Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind

Větrné elektrárny

Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.
Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.
Zákon, který zastřešuje proces odstavení německých jaderných bloků a kompenzace pro jejich provozovatele, již dříve u ústavního soudu úspěšně napadly Vattenfall, RWE i E.ON, a německá vláda jej tak musela přepracovat. Výsledkem byla novela z roku 2018, kterou však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/court-forces-germany-revisit-phase-out-compensation-nuclear-operators" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire (CLEW) Spolkový ústavní soud opět shledal jako protiústavní</a>.
Rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který vyhověl žalobě společnosti Vattenfall, se nicméně nijak netýká samotného nuceného odstavení jaderných bloků a jeho harmonogramu, podle kterého poslední jaderné bloky v zemi ukončí provoz ke konci roku 2022.
Soud se věnoval pouze podmínkám náhrad pro provozovatele, které dle jeho názoru nejsou zcela jasné, a zákon tak není dostatečnou nápravou narušení základního práva provozovatelů na vlastnictví. Podle soudců může výklad některých části zákona vést ke dvojitému snížení náhrad.
Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, jejíž rezort má příslušnou legislativu v gesci, uvedla, že ministerstvo urychleně připraví potřebnou úpravu, která bude v souladu s požadavky ústavního soudu.
<blockquote>„Je jasné, že se dnešní rozsudek netýká vyřazení jaderných zdrojů jako takového, což bylo potvrzeno Spolkovým ústavním soudem již v roce 2016. Jde o marginální záležitosti: pravidlech pro nějaké hypotetické žádosti provozovatelů jaderných elektráren o kompenzace,“ uvedla podle severu CLEW německá ministryně.</blockquote>
Společnost Vattenfall rozhodnutí soudu uvítala s tím, že novelizace zákona by měla zajistit, že obdrží adekvátní náhrady za objem elektrické energie, který nebude moct vzhledem k předčasnému ukončení provozu svých jaderných bloků prodat na volném trhu.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Brunsbüttel, jejíž provoz byl na základě rozhodnutí německé vlády trvale ukončen v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči. Zdroj: Vattenfall

Jaderné elektrárny

Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat

Energetický sektor v USA prochází v posledních letech intenzivní transformací, a to převedším oblast výroby elektrické energie. Uhlí je postupně vytlačováno z trhu plynem a obnovitelnými zdroji, což se projevu znatelným poklesem emisí. Podle dat vládní agentury loni emise spojené s využíváním energie meziročně mírně poklesly, a to pouze díky sektoru elektroenergetiky.
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45836" target="_blank" rel="noopener">Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) v roce 2019 meziročně klesly emise z oblasti dopravy, výroby elektřiny, energeticky náročného průmyslu a komerčního sektoru a domácností o 2,6 %. V roce 2018 přitom emise z těchto odvětví meziročně vzrostly o srovnatelnou hodnotu.
Zatímco emise z dopravy či komerčního sektoru a domácností se v podstatě nezměnily, emise spojené s energeticky náročnou průmyslovou výrobou naopak vzrostly. Za takřka veškerým poklesem tak stál sektor výroby elektrické energie, a to konkrétně změna výrobního mixu.
<figure id="attachment_89666" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-89666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vyvoj-emisi-vybranych-sektoru-v-USA-mezi-lety-1980-a-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vyvoj-emisi-vybranych-sektoru-v-USA-mezi-lety-1980-a-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vyvoj-emisi-vybranych-sektoru-v-USA-mezi-lety-1980-a-2019-512x219.png 512w" alt="Vývoj emisí vybraných sektorů v USA mezi lety 1980 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí vybraných sektorů v USA mezi lety 1980 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Primární příčinou je klesající výroba elektřiny z uhlí, které je postupně nahrazováno zemním plynem, jehož cena v zemi s prudkým růstem těžby v posledních letech klesla, a rozvojem využívání obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren.
S dalším růstem výroby obnovitelných zdrojů tak jejich podíl na výrobě elektřiny spolu s jadernými elektrárnami podle EIA loni dosáhl rekordních 38 %. Se současnou náhradou uhlí plynem se tak Spojeným státům v posledních letech podařilo výrazně snížit průměrnou uhlíkovou náročnost výroby elektřiny. Zatímco v roce 2005 bylo při výrobě jedné megawatthodiny elektřiny vypuštěno průměrně 619 kg CO2, v loňském roce se jednalo o 408 kg.
Celkově emise spojené s využíváním energie v USA podle vládní agentury poklesly od roku 2007, kdy dosáhly svého vrcholu, již o 15 %.
<h1>Těžba uhlí v USA nadále klesá, letos má být nejnižší od roku 1965</h1>
Hlavní příčinou poklesu emisí na padající výroby elektřiny z uhlí, se kterou souvisí o omezování domácí těžby tohoto paliva. Podle agentury <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/produkce-uhli-usa-ma-byt-letos-nejnizsi-od-roku-1965-vyznamne-klesnout-ma-take-vyvoz" target="_blank" rel="noopener">by se v letošním roce měla těžba uhlí v USA meziročně propadnout o čtvrtinu</a>, k čemuž přispěla i koronavirová pandemie.
Podobně by měl klesnout i podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny z loňských 24 % na zhruba 20 %, k čemuž pomohly zejména nízké ceny plynu spojené s globálním poklesem poptávky. V příštím roce by však podle predikcí EIA měl podíl uhlí opět vzrůst na 25 %.

