Transformace energetiky a snížení emisí oxidu uhličitého i v jiných hospodářských sektorech je dlouhodobě jedním z hlavních bodů agendy Evropské unie. Evropský parlament se však tento týden vyslovil pro umožnění financování vybraných plynárenských projektů z fondu, který má sloužit především k přechodu na obnovitelné zdroje.
Zelená dohoda pro Evropu, která má ve výsledku pomoci Evropské unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, si vyžádá značné finanční prostředky. K financování projektů má sloužit i Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl zprostředkovat desítky miliard eur veřejných financí. Ty by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí.
Přesná pravidla pro čerpání prostředků z toho fondu ještě nebyla stanovena, budou se na nich však muset shodnout jak Evropský parlament, tak Komise i zástupci vlád členských zemí. Ti se však již dříve shodli, že by z fondu neměly být financovány žádné fosilní zdroje.
Parlament však <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal/eu-parliament-votes-to-allow-some-gas-projects-to-get-green-transition-money-idUSKBN2671VL" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v úterý odhlasoval podporu dodatku, který by umožnil financovat z fondu vybrané plynárenské projekty přípustné pro státní podporu. Projekty se nicméně musí nacházet v uhelných regionech a musí být v souladu s klimatickými cíli pro rok 2030.
Podle Manolise Kefalogiannise, řeckého zákonodárce, tato pravidla umožní pouze omezení čerpání financí na projekty spojené se zemním plynem jakožto přechodným palivem. Podle jiných však investice do plynu odporuje původnímu slibu evropských zákonodárců.
Podle zástupců Evropského parlamentu by přístup k penězům ze „zeleného“ fondu měl být umožněn pouze zemím, které se vyslovily pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jediná členská země, která se k tomuto slibu zatím nepřipojila, je Polsko.

Evropská Unie

Evropský parlament chce umožnit některým plynárenským projektům přístup k penězům ze "zeleného" fondu

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, sice naráží na opozici u řady evropských zemí a USA, nicméně dlouhou dobu měl jasnou podporu alespoň v Německu. V současné době se však stále častěji ozývají na německé politické scéně hlasy, které mluví proti jeho dokončení. Osud projektu, který byl již téměř dokončen, je tak stále nejistý.
Podle Manuely Schwesigové, ministerské předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, do které má plynovod Nord Stream 2 stejně jako jeho první větev ústit, podle serveru S&amp;P Global uvedla, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/090820-german-divisions-on-nord-stream-2-laid-bare-as-regional-leader-rejects-calls-to-halt-project" target="_blank" rel="noopener">že případ zástupce ruské opozice Alexeje Navalného by neměl být využíván jako výhrůžka pro tento projekt</a>.
&#8222;Zastavení plynovodu by nepoškodilo pouze Rusko, ale rovněž Německo. Plynovod potřebujeme pro zásobování Německa. A na jeho výstavbě se podílely německé společnosti,&#8220; uvedla Manuela Schwesigová.
&#8222;I před případem Navalného zde byly pokusy ze strany Spojených států zastavit Nord Stream 2. Dělníci v našem přístavu Mukran jsou neklidní, jelikož jim američtí senátoři hrozí sankcemi. Německo musí být schopné se samo rozhodovat, odkud a jakou cestou bude získávat svou energii,&#8220; dodala Schwesigová.
<h2>Názory se různí i v rámci jednotlivých stran</h2>
Zatímco někteří němečtí politici projekt nového plynovodu podporují, jiní se k němu staví odmítavě. Podle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena, který má ambice na kancléřský post, není dokončení plynovodu jisté. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/mozny-nastupce-merkelove-zpochybnil-dokonceni-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">Dokončení projektu by podle Röttgena Rusku potvrdilo to, aby pokračovalo v současné politice</a>, jelikož bez rázné odpovědi se podle něj přístup země nezmění.
Nejednotu názorů německých politiků potvrdil i německý europoslanec David McAllister, podle kterého v Německu probíhají čilé diskuze na toto téma s různými názory napříč celým politickým spektrem. &#8222;To, co vidím, je, že různé názory procházejí všemi politickými stranami,&#8220; řekl v rozhovoru pro rádio BBC. Nedokončení projektu by podle něj mělo obrovské ekonomické dopady.

Plynárenství

Postoj německých politiků k plynovodu Nord Stream 2 je nejednotný, jeho dokončení je stále nejisté

Francie je v současné době jednička v oblasti využívání jaderné energetiky v Evropě, a to jak v počtu provozovaných jaderných bloků, tak v jejich podílu na výrobě elektrické energie v zemi. Francouzská jaderné flotila nicméně stárne, přičemž současná ministryně energetiky není výstavbě nových bloků příliš nakloněná.
Evropská jaderná velmoc Francie v současné době staví jeden nový blok v elektrárně Flamanville, přičemž výstavbu provází dlouhá zpoždění a navyšování rozpočtu. Výstavba nových jaderných bloků je téma, které se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/babis-dodavatele-noveho-bloku-dukovan-vybere-az-pristi-vlada/" target="_blank" rel="noopener">dlouhodobě řeší i v České republice</a>. V případě Francie však o dalších blocích zatím rozhodnuto nebylo.
<blockquote>„Neexistují žádné plány na objednávku šesti nových bloků EPR. Je to hypotéza, kterou položila na stůl společnost EDF, ale ještě o ní nebylo vůbec rozhodnuto,“ uvedla francouzská ministryně energetiky Barbara Pompiliová.</blockquote>
Ministryně rovněž <a href="https://www.montelnews.com/en/story/french-energy-minister-plays-down-new-reactor-construction/1146000" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> uvedla, že sama se staví proti výstavbě nových jaderných bloků. Konečné rozhodnutí, které by mělo přijít mezi lety 2022-2023, by však podle ní mělo být na samotných občanech Francie.
Francie podle ministryně Pompiliové nicméně musí znovu získat odbornost v oblasti jaderné energetiky a investice v této oblasti budou nutné, jelikož se země bude muset na energii z jádra spoléhat ještě po dlouhou dobu. Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v zemi <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-edf-ma-roku-2035-odstavit-az-14-reaktoru-vzdy-50-letech-provozu" target="_blank" rel="noopener">by však měl během následujících 15 let postupně klesat</a>, a to ze současných zhruba 75 % na 50 %.
Francouzská vláda v minulém týdnu představila plán obnovy hospodářství, který zahrnuje právě i investice v oblasti jaderné energetiky. Do odvětví tak poputuje 470 milionů eur, a to i například do výcviku personálu či na podporu subdodavatelů.

Jaderné elektrárny

Francouzská ministryně energetiky: Výstavba dalších jaderných bloků je jen hypotéza

Celosvětová výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách loni opět meziročně vzrostla, přičemž téměř vyrovnala rekordní výrobu dosaženou v roce 2006. Podle Světové jaderné asociace se jednalo již o sedmý rok v řadě, kdy výroba rostla. Celkový instalovaný výkon meziročně poklesl.
Jaderná energetika čelí v posledních letech řadě výzev, například v podobě konkurence ze strany obnovitelných a plynových zdrojů, stejně tak prodlužování a prodražování výstavby nových bloků na západních trzích. Globální výroba elektřiny nicméně od let 2011 a 2012, kdy došlo po havárii v <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit" target="_blank" rel="noopener">jaderné elektrárně Fukušima Daiči</a> k výraznému propadu, stabilně roste.
V loňském roce tak jaderné elektrárny na celém světě vyrobily 2657 TWh elektrické energie, tedy o přibližně 3,6 % více ve srovnání s rokem 2018. Loňská výroba se tak téměř vyrovnala rekordu z roku 2006, kdy jaderné elektrárny vyrobily 2661 TWh.
Růst táhla jako v posledních letech především Asie, kde výroba jaderných elektráren meziročně stoupla o 90,5 TWh. Ve východní Evropě a Rusku, stejně jako v Africe a Jižní Americe výroba rovněž vzrostla, avšak pouze o 2-3 TWh. Na druhou stranu, jaderné elektrárny v USA a střední a západní Evropě loni vyrobily o 0,6, resp. 3 TWh elektřiny méně.
<figure id="attachment_87332" class="wp-caption aligncenter" style="width: 750px;"><img class="size-full wp-image-87332" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-globalni-vyroby-elektriny-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-globalni-vyroby-elektriny-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019.png 750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-globalni-vyroby-elektriny-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019-512x232.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-globalni-vyroby-elektriny-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019-725x329.png 725w" alt="Vývoj globální výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Zdroj: World Nuclear Performance Report 2020" width="750" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globální výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Zdroj: World Nuclear Performance Report 2020</figcaption></figure>
K růstu výroby přispěl i vyšší koeficient využití instalovaného výkonu, který loni v průměru dosáhl 82,5 %, zatímco v roce 2018 činil 79,8 %. Podle asociace nicméně může tato hodnota v budoucnu klesnout, jelikož v některých zemích se jaderné elektrárny stále častěji využívají k regulaci sítě, tedy přizpůsobují svou výrobu poptávce.
<h2>Globální instalovaný výkon po letech růstu poklesl</h2>
Ke konci loňského roku <a href="https://www.world-nuclear.org/getmedia/3418bf4a-5891-4ba1-b6c2-d83d8907264d/performance-report-2020-v1.pdf.aspx" target="_blank" rel="noopener">podle reportu Světové jaderné asociace (WNA)</a> dosahoval instalovaný výkon provozuschopných jaderných bloků na celém světě 392 GW, tedy o 5 GW méně ve srovnání s rokem 2018. Mezi provozuschopné bloky asociace řadí jak bloky uvedené v daném roce do provozu, tak rovněž ty, které provoz ukončily.
V loňském roce bylo k síti připojeno celkem 6 nových jaderných bloků o instalovaném výkonu 5,2 GW, naopak 13 bloků, včetně čtyř japonských bloků, které nevyráběly elektřinu od zmiňované havárie v roce 2011, bylo trvale odstaveno. Jejich souhrnný instalovaný výkon dosahoval 10,2 GW.
<figure id="attachment_87333" class="wp-caption aligncenter" style="width: 750px;"><img class="size-full wp-image-87333" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-disponibilniho-vykonu-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-disponibilniho-vykonu-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019.png 750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-disponibilniho-vykonu-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019-512x232.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Vyvoj-disponibilniho-vykonu-v-jadernych-elektrarnach-1970-2019-725x329.png 725w" alt="Vývoj disponibilního výkonu v jaderných elektrárnách. Zdroj: Vývoj globální výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Zdroj: World Nuclear Performance Report 2020" width="750" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj disponibilního výkonu v jaderných elektrárnách. Zdroj: Vývoj globální výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Zdroj: World Nuclear Performance Report 2020</figcaption></figure>
Loni byla podle asociace zahájena výstavba celkem pěti nových bloků o celkovém výkonu 5,8 GW, přičemž dva z nich se nacházejí v Číně, jeden v Íránu, Rusku a Spojeném království.
V případě bloků uvedených do provozu v loňském roce se délka jejich výstavby podle WNA pohybovala v průměru okolo 117 měsíců. Svůj vliv na dlouhé výstavbě měla podle asociace i skutečnost, že většina z těchto bloků byly první či druhé svého druhu, u nichž obvykle trvá výstavba déle.

