Prodej tuzemské energetické skupiny innogy maďarské firmě MVM Group její postavení na českém trhu neohrozí. Pro Maďary je akvizice především příležitostí proniknout na další trhy a zároveň navýšit vlastní hodnotu. Lze proto očekávat, že případné změny budou zatím jen minimální a postupné. Myslí si to analytici, které oslovila ČTK. MVM Group koupí innogy od německé společnosti E.ON, cenu transakce firmy nezveřejnily.
Innogy je největším dodavatelem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy Kč).
Právě nejvyšší cena je podle Jiřího Gavora z konzultační firmy ENA zřejmě hlavním důvodem, proč z mnoha velkých zájemců uspěla MVM Group. Upozornil, že Maďaři budou na tuzemském trhu úplnou novinkou, obě strany si proto budou muset na sebe nejprve zvykat. Ačkoliv MVM Group nemá zkušenosti s českým trhem, fungování firmy to podle Gavora neohrozí. &#8222;Kupují stabilní podnik, nový majitel proto bude postupovat konzervativně. Není důvod něco zásadně měnit, proces případných změn proto bude jen pozvolný,&#8220; podotkl Gavor. Pro maďarský státní podnik je podle něj akvizice innogy také možnost získání nového know-how od velkého fungujícího podniku, které následně může využít i v jiných zemích.
Koupě innogy je podle analytiků zároveň cestou k navýšení hodnoty maďarské firmy. Tu nyní ze 100 procent vlastní maďarský stát, analytik společnosti Natland Petr Bartoň ovšem upozornil, že tamní vláda nyní zvažuje privatizaci firmy na burze. &#8222;V celém regionu střední a jihovýchodní Evropy tak činí akvizice, které by se měly projevit ve zvýšení prodejní ceny,&#8220; uvedl Bartoň. MVM Group svým postavením přirovnal k tuzemské společnosti ČEZ.
Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vidí jako hlavní cíl maďarské společnosti rozšíření jejího postavení na středoevropském trhu a navýšení její hodnoty. Upozornil na to, že MVM Group získává innogy v rámci širší vlny svých akvizic, která zahrne zejména balkánské země. Společnost zároveň úzce spolupracuje s Ruskem při výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Paks.
MVM Group je v současnosti největším výrobcem elektřiny v Maďarsku. Vladimír Štěpán z ENAS proto předpokládá, že by se Maďaři v budoucnu mohli stát i konkurencí pro tuzemský ČEZ. Upozornil, že plyn bude v celé Evropě do budoucna i při výrobě elektřiny čím dál důležitější. &#8222;Nemusí to být špatná zpráva pro Českou republiku,&#8220; dodal.
Nákup innogy je druhou velkou transakcí během posledních dvou týdnů, kterou v Česku podnikla maďarská firma. Penta Investments v červnu prodala leteckého výrobce Aero Vodochody maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol, připomněl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. &#8222;Bude zajímavé sledovat, jak efektivně budou tento podnik spravovat. Dlouho jsme tu neměli maďarského vlastníka u takto významného podniku,&#8220; podotkl.
Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby. MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Společnosti

