pevninských větrných elektráren  vzrostla o 3,5 %, v případě větrných elektráren na moři to bylo dokonce 11,1 %. Výroba fotovoltaických elektráren si připsala  9,3 %.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Rychlé zprávy

Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni poklesla téměř o pětinu

Spotřeba elektřiny především ve druhé polovině loňského roku naznačuje, že českou ekonomiku nepostihne tak velký pokles, jak signalizuje například meziroční porovnání hrubého domácího produktu (HDP). ČTK to dnes sdělila společnost Amper Meteo, jejíž odborníci spotřebu a výrobu elektřiny v Česku dlouhodobě sledují.
<blockquote>&#8222;Například meziroční propad HDP o pět procent ve třetím čtvrtletí je mnohem vyšší než pokles spotřeby elektřiny, který proti stejnému období roku 2019 činil pouhých 1,8 procenta,&#8220; řekl dnes Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, které je Amper Meteo součástí.</blockquote>
Připustil, že na spotřebě elektřiny se v tomto období mimo jiné zřejmě projevilo mírně chladnější počasí s vyšší oblačností. &#8222;To však nemohlo způsobit tak výrazný rozdíl. Je zde tak solidní pravděpodobnost, že se česká ekonomika přes všechny komplikace prozatím vyhne recesi, tedy mezikvartálnímu poklesu HDP dvě čtvrtletí po sobě,&#8220; dodal Palaščák.
<figure id="attachement_90091" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vedení-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vedení-800x533.jpg" alt="Vedení" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Firma uvedla, že nejvýrazněji klesla spotřeba elektřiny v Česku během jarní vlny pandemie ve druhém čtvrtletí loňského roku. Proti prvnímu čtvrtletí roku tehdy spotřeba klesla o 9,9 procenta, což podle společnosti nepochybně odráží výrazný hospodářský propad.
<blockquote>&#8222;Situace se začala měnit až na začátku prázdnin, kdy meziroční rozdíl činil asi tři procenta. Od té doby nabrala spotřeba vzestupný trend a odchylka se postupně zmenšovala. Ve třetím kvartálu činil průměrný rozdíl minus 1,8 procenta a v posledním kvartálu již jen minus jedno procento,&#8220; uvedla Amper Meteo.</blockquote>
Firma <a target="_blank" href="https://www.ampermeteo.cz/">Amper Meteo</a> dodává předpovědi počasí a z nich odvozené specializované produkty pro energetiku a zemědělství. Zaměřuje se hlavně na predikce výkonů solárních a větrných elektráren. Dále zpřesňuje předpovědi teploty vzduchu pro teplárenství a je schopna s ohledem na predikované meteorologické prvky předpovídat spotřebu energie. Pro zemědělství zajišťuje předpovědi počasí s hlavním důrazem na srážkové a teplotní poměry následujícího období.

Amper: Spotřeba elektřiny naznačuje, že ekonomika ČR se vyhne recesi

Francouzský provozovatel přenosové sítě, společnost RTE, ve <a href="https://www.reuters.com/article/france-electricity/french-grid-operator-rte-says-power-in-tight-supply-on-friday-idUSL1N2JI2ZO">čtvrtek vyzval veřejnost ke snížení páteční spotřeby elektrické energie</a>. Důvodem byly očekávané nízké venkovní teploty, které vedly ke snížení dostupné výkonové rezervy.
RTE ve svém<a href="https://www.rte-france.com/actualites/rte-incite-les-francais-reduire-leur-consommation-delectricite-le-8-janvier-2021"> prohlášení</a> mimo jiné zdůraznila, že se na pátek neplánovaly žádné výpadky. Důvodem pro výzvu byla snaha společnosti zajistit bezpečnost dodávek elektrické energie. Vzhledem k očekávanému poklesu venkovních teplot o 4 až 5 stupňů pod sezónní normy RTE předpovídala, že páteční zatížení elektrizační soustavy dosáhne maxima 88 000 MW. RTE sice očekávala, že výroba měla být dostatečná pro pokrytí spotřeby, a měla činit 88 200 MW, výkonová rezerva by však činila pouhých 200 MW.
<blockquote>„RTE podniká všechny kroky pro zajištění dodávek elektřiny a vyzývá občany, aby snížili svou spotřebu elektrické energie v pátek 8. ledna mezi 7 a 13 hodinou.“ – Z prohlášení RTE</blockquote>
RTE proto vyhlásila červený stupeň na svém portálu MonEcowatt.fr a vyzvala veřejnost ke snížení své spotřeby. RTE uvedla příklad, že pokud by každý občan zhasl žárovku, bylo by dosaženo úspory spotřeby ve výši 600 MW. <a href="https://www.monecowatt.fr/ecogestes">Mezi doporučeními je také například výzva aby si lidé nenabíjeli své mobilní telefony v době od 8:00 do 13:00  a od 17:30 do 20:30.</a>
RTE se tímto způsobem snažila vyhnout nutnosti využít dalších mechanizmů, jako je například přerušení spotřeby velkých průmyslových odběratelů, snížení napětí v distribuční síti o 5 %, a v krajních případech i tzv. „load shedding“, čili organizované dočasné lokální omezování dodávek elektřiny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1610166071.json“}
<h2>Další důsledek pandemie</h2>
<a href="https://www.monecowatt.fr/#hiver20-21">Podle RTE je letošní zima i kvůli pandemii bezprecedentní situací</a>, která si vyžádá zvýšenou pozornost pro zabránění výpadků dodávek.
Pandemie podle RTE například způsobila zpoždění pravidelných odstávek francouzských jaderných elektráren. Ty jsou zpravidla plánovány, pokud možno, na letní období, kdy je spotřeba elektrické energie nejnižší. Pandemie zároveň snížila celkové instalace nových obnovitelných zdrojů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://imagegallery.tvo.fi/main/thumbnailview/fc=42%3A4">TVO</a>