V Evropě bylo v minulém roce zprovozněno téměř 15 GW výkonu ve větrných elektrárnách, většinu pak tvořily ty na pevnině. Největší přírůstky zaznamenalo Nizozemsko s 2 GW. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW větrných elektráren, které vyrábí zhruba 16 % evropské spotřeby elektřiny. WindEurope předpokládá, že k naplnění klimatických cílů by roční přírůstky výkonu měly dosáhnout alespoň 27 GW.
Instalovaný výkon evropských větrných elektráren se v roce 2020 <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/wind-is-not-growing-fast-enough-for-eu-economy-to-go-climate-neutral/">podle dat asociace WindEurope</a> rozrostl o 14,7 GW. Oproti roku předchozímu se jedná o 6% pokles a ve srovnání s očekáváními jde o 19 % méně. Naopak letošní nové instalace by měly být vyšší, a to vzhledem ke zpožděním uvádění do provozu způsobeným pandemií COVID-19. Celkem 80 % nových instalací <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/loni-bylo-celem-svete-zprovozneno-6-gw-offshore-vetrnych-elektraren-mezirocne-20-mene">tvořily větrné elektrárny na pevnině</a>.
Největší větrné přírůstky zaznamenalo Nizozemsko (2 GW převážně na moři), dále pak Německo, Norsko, Španělsko a Francie. Země EU na celkových instalacích přispěly 10,5 GW výkonu. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW výkonu větrných elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropske-vetrne-elektrarny-loni-vyrobily-mezirocne-7-elektriny-vice">které loni vyrobily 16 % spotřeby elektřiny</a>. Největší podíl větrné elektřiny na spotřebě zaznamenalo Dánsko se 48 %.
Pokles instalovaného výkonu z důvodu odstavování vysloužilých elektráren loni v Evropě činil 388 MW. V Rakousku se tak například instalovaný výkon větrných elektráren loni snížil. Během příštích pěti let by dle odhadů WindEurope mělo být odstaveno 9,4 GW výkonu, z čehož bude obnoveno jen 2,4 GW.
<h2>Naplní nové instalace klimatické cíle?</h2>
Současný trend nových instalací považuje asociace WindEurope za nedostatečný s ohledem na evropské klimatické cíle do roku 2030. Asociace předpokládá, že pro splnění cíle 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 by muselo v Evropě ročně vyrůst alespoň 27 GW nového větrného výkonu.
<blockquote> „Vítr tvoří nyní 16 % evropské elektřiny. Evropa však nevytváří dostatek nových větrných elektráren k plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Hlavním problémem je povolovací proces. Pravidla a postupy povolení jsou příliš složité. V povolovacích úřadech nepracuje dost lidí na zpracování žádostí o povolení. Vlády se tím musí zabývat. Jinak je Green Deal v ohrožení,“ uvedl Giles Dickson, generální ředitel WindEurope.</blockquote>
Největší přírůstky v následujících pěti letech jsou předpovídány ve Spojeném království (18 GW, z toho 15 GW na moři) a Německu (16 GW, z toho 3 GW na moři). Následovány jsou Francií s 12 GW, Švédskem s 7 GW a Nizozemskem s 6 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách.

Větrné elektrárny

V Evropě bylo loni zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren

Není nejvyšší, největší či nejdražší, nevyžádala si ani nejvíc obětí, přesto je to legenda. Dvě stě dvacet metrů vysoká přehradní hráz Hooverovy přehrady ležící na řece Colorado 50 kilometrů jižně od Las Vegas byla nejen převratným technickým dílem, stala se i jedním ze stavebních kamenů cesty z hospodářské krize 30. let minulého století. Jeden ze symbolů Spojených států byl dostaven před 85 lety, 1. března 1936.
Přehrada byla vybudována především proto, aby zkrotila mohutnou řeku Colorado. Kromě toho, že slouží jako ochrana před povodněmi, je i ohromnou zásobárnou pitné vody a vybudovaná vodní elektrárna byla ve své době nejvýkonnější na světě. Stavbu přehrady, původně Boulder Damu, měl na starosti Herbert Hoover &#8211; tehdejší ministr obchodu a budoucí prezident USA, po kterém byla přehrada pojmenována v roce 1947.
Stavba přehrady, ve své době ojedinělé nejen mohutností, ale i svým designem ve stylu art deco, byla zahájena v roce 1931. Netrvalo dlouho a projekt přilákal v době hospodářské krize na hranice Nevady a Arizony tisíce nezaměstnaných, kteří byli ochotni pracovat v těch nejtěžších podmínkách. Pro dělníky i jejich rodiny se vybudoval improvizovaný tábor Ragtown a později modernější městečko Boulder City, stavba přehrady také stála za rozmachem nedalekého Las Vegas. Celkem se na výstavbě hráze podílelo 20.000 lidí, asi stovka z nich při stavbě zahynula.
První záměr o umístění přehrady byl v kaňonu Boulder. Proto dostal projekt název Boulder Canyon Project, nakonec bylo rozhodnuto postavit přehradu v Černém kaňonu. V určitou chvíli musela být řeka Colorado odkloněna do několika tunelů. 
Hráz přehrady je 221 metrů vysoká, v základech je široká 198 metrů a na vrcholu 13 metrů tlustá. Vybudována byla z tří a půl milionu kubických metrů betonu, odstraněno bylo osm milionů tun skály. Před přehradou vznikla vodní nádrž Mead, která je největší přehradní nádrží v USA a jednou z největších na světě. Lake Mead se táhne do vzdálenosti 185 kilometrů.
Přehradní hráz je turisticky atraktivním místem. Od roku 1985 je Hoover Dam národní památkou a když teroristé napadli v září 2001 Spojené státy, Hoover Dam se stal jedním z nejvíce střežených míst v USA. I kvůli bezpečnosti a přetíženosti byla uzavřena pro dopravu silnice Route 93, které po hrázi spojovala stát Nevada se sousední Arizonou. Kousek od hráze byl proto postaven velký silniční most, který je součástí novější dálnice, a samotná silnice na přehradní hrázi slouží jen návštěvníkům. Přehrada se dostala do knih, objevila se v několika filmech i v písních.

Elektrárny ve světě

Hooverova přehrada je jedním ze symbolů Spojených států

Americká energetická společnost Xcel Energy Colorado ve středu<a href="https://www.xcelenergy.com/company/media_room/news_releases/xcel_energy_announces_2030_clean_energy_plan_to_reduce_carbon_emissions_85%25"> oznámila svůj plán rozvoje čistých zdrojů energie,</a> díky kterému by mělo být do roku 2030 dosaženo snížení emisí oxidu uhličitého ve státě Colorado o 85 % oproti roku 2005. Plán zveřejněný společností má dosáhnout většího snížení emisí, než jaké je státem požadováno.
Excel Energy se v roce 2018 stala první americkou energetickou společností s vizí bezuhlíkové energetiky do roku 2050. Nově zveřejněný plán je tak dalším krokem na cestě k dosažení této vize. Plán má rovněž představovat vyvážené a diverzifikované portfolio energetických zdrojů, které má zajistit spolehlivost dodávek elektrické energie a její ekonomickou dostupnost.
Podle plánu by do konce desetiletí měly být vybudovány větrné a solární elektrárny a bateriové systémy o celkovém instalovaném výkonu 5 500 MW. Klíčovým bodem plánu je rovněž zásadní omezení provozu stávajících uhelných elektráren, do roku 2040 Xcel předpokládá odstavení nebo repowering  stávajících uhelných elektráren. Plán také počítá s vytvořením programů energetické účinnosti pro zákazníky, rozvojem decentralizované výroby a vytvoření systémů pro umožnění odezvy na straně spotřeby.
<h2>Nízké ceny elektrické energie jsou jednou z priorit</h2>
Podle Xcel Energy je prioritou i nadále udržet nízké ceny elektrické energie. Podle společnosti by nově zveřejněný plán měl vést k nárůstu cen elektrické energie na úrovni inflace či pod ní.
Společnost zároveň neplánuje žádné propouštění ve svých uhelných elektrárnách, jejichž počet se má postupně snižovat díky odchodům do důchodu a rekvalifikacím pracovníků.
<blockquote>„Máme dlouhou historii úspěšných transformací našich elektráren pro dosažení uspokojení budoucích energetických potřeb a těšíme se na provedení těchto změn v Coloradu, státu s vůdci, kteří sdílejí naší vizi čisté energetiky.“ – Ben Fowke, výkonný ředitel Xcel Energy
„Colorado díky většímu množství obnovitelné elektřiny získá čistější ovzduší, více dobrých pracovních míst a úspor pro zákazníky. Tento návrh klade spolehlivost dodávek a úspory pro zákazníky na první místo. Tento plán má za cíl zdvojnásobit větrné a solární zdroje a podporuje plán snižování emisí skleníkových plynů vytvořený mou administrativou a náš smělý cíl dosáhnout 100% obnovitelné energie do roku 2040.“ – guvernér státu Colorado, Jared Polis</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to jimmy thomas's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iagoarchangel/" data-track="attributionNameClick">jimmy thomas</a>

Emise CO2

USA: Energetická společnost Xcel Energy chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 85 %

Portugalská společnost EDP plánuje, že do konce roku 2025 vystaví 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie a energetických úložištích. Investice budou směřovat především do USA a Evropy. Do roku 2030 si dává za cíl být uhlíkově neutrální.
Portugalská společnost EDP hodlá ve velkém investovat do výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetických úložišť, mezi lety 2021 až 2025 plánuje investovat okolo 19 miliard EUR.
Společnost plánuje do roku 2023 roční přírůstek instalovaného výkonu dle <a href="https://www.montelnews.com/en/story/portuguese-edp-plans-to-add-20-gw-renewables-by-2025/1198797">informací</a> zahraničního portálu Montel na úrovní 3,5 GW, poté jej chce navýšit na následující dva roky na úroveň okolo 4,6 GW/rok. Z toho má podíl onshore větrných elektráren činit 46 %, v případě fotovoltaických elektráren má jít o 40% podíl, u offshore větrných elektráren pak 5% podíl, 7% podíl zaujímají zdroje v blízkosti spotřeby a zbývající 2 % mají připadnout na energetické úložiště.
<h2>Akumulace energie</h2>
Společnost vytvořila dvě nové divize, které se mají orientovat na skladování elektrické energie a výrobu zeleného vodíku. Jejich cílem je vybudovaní bateriových úložišť v USA o celkovém výkonu 400 MW a elektrolyzérů o celkovém výkonu 250 MW.
Zdrojem elektrické energie pro výrobu vodíku pak mají být, dle vyjádření nedávno jmenovaného výkonného ředitele společnosti – Miguela Stilwella de Adnradeho, obnovitelné zdroje o výkonu mezi 0,5 až 1 GW.
<h2>Evropské aukce, PPA a uhlíková neutralita</h2>
EDP <a href="https://www.reuters.com/article/edp-outlook-renewables/update-1-portugals-edp-spurs-green-push-with-24-bln-euro-investment-plan-idUKL1N2KV0O6">plánuje</a> do roku 2025 přibližně zdvojnásobit instalovaný výkon svých větrných a fotovoltaických elektráren. Co se týče předpokládaného rozdělení investic, 40 % by mělo putovat na americký trh, 40 % na evropský, 15 % investic do Latinské Ameriky a na zbytek světa připadá 5 %.
Společnost uvedla, že se hodlá v USA zaměřit na prodej elektrické energie formou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/trh-ppa-dohodami-elektrinu-oze-vzrostl-loni-18-navzdory-pandemii">PPA</a> (Power Purchase Agreement – dohoda o dlouhodobém nákupu elektřiny). V Evropě se pak zaměří na aukce.
Celkové investice společnosti do roku 2025 se odhadují na 24 miliard EUR. Podíl investic společnosti do OZE tak činí přibližně 80 %. I vzhledem k plánovaným investicím zvýšila společnost EDP svůj emisní cíl a do roku 2030 chce být uhlíkově neutrální. Předchozí cíl společnosti byl na stejné období 30 g CO₂ na vyrobenou kWh.

Obnovitelné zdroje

Portugalská EDP plánuje do konce roku 2025 vystavit 20 GW v OZE a úložištích

Státní rada Čínské lidové republiky volá po hlubších environmentálních reformách, které mají zemi navést k dosažení stanovených klimatických cílů. Reformy se mají týkat zejména zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2189978-chinas-state-council-calls-for-deeper-green-transition?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a>.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">Čína oznámila cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2060 na podzim loňského roku</a>. Mezistupněm má být dosažení vrcholu vypouštěných emisí skleníkových plynů do roku 2030.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">Podle výzkumníků z BNEF bude pro Čínu největší výzvou transformace průmyslu a sektoru vytápění a chlazení</a>. O poznání jednodušší by měla být dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
K urychlení dekarbonizace sektoru výroby elektřiny má přispět také národní systém pro obchodování s emisemi CO2, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-spusti-od-unora-narodni-system-obchodovani-emisemi-co2" target="_blank" rel="noopener">který byl spuštěn na začátku letošního roku</a> a do kterého budou zpočátku zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren.
<h2>Zpracovatelský průmysl, energetika a doprava</h2>
Nový dokument zveřejněný tento týden Státní radou Čínské lidové republiky nastiňuje plánované reformy zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy a měl by poskytnout směr pro potřebné environmentální reformy napříč čínským hospodářstvím v této dekádě.
Podle zahraničního serveru Argus neobsahuje dokument mnoho konkrétních cílů, avšak poskytuje přehled priorit vlády. Hlavní prioritu má mít transformace zpracovatelského průmyslu, který zahrnuje například petrochemický, hutní, chemický či papírenský průmysl.
<blockquote>„Vláda plánuje transformovat strukturu průmyslu a energetický mix a chce vidět významné zlepšení ve snižování emisí a znečištění z průmyslu, energetiky a dopravy do roku 2025,“ uvedla Státní rada.</blockquote>
Státní rada zároveň vyzvala ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak připomněl zahraniční server Argus, Čína si již dříve stanovila cíl dosažení 25% podílu nefosilních zdrojů na spotřebě primární energie do roku 2030.
Zdroj úvodní fotografie: ecologic.eu

Čínská státní rada volá po hlubších environmentálních reformách

V roce 2020 bylo ve světě zprovozněno 6 GW nových offshore větrných elektráren, z čehož více než polovina připadala na Čínu. <a href="https://about.bnef.com/blog/annual-offshore-wind-installations-to-triple-this-decade/" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a> s tím, že v následujících 10 letech očekává růst nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích až na úrovni 28,5 GW/rok v roce 2030.
Podle výhledu BNEF by díky postupnému růstu nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren měl globální instalovaný výkon v těchto zdrojích přesáhnout do roku roku 2030 hranici 200 GW.
<blockquote>„Rok 2020 byl pro celosvětové instalace pomalým rokem, když bylo k síti připojeno pouze 6 GW nového výkonu. V roce 2021 bude růst nastartován, zejména díky Číně. Poté očekáváme, že nové instalace na několik let poklesnou předtím, než začnou meziročně růst od roku 2024,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Hlavními tahouny růstu globálního instalovaného výkonu offshore větrných elektráren v následující dekádě by měly být Čína, Spojené království a Spojené státy americké. Koncem dekády očekává BNEF významnější růst také v případě Německa.
<figure id="attachment_93112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 822px;"><img class="size-full wp-image-93112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-512x351.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-768x526.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-725x497.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-800x548.jpg 800w" alt="Roční přírůstky instalovaného výkonu od dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF" width="822" height="563" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční přírůstky instalovaného výkonu offshore větrných elektráren dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Globální přírůstky nového instalovaného výkonu by měly dle BNEF dosáhnout maxima ve výši 28,5 GW v roce 2030.
<blockquote>„Dosažení těchto ročních objemů znamená rozšíření současného dodavatelského řetězce. Pro globalizaci tohoto sektoru je klíčové efektivní rozdělení zdrojů v dodavatelském řetězci mezi jednotlivé regiony,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF v této souvislosti uvedl, že lídři na trhu offshore větrných turbín, jako jsou MHI Vestas, Siemens Gamesa či GE, budou muset pečlivě zvážit, kde vybudují své závody.
<blockquote>„Dodavatelský řetězec musí dosáhnout rovnováhy – uspokojit lokální požadavky a zároveň udržet globální odolnost a nízké náklady,“ dodal BNEF.</blockquote>

Přímořská větrná elektrárna Greater Gabbard

Loni bylo ve světě zprovozněno 6 GW offshore větrných elektráren, meziročně o 20 % méně

Podle <a href="https://hydrogencouncil.com/en/hydrogen-deployment-accelerating-with-more-than-300-billion-in-project-pipeline/">studie</a> Hydrogen Council a McKinsey &amp; Company bylo na světě oznámeno více než 200 vodíkových projektů. Většina z toho je lokalizována v Evropě. Podle studie by do roku 2030 mohlo dojít k poklesu výrobních nákladů vodíku až o polovinu. Předpokladem je ovšem zhruba 30násobný nárůst instalovaného výkonu elektrolyzérů. 
Iniciativa Hydogen Council, podporující rozvoj vodíkových technologií za účelem dosažení energetického přechodu, ve spolupráci s konzultační společností McKinsey &amp; Company vydala zprávu s názvem <a href="https://hydrogencouncil.com/en/hydrogen-insights-2021/">Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost</a>. Zpráva se zaměřuje na aktuální stav rozvoje vodíkových technologií po celém světě, na další investice a na dopady vyplývající z cenové konkurenceschopnosti vodíkových řešení.
Do začátku roku 2021 více než 30 zemí vydalo národní vodíkové strategie. Svou vodíkovou strategii má také Evropská unie. Studie ovšem zmiňuje, že vlády musí identifikované záměry realizovat a soustředit se především na klíčové oblasti, jako je snížení nákladů výroby <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-cili-66-podil-obnovitelnych-nizkouhlikovych-plynu-roku-2050">vodíku</a> a jeho přepravy.
Na světě momentálně bylo oznámeno 228 vodíkových projektů napříč celým hodnotovým řetězcem. Z toho 126 je lokalizováno v Evropě. Pokud by všechny tyto projekty byly realizovány, celkové <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/investice-transformace-energetiky-presahly-loni-poprve-500-mld-usd">investice</a> by překonaly 300 miliard dolarů (přibližně 6,4 bilionu korun). Nicméně projekty, které jsou aktuálně v pokročilejší fázi plánování, mají finální investiční rozhodnutí, nebo jsou již ve výstavbě, či zprovozněny, mají hodnotu „pouze“ 80 miliard dolarů (přibližně 1,7 bilionu korun).
<figure id="attachment_93041" class="wp-caption aligncenter" style="width: 930px;"><img class="size-full wp-image-93041" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty.png 930w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-512x421.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-768x632.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-725x596.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vodíkové-projekty-800x658.png 800w" alt="" width="930" height="765" /><figcaption class="wp-caption-text">Oznámené globální vodíkové projekty napříč celým hodnotovým řetězcem. Zdroj: Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost</figcaption></figure>
<h2>Do roku 2030 by mohlo dojít k poklesu ceny vodíku na polovinu</h2>
K dostatečnému rozvoji výrobních technologií je podle studie nutná implementace vhodného regulatorního rámce. Jeho součástí by měla být například veřejná podpora k překonání rozdílů v nákladech.
Dle zprávy doposud průmysl oznámil projekty s výkonem přibližně 3 GW ročně. Aby bylo ovšem dosaženo potřebných poklesů v nákladech tak, jak studie očekává, bude do roku 2030 nutný instalovaný výkon elektrolyzérů ve výši 90 GW. V takovém případě Hydrogen Council očekává v roce 2030 náklady na výrobu vodíku  pomocí elektrolyzérů ve výši 1,4 – 2,3 USD/kg (přibližně 30 – 49 CZK/kg).
V roce 2019 přitom podle studie Hydrogen Council byla cena 6 US/kg (128 CZK/kg). BNEF ve své zprávě <a href="https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/BNEF-Hydrogen-Economy-Outlook-Key-Messages-30-Mar-2020.pdf">Hydrogen Economy Outlook </a>identifikoval náklady výroby obnovitelného vodíku v roce 2019 na 2,5 – 4,5 USD/kg (53 – 96 CZK/kg) a v roce 2030 na 1,2 – 2,7 USD/kg (26 – 57 CZK/kg).
<figure id="attachment_93040" class="wp-caption aligncenter" style="width: 927px;"><img class="size-full wp-image-93040" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku.png 927w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-512x417.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-768x626.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-725x590.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/výroba-vodíku-800x652.png 800w" alt="" width="927" height="755" /><figcaption class="wp-caption-text">Výrobní náklady obnovitelného a nízkoemisního vodíku. Zdroj: Hydrogen Insights 2021: A Perspective on Hydrogen Investment, Deployment and Cost</figcaption></figure>
<h2>Jako nejefektivnější se jeví přeprava plynovody</h2>
Dlouhodobě jako nákladově nejefektivnější řešení přepravy idenfikuje studie vodíkové &#8222;plynovody&#8220;. Bude možné využít již existující plynovody, ale zároveň vybudovat nové potrubní systémy. V krátkodobém a střednědobém výhledu ovšem bude nejvýhodnější výrobu a spotřebu co nejvíce přiblížit. Pro dálkovou přepravu se potom nabízí přeprava loděmi, kdy je nezbytné vodík přeměnit a zvýšit jeho hustotu &#8211; např. na kapalný vodík (LH2),  kapalné organické nosiče vodíku (LOHC) nebo čpavek (NH3).
Vodík má využití v mnohých sektorech a nízkouhlíkový, případně obnovitelný vodík pak může pomoci k jejich dekarbonizaci. Kupříkladu v rafinérském průmyslu se v následující dekádě očekává přechod na nízkouhlíkový vodík. Velké uplatnění vodíku se očekává mj. v ocelářství, zemědělství, nákladní <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nemecko-si-ve-srovnani-eu-stanovilo-dvojnasobny-cil-podilu-obnovitelnych-energii-ve-svem-dopravnim-sektoru">dopravě</a>, železniční dopravě nebo letectví.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens Energy

Studie: Evropa je globálním lídrem ve vodíkových projektech

V Německu již třetí rok po sobě vzrostl počet solárních systémů s akumulátory o cca 50 %. Na konci loňského roku tak mělo být v zemi těchto systémů přes čtvrt milionu. <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarwirtschaft.de/2021/02/18/solarbatterie-boom/">Oznámil to Bundesverband Solarwirtschaft (BSW)</a>, svaz sdružující společnosti ze solárního průmyslu včetně poskytovatelů akumulačních systémů. BSW očekává pokračující růst této technologie.
V loňském roce trh s úložišti těžil ze skutečnosti, že si fotovoltaický systém pořídilo dvakrát tolik majitelů domů než v předchozím roce. Zhruba každá druhá domácnost z nich investovala do solární baterie, aby mohla využívat vyšší část vyrobené solární energie pro vlastní spotřebu, stále častěji také k nabíjení elektromobilů.
Jen v sektoru domácností bylo podle odhadů BSW loni v Německu nainstalováno přibližně 88 000 nových systémů pro skladování energie. Celkový počet solárních systému s akumulátory se tak zvýšil na přibližně 270 000 jednotek.
<blockquote>„Očekáváme, že poptávka po úložištích energie bude i nadále stoupat,“ uvedl generální ředitel BSW Carsten Körnig. Přispět by k tomu měly klesající ceny, rostoucí povědomí o ochraně klimatu i rostoucí touha po energetické nezávislosti spotřebitelů.</blockquote>
<figure id="attachment_93049" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2640px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg"><img class="size-full wp-image-93049" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg 2640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-1024x600.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-800x469.jpg 800w" alt="" width="2640" height="1547" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu bateriových systémů s akumulátory v Německu. Žlutě: celkový počet, šedě: meziroční přírůstek. Zdroj: BSW</figcaption></figure>
Solární systémy se skladováním energie se stávají stále zajímavější i pro společnosti. Od začátku roku mohou provozovatelé solárních systémů pro vlastní spotřebu spotřebovat třikrát více vyrobené energie (30 MWh oproti 10 MWh), aniž by za tuto energii museli platit příspěvek na OZE (EEG Umlage), který byl <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl">pro letošní rok zastropován na 65 EUR/MWh</a>.
To také motivuje pro dovybavení akumulátory solární systémy, kterým po 20 letech vypršela podpora. Pro provozovatele těchto systémů je z ekonomického hlediska nejvýhodnější využít co nejvíce energie pro vlastní spotřebu. Podle informací BSW vyprší do roku 2030 podpora půl milionu solárních energetických systémů.
Za účelem dalšího rozšiřování bateriových systémů a inteligentního využití těchto skladovacích kapacit ke stabilizaci energetické sítě se BSW zasazuje o další legislativní reformy. To mimo jiné zahrnuje zamezení dvojího účtování poplatků a daní jak pro energii uloženou do akumulátorů, tak i při zpětném využití této energie. Se zamezením dvojího účtování poplatků již přichází návrh novely německého energetického zákona, <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">který německá vláda představila </a><a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">tento měsíc</a>.
Zdroj úvodní fotografie: skeeze, pixabay.com

Solární systémy s akumulátory zažívají v Německu již třetí rok po sobě boom

Španělská energetická a strojírenská společnost Acciona plánuje <a href="https://www.reuters.com/article/acciona-ipo/update-1-spains-acciona-shares-soar-after-board-announces-potential-renewable-unit-ipo-idUSL1N2KO0ZU">uvést na burzu svoji dceřinou společnost Acciona Energy</a>, která se primárně věnuje obnovitelným zdrojům. Cílem uvedení na burzu je získání dostatečných finančních prostředků pro výstavbu dalších obnovitelných zdrojů energie. 
Investorům do udržitelných technologií a obnovitelných zdrojů se má již tento rok otevřít nová možnost investice. Španělská Acciona se zřejmě snaží využít aktuálního trendu, kdy investoři ve svých portfoliích stále častěji drží určitý podíl tzv. zelených investic.
Společnost plánuje umístit na burzu nejméně čtvrtinu akcií ve společnosti, přičemž přesný podíl bude ještě upřesněn. Určitě ovšem nepůjde o více než polovinu akcií – mateřská společnosti si plánuje ponechat majoritní podíl ve společnosti. Veřejná nabídka akcií se z energetických aktiv Acciony nemá týkat pouze výrobce větrných turbín Nordex.
<blockquote>„V současném nastavení trhu nám veřejná nabídka akcií naší energetické divize umožní akcelerovat náš růst se správnými náklady na kapitál a ze lepšího nastavení rozvahy společnosti,“ uvedl Jose Manuel Entrecanales, generální ředitel společnosti Acciona.</blockquote>
Finanční prostředky, které se společnosti podaří prostřednictví nabídky akcií získat, budou použity na výstavbu zdrojů o instalovaném výkonu 9,3 GW do roku 2025 tak, aby společnost splnila své navýšené cíle. Společnost totiž plánuje do roku 2025 disponovat celkem 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, zatímco dříve cílila pouze na 15 GW do roku 2024. I nadále bude hlavním trhem Španělsko, kde má být postavena téměř pětina z 9,3GW cíle.
Od veřejné nabídky akcií si společnost slibuje zejména levnější získání financí a uvolnění vlastních zdrojů na investice zaměřené na infrastrukturu mimo energetiku.
<h2>Acciona rostla i v těžkém roce 2020</h2>
Společnosti Acciona se dařilo i přes komplikace spojené s pandemií koronaviru, za rok 2020 zvýšila svůj  zisk o 8 %.
Akcie společnosti Acciona vzrostly po oznámení finančních výsledků a veřejné nabídky akcií o téměř 12 %. Tržní kapitalizace společnosti tak vzrostla na 7,6 mld. EUR (cca 200 mld. Kč).
Zdroj úvodního obrázku: WindEurope

Akcie

Španělský gigant nabídne část své energetické divize na burze, plánuje urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů

aneb minisérie o tom, nad čím je třeba se zamyslet před investicí do výstavby vlastní solární elektrárny. Tedy projektu, který má v ideálním případě vést ke snížení spotřeby elektřiny ze sítě a tím i k redukci spotřebovávané energie z fosilních zdrojů. 
Díky omezení spotřeby ze soustavy je možné dosáhnout značných finančních úspor na fakturách od dodavatelů elektřiny. Solární elektrárna také přispívá k energetické soběstačnosti, a především v kombinaci s baterií slouží i jako záloha proti blackoutu. Mnohaletý spolehlivý provoz fotovoltaické elektrárny pak bývá (chybně) pokládán za samozřejmost. Pokud je však k této investici zvolen správný přístup, tak vás budou vždy po východu slunce hřát nejen sluneční paprsky, ale i dobrý pocit ze smysluplně vynaložených peněz.
<h2>Nešvary v projektech solárních elektráren</h2>
Ještě, než se dostaneme k vlastnímu zamyšlení, představme si dnes běžnou praxi na trhu s fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými úložišti. Na trhu s dodávkami solárních elektráren na klíč působí řada velkých firem, které z důvodu omezení pracnosti instalace, standardizace svých projektů a maximalizace svého zisku nevolí vždy tu nejvýhodnější variantu pro zákazníka.
Typickými příklady, kde se tyto nešvary projeví, jsou:
<ul>
<li>Instalace méně spolehlivého a špatně servisovatelného typu střídače (centrálního, klíčového prvku elektrárny), který po 5-10 letech vyžaduje nákladnou výměnu. Porucha střídače pak vyřazuje z provozu celou elektrárnu do doby, než bude pořízen a naistalován střídač nový. 
Návrhy obsahující třífázové elektrárny, ačkoliv běžný rodinný dům nebo malá firma nedokáže výhody výrobny připojené na tři fáze využít. Takový koncept naopak způsobuje prodloužení návratnosti.</li>
<li>Neefektivní způsob akumulace vyrobené energie. Některé instalace ji využívají pro ohřev vody v bojleru nebo bazénu tak, že vyrobený stejnosměrný proud nejprve střídačem transformují na střídavý, aby byl následně jen „spálen“ v topném tělese. Takovýmto přístupem dochází k rychlejšímu opotřebení střídače (a tedy zkracování jeho životnosti), čemuž se dá vyhnout promyšlenějším návrhem celého systému.</li>
<li>Nevhodné propojení jednotlivých panelů solární elektrárny. Může se stát, že porucha jednoho panelu nebo jeho zastínění mohou vyřadit z provozu celou elektrárnu. Způsob zapojení pak také výrazně ovlivňuje nároky na zabezpečení celé elektrárny a tím i celkové náklady na její pořízení.</li>
<li>V případě využití baterií pro akumulaci elektřiny je dodán bateriový systém jako tzv. „black-box“. Pokud se takový bateriový systém porouchá, je oprava prakticky nemožná a pro potřeby akumulace musí být pořízen nový bateriový systém, čímž značně klesá efektivnost vynaložených prostředků.</li>
</ul>
Naopak, jako příklad dobrého projektanta a dodavatele, jenž výše zmíněné nešvary nikdy nedopustí, lze uvést společnost <a href="http://asolar.cz/hybridni-elektrarny/">Asolar s.r.o.</a> s projektantem Ing. Tomášem Vocílkou. Společnost GWL dlouhodobě spolupracuje s touto firmou na kvalitních projektech, které budou i díky bateriím GWL a Tomášově preciznosti zaručeně fungovat desítky let ke spokojenosti investora.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/EIklBIE4QQ4?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
<h2>Háčky v nabídkách</h2>
V nabídkách velkých firem pak můžeme nalézt i několik háčků, které celkovou informaci o výhodnosti pořízení solární elektřiny zkreslí. V takovémto podání se investice do střešní solární elektrárny zdá být velmi lukrativní, ačkoliv realita pak může být značně odlišná. 
Tím nejzákeřnějším, a často skrytým detailem nabídek, je neuvažování tzv. soudobosti výroby a spotřeby. Zjednodušeně řečeno, že výroba elektrárny se nerovná úspoře.
Měsíční suma výroby elektrárny objevující se v nabídkách ani zdaleka nemusí znamenat stejně velké měsíční omezení spotřeby elektřiny z distribuční soustavy. Pokud tedy sumu vyrobené elektřiny za měsíc vynásobíme cenou elektřiny, většinou se nedostaneme k hodnotě reálné měsíční úspory. Standardně bývá spotřebované množství elektřiny ze solární elektrárny v místě instalace nižší (obzvlášť bez vhodného využití akumulace), než kolik činí výroba elektrárny. Přebytky výroby pak putují do distribuční soustavy buď zadarmo nebo za velmi nízkou cenu (kolem 0,5 Kč/kWh).
<h3>Konkrétní poměr v místě vyrobené a spotřebované elektřiny záleží na:</h3>
<ul>
<li>charakteru spotřeby objektu v rámci typických pracovních a víkendových dnů v jednotlivých ročních obdobích</li>
<li>dimenzování výkonu solární elektrárny</li>
<li>možnostech akumulace</li>
</ul>
Z grafu sumy měsíční spotřeby domu (bez baterie) a měsíční výroby elektrárny se může zdát, že když je spotřeba v každém měsíci vždy vyšší než výroba, tak se veškerá elektřina z elektrárny využije k pokrytí spotřeby. Že to tak ani zdaleka nemusí být pak ukazuje graf denní spotřeby domu a denní výroby, kdy v poledních hodinách výroba solární elektrárny značně převyšuje spotřebu domu. Pokud není k dispozici akumulace, pak část elektřiny vyrobené kolem poledne nemůže být spotřebována v místě výroby. Tuto úvahu je nutné provést při stanovování výše finanční úspory, kterou bude fotovoltaická elektrárna přinášet.
<figure id="attachment_92895" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-92895" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok-512x367.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok-512x367.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok-768x550.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok-1024x733.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok-725x519.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok-800x573.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Mesicni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-rok.png 1197w" alt="Srovnání měsíční spotřeby domu v rámci roku a výroby střešní solární elektrárny." width="512" height="367" /><figcaption class="wp-caption-text">Ze srovnání měsíční spotřeby domu v rámci roku a výroby střešní solární elektrárny by se mohlo zdát, že veškerá vyrobená elektřina se spotřebuje v domě.</figcaption></figure>
<figure id="attachment_92890" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;">
<figure id="attachment_92894" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-92894" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1-512x366.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1-512x366.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1-768x548.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1-1024x731.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1-725x518.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1-800x571.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Denni-spotre-vyroba-stresni-solarni-elektrarny-1.png 1199w" alt="Srovnání hodinové spotřeby domu v rámci dne a výroby střešní solární elektrárny." width="512" height="366" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Ale ze srovnání hodinové spotřeby domu v rámci dne a výroby střešní solární elektrárny už je patrné, že v hodinách kolem poledne může výroba elektrárny značně převyšovat spotřebu domu.</figcaption></figure>
<h3>Co se skrývá pod mantrou rostoucí ceny elektřiny?</h3>
Druhým háčkem je to, že jediným ekonomickým faktorem v rozvaze nabídky na instalaci solární elektrárny je růst ceny elektřiny pořizované ze sítě. Toto opticky výrazně navyšuje předpokládanou úsporu v dlouhodobém horizontu. V kalkulaci pak ale vůči tomu není nijak uvažován růst kupní síly obyvatelstva, ani časová hodnota peněz. Samotný růst cen elektřiny je sice možný a pravděpodobný, ale v horizontu 30 let se jedná o věštění z křišťálové koule. Pro srovnání se podívejme na vývoj ceny silové elektřiny na pražské komoditní burze – elektřina teď stojí nominálně prakticky stejně jako stála před 13 lety. Reálná hodnota jedné koruny je ale přibližně o 30% nižší, tedy cena elektřiny klesla cca o třetinu! Hovořit tedy o stabilním dlouhodobém např. 2% růstu ceny je přinejmenším diskutabilní.
<figure id="attachment_92899" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-92899" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/cena-elekrina-2007-2021-512x369.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/cena-elekrina-2007-2021-512x369.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/cena-elekrina-2007-2021-768x553.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/cena-elekrina-2007-2021-725x522.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/cena-elekrina-2007-2021-800x576.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/cena-elekrina-2007-2021.png 990w" alt="Vývoj velkoobchodní ceny silové elektřiny na pražské burze mezi lety 2007 a 2021" width="512" height="369" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj velkoobchodní ceny silové elektřiny na pražské burze mezi lety 2007 a 2021</figcaption></figure>
<h2>Může vůbec dávat solární elektrárna a baterie smysl?</h2>
Nyní se ještě na problematiku podívejme obráceně a zkusme se zamyslet nad tím, jak by to vlastně mělo vypadat správně. Existuje v dnešní době vůbec nějaká smysluplná cesta? Pokud se smíříme s určitými omezeními, tak se vhodné řešení nalézt dá.
Je nutné si uvědomit, že kombinace solární elektrárny a domácí baterie se až na naprosté výjimky bez dotací a státních podpor ekonomicky nevyplatí. Je tak pro ně nutné hledat jiné opodstatnění, jako je energetická soběstačnost, nezávislost, omezování emisí skleníkových plynů nebo vnitřní uspokojení z toho, že většinu dne můžete využívat čistou elektřinu z obnovitelného zdroje.
Solární elektrárna bez baterie se pak vyplatí poměrně rychle a je možné se dostat k návratnostem okolo 4 let a po uplynutí této doby už skutečně šetříte respektive „vyděláváte“. Co výrazně pomáhá rychlejší návratnosti jsou další formy akumulace energie například do horké vody v bojleru nebo bazénu, případně možnost napájet elektřinou ze solárních panelů klimatizaci.
Pokud bude chtít investor najít v elektrárně s baterií ekonomický smysl, tak se musí smířit s čerpáním státních dotací, což nemusí každému vyhovovat. Navíc většinou platí, že solární elektrárna dobře vyhovující dotacím, bývá slabou zálohou proti výpadkům soustavy a z pohledu snižování emisí CO2 si také nevede nejlépe.
Teď již ale přejděme k slibovanému zamyšlení, které by mělo předcházet vlastní investici do solární elektrárny.
<h2>Kolik mi solární články ve skutečnosti vyrobí elektřiny?</h2>
Velmi hrubě a zjednodušeně lze říct, že 1 kWp instalovaného výkonu (čteme kilo-watt-pík) vyrobí za rok v Česku asi 1 MWh (megawatt hodinu) elektrické energie. V současných cenách silové elektřiny (Česko, rok 2020) se tedy jedná asi o 1500 až 2000 Kč. Pro lepší představu lze tato čísla převést také na metry čtvereční nebo na kusy:
<ul>
<li> 1 m2 solárních panelů nebo tašek ročně vyrobí asi 200 kWh elektřiny v hodnotě 300 až 400 Kč a investičně vás přijde asi na 1500 Kč (panely) respektive 12 000 Kč (tašky).</li>
<li> tj. 1 kus solárního panelu o průměrném výkonu 330 Wp vyrobí ročně asi 330 kWh elektřiny v hodnotě 500–650 Kč.</li>
</ul>
Pro zasazení výroby solárního elektrárny do kontextu lze zhruba říct, že se roční spotřeba elektřiny rodinného domu může pohybovat mezi 3 000 kWh až 15 000 kWh (3-15 MWh) v závislosti na tom, zda se elektřina používá jen na provoz běžných spotřebičů a svícení, nebo i na vaření, případně i na vytápění domu.
<figure id="attachment_41285" class="wp-caption alignleft" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-41285" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Darren-Widdowson-IKEA-UK-NN12-8NA-108-web-663x442-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Darren-Widdowson-IKEA-UK-NN12-8NA-108-web-663x442-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Darren-Widdowson-IKEA-UK-NN12-8NA-108-web-663x442.jpg 663w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Solarcentury</figcaption></figure>
<h2>Výroba rovná se úspora?</h2>
Bohužel to tak není, a to nejen kvůli již zmiňované soudobosti výroby a spotřeby. Dalším důvodem je, že dům je k distribuční síti nejčastěji připojen třemi fázemi, které se v Česku, jako v jediné zemi v EU, měří a účtují zvlášť (detailní vysvětlení tohoto šikanózního opatření je například <a href="https://www.solarniasociace.cz/cs/aktualne/17437-domaci-solarni-elektrarny-a-problem-mereni-po-fazich">v tomto článku</a>). Zatímco tedy na jedné fázi mohu být přebytky z fotovoltaiky, ze zbylých dvou pak může naopak dům elektřinu ze sítě spotřebovávat. Výsledkem je, že za elektřinu na těchto dvou fázích je nutno platit distributorovi, ale přebytky na třetí fázi jsou do sítě distributora posílány zadarmo nebo za velmi nízkou cenu.
<h2>Je účinnost solárních panelů důležitá?</h2>
U průmyslové elektrárny s výkonem mnoha megawattů určitě ano. Pro domácnost, kde jsou na střeše řádově jednotky či nízké desítky kusů panelů, se nemá smysl honit za každou desetinou procent vyšší účinnosti. Zda má solární panel nebo solární střešní taška papírovou účinnost 18 % nebo 20 % je asi tak stejně důležité, jako zda je normovaná spotřeba automobilu v letáku výrobce 5,5 l nebo 5,7 l / 100 km. Reálný rozdíl (výsledek) není možné rozpoznat, protože jeho význam překryjí jiné významnější faktory. 
Standardní solární panely o rozměru cca 1600 x 1000 mm dnes poskytují špičkový výkon od 300 do 360 Wp. Podobně, 1 m2 solárních tašek ve špičce vyrábí asi 180 až 220 Wp, tedy 0,18 – 0,22 kWh za hodinu. Rozdíly v tomto rozmezí není třeba řešit. Řádově větší vliv na výslednou účinnost systému bude mít to, jakou vyberete baterii, střídač nebo způsob zapojení celé elektrárny.
<h2>Záleží na zemi původu a jsou čínské panely či solární tašky nekvalitní?</h2>
Zda jsou panely/tašky čínské, korejské, japonské nebo evropské výroby není podstatné. K zemi původu je možné přihlédnout spíše z ideologických důvodů, pokud chcete někoho podpořit průmyslovou výrobu konkrétního státu. Pokud jsou všechny ostatní parametry panelů/tašek srovnatelné, pak teprve má cenu řešit zemi původu jako kritérium pro výběr. Rozdíly v kvalitě a životnosti jsou totiž zcela zanedbatelné a často je to obráceně, než by se intuitivně dalo očekávat. Ze zkušeností společnosti GWL s více než 10letou spoluprací se dvěma čínskými továrnami vyrábějícími špičkové výrobky za rozumné peníze lze říct, že i panely dodané před 10 lety stále fungují (na rozdíl od mnoha jiných) prakticky jako nové. Nikdy také v této souvislosti nebylo třeba řešit žádnou bezpečnostní závadu u zákazníka, zejména pokud jde přehřívání, nedokonalé spojení konektorů, jiskření apod.
Další část zamyšlení mj. i nad významem solárních tašek nebo smysluplností bateriových úložišť a dalších možnostech akumulace bude součástí druhého dílu této minisérie o domácích solárních elektrárnách a bateriích.
<h2>O autorovi</h2>
Michal Klečka je jedním ze zakladatelů společnosti GWL a.s., která je aktuálně největším dovozcem a prodejcem prizmatických lithium-železo-fosfátových článků v Evropě. Poté, co v roce 2020 opustil výkonné funkce firmy, se věnuje osvětě v oboru obnovitelných zdrojů, publikování a zajímavým projektům z oboru. Společnost GWL a.s. dosud zastupuje v asociaci AKU-BAT, je členem poroty architektonické soutěže Český Soběstačný Dům, spoluautorem energetického systému Českého Ostrovního Domu a konceptu iBATT.energy.
<img class="size-medium wp-image-92961 aligncenter" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/9875-512x340.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/9875-512x340.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/9875.png 724w" alt="" width="512" height="340" />