Energetika v zahraničí

Emise spojené s využíváním energie v USA po růstu z roku 2018 loni poklesly

Američtí těžaři v posledních letech intenzivně hledají odbytiště pro svůj plyn, jehož těžba převyšuje poptávku na tamním trhu. Přestože se tamním společnostem nedávno podařilo navázat dlouhodobou spolupráci například ve Vietnamu, v Evropě naráží na komplikace. Poté, co nedávno zkrachovala jednání o dodávkách plynu do Francie, přichází další rána z Irska, kde soud zrušil povolení pro plánovaný LNG terminál, za kterým stojí americký developer.
S prudkým nárůst domácí těžby zemního plynu v posledních letech se američtí exportéři snaží expandovat na zámořské trhy. Příkladem může být jejich aktivita na Vietnamském trhu, kde <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/usa-upevnuji-spolupraci-vietnamem-oblasti-energetiky-zeme-chteji-dodavat-plyn" target="_blank" rel="noopener">americké společnosti během nedávného obchodního fóra uzavřely řadu dohod</a> v oblasti dodávek energetických zařízení a rozvoje infrastruktury, což má USA otevřít cestu pro dodávky plynu.
V hledáčku vývozců je však dlouhodobě i evropský trh, na kterém si developeři exportních terminálů snaží zajistit dlouhodobé kontrakty, které jsou běžně důležitým předpokladem pro jejich vybudování. Dlouhodobý kontrakt na dodávku zkapalněného plynu se snažil vyjednat i americký developer NextDecade ve Francii, avšak <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-tlaci-export-plynu-francie-americky-senator-varoval-macrona-aby-jednani-nezdrazoval" target="_blank" rel="noopener">tamní polostátní energetická společnost Engie vyjednávaní minulý týden ukončila</a>. V tomto případě věci nepomohlo ani varování ze strany amerického senátora.
Další rána pro americké vývozce plynu nyní přichází z Irska, kde soud <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/111020-new-blow-for-us-lng-in-europe-as-irish-court-quashes-shannon-lng-consents" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts vyhověl žádosti environmentálního sdružení Přátelé životního prostředí Irska</a> a zrušil prodloužení plánovacího povolení z roku 2008, které mělo 10letou platnost. Podle sdružení tak bude muset developer projektu nyní o povolení opětovně požádat.
Za projektem v současné době stojí americký developer New Fortress Energy, který práva k projektu odkoupil v roce 2018 od irských investorů. Ti projekt převzali v roce 2015 od americké společnosti Hess. Od roku 2015, kdy Hess projekt prodal, realizace projektu podle Platts vůbec nepokročila, ačkoliv projekt běží již více než 10 let.
<h1>Důležitá podpora vlády je pryč</h1>
Pro realizaci podobných projektů je nejen v Evropské unii důležitá i podpora místní vlády, kterou projekt LNG terminálu Shannon původně měl. V letošním roce se nicméně karta obrátila, jelikož nová vládní koalice, jejíž součástí je i strana zelených, není nakloněna dovozu plynu těženého pomocí frakování břidlic.
<blockquote>
„Nepodporujeme dovoz frakovaného plynu a vypracujeme politické prohlášení, kterým tento přístup zakotvíme. Se směřováním Irska k uhlíkové neutralitě nevěříme, že má smysl rozvíjet LNG terminály na dovoz frakovaného plynu a v souladu s tím odstraníme projekt LNG terminálu Shannon ze seznamu projektů společného zájmu (PCI) v roce 2021,“ uvedla v červnu podle server Platts koalice v programovém prohlášení vlády.
</blockquote>
Jelikož je plánovaný terminál v současné době na seznamu projektů společného zájmu, může jeho developer požádat o čerpání finančních prostředků z evropského programu Connecting Europe Facility. Vyřazení projektu z tohoto seznamu by tak mohlo vést ke zhoršení jeho rentability.
Úvodní fotografie: Švédský LNG terminál v oblasti Nynashamn, autor: Jan Arrhénborg / AGA

