Společnost ČEZ chystá v teplárně Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku odstavení dvou uhelných kotlů a jejich nahrazení dvěma kotli na plyn a jedním na biomasu. Nyní ČEZ připravuje podklady pro výběrové řízení na dodavatele nových kotlů, které by měly přijít na desítky milionů korun. Vše by mělo být hotové do ledna 2023. ČTK to dnes řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Nové kotle na plyn a biomasu by měly výrazně snížit emise teplárny a zlepšit ovzduší ve Dvoře Králové nad Labem. Teplárna bude po investici splňovat stále se zpřísňující emisní limity. V šestnáctitisícovém Dvoře Králové teplárna zásobuje teplem asi třetinu domácností.
Dva uhelné kotle, které budou odstaveny, mohou spalovat biomasu již nyní. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn, které zůstanou funkční. Dva nové kotle budou spalovat zemní plyn, kotel na biomasu bude spalovat dřevní a lesní štěpku.
<figure id="attachement_32826" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Významnou investici udělal ČEZ ve Dvoře Králové již v letech 2010 až 2012, kdy nákladem čtvrt miliardy korun vyměnil rozvody tepla z teplárny. Dožívající parovodní rozvody nahradila moderní horkovodní soustava se spolehlivějším provozem s nižšími náklady a výrazně menšími ztrátami.
Teplárna Dvůr Králové byla vybudována na počátku 50. let minulého století jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem. Nahradila lokální zdroje ve městě. První dodávky páry pro průmyslové podniky zahájila koncem roku 1955.
V Královéhradeckém kraji již změnu zdroje vytápění udělala teplárna Náchod, která patří firmě innogy Energo. Letos v lednu oficiálně zakončila investici přes čtvrt miliardy korun do přechodu z vytápění uhlím na plyn. Součástí investice zahájené v roce 2017 byla rekonstrukce teplovodů. Změna z vytápění uhlím na plyn významně snížila prašnost a zlepšila kvalitu ovzduší v Náchodě.

Energetika v ČR

ČEZ přestane v teplárně Dvůr Králové nad Labem spalovat uhlí

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout. ČTK to po dnešním jednání komise sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření podle kterého postup útlumu těžby uhlí v ČR bude stanoven do konce letošního roku. &#8222;Ano, platí konec roku, rozhodnutí bude v polovině listopadu, příští uhelnou komisi,&#8220; napsal dnes ČTK.
Finální rozhodnutí o datu dnes podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí. &#8222;Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje,&#8220; řekla dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Podle několika zdrojů ČTK měla původně komise stanovit termín konce využívání uhlí v Česku už dnes, a to na rok 2038, jak to učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v pondělí oznámil, že komise o datu zatím nerozhodne. Zástupci ekologů v ní dnes v potvrdili, že komise nehlasovala o termínu konce uhlí ani o žádném dalším usnesení, jednání podle nich bylo informativní a diskusní.
Uvedli, že komise mimo jiné řešila zpracování nouzového scénáře, který by řešil, jak reagovat na úplný kolaps uhelného sektoru z ekonomických důvodů před rokem 2030. Ekologické organizace vytvoření takového plánu podporují, s ohledem na aktuální vývoj na trhu i evropské legislativy je podle nich pravděpodobný. Zopakovaly, že nadále prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.
<blockquote>&#8222;Zásadní problém předložených scénářů je v tom, že žádný z nich nepočítá s tím, že by stát aktivně zavíral uhelné elektrárny před rokem 2029. Což vede k absurdní situaci, kdy se předpokládá v roce 2025 vývoz elektřiny v objemu odpovídajícím výrobě největší uhelné elektrárny Počerady,&#8220; řekl dnes člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh (z Hnutí Duha).</blockquote>
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v dnešním komentáři uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Zdůraznil, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.
<blockquote>&#8222;Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,&#8220; řekla dnes mluvčí svazu Lenka Dudková.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Uhlí

Havlíček: Datum útlumu uhlí doporučí komise vládě v listopadu

Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.
Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které dnes Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.
<blockquote>&#8222;Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren,&#8220; uvedl dnes Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha a člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh.</blockquote>
Přesné termíny, kdy by měly být elektrárny odstaveny proto podle něj tabulka neuvádí. &#8222;Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny,&#8220; uvedl dnes Koželouh. Elektrárna má podle výpočtu ekologických organizací emisní intenzitu nejvyšší, když vypustí 1,033 tuny CO2 na megawatthodinu (MWh). Jejím majitelem je aktuálně ČEZ, nejpozději od začátku roku 2024 bude ale vlastníkem skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Následuje hnědouhelná elektrárna Mělník s emisní intenzitou 1,031 tuny CO2 na MWh a černouhelná elektrárna Dětmarovice s emisní intenzitou 1,021 tuny CO2 na MWh. Naopak nejnižší emisní intenzitu má elektrárna Mělník II, a to 0,786 tuny CO2 na MWh, uvedly organizace. Také všechny tyto zdroje provozuje skupina ČEZ.
V úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Podle několika zdrojů ČTK měla komise už stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ale na twitteru <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">uvedl</a>, že komise v úterý o termínu konce uhlí v ČR nerozhodne.
<blockquote>&#8222;Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038,&#8220; řekl dnes člen uhelné komise za Greenpeace Jan Rovenský.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička

Emisní intenzita uhelných elektráren v ČR
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">uhelná elektrárna</td>
<td valign="middle">provozovatel</td>
<td valign="middle">emisní intenzita 2017 až 2019 (tuny CO2/MWh)</td>
<td valign="middle">instalovaný výkon (v megawattech)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Počerady</td>
<td valign="middle">ČEZ (do budoucna Sev.en Energy)</td>
<td valign="middle">1,033</td>
<td valign="middle">1000</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník III</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,031</td>
<td valign="middle">500</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Dětmarovice</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,021</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tisová II</td>
<td valign="middle">Sokolovská uhelná</td>
<td valign="middle">0,958</td>
<td valign="middle">100</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Chvaletice</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,938</td>
<td valign="middle">820</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 4</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,932</td>
<td valign="middle">110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prunéřov II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,918</td>
<td valign="middle">750</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tušimice II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,902</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 6</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,847</td>
<td valign="middle">660</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kladno</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,802</td>
<td valign="middle">470</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,786</td>
<td valign="middle">220</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Ekologické organizace na základě údajů společností

rdo mal

Ekologové: Útlum uhlí v r. 2038 je pozdě, první odstavit Počerady

Takzvaná uhelná komise v úterý nerozhodne o termínu ukončení využívání uhlí v České republice. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">twitteru</a> to dnes uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Komise, která se má zabývat útlumem těžby uhlí a také celkovým budoucím energetickým mixem ČR, dostane podklady, hlasovat bude na jednom z dalších jednání. Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Uhelná komise zítra (v úterý) o termínu konce uhlí v České republice nerozhodne. Na tom jsme s (ministrem průmyslu) Karlem Havlíčkem (za ANO) dohodnuti. Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem,&#8220; poznamenal Brabec.</blockquote>
Havlíček ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové.
V návaznosti na informaci o možném ukončení využívání uhlí v roce 2038 od neděle před budouvou ministerstva životního prostředí protestovali aktivisté z hnutí Fridays for Future (FFF), Limity jsme my a Extinction Rebellion. Před úřadem přenocovali. Mluvčí FFF Petr Doubravský ČTK řekl, že pohnutkou k protestu byly mimo jiné obavy ze zneužití nouzového stavu k prosazení pozdějšího termínu. Možné hlasování považovali za uspěchané, bez dostatečných podkladů. Po Brabcově oznámení, že se v úterý nerozhodne, aktivisté komorní protest ukončili.
<figure id="attachement_10774" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg" alt="Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vicepremiér Havlíček také nedávno ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která proces urychlí, a to vzhledem k rostoucí ceně emisních povolenek. Platí je uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Brabec: Uhelná komise v úterý o datu ukončení využívání uhlí v ČR nerozhodne

Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal dnes ČTK ministr.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo,&#8220; citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny.</blockquote>
V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; řekl tehdy člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).
Minulý týden ve svém pořadu na kanále <a target="_blank" href="https://www.youtube.com/watch?v=T7NPWnxsd44">YouTube</a> Havlíček připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. &#8222;Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí,&#8220; uvedl. Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise, byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">patří</a> generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

V úterý zasedne uhelná komise, konec uhlí v ČR stanoví nejspíš na rok 2038

Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

EU chce do roku 2030 zrenovovat 35 mil. budov. Plán má vést k 60% poklesu emisí CO2 v tomto sektoru

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Report-highlights-benefits-of-nuclear-cogeneration">Jaderná energetika by mohla Spojenému království pomoci dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050</a>. Tohoto ambiciózního cíle lze dle Royal Society dosáhnout i pomocí jaderné kogenerace. Část odvedeného tepelného výkonu jaderné elektrárny lze využít k vytápění domácností, výrobě vodíku nebo dekarbonizaci průmyslu.
<a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">Royal Society</a> vydala zpráva pojednávající o možnostech jaderné kogenerace s názvem <a href="https://royalsociety.org/-/media/policy/projects/nuclear-cogeneration/2020-10-7-nuclear-cogeneration-policy-briefing.pdf">Nuclear cogeneration: Civil nuclear energy in a low-carbon future</a>. Zpráva uvádí, že zavedením přerušované výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů spojené s potřebou omezit výrobu z plynových elektráren vyžaduje od jaderných elektráren větší flexibilitu. To platí za podmínky, pokud má jaderná energetika důležitou součástí energetického mixu. Jaderná kogenerace může být klíčem k získání této potřebné flexibility.
<blockquote>„Když je domací poptávka po elektrické energii uspokojena větrnými, solárními nebo jinými zdroji, kogenerace umožní přejít jaderné elektrárně z čistě elektrické výroby na kombinovanou výrobu ,“ uvádí zpráva.</blockquote>
I když ve Spojeném království v současné době neexistují žádné projekty jaderné kogenerace, v několika zemích již několik jaderných kogenerací existuje. V České republice se například <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/horkovod-z-temelina-ma-zpozdeni-na-vine-je-koronavirus-a-destive-pocasi/">dokončuje</a> <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/cez-zacal-stavet-teplovod-z-temelina-do-budejovic-za-14-miliardy/">výstavba horkovodu</a> z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic.
Zavedení malých modulárních reaktorů (<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/male-modularni-reaktory-u-nas-ve-svete">SMR-Small Modular Reactor</a>) by mělo znamenat nižší investiční náklady a úspory ve výstavbě. SMR také poskytují větší flexibilitu při umisťování a umožňují jim přizpůsobit se energetickým potřebám jednotlivých regionů nebo průmyslových podniků.
<figure id="attachment_88477" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88477 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-768x293.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-1024x390.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-725x276.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-800x305.jpg 800w" alt="" width="512" height="195" /><figcaption class="wp-caption-text">Možnosti jaderné kogenerace ve Spojeném království. Zdroj: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a></figcaption></figure>
Finanční náročnost pro přizpůsobení stávající flotily reaktorů ve Spojeném království pro kogeneraci by byla podle Royal Society vysoká. Plánované i budoucí jaderné bloky ve Spojeném království by mohly vyhovět aplikacím kombinované výroby.
<blockquote>„To by Spojenému království pomohlo zvýšit flexibilitu své přenosové soustavy, aby podpořilo podíl obnovitelné energie a umožnilo dekarbonizaci jinak energeticky náročných procesů. Nabízí to také příležitost k vytvoření nového odvětví s exportním potenciálem. Toto je skutečná příležitost pro jadernou energetiku. To, co nám kogenerace dává, jsou možnosti a upřímně řečeno, potřebujeme možnosti, když čelíme nejisté budoucnosti,“ uvedl Robin Grimes, hlavní autor zprávy a profesor fyziky materiálů na Imperial College v Londýně.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a>

Jaderné elektrárny

Spojené království se začíná zaměřovat na jadernou kogeneraci

Společnost Golem Velké Hamry obnovila v noci na dnešek dodávky tepla pro všechny městské objekty ve Velkých Hamrech na Jablonecku. ČTK to dnes potvrdili starosta i zástupce firmy. Bez dodávek tepla bylo 21 objektů včetně školy od pondělí, ve středu hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) nařídil firmě obnovit dodávky. Předseda představenstva firmy Petr Štrojsa dnes ČTK řekl, že jde jen o dočasné řešení.
Dodávky do škol, několika domů a do domů s pečovatelskou službou přerušila společnost v pondělí. Odůvodnila to tím, že obec nemá uzavřenou řádnou smlouvu.
<blockquote>&#8222;Obnovili jsme dodávky na základě dohody s hejtmanem s tím, že dnes bude poslední jednání. A samozřejmě když město bude postupovat, jak postupovalo dosud, kdy nemáme s ním smluvní vztah, tak bude muset začít dodávat firma, která má s ním podepsanou smlouvu,&#8220; uvedl Štrojsa.</blockquote>
Na místě dnes budou situaci posuzovat i zástupci Energetického regulačního úřadu.
Město nemá od 1. ledna loňského roku s firmou Golem uzavřenou smlouvu, původní se nepovedlo prodloužit ani dohodnout podmínky nové. Radnice v soutěži vybrala od 1. října letošního roku nového dodavatele, plánovaná plynofikace a vybudování nových plynových kotelen je však ve skluzu.
<figure id="attachement_3685" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Starosta města Jaroslava Najman (NEZ) dnes ČTK řekl, že dodávky tepla do všech městských objektů byly obnoveny do dnešních 6:00. &#8222;Topení funguje, sice vlažné, ale to myslím, že je v souladu i s venkovními podmínkami,&#8220; uvedl Najman. Jednání budou podle něj pokračovat, výsledek nechtěl předjímat. Už ve středu ale uvedl, že nemají jinou možnost, jak zajistit dodávky tepla, než přes firmu Golem. &#8222;Do teplovodů se nikdo nenapojí. Elektřinu si můžete koupit, plyn si můžete koupit, kde chcete, ale teplárenství je totálně monopolní a jsme v rukou jedné firmy,&#8220; řekl.
Podle hejtmana Půty se zastavení dodávek tepla týkalo více než 300 trvale hlášených obyvatel a více než 300 školáků. Krizový štáb Libereckého kraje doporučil řešení, které mu umožňuje nouzový stav, a Půta nařízení obnovit dodávky vydal.

Teplárenství

Firma obnovila dodávky tepla ve V. Hamrech, jednání pokračují

Společnost ČEZ Teplárenská dokončila v krkonošském středisku Janské Lázně na Trutnovsku investici za 117 milionů korun do výměny starých parovodních rozvodů za horkovodní. Stavba trvala od loňského dubna. Nové rozvody budou spolehlivější a úspornější. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Součástí stavebních prací v Janských Lázních byly kromě výměny parovodu také investice do výměny vodovodů a kanalizací a do opravy silnice a chodníků. Udělaly je trutnovské vodárny, kraj a město. V souhrnu jde o investici na úrovni 180 milionů korun. &#8222;Stavba vodovodů a kanalizací je hotová. Zbývá ještě dodělat silnici, chodníky a veřejné osvětlení. Vše by mělo být hotové do konce roku,&#8220; řekl ČTK starosta Jiří Hradecký (Volba pro město Janské Lázně).
<blockquote>&#8222;Přechod z páry na horkou vodu znamená snížení ztrát tepelné energie, což vede k nižší spotřebě paliva, snížení emisí a zlepšení životního prostředí,&#8220; uvedla Lapáčková Beránková.</blockquote>
Stavba byla podpořena evropskou dotací z programu úspor energií. Největší částí stavby byla výstavba hlavní výměníkové stanice, výměna potrubních rozvodů v délce čtyř kilometrů v zemi i nad zemí a úprava výměníkových stanic u odběratelů. Výměna parovodu se dotkla 42 objektů, z nichž 16 bylo Státních léčebných lázní Janské Lázně.
Výměna parovodu, vodárenských sítí sítí a oprava komunikací byla největší investicí ve městě v jeho novodobé historii. Centrum lázní se především dočkalo opravy silnice, která dosud připomínala tankodrom. O opravu silnice město usilovalo přes 20 let, ale vše podle Hradeckého vázlo na rekonstrukci parovodu.
Teplo do Janských Lázní proudí z trutnovské elektrárny Poříčí, což zásadním způsobem přispívá k dobré kvalitě ovzduší v Janských Lázních.
Trutnovská soustava centrálního zásobování teplem je po Hradci Králové největší v hradeckém kraji. V Trutnově teplo z Poříčí odebírá asi 8000 domácností. Teplo proudí také do Mladých Buků, Horního Maršova, Bohuslavic, Suchovršic, Úpice, Radvanic a Svobody nad Úpou. Rozvodná síť poříčského zdroje měří 144 kilometrů.

Janské Lázně mají nové úspornější rozvody tepla za 117 mil. Kč

Energetický regulační úřad (ERÚ) <a href="https://www.eru.cz/cs/-/vyse-podpory-pro-podporovane-zdroje-energie-pristi-rok-vzroste">vydal</a> cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Rovněž vydal, poprvé od roku 2013, nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství, kterým reaguje na vývoj na trhu s tepelnou energií v rámci <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/4614572/Teze+nove+koncepce+regulace+teplarenstvi.pdf/33c01073-8728-4965-ac31-fe9c752d1f5a">své nové koncepce regulace</a>.
<h2>POZE</h2>
Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.
Dlouho připravovanou novelu zákona č. 165/2012 Sb. schválila v dubnu letošního roku vláda. Novela reaguje na aktuální cíl EU pro rok 2030, kterým je podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši alespoň 32 % na hrubé konečné spotřebě energie. V platnost tak mají být zavedeny takové nástroje a opatření, aby cíle EU bylo dosaženo (zavedení aukcí, nastavení výše podpory a další).
Evropská komise mezitím ovšem předložila návrh nového klimatického plánu, který by cíle EU pro rok 2030 zpřísnil. Ústředním bodem návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">je snížení emisí skleníkových plynů o 55 %</a> v porovnání s rokem 1990. Dle kalkulací Komise by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil mezi 38 % až 40 %. Jednotlivé nástroje a cíle tak možná bude zapotřebí brzy přenastavit.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie mimo jiné obsahuje záměr na stanovení povolené ziskovosti jednotlivých podporovaných zdrojů energie skrze vnitřní výnosové procento (IRR), nebo jinak řečeno tvz. kontrolu překompenzace. Hodnota IRR se u jednotlivých zdrojů ovšem liší, přičemž <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/u-podporovanych-zdroju-energie-dojde-ke-zmenam--rozhodla-o-tom-vlada--254264/">např.</a> u FVE je IRR stanoveno na 6,3 % a u bioplynových stanic na 10,6 %. Opozice stanovení rozdílného IRR kritizuje a plánuje přednést pozměňovací návrh. Podvýbor pro energetiku má novelu projednávat 7. 10. 2020.
ERÚ mohl stanovit podporu pro příští rok také pro výrobny, které budou v roce 2021 uvedeny do provozu, a to díky rozhodnutí Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které Česká republika obdržela 28. srpna 2020, a které prodlužuje stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok. Další schéma podpory, které vychází právě ze zákona č. 165/2012 Sb., bude muset Evropská komise teprve notifikovat (po schválení novely a předložení schématu podpory s ohledem na cíle EU Komisi).
<h2>Podpora POZE</h2>
Dle tiskové zprávy ERÚ mají náklady na financování podpor pro rok 2021 vzrůst oproti minulému roku přibližně o 2 miliardy Kč.
<blockquote>„Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i tzv. indexace u nepalivových zdrojů, také daná zákonem, dosahující dvou procent ročně, což samo o sobě odpovídá navýšení ve stovkách milionů korun,“ odůvodňuje cenové rozhodnutí předseda Rady ERÚ, Stanislav Trávníček.</blockquote>
Část nákladů je hrazena spotřebiteli v podobě příspěvku na podporované zdroje energie skrze faktury za elektřinu (max. částka je dána součinem 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny v MWh). Zbytek nákladů připadá na státní rozpočet. Vláda o příspěvku státu na POZE sice již jednou rozhodla, stejně jako v letošním roce má činit 27 miliard Kč, ale náklady pro příští rok budou meziročně vyšší.
V loňském roce činila vyúčtovaná podpora obnovitelných zdrojů energie 42,5 mld. Kč, z toho 68,5 %, nebo přesněji 29,1 mld. Kč, bylo vyplaceno FVE. Na podporu KVET šlo 2,6 mld. Kč, na podporu tepla z OZE 0,2 mld. Kč a druhotným zdrojům putovalo 0,1 miliónů Kč. Celkem tedy 45,4 mld. Kč.
Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2019 celkem 8 393 GWh, z toho výroba FVE byla 2 246 GWh (26,76 % celkové výroby OZE). V režimu KVET bylo vyrobeno 7 107 GWh, tepla z OZE dosáhlo hodnoty 1 102 GWh a druhotné zdroje vyrobily 658 GWh.
<h2>Nová koncepce teplárenství</h2>
ERÚ přiznal, že stávající systém regulace tepelné energie již neodpovídá požadavkům trhu, přičemž chce zabránit masivnímu odpojování od centrálního zásobování teplem (CZT), protože jej z ekologického hlediska shledává jako nejefektivnější variantu a jeho další fungování je dle něj v obecném zájmu.
Zároveň však vnímá zhoršenou pozici menších zákazníků a plánuje tak konkretizovat postupy stanovení cen tepelné energie ve dvou etapách. První vejde v platnost od roku 2021, druhá je plánována od roku 2022.
Pro rok 2021 se změní například tvorba kalkulace předběžné ceny tepla, která bude nově vycházet z odběru spotřebitelů z předchozích tří až pěti let, přičemž se musí zohlednit změny na straně zákazníků (zateplování, odpojení atd.).
Dále se upřesňují ekonomicky oprávněné náklady, které je možné uplatnit v ceně tepelné energie – například dělení nákladů při KVET. Cenové rozhodnutí bude od roku 2021 nově upravovat tři metody dělení nákladů– produktovou, referenční cenovou a metodu poměru dodaného a vyrobeného tepla. Pro rok 2021 je ovšem ještě zachována možnost výrobci uplatit svou vlastní metodu (za splnění podmínek CR).
Od roku 2022 plánuje ERÚ rozdělit zákazníky na dvě skupiny s rozdílnou úrovní regulace. A to na chráněné zákazníky (bytové domy, menší podnikatelé atd.) a oprávněné zákazníky (zákazníky s lepší vyjednávací pozicí). Taktéž by měl být jasněji definován pojem přiměřený zisk, jehož konkrétní výše nebyla dosud v cenových rozhodnutích, blíže než s odkazem na zákon č. 526/1990 Sb., specifikována.