Teplárenské společnosti v ČR loni investovaly do snížení emisí další 1,5 miliardy korun. Celkem si modernizace teplárenství vyžádala od roku 2013 investice přes 25 miliard korun. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren díky tomu klesly mezi lety 2013 a 2019 téměř o dvě třetiny a emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny, uvedl.
<blockquote>&#8222;Modernizace tepláren bude pokračovat až do konce příštího roku, kdy končí přechodné období pro některé střední a menší teplárny. Rozhodujícím zdrojem znečištění prachem jsou v České republice ale dávno lokální topeniště. Jejich provozovatelé na rozdíl od tepláren neplatí ani za emise znečišťujících látek ani za emise oxidu uhličitého,&#8220; řekl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.</blockquote>
Jiří Koželouh z ekologické Hnutí Duha ČTK řekl, že čísla hovoří jasně &#8211; teplárny snížily emise znečišťující látek dost výrazně. &#8222;Stále však výroba tepla vypouští neudržitelné množství skleníkového oxidu uhličitého a je silně závislá na hnědém uhlí, které bude dražší a dražší. Proto je potřeba, aby sektor prošel daleko větší transformací. Už nejde o nové filtry nebo jen změnu paliva. Je potřeba zásadně snížit plýtvání na úrovni budov a rozvodů a také do systémů centrálního zásobování teplem zapojit moderní technologie jako tepelná čepadla a podobně,&#8220; uvedl.
Teplárenské sdružení tvrdí, že podíl tepláren na celkových emisích je nyní marginální. Dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva, tj. uhlí nebo dřevo, uvedlo. &#8222;V roce 2018 vypustily domácnosti z lokálních topenišť téměř 74 procent emisí jemného prachu, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,7 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil dokonce 98,8 procenta,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Podle Koželouha je mimo jiné potřeba zvýšit energetické daně na fosilní paliva v menších kotelnách a lokálních kotlech. &#8222;Ty nyní mají neférovou výhodu proti teplárnám, jenž musí platit čím dál dražší emisní povolenky,&#8220; dodal. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, vystoupila podle <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, na začátku letošního roku dosud nejvýše &#8211; nad 35 eur (asi 915 Kč) za tunu CO2.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Celkovým obratem svých členů sdružení nedisponuje. Jednou z největších teplárenských společností v Česku je Pražská teplárenská. Předloni jí meziročně stoupl čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun. Výnosy firmy pak proti roku 2018 vzrostly o 4,8 procenta na 5,3 miliardy korun.

Snížení emisí tepláren v ČR v letech 2013 až 2019
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Emise (v tunách za rok)</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Snížení emisí za období 2013 až 2019</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">tun za rok</td>
<td valign="middle">v procentech</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxidy dusíku</td>
<td valign="middle">20.059</td>
<td valign="middle">11.426</td>
<td valign="middle">&#8211; 8633</td>
<td valign="middle">&#8211; 43,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxid siřičitý</td>
<td valign="middle">41.278</td>
<td valign="middle">14.733</td>
<td valign="middle">&#8211; 26.545</td>
<td valign="middle">&#8211; 64,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prach</td>
<td valign="middle">1089</td>
<td valign="middle">417</td>
<td valign="middle">&#8211; 672</td>
<td valign="middle">&#8211; 61,7</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR

rdo mal

Teplárenství

Teplárny loni investovaly v ČR do snížení emisí další 1,5 mld. Kč

Energetická společnost ČEZ odstaví příští rok třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník o výkonu 500 megawattů (MW). Místo něj firma vybuduje paroplynový zdroj. O konci elektrárny Mělník III v roce 2021 informuje dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Termín odstavení dalších mělnických bloků bude podle deníku záviset i na tom, jak se vláda postaví k doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Elektrárna Mělník kromě elektrického proudu vyrábí také teplo.
Elektrárnu Mělník III by měla nahradit plynová kotelna s výkonem 140 MW a těsně poté i paroplynový zdroj, který bude dodávat 200 MW. Výstavba je plánována za plného provozu. ČEZ už uzavřel smlouvu na vybudování plynové přípojky na místo budoucí plynové teplárny.
<blockquote>&#8222;ČEZ tímto krokem reaguje na strategii přeměny teplárenství vyhlášenou ministerstvem průmyslu letos na podzim,&#8220; řekl deníku místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Pro financování přechodu by ČEZ chtěl využít podporu, které pro transformaci teplárenství v září přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Náklady na výstavbu menšího paroplynového zdroje se budou podle MfD pohybovat v řádu jednotek miliard. Kompletní přeměna lokality Mělník na nízkoemisní si pak vyžádá dalších zhruba 15 až 20 miliard korun.
Elektrárna Mělník v současnosti kromě elektrického proudu vyrábí také teplo, kterým zásobuje Prahu. Na dodávkách tepla pro hlavní město by se nemělo nic měnit ani do budoucna. &#8222;Strategickou lokalitu Mělník chceme pro teplárenskou výrobu rozhodně zachovat,&#8220; řekl Cyrani deníku.
<blockquote>&#8222;Nejprve odstavíme dva ze tří hnědouhelných zdrojů, které nahradíme čistšími technologiemi. V horizontu dalších let počítáme s uzavřením i posledního uhelného bloku a kompletní přeměnou na nízkoemisní výrobu, která se bude opírat především o novou paroplynovou elektrárnu,&#8220; uvedl v dnešní tiskové zprávě firmy Cyrani.</blockquote>
ČEZ v ní doplnil, že kromě nových plynových zdrojů počítá v lokalitě provozované společností Energotrans v nejbližší budoucnosti také s výstavbou zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), které by mělo výhledově pokrýt zhruba 12 procent dodávek tepla.
Elektrárna Mělník III byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a dočkal se odsíření.
ČEZ se v poslední době zbavil už dvou dosluhujících uhelných zdrojů. Letos v červnu uzavřel elektrárnu Prunéřov 1 a na konci roku 2019 nevyužil opci zůstat nadále majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou tak za 2,5 miliardy korun získala firma Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně loni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Do 18 let by ale mělo využívání uhlí pro pro výrobu elektřiny a tepla v Česku skončit, doporučila počátkem prosince Uhelná komise, která je poradním orgánem vlády. Právě vláda bude mít v rozhodnutí o ukončení výroby elektřiny z uhlí poslední slovo.

Energetika v ČR

MfD: Elektrárna Mělník III skončí příští rok, uhlí nahradí plynem

Dotace na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva získá v Královéhradeckém kraji dalších 404 žadatelů. Kraj mezi ně rozdělí 47,3 milionu korun. Dotace jsou součástí druhého kola třetí vlny dotací na výměnu kotlů, uvedlo dnes hejtmanství. Královéhradecký kraj přijímá žádosti o takzvané kotlíkové dotace od roku 2016 a dosud rozdělil mezi asi 5000 žadatelů 533,5 milionu korun.
Na dotaci z evropských zdrojů může dosáhnout ještě dalších 575 uchazečů, jejichž žádosti podané v září splnily všechny náležitosti, ale kvůli omezeným prostředkům putovaly do takzvaného zásobníku projektů. &#8222;Podpoříme je až po obdržení dalších peněz. Novou výzvu k předkládání žádostí plánujeme začátkem roku 2021,&#8220; uvedl radní pro regionální rozvoj a dotace Adam Valenta (Piráti).
Příjem žádostí do zatím posledního kola dotací na nové topení byl spuštěn 2. září s předpokládanou celkovou dotací 41,9 milionu korun. Sumu kraj následně zvýšil o nevyčerpaných 5,4 milionu korun z minulých kol dotací.
Dotaci lze použít na kotel na biomasu, tepelná čerpadla a na plynové kondenzační kotle. Maximální výše podpory činí až 127.500 korun. Nejčastěji lidé pořizují tepelná čerpadla.
Program výměny starých kotlů v ČR začal v červenci 2015, kdy ministerstvo životního prostředí vyhlásilo tzv. kotlíkové dotace. Podle ministerstva výměna kotlů v první a druhé dotační vlně pomohla zlepšit ovzduší v zemi. Mimo jiné ročně snížila emise tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emise CO2 o 388.000 tun a emise jemných částic o 427 tun.

Dotace na nové kotle v hradeckém kraji získá dalších 404 lidí

V době, kdy mnozí z nás tráví nezvykle mnoho času doma, si obzvláště uvědomujeme, jak důležité je mít zajištěné dodávky tepla a teplé vody. Obyvatelé Kladna i tamní firmy napojené na centrální zásobování jsou v tomto ohledu v bezpečí. Teplárna Kladno, která provozuje moderní ekologický zdroj na výrobu tepla a elektrické energie, je zásobuje dlouhodobě, stabilně a spolehlivě. Distribuci zajišťuje městská společnost TEPO.
Centrální zásobování teplem (dále jen „CZT“) přináší odběratelům řadu nesporných výhod. V poslední době se ale na trhu objevuje mnoho firem, které se snaží veřejnost přesvědčit o opaku. Tyto subjekty oslovují potenciálních zákazníky z řad společenství vlastníků jednotek (SVJ) a stavebních bytových družstev (SBD). Z jejich prezentace alternativních zdrojů vytápění odběratelé mohou snadno nabýt dojmu, že je pro ně CZT nevýhodné. Jak je to doopravdy?
Mezi hlavní výhody CZT v porovnání s alternativními zdroji, například tepelnými čerpadly jakožto hlavním zdrojem vytápění, patří zejména spolehlivost dodávek a uživatelský komfort, šetrnost k životnímu prostředí, bezpečnost, nulové pořizovací náklady na připojení, ovladatelnost a nenáročnost tepelných zařízení.
<div style="padding: 12px 12px 0; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5; margin-bottom: 16px;">
<ul style="margin-bottom: 12px;">
<li>Spolehlivost – tepelná soustava je zabezpečena záložními výrobnami tepla a obvykle umožňuje využití více druhů paliva; potřebná zařízení jsou jednoduchá a spolehlivá.</li>
<li>Šetrnost k životnímu prostředí – většina tepla v soustavách zásobování teplem se vyrábí ve výrobnách tepla kombinovaným způsobem společně s elektřinou, tím se šetří palivo a zlepšuje ovzduší. Využívány jsou také obnovitelné zdroje energie. Teplárny musí splňovat přísné evropské emisní normy.</li>
<li>Bezpečnost – ve vytápěném objektu nehrozí nebezpečí výbuchu ani požáru nebo otravy zplodinami nedokonalého spalování.</li>
<li>Uživatelský komfort – odpadají starosti se zajištěním tepelné pohody, jedinou činností spotřebitelů je otočení regulačním ventilem radiátoru na začátku topné sezony. V případě alternativních zdrojů vytápění je třeba počítat s nutností dodatečného personálu nutného pro obsluhu zařízení.</li>
<li>Ovladatelnost – tepelná zařízení lze individuálně monitorovat a řídit podle požadavků spotřebitele.</li>
<li>Nenáročnost – potřebná tepelná zařízení mají minimální prostorové požadavky, jsou prakticky bezobslužná a minimálně hlučná.</li>
</ul>
Zdroj: www.naseteplo.cz
</div>
V případě kladenských odběratelů je třeba zmínit, že místní teplárna disponuje moderní technologií, která zajišťuje dodávky tepla bez nutnosti letních technologických odstávek. V praxi to znamená, že Kladeňáci mají teplo a teplou vodu po celý rok, na rozdíl od obyvatelů jiných měst. Kladenský zdroj patří také k vysoce ekologickým, protože v současné době jsou zde provozována pouze moderní zařízení postupně uváděná do provozu v letech 2000 až 2013. Teplárna díky tomu už dnes splňuje přísně ekologické limity jak České republiky, tak i nové předpisy Evropské unie platné od roku 2021. Pro výrobu tepla a elektřiny používá nejen uhlí, ale také biomasu ve formě dřevní štěpky.
<figure id="attachment_90343" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-90343" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-800x534.jpg 800w" alt="Při výrobě tepla se používá také biomasa ve formě dřevní štěpky" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Při výrobě tepla se používá také biomasa ve formě dřevní štěpky</figcaption></figure>
Co se týče ceny, nabídky výše uvedených firem, většinou neobsahují všechny náklady nutné na změnu zdroje vytápění a jeho provoz. Pokud stávající odběratel uvažuje o alternativě k CZT, musí počítat nejen s náklady na spotřebovanou elektřinu či plyn (u plynových zdrojů), ale nesmí zapomenout na investiční náklady spojené s pořízením zdroje. Dále musí vzít v potaz náklady na takzvaný inženýring (příprava projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, vypracování hlukové studie), náklady na stavební a technologické úpravy, náklady spojené s případným úvěrem a realizací zařízení, náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií, pojištění a další. V neposlední řadě je také nutné počítat s náklady na personální zajištění provozu zdroje.
Při porovnávání nákladů na teplo, respektive hodnocení výhodnosti CZT versus alternativní zdroj, je nutné porovnávat celkové náklady na vytápění daného objektu, ne pouze výši ceny v Kč/GJ.
Naše rada tedy zní: Pokud za vámi přijde někdo s „úžasnou“ nabídkou na alternativní zdroje vytápění, ať už to budou tepelná čerpadla, či plynové kotelny, nezapomeňte na to, že z centrálního zásobování máte teplo a teplou vodu stále k dispozici, v klidu, bez práce a starostí.
Úvodní fotografie: Kladenská teplárna, zdroj: SEV.EN ENERGY

Díky centrálnímu zásobování z teplárny mají Kladeňáci o starost méně

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise.
Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Unucka uvedl, že hlasoval pro toto datum, přestože až do čtvrtka byl rozhodnutý, že žádné datum nepodpoří.
<blockquote>&#8222;Ale během závěrečných jednání se podařilo do usnesení doplnit jasnou odkládací podmínku o nutnosti dostavby malých i velkých jaderných elektráren a tepláren,&#8220; uvedl Unucka.</blockquote>
Bez elektráren a tepláren by to podle něj nešlo.
<blockquote>&#8222;Zároveň s touto technickou podmínkou je součástí usnesení i závazek &#8218;napumpovat&#8216; do tří uhelných regionů &#8211; Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje v nejbližších letech téměř 100 miliard korun, které nám pomohou se s koncem uhlí vypořádat,&#8220; uvedl Unucka.</blockquote>
Dodal, že proto nebere konec uhlí jako problém, ale jako šanci na opravdovou změnu Moravskoslezského kraje.
V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise doporučuje vládě, aby zůstalo zachování územního určení Fondu spravedlivé transformace pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, kde je alokováno přibližně 42 miliard korun. Zároveň mají být tyto kraje zvýhodněny v Modernizačním fondu, kde je celková alokace více než 120 miliard korun. Investice do veřejné infrastruktury z evropského programu IROP, evropského fondu Recovery and Resilience Facility (RRF) a podpory podnikání OPTAK pak mají na území těchto krajů činit minimálně 40 miliard korun.
Mluvčí hutní společnosti Třinecké železárny Petra Macková Jurásková řekla, že otázkou snižování uhlíku a nahrazením uhlí ve výrobních procesech se podnik intenzivně zabývá. &#8222;V oblasti energetiky připravujeme postupný odklon od uhlí. Musí však být primárně vyřešena otázka zajištění tepla pro domácnosti a stabilita energetické sítě,&#8220; uvedla Macková.

Uhlí

Do tří uhelných krajů půjde v příštích letech téměř 100 miliard

Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis. Podotýkají, že pouhé stanovení termínu ale nestačí a musí na něj navazovat další konkrétní kroky. Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. Datum dnes vládě doporučila uhelná komise.
<blockquote>&#8222;Svaz průmyslu a dopravy podpořil rok 2038 a to proto, že byť jsme měli řadu výhrad ke zpracovaným podkladům a jejich dostatečnosti, jsme spokojeni s odhlasovaným usnesením. Jsou v něm totiž podmínky útlumu, na kterých jsme trvali,&#8220; uvedl první viceprezident svazu a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
ČEZ je mimo jiné vlastníkem hnědouhelných Severočeských dolů.
Podle Beneše jde konkrétně o bezpečnost provozu české přenosové soustavy a energetickou soběstačnost, včasnou dostavbu nových jaderných zdrojů v připravovaném rozsahu, úspěšnou transformaci teplárenství a v neposlední řadě dostatek peněz pro český průmysl na tuto transformaci. &#8222;Na uhelné komisi jsme se rovněž shodli, že musí intenzivně pokračovat její činnost, včetně všech tří pracovních skupin, aby byly tyto podmínky rozpracovány a uvedeny v život,&#8220; dodal Beneš, který je členem komise.
Další ze členů komise, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka, dnes ČTK řekl, že upínat pozornost pouze ke zmíněnému roku je jen mediální zkratka, která nevypovídá mnoho o tom, co vlastně komise vládě doporučila. &#8222;Scénář byl vládě doporučen jen za podmínky, že budou podrobně zhodnoceny a řešeny ekonomické a sociální dopady naplňování zvoleného scénáře, připravena potřebná legislativa, a že bude v budoucnu pravidelně přehodnocován tak, aby odrážel aktuální vývoj a podmínky,&#8220; uvedl. Rok odchodu od uhlí v doporučeném scénáři podle něj nelze chápat jako zaručení životnosti uhlí do roku 2038. &#8222;Scénář nijak nebrání rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů, ani nevylučuje urychlení odchodu od uhlí v případě změny podmínek,&#8220; dodal.
Energetická skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače sdělila, že nyní očekává, že bude vypracován odpovědný plán náhrady utlumovaných uhelných zdrojů. &#8222;Stejně tak musíme upozornit, že uhelná komise zatím vůbec nezhodnotila socioekonomické dopady tohoto přechodu, které musí být optimalizovány právě s ohledem na cílový rok 2038. Předpokládáme, že další práce uhelné komise se soustředí zejména na to, aby celkové náklady přechodu české energetiky z uhlí na jiné zdroje, které se s jistotou budou pohybovat v řádech stamiliard korun, byly co nejnižší,&#8220; řekl dnes ČTK analytik skupiny Pavel Farkač.
Teplárenské sdružení ČR respektuje ukončení využívání uhlí v roce 2038 jako politický konsenzus, na který musí velmi rychle navázat konkrétní praktické kroky, řekl ČTK jeho výkonný ředitel Martin Hájek. &#8222;Pro úspěšnou transformaci teplárenství je však potřeba vytvořit podmínky v rámci novely zákona o podporovaných zdrojích energie a alokovat odpovídající prostředky v rámci Modernizačního fondu a fondů EU. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie leží ve Sněmovně už od května a její projednávání zatím vůbec nezačalo. Reálně hrozí, že se ji vůbec do voleb nepodaří schválit, což by mělo pro transformaci teplárenství fatální dopady,&#8220; dodal.
<blockquote>&#8222;Uhelná komise dnes doporučila odklon od uhlí v ČR do roku 2038. Uhlí ale nejspíš skončí mnohem dříve, protože nebude cenově konkurenceschopné. Hlavní výzvou pro ČR je budovat nové zdroje a připravit se na téměř jistý konec soběstačnosti,&#8220; uvedla pak na twitteru Ocelářská unie.</blockquote>
rdo rot

Zástupci oboru: Konec uhlí v Česku v roce 2038 je kompromis

Ukončení využívání uhlí v ČR až v roce 2038 je absurdně pozdní, řekl ekolog a člen uhelné komise Jan Rovenský. Komise tento scénář doporučila na dnešním jednání. Pro rozhodování podle ekologa chyběly potřebné analýzy dopadů této verze na veřejné zdraví i životní prostředí. Nebyla také řádná odborná debata a členové komise dostali návrh usnesení příliš pozdě, řekli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha na dnešním briefingu.
<blockquote>&#8222;My jsme s tím nepřekvapivě nesouhlasili nejen proto, že ten rok je absurdně pozdní, ale i proto, že komise nedopracovala většinu z těch analýz, které mají dopady útlumu uhlí,&#8220; uvedl Rovenský.</blockquote>
Při probírání materiálů se podle něj ukázalo, že dosud nebyla dořešena řada věcí. &#8222;Zatím nebyly vůbec vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, dopady na zaměstnance uhelného průmyslu, dopady na životní prostředí, dopady na veřejné zdraví, dopady na provozovatele a dopady na veřejné rozpočty a dopady teplárenství. Nic z toho zatím ani druhá, ani třetí pracovní skupina ještě nepředložila,&#8220; řekl ekolog. Rovenský míní, že rozhodovat v takové situaci o roku konce uhlí je &#8222;zapřaháním vozu před koně.&#8220;
<blockquote>&#8222;Já jsem navrhl, abychom kvůli tomu rozhodnutí odložili, až do doby, kdy budou analýzy hotové. A rozhodovali jsme o celé té věci najednou. Pan ministr Havlíček, k mé velké lítosti, odmítl o tomto mém návrhu hlasovat,&#8220; zdůraznil ekolog s tím, že se hlasovalo jen o návrhu usnesení.</blockquote>
To podle Rovenského předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu členům komise až ve čtvrtek večer a jeho text nebylo možné měnit.
<blockquote>&#8222;To hlasování dopadlo tak, že se z 19 členů uhelné komise 14 vyjádřilo pro to usnesení, dva byli proti, to jsem byl já a kolega Koželouh a dva se zdrželi, to byl zástupce ministerstva práce a sociálních věcí a pan ministr životního prostředí (Richard) Brabec.&#8220; Rovenský zároveň Brabcovi poděkoval za to, že &#8222;explicitně&#8220; v diskusi podpořil ukončení využívání uhlí v roce 2033.</blockquote>
&#8222;To je podle nás jediný reálný kompromis mezi skutečnými potřebami klimatu a řekněme zájmy průmyslu a zaměstnaneckých svazů,&#8220; popsal ekolog. Jako &#8222;velmi nepřívětivé&#8220; označil jednání i zmíněný ekolog z Hnutí Duha Jiří Koželouh. Míní, že pokud by bylo se více řešily podklady v odborné debatě, jednání by dopadlo jinak. Odbornou debatu však podle něj zastínila debata politická. I on ocenil postoj ministra životního prostředí. Koželouh uvedl, že rok 2038 je mimo racionální úvahu, protože v tu chvíli konec uhlí z hlediska jeho ekonomického výhledu musíme očekávat dříve.&#8220;
&#8222;Za skandální&#8220; dnes označili rozhodnutí také zástupci ekologických organizací Fridays fo Future, Limity jsme my, Extinction Rebellion a Limity jsme my, kteří za rychlý konec uhlí od listopadu demonstrují před ministerstvem životního prostředí.</blockquote>
sar mal

Ekologové: Schválený rok konce uhlí je pozdě, chyběly podklady

Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise. Rozhodnutí označil za kompromis. Konečné slovo bude mít vláda, které komise rok 2038 podle Havlíčka navrhne ještě letos. Doporučení komise by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat, dodal.
Havlíček uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se podle něj bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. &#8222;To budou výdaje do nových zdrojů spojené s tím, že budeme dekarbonizovat a ustupovat od uhlí,&#8220; řekl dnes ministr.
V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Havlíček dnes řekl, že rok 2038 není jenom kompromis v rámci všech skupin v uhelné komisi ale vychází jasně z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů.
<blockquote>&#8222;Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030, je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036, a zcela zásadní je i faktor útlumu uhlí v oblasti teplárenství, což nebude dříve než v roce 2030,&#8220; uvedl ministr.</blockquote>
&#8222;Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, tak rok 2038 je možný i technologicky a časově,&#8220; dodal.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Spolu s Havlíčkem ji vede ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který dnes podpořil konec využívání uhlí v České republice už v roce 2033.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje z evropských států neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.

Uhelná komise doporučila konec uhlí v ČR v roce 2038

Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.
Podle středečního vyjádření některých členů však zatím rozhodnutí možná nepadne. Ministr životního prostředí a jeden ze dvou předsedů komise Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že vydání doporučení v pátek očekává. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy a druhý předseda Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že komise pracuje se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.
<blockquote>&#8222;V nedávné době vyšlo několik analýz, které jak z finančního, tak technologického hlediska, dokládají v ČR možnost dosažení konce uhlí už do roku 2030. Musí ale dojít k mnohem výraznějšímu rozvoji a podpoře obnovitelných zdrojů,&#8220; uvedl Ač.</blockquote>
Je ale nutné zařadit konec uhlí mezi priority, dodal. Ač je člen stínové uhelné komise. Neformální skupina v listopadu označila všechny zmíněné scénáře projednávané uhelnou komisí za příliš pozdní.
Wagner je v otázce konce uhlí před rokem 2033 méně optimistický. &#8222;Podle mého názoru to při zachování bezpečnosti, fungování průmyslu a životní úrovně nelze,&#8220; míní vědec. &#8222;Do té doby se podaří postavit jen minimum nízkoemisních zdrojů, které by uhelné nahradily. Určitě nebude stát nový jaderný blok. Ale také bude jen velmi málo větrných turbín. Jednotlivé se sice může podařit postavit rychle, ale taková kapacita, která by významněji nahradila zdroje uhelné určitě ne,&#8220; poznamenal Wagner. Upozornil, že stavba větrných turbín naráží na odpor obyvatelstva, na přelomu 30. a 40. let bude také konec životnosti starých Dukovan i současných fotovoltaik a větrných zdrojů. &#8222;Ty je pak třeba nahradit,&#8220; zdůraznil jaderný fyzik. Podle jeho názoru dřívější scénář útlumu než rok 2038 není možný.
Také Ač zmínil, že odpor vůči výstavbě několika tisíců větrných turbín je problém. Potíž podle něj může být i &#8222;ne zcela vydařená&#8220; dosavadní podpora solární elektřiny. &#8222;Ekonomické překážky by měly být minimální, jelikož cena elektřiny jak pomocí větru, tak pomocí slunka, je již nižší než ostatní alternativy, a to dokonce i bez zpoplatnění fosilních paliv,&#8220; dodal k budoucím letům vědec. K otázce jádra Ač řekl, že patří mezi stabilní a spolehlivé nízkouhlíkové zdroje, ale s nevýhodami náročného schvalování nových kapacit, vysokých nákladů i nároků na obsluhu. &#8222;Určitě bych neprotestoval proti rozšíření Dukovan, pokud se najdou zdroje a vhodný investor, nesmí to však být na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů,&#8220; zdůraznil vědec.
Jako největší úskalí následujících let vidí Wagner &#8222;poměrně iracionální přístup nejen k energetice.&#8220; &#8222;Velice často jsou sny a vize vydávány za realitu a energetické koncepce jsou vytvářeny na základě kampaní bez znalosti dané problematiky a reality,&#8220; řekl fyzik. To podle něj v Evropě na základě kampaní bez znalostí problematiky může vést k nedostatku stabilních a spolehlivých zdrojů, nejen pro dobu zimních inverzí.
Wagner také řekl, že realizace státní energetické koncepce se v Česku nedaří, což se odráží i na způsobu podpory OZE či jednání o novém bloku v Dukovanech. Varoval před odkladem potřebných řešení.
sar mal

Vědci vidí konec uhlí různě, požadují rozvoj nízkoemisních zdrojů

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) očekává, že v pátek uhelná komise doporučí konkrétní datum konce využívání uhlí v České republice. Zvažuje podporu let 2033 a 2038, což považuje za nejzazší termín. Řekl to dnes novinářům ve Sněmovně. Nepředpokládá, že by nedávná slova premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném posunutí tendru na nový jaderný blok v Jaderné elektrárně Dukovany výrazně ovlivnila páteční hlasování, uvedl na dotaz ČTK.
Uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle informací ČTK je pro konec uhlí v ČR stále nejpravděpodobnější rok 2038. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Stoprocentní shoda všech členů komise na určitém termínu není podle Brabce pravděpodobná. Jsou v ní zastánci nejbližšího termínu a možná i roku 2043, řekl. „Komise ale pak hlasuje a je to doporučení vládě. Vláda pak ve finále bude na základě doporučení komise rozhodovat a nikde není řečeno, že si nevyžádá od komise další podklady,“ poznamenal ministr. Nemá signály o tom, že by větší množství členů komise zastávalo názor, že by se v pátek o datu nemělo hlasovat.
Brabec nechtěl prozradit, který rok preferuje. „Chtěl bych ten rok napřed říct členům komise, ale už jsem se k tomu vyjadřoval, takže rovnou to zúžím na dva. Pro mě je nejzazším datem rok 2038, zvažuji i rok 2033,“ uvedl.
Nemá zprávy o tom, že by Babišovo nedávné vyjádření, že tendr na nový jaderný blok v Dukovanech zatím není připravený, dramaticky ovlivnilo členy komise v rozhodování o podpoře termínu konce uhlí. „Pokud si to někdo nechává jako tajemství a zítra (v pátek) řekne většina členů komise, že na základě tohoto si to nepřeje, tak je to také možné a bude to pak demokratické rozhodnutí uhelné komise jako celku. Osobně si to nemyslím. Myslím, že se navrhne nějaký datum bez ohledu na tohle,“ dodal Brabec.
Výběrové řízení na nový blok má vypsat polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby. Letos několikrát zopakovala, že tak plánuje učinit do konce letošního roku.
Babišova slova rozsypala plánované scénáře útlumu uhlí podle akademika a energetika Františka Hrdličky z Českého vysokého učení technického v Praze, který je členem komise. O odkladu rozhodnutí se hovoří také podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Důvody ale podle něj jsou zejména chybějící analýza sociálních dopadů, návrh kompenzací krajům a zaměstnancům z uhelného průmyslu a jízdní řád odstavování uhelných elektráren.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na <a href="https://twitter.com/JMalacova/status/1334492070141169667" target="_blank" rel="noopener">twitteru</a> uvedla, že požádala resorty průmyslu a životního prostředí o zpracování plánu sociálních dopadů a strategii teplárenství. „Tohle musí být jasné dřív, než se bude hlasovat o datu ukončení těžby. MPSV je připraveno pomoci,“ poznamenala.
Piráti chtějí do roku 2025 uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, zbytek pak do roku 2030, uvedl v dnešní tiskové zprávě předseda strany Ivan Bartoš. „Na základě odborných analýz, požadujeme ukončení spalování uhlí k roku 2030, nejpozději však do roku 2033. Spravedlivý rozměr transformace je zásadním kritériem pro tento proces, a proto podporujeme také zavedení kompenzačních prostředků pro horníky, abychom spravedlivý rozměr transformace naplnili,“ doplnila předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Brabec s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO).