<a href="https://www.pv-magazine.com/2020/11/26/china-renewables-will-hit-grid-parity-with-new-build-coal-next-year/">Americká poradenská společnost WoodMac</a> vydala novou zprávu o vývoji nákladů nových zdrojů v Asijsko-pacifickém regionu. Z údajů vyplývá, že se země jako Jižní Korea, Thajsko a Vietnam připojí již v příštím roce k Indii a Austrálii, kde jsou náklady na projekty z obnovitelných zdrojů nižší než nové uhelné elektrárny. Tlak na „paritu sítě“ vzniká i v Číně, která by tohoto bodu zlomu mohla dosáhnout již v příštím roce.
Podle WoodMac jsou v regionu v současnosti náklady na energii z obnovitelných zdrojů o 16 % vyšší v porovnání s tradičními zdroji. Situace by se však dle předpovědí měla do roku 2030 obrátit a obnovitelné zdroje by v průměru měly být až o 23 % levnější.
V zemích, které vedou energetickou transformaci, jsou prognózy ještě optimističtější. Dle predikcí budou v roce 2030 obnovitelné zdroje levnější než nové uhelné elektrárny až o 56 % v Indii, o 47 % v Austrálii, o 40 % v Číně a o 30 % v Jižní Koreji, Thajsku a Vietnamu, přičemž poslední tři země již snížily výhled na výstavbu nových uhelných zdrojů ve prospěch obnovitelných zdrojů. Transformaci má pomoc i zvyšující se cena za emise CO2, která má podle agentury dosáhnout průměrné úrovně 30 USD/t v roce 2050.
Naopak pomalejší trend snižování nákladů nastane v Japonsku. To bude zapříčiněné třemi faktory – omezenou dostupnou půdou, vysokými náklady na pracovní sílu a vysokými cenami povolení. To způsobí, že náklady na „čisté“ zdroje v zemi budou v roce 2030 pouze o 1 % levnější než nové uhelné elektrárny.
Vzhledem k tomu, že čisté zdroje jsou v regionu od loňského roku levnější než nové plynové elektrárny, tak je možné, že solární elektrárny začnou s dostatečnou politickou podporou konkurovat plynu od roku 2026.

Obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdroje zlevňují i v Asii

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.
<blockquote>&#8222;Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,&#8220; řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podle ministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. &#8222;V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností,&#8220; uvedl dnes náměstek MŽP Jan Kříž.
Spor mezi ministerstvem a svazem vyplývá z části programového dokumentu fondu, kde MŽP uvádí, že na podporu z Modernizačního fondu nebudou mít nárok fotovoltaické elektrárny na plochách zemědělského a lesnického půdního fondu. Na druhou stranu však bude podle ministerstva podporována stavba obnovitelných zdrojů na jinak obtížně využitelných místech zasažených průmyslovou a těžební činností. ČTK má dokument k dispozici.
<blockquote>&#8222;Od začátku jsme naše projekty obnovitelných zdrojů připravovali s vizí, že je bude možné umístit primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Je však třeba si uvědomit, že tyto zmíněné plochy jsou součástí zemědělského půdního fondu. Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu, včetně výsypek a podobně, tak je možné prakticky rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou,&#8220; řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. &#8222;V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i dočasné. A pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit,&#8220; sdělil Brabec.
<blockquote>&#8222;Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky,&#8220; dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr.</blockquote>
Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

