Elektřina

S mrazy vystoupalo zatížení soustavy na rekordní hodnoty. Kdo spotřebovává v ČR nejvíce elektřiny?

Zemní plyn v posledních letech stále více vytlačuje z energetických mixů řady zemní uhlí, a jeho význam s ohledem na tlak na snižování emisí i nadále s velkou pravděpodobností poroste. Podle sdružení největších světových producentů plynu by jeho spotřeba mohla do roku 2050 vzrůst až o polovinu, a plyn by tak pokrýval více než čtvrtinu všech energetických potřeb lidstva.
Využívání zemního plynu nabývá v posledních letech stále většího významu, jelikož ve srovnání s uhlím produkuje při spalování výrazně nižší emise oxidu uhličitého. Jelikož se jeví i jako vhodný flexibilní doplněk k obnovitelným zdrojům, počítá se s jeho dlouhodobým využíváním i navzdory tomu, že se jedná o fosilní palivo.
Podle posledního <a href="https://www.gecf.org/events/gecf-global-gas-outlook-2050%E2%80%99s-fifth-edition-unveiled-" target="_blank" rel="noopener">dlouhodobého výhledu Fóra zemí vyvážejících zemní plyn (GECF)</a> by měl zemní plyn předčit uhlí již v roce 2025, do roku 2047 by se poté měl v globálním měřítku stát nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem.
„Transformace energetiky nadále probíhá a zemní plyn spolu s obnovitelnými zdroji budou nabývat na důležitosti a budou hlavními přispěvateli k postupnému růstu celosvětové poptávky po energii,“ uvedlo <a href="https://www.montelnews.com/en/story/gass-share-of-global-energy-mix-may-reach-28-by-2050-/1198190" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> sdružení GECF.
Podle predikcí GECF by globální poptávka po zemním plynu měla nadále růst a do roku 2050 přesáhnout 5900 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, což je ve srovnání se stávajícími zhruba 4000 bcm ročně růst o bezmála 50 %. Hlavním centrem poptávky po plynu se má stát asijsko-pacifická oblast se 1660 bcm, více než dvojnásobkem současné poptávky.
„Poptávka bude růst konkrétně na trzích v asijsko-pacifické oblasti, severní Americe a na Středním východě, které společně do roku 2050 zajistí více než 75 % dalších objemů,“ uvedlo sdružení.
Zatímco ve v řadě regionů má těžba plynu nadále růst, v případě Evropy GECF očekává pokračování stávajícího trendu poklesu, přičemž během následujících 30 let by místní těžba měla klesnout na 70 bcm ročně, tedy zhruba na třetinu ve srovnání s 200 bcm z roku 2019.
<h2>Tlak na dekarbonizaci roste</h2>
Přestože je sdružení ve svém výhledu o budoucí roli plynu velmi pozitivní, samo uznává, že řada zemí a institucí přehodnocuje svůj postoj k jeho využívání. V budoucnu se by tak mohlo zkomplikovat financování projektů spojených s využíváním zemního plynu.
Zásadní roli by nicméně měl plyn hrát i nadále ve výrobě vodíku. Podle předsedy sdružení by se poptávka po vodíku měla do roku 2050 zpětinásobit na 475 milionů tun ročně ze současných necelých 100 milionů tun. Podle GECF by se 52 % vodíku mělo do roku 2050 vyrábět právě ze zemního plynu, 30 % elektrolýzou a 9 % z uhlí.
Autor úvodní fotografie: Roy Luck @flickr.com

Plynárenství

Spalování plynu. Autor: Roy Luck @flickr.com (https://www.flickr.com/photos/royluck/)

GECF: Plyn se do poloviny století stane hlavním zdrojem energie, jeho spotřeba vzroste o polovinu