Analytici: Prodej innogy neohrozí, Maďaři tím navýší svou hodnotu

Teplárna Strakonice má za první pololetí provozní zisk čtyři miliony korun, plán překročila o dvojnásobek. Začala nahrazovat uhlí obnovitelnými zdroji, loni poprvé víc spalovala biomasu, letos je poměr biomasy k uhlí 70 ku 30. Do nové dopravy biomasy investuje letos podnik 50 milionů korun. Město jedná o odkupu akcií s firmou Sev.en Energy. ČTK to včera na valné hromadě řekli generální ředitel teplárny Pavel Hřídel a starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).
V roce 2019 skončila teplárna ve ztrátě po zdanění 33,3 milionu Kč. Předloni byla ztráta 3,6 milionu. Ztrátu podle Hřídela zavinily rostoucí ceny emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu a chtělo zároveň zvednout cenu tepla o víc než čtvrtinu. Nové vedení ji zdražilo jen o inflaci. Cena za gigajoule je 589,4 Kč. Ztrátu pokryje z nerozděleného zisku minulých let.
<blockquote>&#8222;Přešli jsme na spalování biomasy na 70 procent. Změnili jsme jak režim výroby, tak způsob paliva, máme nakoupené povolenky až do roku 2021. Provozní zisk za první pololetí je čtyři miliony a měli jsme být na 1,8 milionu. Zisk EBITDA (před zdaněním, odpisy a úrokovým zatížením) je 18 procent, což není vůbec špatné na to, v jakých problémech jsem vedení přejímal,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Za první letošní pololetí je EBITDA 28,7 milionu.
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud málo. Postupně chce od uhlí zcela přejít na obnovitelné zdroje. Ceny za emisní povolenky na uhlí byly podle Hřídela likvidační. Ubylo povolenek, které společnost dostává zdarma, musela jich proto víc koupit. Po zapojení biomasy jsou tyto výdaje nižší: náklady na emisní povolenky za první letošní pololetí klesly z loňských 31,2 milionu na 14,3 milionu Kč.
Letos dá teplárna do investic a oprav 100 milionů Kč, z toho polovinu do nové dopravy biomasy. Nynější systém nestačí. Loni teplárna investovala 11 milionů a 33,5 milionu dala do oprav. Díky většímu spalování biomasy letos podnik ušetří v nákladech asi 45 milionů korun.
Biomasu bere teplárna od dvou dodavatelů, hlavním dodavatelem uhlí je firma Sev.en Energy. S ní město, jež je majoritní akcionář, jedná jako s největším z ostatních akcionářů o odkupu akcií. &#8222;Jsme připraveni o tom jednat,&#8220; řekl ČTK Ondřej Peroutka ze Sev.en Energy. Té patří asi 13 procent akcií.
Tržby teplárně loni stouply o 13 procent na 316 milionů Kč. Prodala 472,5 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 TJ méně. Letos čeká zisk pět milionů. Dividendy druhý rok po sobě teplárna nevyplatí.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Zbývá splatit asi 100 milionů. Splatnost je rozložená na deset let. Teď bude podnik ročně splácet 11 milionů Kč, letos ale jen necelé tři miliony, využil odklad kvůli dopadům koronaviru.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Zaměstnává 126 lidí.

Teplárenství

Strakonická teplárna je za pololetí v zisku, spaluje víc biomasy

Novým vlastníkem energetické skupiny innogy v Česku bude maďarská společnost MVM Group. Firmu odkoupí od německé E.ON. SE. Cenu transakce firmy nezveřejnily. ČTK o tom dnes informoval mluvčí české innogy Martin Chalupský. Společnost je největším distributorem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy Kč).
Značka innogy i po prodeji maďarské firmě v Česku zůstane, měnit se nebudou ani současné smlouvy a ceny energetické firmy.
Akvizice české innogy je pro MVM Group důležitým krokem ve snaze o její expanzi ve střední Evropě. &#8222;Věříme, že tato transakce zvýší konkurenci na českém energetickém trhu. Těšíme se na spolupráci s vedením skupiny, společně chceme dále rozvíjet silnou pozici innogy na českém trhu,“ uvedl šéf MVM Group György Kóbor.
Výkonného ředitel innnogy v ČR Tomáš Varcoup si od spolupráce s novým vlastníkem slibuje další rozvoj nabídky. &#8222;Chci ujistit všechny naše zákazníky a partnery, že pro ně budeme i nadále spolehlivým partnerem,“ podotkl.
Transakce, kterou ještě musí schválit Evropská komise, je posledním krokem ke splnění podmínek, které společnost E.ON nabídla Evropské komisi v souvislosti se schválením transakce mezi RWE a E.ON. Německá firma už dříve prodala části byznysu v oblasti centrálního vytápění v Německu, části maloobchodního byznysu s elektřinou v Maďarsku, a také odstoupila od rezervovaných lokalit pro výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily na německých dálnicích.
Agentura Reuters v březnu napsala, že mezi zájemci o maloobchodní aktivity innogy v Česku byly například i Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka, společnost Sev.en Energy Pavla Tykače, PPF Petra Kellnera a Pražská energetika (PRE).
Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby.
MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Novým vlastníkem české innogy bude maďarská MVM Group

