Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Obnovitelné zdroje

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných statistik</a> poklesla celková výroba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 % na 86,9 TWh, nejnižší hodnotu pro toto období ze zveřejněných dat. Nejnižší hodnoty dosáhl také podíl elektráren spalujících uhlí a zemní plyn na celkové výrobě elektřiny, který dosáhl 35,2 %, kdy důvodem byl zejména meziroční 26% pokles výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn.
Celkově dosáhla výroba elektřiny ze zemního plynu 27,3 TWh a měla tak 31% podíl na celkové výrobě elektřiny. Ve stejném období roku 2019 byl podíl těchto elektráren 42 %.
Pokles výroby elektřiny ze zemního plynu byl vykompenzovaný výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, která vzrostla meziročně o 35 % na 28 TWh, přičemž za naprostou většinou uvedeného nárůstu stojí větrné elektrárny.
<figure id="attachment_85215" class="wp-caption aligncenter" style="width: 630px;"><img class="size-full wp-image-85215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg" sizes="(max-width: 630px) 100vw, 630px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg 630w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk-512x301.jpg 512w" alt="Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii" width="630" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</figcaption></figure>
<blockquote>„Podíl elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů v Q1 2020 opět vzrostl až na rekordní hodnotu 62,1 %. Bylo to způsobeno rekordním podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož podíl elektřiny vyrobené z jaderných elektráren klesl na 15,1 %. Výroba z jádra byla kromě nižší poptávky po elektřině a vyšší výroby z obnovitelných zdrojů ovlivněna také odstávkami. Během uvedeného období byla dokončena odstávka na bloku Heysham 1, pokračovaly odstávky na blocích Dungeness B, Hunterson B a Heysham 2 a začala odstávka na Hinkley Point B,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Celková výroba elektřiny z jaderných elektráren klesla z výše uvedených důvodů meziročně o 5,8 % na 13,1 TWh.

Emise CO2

Spojené království: Podíl bezuhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v Q1 rekordních 62 %

V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.lichtblick.de/presse/news/2020/06/18/14-gro%C3%9Fst%C3%A4dte-im-solarcheck-deutsche-metropolen-hinken-beim-solarausbau-hinterher/">říká nová studie</a>. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.
Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.
Obecně nebyly v žádném z měst instalovány solární panely na více než polovinu střech. Nejlépe se umístila města Norimberk, Hannover a Lipsko, která se jako jediná k této hranici přiblížila. Jednalo se ale spíše o výjimky a v nejhorším Hamburku pokrývaly solární panely pouhých sedm procent střešních ploch.
<figure id="attachment_38056" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-38056" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg 800w" alt="" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Střešní solární panely</figcaption></figure>
Potenciál střešních fotovoltaických elektráren je nezanedbatelný a zatím dostatečně nevyužitý.  V rámci celého Německa by na střechách mohly vyrůst elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 260 GW, což je přibližně pětinásobek dnešního výkonu. Například v Berlíně by mohly každý rok přibýt střešní elektrárny schopné vyprodukovat až 49 GWh ročně. To by stačilo na pokrytí spotřeby šestnácti tisíc domácností. V Česku se <a href="https://www.solarniasociace.cz/aktuality/20190107_oponentni-posudek-k-nkep-pro-fve.pdf">potenciál fotovoltaiky na budovách</a> odhaduje na 39 GW.
<h2>Střešní FVE se v ČR těší rostoucí oblibě</h2>
Právě v Česku se střešní fotovoltaické elektrárny těší stále větší oblibě. Jejich nespornou výhodou je blízkost ke koncovým spotřebitelům, kdy jsou často schopny pokrýt zásadní část spotřeby firem a domácností. Výkyvy v produkci jsou pak řešeny pomocí přídatných baterií.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarnich-elektraren-v-cr-loni-pribylo-1-dvojnasobek-oproti-roku-2018">V roce 2019</a> byly v ČR instalovány solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 25 MW, z nichž naprostá většina byla umístěna právě na střechách. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cez-letos-zapojil-o-polovinu-vic-stresnich-fotovoltaik-nez-loni">Za prvních pět měsíců roku 2020</a> pak došlo k meziročnímu nárůstu instalovaných elektráren o polovinu. Může za to zejména program Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a programy ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele.

Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren

Norská vláda navrhla v pátek sadu opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny. Reaguje tak na sílící protesty proti rozvoji větrných elektráren, kdy environmentální aktivisté obviňují některé developery z toho, že staví větší turbíny, než jaké byly původně schváleny, a upozorňují na dopady na vzhled krajiny a nebezpečí pro ptactvo. 
Instalovaný výkon norských větrných elektráren se od roku 2017 více než zdvojnásobil na současných 2,7 GW a developeři připravují řadu projektů, které se snaží uvést do provozu předtím, než v příštím roce skončí současný režim podpory těchto zdrojů.
V loňském roce dosáhla výroba elektřiny z norských větrných elektráren rekordních 5,2 TWh, což znamenalo téměř 4% podíl na celkové výrobě elektřiny, kterou obstarávjí téměř výhradně vodní elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592633837.json“}
Prudký rozvoj větrných elektráren v posledních letech přinesl také rostoucí opozici obyvatelstva proti jejich dalšímu rozvoji. Norská vláda reagovala přípravou několika opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny.
<blockquote>„V budoucnu umožníme omezený a více rozumný rozvoj větrných elektráren než ten, který vidíme nyní…To však neznamená, že rozvoj větrných elektráren skončí… Elektřina z větrných elektráren bude hrát roli v našem elektroenergetickém systému i v budoucnosti,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-windpower/norway-to-slow-down-onshore-wind-power-developments-idUSKBN23Q28H" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle zahraničního serveru Reuters norská ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová</a>.</blockquote>
Návrhy vlády, které musí schválit norský parlament, zahrnují například stanovení přínějších pravidel pro výšku turbín, zkrácení doby realizace projektu či opatření zajišťující ekonomickou životaschopnost projektů.
Norská vláda podle Reuters dále uvedla, že nová pravidla budou více brát v potaz vliv větrných elektráren na vzhled krajiny, chov sobů či názor místních municipalit při schvalování nových projektů.

Norská vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren

Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>

Přenos elektřiny

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Plánovaný samostatný britský trh pro obchodování s emisemi CO2 by v případě nenapojení na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">evropský systém EU ETS</a> mohl mít problémy s likviditou vedoucí k prudkým cenovým výkyvům. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060920-liquidity-could-be-issue-in-standalone-uk-carbon-market-trader?fbclid=iwar0v-7uhqouqfzpy3veyxa3pxqde-qvqnw_vfozokdg3mwlevmzcc0c_zg0" target="_blank" rel="noopener">Podle tradera z poradenské firmy Redshaw Advisors Toma Lorda</a> by navíc energetické společnosti mohly mít problémy při zajišťování budoucích prodejů elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-pokracuje-pripravach-vlastniho-systemu-obchodovani-emisnimi-povolenkami" target="_blank" rel="noopener">Spojené království představilo začátkem června konkrétní obrysy připravovaného samostatného systému pro obchodování s emisemi CO2 (UK ETS)</a>, který by měl být zaveden od roku 2021 v důsledku odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Pokrýval by tak zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.
Prozatím nedořešenou otázkou je budoucí navázání ne evropský EU ETS. Podle Toma Lorda je pro hladké fungování UK ETS propojení s EU ETS nezbytné.
<blockquote>„Myslím, že propojení je v zájmu všech. Hlavním rizikem, pokud se nepropojíme, je, že Spojené království bude mít malý, tenký trh, na kterém mohou nastat problémy s likviditou,“ uvedl Lord.</blockquote>
Lord upozornil, že v Británii již na rozdíl od většiny evropských zemí proběhl přechod z uhlí na zemní plyn, a že tak není příliš velký prostor pro redukci emisí v případě vysokých cen emisních povolenek.
<blockquote>„Existuje tak zajímavý potenciál pro cenové špičky a volatilitu v prvním roce až dvou,“ dodal Lord.</blockquote>
<h2>Potřeba přebytků pro zajištění prodejů elektřiny</h2>
Zahraniční server Platts upozornil na odhady některých analytiků, že i s plánovaným o 5 % nižším ročním stropem pro emise CO2, než který by byl, pokud by Spojené království zůstalo v EU ETS, může dojít k převisu nabídky nad poptávkou, jelikož Británie v posledních letech prudce snížila emise CO2 díky nahrazení uhelných elektráren elektrárnami na zemní plyn a obnovitelnými zdroji.
<blockquote>„Tato analýza však nebere v úvahu potřebu energetických společností zjistit budoucí prodeje elektřiny na až tři roky dopředu,“ uvedl Lord, podle kterého je určitý přebytek povolenek na trhu pro hladké fungování potřeba, jelikož výrobci elektřiny při zajišťování budoucích prodejů elektřiny nakupují forwardové kontrakty jak na paliva, tak na emisní povolenky.</blockquote>

