Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 
Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.
Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů se v Německu každoročně mění v závislosti na několika faktorech, včetně předpokládané velkoobchodní ceny elektřiny, očekávané poptávky po elektřině, růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, velikosti rezervy či stavu účtu na podporu OZE. Stav konta ke konci září tak má přímý vliv na výši poplatku na následující rok, přičemž v šesti z posledních deseti let byl účet v přebytku, a výši poplatku tak snižoval. Letošní záporná bilance by však vyvolala růst poplatku na následující rok.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201015_EEGUmlage.html;jsessionid=01A129BEC7316CA642F5E4E65048F0A8?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">Podle německého síťového regulátora</a> se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu.
<h2>Více než třetinu očekávaných výdajů na podporu pokryje státní rozpočet</h2>
Aby německá vláda zamezila prudkému růstu koncových cen pro odběratele, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cena-elektriny-domacnosti-loni-ve-vetsine-zemi-eu-opet-vzrostla-nejvyssi-dansku-nemecku" target="_blank" rel="noopener">které jsou již nyní jedny z nejvyšších v Evropě</a>, zhruba 40 % z předpokládaného objemu podpory pokryje v následujícím roce injekce ze státního rozpočtu ve výši 10,8 miliard eur.
<a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle výpočtu provozovatelů německé přenosové soustavy</a> by tak poplatek v příštím roce činil 96,5 EUR/MWh. V posledních pěti letech byla výše poplatku relativně stabilní s hodnotami mezi 63,5 a 68,8 EUR/MWh. V letošním roce výše příspěvku činí 67,6 EUR/MWh. Pokud německá vláda nepřistoupila k jeho zastropování, meziročně by vzrostl o téměř 43 %.
Nakonec však v následujícím roce němečtí odběratelé budou přispívat 65 eury za každou spotřebovanou MWh, v roce 2022 má poplatek ještě klesnout, a to na 60 EUR/MWh.
Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst

Solární průmysl Spojených států se již třetím rokem potýká s dovozními cly na solární panely, které mají za úkol ochránit tamní výrobce před levnou konkurencí především z Číny. Přestože výrobní kapacita pro panely v USA vzrostla, je podle Trumpa nutné cla oproti původnímu plánu navýšit a rovněž zrušit výjimku pro bifaciální panely, která omezuje jejich účinek.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americka-solarni-cla-se-miji-ucinkem-prebytek-nabidky-globalnim-trhu-tlaci-ceny-dolu" target="_blank" rel="noopener">Cla zavedl americký prezident od roku 2018</a> na doporučení tamní Komise pro mezinárodní obchod (ITC). Na komisi se s žádostí o zavedení dovozních cel obrátil v dubnu roku 2017 americký výrobce solárních panelů Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. K žádosti se poté připojila i připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG, kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
Cla začínala v roce 2018 na 30 %, přičemž v každém dalším roce klesala o 5 procentních bodů. V roce 2021 tak měla klesnout na 15 %, tedy polovinu počáteční hodnoty. Novým rozhodnutím, které <a href="https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/proclamation-facilitate-positive-adjustment-competition-imports-certain-crystalline-silicon-photovoltaic-cells/" target="_blank" rel="noopener">Bílý dům oznámil ke konci minulého týdne</a>, však Trump hodnotu pro příští rok navýšil.
Jelikož pouhých několik měsíců po jejich zavedení Čína oznámila výrazné omezení podpory pro nové solární elektrárny. Čínští výrobci tak museli značnou část panelů určených původně pro domácí trh mimo Čínu, a tento přebytek panelů na globálním trhu způsobil další pokles cen. Po dočasném propadu <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dovoz-solarnich-panelu-usa-se-poklesu-se-zavedenim-cel-jiz-zotavil" target="_blank" rel="noopener">se tak dovoz panelů do USA rychle zotavil</a>.
Cla na ochranu domácích výrobců se nicméně nevztahovala na některé produkty, včetně bifaciálních panelů, které obdržely plnou výjimku loni v červnu. Podle Trumpa však výjimka pro bifaciální panely omezila účinnost původních opatření a pravděpodobně by ji omezovala i nadále, a je tedy nutné ji zrušit. Stejně tak je podle amerického prezidenta nutné navýšit dovozní cla pro čtvrtý rok jejich platnosti z původních 15 % na 18 %, aby byl tamní průmysl výroby solárních panelů efektivně chráněn.
Zdroj úvodního obrázku: Stefano Paltera/US Dept. of Energy

Trump zvýšil cla na dovoz solárních panelů do USA, výjimka pro bifaciální panely končí

Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) požádala dopisem ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby navýšila státní dotaci takzvaným zeleným zdrojům energie pro příští rok. Na dnešní webové konferenci Solární asociace to uvedl radní ERÚ Petr Kusý. Vláda v polovině září rozhodla, že stát by měl pro příští rok přispět podporovaným zdrojům energie dotací 27 miliard korun, stejně jako v letošním roce.
Nedávno vydané cenové rozhodnutí nicméně podle ERÚ proti letošku předpokládá v roce 2021 výrazný růst nákladů na financování podpory. Úřad už na konci září upozornil, že výše finanční podpory pro zelené zdroje příští rok vzroste, náklady na její financování mají stoupnout asi o dvě miliardy korun. Situace podle úřadu nejvíce dopadne na průmysl a firmy.
<blockquote>&#8222;My jsme jako rada včera (v pondělí) odeslali dopis na paní ministryni Schillerovou s žádostí o zohlednění těch dvou miliard korun ještě ve státní dotaci. S tím, že jinak bohužel nebude jiné cesty, než opravdu zdražit tu část regulované složky ceny elektřiny, která v sobě zahrnuje podporu na obnovitelné zdroje,&#8220; řekl dnes Kusý.</blockquote>
Vyjádření ministerstva financí ČTK shání.
Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
<blockquote>&#8222;Náklady na podporu hradíme částečně na fakturách za elektřinu v podobě příspěvku na podporované zdroje energie, zbývající díl připadá na státní rozpočet. Rozpočet nyní počítá s výdaji ve stejné výši jako v letošním roce, ačkoliv předpokládané náklady budou významně vyšší,&#8220; uvedl už dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Podpora tak příští rok nestoupne například větším zařízením kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), což požadovaly některé teplárny.
<blockquote>&#8222;Další navyšování podpor by situaci ještě zhoršilo, zejména pro zákazníky z oblasti průmyslu. Pomoc jednomu typu podniků by tak ohrozila jiné,&#8220; dodal Trávníček.</blockquote>
Situace zřejmě nejvíc dopadne na průmysl a firmy. Důvodem je, že výše poplatku zákazníků na obnovitelné zdroje nesmí překročit 495 korun za megawatthodinu, což by mělo od větších výdajů uchránit domácnosti.
Hlavním důvodem nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření Trávníčka pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny určují sami dodavatelé a tvoří zhruba polovinu výsledné ceny pro zákazníky. Zbytek tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje právě ERÚ.
Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené elektřiny poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.

Elektrárny v ČR

Rada ERÚ žádá Schillerovou, aby navýšila státní dotaci zeleným zdrojům

Dánská vláda v konsenzu s ostatními opozičními stranami navrhla přísnější právní podmínky pro dřevěnou biomasu, používanou pro výrobu tepla a elektřiny v Dánsku. <a href="https://www.euractiv.com/section/biomass/news/denmark-proposes-pathway-for-sustainable-biomass/">Informaci přinesl server Euractiv</a>.
Navrhovaná dohoda má zajistit, aby byla biomasa produkována udržitelně a zajišťovala dočasný odklon od uhlí a s ohledem na dopad na životní prostředí byla v dlouhodobém horizontu nahrazena jinými alternativními zdroji.
<blockquote>“V dlouhodobém horizontu musíme využívat mnohem méně biomasy. Nicméně v mnoha případech ještě nyní nemáme jinou alternativu jak nahradit uhlí, které musí být odstaveno co nejdříve.” Dan Jorgensen, dánský ministr životního prostředí</blockquote>
Již Nizozemsko <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-dutch-have-decided-burning-biomass-is-not-sustainable/">přišlo letos</a> s prohlášením, že spalování biomasy není udržitelné a vhodné z pohledu životního prostředí a že je potřeba pro ni co nejrychleji najít jiné alternativy. Shodují se tak s Dány, kteří uznávají, že dovážení biomasy je možné pouze jako dočasné řešení a sami chtějí, aby byla biomasa v co největší míře nahrazena geotermálními a tepelnými čerpadly.
Energie z biomasy se v Evropské unii podíl na energii, která je vyprodukována obnovitelnými zdroji, <a href="https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/brochures-leaflets/brief-biomass-energy-european-union">téměř 60 %</a> . V samotném Dánsku je to v současnosti největší zdroj obnovitelné energie.
Současný návrh nejedná o plošném zákazu dovozu biomasy, nýbrž zohledňuje, že biomasa se dá získat různými způsoby, které mají rozdílnou uhlíkovou stopu. Zdůrazňuje také, že ne veškerá biomasa je uhlíkově neutrální.
Nový návrh má nahradit prozatímní dobrovolnou dohodu a zajistit legální těžbu biomasy s opětovnou výsadbou stromů a to i s ohledem na biologickou rozmanitost. V tomto Dánsko předbíhá EU, kde se již také diskutuje, že cca 30 % lesů by mělo být chráněno proti přílišnému kácení, tak aby byla zachována jejich kontinuální schopnost vázat uhlík.
Do budoucna plánuje Dánsko aplikovat přísná nařízení o udržitelnosti i na dováženou biomasu, která se podílí více než z poloviny na dánské spotřebě biomasy. Američtí dodavatelé (například US  Industrual Pellet Association) prohlašují, že tyto požadavky budou schopni dodržet. Kdy přesně plánuje Dánsko odklon od biomasy, alespoň té dovážené, je ovšem stále nejasné.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Emise CO2

Dánsko navrhuje přísnější podmínky pro biomasu, aby její využívání bylo opravdu udržitelné

V Chile se bude vyrábět zelený vodík z elektrolýzy vody za pomoci větrné energie. Postará se o to firma Enel Green Power Chile ve spojení s energetickou společností AME. Jeden z největších pilotních projektů tohoto typu v Latinské Americe bude realizován v chilském regionu Magallanes y la Antártica Chilena.
<a href="https://www.enel.com/media/explore/search-press-releases/press/2020/10/enel-green-power-together-with-ame-announces-plans-for-first-pilot-project-for-green-hydrogen-production-in-chile">Enel Green Power Chile (EGP Chile) ve spojení s chilskou energetickou společností AME a potenciálními partnery ENAP, Siemens Energy a Porsche má v plánu vybudovat pilotní výrobní jednotku na zelený vodík.</a>Jednotka bude obsahovat elektrolyzér, který bude k <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">bezemisní výrobě vodíku</a> využívat elektrickou energii z větrné elektrárny Cabo Negro severně od města Punta Arenas v regionu Magallanes y la Antártica Chilena. V současnosti projekt čeká na schválení místními úřady a kompletaci plánu financování.
<blockquote>„Zelený vodík může opravdu hrát zásadní roli v energetické transformaci, a to v podpoře dekarbonizace sektorů, u kterých to bude obzvláště obtížné, a kde elektrifikace konečných využití produktů není jednoduchým řešením. Enel se soustředí na ten typ vodíku, který je vyroben elektrolyzéry využívajícími 100% obnovitelné elektrické energie,“ prohlásil CEO a šéf obchodní linie pro globální výrobu energie společnosti Enel Salvatore Bernabei.</blockquote>
„Tento projekt, který je milníkem pro skupinu [Enel] v globálním měřítku, může uvést naši vizi do praxe. Zejména nám projekt tohoto typu umožní analyzovat nejlepší technologická řešení pro účinnou výrobu vodíku při využití bohatých zdrojů regionu Magallanes y la Antártica Chilena a rozvinuté infrastruktury. Stejně jako v Chile budeme nadále prozkoumávat ostatní země, kde by se dala vyvinout podobná iniciativa,“ dodal.
Zařízení má být uvedeno do provozu v roce 2022. Má se jednat nejen o první jednotku na produkci obnovitelného vodíku v Chile, ale také jednu z největších v celé Latinské Americe.
<h2>Ideální podmínky pro zelený vodík</h2>
Chile je experty vnímána jako jedna ze zemí s největším potenciálem pro výrobu a vývoz zeleného vodíku na světě. Až k 20% kumulovanému snížení emisí CO2 do roku 2050 by navíc podle chilského Ministersva pro Energetiku mělo dojít výhradně díky rentabilnímu zelenému vodíku.
Mezinárodní Energetická Agentura (IEA) předpokladá, že je možné v Chile produkovat bezmála 160 milionů tun zeleného vodíku ročně, čímž by se zdvojnásobila současná poptávka po vodíku. Odhady agentury Bloomberg navíc ukazují, že se cena zeleného vodíku stane konkurenceschopnou ve srovnání s dieselem během následujících 10 let.
Mezitím však Chile, jako pátý největší spotřebitel energie na kontinentu, nikoli však zásadní producent fosilních paliv, zůstává silně závislá na dodávkách energie. Podle údajů US Energy Information Administration v roce 2015 Chile importovala přes 304 000 barelů ropy za den.

Plynárenství

Byl oznámen pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku v Chile

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 
<a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/uk-offshore-wind-pipeline-passes-50gw?" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Greentech Media informoval</a> o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.
Aby Spojené království dosáhlo svého ambiciózního cíle pro rok 2030 v podobě 40 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, musí být tento potenciál využitý alespoň z 60 %, jelikož aktuální instalovaný výkon v těchto zdrojích činí zhruba 10 GW.
<h2>Klíčový prvek dekarbonizace britské energetiky</h2>
Offshore větrné elektrárny by měly být jedním z klíčových prvků dekarbonizace britské energetiky. V loňském roce, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw" target="_blank" rel="noopener">kdy Spojené království dominovalo mezi evropskými státy ve statistice nového výkonu větrných elektráren</a>, pokryly zhruba 10 % britské spotřeby elektřiny. Dalších 12 % pokryly větrné elektrárny instalované na pevnině, jejichž aktuální instalovaný výkon činí zhruba 14 GW.
<figure id="attachment_81286" class="wp-caption alignnone" style="width: 834px;"><img class="wp-image-81286 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-768x508.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-800x529.jpg 800w" alt="Nový instalovaný výkon v onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope" width="834" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Vzhledem k omezenému potenciálu offshore větrných elektráren prověřuje Spojené království další možnosti výroby elektřiny na moři, a to zejména potenciál přílivových elektráren a plovoucích offshore větrných elektráren.
Podle zahraničního serveru Greentech Media pracuje v současné době britská vláda na podpoře přípravy a uvádění na trh u těchto projektů s cílem maximalizovat snižování nákladů a potenciál jejich rozvoje.

Větrné elektrárny

Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Nizozemská banka ING loni značně snížila uhlíkovou intenzitu svého úvěrového portfolia v sektoru výroby elektřiny poté, co omezila financování uhelných projektů a naopak zvýšila aktivitu v oblasti financování obnovitelných zdrojů energie. Podobný úspěch se prozatím nedostavil u úvěrového portfolia v automobilovém průmyslu či sektoru rezidenčních budov.
<a href="https://www.ing.com/Newsroom/News/Press-releases/ING-publishes-second-progress-report-on-climate-alignment.htm" target="_blank" rel="noopener">Banka uvedla</a>, že v loňském roce omezila svou expozici spojenou s uhelnými elektrárnami o 22 % a zároveň navýšila poskytnuté úvěry projektům využívajícím obnovitelné zdroje energie o 1,9 miliardy eur.
<blockquote>„Potvrzujeme závazek a jsme na cestě ke snížení naší expozice spojené s výrobou elektřiny z uhelných elektráren téměř na nulu do roku 2025,“ uvedla ING.</blockquote>
<a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-ing-report/dutch-bank-ing-cuts-carbon-emissions-linked-to-power-industry-lending-idUSKBN26T0RJ" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Reuters</a>, ING je součástí skupiny bank, která se rozhodla, že půjde příkladem v oblasti ochrany klimatu a zaměří se na snižování uhlíkové intenzity svého úvěrového portfolia v celkové výši 2,4 bilionů eur tak, aby bylo dosaženo cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou.
Společně se španělskou BBVA, britskou Standard Chartered, francouzskou Societe Generale a neziskovým think tankem 2° Investing Initiative začala ING s vývojem vědeckých metod a nástrojů, které by bankám pomohly určit jejich dopad na klima a mohly být využity při rozhodnutích o poskytnutí úvěrů.
ING si v každém z devíti cílových sektorů definovala dlouhodobou trajektorii potřebného poklesu uhlíkové intenzity. Uvedené cílové sektory jsou výroba elektřiny, fosilní paliva, lodní doprava, cementárenský průmysl, ocelářský průmysl, rezidenční nemovitosti, automobilový průmysl, letectví a komerční nemovitosti.
<h2>Největší pokrok v sektoru výroby elektřiny</h2>
Monitorovací zpráva ING zveřejněná ve čtvrtek je prvním reportem od zahajovací zprávy z loňského roku a poskytuje tak informace o dosaženém meziročním pokroku. Největšího pokroku bylo dosaženo v sektoru výroby elektřiny, kde uhlíková intenzita, vyjádřená v kilogramech CO2 na vyrobenou MWh elektřiny, klesla dokonce o 15 % více, než požadovala stanovená dlouhodobá trajektorie, na zhruba 280 kg CO2/MWh.
<figure id="attachment_88452" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1083px;"><img class="size-full wp-image-88452" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina.jpg 1083w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina-512x249.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina-768x374.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina-1024x498.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina-725x353.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/ing-co2-elektřina-800x389.jpg 800w" alt="" width="1083" height="527" /><figcaption class="wp-caption-text">Trajektorie snižování emisní intenzity v sektoru výroby elektřiny podle scénářů udržitelného rozvoje Mezinárodní energetické agentury (SDS), srovnání s cílem banky ING a porovnání s emisní intenzitou globální výroby elektřiny (Market) a emisní intenzitou projektů financovaných bankou ING. Zdroj: ING</figcaption></figure>
Vyšší než stanovený pokles byl dosažen také v oblasti cementárenského a ocelářského průmyslu. Naopak nedostatečný pokles byl zaznamenán v oblasti úvěrů na rezidenční nemovitosti kvůli pomalému snižování energetické náročnosti budov či v automobilovém průmyslu.
ING dále uvedla, že od příštího roku již bude schopna podávat informace také o pokroku v oblasti úvěrů poskytnutých na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu poté, co se s dalšími bankami zapojenými do projektu dohodla na metodice posuzování emisní intenzity těchto projektů.
<blockquote>„Patnáct procent globálních emisí skleníkových plynů v sektoru energetiky pochází z těžby ropy a zemního plynu a jejich dopravy ke spotřebitelům. Velká část těchto emisí přitom může být snížena relativně jednoduše,“ uvedla banka s odkazem na <a href="https://www.iea.org/reports/the-oil-and-gas-industry-in-energy-transitions" target="_blank" rel="noopener">lednový report Mezinárodní energetické agentury o roli ropného a plynárenského průmyslu v energetickém přechodu</a>.</blockquote>

Banka ING snižuje uhlíkovou intenzitu svého úvěrového portfolia. Významný pokles zaznamenala u výroby elektřiny

Francouzský ropný gigant Total si v nadcházejícím desetiletí klade za cíl rozšířit své aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG) a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Současně plánuje utlumit svou činnost související s prodejem ropy a ropných produktů, jelikož má ambici stát se energetickou společností s nízkými emisemi uhlíku.
<h2>Rozvoj LNG a nízkouhlíkových zdrojů</h2>
V aktualizaci podnikové strategie ze 30. záři letošního roku uvedl výkonný ředitel Totalu, Patrick Pouyanne, že se Total bude i nadále zaměřovat na těžbu ropy a plynu, získané prostředky z této oblasti ale použije také na rozvoj aktivit na poli LNG a OZE.
<blockquote>„Chceme transformovat Total tak, aby splnil dvojí výzvu – více energie a méně uhlíku. Nastal správný čas na urychlení rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Skutečným rizikem je nezúčastnit se tohoto přechodu a zůstat pozadu,“ uvedl Poyanne během webové prezentace.</blockquote>
V příští dekádě plánuje Total zvýšit svou celkovou produkci energie přibližně o jednu třetinu. A to ze 3 miliónů barelů ropného ekvivalentu (BOE) denně na 4 milióny BOE/d, přičemž nárůst produkované energie připadne rovným dílem na LNG a elektřinu, především tu z OZE. Ve stejném období mají být omezeny prodeje ropných produktů, a to až o 30 %.
<h2>LNG</h2>
Celkové prodeje zkapalněného zemního plynu společnosti Total by měly do roku 2025 dosáhnout 50 miliónů tun za rok, oproti aktuálním 35 miliónům tun ročně se tak jedná o podstatný nárůst a ambiciózní cíl.
Poyanne dále prohlásil, že Total bude těžit z aktuální situace na trhu se zemním plynem a LNG, kdy mnohé projekty zaměřené na LNG byly odloženy, nebo dokonce zrušeny. O krizi trhu s LNG jsme psali například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/trh-lng-celil-problemum-jiz-pred-covid-19-spotove-ceny-asii-jsou-nyni-rekordne-nizko">zde</a>.
<blockquote>„Jsme v dobré pozici, abychom mohli těžit z vývoje na trhu s LNG,“ řekl Poyanne.</blockquote>
Total má podíl na třech velkých projektech týkajících se LNG, které mají být uvedeny do provozu během let 2023 a 2024. Jedná se o projekty Arctic LNG 2, Mosambik LNG a sedmé zkapalňovací zařízení Nigérie.
<blockquote>„V následujících 10 letech nebudeme moc utrácet za fúze a akvizice, jelikož máme v rukou to, co potřebujeme,“ uvedl k situaci ohledně LNG Poyanne.</blockquote>
Poukázal pak také na sílicí pozici Totalu v oblasti dekarbonizace plynu a budoucí produkci biometanu a vodíku.

Společnosti

Francouzský gigant Total aktualizoval svou strategii, zaměřit se chce na OZE a LNG

Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.
V září v Německu <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200930_Gemeinsame_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů</a>, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.
V případě aukce pro podporu onshore větrných elektráren již tradičně chyběl dostatečný objem projektů, a tudíž veškeré přihlášené projekty, které nebyly vyřazeny z formálních nedostatků, v aukci uspěly. V aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 367 MW. Do aukce developeři však přihlásili projekty o výkonu pouze 310 MW.
V aukci si podporu nakonec zajistily zdroje o souhrnném výkonu 284 MW, jelikož 26 MW musel regulátor vyřadit. Výše vysoutěžených cen se pohybovala mezi 61,7 a 62 EUR/MWh, což je nejvyšší možná nabídka, kterou mohou developeři podat. Vážený průměr poté dosáhl 62 EUR/MWh, jelikož absolutní většina projektů si vysoutěžila právě nejvyšší možnou cenu.
Nyní se tak zdá, že developeři již konečně vsází na skutečnost, že se aukce nezaplní, jelikož v předcházejících kolech byly průměrné ceny vždy několik desítek centů až jedno euro pod maximem, tedy ne všichni šli do aukce s maximální možnou nabídkou.
<h2>Solární elektrárny nedostatek konkurence netrápí, ceny však neklesají</h2>
Na rozdíl od větrných elektráren aukce pro solární elektrárny nedostatek projektů netrápí, konkurence byla i v posledním kole dostatečná. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 675 MW, její objem však činil pouze 257 MW.
U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh. Ceny jsou tak na stále srovnatelné úrovni, jako ve všech letošních <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">předcházejících kolech</a>, ve kterých byly dosaženy průměrné ceny mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.
<h2>Inovativní aukce otevřela cestu akumulaci</h2>
Letošní novinkou je takzvaná inovativní aukce, která nabízí jiné podmínky, než běžné samostatné aukce. Na rozdíl od běžných aukcí se nesoutěží výkupní cena, ale pevný bonus, který výrobci dostanou k tržní ceně. Stejně tak nebudou mít žádný nárok na podporu v hodinách se zápornou cenou.
V současné době již existuje podobné pravidlo pro podporované obnovitelné zdroje uvedené do provozu od roku 2016, nicméně aby ztratily nárok na podporu, záporná cena musí být na denním trhu dosažena minimálně v 6 navazujících hodinách.
Aukce se mohly účastnit jak jednotlivé zdroje, tak kombinované zdroje. V tomto případě se jedná o kombinaci několika různých elektráren či akumulace, které dodávají elektřinu do sítě skrz společnou přípojku.
Do této aukce o objemu 650 MW bylo podáno 133 nabídek o celkovém výkonu 1095 MW, přičemž 50 z nich byly samostatné solárních elektrárny (310 MW) a 83 kombinované zdroje (785 MW). Z aukce musel regulátor vyřadit 14 projektů o výkonu 71 MW.
V inovativní aukce nakonec uspělo 73 projektů o výkonu 677 MW. 384 MW připadlo 28 kombinovaným zdrojům, 27 z nich tvořila kombinace solární elektrárny s akumulací a 1 kombinace větrné elektrárny s akumulací.
V případě samostatných elektráren byla vysoutěžena podpora mezi 9,6 a 30 EUR/MWh, vážený průměr činil 26,5 EUR/MWh. U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích.