Elektřina

S mrazy vystoupalo zatížení soustavy na rekordní hodnoty. Kdo spotřebovává v ČR nejvíce elektřiny?

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je podle něj konec příštího roku. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov, v sobotu učiní totéž také v nedalekém Dole ČSA. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl.
<blockquote>&#8222;Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené, bude o tom určitě diskuse v následujících měsících. Bude to rozhodně záviset na vývoji cen uhlí, i na celkových ekonomických výsledcích společnosti,&#8220; řekl dnes Havlíček.</blockquote>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.
OKD bude mít od března už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo ještě zhruba 17.000 lidí.
U Darkova a ČSA nyní státní podnik Diamo podá žádost na Obvodní báňský úřad v Ostravě k povolení zajišťovacího provozu dolu, ve kterém se bude připravovat vyklizení dolu a snížení jeho energetické náročnosti. Současně se bude pracovat na redukci rozlohy důlního pole nezbytné před zahájením samotné likvidace dolu. Ještě letos by měl být zahájen legislativní proces směřující k povolení likvidace hlavních důlních děl. Zároveň budou pokračovat rekultivační práce zahájené v předchozích letech.
Z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu, vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.

Uhlí

Těžba ve zbylých dolech OKD určitě letos neskončí, řekl Havlíček

Schvalování zákona o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny dnes Sněmovna opět přerušila. Důvodem je spor o podobu zákona, v němž chce opozice uzákonit bezpečnostní záruky výběrového řízení na dodavatele stavby nebo stanovit její maximální cenu. Vládní koalice tomu nakloněna není.
Přerušení schůze si vynutila opozice poté, co Sněmovna hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD schválila omezení řečnické doby na maximálně deset minut. Prosadil to poslanec ANO Roman Kubíček v reakci na dvouhodinové vystoupení poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, které předseda komunistů Vojtěch Filip nazval obstrukcí a navrhoval obdobné omezení řečnické doby.
Langšádlová mimo jiné opětovně varovala před zapojením ruských a čínských firem do projektu. Neúspěšně prosazovala přerušení debaty o zákonu do poloviny května. Zdůvodnila to potřebou znovu projednat stavbu vládním výborem pro jadernou energetiku. Musí se podle ní vyjasnit třeba výkupní cena energie s ohledem na budoucí vývoj veřejných financí.
Poslankyně také žádala o to, aby premiér Andrej Babiš (ANO) předložil Sněmovně zadávací dokumentaci a aby do ní společnost ČEZ jako investor řádně zahrnula bezpečnostní požadavky.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně zdůraznil, že při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu.
Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
Lidovci by chtěli do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.
Schvalování zákona měla Sněmovna na programu už minulou středu, po tříhodinové rozpravě jednání přerušila. Koalice se poté rozhodla zákon doprojednat na mimořádné schůzi.

Jaderné elektrárny

Schvalování zákona o novém bloku Dukovan bylo opět přerušeno

Případné vyloučení uchazečů o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany ze zadávacího řízení je iracionální a omezí konkurenci, uvedla dvacítka specialistů v jaderné energetice. Chtějí soutěž všech způsobilých dodavatelů, napsali v prohlášení, které dnes poskytl ČTK první ředitel Jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký.
Sněmovna se dnes sešla ke schvalování tzv. nízkoúhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Dukovan. Předloha souvisí se zajištěním financování projektu společnosti ČEZ. Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
<blockquote>&#8222;Vyloučení kteréhokoli uchazeče způsobilého splnit technické a obchodní podmínky poptávky na výstavbu jaderné elektrárny ze zadávacího řízení je iracionálním krokem. Jediným účinným nástrojem investora k udržení nákladů stavby v akceptovatelných mezích je využití konkurenčního tlaku na dodavatele ve výběrovém řízení,&#8220; uvedli experti.</blockquote>
Úsilí vyřadit ze soutěže některé dodavatele je podle prohlášení krokem hraničícím s trestnými činy zjednání výhody a pletichy při zadání veřejné zakázky.
Politické zasahování do odborných kompetencí podle jaderných specialistů znemožní firmě ČEZ postupovat s péčí řádného hospodáře. Následky špatně provedeného výběrového řízení budou dlouhodobé, varovali. Žádají, aby soutěž o výstavbu nového bloku v Dukovanech byla vyhlášena bezodkladně a s korektně stanovenými technickými a obchodními podmínkami, které umožní podat nabídku všem způsobilým dodavatelům.
Dvacítka expertů chce také návrat k platné aktualizované státní energetické koncepci, která nyní není plněna. Doporučili, aby nynější energetickou koncepci nebo případně její novou podobu schválil i Parlament formou zákona. &#8222;Oproti plánům v aktualizované státní energetické koncepci má republika značné časové zpoždění, a proto další odklad soutěže o dodávku jaderné elektrárny Dukovany II povede v budoucnosti k vážným problémům, mimo jiné zmaří i odstavení uhelných zdrojů v termínu doporučeném Uhelnou komisí,&#8220; dodali.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny. Počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku na konci července. Havlíček a šéf ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022.

Jaderní experti žádají v soutěži o Dukovany účast všech uchazečů

Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. ČTK to dnes sdělil Energetický regulační úřad (ERÚ). Důvodem podle něj byly dopady pandemie koronaviru. Úřad upozornil, že ne všichni ale elektřiny spotřebovali méně &#8211; v případě domácností nastal naopak podstatný meziroční nárůst o 4,7 procenta.
<blockquote>&#8222;Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit,&#8220; řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy odběrů. &#8222;Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let,&#8220; řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Ve výrobě zaznamenaly podle úřadu nejvyšší pokles klasické parní elektrárny, které vyrobily proti roku 2019 o 15 procent elektřiny méně. Podstatně více naopak vyprodukovaly paroplynové elektrárny nebo přečerpávací vodní elektrárny, uvedl ERÚ. Nižší poptávka po elektřině podle něj se podepsala i na objemu vývozu. &#8222;Přestože Česká republika zůstává i nadále čistým vývozcem elektřiny, její export se snížil o více než pětinu na 10,2 TWh,&#8220; řekl Kebort.
Úřad dále uvedl, že celková spotřeba plynu na území Česka proti tomu loni meziročně stoupla o 1,5 procenta na 8,7 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 stupně Celsia, což je o 0,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem, upozornil ERÚ. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby, o 8,7 procenta, podle něj došlo ve čtvrtém čtvrtletí.
<blockquote>&#8222;V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů,&#8220; vysvětlil Trávníček.</blockquote>
Největším odběratelem plynu podle ERÚ i nadále zůstává Ústecký kraj. Leží v něm paroplynová elektrárna Počerady polostátní společnosti ČEZ. Pokud by se pominul objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj, uvedl úřad.
<blockquote>&#8222;Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy pak loni dosáhl 43,5 miliardy metrů krychlových. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám naprostá většina byla dovezena ze sousedního Německa,&#8220; dodal Kebort.</blockquote>

Výroba a spotřeba elektřiny v ČR v posledních letech (v terawatthodinách)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">výroba</td>
<td valign="middle">spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">86,99</td>
<td valign="middle">73,93</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020*</td>
<td valign="middle">81,44</td>
<td valign="middle">71,35</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ERÚ

* &#8211; předběžné údaje

Výroba elektřiny v ČR byla loni kvůli covidu nejnižší za 18 let

Konec využívání uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí (MF) vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Vyplývá to z materiálu z meziresortního připomínkového řízení, který má ČTK k dispozici. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, vládu termín odklonu od uhlí rozděluje.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo financí navrhuje, aby byl jako rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR stanoven rok 2033. Předkladatelem navrhovaný rok 2038 považujeme za málo ambiciózní především s ohledem na aktuální a očekávatelné evropské trendy v oblasti energetiky, dekarbonizace a úsilí o dosažení udržitelné uhlíkové neutrality,&#8220; píše se v dokumentu.</blockquote>
MF v něm dále uvedlo, že vzhledem k očekávanému růstu cen emisních povolenek, a naopak klesající ochotě bankovního sektoru financovat uhelnou energetiku považuje za vhodné akcelerovat úsilí veřejného i soukromého sektoru za účelem zajištění udržitelných nízkoemisních zdrojů elektrické energie. &#8222;V každém případě však bez nároků soukromého sektoru na kompenzace od státu,&#8220; dodal úřad.
Ministerstvo financí dnes ČTK pravost podkladů potvrdilo. &#8222;Dokument je pravdivý. Vzhledem k tomu, že MF připomínkové řízení nevede prostřednictvím médií a se svým stanoviskem a připomínkami považuje za vhodné nejprve seznámit předkladatele materiálu, nebudeme proto poskytovat další dodatečné informace,&#8220; sdělilo.
Materiál s doporučením Uhelné komise byl na začátku února stažený z jednání vlády, nyní ho připomínkují ministerstva a vybrané instituce. Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů komise a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Naopak podle druhého z předsedů &#8211; ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise. Ministr v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi.
S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi &#8211; Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili. Havlíček opakovaně připomíná, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045. Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů v prosinci vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Konec uhlí v ČR už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální <a href="https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/tuha-paliva/2021/2/Mesicni-statistika-uhli-2020_1.pdf">statistiky</a> ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.
Černé uhlí v ČR těží pouze OKD v Moravskoslezském kraji, firma patří státu. Společnost tento měsíc kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu v dolech ČSA a Darkov. V provozu zůstanou jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Loni v květnu a v červnu bylo v OKD jedno z největších ohnisek koronaviru v zemi, těžba se na několik týdnů přerušila.
Hnědé uhlí v ČR v severočeské pánvi těží společnost Severočeské doly, která patří polostátní energetické firmě ČEZ a také společnosti ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Kromě toho na Sokolovsku těží také soukromá společnost Sokolovská uhelná.

V ČR se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, větší propad byl u černého

Výroba malých vodních elektráren v Česku loni meziročně vzrostla. Mluvčí ČEZ Martin Schreier dnes ČTK sdělil, že malé vodní elektrárny společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje loni v ČR vyrobily více než 229 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziročně o 16 procent více a nejvíce za posledních šest let. Svou produkcí by podle něj pokryly roční spotřebu více než 65.000 domácností. Meziroční růst výroby potvrzuje i Cech provozovatelů malých vodních elektráren.
<blockquote>&#8222;V posledních dvou letech těžíme z relativně stabilních podmínek pro výrobu elektřiny na průtočných malých vodních elektrárnách. Za dobrými výsledky ale stojí i jejich pokračující modernizace a zvyšování efektivity. V posledních letech se uskutečnily generální opravy například na vodních elektrárnách v Brně nebo Hradci Králové,&#8220; uvedl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Jan Kalina.</blockquote>
Z malých elektráren ČEZ využívajících energii vody dominovala loni šumavská Vydra, která dodala do sítě 29,2 GWh energie a pokryla tak pomyslnou spotřebu 8500 západočeských domácností. Následovala malá vodní elektrárna Práčov, která leží na Chrudimce pod vodním dílem Křižanovice, s 16,1 GWh a elektrárna Spytihněv na řece Moravě s 12,7 GWh dodané energie. ČEZ má na trhu malých vodních elektráren v Česku zhruba pětinový podíl.
Meziroční nárůst výroby ČTK potvrdil předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval. &#8222;Není to úplné pravidlo, například v oblasti srážkového stínu Krušných hor byly odtoky spíše podprůměrné, ale na většině území ČR byla situace výjimečně dobrá,&#8220; uvedl.
Dodal osobní zkušenost z malé vodní elektrárny v Jeseníkách, kterou provozuje. &#8222;Výroba na naší elektrárně byla proti dlouhodobému průměru dokonce v poměru 1,6 GWh v roce 2020 versus jedna GWh v dlouhodobém průměru. Vše bylo dáno deštivým létem a podzimem. Zima byla velmi slabá &#8211; byly velmi slabé zásoby vody ve sněhu ze sezony 2019/2020. To jsme dohnali vlastně až v srpnu. Protože však v Jeseníkách deštivé počasí pokračovalo celý podzim až do konce roku dopadlo vše tak, jak dopadlo,&#8220; řekl Zachoval.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zatím údaje o výrobě elektřiny za celý rok 2020 nezveřejnil. V předloňském roce činila celková výroba elektřiny v Česku 86.988 GWh. Vodní zdroje přispěly asi 2000 GWh, tedy zhruba 2,3 procenta, z toho výroba malých vodních zdrojů do deseti megawattů tvořila zhruba polovinu. Cech malých vodních elektráren na svém <a target="_blank" href="http://www.cechmve.cz/">webu</a> uvádí, že je v něm zaregistrováno 275 malých vodních elektráren o celkovém výkonu 75 megawattů a roční produkci 310 GWh.

Výroba malých vodních elektráren v ČR loni meziročně vzrostla

Spotřeba elektřiny v mrazech, které v posledních dnech zasáhly Česko, stoupla zhruba o 3,5 procenta proti období před nimi. Meziroční srovnání nelze využít, protože loni v únoru ještě v České republice nebyla potvrzena nákaza novým koronavirem a nebyla přijata žádná protiepidemická opatření. ČTK to dnes řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
<blockquote>&#8222;V našich zeměpisných šířkách je obecně v zimě spotřeba elektřiny o 40 procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta. To platí až do přibližně minus deseti stupňů Celsia &#8211; to je mez nasycení a pak již tato úměra neplatí,&#8220; uvedl Kříž.</blockquote>
Velké mrazy byly v Česku celý minulý týden, na některých místech méně než minus 30 stupňů. Mrazivá byla také noc na dnešek. Na Šumavě klesla teplota místy pod minus 30 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo na Rokytské slati, minus 31,3 stupně.
Do mrazivého rána se dnes probudila i Praha, v Kbelích naměřili kolem ráno minus 18,3 stupně. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude dnes přes den mezi minus čtyřmi stupni a nulou.
rdo jw

Elektrické vedení v zasněžené krajině. Autor: Vadik_01

ČEZ: Spotřeba elektřiny v mrazech stoupla o 3,5 procenta

V Jaderné elektrárně Dukovany dnes začala plánovaná odstávka čtvrtého výrobního bloku spojená s výměnou části jaderného paliva, kontrolami a servisem zařízení. Od sítě byl blok odpojený v poledne, sdělil ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Obnovení výroby elektřiny v tomto bloku firma ČEZ předpokládá na přelomu března a dubna.
V elektrárně tak budou dál v provozu tři z jejích čtyř bloků. Tříměsíční odstávka prvního bloku Dukovan skončila tento týden ve čtvrtek. Dukovanská elektrárna má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů.
Výkon reaktoru čtvrtého bloku začali energetici snižovat dnes kolem 06:30. „V Dukovanech jde už o čtvrtou odstávku, která bude probíhat za mimořádných preventivních opatření proti nákaze koronavirem,“ uvedl mluvčí. Na odstávce jednoho bloku se v Dukovanech podílí přibližně 1500 zaměstnanců firmy ČEZ a stejný počet dodavatelů.
Kromě měření teploty při vstupu do areálu a povinného nošení roušek nebo respirátorů si elektrárna od loňského listopadu sama zajišťuje pravidelné testování pracovníků pomocí antigenních a PCR testů. „Právě díky tomuto preventivnímu testování, které provádíme každé úterý a čtvrtek přímo u elektrárny, se nám daří udržet počty nemocných v řádu jednotek,“ uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín v dnešní zprávě.
Třetí blok Dukovan začal znovu dodávat elektřinu do sítě ve čtvrtek po 17:00, stál od loňského 13. listopadu. Tato odstávka spojená rovněž s výměnou pětiny jaderného paliva za čerstvé a servisními pracemi měla původně skončit na přelomu minulého roku a letoška. Delší byla kvůli tomu, že specialisté museli v tomto bloku následně zatěsnit i několik teplosměnných ploch parogenerátorů.
Elektrárna Dukovany dodává elektřinu od roku 1985. Vloni jí vyrobila 14,3 terawatthodiny (TWh).