Přestože podle dat Českého statistického úřadu dál výrazně rostou náklady spojené s bydlením, o státní příspěvek na bydlení žádá o čtvrtinu méně domácností než před pěti lety. Čím to je? Jaká opatření na kompenzaci rostoucích nákladů navrhuje opozice a kolik by stála? A co si opozice slibuje od sněmovních obstrukcí? Tomáš Pancíř se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ptal Aleše Juchelky, místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO a stínového ministra práce a sociálních věcí.Všechny díly podcastu Dvacet minut R

„Vím, že to zní netržně a možná špatně z pohledu čistého kapitalismu, ale představa, že někde v Evropě je populace, která nemá na elektřinu? To je přece ze společnosti kompletně vyřadí. Elektřina není zboží jako každé jiné,“ říká Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec Česka pro otázky energetické bezpečnosti. „Věřím, že má smysl to říkat: Elektřina není podle mě pouze komodita. Je to veřejný statek.“ Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na

Ceny energií letí vzhůru a pohled na jejich vyúčtování vyráží dech nejen Čechům. Rusko minulý týden odstřihlo Polsko a Bulharsko od zemního plynu. Evropská komise navrhuje do konce roku zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Burza se zmítá v panice, ale jsou to domácnosti a firmy, které se staly rukojmími celé situace. Jak Česko obstojí v energetické krizi? Jak by nás zasáhl zákaz ruské ropy? V Epicentra Blesku odpovídal minoritní akcionář skupiny ČEZ Michal Šnobr.

O aktuální politice domácí, ale i evropské a globální jsme v novém podcastu týdeníku Hrot mluvili s europoslancem Alexandrem Vondrou. Statečný boj Ukrajinců dává Vondrovi novou odpověď na otázku, zda jsme se měli v roce 1939 postavit Němcům. Na ožehavou otázku, jak se obejít bez ruského plynu, když jsme na konci potrubí, dává lakonickou odpověď: Němci budou potřebovat naši elektřinu, tak se musejí snažit pomoci nám s plynem. S ruskou válkou na Ukrajině se pojí i další velké téma – záplava fake news a naše r

Energetický expert Michal Šnobr, minoritní akcionář společnosti ČEZ a poradce investiční skupiny J&T, komentoval vysoké ceny energií a také jak a čím nahradit plyn z Ruska.

Na konci roku 2021 upoutal značnou mediální pozornost prudký nárůst cen elektřiny. Stojí za ním hned několik faktorů – rychlé oživení světové ekonomiky po covidové krizi, závady na infrastruktuře a zdražení cen zemního plynu. Jak spolu tyto faktory souvisejí a jak vůbec celý systém výroby, obchodování a dodávek elektřiny funguje? To vše se dozvíte v této epizodě. S našimi hosty diskutujeme také o tom, jak by mohl trh s elektřinou v budoucnosti vypadat a na jaký mix zdrojů energie budeme v České republice

Vodíkové auto má nevýhodu, že zatímco auta na LPG a CNG se dají v případě potřeby přepnout na benzín, tak vodíkové auto je v podstatě elektromobil. A neumí fungovat na nic jiného než na vodík, takže když dojde vodík, nejede se, říká motoristický novinář Vojtěch Dobeš.

Ranní brífink Martina Ehla: Dnešní podcast nepochybně zaujme milovníky libozvučné slovenštiny. Slovensko zavádí regulované ceny elektřiny pro domácnosti. Slovenský analytik nám vysvětlí, jak toho tamní vláda dosáhla. A s jiným slovenským expertem se podíváme do Německa, kde na pozadí krize vyvolané ruskou hrozbou Ukrajině začíná Mníchovská bezpečnostní konference. Uspěl kancléř Olaf Scholz při své maturitě z mezinárodních vztahů?

Debata o budoucnosti energetiky se v České republice točí kolem jedné věci - dostavbě nových bloků v jaderné elektrárně. Občas to skoro vypadá jako by ostatní zdroje ani neexistovaly. „Chybí nám ministerstvo energetiky. Politici podléhají prostředí, které vytváří ČEZ,“ vysvětluje Michal Šnobr, odborník na energetiku a host Politickýho podcastu (už podruhé). Zatímco poprvé jsme se bavili především o dostavbě Dukovan a překážkách s tím spojených, tentokrát jsme se na energetiku podívali více obecně. Ve veřej

Ačkoli je dnes i pro nás v oblasti produkce elektrické energie výhodné propojení s evropskými zeměmi, brzy se to může změnit. Kvůli přechodu na alternativní zdroje v Německu hrozí velké výkyvy v dostupném množství energie, a tím k velkým výkyvům ceny elektřiny na burze v Lipsku, kde ji nakupují i čeští dodavatelé. „Takže se může stát, že pro nás to v určitém okamžiku bude z energetického hlediska přímo nebezpečné,“ vysvětluje v pokračování našeho rozhovoru expert na energetiku Vladimír Wagner. 2. díl, 08.02