Samostatný britský trh s emisními povolenkami by mohl mít problémy s likviditou

Českým domácnostem by mohly na podzim před příští topnou sezonou zlevnit plyn a elektřina. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají. Míní, že výraznější může být pokles u plynu, jehož konečná cena by mohla klesnout až kolem deseti procent. U elektřiny má být úspora zhruba poloviční. Možný pokles cen opatrně připouští i dodavatelé.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">klesla</a> meziročně o 11,8 procenta na 42,95 eur (asi 1150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ještě výraznější je <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">pokles</a> u plynu, jehož cena se snížila meziročně o více než třetinu na 12,57 eur (337 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Zlevnění energií na burze bylo výrazné a již trvá dostatečně dlouhou dobu, aby dodavatelé mohli reagovat a snížit ceny pro zákazníky. Je však třeba mít na paměti, že koncové ceny elektřiny i zemního plynu jsou kromě burzovních cen ovlivněny dalšími poplatky. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že by se snížení cen na burze kompletně přeneslo do koncových cen pro zákazníky,&#8220; uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.</blockquote>
U elektřiny lze podle něj očekávat snížení ceny pro konečné zákazníky kolem pěti procent, u plynu pak až o pětinu.
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor upozornil, že vývoj burzovních cen se do cen pro domácnosti promítá vždy postupně, obchodníci nyní prodávají za ceny, kterými se zásobili v předstihu loni. &#8222;Nové ceníky se začnou pravděpodobně častěji objevovat na začátku další topné sezony,&#8220; řekl. Uvedl, že cen plynu by zlevnění mohlo činit až nad deset procent, u elektřiny pravděpodobně kolem pěti procent.
<blockquote>&#8222;Někteří dodavatelé už pro své zákazníky připravili různé individuální ceníky, nicméně výraznější změny v cenících energií bychom mohli očekávat na podzim se zahájením topné sezony, případně až s příchodem roku 2021,&#8220; potvrdila analytička portálu Ušetřeno.</blockquote>
cz Markéta Witoszová.
Možnou úpravu cen opatrně připouští i samotní dodavatelé. &#8222;Dá se očekávat, že pokles cen se projeví v koncových cenách pro zákazníky před příští topnou sezonou. Pokud vydrží velkoobchodní ceny nízko, tak by to mohlo být na podzim. Dobrou zprávou už v tuto chvíli je fakt, že zákazníci, kteří topí zemním plynem, by měli mít letošní topnou sezónu trochu levnější. Tato zima byla velmi teplá a spotřeba zemního plynu na vytápění byla často výrazně nižší,&#8220; uvedl mluvčí innogy Pavel Grochál.
<blockquote>&#8222;Komodity pro naše zákazníky nakupujeme průběžně v předstihu jednoho i více let tak, abychom zákazníky ochránili před prudkými výkyvy volatilních velkoobchodních cen. Pokles je tak možný do cen promítnout až s určitým zpožděním, a pokud ceny vydrží níže delší dobu. U některých fixovaných produktů, jejichž ceny upravujeme pravidelně spolu s vývojem velkoobchodních cen na následující roky, jsme už ale ceníky od června snížili,&#8220; sdělil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Podle mluvčí Bohemia Energy Hany Novotné bude záležet na dalším vývoji. Uvedla, že dalším významným vlivem na cenotvorbu má konkurence a dopady koronavirové krize. &#8222;S tou totiž dodavatelé mohli kvůli propadu spotřeby a dramatickému poklesu cen přijít nejenom o marže, ale realizovat dost významné ztráty z odprodeje elektřiny, kterou měli nakoupenu za ceny kolem 50 eur a na denním trhu museli nespotřebovanou elektřinu odprodávat za ceny mezi 20 a 30 eury,&#8220; dodala.

Komoditní trhy

Plyn a elektřina by mohly zlevnit, ceny na burzách klesají

Hasiči v neděli vyjížděli kvůli následkům bouřky a přívalových dešťů k 856 případům. Denní průměr za běžný den je přitom 328. Hasiči zejména odčerpávali vodu z domů a silnic, odstraňovali nakloněné a popadané stromy a čistili koryta potoků a řek. Museli také evakuovat lidi ze zaplavených budov. Nejvíce práce měli v Pardubickém kraji. Výjezdů začalo přibývat po poledni. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Studená. Bez dodávek elektřiny bylo v neděli 3500 domácností z řad odběratelů ČEZ, u společnosti E.ON ČTK vývoj zjišťuje.
Hasiči v neděli dopoledne pokračovali v likvidaci následků sobotních bouřek a dešťů. Zhruba kolem poledne začalo přibývat práce kvůli novým bouřkám. &#8222;Největší nárůst výjezdů jsme zaznamenali do 18:00. To hasiči vyjeli celkem k 710 událostem a přesně v 18:00 se v jednu chvíli řešilo přes 170 událostí. Pak se již situace začala uklidňovat,&#8220; popsala vývoj Studená.
V neděli odpoledne hasiči evakuovali v Heřmanově Městci na Chrudimsku deset lidí z domova pro seniory, který byl částečně zaplaven vodou z nedalekého zámeckého rybníka. V Načešicích na Chrudimsku evakuovali 17 lidí z území, které bylo ohroženo zaplavením z narušené hráze nedalekého rybníka.
Energetická společnost ČEZ v souvislosti s počasím v neděli večer evidovala bez proudu až 3500 domácností, uvedla na dotaz ČTK mluvčí ČEZ Soňa Holingerová. Bez proudu se ocitly domácnosti především na Karlovarsku, ale také v Ústí nad Orlicí a na Semilsku. Během dne také energetici na požádání preventivně odpojili od dodávek proudu pět obcí z Chrudimska. ČEZ dodávky kompletně obnovil ke 21:00.