Energetická společnost ČEZ Distribuce plánuje pro oblast Králicka výstavbu nových vedení vysokého napětí, nové transformovny i dalších navazujících energetických staveb. V této oblasti již podle firmy totiž kapacita současné energetické sítě přestává postačovat. Investice bude činit více než půl miliardy korun, uvedla v tiskové zprávě mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Lapáčková Beránková.
Králicko se v posledních letech stalo významným regionem z hlediska turismu, rozvoje lyžařských areálů a výstavby hotelů a penzionů. S tím je spojen i zvýšený zájem o navýšení rezervovaného příkonu i zcela nová připojení sítí energie. Během příštích let má být proto vybudováno několik vedení vysokého napětí, která nově propojí Jablonné nad Orlicí, Čenkovice, Mlýnický dvůr nebo Orličky, Suchý vrch a Boříkovice.
Pro zajištění vyšší spolehlivosti dodávek energie v oblastech Dolní Morava, Lipka a Heřmanice připravuje ČEZ výstavbu vedení propojujícího tyto koncové části distribuční soustavy. Stejně tak se uvažuje o zdvojení vedení vysokého napětí Králíky &#8211; Dolní Morava. &#8222;Jako cílové řešení je navržena výstavba nové transformovny 110/22 kilovoltů (kV) Králíky a přívodní vedení velmi vysokého napětí Horní Heřmanice &#8211; Králíky. Jedná se o soubor staveb, které na sebe budou postupně navazovat v časovém horizontu od listopadu letošního roku až do roku 2026,&#8220; uvedla mluvčí ČEZ.
Jednotlivé stavby jsou v různém stupni přípravy. U některých se již pracuje na projektové dokumentaci a projednávají se majetkoprávní vztahy, jinde společnost řeší technické zadání záměru.
ČEZ vloni dokončil v regionu zhruba za 400 milionů korun výstavbu 28 kilometrů nového vedení se skoro 200 stožáry mezi Hlinskem a Poličkou. Kromě toho byly zprovozněny nové kabelové rozvody vysokého napětí na území Poličky a rozvodna ve městě. Investice umožňují připojování dalších odběratelů, především z řad velkých podniků v průmyslové zóně v Poličce. Ve městě nedostatečná kapacita rozvodné sítě brzdila rozvoj podnikání.
Výstavba sítě bude pokračovat z Poličky dál směrem na Svitavy. Náklady na výstavbu asi 19,5 kilometru dlouhé druhé části dosáhnou asi 230 milionů korun. Stavba je plánována na roky 2021 až 2023.

Elektřina

ČEZ chce posílit síť na Králicku, investuje přes půl miliardy

Velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí. Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/243/API2-Rotterdam-Coal-Futures/data?marketId=5016733&amp;span=2">klesla</a> meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje kolem 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu. &#8222;Cena uhlí je v současnosti relativně nízká a prakticky je poloviční proti úrovni před dvěma roky. Proto se vyplatí zvyšovat produkci jenom v zemích s nízkými náklady. Naopak v rozvinutých zemích, kde je těžba dražší, bude pokračovat úpadek těžby,&#8220; uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Do konce roku očekává stagnaci cen. &#8222;Poptávka se sice obnovuje, ale produkce je stále vysoká. Propad těžby sledujeme zejména v USA. Na druhé straně v Číně nastal v prvním pololetí nárůst těžby, a to i navzdory pandemii. Nárůst produkce se očekává i v Indii,&#8220; uvedl analytik.
Podobný vývoj očekává hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. &#8222;Po zbytek letošního roku nevidím zásadní důvody pro růst ceny, ale ani pro nějaký drastický pád. Cena pravděpodobně neporoste kvůli všeobecné světové hospodářské krizi. Odběry elektřiny celkově klesají, a v takové situaci elektrárny často odpojují uhelné elektrárny jako první, kvůli vysoké uhlíkové dani,&#8220; řekl ČTK.
Společnost OKD minulý týden uvedla, že ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koronavirus způsobující nemoc covid-19.
<blockquote>&#8222;Odstávka není z ekonomického hlediska až tak hrozná, jelikož cena uhlí je tak nízká, že těžba není momentálně rentabilní. Fungování dolů OKD je už ve své podstatě jenom politické rozhodnutí s cílem udržet zaměstnanost. Pokud bude stát těžbu dotovat, tak ji lze udržet i delší dobu. Bez dotací by prakticky měla těžba už skončit. Evropskou poptávku po uhlí lze levněji pokrýt uhlím z východní Evropy,&#8220; řekl Tomčiak.</blockquote>
Připomněl, že evropské těžební společnosti dlouhodobě snižují svoji aktivitu. &#8222;Od roku 1990 se v regionu propadla těžba o 80 procent. Tento trend bude pokračovat i v nejbližších letech. Zavírání dolů lze očekávat především v západní Evropě. V Polsku a na Ukrajině by se mohla těžba udržet trochu déle,&#8220; dodal.
<blockquote>&#8222;Na odborné posouzení, nakolik bylo dočasné zastavení provozu OKD motivováno epidemiologicky a nakolik ekonomicky, bychom samozřejmě potřebovali důvěrná čísla o nákladech provozu, potvrzených budoucích kontraktech, skladovacích kapacitách a podobně. Nicméně lze se domnívat, že čistě epidemiologicky motivovaná odstávka by dokázala být kratší, kdyby OKD byla v situaci, že nestíhá uspokojovat zákazníky,&#8220; dodal Bartoň.</blockquote>

Komoditní trhy

Experti: Ceny uhlí už klesat nebudou, těžba OKD i tak s otazníky

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Společnost OKD dnes ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reaguje na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koroavirus způsobující nemoc covid-19.
Nakažení horníci však nemají žádné vážné zdravotní potíže. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že naprostá většina z nich neměla žádné příznaky nebo jen nedostatečně vyvinuté. V ohniscích obou dolů je evidováno přes 850 nakažených.
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. &#8222;Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,&#8220; uvedl hejtman. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není podle něj výrazné.

Uhlí

OKD v dolech na Karvinsku kvůli viru přeruší na šest týdnů těžbu

Novým předsedou Asociace provozovatelů energetických služeb (APES) je Miroslav Marada (54) z firmy ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Nahradil Ivo Slavotínka. Dalšími členy nově zvolené rady asociace jsou místopředsedové Martin Hvozda ze společnosti MVV Energie CZ a Libor Prouza z poradenské firmy LOYD GROUP. Pětičlenný tým doplňují Jaroslav Maroušek z SEVEn, The Energy Efficiency Center a Eduard Paulík ze společnosti D-energy. Rada byla zvolena na tři roky. Asociace to oznámila ČTK.
Marada vystudoval obor jaderné elektrárny a zařízení na Moskevském energetickém institutu. Na začátku své profesní kariéry se věnoval jaderné energetice, nejprve jako operátor reaktoru v elektrárně Dukovany a poté v elektrárně Temelín jako směnový inženýr spouštění generálního dodavatele technologie Škoda Praha.
Energeticky úspornými projekty se začal zabývat ve společnosti MVV Energie, kde mezi lety 2000 až 2005 pracoval v divizi energetických služeb. Následně přešel do společnosti ENESA, která se na poskytování energetických služeb specializuje. Aktuálně je ředitelem pro strategii a rozvoj společnosti.
<blockquote>&#8222;APES je respektovaná organizace. Její hlas má svoji váhu při jednáních o vytváření a formování prostředí příznivého pro další zvyšování energetické účinnosti v budovách a technologických provozech. Nová rada bude proto klást na své členy ještě vyšší nároky v oblasti dodržování etických norem regulujících trh energetických služeb, jak je definuje zákon o hospodaření energií. Každá společnost, která je připravena tyto normy v zájmu dalšího rozvoje tohoto trhu dodržovat, bude v APES vítána,&#8220; uvedl Marada.</blockquote>
APES byla založena v roce 2010. Sdružuje nejvýznamnější hráče v energetických úsporách se zaručeným výsledkem, ať už jde o poskytovatele těchto služeb, odborné poradce, až po dodavatele technologií, specializované právní kanceláře a zástupce akademické sféry. Má 25 členů. Cílem asociace je přispívat k rozvoji energetických služeb, jako metodě doporučované Evropským parlamentem ke snižování energetické náročnosti budov a k určování a slaďování standardů energetických služeb v ČR i zahraničí.
<blockquote>&#8222;Pro nastartování ekonomiky po koronavirové krizi budou klíčové finance a pracovní příležitosti. Oboje energeticky úsporné projekty nabízí. APES se také podílí na vzniku investiční platformy iniciované Evropskou investiční bankou a podporovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Platforma by kromě výhodnějšího financování realizace energeticky úsporných projektů měla zjednodušit i proces přípravy projektů zvyšujících energetickou účinnost,&#8220; dodal výkonný ředitel asociace Radim Kohoutek.</blockquote>

Novým předsedou asociace energetických služeb je Miroslav Marada

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <a target="_blank" href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019">bylo</a> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.
<blockquote>&#8222;Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,&#8220; řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Primární motivací zadání analýzy bylo podle něj veřejnosti ukázat, že provoz solárních elektráren generuje států nemalé příjmy nejen na daních.
<blockquote>&#8222;Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením,&#8220; uvedl dnes partner EY Česká republika Blahoslav Němeček.</blockquote>
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Aktuální kalkulace EY předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší. Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK