Společnost Magna Energy Storage (MES) dnes v průmyslové zóně po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché u Havířova slavnostně otevře továrnu na výrobu vysokoenergetických akumulátorů HE3DA. Firma uvádí, že jde o bezemisní a nejekologičtější výrobní závod tohoto druhu na světě.
Podle dřívějších informací měla výstavba továrny přijít na 5,5 miliardy korun. Závod má mít počáteční roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny, plánovalo se ale její rozšíření.
Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky. Akumulátory díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát. Jsou kromě toho podstatně menší než jiné baterie.

Akumulace energie

U Havířova se otevře závod Magna Energy Storage na výrobu baterií

Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.
Společnost uvedla, že v letech 2014 až 2016 investovala do modernizace a rekonstrukce kvůli splnění emisních limitů 2,7 miliardy korun. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které stanovují ještě přísnější limity platné od roku 2021, však byly vydány až následující rok po provedení rekonstrukce v roce 2017.
<blockquote>&#8222;Díky této nákladné investici budeme od příštího roku schopni plnit dvakrát přísnější limity pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý bez výjimky,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
U oxidů dusíku elektrárna žádá, aby mohla vypouštět 192 miligramů na metr krychlový. Aby mohla plnit nový limit 175 miligramů na metr krychlový, musela by investovat odhadem půl miliardy korun. Náklady považuje za příliš vysoké v porovnání s podle ní zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Dokládá to i rozptylovou studií.
Společně s výjimkou na oxidy dusíku podala elektrárna žádost i pro limity rtuti na šest let s přezkumem po třech letech, kdy bude pravděpodobně přísnější podmínky schopna plnit. Pro rtuť v předchozích obdobích zatím žádné emisní limity stanovené nebyly a jsou zařazeny nově.
<blockquote>&#8222;U rtuti je tedy důvod žádosti o výjimku ten, že nejprve musíme najít, i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, spolehlivou technologii pro snížení emisí. Ta může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
Požadované období chce elektrárna využít k určení správné technologie, její instalaci a uvedení do provozu.
O podobné výjimky požádala už vloni i elektrárna Chvaletice, která patří společnosti Severní energetická. Vydané rozhodnutí napadají ekologické organizace, podle nichž elektrárna již při modernizaci o budoucích nových emisních limitech věděla, mohla se na ně připravit a chce jen ušetřit na úkor životního prostředí.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Opatovice žádá o výjimky z emisí oxidů dusíku a rtuti

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 23 megawattů (MW) nových solárních zdrojů. Výsledek téměř dosahuje 25 MW nových solárních elektráren, které domácnosti a firmy instalovaly za celý loňský rok. V roce 2018 to bylo přibližně 11 MW. Vyplývá to z údajů, které ČTK s odkazem na data provozovatelů distribučních sítí poskytl Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT).
Sdružení upozornilo, že zájem o nové instalace roste navzdory koronavirové krizi. Jde podle něj převážně o střešní instalace pro pokrytí vlastní spotřeby, na které lidé využívají dostupné dotační tituly.
<blockquote>&#8222;Letos očekáváme další růst fotovoltaického trhu, a to až na zhruba 50 až 55 MW nových fotovoltaických elektráren. Věříme, že v roce 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více,&#8220; uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.</blockquote>
Instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech v Česku mírně roste, proti takzvanému solárnímu boomu jsou ale roční přírůstky nicotné. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci prvního pololetí v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Z celkového instalovaného výkonu elektráren v ČR jde podle ERÚ o 9,4 procenta. Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že například loňský nárůst o 25 MW byl asi desetkrát nižší než v Rakousku, násobně více fotovoltaických elektráren se podle ní na střechy instaluje také v Maďarsku a Polsku. Ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu zpracovaného komorou vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byl loni, tj. 400 až 500 MW ročně.
<blockquote>&#8222;Česko může velmi snadno rozvoj obnovitelných zdrojů, které mohou nahradit elektřinu z končících uhelných elektráren, zaplatit z peněz hned několika evropských programů. Vedle klasických operačních programů jde o Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) či peníze ze Zelené dohody (Recovery and Resilience Facility),&#8220; uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.</blockquote>
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
<a target="_blank" href="https://caft.cz/">CAFT</a> je asociace podnikatelů, jež v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 procent fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Sdružení zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

V prvním pololetí přibylo v ČR 23 MW solárních elektráren

Přehled rekultivačních jezer v ČR (12. září bude otevřeno jezero Most, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu):

Jezero Medard &#8211; Jezero, které je s plochou 493,5 hektaru největším rekultivačním jezerem v Česku, vzniklo mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík. Tyto lomy byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Napouštění jezera z Ohře začalo v červnu 2010 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Vodní plocha má délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubku 50 metrů. Jezero ještě nebylo oficiálně zpřístupněno ke koupání, v současnosti se plánuje dobudování jeho okolí. Areál se však již stal oblíbenou rekreační oblastí a je hojně využíván cyklisty, běžci i dalšími sportovci.
Jezero Milada &#8211; Jezero vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice, kde těžba uhlí začala v roce 1977 a skončila o dvacet let později. Napouštění jezera začalo v červnu 2001 a ukončeno bylo v srpnu 2010, rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektarů řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku a pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. V současnosti jezero čeká na vybudování infrastruktury.
Jezero Most &#8211; Nachází se v území bývalé těžební lokality Ležáky, která byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008 a ukončeno bylo v červnu 2012. Rekultivace lomu na jezero stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti:
Jezero Barbora &#8211; Nachází se u obce Oldřichov, asi šest kilometrů západně od Teplic. Vzniklo po vytěžení stejnojmenného dolu v roce 1973. Jeho plocha je 55 hektarů a hloubka až 60 metrů.
Jezero Matylda &#8211; Nalézá se v severozápadní části města Most, vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, kde skončila těžba v březnu 1976. Stavba začala v roce 1986, v roce 1992 bylo jezero, které má rozlohu 39 hektarů a je jen čtyři metry hluboké, napuštěno vodou.
Jezero Michal &#8211; Vzniklo v místě stejnojmenného lomu, asi tři kilometry jihovýchodně od Sokolova. V letech 1872 až 1924 probíhala v prostoru jezera těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Štěstí Požehnání, s povrchovou těžbou se začalo v roce 1980 již v lomu Michal. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991, napouštění jezera o rozloze 29 hektarů s maximální hloubkou 5,6 metru skončilo v roce 2003.

Rekultivační jezera plánovaná v budoucnu:
&#8211; Jezero Centrum u Litvínova by mělo vzniknout v lomu ČSA, kde se stále těží. Plocha jezera bude činit zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera a jeho hloubka až 150 metrů. Podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, by napouštění jezera mohlo začít v roce 2027 či 2028.
&#8211; Jezero Jiří-Družba na Sokolovsku má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Jezero by mělo být s rozlohou 1312 hektarů největším rekultivačním jezerem v Česku.
&#8211; Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060.
&#8211; Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060.
&#8211; Jezero Bílina má vzniknout v místě lomu, kde se má těžit až do roku 2050. Až tisícihektarové jezero by mohlo vzniknout kolem roku 2070.

Uhlí

Rekultivací po těžbě uhlí v ČR vznikla tři jezera, největší je Medard

Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.
<blockquote>&#8222;Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Připomněl, že na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií je napojeno 1,6 milionu tuzemských domácností, tedy zhruba čtyři miliony obyvatel ČR. Více než polovinu výroby tepla zajišťuje uhlí. Ministerstvo plánuje, že do budoucna bude minimálně 60 procent dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu.
Zdrojem peněz budou podle MPO mimo jiné takzvaný Modernizační fond, Regionální rozvojový fond, Fond pro spravedlivou transformaci a několik miliard korun bude také v nových operačních programech &#8211; Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačním programu Životní prostředí (OP ŽP). První programy má být možné čerpat od příštího roku, uvedl resort.
<blockquote>&#8222;S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši asi 40 procent podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy &#8211; zachováni výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně tři roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,&#8220; řekl dnes Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla.</blockquote>
Transformaci teplárenství podle MPO podporuje také už dřívější snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Od letošního ledna sazba klesla z 15 na deset procent. Energetický regulační úřad chystá nový model cenové regulace teplárenství.
<blockquote>&#8222;V současném návrhu pracujeme se dvěma skupinami spotřebitelů, s chráněnými a oprávněnými zákazníky. Mezi chráněné zákazníky patří domácnosti, bytové domy, společenství vlastníků jednotek a další, kteří mají při vyjednávání s dodavateli tepla objektivně slabší postavení a zaslouží si proto vyšší úroveň ochrany, přísnější regulaci,&#8220; uvedl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Proti tomu velcí, takzvaní oprávnění zákazníci si naopak lepší podmínky často dokážou vyjednat sami a silná regulace u nich bývá spíše na překážku. Oprávnění zákazníci dostanou větší prostor pro smluvní volnost a budou moci lépe využít výhod konkurence,&#8220; doplnil.</blockquote>
Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes ČTK řekl, že Havlíčkův plán staví na dotacích pro teplárny, aby obstály proti konkurenci, tedy menším kotelnám, které neplatí emisní povolenky. &#8222;Ale už Státní energetická koncepce ČR obsahuje několik let nesplněný úkol, že má být zvýšena daň z fosilních paliv mimo systém emisního obchodování, aby část emisí oxidu uhličitého neunikala zpoplatnění a teplárny nebyly v nevýhodě,&#8220; dodal.

