S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK

Uhlí

Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
<blockquote>&#8222;V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,&#8220; řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</blockquote>
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. &#8222;Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,&#8220; uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. &#8222;U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,&#8220; dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. &#8222;V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,&#8220; řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. &#8222;Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,&#8220; dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.

Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Společnost Veolia Energie ČR, která patří v Česku mezi přední výrobce a dodavatele tepla a elektřiny, měla v loňském roce zisk 525 milionů korun. Oproti roku 2018 šlo o pokles o miliardu. Výnosy firmě meziročně vzrostly o 1,08 miliardy (14,6 procenta) na 8,5 miliardy korun. Firma to uvedla ve výroční zprávě.
Předseda představenstva společnosti Phillippe Guitard a místopředseda představenstva a generální ředitel Josef Novák uvedli, že hospodářský výsledek firmy je oproti roku 2018 nižší zejména kvůli navýšení opravné položky k podílu na finanční investici společnosti Veolia Energie Kolín a celkově zvýšeným provozním a finančním nákladům.
<blockquote>&#8222;Rok 2019 byl opět náročný, ale dokázali jsme zajistit spolehlivé dodávky a vysoký komfort služeb spojených s výrobou a dodávkou tepelné energie s minimalizací dopadů na životní prostředí,&#8220; uvedli.</blockquote>
Loňský rok podle nich patřil k nejteplejším a kromě května byly všechny měsíce teplotně nad normálem let 1981 až 2010. Dalším negativním faktorem pro teplárenství je podle vedení firmy dramatický nárůst ceny emisních povolenek.
<blockquote>&#8222;Veolia Energie ČR vyrobila v uplynulém roce celkem 20.433 terajoulů tepelné energie. To je zhruba o sedm procent méně než v předchozím roce, což odpovídá mírnější zimě,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Prodej tepla společnosti v roce 2019 klesl oproti roku 2018 o 164 terajoulů (1,5 procenta) na 10.946 terajoulů, tržby za teplo a související produkty se ale zvýšily meziročně o 222 milionů na 5,069 miliardy korun.
Elektrické energie firma loni prodala 2401 gigawatthodin, což bylo o 188 gigawatthodin více než v roce 2018. Tržby za elektřinu oproti předchozímu roku vzrostly o 864 milionů na 3,27 miliardy korun. Roční objem dodávek chladu dosáhl výše 20.852 megawatthodin, což bylo o 2698 megawatthodin více než v předchozím roce. Tržby za prodej chladu v roce 2019 činily 46 milionů korun, tedy o šest milionů korun více než v roce 2018.
Skupina Veolia Energie ČR dala v roce 2019 na investice 1,2 miliardy korun. Mezi největší investiční projekty patřilo pokračování ekologizace Elektrárny Třebovice v Ostravě.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.
Do skupiny patří mimo Veolie Energie ČR také Veolia Energie Praha, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Olterm &amp; TD Olomouc nebo Veolia Průmyslové služby ČR. Celá skupina loni vytvořila konsolidovaný zisk 200,4 milionu korun, o rok dříve to bylo 1,11 miliardy korun. Výnosy skupině meziročně vzrostly o 898,7 milionu na 12,52 miliardy korun.

Společnosti

Veolia Energie ČR loni měla zisk 525 milionů korun

Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. &#8222;Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,&#8220; uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.
Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.
Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.
Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.
Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">2010</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">výnosy</td>
<td valign="middle">198.413</td>
<td valign="middle">189.487</td>
<td valign="middle">200.307</td>
<td valign="middle">196.507</td>
<td valign="middle">197.636</td>
<td valign="middle">188.270</td>
<td valign="middle">208.676</td>
<td valign="middle">212.339</td>
<td valign="middle">215.972</td>
<td valign="middle">253.041</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">náklady</td>
<td valign="middle">200.981</td>
<td valign="middle">186.411</td>
<td valign="middle">187.921</td>
<td valign="middle">189.467</td>
<td valign="middle">190.425</td>
<td valign="middle">177.593</td>
<td valign="middle">198.012</td>
<td valign="middle">200.041</td>
<td valign="middle">204.018</td>
<td valign="middle">238.732</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">zisk před zdaněním</td>
<td valign="middle">-1309</td>
<td valign="middle">3814</td>
<td valign="middle">15.259</td>
<td valign="middle">8475</td>
<td valign="middle">7210</td>
<td valign="middle">10.678</td>
<td valign="middle">10.664</td>
<td valign="middle">12.298</td>
<td valign="middle">11.954</td>
<td valign="middle">14.308</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárna Písek

Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice

Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety, k 30. červnu ukončí provoz. Všech 150 zaměstnanců přejde do elektrárny Prunéřov II, řekl dnes novinářům ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Ekologické organizace konec tohoto provozu uvítaly, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Elektrárny provozuje energetická společnost ČEZ.
V areálu elektrárny Prunéřov dnes zasedala uhelná komise státu, která podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše založena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. &#8222;Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,&#8220; uvedl Beneš. Lokalitu elektrárny Prunéřov I podle něj bude chtít ČEZ podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.
Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě dnes uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být podle nich zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.
Před elektrárnou Prunéřov II na Chomutovsku se dnes sešli aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí. Dvacítka členů a příznivců několika hnutí bojujících za klima rozložila před vjezdem do areálu, kde komise zasedala, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren. Následně se vydali pochodem k elektrárně Prunéřov I, kde akci před 14:00 ukončili.

Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR

Takzvaná uhelná komise, zabývající se útlumem těžby uhlí a skladbou zdrojů energie v zemi, dnes bude jednat v Prunéřově na Chomutovsku. Tamní uhelná elektrárna má ukončit provoz. Do Prunéřova se chystají aktivisté z několika ekologických organizací a hnutí, kteří budou demonstrovat za ukončení provozu všech uhelných elektráren.
Uhelná komise se sejde poprvé od poloviny ledna. Tehdy oznámila, že připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. Podle tehdejších informací měla komise scénáře představit letos v září a vydat doporučení, kterým se následně má zabývat vláda. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.
Aktivisté z organizací Fridays For Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion budou dnes demonstrovat za zavření všech uhelných elektráren v České republice. Chystají pochod k elektrárně Prunéřov I.
Energetická firma ČEZ v květnu oznámila, že odstavila meziročně 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Ještě letos má být odstaveno dalších 440 MW v Prunéřově, kde firma vypne starší z tamních provozů &#8211; zmíněnou elektrárnu Prunéřov I. Plány ČEZ počítají s tím, že společnost odstaví většinu svých uhelných zdrojů do roku 2040.

Zasedne takzvaná uhelná komise, aktivisté plánují demonstrace

Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.
Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.
<blockquote>&#8222;ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,&#8220; řekl Král.</blockquote>
Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. &#8222;Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,&#8220; řekl Král.
Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.
Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.
Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. &#8222;Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,&#8220; uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.
Analýza řešící budoucí vývoj pak počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030, vycházela přitom ze zmíněného cíle vládního plánu. Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliardy korun, tedy zhruba 32,8 miliardy korun ročně.
Částka zahrnuje 141,6 miliardy korun pro zdroje na výrobu tepla, především biomasových zdrojů a tepelných čerpadel, 135,7 miliardy korun pro zdroje na výrobu elektřiny, hlavně fotovoltaiky a větrné elektrárny a 50,3 miliardy korun pro zdroje na výrobu biometanu. Součástí je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách.
Podle Komory OZE, která se na přípravě této analýzy podílela, je zásadní slabinou schváleného energeticko-klimatického plánu ČR mimo jiné přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. &#8222;Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1400 megawattů (MW) větrných turbín a 3300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,&#8220; uvedl dnes předseda komory Štěpán Chalupa.
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom.
Česká vláda schválila na konci dubna snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.