Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.
<blockquote>&#8222;Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,&#8220; uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.</blockquote>
Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. &#8222;Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,&#8220; uvedla Hendrychová.
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.
Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. &#8222;Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,&#8220; uvedla Hendrychová.
Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.

Životní prostředí

Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

Minulý týden uplynul rok od zapojení České republiky do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou. <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/rok-provozu-propojeneho-celoevropskeho-vnitrodenniho-trhu-s-elektrinou?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, aktivita na českém vnitrodenním trhu díky propojení prudce vzrostla a s ní i celkové zobchodované množství elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) zapojila 19. listopadu 2019</a> a již první dny obchodování naznačily, že tento krok povede k růstu aktivity na trhu.
<blockquote>„Vývoj obchodování potvrzoval vzrůstající trend nastavený po připojení k propojenému evropskému trhu. Za první rok provozu bylo v rámci propojených trhů uzavřeno 1 278 844 obchodů s celkovým množstvím 4 440 GWh,“ uvedl minulý týden český operátor trhu s elektřinou.</blockquote>
Pro srovnání, za prvních šest měsíců loňského roku bylo na českém vnitrodenním trhu zobchodováno 317,4 GWh elektrické energie a za celý rok 2018 dokonce pouze  550,2 GWh. Připojení k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou tak přineslo zhruba osminásobný nárůst zobchodovaného množství elektřiny.
<blockquote>„Operátor trhu si váží příležitosti, kterou mu tento celoevropský projekt přinesl. Doufáme, že i v dalším období naše obchodní platformy umožní více obchodních možností pro účastníky trhu, které přispějí k rozvoji krátkodobých trhů,“ dodal člen představenstva společnosti OTE, a.s., Igor Chemišinec.</blockquote>
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou takzvaného průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

První rok propojeného vnitrodenního trhu přinesl prudký nárůst zobchodovaného množství elektřiny

Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.
<h2>Vznik Uhelné komise</h2>
Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.
Z celkového počtu 28 členů měli politici zastoupení pouze v pěti příslušnících. Komise pro růst, zaměstnanost a transformaci, jak zněl její oficiální název, pak představila plán, který počítá s ukončením využívání uhelné energie nejpozději do roku 2038. Postižené regiony pak dostanou formou strukturální pomoci cca 40 miliard EUR. Finální doporučení komise musela pak schválit ještě vláda a parlament, přesto její návrhy byly považovány za klíčové.
V Německu trvala jednání o ukončení těžby uhlí cca půl roku. Česká republika se inspirovala u sousedů, a vytvořila svou vlastní komisi v září roku 2019. Celkem má 19 členů, z toho jsou dva předsedové. Prvním je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, druhým pak ministr životního prostředí Richard Brabec.
Složení naší komise je spíše politické, dva zástupci za ministerstvo financí a sociálních věcí, dále zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa mají zástupci krajů, kterých se konec těžby nejvíce dotkne. Po třech pak mají delegáti z podnikatelské sféry. Jedno místo mají odbory, konkrétně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Předposledního zástupce má pak samotný Český báňský úřad. Poslední čtyři místa jsou pak tvořeny odborníky za veřejnost (zástupci ČVUT A UJEP) a environmentálními organizacemi (Jiří Koželouh – hnutí Duha, Jan Rovenský – Greenpeace).
Komise ovšem dále zřídila ještě tři pracovní skupiny. První skupina je pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí (vedoucím je náměstek ministra průmyslu a obchodu) , druhá skupina  pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy (vedoucím je Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ), poslední skupina se zabývá identifikací sociálních a ekonomických dopadů (vedoucím je náměstek Ministra pro místní rozvoj).
<h2>Cíle komise</h2>
Všechny zmíněné orgány mají jednotný cíl, a to zabývat se koncem uhlí. Představit konkrétní plán, jak útlum bude probíhat, kolik bude stát, jak dlouho bude proces trvat a kdy bude definitivně ukončen. Jakými zdroji bude uhelná energie nahrazena? Dále jak bude probíhat transformace krajů, kde uhlí hraje důležitou roli v podobě pracovních míst.
Na všechny představené otázky (a mnoho dalších) musí najít Uhelná komise jednotnou odpověď a zároveň přijít s řešením, které bude jasné a srozumitelné pro všechny angažované skupiny. Řešením srozumitelným i pro nás, daňové poplatníky. Zasedání komise je tajné, avšak její průběh a i závěr je veřejný. Jednotliví členové komise nemají nárok na odměnu.
<h2>Naplnění?</h2>
Nejvýrazněji se dostává do médií Uhelná komise v souvislosti s tlakem aktivistů, kteří chtějí po ministerstvu jasné datum konce. Podle nich se navíc jednání komise stávají netransparentní a jsou politicky motivované.
Ministerstvo zatím plánuje konec uhlí na rok 2029. Uhelnou energii chce hlavně nahradit jádrem a plynem. Nicméně definitivní rok konce se může ještě změnit. Plánované setkání komise se posunulo z 26. listopadu na začátek prosince po zvážení aktualizovaných informací.
Zatímco v Německu se odborníci shodli rychle, u nás debata trvá už rok a půl a konec je zatím v nedohlednu. Celkově je ukončení využívání hnědého uhlí jistá věc, avšak vláda se musí vypořádat i s dalším uhelným problémem. Teprve nedávno představila plán na ukončení těžby v dolech OKD. Ten bude sice postupný, ale pro kraj i stát představuje velkou výzvu. Jak se s celkovým koncem uhlí Česká republika vypořádá, zůstává pořád otázkou budoucnosti.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Názory