Spojeným státům se v posledních letech podařilo díky prudkému růstu domácí těžby ropy z nekonvenčních ložisek dostat se vůbec poprvé v historii do pozice čistého vývozce ropy a ropných produktů. S příchodem koronavirové pandemie nicméně domácí těžba kvůli propadu cen ropy prudce klesla, přičemž podle predikcí vládní agentury nyní země bude opět čistým dovozcem přinejmenším do konce příštího roku.
Spojené státy americké byly po dlouhou dobu z pohledu bilance těžby a obchodu se surovou ropou a jejími produkty čistým vývozcem. V posledních letech se však díky rozvoji těžby z břidličných ložisek země stala největším těžařem ropy na světě. Přestože v případě samotné surové ropy byly USA i nadále čistým dovozcem, díky rostoucímu vývozu ropných produktů, jako například topného oleje, LPG či benzinu, se v celkové bilanci v loňském roce vůbec poprvé dostaly do pozice čistého vývozce na roční bázi.
Kvůli propadu cen ropy s ohledem na extrémní pokles poptávky způsobený opatřeními pro omezení šíření koronavirové pandemie nicméně došlo k výraznému poklesu domácí těžby a opětovnému nárůstu dovozu ropy. <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46776" target="_blank" rel="noopener">Podle predikcí vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> by měl čistý dovoz růst i v následujících letech, a to z průměrných 2,7 milionů barelů za den (bpd) v roce 2020 na 3,7 milionů bpd v letošním roce a 4,4 milionů bpd v roce 2022.
<figure id="attachment_93096" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-93096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-bilance-obchodu-s-ropou-a-ropnymi-produkty-v-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-bilance-obchodu-s-ropou-a-ropnymi-produkty-v-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-bilance-obchodu-s-ropou-a-ropnymi-produkty-v-USA-512x219.png 512w" alt="Vývoj bilance USA obchodu s ropou a ropnými produkty. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj bilance USA obchodu s ropou a ropnými produkty. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Na rozdíl od těžby surové ropy se podle dat agentury čistý vývoz ropných produktů v loňském roce téměř nezměnil, přičemž ještě mírně vzrostl z průměrných 3,2 milionů bpd v roce 2019 na 3,4 milionů bpd loni. S ohledem na předpokládané zotavení globální poptávky po ropných produktech by vývoz z USA měl nadále růst i v letošním a následujícím roce.
EIA sice předpokládá díky zotavení cen ropy postupné oživení domácí těžby, avšak rekordních hodnot z doby před propuknutím pandemie onemocnění COVID-19 v nejbližší době zřejmě nedosáhne. Podle predikcí agentury by měsíční průměrná těžba surové ropy v USA měla do konce letošního roku dosáhnout 11,3 milionů bpd, do konce roku 2022 poté 11,9 milionů bpd. Ve srovnání s posledními oficiálními daty za listopad 2020 o hodnotě 11,1 milionů bpd se jedná o značný růst, avšak stále pod rekordní hodnotou 12,9 milionů bpd z listopadu 2019.
<figure id="attachment_93095" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-93095" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Kvartalni-vyvoj-domaci-tezby-a-dovozu-surove-ropy-do-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Kvartalni-vyvoj-domaci-tezby-a-dovozu-surove-ropy-do-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Kvartalni-vyvoj-domaci-tezby-a-dovozu-surove-ropy-do-USA-512x219.png 512w" alt="Kvartální vývoj domácí těžby surové ropy a jejího dovozu do USA. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Kvartální vývoj domácí těžby surové ropy a jejího dovozu do USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Ropa

EIA: USA zřejmě budou opět čistým dovozcem ropy, a to letos i v příštím roce

Nezvykle mrazivé počasí, které zasáhlo v uplynulém týdnu jih USA, zejména pak stát Texas, se rovněž negativně podepsalo na vývozu zkapalněného plynu. Kvůli problémům s technickým zařízením, dopravou obsluhy či LNG tankerů do terminálů se dodávky plynu do exportních terminálů USA propadly během jednoho dne na dvouleté minimum. Týden předtím naopak příjezd tankerů do terminálů omezila hustá mlha.
Jih Spojených států je nejen hlavní oblastí těžby ropy a zemního plynu, ale rovněž centrem jeho exportu ve zkapalněné podobě (LNG). Nedávné mrazy, na které tamní infrastruktura není zcela přizpůsobena, jelikož nejsou pro danou oblast vůbec běžné, tak potrápily i americké vývozce plynu.
Již během druhého únorového týdne, kdy se teploty ještě držely nad bodem mrazu, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/as-fog-persists-lng-tankers-back-up-outside-channel-to-sabine-pass-terminal/" target="_blank" rel="noopener">zablokovala hustá mlha přepravní kanály vedoucí k terminálům</a>, které leží až desítky kilometrů od pobřeží Mexického zálivu.
Poté, co se teploty propadly hluboko pod hodnoty běžné pro dané oblasti v tomto období, omezila provoz terminálů řada dalších faktorů. Podle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/021621-us-lng-weekly-disruptions-seen-at-us-facilities-due-to-cold-wave" target="_blank" rel="noopener">serveru S&amp;P Global Platts</a> se společnost Kinder Morgan odvolala na zásah vyšší moci kvůli problémům s kompresní stanicí, která zásobuje plynem terminál Sabine Pass ležící na hranici států Louisiana a Texas.
V případě terminálů ve státě Texas byly dodávky plynu mimo jiné omezeny na žádost tamního guvernéra, aby mohly být upřednostněny dodávky plynu do plynových elektráren.
Během 16. února se tak dodávky plynu do amerických LNG terminálů <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/021921-us-liquefaction-terminals-ramp-up-feedgas-demand-after-gulf-coast-freeze-eases" target="_blank" rel="noopener">propadly na 2,2 miliardy stop krychlových denně</a>, což je zhruba pětina objemu plynu, který do nich proudil v průběhu prosince a ledna. V následujících dnech se nicméně s růstem teplot dodávky plynu do terminálů zotavily.
Úvodní fotografie: LNG tanker Arctic Princess. Autor: JoachimKohlerBremen @WikimediaCommons

Autor: JoachimKohlerBremen, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:LNG_Tanker_ARCTIC_PRINCESS_vor_Hammerfest_(N)_-_Juni_2015.jpg

Mrazivé počasí na jihu USA omezilo vývoz zkapalněného plynu

S rostoucím výkonem instalovaným v intermitentních obnovitelných zdrojích energie stoupá i význam akumulace. Zatímco historicky obstarávaly takřka veškerou akumulaci elektrické energie přečerpávací vodní elektrárny, aktuálně jsou na vzestupu bateriová úložiště díky poklesu jejich cen. Ani jedna z těchto technologií nicméně nedokáže do sítě vrátit veškerou odebranou elektřinu, přičemž podle dat americké vládní agentury je celková účinnost bateriových systémů i přečerpávacích vodních elektráren srovnatelná.
Intenzivní rozvoj akumulace bude jedním z klíčových prvků pro intenzivnější využívání solárních a větrných elektráren, aby bylo možné elektřinu dodat spotřebitelům i v době, kdy tyto zdroje nevyrábí. Jedním z nejdůležitějších parametrů akumulačních zařízení je jejich celková účinnost, tedy poměr odebraného a později dodaného objemu elektřiny.
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46756" target="_blank" rel="noopener">Data shromážděná americkou vládní agenturou U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> nabízí srovnání těchto dvou nejrozšířenějších technologií na měsíční bázi za roky 2018 a 2019.
<figure id="attachment_92851" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-92851" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-srovnani-celkove-ucinnosti-bateriovych-ulozist-a-precerpavacich-elektraren-v-USA-procenta.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-srovnani-celkove-ucinnosti-bateriovych-ulozist-a-precerpavacich-elektraren-v-USA-procenta.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-srovnani-celkove-ucinnosti-bateriovych-ulozist-a-precerpavacich-elektraren-v-USA-procenta-512x219.png 512w" alt="" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční procentuální srovnání celkové účinnosti bateriových úložišť a přečerpávacích vodních elektráren v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Zdaleka nejrozšířenější technologií, nejen ve Spojených státech, jsou stále přečerpávací vodní elektrárny, které umožňují akumulovat elektrickou energii do potenciální energie vody, která je obvykle v době nižší poptávky či spotové ceny elektřiny čerpána do horní nádrže a následně v období špičkové poptávky prohnána skrz vodní turbínu do spodní nádrže. Při každém takovém cyklu se nicméně část akumulované energie zmaří v podobě různých druhů ztrát. Podle dat EIA dosahovala průměrná celková účinnost přečerpávacích elektráren v USA v roce 2019 zhruba 79 %.
V posledních letech se naopak se slovu stále častěji dostávají bateriová úložiště, která nabízí řadu výhod v podobě rychlé reakce či možnosti snadného škálování výstavby vzhledem k jejich modularitě. Ani velká bateriová úložiště však nedokáží vrátit veškerou elektřinu dodanou na jejich nabíjení. Podle dat agentury se v roce 2019 pohybovala jejich průměrná celková účinnost na úrovni 82 %, tedy pouze mírně nad účinností přečerpávacích elektráren v témže roce.
<figure id="attachment_92850" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-92850" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-srovnani-celkove-ucinnosti-bateriovych-ulozist-a-precerpavacich-elektraren-v-USA-energie.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-srovnani-celkove-ucinnosti-bateriovych-ulozist-a-precerpavacich-elektraren-v-USA-energie.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-srovnani-celkove-ucinnosti-bateriovych-ulozist-a-precerpavacich-elektraren-v-USA-energie-512x219.png 512w" alt="Měsíční srovnání celkové účinnosti bateriových úložišť a přečerpávacích vodních elektráren v USA z pohledu odebraného a dodaného objemu elektřiny. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční srovnání celkové účinnosti bateriových úložišť a přečerpávacích vodních elektráren v USA z pohledu odebraného a dodaného objemu elektřiny. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall

Akumulace energie

Účinnost velkých bateriových úložišť a přečerpávacích elektráren v USA je srovnatelná