Globální výroba elektřiny z jádra se loni přiblížila rekordu z roku 2006

Trh se zemním plynem se pod novými pravidly regulace, které pocházejí zejména z práva Evropské unie, postupně proměňuje. Zatímco dříve sektoru dominovaly dlouhodobé přepravní kontrakty, nyní se díky kapacitním aukcím udělují především kontrakty krátkodobé. 
Zaběhnutá praxe dlouhodobých přepravních kontraktů v evropském plynárenství v následujících letech postupně vymizí, předpovídá Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ve svém <a href="https://www.acer.europa.eu/Media/News/Pages/ACER-assesses-that-most-long-term-contracts-for-gas-transportation-in-Europe-will-expire-in-the-next-ten-years.aspx?fbclid=IwAR1y_cowr7t-OUPLfPKQobFx2-AAtmX-Rn6arZFjaXZfAHebnJgVq2cqn1E">reportu, který má být publikován na konci tohoto září</a>. Pod vlivem evropské legislativy se stále více přepravních kontraktů uzavírá pouze na roční období nebo několik málo let dopředu.
Již ke konci tohoto roku se objem přepravní kapacity, která je zarezervována prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, sníží o pětinu. Do roku 2028 o tři pětiny a po roce 2035 zde nebude téměř žádná přepravní kapacita rezervovaná prostřednictvím těchto kontraktů.
Pokud budou mít o kapacitu zájem další účastníci trhu, již si ji budou muset zarezervovat dle pravidel stanovených v kodexu sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách (tzv. NC CAM). Ten stanoví pravidla pro přidělování nejvýše ročních kontraktů, které lze rezervovat maximálně na 15 let dopředu (dle konkrétních pravidel aukce).
<figure id="attachment_87317" class="wp-caption alignleft" style="width: 1697px;"><img class="size-full wp-image-87317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation.png 1697w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-512x126.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-768x188.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-1024x251.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-725x178.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-800x196.png 800w" alt="Množství rezervované přepravní kapacity prostřednictvím dlouhodobých kontraktů " width="1697" height="416" /><figcaption class="wp-caption-text">Množství rezervované přepravní kapacity prostřednictvím dlouhodobých kontraktů</figcaption></figure>
Výhoda pro trh se zemním plynem je zřejmá – mnohem více přepravní kapacity se uvolní, bude dostupná pro jiné účastníky trhu a přidělována na základě transparentních pravidel aukce. Tímto způsobem Evropská unie zamýšlí podpořit efektivitu volné soutěže na trhu s plynem, ze které by v konečném důsledku měli čerpat výhody především koneční spotřebitelé.
Dle výše uvedeného grafu mají poslední kontrakty vypršet ke konci roku 2039. Jak uvádí zpráva od agentury ACER, jedná se o dva propojovací body na přepravní trase navazující na plynovod Nord Stream II (propojovací body Lubmin II a Deutschneudorf-EUGAL). Pro ty byla aukce uspořádána v roce 2017 a ještě se na ni nevztahovaly povinnosti dle nového NC CAM.
<h2>V Evropě jsou trendem krátkodobé rezervace</h2>
Od doby, kdy byl zaveden kodex NC CAM, jsou trendem krátkodobé rezervace, a to zpravidla maximálně na rok dopředu. Pouze minimum objemu kapacity se rezervuje na delší dobu.
Je to dáno tím, že na současném často velice volatilním trhu dávají účastníci přednost krátkodobým kontraktům, aby se vyhnuli závazkům, které by v budoucnu mohli jen obtížně splnit.

Trh se zemním plynem se mění, dlouhodobé přepravní kontrakty se postupně stanou minulostí

Rozšiřování přenosových kapacit, zvláště těch přeshraničních, je důležitým předpokladem pro další efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých evropských trhů s elektřinou. K tomu má pomoci i nové podmořské vedení mezi Německem a Norskem, které má zahájit provoz ke konci letošního roku. Vzhledem k omezením ve vlastní soustavě však Německo bude trhu garantovat pouze nepatrnou část jeho přenosové kapacity.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které ještě v letošním roce propojí přenosové soustavy Německa a Norska, bude disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. Podle norského provozovatele přenosové soustavy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090120-germany-to-cap-minimum-capacity-on-new-14-gw-norway-power-link" target="_blank" rel="noopener">bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<blockquote>„Jsme zásadně zklamaní, že minimální úroveň je takto nízká, ale toto je bohužel mimo kontrolu Statnettu. Očekáváme, že bude nabízena značně větší přenosová kapacita než tato minimální úroveň a naším cílem je pokaždé nabízet co možná největší kapacitu,“ uvedl podle serveru S&amp;P Global Gunnar Lovas, výkonný viceprezident norského provozovatele soustavy Statnett.</blockquote>
Přesto se pro norské účastníky trhu jedná o malou výhru, jelikož ještě na začátku letošního roku navrhovala německá vláda, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bude-mit-moznost-snizit-dovozni-kapacitu-nordlink-nulu-duvodem-jsou-obavy-stabilitu-soustavy" target="_blank" rel="noopener">aby tamní provozovatel soustavy Tennet mohl snížit dostupnou přenosovou kapacitu vedení až na nulu</a>.
Situace by se nicméně měla postupně lepšit a minimální zaručená přenosová kapacita růst, každoročně o přibližně 11 až 12 %. V roce 2025 by tak mělo být k dispozici minimálně 58,3 %, tedy zhruba 816 MW.
Aktuálně dostupná přenosová kapacita bude rovněž po většinu doby pravděpodobně vyšší než garantované minimum, avšak přesná hodnota se bude neustále měnit dle aktuální situace.
<blockquote>„Kapacita se bude měnit ze dne na den na základě kapacitních výpočtů společností Tennet a Statnett. Pro nás je samozřejmě důležité, že je zaručena minimální přenosová kapacita pro nové kabelové vedení a víme, že je to rovněž důležité norské hráče na trhu s elektřinou,“ dodal Gunnar Lovas.</blockquote>
Kterým směrem bude elektřina nakonec převážně proudit zůstává otázkou. Zatímco v srpnu se baseload pro rok 2021 v Německu obchodoval okolo 40 EUR/MWh, v případě Skandinávie se jednalo o hodnotu o 15 až 20 EUR/MWh nižší, přičemž v posledních měsících se ceny v Norsku pohybovaly na úrovni jednotek EUR/MWh.

Přenos elektřiny

Německo po spuštění nového vedení do Norska garantuje pouze 11,7 % z jeho kapacity

Větrné elektrárny jsou jedním z hlavních nástrojů, na které vsází řada zemí pro dekarbonizaci svých energetických systémů. V případě offshore větrných turbín se v posledních letech výrobci stále více zaměřují na jejich zvětšování, aby snížili náklady dodávanou elektřinu. Konsorcium společností aktivních v odvětví větrné energetiky nyní staví největší testovací zařízení na světě, které má vývoj stále větších turbín usnadnit.
S prudkým růstem instalovaného výkonu větrných turbín na souši, především v Evropě, se stále více pozornosti věnuje instalacím na moři, kde turbíny nenaráží na odpor obyvatel či přísné regulace pro jejich výstavbu. Výstavba a provoz elektráren je na moři nicméně náročnější, a tak se výrobci turbín snaží zvětšovat jejich velikost, aby snížili jednotkové náklady na jejich výstavbu a údržbu.
Není tomu tak dávno, co společnost GE Renewable Energy představila a <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">zprovoznila první prototyp své 12MW větrné turbíny Haliade-X</a>. Pozadu však nezůstává ani konkurence, evropský výrobce turbín Siemens Gamesa letos představil <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">návrh ještě větší turbíny, která má dosahovat výkonu až 15 MW</a>.
Konstrukce takto velkých turbín s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">lopatkami delšími než 100 metrů</a> klade vysoké nároky na použité materiály a technologie, které je nutné důsledně otestovat. Konsorcium společností GE Renewable Energy, LM Wind Power a TNO se tak rozhodlo pro <a href="https://www.tno.nl/en/about-tno/news/2020/8/tno-supports-construction-largest-wind-turbine-rotor-test-rig/" target="_blank" rel="noopener">výstavbu největšího testovacího zařízení pro rotory větrných turbín na světě</a>. Výstavba zařízení, které roste v Nizozemsku a je spolufinancováno tamní vládou, by měla být dokončena letos na podzim.
<blockquote>„Větší turbíny jsou nezbytné pro formování tak nezbytné transformace energetiky. Bez inovací by byly větší turbíny příliš těžké a také nákladné, aby byly komerčně životaschopné. Svižná inovace v návrhu lopatek a rotorů větrných turbín, materiálů, výstavby a výroby umožnily zvětšování offshore větrných turbín a zvýšily jejich atraktivitu na celém světě,“ uvedl Peter Eecen, manažer u TNO Wind Energy pro výzkum a vývoj.</blockquote>
Testovací zařízení umožní prověřit odolnost a dynamické chování rotorů větrných turbín pod enormním zatížením způsobeným obřími lopatkami. Tyto znalosti následně společnostem umožní vylepšit návrhy jejich turbín.
<blockquote>„S tímto inovativním zařízením budeme schopni sami ověřit ložiska a systémy, které upevňují lopatky větrných turbín k rotoru a umožňují natáčení lopatek pro maximalizaci zachycené energie a zároveň snižují zatížení turbíny,“ řekl Hanif Mashal, viceprezident LM Wind Power Engineering.</blockquote>
Úvodní fotografie: Ilustrace zařízení pro testování rotorů větrných turbín. Autor: IDOM

Větrné elektrárny

V Nizozemsku roste největší zařízení na testovaní rotorů větrných turbín na světě

Německo v posledních letech intenzivně buduje obnovitelné zdroje, do cíle má však země ještě stále kus cesty. Pro dosažení vytyčeného cíle pro rok 2030 bude muset země podle tamního svazu energetiky v tempu výstavby solárních a větrných elektráren ještě přidat. Sektor onshore větrné energetiky přitom v posledních měsících nemá v Německu na růžích ustláno.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu stabilně roste a v loňském roce dosáhla dokonce zhruba 240 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny tak v zemi loni přesáhl 40 %. Německo si pro rok 2030 vytyčilo ambiciózní cíl, a to dosáhnout podílu OZE na spotřebě elektřiny 65 %. To si ovšem vyžádá intenzivní výstavbu dalších větrných a solárních elektráren.
Zatímco německá vláda počítá pro současnou dekádu spíše se stabilní spotřebou elektřiny, podle německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) spotřeba poroste s ohledem na rozvoj elektromobility a využívání vodíku. Pro dosažení cíle pro rok 2030 by tak roční výroba elektřiny z OZE musela podle svazu vzrůst na 389 TWh, tedy o přibližně 60 % vůči loňské hodnotě. Taková výroba by si vyžádala instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v rozmezí od 215 do 237 GW.
Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů tak bude klíčová plánovaná reforma zákona o obnovitelných zdrojích (EEG), která je plánovaná na letošní podzim. Svaz podle serveru S&amp;P Platts <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/082520-germany-needs-annual-87-gw-solar-wind-growth-to-reach-2030-target-bdew" target="_blank" rel="noopener">volá po tom, aby obsahovala plán rozvoje pro jednotlivé technologie</a>. Kromě výstavby nových zdrojů bude rovněž nutné vyřešit případné kroky pro zachování stávajících zdrojů, kterým během následujícího desetiletí postupně vyprší podpora, přičemž se jedná o zdroje o celkovém instalovaném výkonu 35 GW.
<h2>Výstavba nových zdrojů bude muset zrychlit</h2>
Podle svazu by Německo mělo každoročně navýšit výkon onshore větrných elektráren o 3,7 GW, v případě fotovoltaických by měl růst dosáhnout alespoň 5 GW. V případě větrných elektráren se sice růst mezi lety 2014 a 2017 pohyboval v průměru přes 4 GW, v roce 2018 nicméně značně zpomalil a loni se dokonce propadl na pouhý 1 GW.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vykon-vetrnych-elektraren-nemecku-roste-pomalu-i-letos-zlepseni-obzoru-zatim-neni" target="_blank" rel="noopener">Situace se zřejmě nijak zásadně nezlepší ani letos, jelikož německá vláda očekává roční přírůstek o 1,3 GW</a>. S výrazným zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat</a>. V loňském roce se vysoutěžilo pouze 1,8 z nabízených 3,6 GW výkonu, letos je tomu podobně s 1,3 GW z nabízených 2,3 GW. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uprava-legislativy-ma-nemecku-pomoci-opet-nastartovat-vystavbu-vetrnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Situaci by nicméně měla změnit úprava legislativy, která má zemi pomoci výstavbu opět nastartovat</a>.
Na poli solární energetiky je stav výrazně lepší. Roční přírůstek výkonu v roce 2018 totiž s dalším poklesem cen solárních panelů zrychlil. Zatímco mezi lety 2014 a 2017 se pohyboval mezi 1,2 až 1,6 GW, v roce 2018 se zdvojnásobil na 3 GW a loni ještě zvýšil na 4 GW. Podobně je tomu i v aukcích, kdy objem přihlášených projektů značně převyšuje nabízený výkon. Letos se tak vysoutěžilo maximum, tj. bezmála 700 MW.
V případě fotovoltaických elektráren nicméně probíhá rovněž výstavba menších instalací, které se nemusí o podporu ucházet v aukcích a mají na základě německé legislativy zaručenou výkupní cenu. Jejich další rozvoj však byl ohrožen dosažením 52GW hranice celkového instalovaného výkonu solárních elektráren v zemi, kdy by další malé instalace již neměly na podporu nárok. Vzhledem k významu těchto zdrojů pro německou Energiewende <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">se však vláda letos dohodla na zrušení tohoto limitu</a>. Dále se také začínají objevovat velké projekty, které by se měly bez zaručené výkupní ceny obejít.

Německo

BDEW: Výkon obnovitelných zdrojů v Německu musí ročně růst o téměř 9 GW, aby země dosáhla cílů pro rok 2030

Výroba elektrické energie v plynových elektrárnách ve Spojených státech amerických stabilně roste, stejně jako objem elektřiny dodávaný obnovitelnými zdroji. Během letošního prvního pololetí tak tyto zdroje vykompenzovaly propad výroby elektřiny z uhlí, na kterém se rovněž podepsala menší spotřeba elektřiny z důvodu opatření proti šíření koronaviru.
Zemní plyn obsadil příčku dominantního zdroje elektrické energie v USA již v roce 2016, kdy se na výrobě elektřině v zemi podílel přibližně jednou třetinou. S rostoucí domácí těžbou a s ní spojeným poklesem ceny plynu se plynovým elektrárnám v zemi stále daří zvyšovat svůj podíl na trhu na úkor uhelných zdrojů.
Jinak tomu nebylo ani v letošním roce, a to ani navzdory poklesu poptávky po elektřině z důvodů opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19. Během prvních šesti letošních měsíců tak plynové elektrárny v dolních 48 státech, tedy státech USA mimo Aljašku a Hawai, podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44716" target="_blank" rel="noopener">meziročně navýšily výrobu o 55 TWh, tedy o necelou desetinu</a>.
<figure id="attachment_86982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-v-prvnim-pololeti-2019-a-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-v-prvnim-pololeti-2019-a-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-v-prvnim-pololeti-2019-a-2020-512x219.png 512w" alt="Výroba elektřiny v dolních 48 státech USA v prvním pololetí let 2019 a 2020. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v dolních 48 státech USA v prvním pololetí let 2019 a 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Navzdory značnému rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména v podobě výstavby solárních a větrných elektráren, roste v USA výroba elektřiny z plynu nejrychleji. Nejvíce elektřiny přitom plynové elektrárny vyrábí během léta, kdy v zemi roste poptávka po elektřině z důvodu intenzivního využívání klimatizací. Podle agentury EIA tak výroba rostla i v červenci, kdy s příchodem vlny veder dosáhla vůbec rekordní úrovně.
Růst výroby elektřiny z plynu však není způsoben rostoucí poptávkou, plynové elektrárny díky levnému plynu postupně vytláčí z trhu uhlí. Během prvního pololetí se tak výroba elektřiny z uhlí meziročně propadla o 138 TWh, tedy o přibližně 30 %. Vzhledem k rekordně nízkým cenám plynu tak výroba u uhlí nebyla v řadě regionů USA ekonomicky konkurenceschopná.
Kromě plynových elektráren si ve stejném období polepšily pouze obnovitelné zdroje, které zaznamenaly 5% meziroční nárůst.
<figure id="attachment_86981" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86981" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-leden-2019-az-cerven-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-leden-2019-az-cerven-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-leden-2019-az-cerven-2020-512x219.png 512w" alt="Vývoj výroby elektřiny v dolních 48 státech USA (leden 2019 až červen 2020). Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektřiny v dolních 48 státech USA (leden 2019 až červen 2020). Zdroj: EIA</figcaption></figure>