Stát by mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám. Je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do financování bylo příliš drahé. Po dnešním jednání tripartity to uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mohlo snížit výkupní ceny energie. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ.
Míra státního financování stavby je podle Havlíčka závislá na vyhodnocení, jaký dopad bude mít financování ze strany ČEZ. O tom by měl rozhodnout znalecký posudek a také chování investora. &#8222;Za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, tak je stát připraven financovat stavbu ze 100 procent,&#8220; uvedl ministr. Stát by v takovém případě mohl mít nižší úrokovou sazbu. Postup ovšem bude závislý i na schválení ze strany EU.
Zástupci zaměstnavatelských svazů a odborů po jednání tripartity uvedli, že žádají vládu, aby pokračovala v přípravách tendru. Zároveň nechtějí redukovat počet uchazečů. Podle nich by to výstavbu prodražilo a následně i zvýšilo ceny energie. Odpoledne bude následovat jednání představitelů vlády a ČEZ s předsedy sněmovních politických stran.
<blockquote>&#8222;Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,&#8220; řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.</blockquote>
Brzké vyhlášení tendru podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zdůraznil potřebu energetického mixu v zemi a varoval před možnými výpadky energie v budoucnu. Podobně se dnes vyjádřila také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.
Odbory a zaměstnavatelé zároveň nechtějí, aby vláda v úvodu tendru vylučovala některého z uchazečů o stavbu. &#8222;Čím větší počet zájemců, tím nižší bude cena,&#8220; podotkl Hanák. Náklady na stavbu nového jaderného zdroje se podle něj promítnou také do následných cen energie. Případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení dlouhodobě kritizuje část opozice. Podle ní by byly bezpečnostní hrozbou.
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něho mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni.
Možnost, že by stát financoval stavbu zcela, kritizují ekologické organizace. &#8222;ČEZ si pro stavbu reaktoru v Dukovanech chystá ve spolupráci s vládou podmínky all inclusive. Stoprocentní výhodná půjčka od vlády, šedesátiletá smlouva o odkupu veškeré elektřiny za zvýhodněnou cenu, a kdyby se přeci jen něco nepovedlo, přeprodej rozběhnutého projektu státu,&#8220; uvedl dnes Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala by tato nová myšlenka zmenšila jeden problém, a to, že ČEZ je ze 30 procent vlastněn minoritními akcionáři s různými názory. &#8222;Na druhou stranu případná kompletní výstavba v režii státu by ještě více omezila veřejnou kontrolu nad tak značným rozpočtem,&#8220; uvedl. Dodal, že nadále platí, že se nejprve má diskutovat, zda je nový blok vůbec potřeba.

Porovnání nákladů na stavbu nových jaderných bloků ve světě z poslední doby
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Dodavatel</td>
<td valign="middle">Projekt</td>
<td valign="middle">Země výstavby</td>
<td valign="middle">Náklady investora na kW instalovaného výkonu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">CGN</td>
<td valign="middle">Karachi 2,3</td>
<td valign="middle">Pákistán</td>
<td valign="middle">3500 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">EdF/AREVA &#8211; Siemens</td>
<td valign="middle">Olkiluoto 3</td>
<td valign="middle">Finsko</td>
<td valign="middle">5500 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">EdF/AREVA &#8211; Siemens</td>
<td valign="middle">Flamanville 3</td>
<td valign="middle">Francie</td>
<td valign="middle">7200 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">EdF/AREVA &#8211; Siemens</td>
<td valign="middle">Hinkley Point C</td>
<td valign="middle">Británie</td>
<td valign="middle">7800 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">KHNP/KEPCO</td>
<td valign="middle">Shin Kori 4</td>
<td valign="middle">Korea</td>
<td valign="middle">2500 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">KHNP/KEPCO</td>
<td valign="middle">Barakah 1</td>
<td valign="middle">SAE</td>
<td valign="middle">3400 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rosatom</td>
<td valign="middle">Leningrad II-2</td>
<td valign="middle">Rusko</td>
<td valign="middle">2200 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rosatom</td>
<td valign="middle">Akkuyu 1</td>
<td valign="middle">Turecko</td>
<td valign="middle">4800 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rosatom</td>
<td valign="middle">Paks 5,6</td>
<td valign="middle">Maďarsko</td>
<td valign="middle">5000 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rosatom</td>
<td valign="middle">Hanhikivi</td>
<td valign="middle">Finsko</td>
<td valign="middle">5500 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Westinghouse</td>
<td valign="middle">Vogtle 3</td>
<td valign="middle">USA</td>
<td valign="middle">10.400 eur/kW</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Výběrové řízení 2014</td>
<td valign="middle">JE Temelín 3,4</td>
<td valign="middle">ČR</td>
<td valign="middle">4300 eur/kW</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČEZ

Energetika v ČR

Stát by mohl stavbu Dukovan financovat sám, uvedl Havlíček

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/gas-denied-transition-fuel-status-in-eu-green-finance-rules/">Podle nedávného prohlášení</a> prezidenta Evropské investiční banky (EIB), Wernera Hoyera, musí Evropa uznat, že její budoucnost není dále spjata s fosilními palivy. V tomto případě není výjimkou ani zemní plyn, na který se často pohlíží jako přechodné řešení pro náhradu uhlí.
<h2>Budoucnost zemního plyn u EIB</h2>
Zemní plyn má dle klimatického plánu EIB u banky omezenou podporu. Podle pravidel banky jsou nyní podporovány jen ty elektrárny na zemní plyn, které produkují méně než 250 g CO₂ na 1 kWh vyrobené elektřiny. Koncem roku 2021 se ovšem <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">má ukončit</a> financování všech elektráren spalujících fosilní paliva.
<blockquote>„Mírně řečeno, plyn skončil,“ pronesl prezident EIB, Werner Hoyer, při prezentaci výsledků EIB za loňský rok konané 20. ledna.</blockquote>
Představitelé EIB dále vysvětlili, že k 1. 1. 2021 banka skončila s financováním velkých projektů zaměřených na výrobu tepla, při kterých se využije jako paliva zemní plyn, uhlí nebo rašelina, dále pak s projekty na těžbu ropy a plynu a také s financováním projektů plynárenské infrastruktury.
Místo toho se má banka podle svého <a href="https://www.eib.org/attachments/thematic/eib_group_climate_bank_roadmap_en.pdf">plánu</a> orientovat na projekty zaměřené na zvýšení energetické účinnosti, obnovitelné zdroje energie, zelené inovace a výzkum. Do roku 2030 plánuje na zelené projekty EIB uvolnit 1 bilion EUR.
Plán banky rovněž nastiňuje podporu vodíku, a to jak zeleného, tak i modrého. Zelený vodík je produkován pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, modrý pak z fosilních, ale za využití technologie na zachytávání uhlíku.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu nemůže počkat až skončí pandemie. COVID krize není důvodem, aby se přestaly řešit výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, kterým lidstvo čelí,“ řekl Hoyer s tím, že se podíl financování environmentálních projektů EIB během krize navýšil z 34 % na 40 % z celkového objemu. Cílem je pak 50% podíl.</blockquote>
<h2>Zemní plyn a Evropská Komise</h2>
V minulém roce se Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">nechal slyšet</a>, že zemní plyn bude v některých odvětvích pravděpodobně nezbytný při přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům.
Draft dokumentu týkající se prováděcích předpisů pro udržitelné financování, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/gas-denied-transition-fuel-status-in-eu-green-finance-rules/">jak jej zveřejnila Komise 20. listopadu loňského roku</a>, a podle kterého se musí elektrárny spalující zemní plyn dostat se svými emisemi CO₂ pod 100 g na 1 kWh, aby splnily definici „udržitelné“ investice, se ovšem setkal s odporem. Tento limit je totiž tak nízký, že by jej pravděpodobně nesplnila žádná paroplynová elektrárna. Limit 100 g CO₂ na 1 kWh by rovněž zabránil paroplynovým elektrárnám dostat přívlastek „přechodná“ technologie. Prováděcí předpisy k taxonomii udržitelného financování i proto dosud <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/brussels-postponed-green-finance-rules-after-10-eu-states-wielded-veto/">nebyly zveřejněny</a>.
Plynárenskou infrastrukturu <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-navrhuje-vyloucit-infrastrukturu-zemni-plyn-unijniho-financovani">navrhla</a> v prosinci loňského roku Evropská komise vyřadit z unijního financování. Důvodem je, že se dle Komise zabezpečenost dodávek zemního plynu výrazně zlepšila, a proto není zapotřebí další podpory. Místo toho navrhuje, aby se EU zaměřila na vodík.

Evropská Unie

Prezident Evropské investiční banky: Plyn skončil

Zástupci tripartity žádají vládu, aby pokračovala v přípravách tendru na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Zároveň nechtějí redukovat počet uchazečů, podle nich by to výstavbu prodražilo a následně i zvýšilo ceny energie. Po dnešním jednání tripartity to uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Odpoledne bude následovat jednání o projektu představitelů s předsedy sněmovních politických stran.
Možnost odkladu kvůli blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny Svaz průmyslu a dopravy odmítá. Považoval by ho za nezodpovědný hazard. Upozorňuje na to, že vláda nesmí ohrozit energetickou soběstačnost a bezpečnost země. &#8222;Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,&#8220; řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Brzké vyhlášení tendru podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zdůraznil potřebu energetického mixu v zemi a varoval před možnými výpadky energie v budoucnu.
Členové tripartity zároveň nechtějí, aby vláda v úvodu tendru vylučovala některého z uchazečů o stavbu. &#8222;Čím větší počet zájemců, tím nižší bude cena,&#8220; podotkl Hanák. Náklady na stavbu nového jaderného zdroje se podle něj promítnou také do následných cen energie. Případné bezpečnostní hrozby by stát podle tripartity měl zohlednit až v průběhu nebo na konci soutěže.
Část opozice dlouhodobě kritizuje případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení. Podle ní by byly bezpečnostní hrozbou.
Dnešní schůzky se zúčastnil i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Souhlasil s rychlým spuštěním výběrového řízení a také zachováním širokého portfolia zájemců.
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něj mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci loňského července. Havlíček a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022.
sip rot

Jaderné elektrárny

Tripartita chce rychlý tendr k Dukovanům a všechny uchazeče

Na stojanech Skupiny ČEZ pro dobíjení e-aut v jižních Čechách loni vzrostly odběry meziročně o víc než 70 procent na 63.263 kilowatthodin (kWh). V kraji provozuje ČEZ deset veřejných dobíjecích stanic, všechny rychlodobíjecí, zatímco v roce 2019 to byly tři stojany, u nichž řidiči odebrali 37.003 kWh. Elektroauta loni v jižních Čechách nejčastěji dobíjela u písecké prodejny McDonald’s a čerpací stanice Benzina v českobudějovické Nádražní ulici. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámil temelínský mluvčí Marek Sviták.
Skupina ČEZ provozuje největší síť veřejných dobíjecích stanic v ČR s více než 270 stojany, z toho je přes 200 rychlodobíjecích. Loni do baterií elektromobilů dodaly 2,44 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziroční nárůst je o víc než 24 procent.
<blockquote>&#8222;Loňský rok byl specifický, přesto jsme zvládli postavit o 62 procent více stanic než v roce 2019. Odhadujeme také, že polovina z tří tisíc loni nově registrovaných elektromobilů pravidelně odebírá energii u nás. Letos bychom navzdory pokračující pandemii chtěli udržet loňské tempo výstavby nových stanic,&#8220; uvedl manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík.</blockquote>
Do pěti let chce ČEZ ztrojnásobit výkon stanic na 50.000 kilowattů (kW).
V jižních Čechách se dají elektromobily dobíjet kromě Českých Budějovic a Písku také v Prachaticích, Soběslavi, Třeboni a ve Vimperku. Loni stoupl v kraji i počet dobíjení; zatímco v roce 2019 využili řidiči stojany ČEZ v 2468 případech, loni ve 4793 případech.
V Česku je registrováno přes 5000 elektromobilů, loni jich přibylo 3306. Skupina ČEZ rozvíjí elektromobilitu od roku 2009. Na českém trhu dobíjecích stojanů drží zhruba padesátiprocentní podíl. Celkový instalovaný výkon jejích dobíjecích bodů činí 17.800 kW, což je srovnatelné se středně velkou vodní elektrárnou, jež zásobuje město s 50.000 obyvateli. Asi 80 procent dobíjecí sítě ČEZ tvoří rychlodobíjecí stanice s výkonem 50 kW.

Elektromobilita

U dobíjecích stanic ČEZ na jihu Čech stoupl loni odběr o 70 procent

Plánovaná elektrárna Ostroleka C, která by měla být vybudována na severovýchodě Polska, by měla nakupovat zemní plyn v podobě LNG přes terminál v Litvě. Země zatím nejsou přímo propojeny žádným plynovodem, avšak to by se do dvou let mělo změnit. Nový blok v elektrárně Ostroleka měl původně spalovat uhlí, později však byl projekt přehodnocen s tím, že místo uhlí by měl být využíván zemní plyn.
Polsko je v současné době zemí s největším podílem uhelných elektráren na výrobě elektřiny v Evropské unii, přičemž v posledních letech se stále diskutovaly projekty na výstavbu nových uhelných bloků. Jedním z nich měla být i elektrárna Ostroleka C s instalovaným výkonem 1 GW.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/vystavba-polske-elektrarny-ostroleka-byla-pozastavena-misto-uhli-mozna-bude-spalovat-plyn" target="_blank" rel="noopener">Na začátku loňského roku nicméně polské společnosti Energa a Enea projekt pozastavily</a>. Důvodem byly potíže s financováním i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv příprava výstavby nového bloku již začala.
Projekt později převzala polostátní petrochemická společnost PKN Orlen, která již dříve uvedla, že do elektrárny bude investovat prostředky pouze v případě, že bude spalovat místo uhlí plyn. Na konci loňského roku poté společnost uzavřela s polskou polostátní energetickou společností PGNiG dohodu, na jejímž základě by měly společně vybudovat plynový zdroj o výkonu 750 MW do roku 2024.
<h1>Plyn pro elektrárny by měl proudit z Litvy, plynovod však zatím chybí</h1>
Polsko v posledních letech diverzifikuje dodávky zemního plynu, přičemž stále větší pozornost věnuje dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). <a href="https://www.reuters.com/article/poland-gas-idUSL1N2JW1I5" target="_blank" rel="noopener">Nyní se zdá, že by zkapalněný zemní plyn měl skrz litevský importní terminál Klaipėda zásobovat i plánovanou elektrárnu</a>.
<blockquote>„Podle plánů, elektrárna bude nakupovat plyn skrz terminál Klaipėda. Tím využije třetinu jeho kapacity,“ uvedl podle agentury Reuters během schůze parlamentní komise Dainius Kreivys, litevský ministr energetiky.</blockquote>
Společnost Klaipėdos Nafta, která LNG terminál provozuje, se nicméně k této informaci agentuře Reuters nevyjádřila.
V současné době nicméně plynárenské soustavy Polska a Litvy nejsou přímo propojeny. To by se však mělo do dvou let změnit, jelikož země má do roku 2022 propojit nový plynovod. Jeho výstavba byla zahájena na začátku loňského roku a přinejmenším litevská část <a href="https://ec.europa.eu/inea/en/news-events/newsroom/gas-interconnector-poland-lithuania-works-progress" target="_blank" rel="noopener">měla být ke konci loňského roku dokončena z přibližně 60 %</a>.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Ostroleka na severovýchodě Polska. Zdroj: Energa

Elektrárny v Evropě

Plánovaná polská elektrárna Ostroleka C by měla odebírat plyn skrz litevský LNG terminál

Výměna dosluhujících ochranných a ovládacích terminálů atypické rozvodny, nutnost zvýšit přesnost měření instalovaných senzorů a integrace digitálních řešení. To byly, kromě dalších, hlavní požadavky společnosti EG.D v projektu modernizace rozvodny R22 kV Bahňák, na které se podílela společnost Hitachi ABB Power Grids.  
Rozvodna R22 kV Bahňák v areálu firmy Toma Otrokovice, a.s. byla dostavěna v roce 1970. Venkovní část tvoří technologie rozvodny 110 kV s VVN/VN transformátory, ve vnitřní části je pak kromě společných provozů vnitřní rozvodna 22 kV, zcela atypicky vybavená sensory měření. Právě tato konfigurace proměnila tento projekt v ojedinělou akci – ve společnosti EG.D  nikde jinde sensory v rozvodně využity nejsou.
Výše zmíněná rozvodna prošla v roce 1999 rekonstrukcí, v jejímž rámci byl instalován GIS (plynem izolovaný) rozváděč 22 kV. Právě při této rekonstrukci byla nasazena technologie senzorů pro zpracování měření napětí a proudu. Po 20 letech provozu nastala potřeba vyměnit dožité ovládací a ochranné terminály rozváděče za moderní terminály s komunikačním protokolem IEC 61850.
<figure id="attachment_92186" class="wp-caption alignleft" style="width: 1213px;"><img class="size-full wp-image-92186" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640.png 1213w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-512x289.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-768x434.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-1024x578.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-725x409.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-800x452.png 800w" alt="Atypická rozvodna Bahňák má díky Hitachi ABB Power Grids unikátní systém chránění a řízení" width="1213" height="685" /><figcaption class="wp-caption-text">Atypická rozvodna Bahňák má díky Hitachi ABB Power Grids unikátní systém chránění a řízení</figcaption></figure>
Hlavním cílem byla nejen revitalizace ochran, ale i fakt, že moderní ochranné terminály bylo třeba připojit na stávající měřicí technologii. U senzorů proudu bylo třeba provést kalibraci a výpočet nových korekčních faktorů s cílem zvýšit přesnost naměřených hodnot na 1% a tím i spolehlivost provozu rozvodny. U senzorů napětí byla situace složitější. Cíl zvýšit přesnost měření znamenal doplnit pole měření, které bylo vybaveno konvenčními přístrojovými transformátory.
<blockquote>„Vhodné řešení jsme hledali více než dva roky a nalezli jsme ho s příchodem nových ochran typu REX 640,” uvedl Martin Fabián, vedoucí oddělení Správy ochran a automatik společnosti EG.D, a.s. „Rozhodli jsme se také otestovat novou technologii, digitální sběrnici, která nám umožňovala provádět měření polí digitálně a nechali jsme si od společnosti Hitachi ABB Power Grids zpracovat nabídku.”</blockquote>
Díky využití digitální sběrnice pro měření napětí se podařilo dosáhnout požadované přesnosti měření, při minimalizaci finančních nákladů, jelikož nebylo nutné senzory napětí nahradit ve všech polích. Pro zajištění spolehlivosti měřených hodnot bylo třeba vytvořit speciální topologii komunikační sítě. V tomto ohledu se obě strany musely vypořádat s návrhem náročného řešení a následnou realizací.
<blockquote>„EG.D se společně s námi vydal unikátní cestou tak, abychom zachovali stávající primární technologii a modernizovali pouze systém chránění a řízení. Jednak to pro zákazníka znamenalo výrazně nižší investici oproti kompletní rekonstrukci rozvodny a zároveň došlo k daleko menšímu provoznímu omezení během uvádění do provozu,“ dodal Jakub Schwarz, ředitel realizace Hitachi ABB Power Grids.</blockquote>
Další kroky po podepsání smlouvy následovaly v nezvykle rychlém sledu. „Zatímco obvyklý proces zahrnuje zhruba roční přípravu projektu – výběr hlavního dodavatele, subdodavatele a následně realizaci zakázky, v tomto případě se vše zvládlo během pouhého půl roku,“ přidal Jakub Schwarz.
„Projekt tohoto typu a rozsahu se samozřejmě nevyhnul ani nejrůznějším výzvám, ať už technickým nebo organizačním. Mezi hlavní patřila situace a vývoj pandemie COVID-19, vyžadující velké nasazení všech zúčastněných stran. V této souvislosti velice oceňuji přístup celého týmu Hitachi ABB Power Grids, který se velmi poctivě a aktivně snažil tyto komplikace vyřešit,“ uvedl Martin Fabián.

Elektřina

Hitachi ABB Power Grids realizovala pro EG.D unikátní modernizaci chránění rozvodny

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/entso-e-incident-8-ledna-neohrozil-bezpecnost-provozu-dodavky-byly-preruseny-malou-cast-odberatelu#comments">své první zprávě</a> popisující  události, které v soustavě nastaly po jejím rozpadu, nyní <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/26/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-2nd-update/">přichází s druhou zprávou, která se zaměřuje na příčinu události</a>.
Analýza posloupnosti událostí dospěla k závěru, že počáteční událostí bylo ve 14:04:25,9 SEČ vypnutí 400kV propojení přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo nadproudovou ochranou. To mělo za následek oddělení dvou přípojnic v rozvodně Ernestinovo, které následně oddělilo severozápadní a jihovýchodní tok elektrické energie v této rozvodně.
Jak je znázorněno na obrázku níže, vedení připojující Ernestinovo na západě k Zerjavinci (Chorvatsko) a severozápadě k Pecs (Maďarsko) zůstala připojena k jedné přípojnici, zatímco vedení připojující rozvodnu jihovýchodě k Ugljevik (Bosna a Hercegovina) a Sremska Mitrovica (Srbsko), zůstala připojena k druhé přípojnici.
<figure id="attachment_92195" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1860px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg"><img class="size-full wp-image-92195" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg 1860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-512x213.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-768x320.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-1024x427.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-725x302.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-800x333.jpg 800w" alt="" width="1860" height="775" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Oddělení dvou přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Oddělení toků v rozvodně Ernestinovo vedlo k přesunu toků elektrické energie na sousední vedení, která byla následně přetížena. Ve 14:04:48,9 se z důvodu nadproudové ochrany odepnulo vedení Subotica – Novi Sad v Srbsku. Poté následovalo odepnutí linek distanční ochranou, jak je znázorněno na obrázku níže, což nakonec ve 14:05:08,6 vedlo k rozdělení systému na dvě části.
<figure id="attachment_92196" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1860px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg"><img class="size-full wp-image-92196" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg 1860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-512x216.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-768x324.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-1024x432.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-725x306.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-800x337.jpg 800w" alt="" width="1860" height="784" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vypnutí dalších prvků přenosové soustavy po oddělení dvou přípojnic v rozvodně Ernestinovo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Oddělení systému mělo za následek deficit výkonu ve výši přibližně -6,3 GW, a tedy pokles frekvence, v severozápadní oblasti a přebytek výkonu, přibližně +6,3 GW, a tedy nárůst frekvence v jihovýchodní oblasti.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti, byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho byla ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření, včetně snížení výkonu výroby, např. automatické odpojení 975MW zdroje v Turecku v 14:04:57. V důsledku toho se ve 14:29 frekvence v jihovýchodní oblasti vrátila na 50,2 Hz
Mezi 14:30 SEČ a 15:06 SEČ frekvence v jihovýchodní oblasti kolísala mezi 49,9 Hz a 50,2 Hz kvůli poměrně malé rozloze oblasti, kde bylo odpojeno také několik výrobních jednotek. V severozápadní oblasti vzhledem k její poměrně velké velikosti kolísala frekvence mnohem méně a zůstala blízko nominální hodnoty. Chování frekvence je předmětem dalšího podrobného zkoumání.
<figure id="attachment_92194" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2481px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg"><img class="size-full wp-image-92194" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg 2481w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-512x268.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-768x402.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-1024x537.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-725x380.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-800x419.jpg 800w" alt="" width="2481" height="1300" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021 po celou dobu trvání incidentu. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
K opětovnému spojení obou oddělených oblastí do jedné synchronní oblasti došlo v 15:07:31,6 SEČ.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
Úvodní fotografie: Energetický dispečink ČEPS. Zdroj: ČEPS

Přenos elektřiny

ENTSO-E: Incident z 8. ledna měl počátek v chorvatské rozvodně

Brusel 26. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Dosud největší společný projekt výroby baterií financovaný dvanácti zeměmi Evropské unie získal svolení Evropské komise (EK). Unijní exekutiva dospěla k závěru, že veřejné investice v celkovém objemu 2,9 miliardy eur (755 miliard Kč) neporušují pravidla pro státní podporu firem. Oznámila to dnes místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Do projektu, který má mimo jiné snížit závislost Evropy na dovozu z Číny, se zapojí desítky podniků včetně Tesly, BMW či Fiat Chrysler.
Ve snaze o ekologicky šetrnější průmysl a dopravu komise v roce 2017 rozhodla podpořit spojování států a soukromých firem při velkovýrobě baterií pod hlavičkou Evropské bateriové aliance. V době rychle rostoucí poptávky po článcích do elektromobilů či dalších strojů poháněných elektřinou se následně 12 zemí včetně Německa, Francie, Itálie, Polska či Slovenska dohodlo na společném podniku. Jeho cílem je přilákat až devět miliard eur soukromých investic. Podmínkou úspěšného rozjezdu projektu bylo, že ho schválí komise, která zjišťovala, zda projekt nepoškodí konkurenční prostředí.
<blockquote>&#8222;Tento projekt je příkladem, jak může ochrana hospodářské soutěže fungovat ruku v ruce s inovacemi a konkurenceschopností. Když umožní průlomové inovace a přitom zajistí, aby se k přilákání soukromých investic využily omezené veřejné zdroje a minimalizovalo narušení konkurence,&#8220; uvedla Vestagerová.</blockquote>
<figure id="attachement_15701" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Daimler-battery-2.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Daimler-battery-2.jpg" alt="Akumulátory společnosti Daimler, které jsou využívány například ve elektromobilech Smart. Zdroj: Mercedes-Benz" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
EU podle ní schvaluje takto velký projekt i proto, že pro jednotlivé státy či firmy by podobně inovativní podnik mohl být velmi riskantní.
Na podporu od států podílejících se na projektu mají podle komise nárok čtyři desítky zapojených firem, od začínajících podniků po velké automobilky či výrobce baterií. Vedle zmíněných společností k nim patří například VARTA, Solvay či Borealis. Projekt by měl fungovat do roku 2028 a podílet se na něm mají i výzkumné instituce či univerzity.

Akumulace energie

EU schválila bateriovou alianci. Na výrobě baterií bude spolupracovat 12 zemí

OPEC+ v prvním kvartálu roku 2020 omezil produkci ropy. Poptávka po ropě se kvůli pandemii koronaviru během roku snížila o 9 milionů barelů ropy denně. Jedná se o největší roční pokles, jaký byl kdy zaznamenán. Podle zahraničního serveru <a href="https://about.bnef.com/blog/oil-markets-in-2021-things-can-only-get-better/">Bloomberg NEF</a> (BNEF) se ovšem situace v roce 2021 zlepší. BNEF ovšem dodává, že takto významný pokles spotřeby bude mít na trh dlouhodobé dopady. 
V prvním kvartálu roku 2020 OPEC+ výrazně omezil svou <a href="https://oenergetice.cz/ropa/tezba-opec-klesla-v-unoru-nejnize-za-vice-nez-deset-let">těžbu ropy</a>. Nicméně navzdory nižším dodávkám došlo v důsledku pandemie <a href="https://oenergetice.cz/ropa/iea-zhorseni-pandemie-zpomali-oziveni-poptavky-po-rope">koronaviru</a> k velkým propadům ceny ropy.  Poptávka po ropě se během loňského roku snížila o 9 milionů barelů ropy denně (b/d).
<a href="https://www.reuters.com/article/us-oil-exploration-cuts-idUSKBN29U00V">Podle dat konzultační společnosti Rystad Energy</a> bylo v loňském roce pěti největším západním energetickým firmám vydáno rekordně málo licencí k průzkumu potenciálních těžebních ložisek. Firmy Exxon Mobil, Royal Dutch Shell a Total kromě poklesu licencí zaznamenaly také snížení výdajů.
Zahraniční server BNEF ovšem očekává, že se v roce 2021 trh s ropou částečně vzpamatuje a dojde k nárůstu poptávky o 4,7 milionů b/d. Zároveň ovšem BNEF dodává, že dlouhodobý a významný pokles spotřeby ropy bude mít na trh dlouhodobé dopady.
<h2>Producenti v USA budou v 2021 spíše splácet dluhy než investovat</h2>
Podle BNEF se status tzv. swing producenta přesune z USA s břidlicovou ropou zpět k OPEC+. S propadem cen ropy v 2020 se propadla také těžba ropy v hlavních břidlicových ložiscích USA – meziročně o 16 % ve srovnání s průměrným meziročním růstem o 22 % v letech 2017-2019. Američtí producenti se nechali slyšet, že se proto v roce 2021 soustředí především na snižování dluhů než na investování. Z toho důvodu lze očekávat, že těžba břidlicové ropy by v 2021 zůstala na stejné úrovni, případně velice mírně vzrostla.
<figure id="attachment_92147" class="wp-caption aligncenter" style="width: 659px;"><img class="size-full wp-image-92147" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/odhad-těžby-US-shale.png" sizes="(max-width: 659px) 100vw, 659px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/odhad-těžby-US-shale.png 659w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/odhad-těžby-US-shale-512x287.png 512w" alt="" width="659" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Odhad těžby břidlicové ropy v USA v závislosti na ceně ropy v roce 2021. Zdroj: Bloomberg NEF</figcaption></figure>
Na <a href="https://oenergetice.cz/ropa/reuters-opec-se-dohodl-unorove-a-breznove-tezbe">lednovém setkání OPEC+</a> se Saúdská Arábie zavázala k dalšímu snížení produkce o 1 milion b/d v únoru a březnu. Saúdská Arábie by tak vyrovnala navýšení těžby jiných členů kartelu. Pokud by svůj slib dodržela, na trhu s ropou by podle BNEF mohla být v Q1 2021 nedostatečná nabídka.

Rychlé zprávy

BNEF: Spotřeba ropy v roce 2021 poroste. Koronavirová krize však bude mít dlouhodobé dopady

Finální rozhodnutí o podobě tendru na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny na středečním jednání předsedů sněmovních politických stran nepadne. Řešit se budou ekonomické a bezpečnostní otázky plánované zakázky, cílem je tendr neoddalovat. ČTK to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Část opozice dlouhodobě kritizuje případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení.
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něj mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
<blockquote>&#8222;Ve středu to není o rozhodnutí, ale o diskusi nad variantami ekonomického a bezpečnostního charakteru, což nelze oddělit. Všichni účastníci mají podklady týkající se všech podobných projektů ve světě, kde se popisují konsorcia, ceny, technologie. Cílem je tendr neoddalovat. ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu, kteří jsou hlavními odpovědnými za zadávací dokumentaci, by následně měly zadávací dokumentaci definitivně zkompletovat,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
<figure id="attachement_17122" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby, byla připravena vypsat tendr do konce loňského roku.
Po jednání Stálého výboru pro jadernou energetiku na začátku prosince ale Havlíček uvedl, že nejdříve se uskuteční jednání šéfů stran, protože jde o projekt daleko přesahující jedno volební období. &#8222;Přítomen budu rovněž já, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl,&#8220; řekl dnes ČTK ministr.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci loňského července. Havlíček a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.