Plynárenství

Po Francii Irsko: Další komplikace pro dovoz plynu z USA do Evropy

Španělsko nabízí díky slunečnému počasí a větrnému pobřeží ideální podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Není tak žádným překvapením, že země má v této oblasti velké plány. Tamní vláda se nechala slyšet, že během následujících pěti let plánuje vypsat aukce na podporu výstavbu těchto zdrojů o výkonu přinejmenším 20 GW. Další zdroje by přitom v zemi mohly vyrůst čistě na komerční bázi.
Španělská vláda na začátku měsíce oznámila rámcové plány na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-to-auction-20-gw-green-capacity-by-2025--ministry-/1165061" target="_blank" rel="noopener">Podle zpravodajského serveru Montel</a> by do roku 2025 měly být postupně vypsány aukce na výstavbu obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 19 440 MW.
Primární roli budou hrát solární a větrné elektrárny, pouze malá část celkového objemu připadne na biomasu či další „zelené“ zdroje. V průběhu nadcházejících pěti let by tak v průměru měly být každoročně vypsány aukce na 1,9 GW solárních elektráren, z toho 1,8 GW elektráren fotovoltaických. V případě větrných elektráren se bude jednat o 1,5 GW, na biomasu připadne 60 MW a na ostatní „zelené“ zdroje poté dalších 20 MW.
Do konce letošního roku by přitom podle vládních plánů měly proběhnout aukce na podporu zdrojů o výkonu alespoň 3,1 GW, z čehož 2 GW mají připadnout rovným dílem na větrné a fotovoltaické elektrárny a 80 MW na biomasu. Přesná podoba kalendáře aukcí zatím není známa, jelikož do 18. listopadu ještě bude probíhat konzultační proces.
<blockquote>„Kalendář bude každoročně aktualizován a bude cílit na dosažení cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů, které jsou staveny národním integrovaným energeticko-klimatickým plánem,“ uvedla podle serveru španělská vláda k plánovaným aukcím.</blockquote>
<h1>Španělsko je nejlevnějším trhem pro solární PPA v Evropě, nové aukce tlak na trh ještě zvýší</h1>
Španělsko nabízí v rámci Evropy ideální podmínky pro výstavbu fotovoltaických zdrojů. Podle nedávné analýzy výzkumníků BloombergNEF nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">tamní trh vůbec nejnižší ceny u korporátních dohod o nákupu elektřiny (PPA) ze solárních elektráren</a> ze všech zemí v Evropě.
Nové aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů podle finančního ředitele tamní energetické společnosti Endesa <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/endesa-oznamene-spanelske-aukce-oze-zvysi-tlak-trhu-ppa-dohodami" target="_blank" rel="noopener">však znamenají další ránu pro již oslabený trh</a>, který byl zasažen nízkými cenami elektřiny v důsledku opatření přijatých pro zamezení šíření koronaviru.
Zdroj úvodní fotografie: nationalgrid.com