Česká uhelná komise - proč vznikla a jaký je její cíl?

Ceny tepla budou příští rok v Česku převážně stagnovat. Mírný meziroční růst u některých tepláren využívajících hlavně uhlí nepřekročí inflaci. V části z lokalit, kde se dálkové teplo vyrábí ze zemního plynu může naopak cena mírně klesnout. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona podle něj zatím klimaticky odpovídá dlouhodobému průměru.
<blockquote>&#8222;Ani v příštím roce se nemusí domácnosti obávat výrazného zdražení ceny tepla, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek,&#8220; uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Sdružení připomnělo, že teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu domácností v ČR, v nichž žije přes čtyři miliony obyvatel. Zhruba 55 procent tepla pro byty se podle něj v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, na druhotné zdroje energie a ostatní paliva.
<blockquote>&#8222;V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu lze pro příští rok očekávat stagnaci, v řadě měst a obcí se podaří cenu dokonce snížit. V případě výroby tepla z uhlí budou jeho ceny zachovány nebo dojde většinou jen k mírnému meziročnímu nárůstu do úrovně inflace, která je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za posledních 12 měsíců na úrovni 3,3 procenta,&#8220; uvedl Kaufmann.</blockquote>
Na celkové náklady za teplo bude mít podle něj letos u domácností vliv nejen venkovní teplota, ale i omezení vyvolaná vládními nařízeními, respektive delší pobyt lidí doma. &#8222;Pokud došlo vlivem probíhající pandemie k výraznému snížení odběru tepla, může být výjimečně růst ceny tepla i vyšší. Bude se však jednat pouze o ojedinělé případy,&#8220; dodal mluvčí.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

Teplárenství

Sdružení: Ceny tepla budou příští rok převážně stagnovat

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.
<blockquote>&#8222;Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,&#8220; řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podle ministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. &#8222;V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností,&#8220; uvedl dnes náměstek MŽP Jan Kříž.
Spor mezi ministerstvem a svazem vyplývá z části programového dokumentu fondu, kde MŽP uvádí, že na podporu z Modernizačního fondu nebudou mít nárok fotovoltaické elektrárny na plochách zemědělského a lesnického půdního fondu. Na druhou stranu však bude podle ministerstva podporována stavba obnovitelných zdrojů na jinak obtížně využitelných místech zasažených průmyslovou a těžební činností. ČTK má dokument k dispozici.
<blockquote>&#8222;Od začátku jsme naše projekty obnovitelných zdrojů připravovali s vizí, že je bude možné umístit primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Je však třeba si uvědomit, že tyto zmíněné plochy jsou součástí zemědělského půdního fondu. Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu, včetně výsypek a podobně, tak je možné prakticky rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou,&#8220; řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. &#8222;V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i dočasné. A pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit,&#8220; sdělil Brabec.
<blockquote>&#8222;Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky,&#8220; dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr.</blockquote>
Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

