Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Na konci září se Německo dozví oblasti, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno konečné úložiště jaderného odpadu. Možná až miliony lidí tak budou vědět, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Ačkoli politici slibují transparentní výběrový proces pod vedením odborníků, média si nejsou vůbec jistá, že se řízení obejde bez vášní a protestů. Definitivní rozhodnutí se předpokládá do roku 2031, se spuštěním provozu pak v roce 2050.
Hledání toho správného místa, které bude bezpečné pro jaderný odpad a které němečtí politici označovali za úkol tisíciletí, začalo oficiálně před třemi lety v září. Vláda se po předchozích zkušenostech ze severoněmeckého Gorlebenu, který mělo původně konečné úložiště být, chce vyvarovat protestů a obvinění, že z výběru vyloučila veřejnost.
Nový výběrový proces, který je rozdělen do několika fází, z počátku nevycházel z žádných předem vytipovaných lokalit, ale naopak zahrnul do uvažování celé Německo. V první fázi, která začala v roce 2017, experti ze Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE) vyhodnocují stávající geologická data, aby vyloučili nevhodné oblasti. Výběr pak zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více zpřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum. Každou fázi navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Ačkoli měla první fáze skončit po třech letech, nestane se tak a BGE zveřejní jen mezivýsledek. Důvodem je zpoždění kvůli digitalizaci výběrového procesu. Experti totiž posuzovali data, která dostali v různých a často nekompatibilních formátech.
Problém je podle magazínu Der Spiegel už teď s transparentností výběru. Původně se počítalo s tím, že veřejnost bude mít přístup ke všem datům, které odborníci prověřují. Část dokumentů je ale v soukromém vlastnictví, například těžebních firem. Až letos připravili politici zákonné podklady, které umožní některé materiály zveřejnit, jiné ale zůstanou důvěrné.
Debaty o jaderném úložišti jsou na celoněmecké úrovni jen okrajové, na konci září by se ale mohly stát jedním z hlavních témat. Očekává se totiž, že počet uvažovaných oblastí bude dvojciferného řádu, takže by se tato otázka mohla dotknout i několika milionů obyvatel.
Už teď je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou. Protože v první fázi se vyhodnocují výhradně geologické faktory, mohou se do výběru dostat i hustě osídlená místa včetně saské metropole Drážďany. Tyto populačně husté regiony budou ale následně zcela jistě vyloučeny.
Lze očekávat, že v daných oblastech se ihned zvedne vlna nesouhlasu a že vzniknou občanské iniciativy, které obratem zahájí boj proti možnému konečnému úložišti. Odmítání je možné předpokládat i u místních samospráv či jednotlivých spolkových zemí. Odporem proti trvalému úložišti jaderného odpadu se nijak netají Bavorsko. Tamní vládní Křesťanskosociální unie (CSU) a Svobodní voliči (Freie Wähler) už v roce 2018 v koaliční smlouvě uvedli, že Bavorsko není vhodným místem pro takové zařízení. Mnichov poukazuje i na existenci Gorlebenu, který už v minulosti byl jako konečné úložiště vybrán, ale rozhodnutí bylo později přehodnoceno. Gorleben teď slouží jako mezisklad.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku.
Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude v Německu potřeba uložit zhruba 600.000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Německo

Německo se brzy dozví místa pro možné uložení jaderného odpadu

Svozová společnost SAKO Brno v budoucnu dodá brněnským teplárnám o třetinu více tepla než dosud. Městské firmy podepsaly vzhledem k plánované výstavbě třetího kotle na energetické využívání odpadu memorandum o spolupráci. Má vést ke snížení závislosti na dodávkách zemního plynu i stabilitě cen. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy SAKO Aneta Bublová.
Proti současným 980.000 gigajoule tepla bude SAKO díky novému kotli dodávat do sítě tepláren minimálně 1,33 milionu gigajoule. &#8222;Bude tak tvořit téměř polovinu celkové produkce tepla pro Brno. Energie z odpadu je považována za obnovitelný zdroj, očekáváme úsporu oxidu uhličitého o téměř 160.000 tun ročně,&#8220; uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon si od spolupráce slibuje cenovou stabilitu. &#8222;Ceny plynu na trzích vykazují výrazné meziroční výkyvy, takže z dlouhodobého hlediska tímto krokem zajistíme stabilitu ceny tepla pro zákazníky,&#8220; řekl.
Akční plán Energetické koncepce města Brna, která v roce 2018 vešla v platnost, počítá s rozvojem centrální sítě zásobování teplem, výstavbou štěpkového zdroje v areálu Tepláren Brno v Maloměřicích i se zvýšením objemu spalování odpadu. &#8222;Vnímám tento krok jako důležitý milník na cestě k naplnění našeho cíle snížit do roku 2030 o čtyřicet procent emise oxidu uhličitého a zvýšit odolnost vůči dopadu klimatických změn, k čemuž jsme se zavázali,&#8220; uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V centrálním systému zásobování činí podíl tepla vyrobeného z odpadu teď necelou třetinu, zbytek připadá na zemní plyn a dvě procenta na štěpku. Rozložení této palivové základny se změní nejen s dobudováním třetího kotle v roce 2024, ale také s výstavbou štěpkového zdroje v roce 2022.

Teplárenství

Polovinu tepla pro Brno po dobudování třetího kotle dodá ZEVO

<a href="https://www.tvel.ru/en/press-center/news/?ELEMENT_ID=8542">TVEL, výrobce jaderného paliva a dceřiná společnost ruského Rosatomu, dodal palivo pro budapešťský výzkumný reaktor (BVR).</a> Palivové soubory s označením VVR-M2, vyrobené závodem Novosibirsk Chemical Concentrates, byly předány na základě smlouvy podepsané v roce 2019 Centrem pro energetický výzkum pod maďarskou akademií věd.
<h2>Provoz na stejném typu paliva od roku 1959</h2>
BVR je jedním z nejstarších a nejvýkonnějších výzkumných reaktorů ve střední Evropě. Jedná se o reaktor tlakovodního typu VVR původně sovětského designu. Poprvé dosáhl kritického stavu v roce 1959 a od té doby byl několikrát vylepšen a modernizován. Reaktor od svého spuštění využívá palivové soubor ze závodu Novosibirsk Chemical Concentrates, společnosti TVEL. Počínaje rokem 2012 jsou do reaktoru zaváženy pouze palivové vsázky s nízkým obohacením.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4654px;"><img class="size-large" src="https://www.tvel.ru/upload/iblock/ece/ece6e882afc833e46439e312635a8ce5.jpg" width="4654" height="2218" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor VVR-M2; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Reaktor je využíván k výzkumným účelům v oblastech jaderné fyziky a materiálového inženýrství, zejména pro rozvoj maďarské jaderné energetiky. BVR je využíván jako hlavní výzkumné pracoviště Budapešťského neutronového centra pro výzkum vlastností reaktorových materiálů a jaderného palivového cyklu.
<h2>Technická podpora jaderné elektrárny Pakš</h2>
Centrum energetického výzkumu hraje zásadní roli v podpoře provozu jaderné elektrárny Pakš, jediné maďarské jaderné elektrárny, která pokrývá přibližně 50 % elektrické výroby v Maďarsku.
Výzkum zahrnuje například studium degradace materiálů reaktorových komponent vlivem radiace, management použitého paliva a radioaktivního odpadu, uzavřeného palivového cyklu, reaktorové fyziky a termomechanického chování jaderného paliva.
<figure id="attachment_29594" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-29594" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big-512x342.jpg 512w" alt="" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">V současnosti jsou v lokalitě Paks v provozu 4 bloky VVER-440. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<blockquote>„TVEL je hrdý na tuto dlouholetou úspěšnou spolupráci s maďarským jaderným průmyslem a výzkumem. Budapešťský výzkumný reaktor má v historii našich vztahů speciální postavení. Toto zařízení funguje na ruském jaderném palivu již více než 60 let,“ řekl Oleg Grigoriyev senior viceprezident pro obchod a mezinárodní obchod společnosti TVEL. „V tomto období byla například (před 38 lety) spuštěna jaderná elektrárna Pakš. Spuštění tohoto reaktoru hrálo kritickou roli v rozvoji silně zakořeněné tradice ve výzkumu jaderné fyziky, která je důležitá pro zemi s tak rozvinutým jaderným průmyslem.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: TVEL

Jaderné elektrárny

Ruský TVEL dodal palivo pro maďarský výzkumný reaktor

Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr dnešního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.
Premiéři Meklenburska-Předního Pomořanska, Braniborska, Saska-Anhaltska, Durynska a Saska se dnes sešli s berlínským primátorem Michaelem Müllerem, aby projednali záležitosti týkajících se takzvaných nových spolkových zemí, tedy regionů, které tvořily někdejší Německou demokratickou republiku. Za jedno z hlavních témat byl sice označen víceletý finanční rámec EU pro roky 2021 až 2027, předmětem rozhovoru se stal očividně i případ Navalného.
Navalnyj se po převozu z Ruska zotavuje na berlínské klinice Charité. Německá vláda tvrdí, že opoziční předák byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz. Moskva jakékoli spojování s otravou odmítá. Berlín požaduje od Ruska vyšetření incidentu a hrozí reakcí, pokud událost nebude objasněna.
<figure id="attachement_17240" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png" alt="Trasa Nord Stream 2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Možné zastavení dostavby plynovodu, kterým má po dně Baltského moře proudit do Německa ruský zemní plyn, ale východoněmecké země podle Bildu považují za nepřiměřenou reakci. Místo toho požadují transparentní a nezpochybnitelné vysvětlení a uvádí, že případ otravy není jen německou záležitostí.
Podobně odmítavě se k zastavení projektu staví i ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Zdůrazňují, že plynovod je hospodářský, nikoli politický projekt. Na to upozorňuje i Moskva.
Naopak někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří o vedení CDU rovněž usilují, chtějí Nord Stream 2 zablokovat. Zdůvodňují to tím, že ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen jedinému jazyku, kterým je obchod s plynem.

Plynárenství

Východoněmecké země jsou proti zastavení plynovodu Nord Stream 2

Ropná společnost bp hodlá dle svého dřívějšího vyjádření dosáhnout do roku 2030 instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE) ve výši 50 GW. Podle Deva Sanyala, výkonného ředitele zodpovědného za alternativní zdroje energie, připravuje aktuálně společnost projekty o celkovém instalovaném výkonu kolem 20 GW, z čehož více než 80 % tvoří solární elektrárny. 
Sanyal v úterní online prezentaci podle zahraničního serveru Platts uvedl, že z uvedených zhruba 20 GW výkonu je 9 GW v USA a 7 GW v Evropě. Nejvíce zastoupenou technologií jsou solární elektrárny (83 %), následované větrnými elektrárnami (15 %) a zdroji využívajícími bioenergii (2 %). Sanyal uvedl, že zacílení na solární elektrárny plyne z relativně rychlé doby realizace projektů.
<blockquote>„Můžeme se posunout od konceptu k výstavbě během 18 měsíců až dvou let, což nám umožní rychle zvyšovat objem připravovaných projektů v příštích pěti letech,“ uvedl podle Platts Sanyal.</blockquote>
Mezi připravované projekty patří například 300MW solární elektrárna Bighorn v Coloradu, která bude dodávat elektřinu do ocelárny Evraz, nebo 260MW solární elektrárna Impact v Texasu, jejíž produkci bude 100% odebírat bp.
<blockquote>„Kromě solárních elektrárny zahrnuje naše portfolio připravovaných projektů také offshore vítr, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">včetně našeho nedávno oznámeného strategického partnerství s Equinorem v USA s počátečním instalovaným výkonem 4,4 GW</a>,“ dodal Sanyal.</blockquote>
Kromě již identifikovaných projektů vyhodnocuje bp aktuálně další projekty s celkovým instalovaným výkonem 21 GW, které jsou většinou v rané fázi. 
Podle nové strategie bp zveřejněné začátkem srpna plánuje společnost mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.

Obnovitelné zdroje

Ropný gigant bp se v první fázi rozvoje OZE bude zaměřovat zejména na solární elektrárny

Transformace energetiky a snížení emisí oxidu uhličitého i v jiných hospodářských sektorech je dlouhodobě jedním z hlavních bodů agendy Evropské unie. Evropský parlament se však tento týden vyslovil pro umožnění financování vybraných plynárenských projektů z fondu, který má sloužit především k přechodu na obnovitelné zdroje.
Zelená dohoda pro Evropu, která má ve výsledku pomoci Evropské unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, si vyžádá značné finanční prostředky. K financování projektů má sloužit i Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl zprostředkovat desítky miliard eur veřejných financí. Ty by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí.
Přesná pravidla pro čerpání prostředků z toho fondu ještě nebyla stanovena, budou se na nich však muset shodnout jak Evropský parlament, tak Komise i zástupci vlád členských zemí. Ti se však již dříve shodli, že by z fondu neměly být financovány žádné fosilní zdroje.
Parlament však <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal/eu-parliament-votes-to-allow-some-gas-projects-to-get-green-transition-money-idUSKBN2671VL" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v úterý odhlasoval podporu dodatku, který by umožnil financovat z fondu vybrané plynárenské projekty přípustné pro státní podporu. Projekty se nicméně musí nacházet v uhelných regionech a musí být v souladu s klimatickými cíli pro rok 2030.
Podle Manolise Kefalogiannise, řeckého zákonodárce, tato pravidla umožní pouze omezení čerpání financí na projekty spojené se zemním plynem jakožto přechodným palivem. Podle jiných však investice do plynu odporuje původnímu slibu evropských zákonodárců.
Podle zástupců Evropského parlamentu by přístup k penězům ze „zeleného“ fondu měl být umožněn pouze zemím, které se vyslovily pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jediná členská země, která se k tomuto slibu zatím nepřipojila, je Polsko.

Evropská Unie

Evropský parlament chce umožnit některým plynárenským projektům přístup k penězům ze "zeleného" fondu

Společnost <a href="https://sustainability.google/reports/">Google</a> oznámila, že se zavazuje do roku 2030 využívat pouze <a href="https://www.gstatic.com/gumdrop/sustainability/247-carbon-free-energy.pdf">bezuhlíkovou energii</a>.  Již v roce 2017 Google spotřeboval, či dokoupil veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Nicméně v některých okamžicích a na některých místech jeho data centra stále využívají elektřinu vyrobenou z uhlí, nebo zemního plynu, což poté kompenzuje dokupováním obnovitelné energie zpětně. To chce firma změnit.
Google byl první velkou společností, která se stala <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/carbon-neutrality-by-end-of-2007/">uhlíkově neutrální</a> v roce 2007.  Při sledování emisí firmy byly zohledněny emise kupované elektřiny, emise vypouštěné při dojíždění zaměstnanců do práce, při služebních cestách apod. Uhlíkové neutrality firma přitom firma dosahovala snížením spotřeby energie, investováním do a využíváním obnovitelných zdrojů energie a dalším snižováním emisí, například skrze financování konkrétních projektů.
V roce 2017 se Google stal první velkou společností, která spotřebovala, či <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/google-provedl-historicky-nejvetsi-nakup-obnovitelne-energie-za-2-mld-usd">dokoupila</a> veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle samotného Google je firma největším kupujícím obnovitelné energie na světě.
<h2>V současnosti využívá i elektřiny z uhlí a plynu</h2>
Jako další metu si Google stanovil do roku 2030 „vždy a všude“ využívat bezuhlíkovou energii. V současnosti totiž Google na některých místech v okamžicích, kdy není elektřina z obnovitelných zdrojů dostupná, využívá elektřinu vyrobenou z fosilních paliv. Firma tedy kupuje tolik obnovitelné elektřiny, kolik elektřiny celkově každoročně spotřebuje, nicméně přímo spotřebovaná elektřina není pouze z obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_87673" class="wp-caption aligncenter" style="width: 829px;"><img class="size-full wp-image-87673" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png 829w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-512x430.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-800x673.png 800w" alt="" width="829" height="697" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrný podíl obnovitelné energie na celkové spotřebované energii v jednotlivých data centrech Google v roce 2019 (modrá čísla). Příklad skladby spotřebované elektřiny dle podílu uhlíku 14. září 2019 (v případě bezuhlíkové energie se nejedná pouze o energii přímo spotřebovanou, ale i zakoupenou). Zdroj: Google 24/7 by 2030: Realizing a Carbon-free Future</figcaption></figure>
Po zhodnocení průměrné spotřeby elektřiny v roce 2019 Google zjistil, že jeho data centra na světě spotřebovávají 3 – 96 % bezuhlíkové energie. Singapur s 3 %, Tchaj-wan s 19 % či americké státy Jižní Karolína s 19 % a Georgie s 26 % se přitom poměrně vymykají ostatním centrům. V <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/boom-technologickych-spolecnosti-irsku-bude-znamenat-zvyseni-poptavky-elektrine-i-vyssi-emise">data centrech</a> v Nebrasce a Oklahomě bylo v roce 2019 spotřebováno 96 % bezuhlíkové energie. Přestože firma díky dokupování statisticky globálně využívala v roce 2019 elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů energie, reálně z nich získala 39 % spotřebované energie.
Pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren se Google plánuje zaměřit na nové technologie. Ty by mohly zahrnovat pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
<figure id="attachment_87672" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-87672" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie-512x452.png 512w" alt="" width="631" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Zakoupená obnovitelná energie ve srovnání s celkovou spotřebovanou elektřinou. Zdroj: Google Environmental Report 2019</figcaption></figure>
<h2>Podpora vlád a existence potřebných politik je klíčová</h2>
Svého cíle chce <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/umela-inteligence-google-zvysila-ucinnost-vyuzivani-vetrnych-elektraren-20/">Google</a> dosáhnout díky několika aktivitám. Zaprvé, vyvinout nové přístupy, jak kupovat čistou energii, které by umožňovaly větší flexibilitu a odpovídaly požadavkům firmy. Zadruhé, podílet se na technologických inovacích, například v oblasti optimalizace, či komerčního rozšíření již existujících technologií, nebo rozvíjení nových řešení. Zatřetí, Google chce u vlád obhajovat nutnost přechodu na obnovitelnou energii, rozvíjet inteligentní energetické trhy a posilovat roli spotřebitelů.

Společnosti

Google chce do roku 2030 spotřebovávat výhradně bezuhlíkovou energii

Společnost Magna Energy Storage (MES) dnes v průmyslové zóně po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché u Havířova slavnostně otevře továrnu na výrobu vysokoenergetických akumulátorů HE3DA. Firma uvádí, že jde o bezemisní a nejekologičtější výrobní závod tohoto druhu na světě.
Podle dřívějších informací měla výstavba továrny přijít na 5,5 miliardy korun. Závod má mít počáteční roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny, plánovalo se ale její rozšíření.
Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky. Akumulátory díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát. Jsou kromě toho podstatně menší než jiné baterie.

Akumulace energie

U Havířova se otevře závod Magna Energy Storage na výrobu baterií

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. „Tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa,“ poznamenává zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Antonín Fejfar.
Také dnešní obyvatelé areálu o sobě dávají vědět díky úspěchům v mezinárodní spolupráci – především té vědecké. Fyzikální ústav se mimo jiné podílí i na projektech, které mají zvýšit efektivitu fotovoltaických panelů. „Hledáme různé způsoby, jak co nejvíce využít slunečního záření,“ říká mladý vědec Martin Ledinský. Český výzkumný ústav o to usiluje společně s řadou evropských výzkumných institucí. Už třicetiletou tradici má spolupráce tuzemských fyziků se Švýcary.
Účinnější solární články mají nejenom vyrobit více elektřiny, ale také povzbudit evropský průmysl. Evropa zaostala ve výrobě solárních panelů za Čínou, pokud se však zaměří na produkci technologicky dokonalejších výrobků, může svou konkurenční schopnost posílit. Cestou je jak zvyšování účinnosti klasických křemíkových článků, tak využití jiných materiálů včetně například perovskitů – minerálů pojmenovaných podle Lva Alexejeviče Perovského, ruského diplomata a mineraloga, který žil v 19. století. Zkoumání, jak křemík s perovskity kombinovat, se věnuje i Martin Ledinský.
<h2>EVROPSKÝ NÁVRAT?</h2>
Fyzikální ústav se v letech 2017-2019 zapojil do výzkumného projektu NextBase, který se zaměřil na zdokonalování křemíkových článků. Evropská unie ho podpořila v rámci programu Horizont 2020 částkou 3,8 milionu eur, dalších 1,7 milionu přidali Švýcaři. Do projektu vstoupily výzkumné instituce i firmy – celkem 14 partnerů z osmi zemí. Pražský ústav byl jediným ze střední a východní Evropy.
Po tříletém bádání vznikly inovované články, jejichž účinnost dosáhla 25,4 procenta a jen mírně zaostala za současným světovým rekordem 26,7 procenta. Ten drží japonská firma Kaneka. Antonín Fejfar však vysvětluje, že fotovoltaické panely tvořené články z projektu NextBase jsou mnohem lépe využitelné pro masovou výrobu a navíc cenově konkurenceschopné. Účinnost dnes běžně využívaných článků se pohybuje pod dvaceti procenty.
„Projekt sice skončil zhruba před rokem, ale letos v létě se jeho výsledky hned z několika důvodů staly opět centrem pozornosti,“ upřesnil zástupce ředitele Fyzikálního ústavu. Za prvé Evropská komise zařadila NextBase mezi své úspěšné příběhy, „success stories“. Za druhé švýcarská firma Meyer Burger, která se projektu zúčastnila společně se dvěma výzkumnými institucemi z alpské země, přišla s nadějnou zprávou. Oznámila, že hodlá inovované panely zavést do sériové výroby v Německu – zemi, která se během první dekády tohoto tisíciletí vypracovala do pozice fotovoltaické průmyslové velmoci, ale později začala silně ztrácet v konkurenci s levnými panely z říše středu.
Podle Martina Ledinského se nyní před Evropany otevírá zhruba pětileté „okno příležitosti“, které by měli k výrobě inovovaných fotovoltaických panelů využít. Když se zdejší firmy zpozdí, svou konkurenční výhodu vůči Číňanům opět ztratí.
<figure id="attachment_87696" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><img class="size-full wp-image-87696" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-800x533.jpg 800w" alt="Areál Fyzikálního ústavu na pražské Ořechovce – tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​" width="2560" height="1707" /><figcaption class="wp-caption-text">Areál Fyzikálního ústavu na pražské Ořechovce – tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​</figcaption></figure>
<h2>OTEVŘENÉ OČI</h2>
Třetí důležitá aktuální zpráva se týká specificky českých aktivit v rámci NextBase. Fyzikální ústav požádal o patentovou ochranu svého vlastního vynálezu, kterým přispěl ke zdaru celého projektu. Vědci z ořechovského areálu popsali svůj přínos na webových stránkách ústavu: Projekt inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů. Dlouho neexistoval praktický nástroj, jak kvalitu přechodů ověřit. Metodu kontroly vyvinul Martin Ledinský. Využíval optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu.
Evropská komise označila tuto metodu kontroly za jeden ze tří hlavních výsledků projektu NextBase. Bude ji možné využít i při masové výrobě solárních panelů. A žádost o udělení patentu naznačuje, že ve Fyzikálním ústavu počítají i s dalšími možnými aplikacemi, které se nutně nemusejí týkat jen solárních článků.
„Naše metoda může sloužit prakticky jakémukoliv měření tenkých vrstev na hrubých površích,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopis MED Martin Ledinský. Uplatnění by podle něj mohla najít zvláště v elektrotechnickém průmyslu: „Musíme mít oči otevřené a dokázat využít příležitostí.“ Antonín Fejfar k tomu dodává, že původním záměrem vůbec nebylo připravovat metodu kontroly pro průmyslové linky. Měla sloužit samotnému výzkumu v rámci projektu NextBase. Díky optimalizaci metody se nicméně podařilo zkrátit dobu kontroly z deseti hodin na sekundy, čehož výrobní firmy typu Meyer Burger pochopitelně budou chtít využít.
Oba vědci z Ořechovky dodávají, že významný podíl na českém úspěchu má student Fakulty elektrotechnické ČVUT Roman Dvořák, který metodu kontroly dotáhl až do funkčního prototypu.
<figure id="attachment_87695" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><img class="size-full wp-image-87695" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-512x396.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-768x594.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-1024x792.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-725x561.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-800x619.jpg 800w" alt="Přístroj pro zobrazování velmi tenkých vrstev amorfního křemíku. Metodu kontroly vyvinul mladý český vědec Martin Ledinský. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​" width="2560" height="1981" /><figcaption class="wp-caption-text">Přístroj pro zobrazování velmi tenkých vrstev amorfního křemíku. Metodu kontroly vyvinul mladý český vědec Martin Ledinský. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​</figcaption></figure>
<h2>VIZE ČESKÝCH PRŮMYSLNÍKŮ</h2>
Český fotovoltaický průmysl v posledních letech ztratil svůj dřívější drive. Antonín Fejfar nevidí současný stav příliš optimisticky, přesto si nemyslí, že by s tuzemskou produkcí sofistikovaných panelů nebo jejich dílů musel být navždy amen: „Setkávám se s průmyslníky, kteří se o solární obor zajímají a míří na high-tech technologie.“
Potíž je podle zástupce ředitele Fyzikálního ústavu v tom, že výroba panelů se začíná vyplácet až od určitého objemu.
Zájemci o vstup do tohoto odvětví musejí počítat s tím, že by měli ročně vyrobit panely o celkovém výkonu minimálně jednoho gigawattu. V odvětví se však může prosadit i firma z menší země, jak ukazuje příklad litevské společnosti Solitek. Česko má přitom z dlouhodobého hlediska řadu výhod – můžeme využít kvalitního technologického zázemí i zkušeností s výrobou polovodičů.
Výzkum, který by měl vést k účinnějším solárním článkům, není pouze doménou fyziků. To platí i v Česku. Světoznámý chemik českého původu Josef Michl se společně se Zdeňkem Havlasem, bývalým ředitelem proslulého Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, zaměřil na hledání možností takzvaného singletového štěpení molekul, na které dopadá sluneční záření. Jde o důležitý základní výzkum, který ale může mít k praktickému využití ještě poměrně daleko.
V aplikovaném výzkumu projektu NextBase spojili síly výzkumníci s průmyslníky. „Základním cílem nebylo jen zvyšovat účinnost solárních panelů, ale také rychle získat průmyslově realistickou technologii,“ upozornil Antonín Fejfar. Štafetový kolík nyní přebírají firmy jako zmiňovaná Meyer Burger nebo italský Enel.
Článek vyšel na webu <a href="https://www.export.cz/" target="_blank" rel="noopener">Export.cz</a>