Maďarský úřad pro jadernou energii obdržel na začátku měsíce žádost o udělení licence k výstavbě dvou nových bloků v tamní jaderné elektrárně Paks. Úřad má nyní rok na to, aby žádost o licenci posoudil, nicméně tato doba může být v případě potřeby prodloužena o další 3 měsíce.
Projekt rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks zaznamenal významný milník, kdy maďarský jaderný dozor obdržel žádost o licenci na výstavbu dvou nových 1200MW bloků VVER-1200. V současné době jsou v elektrárně provozovány 4 ruské jaderné bloky VVER-440, které byly postupně spuštěny mezi lety 1982 a 1987 a dohromady disponují instalovaným výkonem 2000 MW.
Na rozšíření jaderné elektrárny, známém pod názvem Paks II, se dohodlo Maďarsko s Ruskem již v roce 2014, kdy spolu země uzavřely dohodu zahrnující mimo jiné i ruskou státní půjčku ve výši 10 miliard dolarů, která má pokrýt 80 % nákladů projektu Pakš II.
Po letech přípav nyní maďarský jaderný regulátor (HAEA) <a href="http://www.oah.hu/web/v3/HAEAportal.nsf/web?OpenAgent&amp;article=news&amp;uid=5B9108F378B8DFBCC1258597003BF3DE" target="_blank" rel="noopener">potvrdil, že přijal žádost na vyadání licence</a>.  Podání žádostí oznámil rovněž maďarský ministr bez portfeje János Süli, který zodpovídá za výstavbu a zprovoznění nových jaderných bloků v elektrárně Paks.
<blockquote>„Dokumentace, která byla dnes předložena, detailně popisuje, jak bloky plánované pro Paks splňují veškeré maďarské a unijní regulatorní a bezpečnostní požadavky,“ uvedl <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Paks-II-construction-licence-application-submitted" target="_blank" rel="noopener">podle serveru World nuclear news</a> János Süli.</blockquote>
Projektová dokumentace o 283 tisících stranách, která byla podána elektronicky, je vskutku rozsáhlá a podle slov ministra by její tištěná verze v podobě mnoha dokumentů v kroužkové vazbě naskládaných na sobě přesahovala výšku 10patrového domu.
Vzhledem k rozsahu dokumentace tak bude na projektu podle maďarského regulátora pracovat na 180 zaměstanců, dále budou přizváni i experti z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejichž mise by měla začít ke konci letošního roku.
<blockquote>„Cílem je mít posouzení nezávislých mezinárodních expertů v koordinaci s MAAE na předběžnou zprávu a bezpečnostní analýze, která slouží jako podklad pro žádost o licenci na výstavbu. Během přezkumného procesu tým posoudí, jestli jsou plánované bloky v Paksi v souladu v bezpečnostními standardy MAAE. Zpráva s jejich závěry bude zohledněna HAEA při jeho rozhodování,“ uvedl maďarský jaderný regulátor.</blockquote>
Přípravné stavební práce by podle ministra mohly začít v první polovině roku 2021 poté, co developer obdrží licenci na představební práce. Licenci na výstavbu hlavní budovy by společnost mohla obdržet v září 2021, kdy budou moci následně začít hlavní stavební práce.
Podle Süliho bude v souvislosti s touto investicí implementován komplexní, koordinovaný program regionálního rozvoje, který pomůže rozvinout okolí elektrárny.
<blockquote>„Výstavba dvou nových bloků je významnou příležitostí pro region, bude realizováno mnoho souvisejících investicí: budou muset být vybudovány cesty, ubytování, tovární haly, implementována zlepšení v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a dalších služeb,“ uvedl ministr.</blockquote>

Jaderné elektrárny

Maďarský jaderný regulátor obdržel žádost o licenci na výstavbu JE Paks II

Po dlouhých letech stabilního růstu zažila globální poptávka po ropě v letošním roce šok, kdy se s ohledem na přísná opatření přijatá ve snaze zamezit šíření koronaviru propadla skokově o několik desítek procent. Není tak žádným překvapením, že zásoby vytěžené ropy začaly v mnoha zemích prudce soupat, přičemž ve Spojených státech dosáhly v průběhu června historicky nejvyšší úrovně.
Pandemie onemocnění COVID-19 měla a stále má dopad na řadu průmyslových odvětví, kdy výjimkou není ani energetika. Přísná opatření zavedená mnohými zeměmi pro omezení šíření koronaviru vedla k poklesu poptávky po energetických komoditách v čele s ropou. V řadě zemí následně začaly rychle stoupat zásoby vytěžené ropy, pro kterou nebyl odbyt. V případě Spojených států se tak komerční zásoby ropy v polovině minulého měsíce vyšplhaly na vůbec nejvyšší hodnoty v historii.
<figure id="attachment_85404" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85404" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-1990-az-cerven-2020.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-1990-az-cerven-2020.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-1990-az-cerven-2020-512x212.jpg 512w" alt="Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v USA od roku 1990. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v USA od roku 1990. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Komerční zásoby ropy, které nezahrnují federální strategické rezervy, se <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44256" target="_blank" rel="noopener">podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) vyšplhaly k 19. červnu na 541 milionů barelů, což je o 5 milionů barelů více než předchozí rekord z března 2017.
Celkové komerční zásoby ropy zahrnují jak ropu uskladněnou v rafineriích a zásobnících, tak i část objemu ropy v ropovodech, stejně jako ropu převáženou lodní či železniční dopravou.
<figure id="attachment_85405" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85405" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-komercnich-zasob-ropy-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020-512x212.jpg 512w" alt="Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Týdenní vývoj komerčních zásob ropy v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Při odhadování zaplněnosti skladovacích kapacity je nutné objem aktuálně přepravované ropy odečíst, aby hodnota odpovídala reálnému stavu. K 19. červnu tak byly podle dat EIA komerční skladovací kapacity zaplněny ze 62 %. Většina skladovací kapacity a současně i zásob ropy se v USA nachází v oblasti Mexického zálivu, který je rovněž klíčovým regionem pro zpracování a export ropy z USA.
<figure id="attachment_85406" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85406" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-cistych-zasob-ropy-a-skladovaci-kapacity-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-cistych-zasob-ropy-a-skladovaci-kapacity-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Tydenni-vyvoj-cistych-zasob-ropy-a-skladovaci-kapacity-v-USA-v-prvni-polovine-roku-2020-512x212.jpg 512w" alt="Týdenní vývoj čistých zásob ropy a skladovací kapacity v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Týdenní vývoj čistých zásob ropy a skladovací kapacity v jednotlivých regionech USA v první polovině roku 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Dalším důležitým místem v oblasti skladování ropy je Cushing ve státě Oklahoma, který je rovněž místem fyzického dodání ropy pro americký cenový benchmark West Texas Intermediate (WTI). Vysoká hladina zaplnění, která se k 1. květnu pohybovala na 83 %, byla jedním z hlavních důvodů, proč cena americké ropy zamířila ke konci dubna do záporných hodnot.
Autor úvodní fotografie: <a class="external text" href="https://www.geograph.org.uk/profile/7056" target="_blank" rel="nofollow noopener">Eric Jones</a>

Ropa

Zásoby ropy v USA se v červnu vyšplhaly na historicky nejvyšší úroveň

Evropská komise připravuje opatření, která by měla by měla unii ochránit před dalšími sankcemi, které připravují Spojené státy proti projektu Nord Stream 2. Spojené státy stále argumentují, že  dokončení plynovodu by vedlo ke zvýšení vlivu Ruska v Evropě a k ohrožení energetické bezpečnosti.
Američtí senátoři <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americti-senatori-navrhuji-rozsireni-sankci-vuci-nord-stream-ii-jako-alternativu-nabizi-trumpova-administrativa-plyn-svobody" target="_blank" rel="noopener">na začátku června oznámili návrh zákona</a>, kterým chtějí dále rozšířit sankce na projekt Nord Stream 2, jelikož by se Evropa v případě dokončení plynovodu stala dle jejich názoru příliš závislou na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti.
Proti návrhu sankcí <a href="https://oenergetice.cz/plyn/rozsirene-sankce-usa-nord-stream-2-by-mohly-smerovat-i-nemecke-vlade-ta-silne-pobourena" target="_blank" rel="noopener">se ohradilo německé ministerstvo hospodářství</a>, podle nějž je podoba navrhovaných rozšiřujících sankcí velice sporná. Předložený návrh totiž počítá s tím, že by sankce mohly postihnout i správní opatření státních orgánů.
Nyní se proti navrhovaným sankcím blíže vyhradila i Evropská komise, která připravuje opatření.
<blockquote>„Postoj Evropské unie k sankcím USA proti evropským společnostem, které vykonávají legitimní a zákonné aktivity v rámci evropského práva, je jednoznačný. Jsou nepřijatelné a odporují mezinárodnímu právu a Unie jim jasně odporuje,“ uvedl <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E62VU" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v písemné reakci Joseph Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.</blockquote>
Komise podle něj nyní připravuje půdu pro přijetí mechanismu, který má zvýšit odolnost Evropy proti exteritoriálním sankcím, které jsou přijímány třetími zeměmi. Ke konkrétní formě mechanismu či termínu jeho zavedení se nicméně nevyjádřil.
Přijetí sankcí, které by poškodily ekonomické zájmy Evropské unie, by podle Borrella byly kontraproduktivní, jelikož by oslabily jednotu EU a Spojených států v postoji k Ruské destabilizaci Ukrajiny.
Hrozba nových sankcí ze strany Spojených států vedla k reakci německé parlamentní komise, která na dnešní den svolala slyšení. Proti se staví i německé zájmové skupiny, které volají po finanční pomoci zasaženým společnostem.
<blockquote>„Přijetí takto zpřísněných a retroaktivních sankcí by znamenalo nepřijatelný zásah do suverenity EU a energetické bezpečnosti západní Evropy,“ uvedl Timm Kehler, předseda německé plynárenské lobby Zukunft Erdgas.</blockquote>

Evropská Unie

EU chystá odpověď na další sankce USA na plynovod Nord Stream 2

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Obnovitelné zdroje

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Norsko, které je největším evropským těžařem černého zlata, plánuje další rozsáhlé práce při vyhledávání ložisek ropy v oblasti Severního ledového oceánu. Kritika země, která se připojila k Pařížské dohodě a zavázala se ke snižování emisí, ze strany environmentálních aktivistů na sebe nenechala dlouho čekat.
Norsko je v současné době s výjimkou Ruska největším těžařem ropy v Evropě a zároveň jedním z předních producentů na světě. Aby země udržela svůj ropný průmysl v chodu i v následujících letech, je nutné neustále hledat další ložiska. Nyní se země podle agentury Reuters <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-oil/norway-plans-big-expansion-of-arctic-oil-exploration-idUSKBN23V1M1" target="_blank" rel="noopener">chystá k dalšímu významnému kolu prozkoumávání oblastí s potenciálními ložisky</a>.
Norská ministryně ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová oznámila, že země v aukcích nabídne celkem 136 nových oblastí pro průzkum, přičemž 125 z nich se nachází v Barentsově moři, okrajové části Severního ledového oceánu. Podle ministryně je další průzkum oblasti nezbytný pro zachování pracovních pozic a příjmů z ropného průmyslu.
<blockquote>„Potřebujeme objevovat nová naleziště, abychom udrželi zaměstnanost a nadále vytvářeli hodnotu,“ uvedla norská ministryně.</blockquote>
Za tento krok si norská vláda vysloužila kritiku ze strany environmentálních organizací, jelikož není v souladu s boji proti změnám klimatu, ke kterým se země zavázala v rámci Pařížské dohody.
<blockquote>„Toto jasně ukazuje, že činy norské vlády nejsou založeny na tom, co je z pohledu vědy nutné činit při řešení klimatické krize,“ uvedl Frode Pleym, předeseda norských Greenpeace.</blockquote>

Rychlé zprávy

Norsko plánuje intenzivně hledat další ropu v oblasti Severního ledového oceánu

Spojené státy americké si v posledních letech díky prudkému růstu exportu rychle vybudovali pozici jednoho z předních vývozců zkapalněného zemního plynu (LNG). Pandemie onemocnění COVID-19 nicméně zapříčilna značný pokles poptávky po energetických komoditách, což se podepsalo i na vývozu LNG z USA. Od začátku letošního roku se tak tamní vývoz propadl o více než polovinu, přičemž další dodávky jsou stále rušeny.
S rozvojem domácí těžby zemního plynu se Spojené státy rychle staly jeho významým vývozcem. Zatímco v roce 2016 byl vývoz zkapalněného plynu marginální záležitostí, v loňském roce do zkapalňovacích terminálů proudilo každým dnem více a více plynu.
V letošním dubnu se tak dodávky do amerických exportních terminálů <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44196" target="_blank" rel="noopener">podle tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> vyšplhaly v průměru na rekordních 9,8 miliard stop krychlových denně. S poklesem globální poptávky, a tím i konkurenceschopnosti amerického plynu se však objem deních dodávek v červnu propadl v průměru na necelé 4 miliard stop krychlových denně.
<figure id="attachment_85156" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85156" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Denni-dodavky-zemniho-plynu-do-exportnich-terminalu-v-USA.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Denni-dodavky-zemniho-plynu-do-exportnich-terminalu-v-USA.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Denni-dodavky-zemniho-plynu-do-exportnich-terminalu-v-USA-512x212.jpg 512w" alt="Denní dodávky zemního plynu do exportních terminálů v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Denní dodávky zemního plynu do exportních terminálů v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Díky intenzivnímu budování zkapalňovacích terminálů a s ním spojeným růstem exportních kapacit se Spojené státy během několika let dostaly mezi největší vývozce zkapalněného plynu na světě. V loňském roce byly již třetím největším vývozcem na světě, kdy více LNG exportovaly pouze Katar a Austrálie.
<figure id="attachment_85157" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85157" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Kvartalni-vyvoz-LNG-a-exportni-kapacita-terminalu-v-USA.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Kvartalni-vyvoz-LNG-a-exportni-kapacita-terminalu-v-USA.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Kvartalni-vyvoz-LNG-a-exportni-kapacita-terminalu-v-USA-512x212.jpg 512w" alt="Kvartální vývoz LNG a exportní kapacita terminálů v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Kvartální vývoz LNG a exportní kapacita terminálů v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Za propadem vývozu stojí pokles cen na globálních trzích na dlouhodobá minima. Zatímco v loňském roce se ceny plynu v Evropě a Asii stabilně pohybovaly nad trhem v USA, nyní je situace jiná. Z důvodu nízké poptávky a vysokého stavu naplnění zásobníků zemního plynu se cena na nizozenském trhu (TTF), který je cenovým benchmarkem pro Evropu, dokonce dostala pod úroveň amerického Henry Hubu, který je referenčním trhem pro Spojené státy.
<figure id="attachment_85158" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="wp-image-85158 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Spotove-ceny-ropy-a-plynu-na-hlavnich-svetovych-trzich.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Spotove-ceny-ropy-a-plynu-na-hlavnich-svetovych-trzich.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Spotove-ceny-ropy-a-plynu-na-hlavnich-svetovych-trzich-512x212.jpg 512w" alt="Spotové ceny ropy a zemního plynu na hlavních světových trzích. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční a spotové ceny ropy a zemního plynu na hlavních světových trzích. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Není tak žádným překvapením, že s ohledem na nižší spotové a forwardové ceny na evoprském trhu ve srovnání s USA tak dochází k rušení desítek objednávek. Na základě objemu zrušených nákladů EIA předpokládá, že celková exportní kapacita USA nebude v průběhu letošního června, července a srpna využita ani z poloviny.

Plynárenství

Export zkapalněného plynu z USA se kvůli globálnímu poklesu poptávky propadl již o více než polovinu

Využívání uhlí ať už při výrobě elektrické energie či v jiných průmyslových sektorech v posledních letech klesá v řadě zemí, přičemž výjimkou nejsou ani Spojené státy americké. V USA spotřeba uhlí klesá stabilně od roku 2007, kdy dosáhla svého vrcholu, přičemž loni spadla již téměř na polovinu.
Uhlí bylo v USA po dlouhou dobu hlavním zdrojem při výrobě elektrické energie a elektroenergetický sektor rovněž tvořil většinu jeho spotřeby. Nejvíce uhlí se ve Spojených státech podle tamní vládní agentury U.S. <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44115" target="_blank" rel="noopener">Energy Information Administration</a> (EIA) spotřebovalo těsně před globální ekonomickou recesí v roce 2007, a to 1,1 miliard krátkých tun, tedy bezmála 1 miliard tun.
<figure id="attachment_84973" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84973" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-mezi-lety-2000-a-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-mezi-lety-2000-a-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-mezi-lety-2000-a-2019-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj spotřeby uhlí v USA mezi lety 2000 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby uhlí v USA mezi lety 2000 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Od té doby spotřeba uhlí v zemi stabilně klesá, kdy pokles táhne zejména právě elektroenergetika, kde je uhlí vytlačováno levným plynem a obnovitelnými zdroji. V loňském roce se tak v USA spotřebovalo již pouze 535 milionů tun uhlí, a to stále převážně v elektroenergetice s 90% podílem. V průmyslu a dalších odvětvích poté spotřeba klesla za posledních 20 let na 89 na 43,5 tun.
<figure id="attachment_84974" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84974" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-pri-vyrobe-koksu-a-v-ostatnich-prumyslovych-odvetvich.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-pri-vyrobe-koksu-a-v-ostatnich-prumyslovych-odvetvich.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-pri-vyrobe-koksu-a-v-ostatnich-prumyslovych-odvetvich-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj spotřeby uhlí v USA při výrobě koksu a v ostatních průmyslových odvětvích. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby uhlí v USA při výrobě koksu a v ostatních průmyslových odvětvích. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě průmyslu tvoří největší část spotřeby výroba koksu, dále výroba nemetalických minerálních produktů či potravinářství. Konkrétně v případě potravinářství zůstává spotřeba uhlí od roku 2000 relativní stabilní, využíváno je především jako zdroj tepla, dále také pro lokální výrobu elektrické energie v odlehlých oblastech.
<figure id="attachment_84975" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84975" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-v-jednotlivych-odvetvich-prumyslove-vyroby.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-v-jednotlivych-odvetvich-prumyslove-vyroby.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Vyvoj-spotreby-uhli-v-USA-v-jednotlivych-odvetvich-prumyslove-vyroby-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj spotřeby uhlí v USA v jednotlivých odvětvích průmyslové výroby. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby uhlí v USA v jednotlivých odvětvích průmyslové výroby. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Přestože v případě potravinářství zůstává spotřeba uhlí neměnná, v ostatních výrobních odvětvích značně klesá. Největší pokles zaznamenalo odvětví papírenství, chemický průmysl či primární výroba kovů, a to kvůli poklesu výrobních zařízení a poklesu spotřeby v těch zbývajících.
Výroba primárních kovů zahrnuje především výrobu oceli či železných výrobků. V tomto odvětví spotřeba prudce klesla na začátku tohoto desetiletí jako následek globální ekonomické krize, a to z přibližně 8 na necelé 3 miliony tun.

Uhlí

Spotřeba uhlí v USA v poslední dekádě intenzivně klesá napříč všemi sektory

Německo v posledních letech intenzivně pracuje na rozvoji využívání obnovitelných zdrojů, avšak větší část cesty k bezemisní energetice zemi ještě čeká. V posledních měsících se intenzivně skloňovaným tématem stal limit instalovaného výkonu, po jehož dosažení by nové malé a střední fotovoltaické elektrárny ztratily nárok na podporu. Přestože se německá vláda dohodla na jeho zrušení, podle zástupců tamního průmyslu OZE to nebude stačit k tomu, aby se v zemi tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zrychlilo.
Solární a větrné elektrárny jsou jediné zdroje elektrické energie, které Německo v posledních letech intenzivně buduje. Přesto ani jejich rozvoj není bezproblémový a čelí různým překážkám. V případě větrných elektráren se jedná o komplikace při získávání stavebních povolení, což se projevuje nedostatek projektů soutěžích o podporu v aukcích, které se často nedaří ani zdaleka zaplnit.
Přestože výstavba solárních elektráren není tímto neduhem zatím zasažena, nad dalším intenzivním rozvojem dlouho visel Damoklův meč v podobě limitu na jejich podporu. Podle současné legislativy by v případě dosažení celkového instalovaného výkonu ve fotovoltaických zdrojích o hodnotě 52 GW již nové elektrárny do výkonu 750 kW neměly nárok na podporu, která by nadále probíhala pouze prostřednictvím aukcí pro velké elektrárny.
Německá vláda <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">se sice v průběhu května dohodla, že zmíněný limit odstraní</a>, tamní asociaci však postup <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecka-asociace-tlaci-odstraneni-limitu-podporu-fotovoltaiky-podala-stiznost-u-soudu" target="_blank" rel="noopener">nepřijde dostatečně rychlý, a podala tak ústavní stížnost</a>.
Nyní však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/solar-cap-removal-not-enough-bring-clean-energy-scale-german-renewables-industry" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire</a> zaznívají ze strany německého průmyslu obnovitelných zdrojů hlasy, že zrušení limitu nebude samospásné a je nutné činit další kroky, aby rozvoj obnovitelné energetiky v zemi probíhal dostatečně rychle.
<blockquote>„Toto opatření nebude samo o sobě stačit,“ uvedl podle serveru CLEW Simone Peterová, předsedkyně Spolkového svazu obnovitelné energie.</blockquote>
Aby Německo dosáhlo vytyčených cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů a snižování emisí, bude podle Peterové nutné zrevidovat cíle rozvoje. Každoročně by tak Německo podle ní mělo nainstalovat fotovoltaické elektrárny o výkonu minimálně 10 GW, přičemž polovina z nich by měla vyrůst na budovách.
Podle Spolkového svazu solárního průmyslu existuje riziko nedostatku zeleného výkonu, které by se mohlo projevit do roku 2023, kdy budou již trvale odstaveny všechny jaderné elektrárny a zároveň má docházet k ukončování provozu uhelných zdrojů. Podle svazu by se tak současné tempo rozvoje solárních zdrojů mělo do tří let ztrojnásobit.
<h2>Kritika se netýká jen solární energetiky</h2>
Podobně Peterová nešetřila kritikou na účet německé vlády v případě minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí, kdy dlouhé diskuze podle ní způsobily velké nejistoty a poškodily odvětví, které je jedním z pilířů německé Energiewende.
<blockquote>„Trvalý rozvoj větrné energetiky je potřebný pro dosažení cílů vytyčených v rámci klimatického zákona a k dosažení 65% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030, ale také je zcela nezbytný pro cíle stanovené v rámci národní vodíkové strategie,“ uvedla Peterová.</blockquote>
Podobně na protáhlé diskuze nahlíží i Herman Albers, předesa Spolkového svazu větrné energie, podle nějž je nyní třeba hledět dopředu a zajistit, aby dlouhotrvající spory ohledně minimální vzdálenosti větrných turbín byly rychle vyřešeny.
Každá spolková země by podle něj měla vyčlenit minimálně 2 % svého území na výstavbu větrných elektráren, aby mohlo být dosaženo roční výroby 770 TWh od roku 2050, a rovněž by mělo dojít k uvolnění pravidel pro repowering.
<blockquote>„Pokud budou stávající lokality využívány rozumně, v dlouhodobé perspektivě může repowering dosáhnout hodně,“ říká Herman Albers s tím, že při náhradě starých turbín novými by se jejich průměrný výkon mohl zdvojnásobit.</blockquote>

Německo

Průmysl: Odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky Německu k rozvoji OZE stačit nebude

Přestože se německý parlament před několika týdny dohodl na zrušení zastropování podpory pro nové solární elektrárny, podle některých zástupců tamního solárního průmyslu nejedná dostatečně rychle. Německá solární asociace se tak rozhodla jednat a podala stížnost u ústavního soudu.
Německo v posledních letech intenzivně buduje fotovoltaické elektrárny, a jejich celkový instalovaný výkon v zemi rapidně roste. K intenzivnímu rozvoji fotovoltaiky v Německu pomohla státní podpora, která však byla v roce 2012 ohraničena. Podle současné legislativy by tak po dosažení 52 GW instalovaného výkonu již nové zdroje s výkonem do 750 kW, které se nemusí účastnit aukcí, neměly nárok na provozní podporu.
Přestože se cena elektřiny z fotovoltaických elektráren za poslední roky značně snížila, ukončení podpory by mělo zásadní dopad na německé společnosti napříč dodavatelským řetězcem. Podle odhadů Německé solární asociace by tento krok mohl vést až k polovičnímu propadu tamního solárního trhu.
Asociace tak naléhá na německý parlament, aby nezůstal u slibů a zrušení zastropování podpory závazně přijal v co nejbližší možné době. Jelikož se řada společností cítí být možným koncem podpory ohrožena, <a href="https://www.solarwirtschaft.de/2020/06/08/solarbranche-initiiert-verfassungsbeschwerde-gegen-solardeckel/" target="_blank" rel="noopener">podala asociace stížnost u spolkového ústavního soudu</a>. V takovém případě by podle svého předsedy Carstena Körniga „ústavní stížnost samozřejmě ihned stáhla“.
Potřeba přijetí nutné úpravy legislativy je opravdu urgentní, jelikož se Německo hodnotě 52 GW rychle blíží. Očekává se, že by jí mohlo být dosaženo v průběhu letošního léta. Podle Petera Altmaiera, německého ministra hospodářství a energetiky, by úprava na odstranění této hranice mohla být připojena k již projednávanému zákonu, aby byl celý legislativní proces urychlen.

Německá asociace tlačí na odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky, podala stížnost u soudu

Přestože Německo v posledních letech stabilně snižuje emise oxidu uhličitého v sektoru elektroenergetiky, stejné se nadá říct o dalších oblastech tamní ekonomiky. Dalším impulzem ke snižování emisí má být jejich zpoplatnění v ostatních sektorech, na jehož konkrétní podobě se německá vláda nedávno dohodla. Podle jedné z opozičních stran je nicméně současná podoba návrhu protiústavní.
Německo v posledních letech stabilně snižuje celkové emise skleníkových plynů, přičemž zásadní podíl nesl sektor výroby elektrické energie díky rozvoji obnovitelných zdrojů. Největší překážkou v dalším intenzivním snižování emisí jsou sektory dopravy a vytápění, které až na velké zdroje nespadají pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami.
Německá vláda se tak ve snaze podpořit nízkoemisní alternativy rozhodla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">emise z těchto sektorů zpoplatnit fixní částkou, která má od příštího roku začínat na 25 eurech za tunu CO2</a> a v následujících letech má postupně růst na 55 euro v roce 2025. V dalších letech mají být v systému draženy emisní povolenky za ceny mezi 55 a 65 EUR za tunu CO2. Počet povolenek má být rovněž omezen tak, aby bylo dosaženo klimatických cílů.
Tento systém však jedna z opozičních stran, Svobodná demokratická strana (FDP), <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-co2-pricing-scheme-unconstitutional--opposition/1121484" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> označila za protiústavní. Podle zástupců strany je sporné právě období do roku 2025, kdy budou emise zpoplatněny fixní částkou. FDP tak podle mluvčího pro klima Lukase Koehlera bude usilovat o soudní přezkum zákona ve snaze čelit potenciálním právním sporům.
<blockquote>„Ústavní právo se vztahuje i na přechodné období,“ uvedl Rainer Wernsmann, odborník na daňové právo z Pasovské univerzity.</blockquote>
Strana nicméně drží pouhých 11 % v německém parlamentu, přičemž pro právní přezkoumání návrhu, které vyžaduje souhlas u čtvrtiny parlamentu, by potřebovala podporu dalších stran.
Podle Koehlera by se ji mohla pokusit získat u například u zelených, přičemž všechny politické strany mají zájem na tom, aby německé zákony byly v souladu s tamní ústavou. Stížnosti ze strany privátního sektoru Koehler očekává nejdříve v příštím roce, kdy má být navrhovanou daní zasažen.