Odklon od uhelné energetiky je aktuálním tématem napříč celou Evropskou unií, přičemž řada zemí již stanovila termíny, kdy by výroba elektřiny u uhlí měla skončit. Nizozemsko plánuje ukončit výrobu elektřiny z uhlí již do konce současné dekády, provozovatelům však negarantuje žádné kompenzace. <a href="https://icsid.worldbank.org/cases/case-database/case-detail?CaseNo=ARB/21/4" target="_blank" rel="noopener">Německá společnost RWE tak zahájila proti Nizozemsku mezinárodní arbitráž</a>.
Zatímco Německo či Česká republika prozatím směřují ukončit spalování uhlí v elektrárnách v roce 2038, některé z evropských zemí mají ambicióznější plány. Příkladem může být právě Nizozemsko, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nizozemsku-roku-2030-skonci-tezba-plynu-i-vyroba-elektriny-uhli-boom-ceka-vte" target="_blank" rel="noopener">které si stanovilo jako cílový rok 2030</a>. Rychlejší odklon od uhlí však bude znamenat ztrátu případných zisků pro provozovatele uhelných elektráren, a to obzvlášť v případě zdrojů, které byly uvedeny do provozu relativně nedávno.
To by mohl být i případ uhelné elektrárny Eemshvaen, kterou v zemi provozuje německá energetická skupina RWE. Elektrárna za 2,5 miliardy eur zahájila provoz teprve před pár lety, v roce 2015. RWE však její předčasné uzavření bez náhrady nevnímá jako legální. <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/rwe-sues-netherlands-two-billion-euros-compensation-over-states-2030-coal-exit" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru Clean Energy Wire (CLEW)</a> RWE uvádí, že vláda Nizozemska tuto investici ještě před pár lety podporovala.
Nizozemská vláda se brání, že současné desetileté přechodové období, které odstartovalo přijetím potřebné legislativy v roce 2019, poskytne RWE i dalším společnostem dostatek času, aby uhlí nahradily jinými energetickými zdroji. Stejně tak podle tamního ministra hospodářství toto desetileté období umožní alespoň částečnou náhradu investice.
Arbitráž RWE zahájila na základě Smlouvy o energetické chartě, mezinárodní dohody z roku 1994 pro ochranu investic. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/germanys-rwe-uses-energy-charter-treaty-to-challenge-dutch-coal-phase-out/" target="_blank" rel="noopener">Po Nizozemsku podle serveru Euractiv žádá celkem 1,4 miliard eur</a>.
<h2>Odstavení uhlí je nutné pro dosažení emisních cílů</h2>
Nizozemsko patří mezi státy, které měly dlouhodobě největší problémy plnit národní cíle, jež tvořily celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. Na začátku loňského roku uveřejnil eurostat data za rok 2018, podle kterých bylo Nizozemsko na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem energie z OZE na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který byl stanoven na 14 %.
Pro navýšení podílu energie z OZE tak Nizozemsko <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nizozemsko-chce-splnit-cil-oze-pomoci-statistickeho-prevodu-energie-od-danska" target="_blank" rel="noopener">uzavřelo dohodu s Dánskem, které na zemi za 100 milionů eur mělo statisticky převést 8 TWh přebytků energie z obnovitelných zdrojů</a>. Podle dat za rok 2018 mělo totiž Dánsko podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %, přičemž národní cíl pro rok 2020 byl pouze 30 %.
Dalším krokem pro snižování emisí je zavedení uhlíkové daně na emise z průmyslu, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nizozemsko-od-ledna-zavedlo-uhlikovou-dan-regulaci-emisi-prumyslu" target="_blank" rel="noopener">ke kterému Nizozemsko přistoupilo od letošního roku</a>.

Uhlí

Zdroj Flickr:  @dé.wé.https://www.flickr.com/photos/83096448@N06/

Německá RWE žaluje Nizozemsko za plán odstavit uhelné elektrárny bez náhrady

Technologie 3D tisku proniká v posledních letech do řady odvětví a energetika není výjimkou. Americké národní laboratoře nyní budou ve spolupráci se soukromým sektorem zkoumat možnosti využití 3D tisku pro výrobu lopatek větrných turbín za účelem snížení nákladů na jejich výrobu.
Přestože se 3D tisk v současné době uplatňuje především v oblasti prototypování a optimalizace designu, nahradit může i samotnou výrobu některých zařízení či jejich komponentů. Jedním z těchto případů by mohla být i výroba lopatek pro větrné elektrárny, která je vzhledem k jejich složení z kompozitních materiálů časově náročná a vyžaduje velký podíl lidských zdrojů.
Tři divize amerického průmyslového konglomerátu GE nyní spojí síly s americkými Národními laboratořemi Oak Ridge (ORNL) a Národními laboratořemi pro obnovitelnou energii (NREL) <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-awarded-doe-grant-to-research-3-d-printing-of-wind-turbine-blades" target="_blank" rel="noopener">za účelem vývoje 3D tištěných lopatek pro větrné turbíny</a>. Výzkumný projekt, který má trvat 25 měsíců, bude financován z grantu amerického Ministerstva energetiky ve výši 6,7 milionů dolarů.
<blockquote>„Aditivní výroba může přinést skokovou změnu cenové a výkonové konkurenceschopnosti větrného průmyslu a pomoci GE Renewable Energy podpořit naše zákazníky v urychlení a prohloubení transformace energetiky,“ říká Matteo Bellucci, vedoucí GE Renewable Energy Advanced Manufacturing.</blockquote>
Projekt bude zaměřen na vývoj a výrobu prototypových lopatek v plné velikosti s využitím tištěné podpůrné konstrukce s termoplastickým potahem. Využití 3D tisku v kombinaci s recyklovatelnými materiály by mělo přinést lehčí lopatky s nižšími výrobními náklady a zvýšení flexibility dodavatelského řetězce.
<blockquote>„Těšíme se na spolupráci se svými partnery na tomto programu a přineseme hmatatelné výsledky, včetně využití recyklovatelných materiálů a snížení odpadu z výrobního procesu,“ uvedl Torben K. Jacobsen ze společnosti LM Wind Power.</blockquote>
Výsledkem projektu mají být celkem 4 lopatky, přičemž jedna bude sloužit pro strukturální testy a zbylé tři budou instalovány přímo na větrnou turbínu pro ověření jejich vlastností.
<h2>Snaha o nasazení 3D tisku do výroby větrných elektráren není žádnou novinkou</h2>
Výroba samotných lopatek s využitím 3D tisku je jen dalším krokem ve výzkumu možnosti využití této technologie pro účely návrhu a výroby komponentů větrných elektráren. Již dříve <a href="https://www.energy.gov/eere/wind/videos/transforming-wind-turbine-blade-mold-manufacturing-3d-printing" target="_blank" rel="noopener">se tým z amerického Ministerstva energetiky spojil se soukromým sektorem za účelem vývoje technologie 3D tištěných forem</a> pro výrobu lopatek větrných turbín.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/rfKJh97Yl1I" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
Podobně v loňském roce oznámily společnosti COBOD, GE Renewable Energy a LafargeHolcim <a href="https://cobod.com/ge-tower/" target="_blank" rel="noopener">vývoj 3D tištěných betonových patek pro větrné elektrárny</a>. S využitím 3D tisku by betonové patky mohly být vyráběny přímo na místě výstavby větrných elektráren, což by odstranilo omezení jejich velikosti s ohledem na dopravní možnosti.
Zdroj úvodní fotografie: LM Wind Power

Technologie

Lopatky větrných elektráren. Zdroj: LM Wind Power

Větrné elektrárny z 3D tiskárny? V budoucnu možná realita

Německá vláda plánuje podpořit zvyšování energetické účinnosti budov, na které jen v letošním roce vyčlení několik miliard eur. Snižování energetické náročnosti, především v podobě vytápění, je pro zemi klíčové, aby dostála <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030" target="_blank" rel="noopener">svým klimatickým ambicím</a>. Na rozdíl od sektoru výroby elektřiny, kde se zemi v posledních letech dařilo postupně snižovat emise, jsou sektory budov či dopravy v tomto ohledu problematické.
Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier <a href="https://www.reuters.com/article/climate-germany-housing/germany-to-spend-6-billion-euros-to-boost-housing-energy-efficiency-idUSL8N2KE2E4" target="_blank" rel="noopener">na začátku týdne oznámil záměr německé vlády vyčlenit na 6 miliard euro pro účely modernizace budov a snížení jejich energetické náročnosti</a>. Podle ministra mají nové programy zahrnovat například zateplování stávajících staveb či jejich vybavení účinnějšími topnými systémy.
<blockquote>„Sektor budov je důležitým faktorem, pokud chceme, aby byla transformace energetiky úspěšná,“ uvedl podle agentury Reuters ministr Altmaier.</blockquote>
Německu se v posledních letech dařilo stabilně snižovat emise z energetiky, a to zejména rozvojem obnovitelných zdrojů, náhradou uhlí plynem či omezením vývozu elektřiny do okolních zemí. V loňském roce přitom obnovitelné zdroje, rovněž díky poklesu spotřeby vlivem koronavirové pandemie, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecke-oze-stanovily-novy-rekord-kdyz-se-roce-2020-podilely-zatizeni-site-temer-50" target="_blank" rel="noopener">dosáhly v Německu téměř 50% podílu na zatížení tamní soustavy</a>.
V oblasti dopravy a vytápění je však situace odlišná a emise se daří snižovat jen obtížně. Přestože emise z vytápění domácností v zemi za poslední dekádu v zemi poklesly o pětinu, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/studie-za-poklesem-emisi-vytapeni-domacnosti-nemecku-stoji-teple-zimy" target="_blank" rel="noopener">téměř veškerý tento pokles byl však podle studie Německého institutu pro ekonomický výzkum spojen s nižší potřebou vytápět kvůli teplejším zimám</a>.
<h2>Snižování emisí mohou spotřebitelé pocítit</h2>
Německo ve snaze podpořit přechod k méně emisně náročným technologiím i <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">v ostatních odvětvích již zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň</a>, která se projeví na cenách fosilních paliv pro koncové spotřebitele. Například domácnosti a podniky, které využívají k vytápění plyn, si v letošním roce za každou odebranou MWh připlatí zhruba 5 euro. V následujících letech přitom výše daně stabilně poroste.
Podobně i modernizace budov se může podepsat na nákladech na bydlení, jelikož majitelé budov mohou náklady následně přenést do nájemného. Podle agentury Reuters nyní vládní koalice projednává, zda nájemce před případným zvýšením nájemného ochránit tím, že by majitele přinutila nést část nákladů na modernizaci.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

Německo vyčlení 6 miliard eur na zvýšení energetické účinnosti budov

Zatímco výkon instalovaný v obnovitelných zdrojích v Německu v minulém desetiletí prudce vzrostl, počet pracovních míst v sektoru naopak značně poklesl. Podle poslední analýzy svazu německých odborových asociací klesl celkový počet zaměstnanců od roku 2011 zhruba o třetinu. Ještě výraznější přitom byl pokles v oblasti výroby a instalace zdrojů, který byl však částečně vykompenzován růstem počtu pracovníků v provozu a údržbě.
S prudkým rozvojem sektoru obnovitelných zdrojů začal na začátku tohoto tisíciletí stoupat i počet lidí, které v Německu zaměstnával. Zpočátku se jednalo zejména o pozice v oblasti výroby a instalace, které ještě před deseti lety dominovaly solární elektrárny, později se část pracovních míst přesunula do provozu a údržby.
V roce 2011 <a href="https://www.dgb.de/themen/++co++634db526-6562-11eb-ac9f-001a4a160123" target="_blank" rel="noopener">bylo podle dat Německého svazu odborů (DGB) v oblasti výroby a instalace obnovitelných zdrojů zaměstnáno v Německu více než 300 tisíc pracovníků</a>, z toho bezmála 133 tisíc připadalo na fotovoltaické elektrárny. Za pouhých 5 let se však tento počet snížil na dvě třetiny, o další dva roky později na pouhou polovinu.
Největší podíl měl podle svazu na ztrátě pracovních pozic kolaps v oblasti výroby a instalace fotovoltaických panelů s ohledem na masivní nárůst levné výroby v Číně. Částečný pokles je patrný i v případě větrných elektráren, jejichž výstavba v Německu v poslední době značně zpomalila.
<figure id="attachment_92459" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-92459" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-512x354.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-768x531.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-725x501.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-800x553.png 800w" alt="Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (výroba a instalace). Zdroj: DGB" width="872" height="603" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (výroba a instalace). Zdroj: DGB</figcaption></figure>
Naopak stabilní nárůst pracovních pozic bylo možné v posledních dvou desetiletích pozorovat s ohledem na rostoucí počet solárních, větrných, bioplynových či dalších zdrojů v oblasti provozu a údržby. Tento sektor rovněž není vzhledem ke stávajícímu vysokému počtu instalací nijak zásadně ovlivněn změnami v německé politice či schématu podpory výstavby obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_92460" class="wp-caption aligncenter" style="width: 894px;"><img class="size-full wp-image-92460" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba.png 894w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-512x354.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-768x531.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-725x501.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-800x553.png 800w" alt="Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (provoz a údržba). Zdroj: DGB" width="894" height="618" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (provoz a údržba). Zdroj: DGB</figcaption></figure>
Celkově tak podle analýzy odborového svazu poklesl počet pozic v sektoru obnovitelných zdrojů od začátku minulé dekády do roku 2018 zhruba o třetinu na necelých 236 tisíc.
Zdroj úvodního obrázku: nationalgrid.com

Německo

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Počet zaměstnanců v sektoru OZE v Německu během 7 let klesl o třetinu

Čínský design jaderného reaktoru Hualong One dosáhl dalšího milníku v podobě zahájení komerčního provozu. Po týden dlouhém demonstračním období vstoupil 5. blok jaderné elektrárny Fu-čching na konci ledna do komerčního provozu. Ve stejné elektrárně se v současné době dokončuje i druhý demonstrační blok, který by měl být spuštěn do konce letošního roku.
Pátý a šestý blok jaderné elektrárny Fu-čching jsou prvními demonstračními bloky čínského návrhu Hualong One. Jejich výstavba započala prvním litím betonu v květnu roku 2015 na prvním bloku, v případě druhého bloku v prosinci téhož roku.
První Hualong byl po dokončení zkoušek <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cina-pripojila-jaderny-blok-ktery-nove-certifikovan-i-eu" target="_blank" rel="noopener">přifázován k čínské přenosové soustavě</a> na začátku listopadu a po testovacím provozu nyní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/First-Hualong-One-begins-commercial-operation" target="_blank" rel="noopener">podle zpravodajského webu World Nuclear News přešel již komerčního provozu</a>. Čínská energetické společnosti CNNC plánuje urychlit masovou výstavbu tohoto typu reaktoru a vyvinout nové sériové technologie za účelem podpoření jeho vývozu do zahraničí.
V Číně <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/zaklady-dalsi-cinske-jaderne-elektrarny-reaktory-hualong-one-byly-polozeny" target="_blank" rel="noopener">jsou ve výstavbě bloky návrhu Hualong One i v jiných elektrárnách</a> a další se plánují. Na začátku loňského září <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cine-byla-schvalena-vystavba-ctyr-novych-bloku-reaktorem-hualong-one" target="_blank" rel="noopener">schválila Čínská státní rada výstavbu dalších čtyř těchto bloků</a>.
<h2>První Hualongy rostou již i za čínskými hranicemi</h2>
Zatímco většina bloků se staví a plánuje zatím na domácí půdě, Číně se podařilo vyvézt svůj design do hraničí ještě před dokončením prvního bloku v elektrárně Fu-čching. Prvními bloky designu Hualong One budovanými mimo Čínu se staly dva jaderné bloky <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pakistanske-jaderne-elektrarne-karaci-2-byly-dokonceny-horke-testy" target="_blank" rel="noopener">v pákistánské elektrárně Karáčí</a>.
Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015, třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku loni v dubnu. Jejich uvedení do provozu je plánováno na letošní, resp. následující rok.
Čínské bloky by v budoucnu mohly být teoreticky využity i v Evropě, jelikož <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinske-jaderne-reaktory-typu-hualong-one-ziskaly-evropskou-certifikaci" target="_blank" rel="noopener">design jaderného reaktoru Hualong One získal loni na podzim certifikaci</a> od organizace European Utility Requirements (EUR). Přestože případnou výstavbu tohoto typu reaktoru budou schvalovat jednotliví jaderní regulátoři členských zemí EU, je evropská certifikace důležitým milníkem.
Úvodní fotografie: Stavba bloků Fu-čching 5 a 6. Zdroj Fuqing Nuclear Power Plant/CNNC.