Solární boom loni otočil. Fotovoltaické panely se místo rodinných domů začaly usidlovat na firemních stavbách. Celkový instalovaný výkon ale neklesl, loni i předloni dosáhl v Česku jednoho gigawattu nové energie ze slunce.

V plánu to má několik politických stran, včetně hnutí ANO. Zajistila by státní kontrola nad energetickým gigantem levnou elektřinu a rychlejší výstavbu dalších jaderných bloků? Nebo by takový krok byl drahý pro stát a škodlivý pro trh? Jan Bumba se zeptá ekonoma a bývalého člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala a ekonoma společnosti Capitalinked Radima Dohnala.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V české energetice vznikají první agregační bloky, které spojují obnovitelné zdroje a bateriová úložiště do koordinovaných celků. Moderní technologie umožňují propojit dokonce i zdroje a baterie, které jsou geograficky roztroušené, ale díky chytrému managementu pracují jako jedno zařízení. V decentralizované energetice pak agregační bloky umí nahradit třeba dieselgenerátory nebo nechvalně známé mařiče energie. Hostem dnešního Pod proudem Petr Foitl, ředitel společnosti Solar Global Energy, která je partnere

Evropa nemusí být závislá na dovozu solárních panelů a baterií z Asie. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka existují české technologie, které by mohly pomoci nastartovat evropskou výrobu obnovitelných zdrojů energie. „Díky práci českých vědců se může výroba solárních panelů nebo lithiových baterií vrátit zpět do Evropy. Teď je důležité, aby se tyto patenty podařilo uvést do praxe,“ říká Sedlák v Rozstřelu.

Článek Jiřího Nádoby. Sokolovská uhelná odstavila své poslední velkorypadlo a vyhlíží definitivní konec těžby. Na výrobu tepla a proudu teď bude chtít výpomoc od státu. Až těžba skončí, v opuštěném lomu by měla vzniknout přečerpávací elektrárna.Ještě před dotažením nového zákona, který má státu umožnit dotování dožívajících uhelných provozů, volá jeden ze tří velkých tuzemských těžařů o pomoc. Sokolovská uhelná minulý měsíc odstavila své poslední funkční velkorypadlo, propustila 90 lidí z posádky a po 60 le

S odborníkem na energetiku, investorem a akcionářem ČEZ Michalem Šnobrem o tom, jaké jsou vyhlídky výstavby nových jaderných bloků u nás, o energetice vůbec, o windfall dani, ale taky o největší sbírce stavebnice LEGO.Odkazy: Weby - https://www.machacek89.cz a https://www.strategeo.czFacebook - https://www.facebook.com/profile.php?id=61566780784979Spotify - https://open.spotify.com/show/1aOmYY84okL6EWXFQ586nlApple Podcast - https://podcasts.apple.com/us/podcast/ředitel-zeměkoul/id1783105771YouTube - https:/

Sofie KrýžováPodpis finálních smluv k elektrárně Dukovany se zřejmě odloží. „Jestli to bude o týden dříve, nebo později, považujeme za méně důležité. Na celkový projekt to nebude mít dopad,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Smlouva na stavbu dvou bloků pro jadernou elektrárnu Dukovany mezi energetickou skupinou ČEZ a jihokorejskou KHNP v březnu podepsaná zřejmě nebude. „Jednání budou dokončena v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš po zveřejn

Svaz chemického průmyslu nedávno dokončil analýzu, za jakých podmínek je toto odvětví schopné dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Jejím výsledkem je, že by se veškerá výroba musela elektrifikovat z obnovitelných a bezemisních zdrojů, což by znamenalo nejméně pětinásobné množství potřebné elektřiny oproti současnosti. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus na to upozorňuje ředitel svazu Ivan Souček. Všechny díly podcastu Peníze a vliv můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro

Klimatické změny, ztráta biodiverzity, geopolitické napětí a křehká energetická bezpečnost. To vše tvoří stále naléhavější otázky současnosti, které ovlivňují nejen naši společnost, ale i jednotlivce. Jak se na ně připravit a jak přežít v neustále se měnícím světě? V pořadu Přežít o těchto tématech diskutovali expert na přežití v extrémních podmínkách Amar Ibrahim a geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek. Jedním z největších problémů současnosti je změna klimatu a její dopady na dostupnost vody. Václa

Němci tomu říkají Dunkelflaute – epizoda dlouhá obvykle pár dnů, kdy se na Baltu a v Severním moři přestanou točit větrníky a nebe nejen nad Berlínem zakryje nízká oblačnost.V takových časech mají energetici napilno, protože páteř německé energetiky nevyrábí a za větrné parky a soláry musejí zaskakovat všechny dostupné elektrárny, byť sebešpinavější.Toto období se na přelomu roku prodloužilo z pár dnů na několik týdnů. „Moc nefouká, nesvítí, je jakoby napůl zataženo. To moc neprospívá obnovitelným zdrojům,