Obnovitelné zdroje

Španělsko chce během 5 let vypsat aukce pro obnovitelné zdroje o celkovém objemu 20 GW

Cena fotovoltaických panelů v posledních letech výrazně klesala, což umožnilo zásadně snížit náklady na výrobu elektrické energie pomocí solárních elektráren. Masová výroba, která umožnila cenový pokles, si však žádá dostatečný přísun surovin, což v letošním roce pomalu začíná být problémem. Podle největšího výrobce panelů na světě by v příštím roce mohla být výroba skla pro panely o více než pětinu nižší než poptávka, přičemž cena skla již letos prudce vzrostla.
Kromě křemíku je jednou z hlavních surovin pro výrobu fotovoltaických panelů i sklo, které chrání jejich povrch. S rostoucí poptávkou po solárních panelech tak roste i poptávka po surovinách pro jejich výrobu, kterou však nabídka nestačí uspokojovat. Podle serveru Bloomberg <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-11-05/a-glass-shortage-is-threatening-china-s-solar-power-ambitions" target="_blank" rel="noopener">tak v letošním roce cena skla pro výrobu solárních panelů prudce vzrostla</a>, jelikož výrobci jej nestíhají produkovat dostatečně rychle.
Nedostatek skla přichází v době rostoucí popularity bifaciálních panelů, které dokáží elektřinu vyrábět i z odraženého záření, jež dopadá na spodní stranu panelu. Jejich výroba však vyžaduje větší objem skla. Jejich podíl na trhu by přitom podle analytiků společnosti Sunwah Kingsway mohl do roku 2022 vzrůst z loňských 14 % na polovinu.
Hlavní příčinou nedostatku této triviální, avšak zásadní suroviny je rozhodnutí čínské vlády z roku 2018, která neumožnila společnostem navyšovat výrobní kapacitu. Důvodem byly podle serveru Bloomberg obavy z nadbytečné kapacity u energeticky náročného a znečišťujícího průmyslu výroby skla.
<blockquote>„Pokud developeři usoudí, že jsou solární projekty neekonomické, odloží investice do nových projektů, a to stáhne dolů poptávku po solárech. Ziskovost solárních elektráren bez vládních dotací poklesne pod přijatelnou úroveň, pokud budou výrobci skla zvyšovat ceny,“ uvedl Charles Jiang, generální manažer centra správy dodavatelského řetězce u společnosti Longi, výrobce solárních panelů s nejvyšší tržní kapitalizací na světě.</blockquote>
Zástupci Longi a dalších pěti významných společností ze solárního průmyslu se tak setkali se zástupci čínské vlády a apelovali na zrušení restrikcí pro sklářský průmysl, alespoň v oblasti výroby skla pro fotovoltaické panely. Nedostatek skla by podle společností jinak mohl v Číně zastavit další rozvoj solárního průmyslu.
<h1>Cena skla od léta vzrostla o více než 70 %, v příštím roce hrozí jeho nedostatek</h1>
Nedostatek skla se projevuje i na jeho ceně, která od července vzrostla o 71 %. Zatímco dříve cena skla podle Jianga tvořila přibližně 10 % z ceny panelu, nyní se jedná o zhruba 20 %. Situaci však zřejmě nebude možné vyřešit během krátké doby, jelikož výstavba skláren zabere čas.
Podle Jianga by tak v příštím roce mohlo chybět 20 až 30 % potřebného skla, přičemž dostatek potřebných výrobních kapacit zřejmě nebude k dispozici dříve než v roce 2022.
Autor úvodní fotografie: Steve Rainwater

