Blok číslo 5 v čínské Jaderné elektrárně Tianwan poprvé dosáhl kritikality, <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-07/31/c_525509.htm">oznámila to  společnost Jiangsu Nuclear Power Corporation</a>. Blok, který je tvořen reaktorem typu ACPR1000 s instalovaným výkonem 1080 MWe, by podle stávajících plánů měl být připojen k síti ještě letos. 
Tianwan 5 měl první kritikality dosáhnout 27. července v 8:20 místního času. Podle JNPC dosažení tohoto milníku značí dokončení zprovoznění všech systémů a zařízení.
<blockquote>„Jedná se o další významný milník dosažený Jadernou elektrárnou Tianwan 5 po dokončení zavážky prvního paliva. Tento úspěch pokládá základy pro následující připojení na síť a komerční provoz bloku.“ – z prohlášení JNPC</blockquote>
Pátý a šestý blok v JE Tianwan společně tvoří 3 fázi výstavby této elektrárny. V obou blocích je využíván čínský reaktor ACPR1000. První lití betonu pro 5. blok proběhlo 27. prosince 2015, pro blok 6 první lití proběhlo 7. září 2016.
Společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) plánuje uvést oba bloky do komerčního provozu do konce příštího roku. 5. blok obdržel svou provozní licenci 7. července, zavážení paliva bylo dokončeno o dva dny později.
První dva reaktory v elektrárně jsou reaktory VVER 1000. První a druhý blok JE Tianwan byl vybudován v rámci první fáze výstavby elektrárny na základě dohody o spolupráci mezi Ruskem a Čínou. První lití betonu pro proběhlo v říjnu 1999, první blok byl uveden do provozu v červnu 2007, druhý v zář 2007.
Třetí a čtvrtý blok tvořící třetí fázi výstavby elektrárny je rovněž tvořen ruskými reaktory VVER 1000. Třetí blok byl uveden do provozu v únoru 2018, čtvrtý v prosinci téhož roku.
Aktuálně jsou v přípravě bloky 7 a 8, ve kterých má být využit reaktor VVER 1200. V březnu minulého roku byl uzavřen kontrakt  mezi ruskou společností AtomStroyExport, divizí Rosatomu, a CNNC.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-07/31/c_525509.htm">CNNC</a>

Rychlé zprávy

Čínská jaderná elektrárna Tianwan 5 dosáhla první kritikality, k síti by měla být připojena ještě letos

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
UOKiK projekt Nord Stream 2 prověřuje již několik let. &#8222;Na začátku tohoto roku jsme Gazprom vyzvali, aby nám poskytl smlouvy sjednané jeho dceřinou firmou s dalším podniky financujícími výstavbu plynovodu Nord Stream 2,&#8220; uvedl dnes úřad. &#8222;Společnost tyto informace neposkytla,&#8220; dodal. Ruská firma se tak podle úřadu zřejmě úmyslně snaží mařit jeho postup.
Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Druhá polovina pak připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Té UOKiK již loni kvůli neposkytnutí požadovaných dokumentů a informací vyměřil pokutu 40 milionů eur (přes miliardu Kč), napsala agentura Reuters.

Elektrárny v ČR

Polsko vyměřilo Gazpromu pokutu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Jaderná elektrárna Temelín nově využívá bezpečnostní laserový systém, který cílí především na případné narušení objektu ze vzduchu. Pořízení a instalace zabezpečení stály několik desítek milionů korun. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Bezpečnostní systém tvoří síť neviditelných paprsků, která monitoruje prostor nad objektem. Sviták uvedl, že jde o jeden z nejmodernějších detekčních systémů v republice. V případě narušení prostoru vyšle signál do řídicího centra Temelína. „Velikost zóny stejně jako kroky, které bychom přijímali při jejím narušení, jsou citlivou informací. Každopádně vedle vojenských radarů a ostatních prostředků, které hlídají bezletovou zónu, jde o další posílení bezpečnosti. To navíc reaguje na moderní hrozby, jako například drony,“ řekl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
<figure id="attachement_6530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Temelín spolehlivost nového systému otestoval právě pomocí dronu. Do zkoušky bezpečnosti se zapojili také zástupci fyzické ochrany elektrárny a Letecké služby Policie ČR. „Policie se podílí na ochraně elektrárny, může tedy s citlivými informacemi k bezpečnosti pracovat. Navíc disponuje odpovídajícími prostředky,“ uvedl ředitel Temelína Jan Kruml. ČEZ investuje ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti průměrně miliardu korun.
Jaderná elektrárna Temelín letos vyrobila 8,1 terawatthodin elektřiny. Na druhém temelínském bloku je od poloviny června odstávka kvůli plánované výměně paliva. Energetici už vyměnili čtvrtinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systémy. Hotovo je také 55 investičních akcí včetně výměny separátoru. I s dodavateli se do odstávky zapojilo asi 1000 lidí. Vlastní připojení bloku k přenosové soustavě se bude odvíjet i od výsledků série zkoušek.

Jaderné elektrárny

Temelín chrání nový bezpečnostní laserový systém

Stavbu elektrárny Hinkley Point C zpomalil koronavirus a ta nesplní některé milníky naplánované na tento rok. Problémem jsou především dodávky materiálu. EDF uvádí, že je schopná zpoždění dohnat, pokud se <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-07-30/edf-s-hinkley-nuclear-plant-set-to-miss-key-deadlines-this-year">neobjeví druhá vlna epidemie</a>.
Pandemie onemocnění COVID-19 podstatně ovlivnila prakticky každou činnost v energetice, včetně výstavbových projektů. A nevyhnula se ani jednomu z aktuálně největších a nejdražších – elektrárně Hinkley Point C. Zpoždění přiznal investor elektrárny, společnost EDF.
Problémy má společnost hned se třemi milníky, přičemž jeden je klíčový pro to, aby byla elektrárna spuštěna v plánovaném termínu v roce 2025. EDF ale zůstává relativně optimistická a vidí možnost, jak zpoždění dohnat do konce roku 2021. Má to ale jeden podstatný háček – nesmí přijít druhá vlna pandemie.
<blockquote>„Podařilo se nám některé zpoždění absorbovat, ale pro takové zpoždění máme v harmonogramu prostor,“ uvedl hlavní manažer výstavby Stuart Crooks. </blockquote>
Hlavní důvod aktuálních zpoždění je u dodavatelů. Ti nyní kvůli epidemii pracují pouze na polovinu svých kapacit a zvyšují produkci relativně pomalu. Zpoždění jsou i na stavbě, kde jsou svařovány ocelové části vložek pro reaktorovou budovu. První by měla být hotova v září, druhá až na konci roku.
<figure id="attachment_85229" class="wp-caption alignleft" style="width: 1712px;"><img class="size-full wp-image-85229" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg 1712w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-512x367.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-768x550.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-1024x734.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-725x520.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-800x573.jpg 800w" alt="Výstavba Hinkley Point C" width="1712" height="1227" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C</figcaption></figure>
Další zpoždění způsobily omezené možnosti, jak dopravit potřebnou ocel z Francie v době nejtvrdších ochranných opatření. EDF se rozhodla poslat vlastní zaměstnance, aby dovoz materiálu obstarali. Ani to ovšem nepomohlo, jelikož stále čekají na dodání kovových plátů ze Španělska.
Management přizpůsobil veškeré úkoly na stavbě tak, aby bylo prodlení s plněním co nejmenší. Kvůli tomu ale již není v harmonogramu dostatek prostoru pro případné zpoždění způsobené druhou vlnou epidemie.
Samotná EDF nemá problémy pouze ve Spojeném království, ale i ve Francii. Kromě prodlení s běžnou údržbou reaktorů se dá předpokládat zpoždění i na výstavbě jaderné elektrárny ve Flamanville. Na této stavbě byly práce přerušeny <a href="https://www.power-technology.com/uncategorised/coronavirus-company-news-summary-edf-says-construction-delays-likely-nuclear-plant-bill-ramps-up-for-georgia-power/">mezi polovinou března a počátkem května</a>.

Koronavirus zpomalil výstavbu Hinkley Point C, problémem bude až druhá vlna

Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když v první polovině letošního roku pokryly přes 50 % hrubé spotřeby elektřiny. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění COVID-19. Uvádí to <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zdw-57-prozent-weniger-strom/">předběžné údaje německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW)</a>.
Podle předběžných údajů BDEW dosáhl v první polovině roku 2020 v Německu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny 50,2 %. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny. Díky prioritnímu výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů v posledních měsících výrazně snížila, a v důsledku toho narostl podíl OZE.
Podle BDEW dosáhla spotřeba elektřiny za toto období 272 TWh, a meziročně tak poklesla o 5,7 %. Pokles je způsoben především nižší aktivitou průmyslu, která byla významně prohloubena opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19. Omezená činnost průmyslu, jakožto největšího spotřebitele elektřiny v Německu, vyústila v nižší poptávku po elektřině.
<blockquote>„Je potěšitelné, že v první polovině roku 2020 mohla být více než polovina spotřeby elektřiny pokryta obnovitelnými zdroji energie. Nemůžeme však usínat na vavřínech. Energetický průmysl je připraven investovat do naléhavě nutné expanze obnovitelných zdrojů.
K tomu potřebují spolehlivé rámcové podmínky. Vláda by proto měla co nejdříve předložit návrh komplexní změny zákona o obnovitelných zdrojích energie. Jeho reforma  musí převést 65% cíl do konkrétních technologicky specifických expanzních cest. Zároveň musí uvolnit cestu pro nucené a zaručené rozšiřování obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Kerstin Andreaeová, generální ředitelka společnosti BDEW</blockquote>

Německo

Německé OZE vytvořily nový rekord, spotřebu elektřiny pokryly z více než 50 %

EDF uvedla, že koronavirová krize má na společnost, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/073020-edf-sees-eur1-billion-impact-from-coronavirus-offset-by-higher-prices">dle jejího vlastního odhadu</a>, dopad rovnající se jedné miliardě EUR. Důvodem je zejména pokles výroby jaderných elektráren spojený s nižší poptávkou po elektrické energii zapříčiněné z velké části COVID-19.
Na druhou stranu, dle prohlášení společnosti, EDF profitovala z vyšších cen elektřiny ve Spojeném království a Francii, stejně jako z lepších hydrologických podmínek. Pro rok 2020 predikuje svou hodnotu EBITDA v rozmezí mezi 15,2 až 15,7 miliardami EUR.
<h2>Vývoj odhadované výroby jaderné flotily</h2>
V důsledku nadměrného sucha, které bylo v průběhu letošního jara k vidění napříč Evropou, se již mluvilo o možných dopadech na provoz uhelných a jaderných elektráren, jako tomu bylo například v roce 2018. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/sucho-muze-letos-opet-ovlivnit-vyrobu-evropskych-uhelnych-jadernych-elektraren">Mezi nejvíce ohrožené země v důsledku sucha patřily zejména</a> Německo, Maďarsko a Francie. Poté se ovšem hydrologické podmínky zlepšily.
Predikci výroby pro rok 2020 tak nejvíce ovlivnil COVID-19. V polovině února <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/francouzska-edf-kvuli-epidemii-koronaviru-snizi-letosni-vyhled-vyroby-jadernych-elektraren">snížila EDF</a> výhled výroby své jaderné flotily pro letošní rok o 20-30 TWh na celkových 375-390 TWh. Výhled<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-snizila-kvuli-koronavirove-krizi-odhad-letosni-vyroby-elektriny-jadra-20"> byl v dubnu dále snížen na 300 TWh</a>. Důvodem byla delší než původně očekávaná doba údržby, ke které přispěly právě opatření proti COVID-19 omezující volný pohyb. Na začátku července EDF <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zvysila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren-puvodne-snizeny-kvuli-koronaviru-25-twh/">opět upravila</a> svůj odhad výroby, a to na aktuálních 315 až 325 TWh.
Forwardové ceny ve Francii reagovaly na prohlášení společnosti EDF, které zahrnovalo také výhled produkce pro rok 2021 a 2022, a od poloviny dubna byl k vidění prudký nárůst forwardových cen. V únoru byla cena nejbližšího baseload ročního kontraktu pod 42 EUR/MWh, na konci května pak 47 EUR/MWh.
<h2>Výroba v prvním pololetí</h2>
Produkce francouzské jaderné flotily se v prvních šesti měsících letošního roku propadla o 14,6 % na 174 TWh. Z meziročního poklesu ve výrobě elektrické energie o 29 TWh bylo přibližně 13 TWh připsáno na vrub COVID-19 a souvisejícím opatřením. Odhadovaný dopad na hodnotu EBITDA je 253 miliónů EUR.
<h2>ARENH</h2>
EDF je mimo jiné v diskuzi s francouzskou vládou o reformě mechanismu ARENH, který byl zaveden v roce 2011 pro usnadnění liberalizace trhu a týká se právě jaderné flotily EDF. Pod ARENH mohou tamní konkurenční firmy nakoupit až 100 TWh elektrické energie ročně celkem za regulovanou cenu (v současné době 42 EUR/MWh). Pro první pololetí letošního roku takto EDF dodalo 61 TWh.
Proti takto regulované dodávce se ovšem v letošním roce <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060320-frances-edf-terminates-arenh-power-contracts-with-total-gazel-alpiq">soudně ohradily</a> společnosti Alpiq, Gazel a Total Direct Energie. Odvolávaly se na „force majeure“, neboli vyšší moc, čímž jsou myšleny dopady COVID-19. Zasmluvnění jejich kontraktů totiž proběhlo v listopadu loňského roku a vzhledem k strmému propadu v poptávce po elektrické energii, jakožto i ceny, kdy cena elektřiny klesla pod ARENH regulovanou cenu (spotové ceny elektřiny <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060320-frances-edf-terminates-arenh-power-contracts-with-total-gazel-alpiq">spadly</a> v dubnu a květnu ve Francii pod 20 EUR/MWh,  pokles v poptávce byl meziročně o 15 %), se společnosti snažily smluvené množství zredukovat. Pařížský soud rozhodl ve prospěch zmíněných společností, EDF se ovšem proti rozhodnutí odvolala.
<img class="alignnone size-medium wp-image-86317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/ARENH-512x307.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/ARENH-512x307.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/ARENH-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/ARENH-725x435.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/ARENH-300x180.png 300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/ARENH.png 758w" alt="" width="512" height="307" />

Francouzská EDF očekává dopad COVID-19 na společnost v hodnotě 1 mld. EUR

Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a.s. navrhuje od roku 2021 umožnit bateriovým systémům samostatné poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR). <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-novem-navrhu-pravidel-otevira-bateriim-cely-trh-podpurnymi-sluzbami" target="_blank" rel="noopener">Doteď mohly velké baterie poskytovat SVR pouze jako součást tzv. fiktivního bloku</a> tvořeného s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách. 
<a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-zahajila-konzultacni-proces-k-upravam-kodexu-ps" target="_blank" rel="noopener">ČEPS, a.s. minulý týden informovala o zahájení konzultačního procesu k úpravám Pravidel provozování přenosové soustavy (tzv. Kodex PS)</a>. Jak uvedla společnost v tiskové zprávě, cílem úprav je umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Provozovatel přenosové soustavy tyto změny navrhuje od 1. 1. 2021.
Nejvýznamnějšími změnami, které by měly vést k odbourání bariér pro poskytování SVR samostatně pomocí bateriových úložišť, jsou rozšíření možností integrovaného agregátora či snížení kodexových minim pro poskytování SVR.
<blockquote>„Tyto změny, které přispějí k rozšíření portfolia dodavatelů s pozitivním dopadem na spotřebitele, navrhujeme od 1. ledna 2021. Současně jsou v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink.</blockquote>
Bateriové systémy pro akumulaci energie (BSAE) budou moci poskytovat SVR jako součást tzv. agregačního bloku, který nahrazuje dříve používané termíny fiktivní a obchodní blok. Podle Kodexu PS je agregační blok soubor energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho celku.
Aby bylo zajištěno bezproblémové poskytování SVR pomocí bateriových úložišť, bude muset každý poskytovatel zajistit, aby SVR z jeho jednotek nebo skupin poskytujících tyto zálohy s omezenými zásobníky energie byly během normálního stavu nepřetržitě dostupné. Pro tyto účely bude muset poskytovatel zajistit tzv. nabíjecí strategii, kterou následně posoudí ČEPS, a.s.
<blockquote>„Nabíjecí strategie musí být zajištěna s využitím konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení. Tyto zdroje musí být prokazatelně schopny zajistit nepřetržité nabíjení / vybíjení BSAE v normálním stavu. V nabíjecí strategii musí být zajištěna koordinace rampování změn výkonu BSAE a konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení,“ uvádí upravený Kodex PS.</blockquote>

Energetika v ČR

ČEPS vyslyšela volání trhu a zavádí pro baterie možnost samostatného poskytování podpůrných služeb

Společnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/UAEs-first-power-reactor-achieves-criticality?fbclid=IwAR2c_yJfzrrHQAU5KtUSzOkvWySBrNVnMY7xJh6a0mf-hQ6v8JBdiMhGxP4">Nawah Energy Company spustila 1. blok jaderné elektrárny Barakah</a>. Ta se nachází v oblasti Al Dhafra v emirátu Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Společnost Nawah je spoluvlastněna společnostmi Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) a jihokorejskou Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Jaderný reaktor APR1400 dosáhl poprvé řízené řetěžové reakce a očekává se, že do komerčního provozu vstoupí na konci tohoto roku.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/barakah-prvni-jaderna-elektrarna-v-arabskem-svete-ziskala-provozni-licenci">Nawah Energy obdržela provozní licence od Federal Authority for Nuclear Regulation (FANR) v únoru</a>. Po dokončení zavážky palivových souborů v březnu nastala pro 1. blok testovací fáze. Důležitým milníkem v testovací fázi byla první řízená řetězová reakce, které bylo dosaženo 31. července v ranních hodinách.
<blockquote>„Pro Spojené arabské emiráty je to skutečně historický okamžik. Je to vyvrcholení desetileté vize, strategického plánování a robustního řízení programu. Navzdory nedávným globálním výzvám náš tým prokázal vynikající odolnost a odhodlání k bezpečnému dokončení 1. bloku. Nyní jsme o krok blíže k dosažení našeho cíle dodávat až čtvrtinu elektrické energie našeho státu a pohánět jeho budoucnost bezpečnou, spolehlivou a bezemisní elektrickou energií,“ uvedl Mohamed Al Hammadi, generální ředitel ENEC.</blockquote>
Spojené arabské emiráty jsou první zemí arabského světa a 33. národem, který se podílí na jaderném programu zaměřeném na energetiku. ENEC uvedl, že jaderná elektrárna Barakah významně přispívá k úsilí národa směřovat k dekarbonizaci výroby elektrické energie. Po uvedení všech bloků do provozu bude mít jaderná elektrárna Barakah instalovaný elektrický výkon 5600 MWe. Výroba elektrické energie z jádra tak zamezí uvolnění více než 21 milionů tun emisí oxidu uhličitého.
ENEC nedávno oznámila, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/sae-vystavba-jaderne-elektrarny-barakah-2-byla-dokoncena" target="_blank" rel="noopener">že dokončila výstavbu 2. bloku</a>. Výstavba 3. a 4. bloku je v konečné fázi, přičemž celkové dokončení výstavby těchto čtyř bloků nyní činí 94 %.
Na základě dohody v celkové hodnotě 20 miliard dolarů (446 miliard korun), která byla ohlášena v prosinci 2009, staví čtyři bloky s jadernými reaktory jihokorejského designu APR1400 konsorcium vedené společností KEPCO.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.enec.gov.ae/">ENEC</a>

První jaderný reaktor v arabském světě dosáhl poprvé řízené řetězové reakce

Těžba uhlí je ve Spojených státech v posledním desetiletí na sestupu, přičemž v loňském roce klesla na nejnižší hodnotu od roku 1978. Podle očekávání vládní agentury byl pokles v letošním roce měl být ještě významnější, a těžba by tak mohla být na nejnižších hodnotách od 60. let.
Těžba uhlí v řadě zemí postupně klesá, přičemž výjimkou nejsou ani USA. Za prudkým poklesem stojí především klesající poptávka elektroenergetického sektoru, kdy uhelné elektrárny v USA čelí konkurenci zejména levného plynu a dále rostoucímu výkonu obnovitelných zdrojů.
V loňském roce se ve Spojených státech <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44536" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> vytěžilo celkem 640 milionů tun uhlí, o 7 % méně než v roce 2018. Těžba tak byla na nejnižších hodnotách od roku 1978, kdy stávka horníků mezi prosincem 1977 a březnem 1978 zastavila většinu těžby v zemi.
<figure id="attachment_86309" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86309" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-tezby-uhli-v-USA-mezi-lety-1950-a-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-tezby-uhli-v-USA-mezi-lety-1950-a-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-tezby-uhli-v-USA-mezi-lety-1950-a-2019-512x219.png 512w" alt="Vývoj těžby uhlí v USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby uhlí v USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Centrem těžby uhlí v USA je stát Wyoming , který se na celkové těžbě loni podílel 39 %, čímž výrazně převýšil kterýkoliv jiný stát. Meziročně však tamní těžba klesla o 9 %. Druhým v pořadí je stát Západní Virginie, ve kterém se těží především koksovatelné uhlí. Díky relativně stabilní poptávce tak tamní těžba meziročně klesla pouze o 2 %. Ve státě Arizona naopak došlo loni k ukončení těžby uhlí, které přišlo s uzavřením uhelné elektrárny Navajo s přilehlým dolem Kayenta.
<h2>V příštím roce by se těžba mohla částečně zotavit</h2>
Těžba uhlí v USA klesá i nadále v letošním roce, kdy tamnímu uhelnému průmyslu nepomáhá ani současná koronavirová pandemie. Těžbu uhlí EIA odhaduje podle dat z železniční přepravy, přičemž od začátku roku se po železnici přepravilo o 27 % méně uhlí než ve stejném období v loňském roce.
Kromě nižší poptávky ze strany uhelných elektráren z důvodu poklesu spotřeby elektřiny a cen zemního plynu v návaznosti na restriktivní opatření pro omezení šíření koronaviru, se na celkové těžbě podepisuje i nižší vývoz. Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách se v období mezi lednem a květnem meziročně propadla o 34 %, vývoz uhlí poté o 29 %.
V příštím roce by se nicméně těžba uhlí mohla se zotavením poptávky po elektřině a cen zemního plynu mírně vzrůst. EIA tak v současné očekává 7% růst.

Uhlí

V USA se loni vytěžilo nejméně uhlí za posledních 40 let, letos je očekáván další propad

Světový prodej nových elektromobilů by do roku 2030 měl vzrůst na více než 31 milionů kusů. Podle konzultantské společnosti Deloitte by tak jejich tržní podíl vzrostl na jednu třetinu. V letošním roce by měl prodej elektromobilů i navzdory pandemii COVID-19 dosáhnout 2,5 milionu vozů.
Podle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-evs-to-make-up-third-of-new-cars-sold-globally-by-2030-deloitte">nové studie společnosti Deloitte</a> by do roku 2030 měl tvořit prodej elektromobilů třetinu trhu s novými vozidly. Deloitte odhaduje, že jejich roční prodej vzroste na 31,1 milionů kusů, což je o 10 milionů více než v jejich předchozí predikci. Důvodem vzrůstu jsou změny v chování spotřebitelů, odstraňování bariér při provozu elektroaut a také vzrůstající počet nových modelů.
<blockquote>„Širší nabídka nových elektrických vozidel v kombinaci s rostoucím trhem ojetých vozidel znamená, že elektromobilita se pro mnoho lidí stává životaschopnějším řešením. Důležitým faktorem je překonání obav ze strany spotřebitelů ohledně dojezdu a nedostatečné infrastruktury nabíjení. Více a více řidičů zvažuje praktičnost přechodu na elektrickou energii,“ řekl Jamie Hamilton, ředitel elektromobility ve společnosti Deloitte.</blockquote>
Navzdory pandemii koronaviru Deloitte stále očekává, <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/nemecku-bylo-letos-registrovano-nejmene-automobilu-za-35-let-prodeje-elektrickych-vozidel-se-naopak-zdvojnasobily">že světový prodej elektromobilů v roce 2020 dosáhne 2,5 milionu kusů</a>. Další mezníky růstu odhaduje na 11,2 milionu v roce 2025 a zmíněných 31,1 milionu do roku 2030. V té době by zároveň měly 81 % elektromobilů tvořit čistě elektrické vozy, na úkor plug-in hybridních variant.
<blockquote>„V důsledku pandemie COVID-19 jsme pravděpodobně byli svědky prodejního vrcholu benzinových a naftových vozidel, a to relativně bez povšimnutí.  Je nepravděpodobné, že se prodej automobilů vrátí na předpandemickou úroveň do roku 2024,“ dodal Hamilton.</blockquote>
Deloitte také dodává, že přechod k elektromobilitě na podnikové úrovni by dále podpořil celosvětový přechod. Většinu všech nových prodejů automobilů totiž i nadále představují služební auta a flotily.
<h2>Ve Spojeném království zvažuje nákup elektromobilu každý druhý</h2>
Analýza společnosti Deloitte ukazuje, že ve Spojeném království by polovina britských spotřebitelů uvažovala o elektromobilu jako o svém příštím vozidle. Toto je samozřejmě podmíněno příznivými vládními politikami a větším povědomím spotřebitelů o změně klimatu.
<blockquote>„S ambicemi dosáhnout do roku 2050 širších čistých nulových emisí a navrženým zákazem prodeje znečišťujících vozidel, který byl posunut do roku 2035, je elektromobilita připravena k dalšímu rozvoji,“ uvádí Deloitte ve studii.</blockquote>
Na druhou stranu třetina britských zákazníků uvedla, že je nejvíce znepokojuje nedostatek nabíjecí infrastruktury. Podle Deloitte však pokračující investice do nabíjecích zařízení a překonávání obav spotřebitelů ohledně jejich dostupnosti a přístupnosti mohou vést k tomu, že <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/national-grid-spojene-kralovstvi-muze-dosahnout-nulovych-cistych-emisi-2050">Spojené království překoná světový průmě</a>r a elektromobily dosáhnou až 65% tržního podílu v zemi.