Energetika v ČR

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

Největší energetická společnost v Evropě, italský Enel, se chystá v příštích deseti letech investovat zhruba 160 miliard eur (4,2 bilionu Kč). Firma se zaměří na projekty šetrnější k životnímu prostředí a urychlí odklon od fosilních paliv, jako je uhlí. Cílem je být zcela bez uhlíkových zdrojů do roku 2050. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Celkem by měla firma v příštích deseti letech zmobilizovat investice za 190 miliard eur (asi pět bilionů Kč), což jí umožní zvýšit zisk a do roku 2030 snížit emise uhlíku o 80 procent. S uhlím chce firma skončit už v roce 2027, což je o tři roky dříve, než plánovala dosud.
Největší energetické firmy v Evropě teď výrazně investují do takzvané čisté energie. Technologický pokrok a přísnější pravidla na ochranu životního prostředí je nutí přehodnotit strategii a více se zaměřit hlavně na ochranu klimatu. To se netýká jen výrobců elektřiny, ale i velkých firem v odvětví těžby ropy a zemního plynu.
Španělský rival Iberdrola tento měsíc uvedl, že do roku 2025 se chystá investovat 75 miliard eur do produkce energie z obnovitelných zdrojů, sítí a maloobchodních aktivit.
<figure id="attachement_2680" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Enel, který má kontrolu nad španělskou energetickou společností Endesa, chce do roku 2030 vynaložit 70 miliard eur do obnovitelných zdrojů energie a jejich kapacitu téměř ztrojnásobit na 120 gigawattů (GW).
<blockquote>&#8222;Jako zcela dominantní hráč v odvětví obnovitelných zdrojů energie máme největší výrobní kapacity v soukromém sektoru,&#8220; prohlásil generální ředitel Enelu Francesco Starace.</blockquote>
Firma očekává, že zisk z hlavních aktivit se do roku 2023 bude zvyšovat tempem pět až šest procent ročně. Zvýší se ale i čisté zadlužení, a to na 57 až 58 miliard eur (1,5 bilionu Kč), jehož prostřednictvím chce firma financovat svůj další růst. Dividendy se pak mají v příštích třech letech zvyšovat tempem sedmi procent ročně.

Společnosti ve světě

Největší evropská energetická společnost Enel chystá masivní investice, urychlí odklon od fosilních paliv

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-green-hydrogen-costs-need-to-fall-over-50-to-be-viable-sampp-global-ratings?fbclid=iwar0primf34cgi_3qsgursfxipoyfotqeienvroglnlfysm_7xbi0tsccrma">Náklady na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů budou muset do roku 2030 klesnout</a>. To je zásadní podmínka, aby se zelený vodík stal konkurenceschopným vůči konvenčním palivům. Náklady musí klesnout o více něž 50 % na 2,0 až 2,5 dolarů/kg (44 až 56 Kč/kg).
Tak radikálního snížení nákladů lze dosáhnout při nákladech na elektřinu ze solárních nebo větrných elektráren ve výši 20 až 30 dolarů/MWh (445 až 667 Kč/MWh). Dále musí poklesnout náklady na elektrolyzéry o 30 až 50 %. To uvádí nová zpráva <a href="https://www.spglobal.com/ratings/en/research/articles/201119-how-hydrogen-can-fuel-the-energy-transition-11740867">How Hydrogen Can Fuel the Energy Transition</a> od S&amp;P Global Ratings.
<blockquote>„Myslíme si, že do roku 2030 je možný prudký pokles nákladů na zelený vodík, jehož snížení bude výsledkem tří faktorů,“ uvádí se ve zprávě.</blockquote>
S vyrovnanými náklady na obnovitelnou energii, které představují až 60 % nákladů na zelený vodík, by pokles ceny o 10 dolarů/MWh (222 Kč/MWh) snížil náklady na zelený vodík o 0,4 až 0,5 dolarů/kg (9 až 11 Kč/kg). Pokles nákladů na elektrolyzér o 250 dolarů/kW (5558 Kč/kW) by snížil náklady na zelený vodík o dalších 0,3 až 0,4 dolarů/kg (7 až 9 Kč/Kg). A konečným faktorem je zvýšení využití elektrolyzérů ze 40 % na 50 %. To by vedlo ke snížení nákladů o dalších 0,2 až 0,3 dolarů/kg (5 až 7 Kč/kg).
<h2>Modrý vs. zelený vodík</h2>
Současná podpora pro <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachycování a skladování uhlíku (CCS)</a> by mohla pomoci vyrábět modrý vodík. Modrý vodík se získává parním reformováním fosilních paliv za současného zachycení vypouštěného oxidu uhličitého technologií CCS.
Modrý vodík je v současné době levnější než zelený vodík. Za předpokladu dostupnosti ropných a plynových ložisek nebo solných jeskyní pro skladování oxidu uhličitého je tato metoda schopna v krátkodobém až střednědobém horizontu dodávat větší objemy.
Podobné zvýšení objemu zelného vodíku je omezeno skutečností, že většina výrobní kapacity obnovitelné energie v příštím desetiletí bude zapotřebí k nahrazení konvenční výroby nebo k pokrytí rostoucí spotřeby elektrické energie.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Energetika v zahraničí

Zelený vodík se stane konkurenceschopným až náklady na výrobu klesnou o více než polovinu

Peníze z takzvaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun, nepůjdou zřejmě použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, například v bývalých uhelných povrchových dolech. ČTK to dnes sdělil Svaz moderní energetiky, který s tím nesouhlasí. Záměr podle něj vyplývá z návrhu ministerstva životního prostředí. Vyjádření ministerstva ČTK shání.
Svaz uvedl, že podobným přístupem se Česko připraví o nejlevnější a nejsnáze dostupná řešení na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Předkladatelé návrhu podle něj nezohlednili, že rekultivovaná území těžby spadají pod zemědělský půdní fond. Z podpory mají být také vyloučeny i nekvalitní plochy s travnatým porostem, které se nehodí pro zemědělskou produkci, upozornil svaz.
Podobnou výtku směřovala ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) také Hospodářská komora, vyplývá z dopisu, který má ČTK k dispozici. Komora poukazuje na to, že obecný programový dokument počítá s využitím peněz z MdF pouze pro střešní fotovoltaiky. „Jsme přesvědčeni, že transformaci regionů po těžbě uhlí je třeba směřovat na využití bezemisních zdrojů energie a jednoznačně tak adresovat využití finančních prostředků Modernizačního fondu také do sanovaných území po těžbě či brownfieldů po průmyslové činnosti k výrobě elektrické energie bezemisním způsobem,“ píše v dopise prezident komory Vladimír Dlouhý.
<blockquote>„Vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě,“ řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
„Nejde o to, že by měly solární elektrárny růst na orné půdě. Tam patří jen v případě, že současně neomezí zemědělskou produkci,“ dodal.
Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací dále upozornily, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách.
<blockquote>„Jde přitom o plochy, které nebude výhodné využívat v rámci zemědělských či lesnických aktivit. Absolutní vyloučení zástavby na půdách, které jsou formálně vedené jako zemědělský půdní fond, považujeme za přežitek. Zejména u půd nižší bonity nepředstavují fotovoltaické elektrárny ohrožení zemědělské půdy,“ řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Zástupci obou svazů uvedli, že proto doporučuji úpravu programového rámce fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na méně úrodných plochách travního porostu. „Umístění fotovoltaických modulů na těchto plochách nezmění jejich charakter užívání. Nadále půjde o travní porosty. Lze je v kombinaci s fotovoltaikou využívat například jako pastevní pozemek nebo květnatou louku pro včely a motýly,“ dodaly.
Zástupci sektoru moderní energetiky naopak vítají, že návrh MdF zavádí podporu takzvané agrivoltaiky, tedy solárních panelů umístěných nad nebo mezi zemědělskými plochami s plodinami. Přesto podle nich i zde existují bariéry, které mohou způsobit, že žádný podobný zdroj elektřiny v ČR nakonec nevznikne.
<blockquote>„Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu,“ uvedl dnes analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prstředí, které mají k dispozici.

Peníze z povolenek zřejmě nepůjdou použít na soláry na brownfieldech

Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind

Větrné elektrárny

Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference <a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a>, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020. Důležitým diskutovaným tématem bude i nastavení Modernizačního fondu, který bude v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje branže.
<h2>Hrozba rozvoje moderní energetiky</h2>
S aktuálním návrhem pravidel však zástupci čisté energetiky zásadně nesouhlasí. Poškodil by prý živnostníky, malé a střední podnikatele, domácnosti i obce. Zvýhodňuje naopak velké energetické společnosti, a potlačuje to rozvoj moderní energetiky v Česku.
Velkou většinu z přibližně 150 až 200 miliard v Modernizačním fondu (MdF) by měli dostat přednostně ČEZ, Křetínského EPH, Tykačův Sev.en a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti.
Vyplývá to z návrhu Obecného programového dokumentu k implementaci Modernizačního fondu, který v Programu č. 2 Nové obnovitelné zdroje energie (RES+) definuje za cílové příjemce podpory „Držitele licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny)”. Výrobci elektřiny, kteří jsou zařazeni do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, si tuto definici vykládají tak, že 100 % alokace bude určeno pouze jim.
Navíc, v sektoru čisté energetiky panují opodstatněné obavy, že tito energetičtí veteráni použijí velmi štědré státní dotace a budou za ně stavět předražené velké fotovoltaické elektrárny a velká akumulační úložiště (baterie). Na takovéto nastavení by doplatili všichni ostatní zájemci o obnovitelné zdroje – občané, živnostníci, malé a střední firmy či obce
<h2>Desítky miliard korun jen pro vyvolené?</h2>
Privilegovaný přístup k desítkám miliard z emisního obchodování už Česko jednou zažilo. V roce 2009 si ČEZ a další velké energetické společnosti prolobovaly v parlamentu formou přílepku k jinému zákonu nárok, že 40 % emisí CO2 nemusí pokrýt nákupem emisních povolenek, a to za podmínky, že uspořené peníze investují do ekologických opatření.
Standardně jsou výnosy z aukcí povolenek příjmem státu, který tak přišel o 70 miliard korun (2010-2019). Šokující je, že více než 85 % tzv. ekologických investic přistálo v uhelné energetice (retrofity uhelných elektráren, teplárna České Budějovice, elektrárna Ledvice).
<blockquote>„Tohle oboje jsme tu už jednou měli. Povolenky takzvaně zdarma, které přihrály energetickým gigantům bezpracné desítky miliard výměnou za jejich investice do ekologizace. Anebo přemrštěná podpora pro velké solární elektrárny. Další podobný skandál by mohl pověst obnovitelných zdrojů nenapravitelně poškodit,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.</blockquote>
<h2>Unikátní diskuze o dotacích</h2>
Program RES+ Modernizačního fondu tak bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největší) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).
Podle Komory OZE však musí model přidělování investiční podpory splňovat tři základní principy: princip otevřenosti všem okruhům příjemců, to aby stát preferoval lokální výrobu z OZE a v případě fotovoltaiky instalace na budovách a okolí před výstavbou ve volné krajině a princip dotační transparentnosti.
O tom jak správně nastavit dotace můžete diskutovat se Štěpánem Chalupou, Alešem Hradeckým  a dalšími experty během konference <a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a>, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020.

Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky?

V jižní Anglii tento měsíc začne výstavba zatím největšího bateriového úložiště ve Velké Británii využívajícího kontejnerové bateriové systémy od společnosti Tesla. Celkem 28 tzv. Megapacků by mělo zahájit provoz v průběhu příštího roku.
Developerská společnost Fotowatio Renewable Ventrures začne v příštích týdnech budovat své druhé velkokapacitní bateriové uložiště <a href="https://www.tesmanian.com/blogs/tesmanian-blog/tesla-megapacks-will-be-used-to-build-the-biggest-battery-project-in-the-uk">o výkonu 34 MW a kapacitě 68 MWh,</a> které se bude nacházet v západním Sussexu v Anglii.
Projekt bude využívat 28 Megapacků od společnosti Tesly, které se skládají z  lithium–iontových bateriových článků. Úložiště bude řízeno systémem Tesly (Autobidder), který umožní obchodování s přebytky v reálném čase a stálý dohled na zařízení. Projekt má být uveden do provozu v průběhu příštího roku.
<blockquote>“ Toto je opravdu významný milník v rozvoji bateriových uložišť na průmyslové úrovni ve Velké Británii, které nevyžadují žádné dotace.  Pomůže nám to k posunu k zelenější ekonomice,” uvedl Peter Kavanagh, CEO Harmony Energy.</blockquote>
Fotowatio spolu s firmou Harmony Energy již od léta v jižní Anglii provozuje bateriové úložiště s výkonem 7,5 MW a kapacitou 15 MWh. Toto zařízení obchoduje s elektrickou energii na velkoobchodních trzích a zároveň poskytuje podpůrné služby přenosové soustavě.
Velká Británie se zavázala k ambiciózním cílům v oblasti rozvoje OZE do roku 2030. Velkokapacitní baterie mají zemi zajisti dostatečný flexibilní výkon pro udržování vyrovnávání výkonové bilance přenosové soustavy.

Ve Velké Británii vznikne zatím největší bateriové úložiště s bateriemi od Tesly

Švédská energetická firma CorPower Ocean vyvíjející technologii pro výrobu energie z vln zahájila v <a href="https://www.offgridenergyindependence.com/articles/22303/ocean-energy-firm-corpower-awarded-ten-year-marine-licence-in-portugal">Atlantském oceánu poblíž portugalského pobřeží nový projekt.</a> Projekt <a href="https://www.corpowerocean.com/projects/partners-projects/">HiWave-5</a> získal desetiletou licenci od portugalského generálního ředitelství pro přírodní zdroje, která poskytuje povolení pro instalaci projektu až do vzdálenosti 19 km od pobřeží Aguçadoura.
Pobřežní zóna Aguçadoura, díky vhodným podmínkám pro mořské obnovitelné zdroje, již v minulosti sloužila pro demonstraci nových technologií. Je zde jíž nainstalována plovoucí větrná elektrárna, která je nyní plně funkční a dodává elektřinu do portugalské sítě.
<blockquote>„CorPower dosáhl v roce 2020 řady milníků a licence je dalším významným krokem vpřed. Toto povolení nám umožňuje zahájit závěrečné fáze naší demonstrační práce v Atlantském oceánu, která otestuje naši novou generaci technologií v nejagresivnějších a nejnáročnějších mořských podmínkách.“ řekl Miguel Silva, ředitel portugalského zastoupení CorPower Ocean.</blockquote>
Společnost vyvíjí systémy pro získávání energie z vln, které pracují v rezonanci s přicházejícími vlnami. Technologie je inspirována principem fungování lidského srdce. Systém má na hladině vody zvedací bójku, která absorbuje energii z kombinovaného rázového a zvedacího pohybu vln. Bójka je připojena k mořskému dnu pomocí napnuté kotevní šňůry. Celý systém je relativně lehký a jeho odolnost proti bouřím je zajištěna pomocí pneumatického přepínacího modulu mezi kotevní šňůrou a bójí.
V srpnu letošního roku firma CorPower oznámila záměr vybudovat v portugalském Viana do Castelo nové výzkumné, vývojové, výrobní a servisní středisko v hodnotě 18,1 milionu dolarů. Hlavním zaměřením portugalského střediska má být právě průkopnický projekt HiWave-5 s pilotní farmou plánovanou v Aguçadoura.
Výzkum na poli využití energie z vln získává v Evropě na významu, v loňském roce zahájily <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tiger-novy-projekt-vyuziti-energie-vln-lamansskem-prulivu-schvalen">Velká Británie a Francie společný projekt TIGER za 46,8 milionů EUR.</a>
Zdroj úvodní fotografie: CorPower Ocean

Švédský projekt pro využití energie z vln obdržel licenci pro výstavbu pilotního systému v Portugalsku

Podle ministra hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je německý zákon stanovující podporu pro obnovitelné zdroje energie zastaralý. Podle ministra trpí několika problémy, které nejsou v souladu s cestou nastolenou pro dosažení energetické transformace, zároveň zhoršuje současnou krizi a je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí. <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-nrw-wirtschaftsminister-pinkwart-fordert-rasches-ende-der-eeg-umlage/26596066.html?ticket=ST-14685165-Knpyo6WnOadKvucKOwYN-ap6">Ministr to uvedl pro německý list Handelsblatt</a>.
Ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Německa, Andreas Pinkwart, bojuje za rychlé ukončení platnosti zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který stanovuje náležitosti ohledně podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu.
<blockquote>„EEG již není užitečný, obtěžuje více, než pomáhá. Měl by to být proto zrušen. Zákon je „asociální, příliš byrokratický, zhoršující krizi, příliš nákladný a méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí,“ uvedl Pinkwart pro Handelsblatt.</blockquote>
Pinkwart představil v pátek návrh usnesení k hlasování ve Spolkové radě (Bundesrat), jejímž cílem je nechat vypršet platnost EEG. Důvodem uvedeným v návrhu je, že EEG nastavuje nesprávné cenové signály, a tím brzdí rozvoj technologického pokroku. Návrh proto vyžaduje „zásadní reformu stávajícího systému financování transformace energetiky“, pokračuje návrh.
<blockquote>„Měli bychom přestat řešit problémy, které EEG vytváří. Nemá smysl pokračovat v nápravách. Měli bychom proto rychle nahradit EEG, zároveň potřebujeme nový systém financování z příjmů z ceny emisí uhlíku a státního rozpočtu. Systém poplatku za OZE má svou dobu již za sebou a ukazuje se, že je překážkou k transformaci energetiky,“ kritizuje Pinkwart.</blockquote>
<h2>Podpora OZE formou přirážky k ceně elektřiny</h2>
EEG, který je v platnosti od roku 2000, zaručuje provozovatelům větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, elektráren na biomasu, geotermálních a vodních elektráren pevné výkupní ceny po dobu 20 let, z nichž některé jsou výrazně vyšší než ceny elektřiny na velkoobchodním trhu.
Rozdíl oproti tržní ceně je přenášen na spotřebitele elektřiny prostřednictvím tzv. EEG přirážky, účtované ke každé spotřebované jednotce elektrické energie. Vysoce energeticky náročné průmyslové podniky a některé další podnikatelské subjekty však mají tento poplatek snížen, ve snaze udržet tyto podniky konkurenceschopné.
<figure id="attachment_89724" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg"><img class="size-full wp-image-89724" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-725x388.jpg 725w" alt="" width="769" height="412" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výše příspěvku na podporu OZE v Německu v jednotlivých letech. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
EEG přirážka ke každé spotřebované kWh letos přidá 6,756 eurocentů, to je více než cena samotné silové elektřiny, která <a href="https://www.eex.com/en/market-data/power/futures">aktuálně dosahuje hodnoty okolo 4 eurocentů/kWh</a>. Podpora OZE se tak stala významnou nákladovou položkou v celkové ceně za elektřinu. Celkově náklady na financování EEG dosahují přibližně 25 miliard eur ročně.
V nadcházejícím roce<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl"> bude EEG přirážka poprvé zastropována</a>, a to na hodnotě 6,5 eurocentu/kWh. Zbylá část financí nezbytných pro podporu OZE bude hrazena ze státního rozpočtu a za využití příjmů z poplatků za emise CO2 v odvětví vytápění a dopravy. <a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf">Dle výpočtů provozovatelů přenosové soustavy</a> by bez zastropování přirážka pro rok 2021 stoupla na 9,65 eurocentů/kWh, což by představovalo meziroční nárůst o téměř 43 %.
Podle Pinkwarta je právě příspěvek na podporu OZE jedním z důvodů, proč v některých oblastech není elektřina využívána ve větší míře. Jedním z příkladů je například výroba zeleného vodíku, ke které je zapotřebí velké množství elektřiny a na kterou Německo vsází ve své energetické transformaci.
<blockquote>„[EEG přirážka] nám brání na cestě ke klimatické neutralitě tím, že zbytečně prodražuje používání elektřiny v odvětvích, jako je vytápění a doprava, a ztěžuje provádění národní vodíkové strategie,“ dodává Pinkwarta.</blockquote>
<h2>Problémy současného systému podpory OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<blockquote>„V následujících letech budeme stále potřebovat pobídky pro rozvoj OZE. Tyto pobídky lze určit prostřednictvím aukcí a měly by být poté financovány ze státního rozpočtu a z příjmu ze zpoplatnění CO2,“ uvedl Pinkwart.</blockquote>
Jeden ze systematických problémů nastavení podpory v rámci EEG se projevil zvláště výrazně v průběhu koronavirové krize. Během krize společnostem hrozilo, že v důsledku klesající spotřeby energie klesne jejich spotřeba pod prahové hodnoty, které rozhodují pro udělení určitých výjimek z nutnosti platit EEG příspěvek. Jinými slovy, pokud společnosti spotřebují méně elektřiny, hrozí jim nutnost hradit plnou výši EEG přirážky. Společnosti se tak dostaly do situace, kdy uměle spotřebovávaly více elektřiny, než bylo nezbytně nutné.
<blockquote>„[Platba plné výše EEG přirážky] může ohrozit samotnou existenci středně velkých průmyslových společností. EEG tak vyvolává plýtvání elektřinou,“ varoval Pinkwart.</blockquote>
Dalším problémem je platba EEG přirážky i při spotřebě elektřiny z vlastních OZE, a to jak pro podniky, tak i pro fyzické osoby. Za každou spotřebovanou jednotku elektřiny například z vlastních fotovoltaických panelů na střeše rodinného domu musí být odvedena plná výše EEG přirážky.
<blockquote>„Má to charakter trestu. Politici by měli mít zájem na tom, aby společnosti samy vyráběly elektřinu z obnovitelných zdrojů a používaly ji pro své procesy. Měli bychom proces transformace uvítat a nikoli jej zatěžovat,“ tvrdí Pinkwart.</blockquote>
<h2>Ministr získal ve svých výrocích podporu například šéfa odborového svazu IG-BCE</h2>
<figure id="attachment_89725" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1440px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg"><img class="size-full wp-image-89725" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg 1440w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-800x450.jpg 800w" alt="" width="1440" height="810" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Michael Vassiliadis, předseda odborového svazu IG-BCE. Zdroj: IG-BCE, Helge Krückeberg</figcaption></figure>
Ministra hospodářství NRW podpořil mimo jiné šéf odborového svazu IG-BCE Michael Vassiliadis. Na cestě ke klimatické neutralitě je dle něj zapotřebí velké množství zelené elektřiny za konkurenceschopné ceny.
<blockquote>„Musíme osvobodit cenu elektřiny pro průmysl od všech jejích daní a poplatků. Zákon o obnovitelných zdrojích energie byl kdysi užitečný, ale nyní již není vhodný,“ uvedl Vassiliadis pro Handelsblatt.</blockquote>
EEG vyžaduje mnoho kompenzačních a pomocných mechanismů. Takto to podle něj nemůže dále fungovat. Šéf IG-BCE požaduje koncept konkurenceschopné evropské ceny průmyslové elektřiny.
<blockquote>„Pokud bude tento koncept existovat, mohou společnosti investovat do klimaticky neutrálních technologií samy a mohou také nést provozní náklady,“ dodal Vassiliadis.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Equinor