Solární průmysl trápí nedostatek skla na výrobu panelů, jeho cena prudce roste

Spojené státy americké v posledních letech výrazně navýšily domácí těžbu zemního plynu, pro který nyní tamní společnosti hledají nová odbytiště. Jedním z nich by se mohla stát i Francie, avšak tamní energetická skupina Engie vyjednávání o dodávkách plynu v tomto týdnu ukončila. Ještě předtím však jeden ze senátorů USA varoval francouzského prezidenta, že intervence ze strany francouzské vlády s úmyslem potenciální dohodu shodit ze stolu by mohla mít důsledky pro budoucí obchodní vztahy obou zemí.
Břidlicová revoluce otevřela americkým těžařům rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, jejichž těžba v USA v posledních letech výrazně vzrostla. V případě zemního plynu tamní těžba navzdory značnému růstu výroby elektřiny z plynu převyšuje poptávku, a tak společnosti hledají odběratelé i na jiných kontinentech, kam může plyn proudit ve zkapalněné podobě (LNG).
Jedním z takových trhů se v následujících letech může stát Vietnam, kde <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/usa-upevnuji-spolupraci-vietnamem-oblasti-energetiky-zeme-chteji-dodavat-plyn/" target="_blank" rel="noopener">americké společnosti během nedávného obchodního fóra uzavřely řadu dohod</a> v oblasti dodávek energetických zařízení a rozvoje infrastruktury, což má USA otevřít cestu pro dodávky plynu.
Podobně se americká společnost NextDecade, developer terminálu Rio Grande pro vývoz LNG, snažila probojovat na francouzský trh. V jednání byla 20letá dohoda na dodávky zkapalněného plynu s polostátní francouzskou energetickou skupinou Engie o hodnotě 7 miliard dolarů. <a href="https://www.reuters.com/article/usa-france-lng/update-1-u-s-senator-warns-frances-macron-over-gas-exports-deal-delay-idUSL1N2HO4WK" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury Reuters</a> a dalších médií však francouzská vláda údajně požádala Engie o pozdržení podpisu dohody s ohledem na obavy dopadu těžby břidličného plynu na životní prostředí.
Francouzská vláda minulý měsíc rovněž uvedla, že přestane poskytovat státní záruky na projekty spojené s „více znečisťujícími“ formami ropy, včetně břidličné ropy. Od roku 2025 poté státní záruky pro ropné projekty zruší zcela, od roku 2035 má dojít i na zemní plyn. Reakce ze strany představitelů Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat.
<blockquote>„Pokud jsou zprávy pravdivé, tato intervence by mohla mít negativní dopad na budoucí obchod mezi našimi dvěma velkými zeměmi,“ uvedl podle agentury Reuters americký senátor Kevin Cramer v dopise adresovaném prezidentovi Francie Emmanuelu Macronovi.</blockquote>
Podle senátora USA i při rostoucí těžbě plynu postupně snižují emise metanu. Podobný dopis podle Reuters zaslalo Macronovi i 24 členů dolní komory kongresu, ve kterém zmiňují zjištění vládních laboratoří, že vývoz zkapalněného plynu z USA do Evropy údajně zanechává nižší uhlíkovou stopu než dovoz plynu pomocí plynovodů z Ruska.
<h1>Varování se minulo účinkem</h1>
Varování a prosby ze strany amerických zákonodárců se ovšem minuly účinkem, jelikož společnost Engie v tomto týdnu <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/110320-frances-engie-pulls-out-of-talks-for-us-lng-import-deal-with-nextdecade-company" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts oznámila, že vyjednávání s NextDecade ukončila</a>. Kromě francouzské vlády na společnost vyvíjely tlak i ekologické organizace, jelikož by tato dohoda nebyla v souladu s francouzskými klimatickými cíli.
<blockquote>„Engie se rozhodla nepokračovat v obchodních jednáních se společností NextDecade na téma projektu dodávek plynu. Další komentáře nebudeme poskytovat,“ uvedla francouzská společnost ve vyjádření zaslaném serveru S&amp;P Global Platts.</blockquote>
NextDecade podle Platts plánuje učinit konečné rozhodnutí o investici v následujícím roce, harmonogram se však již několikrát změnil. Prozatím developer uzavřel pouze jednu 20letou dohodu se společností BP na odběr 2 milionů tun LNG ročně. Pro rozhodnutí o investici do dvou až tří zkapalňovacích linek by však potřebovala zajistit odběratele pro dalších 9 milion tun ročně.
Autor úvodní fotografie: <a class="mw-redirect" title="User:JoachimKohlerBremen" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:JoachimKohlerBremen" target="_blank" rel="noopener">JoachimKohlerBremen</a>

USA tlačí na export plynu do Francie: Americký senátor varoval Macrona, aby jednání nezdržoval

Spojené státy americké v posledních letech intenzivně navyšují těžbu zemního plynu, se kterou roste i jeho vývoz na zahraniční trhy. U příležitosti Indo-pacifického obchodního fóra tak americké společnosti uzavřely s obchodními partnery z Vietnamu a dalších asijských zemí řadu dohod v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, které mají USA rovněž otevřít cestu k dodávkám zemního plynu.
Většina z uzavřených dohod <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102920-us-boosts-energy-infrastructure-push-in-vietnam-with-raft-of-lng-to-power-deals" target="_blank" rel="noopener">se podle serveru S&amp;P Global Platts</a> týká již stávajících projektů v různých fázích. Vietnam se v současné době potýká s klesající domácí těžbou plynu, která by mohla být překážkou pro tamní intenzivní hospodářský růst. Dohody podle serveru zahrnují zejména projekty v oblasti dodávek energetických zařízení či financování rozvoje energetické infrastruktury, což Spojeným státům rovněž pomůže s exportem zkapalněného zemního plynu (LNG) na Vietnamský trh.
Příkladem může být podpis memoranda o porozumění mezi dceřinou společností americké ExxonMobil, japonským výrobcem elektrické energie JERA a městem Hai Phong ležícím na vietnamském pobřeží o integrovaném LNG-to-power projektu. <a href="https://www.jera.co.jp/english/information/20201028_545" target="_blank" rel="noopener">Společnosti se se zástupci města domluvily na rozšíření spolupráce v prozkoumání příležitostí rozvoje tamního trhu s plynem</a>, včetně výstavby terminálů na dovoz LNG a plynových zdrojů.
Představitelé společnosti ExxonMobil vyjádřili zájem o vybudování těchto zařízení již v červnu při telefonickém hovoru s vietnamským premiérem. Terminál na dovoz plynu a elektrárny o instalovaném výkonu až 4 GW by mohly zahájit provoz mezi lety 2025 až 2030.
<blockquote>„Hai Phong se industrializuje rychlým tempem s ročním růstem přes 20 %. Proto roste naše roční spotřeba elektrické energie a očekává se, že se mezi lety 2020 a 2030 zdvojnásobí,“ uvedl Nguyen Van Tung, předseda lidového výboru Hai Phongu.</blockquote>
Další spolupráci navázaly i společnosti General Electric a vietnamská VinaCapital. V rámci memoranda o porozumění má GE poskytnout plynové turbíny a další zařízení pro výstavbu paroplynové elektrárny v jižní provincii Long An, která má rovněž odebírat plyn z LNG terminálu. Projekt o instalovaném výkonu 3 GW má nahradit původní projekt na vybudování uhelné elektrárny, který byl zrušen z obav na jeho dopad na životní prostředí.
Kromě uvedených memorand byla navázána spolupráce na dalších několika projektech LNG terminálů spojených s výrobou elektřiny z dováženého plynu.
<h2>K rozvoji vietnamské energetické infrastruktury přiloží ruku i americká vláda</h2>
Kromě soukromého sektoru přispějí k rozvoji energetické infrastruktury ve Vietnamu i americké vládní agentury. Během obchodního fóra oznámila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) <a href="https://www.usaid.gov/vietnam/press-releases/oct-28-2020-united-states-launches-program-accelerate-vietnam-energy-security" target="_blank" rel="noopener">spuštění nového pětiletého programu o hodnotě 36 milionů dolarů</a>, který má ve Vietnamu urychlit rozvoj využívání nízkoemisních zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/people/40132991@N07" target="_blank" rel="noopener">Ken Hodge</a>