Teplárenství

Havlíček: Odchodu tepláren od uhlí pomohou evropské peníze

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzské skupině Veolia. Cena nebyla zveřejněna. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. Veolia získá také maďarského výrobce tepla Bert.
EPH drží v Pražské teplárenské stoprocentní podíl prostřednictvím společnosti EP Energy. Křetínský uvedl, že Veolia měla o firmu vážný zájem. &#8222;V kontextu naší dlouholeté spolupráce s Veolií, dohody o partnerství při budování nízkoemisních zdrojů výroby tepla pro její potřeby a v neposlední řadě kvalitě Veolie jako provozovatele teplárenských soustav jsme nakonec s divestici souhlasili,&#8220; sdělil Křetínský.
V roce 2017 získal Křetínský od Prahy v Pražské teplárenské čtvrtinový podíl. Tyto akcie byly tehdy ohodnoceny na 3,1 miliardy korun.
Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. Dodává teplo do více než 230.000 domácností a do desítek administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení. Firmě loni stoupl meziročně čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun.
Veolia rovněž získá největšího výrobce tepla v Budapešti Bert, kde EPH drží prostřednictvím EP Energy téměř 96 procent. Také tuto transakci musí schválit antimonopolní úřad a musí být splněny některé další technické podmínky. Ani cenu tohoto obchodu žádná ze stran nezveřejnila.
EPH byl založen v roce 2009. Většinovým vlastníkem holdingu se stal v roce 2017 Křetínský, který nyní drží 94 procent akcií. EPH zahrnuje více než 70 firem v ČR, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Loni zvýšil meziročně provozní zisk EBITDA o desetinu na 56 miliard korun (2,1 miliardy eur), konsolidované tržby pak vzrostly o více než pětinu na 230 miliard korun (8,6 miliardy eur).
Křetínský je pravidelně zařazován mezi nejbohatší Čechy. Server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/teplo-od-francouzu-kretinsky-prodava-prazskou-teplarenskou-koncernu-veolia-118643">Seznam Zprávy</a>, který na chystaný obchod upozornil, připomněl, že Křetínský drží podíly také v dalších teplárenských firmách. Jde o Plzeňskou teplárenskou, severočeský podnik United Energy nebo východočeské Elektrárny Opatovice.
Veolia zaměstnává po celém světě téměř 180.000 lidí. V Česku Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.

Křetínského EPH prodává Pražskou teplárenskou skupině Veolia

Regiony postižené těžbou uhlí mohou získat na svou transformaci až stovky miliard korun. Musí mít ale do dvou let připravené projekty, na které bude možné čerpat evropské a národní zdroje. Celkově může Česká republika v následujícím programovém období z Evropské unie získat až 960 miliard korun. Starostům to dnes v Karlových Varech řekli ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Právě uhelné regiony &#8211; Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj &#8211; by u některých fondů měly buď úplnou exkluzivitu nebo minimálně výhodu. Peníze mohou čerpat z fondu spravedlivé transformace, fondu obnovy, fondu modernizace, kohezních fondů i fondu React-EU, řekla dnes Dostálová. Stěžejní je podle právě to, aby bylo dostatek projektů připravených do roku 2023.
Například Karlovarský kraj už zpracoval deset programových oblastí, v nichž je okolo 50 projektů, které mají pomoci kraji přeměnit ekonomiku do značné míry závislou na těžbě a zpracování uhlí. &#8222;Víc než kdy jindy je dnes důležité vytvořit aktivní komunikační platformu, to znamená starostové, kraj, ministerstva. A přivítali jsme i to, že ministerstva se budou snažit vytvořit i samostatný podprogram na přípravu těch projektů. Je to jedinečná příležitost a nesmíme si nechat ten vlak ujet,&#8220; řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).
V Karlovarském kraji už ukončení provozu teplárenské části Sokolovské uhelné začal útlum těžby uhlí. Zároveň jej ale postihly důsledky pandemie covid-19, která tvrdě dopadla na lázeňství a cestovní ruch, které tvoří významnou část zaměstnavatelů v kraji.
Podle Kubise by kraj chtěl získat peníze například do oblasti energetiky, teplárenství, digitalizace, vzdělávání nebo na podporu menších podniků. Projekty ale budou moci překládat i města, obce nebo firmy. Podle Dostálové bude důležitá jak připravenost projektů, tak jejich udržitelnost do budoucna. Ministerstva budou žadatelům aktivně pomáhat s přípravou projektů, přislíbili dnes oba ministři.
Jak doplnil ministr životního prostředí Brabec, řada projektů se logicky bude nějakým způsobem týkat ekologie. Proto i administraci například fondu pro spravedlivou transformaci bude dělat ministerstvo životního prostředí. Tento fond je určen evropským regionům, které čeká přechod ekonomiky z uhlí na jiné oblasti hospodářství.

Energetika v ČR

Uhelné regiony mohou získat stamiliardy, musí mít ale projekty

Dodavatele stavby plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany zhruba za 160 miliard korun podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vybere až příští vláda, která vzejde příští rok z voleb. Babiš to dnes řekl při návštěvě továrny společnosti Sigma Group v Lutíně na Olomoucku, která vyrábí čerpadla a chtěla by se na dodávkách pro nový blok Dukovan podílet. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše chce energetická firma tendr vypsat letos v prosinci a pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Nový blok by se měl v Dukovanech začít stavět v roce 2029.
Podle Babiše byla chyba, že se v roce 2014 vláda nedokázala shodnout na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Rozhodovací proces by komplikovaný i kvůli minoritním akcionářům. &#8222;Konečně teď řešíme Dukovany a našli jsme způsob, aby i to neblokovali minoritní akcionáři. Je to teď v Bruselu. Takže samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,&#8220; uvedl Babiš.
Vláda podle Babiše připraví &#8222;půdu pro ty, kteří přijdou po nás&#8220;. Snahou je, aby se na dostavbě Dukovan významně podílely tuzemské firmy. &#8222;Historicky jsme byli jedinou zemí, která byla schopna postavit na klíč atomovou elektrárnu,&#8220; podotkl Babiš.
Premiér míní, že podíl jaderných elektráren na tuzemské produkci elektřiny by se měl v Česku zvyšovat. &#8222;Bojuji za jádro v Evropě. Když Francouzi mají 75 procent jádra, tak proč bychom nemohli i my mít. Vím, že Rakousko na nás bude trošku naštvané, ale vždycky jim říkám, že 15 procent elektřiny do Rakouska jde od nás. Ale to je politika. My naštěstí tady nemáme zelené fanatiky, kteří zavírají jádro,&#8220; podotkl Babiš.
Podle Státní energetické koncepce, kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků v Dukovanech a Temelíně by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října Babiš na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Jaderné elektrárny

Babiš: Dodavatele nového bloku Dukovan vybere až příští vláda

Osm aktivistů a aktivistek Greenpeace brzy ráno vylezlo na rypadlo v lomu Vršany u Mostu. Požadují mimo jiné rychlý konec těžby a spalování uhlí a přechod k obnovitelným zdrojům. V tiskové zprávě to dnes uvedl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí české odbočky Greenpeace.
Není to poprvé, co ekologičtí aktivisté rypadlo ve Vršanech obsadili. Loni v říjnu několik lidí z hnutí Against Coal takto protestovalo téměř tři dny. Vršanská uhelná na ně nedávno podala žalobu, uvedla dnes v tiskové zprávě Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí těžební společnosti Sev.en Energy, které lom patří. &#8222;Svým protizákonným jednáním ohrožují aktivisté nejen své zdraví a životy, ale také naše zaměstnance. Požádali jsme o spolupráci policii,&#8220; doplnila mluvčí.
<blockquote>&#8222;Dostali jsme informaci, že několik osob vniklo na skládkový stroj v prostoru lokalita Vršany, stroj je v odstávce. Policie v současné době situaci monitoruje a zabývá se neoprávněným vniknutím do těžebního prostoru,&#8220; řekla ČTK mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková.</blockquote>
Aktivisté Greenpeace v prohlášení mimo jiné požadují, aby do roku 2030 přestala výroba elektřiny z uhlí, do roku 2035 žádají kompletní &#8222;konec uhlí&#8220;, chtějí také zajištění sociálně ohleduplného a spravedlivého přechodu k obnovitelným zdrojům energie pro uhelné regiony a jejich obyvatele a požadují, aby byly co nejdříve odstaveny uhelné elektrárny, které &#8222;jedou na vývoz &#8211; například Chvaletice a Počerady&#8220;.
O budoucnosti těžby uhlí jedná tzv. uhelná komise, která se naposledy sešla v červnu v areálu elektrárny Počerady. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že do konce letošního roku komise stanoví postup útlumu této těžby. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Ekologičtí aktivisté budou za rychlý konec spalování uhlí demonstrovat také v sobotu, a to před elektrárnou Počerady na Lounsku. Nedaleko elektrárny, jejímž majitelem bude od roku 2024 rovněž skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, už začali pořadatelé protestu stavět kemp. Půjde v pořadí o čtvrtý tzv. klimakemp v ČR, jeho součástí budou workshopy a přednášky. Sobotní demonstraci svolává 13 ekologických organizací, které mají na vládu čtyři požadavky. Těmi jsou rovněž rychlé ukončení těžby a spalování uhlí, co nejrychlejší ukončení provozu elektrárny Počerady, spravedlivá transformace uhelných regionů a navýšení cílů snižování emisí v rámci Evropské unie do roku 2030.

Aktivisté obsadili rypadlo ve Vršanech,chtějí konec "doby uhelné"

Poslední dobou se v médiích často řeší, zda proběhne dostavba Dukovan, a za jakých podmínek. Avšak situaci kolem dolu Turów se média věnují okrajově. Celá kauza postupně utichla ze dvou důvodů, koronavirus a čekání na vyjádření Evropské komise.
<h2>Historie</h2>
Hnědouhelná elektrárna a důl Turów leží sice v Polsku, ale výrazně zasahuje do prostředí českého i německého. Po válce si Poláci postavili vlastní uhelnou elektrárnu, ze které sice těží oni, ale víceméně negativní dopady si “užíváme” my v Čechách. Při počátečním vzniku dolu bylo odstraněno několik polských vesnic. V roce 1962 začal provoz elektrárny s výkonem 2016 MW, což můžeme přirovnat k výkonu našeho Temelínu.
Povrchový důl má hloubku 225 m a rozlohu 28 km². Dále se v něm těží kamenivo, hlína a jíl pro chemický průmysl. Od českých hranic je důl vzdálený pouze 20 km, proto představuje jedno z největších rizik pro české ovzduší. V podstatě se jedná o skoro největšího producenta CO2 sahajícího až do Prahy. Kromě toho, že nám Poláci znečišťují ovzduší, čerpají pro důl od nás i podzemní vodu.
Těžba v dole, který zásobuje elektrárnu, má probíhat až do roku 2044. Ovšem v lednu letošního roku polská vláda schválila rozšíření těžby směrem k českým hranicím, a zde začíná souboj o území táhnoucí se do dneška, a v podstatě i do budoucna.
<h2>Spory</h2>
Platnost těžby měla vypršet tento rok v dubnu, polské ministerstvo klimatu však prodloužilo koncesi o dalších šest let. Zároveň v lednu vydali Poláci povolení pro rozšíření těžby o 30 km², a do hloubky 330 m. Důl by se tak měl táhnout až k českým hranicím, z nichž nejblíže jsou obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Starostové obcí společně s Libereckým krajem se proti rozšíření ohradili, protože se bojí znečištění vod, hluku a prachu. Polákům je to zřejmě jedno. České požadavky ignorují a odmítají s námi komunikovat. Proto Češi hledají podporu u Evropské komise, zakládají internetové petice a protestují spolu s Němci na tzv. Trojmezí.
<h2>Česká vláda si za to může sama</h2>
Poláci výtky z české strany ignorují. Rozšíření tak může zabránit pouze žaloba u Evropského soudu. Donedávna ale osud Turówa vypadal jinak. Evropská Unie měla vynaložit na útlum dolu velkou finanční sumu, která by kompenzovala vzniklé škody spojené s potlačením těžby.
Evropská rada však rozpočet seškrtala, ubrala peníze z Fondu spravedlivé transformace a přidala je na zemědělských dotacích. Jak moc se na tom podílelo lobby Andreje Babiše zůstává otázkou. Babiš byl za to opozicí kritizován. Česká vláda si tedy paradoxně za situaci může sama.
<h2>Útlum těžby uhlí</h2>
Pozitivní zprávu do celé kauzy může vnést nedávné rozhodnutí polské vlády. Ta se zavázala definitivně ukončit těžbu uhlí mezi roky 2050-2060. Polsko je největším producentem energie z uhlí v celé Evropské unii. Krok k útlumu bude tedy pozvolný, a zároveň závisí na diskuzích polských představitelů se zástupci EU. Polsko se také přiklonilo k investicím do budování čistších zdrojů.
Jak tedy obě diskuze (ČR vs. Polsko a Polsko vs. EU) dopadnou, snad zjistíme v blízké budoucnosti.