Energetika v ČR

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<blockquote>&#8222;Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích,&#8220; řekl dnes Přibyla.</blockquote>
Chris Rosslowe, hlavní autor studie Ember uvedl, že odstavení uhelných elektráren v Česku je sice ambiciózní, ale realistický cíl. &#8222;Uhlí může nahradit například zelená energie z větru a fotovoltaika. Pokud by se podařilo postupnými kroky do roku 2030 od uhlí ustoupit, mohlo by to do budoucna znamenat posílení české ekonomiky,&#8220; dodal.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí zopakoval, že takzvaná uhelná komise, která bude dávat doporučení vládě, pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Doporučení pro českou vládu by mělo padnout na dalším jednání komise, které bylo ve čtvrtek přeloženo z 26. listopadu na pátek 4. prosince. Předsedové komise &#8211; Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) &#8211; to odůvodnili další aktualizací podkladů, na jejichž základě má komise rozhodnout.
Konečný termín útlumu uhlí je stále velkým tématem také v Německu, kde byl letos v létě schválen zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038. Z dopisu zaslanému německému europoslanci Michaelovi Blossovi (za Zelené), na který upozornil evropský think-thank <a target="_blank" href="https://www.endseurope.com/article/1698927/doubts-mount-legality-german-coal-phase-out-law">ENDS</a>, zkoumá ale aktuálně tamní rozhodnutí Evropská komise. Důvodem má být možné podezření z porušení evropských pravidel volné soutěže, kterým mají být především kompenzace, které Německo určilo současným provozovatelům uhelných provozů.
<blockquote>&#8222;Postupné vyřazování uhlí v Německu nepomáhá ochraně klimatu, ve skutečnosti to zhoršuje, protože se jedná o pozlacení zisků uhelných společností. Zabrání tomu, aby Německo dosáhlo svých cílů v oblasti klimatu, a nalije miliardy do kapes uhelných společností. Česká republika by neměla dělat chyby, které jsme udělali v Německu, ale udělat to lépe a investovat do obnovitelných zdrojů místo do uhlí, jaderné energie a plynu,&#8220; řekl dnes ČTK Bloss.</blockquote>
Skupina Fakta o klimatu je složena z programátorů, datových analytiků a doktorandů, kteří vedle svého zaměstnání zpracovávají data z vědeckých institucí a zpřístupňují je na webu <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/">faktaoklimatu.cz</a> ve formě infografik a datových vizualizací. Zasazují se o to, aby data a fakta o klimatu a klimatické změně byla v českém prostoru dostupná a srozumitelně reprezentovaná v souvislostech.

Uhlí

Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030

Ekologičtí aktivisté, kteří od pondělí protestují před ministerstvem životního prostředí v Praze Vršovicích za dřívější útlum těžby uhlí, zůstanou na místě až do posunutého termínu jednání takzvané uhelné komise 4. prosince. Zároveň svolali na pondělí 30. listopadu demonstraci. Cílem je přimět členy komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. ČTK to dnes řekl Petr Doubravský, mluvčí hnutí Fridays for Future, které akci pořádá spolu s organizacemi Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Aktivisté původně plánovali protest do 26. listopadu, kdy se komise měla sejít. Její předsedové, ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO), se ale dohodli na posunutí jednání na pátek 4. prosince. Podle vyjádření úřadů bylo důvodem to, aby členové komise měli čas na prostudování aktualizovaných podkladů, na jejichž základě budou rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě.
<blockquote>&#8222;Opět se ukazuje, že proces rozhodování o konci těžby a spalování uhlí není dopředu moc dobře naplánovaný a ztrácí tak na transparentnosti. Před ministerstvem zůstaneme,&#8220; uvedl ke změně termínu jednání uhelné komise Doubravský.</blockquote>
Soudí, že ačkoliv jednání komise bylo avizované jako odborné, její rozhodnutí bude politické. &#8222;Někteří politici v komisi se vyslovili pro konec uhlí v roce 2038 a zavrhli jeho konec v nejzazším z projednávaných scénářů, tedy v roce 2033. Považujeme to za absolutní selhání politiky ve veřejném zájmu,&#8220; doplnil Doubravský.
Svolaná demonstrace aktivistů má podle něj mimo jiné poukázat na to, že některé elektrárny v Česku lze začít zavírat už nyní, protože země velkou část elektrické energie vyváží.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima v týdnu uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Podle ástupců Extinction Rebellion je nutné myslet i na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.

Aktivisté kvůli uhelné komisi prodloužili protest před MŽP

Ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO) se jako předsedové takzvané uhelné komise dohodli na posunutí termínu jejího dalšího jednání, a to z původně plánovaného 26. listopadu na pátek 4. prosince. Ministerstva o tom včera informovala ČTK.
<blockquote>&#8222;Důvodem je další aktualizace podkladů, na jejichž základě má komise při nejbližším jednání rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě. Členové uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,&#8220; uvedly resorty.</blockquote>
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; řekl ČTK v pondělí Havlíček.</blockquote>
O konkrétních preferovaných termínech útlumu hovořit nechtěl. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.

Ministři: Termín jednání uhelné komise se posouvá na 4. prosince

Opoziční strany kritizují, že by se plénum Sněmovny mělo v pátek zabývat ve druhém čtení novým zákonem o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice bez projednání na bezpečnostním výboru. Zástupci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN to uvedli na dnešní společné tiskové konferenci. Předseda ODS Petr Fiala nebo šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zopakovali, že by z tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany měly být hned v počátku vyřazeny Rusko a Čína.
Poslanci by vládní návrh, kterým se zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech, měli probrat v pátek na mimořádné schůzi.
<blockquote>&#8222;Rozšíření jaderné elektrárny Dukovany má být největší veřejnou investicí v dějinách České republiky. Případný vítěz tendru bude partnerem České republiky na desítky let. Proto musí poslanci být detailně seznámeni se všemi aspekty zákona i postupem vlády. Je jednoduše skandální, že by poslanci v bezpečnostním výboru neměli šanci projednat, jestli v rámci přípravy tendru vláda dostatečně zohledňuje bezpečnostní rizika,&#8220; řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.</blockquote>
Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana se nesmyslně spěchá s projednáním zákona, který má potenciál ovlivnit život v Česku na desetiletí dopředu. &#8222;Nám nemůže stačit fakt, že se zákonem zabýval hospodářský výbor. To je jeden aspekt záležitosti, ale ten druhý je bezpečnostní. Dokud nebudeme mít možnost hovořit na bezpečnostním výboru třeba se zástupci Bezpečnostní informační služby a dalších institucí, nebudeme mít jasné bezpečnostní záruky, je nesmysl zákon projednávat na plénu,&#8220; uvedl.
Fiala řekl, že jeho strana je přesvědčena o tom, že pro budoucnost ČR je potřebná jaderná energetika a dostavba Dukovan. &#8222;Ale, a to je velice důležité, nemůžeme vystavit Českou republiku bezpečnostním rizikům. Proto jsme přesvědčeni, že už na začátku mají být ze soutěže vyřazeny firmy z Ruska a Číny. Je to poctivé udělat hned na začátku, vyslyšet, co nám říkají veřejně různé tajné služby. Vidíme tam jasné bezpečnostní riziko,&#8220; poznamenal. S tím souhlasila Adamová, podle níž by firmy z &#8222;nedemokratických a nespolehlivých režimů měly příležitost ČR skrze takovou bezpečnostní zakázku vydírat&#8220;. Podle předsedy KDU-ČSL je otázkou, zda je zákon dostatečně konzultován s partnery v Evropské unii.
Podle zjištění webu iROZHLAS.CZ české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily na to, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku Dukovan dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má za cíl zakotvit v českém právním rámci takové opatření, které by přispělo k dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050 tím, že motivuje výstavbu nových jaderných zdrojů, uvedla vláda. Tento cíl podle kabinetu naplňuje tím, že minimalizuje rizika spojená s návratností investice do nových jaderných zdrojů.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.

Opozice chce nízkouhlíkový zákon probrat na bezpečnostním výboru

Konec využívání uhlí v Česku je nevyhnutelný a musí být co nejrychlejší. Pokud chce ČR dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikováním Pařížské klimatické dohody, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci stínové uhelné komise, která je oponentem a protějškem vládního poradního orgánu.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí řekl ČTK, že uhelná komise by příští čtvrtek 26. listopadu mohla už doporučit vládě scénář odklonu od uhlí v ČR. Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
Podle zástupců stínové uhelné komise jsou ale všechny navrhované scénáře nedostatečné a ke konci spotřeby uhlí v Česku by mělo dojít dříve. „Naše stanovisko je poměrně jednoznačné – čím dříve zastavíme spotřebu fosilních paliv, tím lépe – z pohledu změny klimatu,“ řekl dnes klimatolog a člen stínové uhelné komise Alexander Ač. Podotkl, že vnímá, že pro společnost to není reálné. „V zásadě se ale domníváme, že je možné během tohoto desetiletí vyloučit spotřebu uhlí úplně z energetického mixu,“ uvedl.
Tato přeměna musí podle dnešních řečníků jít ruku v ruce s rozvojem regionů. Členka komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice na Pardubicku, uvedla, že konec uhlí přináší na lokální úrovni mnoho příležitostí a má pozitivní dopad na zdravotní stav lidí. „Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa. V zahraničí běžně probíhá proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění,“ řekla.
<blockquote>„Uhelná komise při rozhodování o termínu konce uhlí nepočítá s potenciálem obnovitelných zdrojů energie, který v Česku máme. Doporučujeme vládě zadat vypracování studie s ambicióznějšími cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030,“ doplnil Ač, který je výzkumným pracovníkem CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. </blockquote>
Současnou situaci připodobnil k silnému kuřákovi, který se při návštěvě lékaře ptá, kolik cigaret může ještě vykouřit, aniž by dostal rakovinu. „My ještě tu rakovinu nemáme, ale máme už hodně nepříjemných příznaků – silný kašel, zúžené cévy. Ten doktor vám samozřejmě řekne, že je ideální, abyste přestali hned a už nikdy nekouřili. Ale samozřejmě může to být pro toho člověka šok,“ dodal Ač.
Stínová uhelná komise je neformální <a href="https://uhelnakomise.cz/" target="_blank" rel="noopener">skupinou</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají zástupci organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima. Závěrečné stanovisko této komise k útlumu energetického využívání uhlí v ČR lze najít na jejím <a href="https://uhelnakomise.cz/wp-content/uploads/2020/11/Zaverecne_stanovisko_SUK.pdf" target="_blank" rel="noopener">webu</a>.