V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Celkový výkon větrných elektráren v Česku podle komory na konci loňského roku zůstal na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020 &#8211; průměr celé EU u větrné elektřiny přitom činí 15 procent spotřebované elektřiny, uvedla komora.
<blockquote>&#8222;V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považované za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů,&#8220; řekl dnes Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.</blockquote>
Komora OZE dále uvedla, že z dostupných informací vyplývá, že loni byla v Česku uvedená do provozu jedna malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavená technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený komorou. &#8222;Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,&#8220; uvedl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
<figure id="attachement_24671" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg" alt="MVE Dobrohošť" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fovotoltaických elektráren pak loni podle komory přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Více než polovinu nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do deseti kilowatt. Podobná čísla už na začátku ledna prezentovala Solární asociace. Tahounem české fotovoltaiky se podle jejího šéfa Jana Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý, větší pozemní solární elektrárna opět nebyla postavená ani jedna.
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren hlásí slabší zájem firmy instalující tepelná čerpadla, uvedla dnes dále Komora OZE. Předloni jich bylo na český trh dodáno zhruba 23.000, za rok 2020 se očekává nárůst kolem nuly až deseti procent, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.
Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory &#8211; omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpané, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací, a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Elektřina

Komora: V ČR loni nebyla zprovozněna žádná větrná elektrárna, vodní pouze jedna

<a href="https://www.dieselgasturbine.com/news/total-engie-developing-green-hydrogen-plant/8009637.article?fbclid=IwAR1vufx-ZPpIQy98fNrBziWbf0KCXifVc98e23z1zsvGyHS9UhcGlZ2KPD4">Nový závod na výrobu zeleného vodíku hodlají navrhnout, postavit a provozovat společnosti Total a Engie</a>. Závod má vyrůst v jihovýchodní Francii a má to být největší francouzský závod na výrobu zeleného vodíku. Denní výrobní kapacita závodu má být zpočátku okolo 5 tun zeleného vodíku.
Projekt <a href="https://www.capenergies.fr/wp-content/uploads/2020/10/fiche_projet_masshylia_102020.pdf">Masshylia</a> v Cháteauneuf-les-Martigues v regionu Provence-Alpes-Cóte d’Azur bude poháněn solárními elektrárnami o celkovém instalovaným výkonu 115 MW. Instalované elektrolyzéry o výkonu 36 MW budou schopny produkovat 5 tun zeleného vodíku denně. Výroba zeleného vodíku má uspokojit potřeby výroby biopaliv v rafinérii La Méde společnosti Total. Tím bude možné snížit emise oxidu uhličitého o 15 000 tun ročně.
<figure id="attachment_91865" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-91865 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project-512x452.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg 600w" alt="" width="600" height="530" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Masshylia. Zdroj úvodní fotografie:  <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/total-and-engie-to-develop-france-s-largest-site-of-green-hydrogen">Total</a></figcaption></figure>
Společnosti uvedly, že projekt implementuje pět inovací, které předznamenávají řešení dekarbonizace v tomto odvětví:
<ul>
<li>Pilotní digitální systém pro nepřetržité dodávky vodíku s řízením výroby ze solárních elektráren v reálném čase</li>
<li>Optimalizace integrace několika fotovoltaických elektráren napájejících elektrolyzér, aby se minimalizovaly energetické ztráty a omezilo přetížení elektrické sítě</li>
<li>Skladování vodíku k vyvážení přerušované výroby elektrické energie a nepřetržité spotřeby vodíku</li>
<li>Propojení fotovoltaických elektráren a elektrolyzéru pomocí stejnosměrné elektrické sítě</li>
<li>Zvýšená průmyslová bezpečnost díky použití 3D digitálních modelů pro každou část instalace</li>
</ul>
Instalovaný elektrolyzér bude schopen při instalaci nových fotovoltaických elektráren vyrábět až 15 tun zeleného vodíku denně.
<a href="https://www.total.com/">Total</a> i <a href="https://www.engie.com/en">Engie</a> si kladou za cíl zahájit výstavbu závodu v roce 2022. Zahájení provozu je plánováno na rok 2024. Obě společnosti již požádaly o dotace od francouzských (AMI) a evropských orgánů (IPCEI).
<blockquote>„Jak dokazuje náš závazek k European Clean Hydrogen Alliance, věříme v budoucnost zeleného vodíku a spolupracujeme s naším partnerem Engiena jeho uskutečnění. Tento závod na výrobu zeleného vodíku ve spojení s našimi odbornými znalostmi v oblasti solární energetiky je dalším krokem v našem závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ uvedl Philippe Sauquet, prezident divize Gas, Renewables &amp; Power ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.total.com/energy-expertise/projects/bioenergies/la-mede-a-forward-looking-facility">Total</a>

Akumulace energie

Total a Engie hodlají ve Francii postavit závod na výrobu zeleného vodíku

Společnost Total <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/Solar-Projects-of-the-Total-Hanwha-174PG-JV-in-the-USA?fbclid=IwAR3EK8X3OlnYWz-zv27jInQuZSXZHY6pBeYQI2m73m9Nm9jj8hEAthz9vFU">ve čtvrtek oznámila</a> vytvoření společného podniku se společností 174 Power Global, dceřinou společností jihokorejské Hanwha Group. Jeho cílem je realizace 12 projektů velkých fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť.
Plánované projekty byly připravovány společností 174 Power ještě před dohodou s Totalem. Projekty mají být rozmístěny v několika státech USA, jejich celkový instalovaný výkon má činit 1,6 GW.
První z projektů, které nyní spadají pod nově vzniklý společný podnik, byl již zprovozněn v minulém roce. Zbylé projekty mají být zprovozněny mezi lety 2022 a 2024. Podle Totalu se projekty mají nacházet v Texasu, Nevadě, Oregonu, Wyomingu a Virginii. Jejich realizací mají vzniknout zdroje čisté a spolehlivé elektrické energie, které rovněž povedou k vytváření pracovních pozic v oblasti inženýrství, výstavby a provozu zdrojů.
Společný podnik má dále stavět na zkušenostech obou mateřských společností v oblasti solárních elektráren.
<blockquote>„Jsme nadšeni ze spolupráce se společností Total a vidíme mnoho významných příležitostí pro náš společný podnik a pro rozvoj našich solárních a akumulačních zdrojů. Obě společnosti, Total i 174 Power Global, mají velmi dobré pochopení vzájemných obchodních strategií a standardů pro investice. Jedná se o skvělé partnerství a my jsme nadšeni z možnosti spolupráce s týmem Totalu a pokračování našeho závazku k obnovitelným a nízkouhlíkovým technologiím,“ uvedl prezident a výkonný ředitel 174 Power Global, Henry Jün.</blockquote>
<h2>Další krok v diverzifikaci zdrojů ropného giganta</h2>
Ambicí společnosti Total je stát se uhlíkově neutrální do roku 2050. Do roku 2025 chce společnost navýšit celkový výkon svých obnovitelných zdrojů na 35 GW. V minulém roce byl celkový výkon všech zdrojů společnosti 12 GW, z toho 7 GW připadalo na obnovitelné zdroje.
<blockquote>„Tato transakce je pro Total prvním významným krokem v americkém odvětví velkých solárních elektráren a je v souladu s naší ambicí dosáhnout do roku 2025 35 GW výkonu v obnovitelných zdrojích po celém světě. Jsem si jistý, že tento krok otevře cestu dalším příležitostem na americkém trhu s obnovitelnými a akumulačními zdroji. Jsem nadšen, že můžeme dále rozšířit naši dlouhodobou spolupráci s Hanwha Group v oblasti obnovitelných zdrojů a úspěšně přispět k vývoji solárních zdrojů v USA,“ tvrdí Julien Pouget, ředitel sekce obnovitelných technologií ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to BlackRockSolar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/freethesun/" data-track="attributionNameClick">BlackRockSolar</a>

Rychlé zprávy

USA: Total a 174 Power Global společně plánují realizaci 12 solárních a akumulačních projektů

I v letošním roce bude v USA pokračovat trend růstu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které tak opět zaujmou první příčky na poli nově instalovaného výkonu. Oproti posledním rokům se však více do popředí dostávají bateriové systémy. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zprovozněn třetí blok jaderné elektrárny Vogtle, jediné jaderné elektrárny ve výstavbě v USA.
Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46416" target="_blank" rel="noopener">v letošním roce očekává růst instalovaného výkonu ve velkých, takzvaných utility-scale elektrárnách (o výkonu vyšším než 1 MW) o bezmála 40 GW</a>. Většinu nového výkonu mají tvořit solární a větrné elektrárny, a to celkem 70 %. Ke slovu se v poslední době začínají dostávat i velké bateriové systémy, které by letos měly tvořit více než desetinu nového výkonu. Posledních 20 % připadá především na plynové zdroje a jeden nový jaderný blok, Vogtle 3.
<figure id="attachment_91832" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91832" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x212.png 512w" alt="Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Letošní rok by měl být z pohledu nového výkonu ve velkých solárních elektrárnách opět rekordní. Na základě informací od developerů těchto zdrojů by letos měl jejich instalovaný výkon vzrůst o 15,4 GW, tedy zhruba o čtvrtinu více ve srovnání s loňskými 12 GW. Více než polovina z tohoto výkonu má být dle agentury soustředěna do pouhých 4 států – Texas (28 %), Nevada (9 %), Kalifornie (9 %) a Severní Karolína (7 %). Další 4,1 GW instalovaného výkonu by dle odhadů EIA měly zařídit menší fotovoltaické elektrárny.
Zatímco v případě solárních elektráren se očekává další růst, v případě větrných elektráren současné plány naznačují růst výkonu pro letošní rok na úrovni 12,2 GW. V loňském roce přitom podle předběžných dat byly v USA uvedeny do provozu větrné elektrárny o celkovém výkonu 21 GW. I letos mají větrné parky růst především ve střední části USA, přičemž více než polovina nového výkonu má vyrůst ve státech Texas a Oklahoma. V Oklahomě má být rovněž zprovozněn letošní největší větrný park Traverse o instalovaném výkonu 999 MW.
<figure id="attachment_91833" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91833" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x217.png 512w" alt="" width="725" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Geografické rozložení letošního očekávaného růstu instalovaného výkonu ve velkých elektrárnách v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Pro letošní rok EIA očekává prudký růstu výkonu ve velkých bateriových systémech, přičemž s letošními 4,3 GW by se měl zčtyřnásobit. Velké bateriové systémy jsou podle agentury stále častěji instalovány v kombinaci se solárními a větrnými elektrárnami, což táhne jejich výstavbu. V americkém státě Florida má letos zahájit provoz největší bateriový systém světa napájený elektřinou ze solárních elektráren, Manatee Solar Energy Center o výkonu 409 MW a kapacitě 900 MWh.
Zbylých 20 % z předpokládaného nového výkonu mají z většiny zařídit plynové zdroje. Pro letošní rok EIA dle plánu developerů očekává zprovoznění plynových zdrojů o celkovém výkonu 6,6 GW, přičemž 3,9 GW připadá na paroplynové elektrárny. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zahájen provoz třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle o výkonu 1,1 GW.

I letos by většinu růstu výkonu měly v USA tvořit solární a větrné elektrárny, větší část trhu si ukrajují i baterie

Norská ropná a plynárenská společnost Equinor získala historicky největší zakázku na výstavbu offshore větrných parků při americkém pobřeží. Zakázka počítá s výstavbou dvou větrných parků o celkovém instalovaném výkonu 2,5 GW při pobřeží státu New York. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/011421-new-york-awards-equinor-additional-25-gw-of-offshore-wind-projects" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Equinor postaví na základě uvedené zakázky offshore větrný park Boardwalk Offshore Wind o instalovaném výkonu 1 260 MW a větrný park Beacon Offshore Wind Project s instalovaným výkonem 1 230 MW.
Při započítání zakázky na výstavbu první fáze projektu Empire Wind o instalovaném výkonu 816 MW má tak nyní Equinor zasmluvněnou výstavbu offshore větrných parků u pobřeží New Yorku o celkovém instalovaném výkonu 3,3 GW.
<blockquote>„Tato zakázka je přelomová pro náš offshore větrný byznys ve Spojených státech,“ uvedl výkonný ředitel Equinoru Anders Opedal a dodal, že východní pobřeží USA je jedním z nejvíce atraktivních trhů pro růst v oblasti offshore větrných eletráren na světě.</blockquote>
Equinor bude <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">na základě partnerství oznámeného v září loňského roku</a> budovat offshore větrné parky při pobřeží USA společně s britskou ropnou společností bp.
Výstavba výše uvedených větrných parků je součástí plánů státu New York na výstavbu 9 000 MW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2035. I díky tomuto novému výkonu by stát New York chtěl dosáhnout 70% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 a následně 100% podílu do roku 2040.
Zdroj úvodní fotografie: vanoord.com

Větrné elektrárny

Norský Equinor získal historicky největší zakázku na výstavbu offshore větrných parků při pobřeží USA

Ceny evropských záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) se budou v letošním roce velmi obtížně vracet na dřívější vyšší hodnoty a <a href="https://www.montelnews.com/en/story/go-prices-will-struggle-to-recover-this-year--analysts-/1184678" target="_blank" rel="noopener">podle analytiků oslovených zahraničním serverem Montel</a> by naopak mohly ještě dále klesnout. Rozhodujícím pro další vývoj cen záruk původu bude zejména vývoj počasí v severských zemích a situace po Brexitu.
Zahraniční server Montel připomněl, že ceny záruk původu elektřiny z norských vodních elektráren pro letošní produkci, které jsou považovány za benchmark, se aktuálně pohybují kolem 0,28 EUR/MWh. Oslovení tradeři uvedli, že očekávají pohyb ceny těchto záruk v rozmezí 0,25 až 0,30 EUR/TWh, avšak dodali, že nelze vyloučit ani podobná trajektorie vývoje ceny jako v loňském roce.
Loni ceny záruk původu elektřiny z norských vodních elektráren doslova zkolabovaly, když se propadly o zhruba 70 % až na 0,10 EUR/MWh. Podle Montelu byly hlavními důvody poklesu ceny vysoká výroba norských vodních elektráren, vysoká dodávka francouzských záruk původu na trh a dále očekávání dalšího zvýšení nabídky na trhu v návaznosti na přijetí nových členských zemí do Asociace vydavatelů záruk původu (AIB).
<blockquote>„Pokles cen může být zpomalen pokračujícím chladným počasím a suchem v severských zemích, což by vedlo k nižší výrobě tamních vodních a větrných elektráren a zvýšené spotřebě elektřiny. Ovšem prozatím nevidíme významnější dopad této situace na trh,“ uvedl Kristian Gjerlov-Juel ze společnosti Centrica Trading.</blockquote>
<h2>Nejistota vyvolaná odchodem Spojeného království z EU</h2>
Nedávno uzavřená dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím sice vyvrátila takzvaný tvrdý Brexit, avšak situace na trhu se zárukami původu v důsledku vystoupení Spojeného království z EU zůstává i nadále zahalena v nejistotě.
Britské certifikáty o původu elektřiny nejsou podle Montelu již v EU akceptovány, avšak britská vláda údajně stojí o pokračování vzájemného uznávání britských a evropských certifikátů.
<blockquote>„Zákaz uznávání evropských certifikátů ve Spojeném království, pokud by systém vzájemného uznávání skončil, by z trhu odstranil významného kupujícího evropských záruk původu a potenciálně by uvolnil na trh až 60 TWh záruk, což by dále stlačilo ceny,“ dodal Montel.</blockquote>
Pro srovnání, <a href="https://www.aib-net.org/activity-statistics-all-aib-members" target="_blank" rel="noopener">podle statistik AIB bylo v období leden až listopad 2020 v rámci evropského systému pro záruky původu EECS vydáno zhruba 800 TWh záruk původu elektřiny z OZE</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Verbund

Obnovitelné zdroje

Ceny záruk původu elektřiny z OZE by podle analytiků mohly letos dále klesat

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2021/01/01/250-mw-nobles-2-wind-farm-in-minnesota-begins-commercial-operation/?fbclid=IwAR0lxf_GNNieA7u73zoUcijoBiRZO78koZWbP4EPJyAQip0iHnE0MYOa2dY" target="_blank" rel="noopener">Větrný park Nobles 2 ležící na jihozápadě Minnesoty byl uveden do komerčního provozu.</a> Větrný park je tvořený 74 turbínami a má instalovaný výkon 250 MW.
Elektrárna je navržena společností <a href="https://www.tenaska.com/construction-of-nobles-2-wind-farm-brings-economic-benefits-to-nobles-county/">Tenaska</a> se sídlem v Nebrasce. Jedná se tak o jejich již 19. projekt a druhou větrnou farmu, které společnost zprovoznila v roce 2020.
Větrná farma se skládá z celkem 74 větrných turbín. Provozovatel větrné elektrárny, společnost Nobles 2 Power Partners, uzavřela 20letou dohodu s distributorem elektrické energie, společností Minnesota Power, o výkupu elektrické energie z elektrárny.
Výstavba elektrárny začala v srpnu 2019. V polovině srpna 2020 bylo instalováno již více jak 90 % větrných turbín, které procházely testovací fází. Výroba větrných turbín a jejich údržba je od samého počátku zajišťována společností Vestas.
Pro místní oblast se jedná o významné investice do ekonomiky. Po více jak 14 měsíců výstavba zaměstnávala přibližně 150 pracovníků a místním společnostem bylo během výstavby vyplaceno přibližně 15,5 milionů dolarů.
<figure id="attachment_91520" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1170px;"><img class="wp-image-91520 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm.jpg 1170w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-512x269.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-768x403.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-1024x537.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-725x380.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-800x420.jpg 800w" alt="Větrná elektrárna Nobles 2 v Minnesotě" width="1170" height="614" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrná elektrárna Nobles 2 v Minnesotě Zdroj: mortenson.com</figcaption></figure>
Provoz elektrárny a její údržba bude zajišťována týmem pouze 14 zaměstnanců společností NAES Corporation a Vestas. Očekává se, že provoz zařízení zvýší daňové příjmy pro místní úřady o více jak 1,1 milionů dolarů ročně. Navíc dojde k diverzifikaci zdrojů elektrické energie i využívání půdy. Vlastníci půdy získají stabilní příjem prostřednictvím splátek z pronájmu.
Větrná farma se zavázala k financování a podpoře komunit v lokalitě výstavby. Mezi ty patří města jako Bloom, Larkin, Lismore, Leota, Summit Lake a Wilmont. Elektrárna Nobles 2 bude přispívat komunitám 15 000 dolarů ročně po dobu 20 let. První splátka proběhne již tento rok.
<blockquote>„Čím více obnovitelné energie dodáme našim zákazníkům, tím více benefitů získají místní společnosti, ať už v podobě pracovních míst, peněžních odměn, či darů z čisté energie v jejich regionu. Výhody z provozování větrné elektrárny Nobles 2 nebudou patrné pouze pro lokální podniky. Celá Minnesota bude sdílet ekonomické a environmentální výhody z obnovitelné energie,“ sdělila Julie Pierce, viceprezidentka pro strategii a plánování ve společnosti Minnesota Power.</blockquote>
Hlavním důvodem výstavby větrných elektráren v Minnesotě je plnění klimatických cílů. Dle strategie EnergyForward společnosti Minnesota Power má být do roku <a href="https://www.tenaska.com/nobles-2-power-partners-signs-long-term-power-purchase-agreement-utility-customer-minnesota-wind-project/">2025 dodáváno 44 % elektrické energie</a> z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 pak společnost plánuje snížit emise oxidu uhličitého o 40 %.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Větrný park Nobles 2 byl uveden do komerčního provozu

Trh s fotovoltaikami loni v Česku dál rostl, bylo instalováno 6293 nových solárních elektráren o celkem výkonem 51,4 megawattu (MW). To je více než dvojnásobek proti roku 2019, kdy vzniklo 2905 zdrojů o celkovém výkonu 25,1 MW. I přes tento pozitivní trend ale ČR zaostává za většinou Evropy a stále nevyužívá svůj potenciál. Větší pozemní solární elektrárna nebyla opět postavena ani jedna. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý.
Tahounem české fotovoltaiky se podle Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Celkem jich loni vzniklo 1373 s celkovým výkonem 28,8 MW. Asociace uvedla, že většina vznikla díky podpoře, kterou mohly firmy čerpat z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Průměrný instalovaný výkon nově instalovaných solárních zdrojů vzrostl loni v ČR z 7,3 kilowattu (kWp) na 8,3 kWp.
Rostoucí zájem o střešní fotovoltaiku potvrdil podle asociace loňský rok navzdory koronaviru také v segmentu malých střešních elektráren na rodinných domech. Podle dat ministerstva životního prostředí k programu Nová zelená úsporám bylo loni schváleno 4846 žádostí o podporu pro instalace solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 22,6 MW. Jedná se o téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2019, sdělila asociace.
Trend potvrdila společnost ČEZ Prodej, která je jedním z lídrů trhu. Ve své dnešní tiskové zprávě uvedla, že loni nainstalovala 660 střešních fotovoltaik a 514 tepelných čerpadel. &#8222;Postavili jsme o 123 střešních fotovoltaik a 156 tepelných čerpadel víc. V letošním roce plánujeme tento růst ještě zrychlit,&#8220; uvedl generální ředitel firmy Tomáš Kadlec. Podle firmy byl největší zájem o propojení fotovoltaiky s bateriovými systémy. Těchto řešení ČEZ Prodej loni instaloval 485, což se rovná tříčtvrtinovému podílu všech instalací.
<blockquote>&#8222;Je dobře, že se v Česku už nestaví pouze malé, rodinné solární elektrárny, ale i větší komerční instalace na střechách podniků. Pro dosažení cílů národního klimatického plánu však potřebujeme restartovat i výstavbu velkých solárních elektráren například na bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,&#8220; řekl dnes Krčmář.</blockquote>
Šancí na další rozvoj větších solárních elektráren mohou být podle asociace peníze z Modernizačního fondu.
Asociace dále uvedla, že podle dat evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe v roce 2020 vzrostl počet instalovaných solárních elektráren v zemích EU proti předchozímu roku o 11 procent na 18,2 gigawattu. Mnohem víc solárních elektráren než v Česku se podle ní instaluje nejen například v Belgii nebo Maďarsku, ale i v tradičně uhelném Polsku.
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech sice postupně roste, roční přírůstky jsou ale proti takzvanému solárnímu boomu stále malé. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci prvního pololetí 2020 v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí.
Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Pozůstatkem této doby je každoročně vyplácená podpora. Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun.

Nově instalovaný výkon solárních elektráren v ČR v posledních letech (v MW)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">4,8</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">11</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">25,1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">51,4</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Solární asociace

Nově instalovaný výkon solárních elektráren ve vybraných evropských státech v roce 2020 (v MW)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Česko</td>
<td valign="middle">51,4</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Polsko</td>
<td valign="middle">2200</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Belgie</td>
<td valign="middle">600</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Maďarsko</td>
<td valign="middle">600</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Solární asociace na základě dat SolarPower Europe

Energetika v ČR

Asociace: Trh se soláry loni v ČR dál rostl, za Evropou zaostává

S pokračujícím růstem instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách v Evropě každým rokem roste i jejich celková výroba. V roce 2020 tak podle předběžných dat vyrobily větrné elektrárny v Evropě přes 400 TWh, a to i navzdory slabšímu prosinci. K silnému meziročnímu růstu pomohlo především větrné počasí na začátku roku.
S růstem instalovaného výkonu a příznivým počasím přepisovaly evropské větrné elektrárny v loňském roce opět rekordy. Podle předběžných dat zveřejněných asociací WindEurope dosáhla celková výroba v roce 2020 hodnoty 417,9 TWh. Ve srovnání s 390,5 TWh z roku 2019 se tak jedná o 7% meziroční růst. Podle odhadů asociace loni vzrostl instalovaný výkon o zhruba 14 GW na 220 GW.
K vyšší roční výrobě pomohl zejména větrný začátek roku, a to konkrétně únor. Zatímco v lednu dosáhla výroba podobně jako v prosinci 2019 hodnoty 63,3 TWh, v únor větrné elektrárny napříč Evropou dodaly 78 TWh. V březnu se poté výroba vrátila s 56,3 TWh blíž k normálu.
Nezvykle větrný únor se podepsal i na spotových cenách elektrické energie, přičemž zhruba třetina <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ceny-elektriny-se-nemecku-kvuli-silnemu-vetru-propadly-nedeli-zapornych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">z loňských bezmála 300 hodin se zápornou cenou</a> připadla právě na únor. Naopak <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-se-nemeckem-trhu-utery-vysplhala-az-stonasobek-beznych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">v polovině loňského září potrápilo evropské trhy s elektřinou rozsáhlé bezvětří</a>, kdy cena elektřiny na denních trzích vystoupala až do trojciferných hodnot.
Slabší byl z pohledu výroby větrných elektráren i loňský prosinec, kdy <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/vysoka-poptavka-nizka-vyroba-oze-opet-vyhnaly-cenu-elektriny-evropskych-trzich" target="_blank" rel="noopener">se na začátku měsíce bezvětří setkalo rovněž s vyšší poptávkou po elektřině</a> z důvodu chladnějšího počasí. Přesto výroba za celý poslední kvartál loňského roku <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010421-european-2020-wind-generation-up-7-at-418-twh-despite-9-drop-in-dec" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts</a> meziročně vzrostla o 2 % na 120,7 TWh.
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu, zdroj: Mainova

Evropské větrné elektrárny loni vyrobily meziročně o 7 % elektřiny více

Energetická společnost Gazel Energie z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského získala na konci loňského roku povolení znovu spustit elektrárnu, která je největším výrobcem elektřiny z biomasy ve Francii. Firma ji získala v rámci odkupu aktiv od německé skupiny Uniper v roce 2019. Napsal to dnes server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kretinsky-spusti-nejvetsi-elektrarnu-na-biomasu-ve-francii-navzdory-kritice-136270">SeznamZprávy</a>.
Web uvedl, že odvolací soud v Marseille povolil provoz elektrárny v jihofrancouzském městě Gardanne těsně po Vánocích. Její provoz je zastaven od června 2017, kdy soud zakázal její činnost kvůli tomu, že není dostatečně zhodnocen dopad na životní prostředí, hlavně na lesy v regionu Bouches-du-Rhône, napsal server.
V rozhodnutí zveřejněném 25. prosince nicméně stojí, že těžba dřeva a výroba elektřiny jsou dvě různé činnosti, citovala podle serveru SeznamZprávy soud agentura AFP. Mluvčí EPH Daniel Častvaj rozhodnutí soudu zatím nechtěl komentovat, uvedl dnes web.
<figure id="attachement_90343" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/biomasa1-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Předchozí vlastník Uniper do elektrárny na biomasu podle serveru investoval zhruba 300 milionů eur (7,8 miliardy korun), pracuje v ní asi 70 zaměstnanců. S výkonem 150 megawattů má kapacitu vyrábět šest procent elektřiny pro region Provence-Alpes-Côte d&#8217;Azur při spotřebě 850.000 tun biomasy, většinou dřeva, uvedl server SeznamZprávy. Elektrárnu, především její velikost, podle webu kritizují ekologičtí aktivisté.
EPH získal elektrárny a další aktivity německé skupiny Uniperu ve Francii předloni. Holding tehdy přebral od Uniperu všechna aktiva, mimo jiné společnost zabývající se prodejem energií, dvě plynové elektrárny v Saint-Avold, dvě uhelné elektrárny v Saint-Avold a Gardanne, elektrárnu na spalování biomasy v Gardanne a větrné a solární elektrárny.
EPH byl založen v roce 2009. Společnosti, které jsou součástí skupiny EPH, zaměstnávají okolo 25.000 lidí. Holding zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě. Křetínský je podle loňského <a target="_blank" href="https://forbes.cz/nejbohatsi-cesi-2020/detail/daniel-kretinsky/">žebříčku</a> časopisu Forbes třetím nejbohatším Čechem s majetkem v hodnotě 78 miliard korun. Uniper se v minulosti oddělil od německé společnosti E.ON a zahrnuje její bývalé aktivity v oblasti konvenční výroby elektřiny a obchodů s elektřinou.