USA upevňují spolupráci s Vietnamem v oblasti energetiky, do země chtějí dodávat plyn

V Německu na začátku měsíce proběhlo další kolo aukcí na podporu výstavby větrných a solárních elektráren. Ani tentokrát aukce nepřinesla žádná překvapení, ceny se drží stále na srovnatelné úrovni. V případě větrných elektráren opět chyběl dostatek projektů, a aukce se tak nezaplnila.
I v říjnu se v Německu uskutečnila další kola samostatných aukcí pro větrné a solární elektrárny, v tomto roce již šestá v pořadí. Oproti <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vetrne-elektrarny-si-zari-nemecku-vysoutezily-nejvyssi-moznou-cenu-novinkou-byla-inovativni-aukce" target="_blank" rel="noopener">minulému kolu, které proběhlo v září</a>, byl soutěžený objem v případě větrných elektráren více než dvojnásobný, naopak v případě solárních elektráren téměř třetinový.
Stejně jako <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Wind_Onshore/BeendeteAusschreibungen/BeendeteAusschreibungen_node.html" target="_blank" rel="noopener">ve všech předchozích kolech z letošního roku</a> se ani tentokrát nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zaplnit, přesto se objem přihlášených projektů přiblížil celkovému objemu aukce o hodnotě 825,5 MW. Ačkoliv se aukce nezaplnila, vážený průměr cen byl nižší než maximální možná nabídková cena, jak tomu bylo v minulém kole. Do aukce <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201026_ErgebnisseAusschreibungen.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">podle údajů zveřejněných německým síťovým regulátorem Bundesnetzagentur</a> developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 769 MW, avšak ne všechny nabídky byly úspěšné, jelikož byl naplněn limit v oblastech se síťovými omezeními.
V aukci nakonec uspěly projekty o celkovém výkonu 658,7 MW, vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 56 a 62 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 61,1 EUR/MWh. Jako obvykle aukci dominovaly projekty na větrném severu Německa, přičemž elektrárny ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko a Dolní Sasko, ležících u pobřeží Severního moře, tvořily více než polovinu úspěšných projektů.
<h2>Ceny stagnují navzdory silné konkurenci</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny nejsou žádné obavy o nedostatku projektů na místě, jelikož konkurence je stabilně na velmi vysoké úrovni. Jinak tomu nebylo ani v posledním kole, do kterého developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 393,3 MW, tedy čtyřnásobek jejího objemu, jenž činil 96,4 MW.
V aukci uspělo 30 projektů o celkovém výkonu 103,1 MW, všech 7 úspěšných nabídek na elektrárny na zemědělské půdě či zatravněných plochách pocházelo z Bavorska. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 49,8 a 53,6 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,3 EUR/MWh, tedy téměř totožné hodnoty jako v minulém kole.
Další aukce pro OZE v Německu proběhne 1. listopadu, přičemž se bude jednat o společné kolo jak pro větrné, tak pro solární elektrárny. Předchozí zkušenosti nicméně ukazují, že <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo" target="_blank" rel="noopener">developeři větrných elektráren své projekty do společných aukcí již ani nepřihlašují</a>.
Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Říjnová aukce na podporu OZE v Německu přinesla ceny na úrovni předchozích kol

Výstavba velkých bateriových úložišť zaznamenává v poslední době boom po celém světě a pokračování tohoto trendu lze očekávat i v následujících letech. S růstem poptávky stoupá i kapacita výrobních závodů, což se projevuje poklesem nákladů na budování bateriových úložišť. Podle dat americké vládní agentury tak ceny velkých úložišť v USA poklesly mezi lety 2015 a 2018 o téměř 70 %.
Prudký rozvoj využívání intermitentních obnovitelných zdrojů klade vyšší nároky na provoz elektrizačních soustav, přičemž jedním dílkem z mozaiky řešení, jak tyto zdroje lépe integrovat do stávajících sítí, jsou velká bateriová úložiště. Bateriová úložiště však v posledních letech plní čím dál více funkcí, a to od poskytování podpůrných služeb po nahrazování špičkových zdrojů.
S expanzí dodavatelského řetězce lithium-iontových baterií, kterému v dnešní době <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-cina-dominuje-dodavatelskemu-retezci-li-ion-baterie-cesko-15-miste" target="_blank" rel="noopener">jednoznačně dominuje Čína</a>, se v posledních několika letech podařilo značně snížit náklady na výstavbu úložišť. <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45596" target="_blank" rel="noopener">Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> poklesly náklady na výstavbu tamních velkých bateriových úložišť z průměrných 2 152 USD/kWh v roce 2015 na 625 USD/kWh v roce 2018, tedy o bezmála 70 %. Ke konci roku 2018 disponovaly Spojené státy podle agentury velkými úložišti o celkovém instalovaném výkonu 869 MW a kapacitě 1 236 MWh.
Porovnání nákladů na výstavbu jednotlivých úložišť není vždy jednoznačné. V případě bateriových úložišť lze udávat náklady na instalovaný kW výkonu či kWh kapacity daného úložiště. Poměr výkonu a kapacity se tak může značně lišit, zejména podle aplikace daného úložiště.
<figure id="attachment_89076" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-89076" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Vyvoj-cen-velkych-bateriovych-ulozist-v-USA-mezi-lety-2015-a-2018.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Vyvoj-cen-velkych-bateriovych-ulozist-v-USA-mezi-lety-2015-a-2018.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Vyvoj-cen-velkych-bateriovych-ulozist-v-USA-mezi-lety-2015-a-2018-512x219.png 512w" alt="Vývoj cen velkých bateriových úložišť v USA mezi lety 2015 a 2018. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj cen velkých bateriových úložišť v USA mezi lety 2015 a 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Ceny se v USA rovněž liší geograficky, jelikož úložiště plní v různých regionech různé úlohy. Například v oblasti PJM na severovýchodě USA jsou bateriová úložiště podle agentury využívána především pro podpůrné služby v podobě regulace frekvence, tudíž cena vztažená na MWh je vzhledem k nižší kapacitě úložišť vyšší.
Nejvíce bateriových úložišť se dle dat EIA k roku 2019 nacházelo v Kalifornii, která rovněž disponuje nejvyšším instalovaným výkonem v solárních elektrárnách v USA. V Kalifornii lze vzhledem k současnému trendu očekávat v následujících letech intenzivní výstavbu úložišť. Například v letošním roce ve státě <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/kalifornii-zacala-vystavba-obriho-baterioveho-uloziste-kapacitou-730-mwh" target="_blank" rel="noopener">byla zahájena výstavba obřího bateriového úložiště</a> o výkonu 182,5 MW s kapacitou 730 MWh.
Podle dat EIA vzrostl instalovaný výkon velkých úložišť v USA v roce 2019 o 152 MW a v období od letošního ledna do července o dalších 301 MW. Kromě historických údajů EIA shromažďuje i údaje o plánovaných investicích. V následujících letech by v USA měl výkon velkých bateriových úložišť vzrůst o dalších 6 900 MW, přičemž třetinu z té hodnoty developeři agentuře oznámili mezi letošním dubnem a červencem, tedy během pouhých 4 měsíců.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall