Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/ru/market-insights/latest-news/electric-power/080520-bosch-secures-100-gwhyear-solar-power-in-germany-from-three-utilities" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.
První je 12letá dohoda s norskou společností Statkraft v celkovém objemu 570 GWh. Elektřina bude dodávána z bavorských solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 47 MW. Druhá dohoda s německou RWE je na období 16 let, přičemž elektřina bude dodávána z několika solárních elektráren, které budou vybudovány v jižním Německu. Celkový instalovaný výkon těchto elektráren má dosáhnout 50 MW. Poslední uzavřenou dohodou je 12letá PPA dohoda se švédskou společností Vattenfall zahrnující dodávky elektřiny z 10MW solární elektrárny instalované severně od Berlína.
Podle Platts plánuje Bosch uzavírat dlouhodobé PPA dohody i mimo Německo. Například v Mexiku již nyní Bosch pokrývá 80 % spotřeby elektřiny prostřednictvím 15leté PPA dohody s italským Enelem na dodávku 105 GWh/rok.
<h2>Trh s PPA na OZE je v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání s USA</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Jak vyplývá z dubnové analýzy výzkumníků z BloombergNEF,</a> nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren jsou dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Naopak nejvyšší ceny byly identifikovány u obou technologií ve Spojeném království.
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
BNEF při provedeném průzkumu dále zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.

Obnovitelné zdroje

Bosch si v Německu zajistil pomocí PPA dohod 100 GWh/rok ze solárních elektráren bez podpory

Americká společnost Microsoft v pondělí oznámila, že záložní vodíkové palivové články byly v rámci testování technologie schopné pohánět servery datových center společnosti po dobu 48 hodin. Microsoft rozvojem vodíkové technologie implementuje své <a href="https://blogs.microsoft.com/blog/2020/01/16/microsoft-will-be-carbon-negative-by-2030/">plány</a> být uhlíkově neutrální do roku 2030. 
Součástí těchto plánů je rovněž odstranit závislost na naftě do roku 2030, odstranit veškeré historické emise Microsoftu do roku 2050 a vytvořit inovační fond o objemu 1 miliardy amerických dolarů.  Právě vodíkové články mají být náhradou za dieselové generátory, které slouží jako záložní zdroj energie pro datová centra. Jak Microsoft uvedl, náklady na pořízení palivových článků v posledních letech poklesly do té míry, že nyní představují ekonomicky životaschopnou alternativu dieselových generátorů.
Datové centrum Azure, kterému budou vodíkové články sloužit jako náhradní zdroj, navíc může být napojeno na rozvodnou síť a poskytovat tak podpůrné služby. Elektrolyzér může být uveden do provozu v období nadměrné výroby energie z větru či slunce, obnovitelná energie se poté uloží jako vodík. V období vysoké poptávky pak naopak mohou palivové články dodávat určité množství energie do sítě. Uvedl to Mark Monroe, hlavní inženýr infrastruktury týmu Microsoft pro pokročilý vývoj datových center.
<figure id="attachment_86378" class="wp-caption aligncenter" style="width: 515px;"><img class="aligncenter wp-image-86378 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon.jpg" sizes="(max-width: 515px) 100vw, 515px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-800x450.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon.jpg 1280w" alt="" width="1280" height="720" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Microsoftu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030. Zdroj: Microsoft</figcaption></figure>
Jak Monroe rovněž připomíná, palivový článek má reakční dobu podobnou jako dieselový generátor. Na plné zatížení může naběhnout během několika sekund. Jeho tým sestavil zdroj o výkonu 250 kilowattů a otestoval jej u vývojáře systému, společnosti Power Innovations. 24hodinový výkonnostní test proběhl v září 2019, v červnu byl pak zdroj úspěšně otestován i v 48hodinovém provozu.
Dalším krokem je nyní, dle Monroea, nákup a otestování systému palivových článků o výkonu 3 megawatty. Tento výkon je srovnatelný s tím, který poskytují záložní generátory poháněné naftou v datových centrech Azure.
Společnost Microsoft zkoumá i jiné technologie, které by mohly být náhradou za naftou poháněné generátory, jak vysvětlil Brian Janous, generální ředitel týmu Microsoft pro strategii datových center pro energii a udržitelnost. Již nyní dodávají klasické baterie krátkodobou záložní energii a vyplňují 30sekundovou mezeru mezi výpadkem v síti a časem potřebným k zapnutí dieselových generátorů. Vyspělejší baterie mají delší životnost, a budou tak dále testovány jako možný zdroj pro zařízení Microsoftu.

Akumulace energie

Microsoft testuje vodík jako zdroj energie pro svá datacentra

Na začátku uplynulého měsíce v Německu proběhly další dvě samostatné aukce pro podporu výstavby solárních a větrných elektráren. Aukce pro větrné elektrárny stále trápí nedostatek projektů, vysoutěžené ceny se pohybovaly na srovnatelné úrovni jako v řadě minulých kol.
Na začátku července <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200730_Ausschreibungen.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnilo již čtvrté letošní kolo samostatných aukcí pro solární a větrné elektrárny</a>. V případě větrných elektráren se developeři mohli ucházet o 275,2 MW výkonu, v solární aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 192,7 MW výkonu.
V případě solárních elektráren byla konkurence opět na vysoké úrovni, do aukce bylo podáno 174 nabídek o celkovém instalovaném výkonu 779,4 MW, tedy čtyřnásobek soutěženého objemu. 18 projektů nicméně regulátor musel z aukce vyřadit. U aukci nakonec uspělo 30 projektů s celkovým výkonem 193,3 MW.
Vysoutěžené ceny byly obdobné jako v minulých kolech. Nejnižší vysoutěžená cena činila 46,7 EUR/MWh, nejvyšší 53,6 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 51,8 EUR/MWh. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">Ve srovnání s minulým kolem</a> se jedná o mírný pokles zpět na hodnotu dosaženou v kole předminulém.
<h2>Soutěž bez konkurence</h2>
Stejně jako v mnoha předcházejících aukcích se ani tentokrát nepodařilo zaplnit aukci pro větrné elektrárny dostatečným množstvím projektů, kdy bylo do aukce podáno 26 nabídek o celkovém výkonu 191 MW. Aukce se tedy zaplnila pouze ze dvou třetin, a veškeré nabídky tak uspěly.
Aukci tradičně dominoval sever Německa, kdy nejvyšší část úspěšných nabídek tvořily projekty ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko (48,6 MW), Dolní Sasko (48,4 MW) a Braniborsko (41,3 MW). Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 55 a 62 EUR/MWh, což je horní limit pro účast v aukci. Jejich vážený průměr činil 61,4 EUR/MWh, tedy stejně jako v předchozí aukci.

Červencová aukce pro OZE v Německu nepřinesla žádná překvapení, ceny se stále drží na stejné úrovni

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 23,3 procenta více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Podle něj je to více než 55 procent jejich loňské celoroční produkce. Nárůst využívání těchto zdrojů je podle Schreiera patrný také v dlouhodobějším srovnání &#8211; za prvních šest měsíců letošního roku vyrobily tyto elektrárny více energie než za celý rok 2008.
<blockquote>&#8222;Naše energetická soustava potřebuje přečerpávací elektrárny stále častěji k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Naplno se přitom využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut,&#8220; uvedl ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek.</blockquote>
Objem elektřiny, který přečerpací elektrárny vyrobily za letošní první tři měsíce, by podle firmy dokázal pokrýt roční spotřebu téměř 190.000 českých domácností. Přečerpávací elektrárny slouží jako velké baterie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábí a prodávají za vyšší cenu. Podle Schreiera o zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů.
<blockquote>&#8222;A to jak v čerpadlovém &#8211; z dolní do horní nádrže, tak i v turbínovém režimu &#8211; voda míří z horní nádrže na turbínu. Letos od ledna do června vykázaly přečerpávací elektrárny 3198 najetí, ve stejném loňském období startovaly celkem v 3124 případech. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů na dalešickou elektrárnu,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Vyšší růst najetí podle něj nebyl možný kvůli zahájení dlouhodobé odstávky přečerpávací elektrárny Štěchovice II v květnu.
<blockquote>&#8222;Důvodem je středně rozsáhlá oprava turbíny, která zahrnuje zejména demontáž oběžného kola, rozváděcích lopat a opravu opotřebení. Čas odstávky strojní části elektrárny umístěné 45 metrů pod zemí je využit také k opravám horní nádrže na vrchu Homole o objemu půl milionu metrů krychlových i k opravám a nátěrům přivaděčů o délce 582 metrů. Opravy by měly být ukončeny na přelomu roku,&#8220; doplnil Schreier.</blockquote>
Dodal, že veškeré vodní elektrárny ČEZ v Česku vyrobily v letošním prvním pololetí zhruba 1,1 miliardy kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren (PVE) ČEZ:

<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. pololetí 2019</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. pololetí 2020</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dalešice</td>
<td valign="middle">978</td>
<td valign="middle">816</td>
<td valign="middle">1045</td>
<td valign="middle">878</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dlouhé stráně</td>
<td valign="middle">419</td>
<td valign="middle">304</td>
<td valign="middle">502</td>
<td valign="middle">367</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Štěchovice II</td>
<td valign="middle">346</td>
<td valign="middle">261</td>
<td valign="middle">234</td>
<td valign="middle">172</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČEZ

Elektrárny v ČR

Přečerpávací vodní zdroje ČEZ vyrobily v pololetí meziročně o čtvrtinu více elektřiny

Americké společnosti Pacific Gas &amp; Electric (PG&amp;E) a Tesla začaly v Kalifornii s výstavbou bateriového úložiště Moss Landing s výkonem 182,5 MW a kapacitou 730 MWh. Celkem se úložiště bude skládat z 256 bateriových jednotek Tesla Megapack. Úložiště má mimo jiné umožnit Kalifornii dosáhnout cíle 100 % výroby elektřiny z čistých zdrojů do roku 2045.
Obří kalifornské bateriové úložiště Moss Landing <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/07/29/energy-storage-milestone-pge-tesla-begin-building-730mwh-battery-system/">má za sebou důležitý milník, kterým je začátek výstavby</a>. Společnosti PG&amp;E a Tesla začaly s budováním zařízení s výkonem 182,5 MW, které ve špičce poskytne výkon na 4 hodiny a disponuje tak kapacitou 730 MWh. Smlouva mezi oběma společnostmi navíc obsahuje opci na zvýšení kapacity až na 6 hodinovou hranici činící 1,1 GWh.
<blockquote>„Skladování energie v bateriích hraje nedílnou roli při zvyšování celkové účinnosti a spolehlivosti elektrické sítě, integraci obnovitelných zdrojů a snižování závislosti na výrobě fosilních paliv.  Rozsah a flexibilita úložiště Moss Landing Megapack z něj činí mezník ve vývoji a výstavbě baterií průmyslového měřítka,“ řekl Fong Wan, senior viceprezident pro energetickou politiku a nákup ve společnosti PG&amp;E.</blockquote>
Společnosti uvedly, že po zprovoznění se Moss Landing stane největším veřejně/státně vlastněným li-ion úložištěm na světě. Bateriové úložiště bude umístěné v rozvodně PG&amp;E v Monterey County. Společnost Tesla má na starosti design, stavbu a provozní údržbu. Celkem se bude úložiště skládat z 256 jednotek Tesla Megapack. Ty Tesla začala vyrábět v minulém roce ve svém závodě v Nevadě.
<h2>Náhrada za špičkové plynové zdroje?</h2>
Kalifornie chce do roku 2045 dosáhnout<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/kalifornska-cesta-za-oze-kvuli-bezpecnosti-dodavek-chce-stat-odlozit-uzavreni-nekolika-plynovych-elektraren/"> 100 % výroby elektřiny z čistých zdrojů</a>. Podle Solar Energy Industries Association je Kalifornie státem s největším podílem solární energie s více než 27,4 GW instalovaného výkonu.
<blockquote>„Úložiště energie je rozhodující pro dosažení kalifornských cílů v oblasti čisté energie. California ISO se těší na spolupráci se společností PG&amp;E při rozvíjení svých projektů v oblasti skladování,“ řekl Mark Rothleder, viceprezident California ISO.</blockquote>
Projekty bateriových úložišť s <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eia-vykon-velkych-bateriovych-ulozist-usa-roku-2023-nekolikanasobne-vzroste">výkonem přesahujícím 550 MW</a> byly schváleny Kalifornskou komisí pro veřejné služby v listopadu 2018. Cílem bateriových úložišť v Kalifornii je i náhrada špičkových <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/baterie-vykonu-presahujicim-vykon-bloku-dukovany-nahradi-plynove-elektrarny-kalifornii">dosluhujících plynových zdrojů Metcalf, Feather River a Yuba City</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Tesla

V Kalifornii začala výstavba obřího bateriového úložiště s kapacitou 730 MWh

Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když v první polovině letošního roku pokryly přes 50 % hrubé spotřeby elektřiny. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění COVID-19. Uvádí to <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zdw-57-prozent-weniger-strom/">předběžné údaje německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW)</a>.
Podle předběžných údajů BDEW dosáhl v první polovině roku 2020 v Německu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny 50,2 %. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny. Díky prioritnímu výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů v posledních měsících výrazně snížila, a v důsledku toho narostl podíl OZE.
Podle BDEW dosáhla spotřeba elektřiny za toto období 272 TWh, a meziročně tak poklesla o 5,7 %. Pokles je způsoben především nižší aktivitou průmyslu, která byla významně prohloubena opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19. Omezená činnost průmyslu, jakožto největšího spotřebitele elektřiny v Německu, vyústila v nižší poptávku po elektřině.
<blockquote>„Je potěšitelné, že v první polovině roku 2020 mohla být více než polovina spotřeby elektřiny pokryta obnovitelnými zdroji energie. Nemůžeme však usínat na vavřínech. Energetický průmysl je připraven investovat do naléhavě nutné expanze obnovitelných zdrojů.
K tomu potřebují spolehlivé rámcové podmínky. Vláda by proto měla co nejdříve předložit návrh komplexní změny zákona o obnovitelných zdrojích energie. Jeho reforma  musí převést 65% cíl do konkrétních technologicky specifických expanzních cest. Zároveň musí uvolnit cestu pro nucené a zaručené rozšiřování obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Kerstin Andreaeová, generální ředitelka společnosti BDEW</blockquote>

Německo

Německé OZE vytvořily nový rekord, spotřebu elektřiny pokryly z více než 50 %

Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

Energetika v zahraničí

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Největší britská elektrárna Drax spadající pod skupinu <a href="https://www.drax.com/investors/half-year-results-for-the-six-months-ended-30-june-2020/">Drax Group</a> <a href="https://www.montelnews.com/en/story/drax-hikes-biomass-generation-16-in-h1/1135025?fbclid=IwAR1yITSiuzieTRMTnxV6IPgdr9jzcsy4j5Xv4T_vImQ3h9E4gG8r2CizZQw">navýšila</a> během prvního pololetí letošního roku o 16 % výrobu elektrické energie z biomasy. Díky silné regionální poptávce po elektrické energii z OZE, do kterých spadá taktéž biomasa, a blížícímu se uzavření zbývajících uhelných bloků elektrárny Drax činila výroba 7,4 TWh.
Skupina Drax vlastní kromě elektrárny v North Yorkshire o celkovém instalovaném výkon 3,9 GW, ve které byly 4 ze 6 bloků, každý o výkonu 645 MW, přebudovány na spalování biomasy, také peletárny ve Spojených státech s produkcí až 1,5 milionu tun pelet ročně. Za první pololetí letošního roku skupina reportovala meziroční nárůst výsledku hospodaření před zdaněním, odpisy a úroky o 30 % na 179 milionů liber.
Hodnota EBITDA, dle prohlášení společnosti, reflektuje vysokou úroveň výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, podpůrných služeb, obnovení kapacitních plateb, nebo např. velmi dobrý výkon, co se týče výroby pelet. Tyto faktory kompenzovaly dopad COVID-19, který byl vyčíslen na cca 44 milióno liber.
<h2>Dovoz biomasy</h2>
<blockquote>„Plánujeme dovážet 80 % biomasy (která se spaluje) z našich vlastní zdrojů, výrazný nárůst oproti současným 20 %, které si aktuálně zajišťujeme sami,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/111919-uks-drax-seeks-to-boost-biomass-self-supply-to-8-million-mt">pronesl</a> na konci loňského roku výkonný ředitel společnosti Will Gardiner s odkazem na expanzi společnosti v produkci pelet.</blockquote>
Právě spalování biomasy, která je dovážena na velké vzdálenosti, byť částečně z vlastních zdrojů společnosti ze Severní Ameriky, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce/">je trnem v oku některým ekologickým organizacím</a> a bývá častým terčem kritiky.
Během prvního pololetí letošního roku vyrobila společnost 0,75 milionu tun pelet, což značí 15% meziroční nárůst, přičemž výrobní náklady společnosti klesly ze 170 USD/t na 154 USD/t.
<blockquote>“Předpokládáme, že se světová poptávka po dřevěných peletách zvýší v tomto desetiletí přibližně o 60 %, včetně požadavků (elektrárny) Drax, jelikož ostatní země mají dekarbonizační plány, které uznávají výhody výroby energie spalováním udržitelné biomasy,” uvedla společnost.</blockquote>
Skupina Drax se proto chce více zaměřit na vlastní produkci dřevěných pelet, jelikož globálně – vůči prognózám společnosti, jsou výrobní kapacity nedostatečné. Skupina proto plánuje rozšířit svou produkci pelet tak, aby činila 5 milionů tun ročně do roku 2027.
<blockquote>“V důsledku očekáváme, že světový trh s biomasou zůstane strukturálně krátký,” prohlásila společnost s tím, že zkoumá možnosti, jak uspokojit poptávka po biomase také na jiných trzích mimo Spojené království, jako je EU, USA, nebo Asie.</blockquote>

Britská elektrárna Drax navýšila výrobu elektřiny z biomasy v prvním pololetí meziročně o 16 %

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Společnosti Uniper a General Electric (GE) <a href="https://www.uniper.energy/news/uniper-and-general-electric-sign-a-cooperation-agreement-for-climate-friendly-natural-gas-assets/">spolu uzavřely dohodu o dlouhodobé spolupráci na dekarbonizaci plynových elektráren a zásobníků zemního plynu</a> v držení Uniperu. Obě společnosti budou společně zkoumat, vyhodnocovat a vyvíjet technologická řešení dekarbonizace. Jedná se o první plošný dekarbonizační program GE uzavřený s významným výrobcem energie.
Dohoda, k jejímuž podpisu došlo již v červnu, cílí na vytvoření podrobného dekarbonizačního plánu společnou pracovní skupinou složenou ze zástupců obou společností. Plán by měl být dokončen začátkem příštího roku. Tento plán má vytvořit posouzení potencionálních modernizací a programů na výzkum a vývoj potřebných pro posun k dekarbonizaci. Její součástí má být zvyšování podílu nízko-emisního vodíku v turbínách GE a kompresorech v elektrárnách a zásobnících Uniperu.
Spolupráce GE a Uniperu již trvá několik desítek let. Uniper, který je znám jako průkopník ve využívání nejnovějších technologických inovací, byl jednou z prvních společností, která přijala řadu špičkových technologií GE. Široká plynová flotila Uniperu, jejíž celkový instalovaný výkon v Evropě činí více, než 4 GW, poskytuje příležitost pro komplexní posouzení dekarbonizace pro celou řadu technologií.
GE Gas Power naopak přináší desítky let zkušeností a vedoucí postavení v oblasti dekarbonizace. Společnost například pracuje na využívání vodíku jako paliva pro plynové turbíny, na vývoji pokročilých technologií spalování a systémů CCS.
<h2>Dohoda má Uniperu pomoci s dekarbonizačními cíli</h2>
Uniper si na začátku letošního roku stanovil cíl na dosažení uhlíkové neutrality ve své Evropské flotile do roku 2035. Již nyní společnost vyrábí okolo 24 TWh bezuhlíkové elektřiny ve svých vodních a jaderných elektrárnách ve Švédsku a Německu.
<blockquote>„Tato dohoda s amerických výrobcem GE je dalším důkazem našeho odhodlání posunout se směrem k dekarbonizaci našich elektráren a zásobníků. Během několika let se bude flotila Uniperu skládat pouze z ke klimatu šetrných plynových a bezemisních vodních elektráren. Od tohoto momentu se naše investice budou soustředit zejména na další dekarbonizaci našich plynových zdrojů, které by mohly využívat například systémů zachytávání, využití a ukládání uhlíku, nebo modrý či zelený vodík. Zde právě může čistý vodík, jak jen to bude rozumné a možné, nahradit fosilní palivo v plynových zdrojích. Pokud by se nám rovněž podařilo ve velkém rozsahu využít naše kapacity v zásobnících pro vodík, dostali bychom se blíže k vyřešení základního problému evropské energetické transformace – nedostatku velkých skladovacích kapacit pro intermitentní obnovitelné zdroje.“– Andreas Schierenbeck, výkonný ředitel Uniper</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.uniper.energy/news/media-library/">Uniper</a>