Objem výroby dřevěných pelet v Česku v letošním prvním pololetí stoupl meziročně o 26 procent na 249.000 tun. Za celý rok tak výroba překoná loňskou rekordní hodnotu 400.000 tun. ČTK to dnes řekl předseda oborového Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Na plný výkon podle něj začala vyrábět pila s peletárnou v Chanovicích na Klatovsku, která se stala v objemu výroby jedničkou trhu. Stupavský uvedl, že roční tuzemská spotřeba pelet činí asi 110.000 tun, zbytek jde na export.
<blockquote>&#8222;V rozložení odbytu dřevních pelet se toho příliš nezměnilo. Stále platí že ČR skoro tři čtvrtiny své vlastní produkce vyváží na západní trh &#8211; zde jednoznačně vede Itálie, následovaná Rakouskem a Německem. Změnu lze pozorovat na italském trhu, který je největším světovým odběratelem prémiových dřevních pelet. Řada velkých dodavatelů se zde potýká s problémy dodat do země dostatečné množství pelet a uplatňují se zde i menší dodavatelé, kteří na italský trh dodávali pouze skrze větší obchodníky,&#8220; uvedl Stupavský.</blockquote>
Rychlejší rozvoj peletového vytápění v Česku podle něj brzdí slabší prodeje peletových kotlů a nízká cena uhlí, se kterou pelety soupeří. &#8222;Česko má nainstalováno 35.000 kotlů na pelety, sousední Rakousko 150.000. Většina starých uhelných kotlů bude muset být odstavena z provozu kvůli zákonu o ochraně ovzduší přesně za dva roky. Vyšší oblibě pelet by pomohlo i snížení ceny díky navrhovanému snížení DPH na dřevní paliva z 15 na deset procent, které by pomohlo řešit i problém s kůrovcovou kalamitou,&#8220; míní Stupavský. U běžného rodinného domu podle něj nyní vychází náklady na vytápění peletami za topnou sezonu kolem 25.000 korun.
Pelety se vyrábí ze zbytků v dřevozpracujících závodech, slisováním pilin a dalších dřevních zbytků, v celkem 37 závodech rozmístěných po celé České republice. Chanovický provoz skupiny Pfeifer podle Stupavského meziročně navýšil výrobu pelet o 80.000 tun na 120.000 tun ročně. Dvojkou trhu je pila Mayr-Melnhof Holz Paskov ve Staříči na Frýdecko-Místecku s výrobou mírně pod 100.000 tun ročně, uvedl.
Počet peletáren podle něj stále roste. &#8222;Na konci roku očekáváme spuštění dalších tří &#8211; Pila Pasák v Plané nad Lužnicí, peletárna v blízkosti pily Stora Enso v Plané u Mariánských Lázní a přeměna dosavadní briketárny na výrobnu pelet v Kunovicích,&#8220; dodal. Pelety se podle něj k českým zákazníkům dostávají buď ve formě 15kg sáčků, určených primárně pro domácnosti nebo jako takzvané foukané pelety specializovanými cisternami, které využívají firmy. &#8222;Tři čtvrtiny tuzemské spotřeby jsou dodávány v sáčcích, čtvrtina cisternami. Cisternové dodávky rostou rychleji,&#8220; doplnil Stupavský.
Klastr Česká peleta sdružuje firmy z oblasti výroby kotlů na pelety a další dřevěná paliva. Jeho členy jsou producenti dřevěných paliv, poradenské či distribuční společnosti a univerzitní instituce.

Výroba a spotřeba dřevěných pelet v Česku v jednotlivých letech (v tisících tun):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">výroba</td>
<td valign="middle">spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2003</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2004</td>
<td valign="middle">11</td>
<td valign="middle">2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2005</td>
<td valign="middle">16</td>
<td valign="middle">4</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2006</td>
<td valign="middle">27</td>
<td valign="middle">7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2007</td>
<td valign="middle">60</td>
<td valign="middle">14</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">135</td>
<td valign="middle">23</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">158</td>
<td valign="middle">28</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">145</td>
<td valign="middle">50</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">148</td>
<td valign="middle">56</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">157</td>
<td valign="middle">47</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">163</td>
<td valign="middle">68</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">199</td>
<td valign="middle">70</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">249</td>
<td valign="middle">72</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">330</td>
<td valign="middle">81</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">367</td>
<td valign="middle">93</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">377</td>
<td valign="middle">100</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">400</td>
<td valign="middle">109</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020*</td>
<td valign="middle">474</td>
<td valign="middle">115</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Klastr Česká peleta

* &#8211; odhad

Teplárenství

Objem výroby dřevěných pelet stoupl v pololetí v ČR o 26 %, tři čtvrtiny míří na export

Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že na podzim budeme na vládu předkládat obecnou programovou dokumentaci,&#8220; uvedl Tůma.</blockquote>
Zahrne informace o nastavení, způsobilých subjektech a další pravidla ohledně výzev a poskytování podpory. Podle Tůmy se na programech shodli členové Výboru pro modernizační fond. Poradní orgán MŽP tvoří zástupci MŽP, Státního fondu životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Tůma dodal, že řada věcí, včetně intenzity podpory v programech, dosud není jasná.
K rozdělení peněz řekl, že maximálně 30 procent fondu půjde na neprioritní investice &#8211; tedy zařízení, která i po realizaci projektu počítají se spalováním fosilních paliv, třeba zemního plynu. Z novely zákona pak podle Tůmy vyplývá, že část povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), je třeba přednostně nabídnout právě těmto subjektům. &#8222;Tak aby oni mohli implementovat svoje projekty. Pokud tak neučiní, nebo pokud předloží výrobci elektřiny méně projektů, než kolik činí přednostně určený objem pro tento sektor, tak samozřejmě tyto prostředky budou nabídnuty všem způsobilým žadatelům,&#8220; dodal Tůma. Přednostní přístup by výrobci elektřiny měli mít k 65 až 70 procentům peněz fondu.
První z programů je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. &#8222;Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru, tak aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,&#8220; popsal Tůma. Podpoří hlavně rekonstrukci a náhradu zdrojů, nikoliv stavbu nových. Čistším palivem může být podle Tůmy zemní plyn či komunální odpad. Nelze podpořit projekt, který prodlouží životnost zařízení na spalování fosilních paliv. Fond však může přispět na rekonstrukci sítí zásobování tepla.
Dále jde o podporu nespalovacích, obnovitelných zdrojů elektřiny. Projekty s technologií akumulace pak budou podle Tůmy zvýhodněny při hodnocení projektu. Výběr bude skrze soutěžní nabídkové řízení. &#8222;Klíčovým parametrem pro výběr projektů bude nákladová efektivnost a fakt, jestli je projekt realizován na území uhelného regionu v ČR,&#8220; dodal Tůma.
Další program cílí na zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému EU ETS. Půjde například o elektrifikaci výroby či využití odpadního tepla z energeticky nároční výroby či vodíkové aplikace. Čtvrtý, obdobný program cílí na sektor mimo EU ETS.
Pátý bod nastoupí po vyčerpání operačních programů a pomůže rozvoji infrastruktury pro alternativní dopravu. Fond dále cílí i na zateplování a energetické hospodářství ve veřejných budovách či komunitní energetiku. Poslední program je pro modernizaci veřejného osvětlení s pomocí instalace inteligentních prvků.
Fond bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021-2030.

Životní prostředí

Modernizační fond má 9 programů, intenzita podpory se dosud řeší

Většina Čechů, 86 procent, by ráda zbavila závislosti země na uhlí, a to především kvůli zastavení ničení krajiny a znečišťovaní ovzduší. Vyplývá to z výzkumu publikovaného podnikatelským a inovačním centrem BIC Brno ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, který vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR. Ze studie vyplynulo, že 74 procent lidí souhlasí s tím, že je potřeba mít zdroje energie, které mohou nahradit současné uhelné elektrárny a zároveň budou šetrné k životnímu prostředí.
<blockquote>&#8222;Výzkum potvrdil, že lze rozvoj obnovitelných zdrojích stavět na pozitivních přínosech těchto technologií. Drtivá většina veřejnosti vidí v obnovitelných zdrojích řešení pro zlepšení životního prostředí a ničení krajiny povrchovými doly. Stavět lze na tom, že právě obnovitelné zdroje vnímá česká veřejnost jako zdroje pro budoucnost. Pouze naprosto zanedbatelná část veřejnosti vnímá zelenou energetiku jako zbytečnost,&#8220; uvedl Martin Sedlák, vedoucí projektového týmu a programový ředitel Svazu moderní energetiky.</blockquote>
Z dat studie vyplývá, že pro 61 procent lidí jsou obnovitelné zdroje energie nutností pro budoucnost. S ochranou ovzduší a krajiny si je spojuje 55 procent dotázaných, naopak jako zbytečnost je vidí dvě procenta lidí. Mezi řešeními technologií zelené energetiky, které lidé nejvíce preferují, podle průzkumu nejlépe dopadly vodní elektrárny. Následují větrné a solární zdroje.
Studie se dále zaměřila na postoje k možnému budoucímu rozvoji solárních a větrných elektráren z pohledu umístění. Respondenti si měli představit, že se jedná o okolí jejich obce. V případě, že by si mohli vybrat jen jednu z možností, tak by pro umístění nových solárních elektráren zvolili brownfieldy (36 procent) a bývalé skládky či povrchové doly (34 procent). U umístění větrných elektráren by podle výsledků téměř polovina (45 procent) veřejnosti souhlasila s umístěním větrné elektrárny 700 metrů od obce, třetina lidí souhlasí se vzdáleností 350 metrů od posledního domu obce.
<blockquote>&#8222;Česko se potřebuje zbavit uhlí a bez nových projektů obnovitelných zdrojů to nepůjde. Průzkum ukazuje pro veřejnost nejvíce akceptovatelné lokality pro výstavbu solárních a větrných parků. Právě tímto směrem by se měla soustředit také komunikační a podpůrné kroky vlády, které povedou k restartu výstavby obnovitelných zdrojů v Česku,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výzkum byl prováděn ve třech vlnách. První dvě se uskutečnily v prosinci 2019, třetí letos v únoru. Pro analýzu první a druhé vlny byl použit vzorek 1000 respondentů, pro třetí vlnu 750 respondentů z celé ČR. Uhelné elektrárny tradičně zaujímají největší část objemu výroby elektřiny v Česku &#8211; na celkové loňské výrobě ve výši 87 terawatthodin (TWh) se podle dat Energetického regulačního úřady podílely 47,6 procenta, když vyrobily 41,4 TWh elektřiny.

Uhlí

Průzkum: Většina Čechů by se ráda zbavila závislosti na uhlí

Pracovní skupina pro oblast regulace cen tepelné energie sestávající se ze zástupců ERÚ, MPO, odběratelů, dodavatelů a výrobců tepla, která se již potřetí sešla na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ), <a href="https://www.eru.cz/cs/-/teplarenstvi-dostane-konkretni-strategii-rozvoje?fbclid=IwAR2Pb518lBd2yKOLE4nUC4HDu6JRcHAPqGrw3cDTvDfhXxCHSTIcWj_07Yk">řešila</a> mimo jiné větší uplatnění zemního plynu v tuzemském teplárenství a další související témata.
<h2>Transformace teplárenství – význam zemního plynu</h2>
ERÚ, který letos v červnu představil <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/eru-nove-nastavene-zasady-regulace-usetri-lidem-miliardy-korun">nově nastavené zásady regulace</a> pro oblast elektroenergetiky a plynárenství, od kterých si slibuje ušetření několika miliard korun spotřebitelům, předpokládá v následujících letech rozsáhlou transformaci teplárenství.
Z tohoto důvodu ERÚ přivítal <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/nove-memorandum-ma-podporit-odklon-ceskych-teplaren-od-uhli">memorandum</a> mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a Teplárenským sdružením ČR (TS ČR), které podporuje odklon českých tepláren od uhlí, související dekarbonizaci odvětví a přechod k čistším zdrojům energie, včetně zemního plynu.
Místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, Frans Timmermans, na přelomu května a června <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">připustil</a> důležitost zemního plynu při přechodu k zelené energetice, když prohlásil, že ačkoli se snaží EU projektům založených na fosilních palivech vyhnout, v některých odvětvích bude zemní plyn nutné využívat při přechodu od uhlí k energii z OZE.
<blockquote>„Debata okolo budoucnosti teplárenství je v posledních letech velmi vypjatá. Jsem rád, že se do hry vrací věcné argumenty a racionální plány. Pro spotřebitele, a tedy i pro Energetický regulační úřad, je zásadní především dlouhodobá udržitelnost soustav zásobování teplem,“ prohlásil Rostislav Krejcar, člen Rady ERÚ, kterému v červenci letošního roku končí mandát. „Opačný přístup by mohl vést k rozpadu teplárenských soustav, což by nevyhnutelně mělo negativní dopady jak na rodinné rozpočty, tak na celé hospodářství i životní prostředí. Systémové řešení předpokládá definici jasných pravidel a nastavení vyváženého palivového mixu pro teplárenství je jedním z nich,“ dodal.</blockquote>
<h2>Budoucí strategie rozvoje</h2>
ERÚ dle svého tiskového prohlášení na jednáních deklaroval, že je připraven přispět k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce. Kromě podpory změn v oblasti paliv a většího důrazu na využití plynu, biomasy a odpadů připravuje úřad také další kroky, které mají posílit konkurenceschopnost odvětví.
Dle Krejcara se zvažuje například částečná deregulace a větší zapojení trhu, od kterého si slibuje potenciální zlevnění tepla pro spotřebitele s odkazem na zkušenosti zahraničních kolegů.
<h2>Teplárenství pod tlakem cen povolenek CO₂</h2>
Počátkem ledna letošního roku vešlo v platnost snížení DPH u tepla z 15 % na 10 %, výraznější pokles cen tepla ovšem nepřineslo. Teplárnám totiž, především z důvodu výrazného růstu cen povolenek CO₂ v uplynulých letech, strmě vzrostly provozní náklady a snížení sazby DPH jim umožnilo udržet stávající ceny tepla.
<a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/snizeni-dane-z-pridane-hodnoty-vyrazny-pokles-cen-tepla-neprinese">Dle předsedy výkonné rady TS ČR, Tomáše Drápely</a>, zaplatily v roce 2017 teplárny za povolenky 1,5 miliardy Kč, v loňském roce to mělo být, dle tehdy aktuálního odhadu sdružení, 8,7 miliard Kč, pro letošní rok pak odhad činil 13 miliard Kč.
Povolenky CO₂ zažívají v letošním roce, alespoň z pohledu ceny, turbulentní rok. V <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/emisni-povolenky-se-obchodovaly-az-15-eur-t-covid-19-nuti-prodavat-povolenky-bezplatne-alokace/">březnu se obchodovaly pod 15 EUR/t</a>, aby se v červenci dostaly na více než desetileté maximum a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">cenu nad 30 EUR/t</a>.
<h2>Následující kroky ERÚ</h2>
ERÚ nyní připravuje cenové rozhodnutí pro teplárenský sektor na příští rok.  Konkrétní parametry mají být představeny a dány do veřejného konzultačního procesu v průběhu srpna.
<blockquote>„Ačkoliv cenová rozhodnutí nejsou sama o sobě dokumentem dlouhodobé strategické povahy, na strategická rozhodnutí navazují, pomáhají je naplňovat. Právě souhra jednotlivých institucí státní správy, provozovatelů tepláren, zástupců plynárenství a dalších je klíčová pro naplnění scénáře přechodu teplárenství z uhlí na ostatní zdroje,“ nechal se slyšet Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.</blockquote>

ERÚ přispěje k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce

Teplárna Strakonice má za první pololetí provozní zisk čtyři miliony korun, plán překročila o dvojnásobek. Začala nahrazovat uhlí obnovitelnými zdroji, loni poprvé víc spalovala biomasu, letos je poměr biomasy k uhlí 70 ku 30. Do nové dopravy biomasy investuje letos podnik 50 milionů korun. Město jedná o odkupu akcií s firmou Sev.en Energy. ČTK to včera na valné hromadě řekli generální ředitel teplárny Pavel Hřídel a starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).
V roce 2019 skončila teplárna ve ztrátě po zdanění 33,3 milionu Kč. Předloni byla ztráta 3,6 milionu. Ztrátu podle Hřídela zavinily rostoucí ceny emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu a chtělo zároveň zvednout cenu tepla o víc než čtvrtinu. Nové vedení ji zdražilo jen o inflaci. Cena za gigajoule je 589,4 Kč. Ztrátu pokryje z nerozděleného zisku minulých let.
<blockquote>&#8222;Přešli jsme na spalování biomasy na 70 procent. Změnili jsme jak režim výroby, tak způsob paliva, máme nakoupené povolenky až do roku 2021. Provozní zisk za první pololetí je čtyři miliony a měli jsme být na 1,8 milionu. Zisk EBITDA (před zdaněním, odpisy a úrokovým zatížením) je 18 procent, což není vůbec špatné na to, v jakých problémech jsem vedení přejímal,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Za první letošní pololetí je EBITDA 28,7 milionu.
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud málo. Postupně chce od uhlí zcela přejít na obnovitelné zdroje. Ceny za emisní povolenky na uhlí byly podle Hřídela likvidační. Ubylo povolenek, které společnost dostává zdarma, musela jich proto víc koupit. Po zapojení biomasy jsou tyto výdaje nižší: náklady na emisní povolenky za první letošní pololetí klesly z loňských 31,2 milionu na 14,3 milionu Kč.
Letos dá teplárna do investic a oprav 100 milionů Kč, z toho polovinu do nové dopravy biomasy. Nynější systém nestačí. Loni teplárna investovala 11 milionů a 33,5 milionu dala do oprav. Díky většímu spalování biomasy letos podnik ušetří v nákladech asi 45 milionů korun.
Biomasu bere teplárna od dvou dodavatelů, hlavním dodavatelem uhlí je firma Sev.en Energy. S ní město, jež je majoritní akcionář, jedná jako s největším z ostatních akcionářů o odkupu akcií. &#8222;Jsme připraveni o tom jednat,&#8220; řekl ČTK Ondřej Peroutka ze Sev.en Energy. Té patří asi 13 procent akcií.
Tržby teplárně loni stouply o 13 procent na 316 milionů Kč. Prodala 472,5 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 TJ méně. Letos čeká zisk pět milionů. Dividendy druhý rok po sobě teplárna nevyplatí.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Zbývá splatit asi 100 milionů. Splatnost je rozložená na deset let. Teď bude podnik ročně splácet 11 milionů Kč, letos ale jen necelé tři miliony, využil odklad kvůli dopadům koronaviru.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Zaměstnává 126 lidí.

Strakonická teplárna je za pololetí v zisku, spaluje víc biomasy

S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK

Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
<blockquote>&#8222;V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,&#8220; řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</blockquote>
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. &#8222;Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,&#8220; uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. &#8222;U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,&#8220; dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. &#8222;V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,&#8220; řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. &#8222;Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,&#8220; dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.

Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Společnost Veolia Energie ČR, která patří v Česku mezi přední výrobce a dodavatele tepla a elektřiny, měla v loňském roce zisk 525 milionů korun. Oproti roku 2018 šlo o pokles o miliardu. Výnosy firmě meziročně vzrostly o 1,08 miliardy (14,6 procenta) na 8,5 miliardy korun. Firma to uvedla ve výroční zprávě.
Předseda představenstva společnosti Phillippe Guitard a místopředseda představenstva a generální ředitel Josef Novák uvedli, že hospodářský výsledek firmy je oproti roku 2018 nižší zejména kvůli navýšení opravné položky k podílu na finanční investici společnosti Veolia Energie Kolín a celkově zvýšeným provozním a finančním nákladům.
<blockquote>&#8222;Rok 2019 byl opět náročný, ale dokázali jsme zajistit spolehlivé dodávky a vysoký komfort služeb spojených s výrobou a dodávkou tepelné energie s minimalizací dopadů na životní prostředí,&#8220; uvedli.</blockquote>
Loňský rok podle nich patřil k nejteplejším a kromě května byly všechny měsíce teplotně nad normálem let 1981 až 2010. Dalším negativním faktorem pro teplárenství je podle vedení firmy dramatický nárůst ceny emisních povolenek.
<blockquote>&#8222;Veolia Energie ČR vyrobila v uplynulém roce celkem 20.433 terajoulů tepelné energie. To je zhruba o sedm procent méně než v předchozím roce, což odpovídá mírnější zimě,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Prodej tepla společnosti v roce 2019 klesl oproti roku 2018 o 164 terajoulů (1,5 procenta) na 10.946 terajoulů, tržby za teplo a související produkty se ale zvýšily meziročně o 222 milionů na 5,069 miliardy korun.
Elektrické energie firma loni prodala 2401 gigawatthodin, což bylo o 188 gigawatthodin více než v roce 2018. Tržby za elektřinu oproti předchozímu roku vzrostly o 864 milionů na 3,27 miliardy korun. Roční objem dodávek chladu dosáhl výše 20.852 megawatthodin, což bylo o 2698 megawatthodin více než v předchozím roce. Tržby za prodej chladu v roce 2019 činily 46 milionů korun, tedy o šest milionů korun více než v roce 2018.
Skupina Veolia Energie ČR dala v roce 2019 na investice 1,2 miliardy korun. Mezi největší investiční projekty patřilo pokračování ekologizace Elektrárny Třebovice v Ostravě.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.
Do skupiny patří mimo Veolie Energie ČR také Veolia Energie Praha, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Olterm &amp; TD Olomouc nebo Veolia Průmyslové služby ČR. Celá skupina loni vytvořila konsolidovaný zisk 200,4 milionu korun, o rok dříve to bylo 1,11 miliardy korun. Výnosy skupině meziročně vzrostly o 898,7 milionu na 12,52 miliardy korun.