Společnost ČEZ chystá v teplárně Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku odstavení dvou uhelných kotlů a jejich nahrazení dvěma kotli na plyn a jedním na biomasu. Nyní ČEZ připravuje podklady pro výběrové řízení na dodavatele nových kotlů, které by měly přijít na desítky milionů korun. Vše by mělo být hotové do ledna 2023. ČTK to dnes řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Nové kotle na plyn a biomasu by měly výrazně snížit emise teplárny a zlepšit ovzduší ve Dvoře Králové nad Labem. Teplárna bude po investici splňovat stále se zpřísňující emisní limity. V šestnáctitisícovém Dvoře Králové teplárna zásobuje teplem asi třetinu domácností.
Dva uhelné kotle, které budou odstaveny, mohou spalovat biomasu již nyní. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn, které zůstanou funkční. Dva nové kotle budou spalovat zemní plyn, kotel na biomasu bude spalovat dřevní a lesní štěpku.
<figure id="attachement_32826" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Významnou investici udělal ČEZ ve Dvoře Králové již v letech 2010 až 2012, kdy nákladem čtvrt miliardy korun vyměnil rozvody tepla z teplárny. Dožívající parovodní rozvody nahradila moderní horkovodní soustava se spolehlivějším provozem s nižšími náklady a výrazně menšími ztrátami.
Teplárna Dvůr Králové byla vybudována na počátku 50. let minulého století jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem. Nahradila lokální zdroje ve městě. První dodávky páry pro průmyslové podniky zahájila koncem roku 1955.
V Královéhradeckém kraji již změnu zdroje vytápění udělala teplárna Náchod, která patří firmě innogy Energo. Letos v lednu oficiálně zakončila investici přes čtvrt miliardy korun do přechodu z vytápění uhlím na plyn. Součástí investice zahájené v roce 2017 byla rekonstrukce teplovodů. Změna z vytápění uhlím na plyn významně snížila prašnost a zlepšila kvalitu ovzduší v Náchodě.

Energetika v ČR

ČEZ přestane v teplárně Dvůr Králové nad Labem spalovat uhlí

Western State Hydrogen Alliance je nově vzniklé uskupení předních hráčů z vodíkového sektoru na západě Spojených států amerických. Klade si za cíl zkomercializovat a plošně nasadit vodíkové palivočlánkové technologie, a to v segmentech dopravního sektoru, které bude obtížné dekarbonizovat. Jedná se především o nákladní a hromadné dopravní prostředky.
Nově zformovaná aliance s názvem Western State Hydrogen Alliance (WSHA) cílí na překotný rozvoj a zavedení vodíkových technologií ve 13 státech na západě USA. Svoji pozornost upírá zejména směrem k nákladním a hromadným dopravním prostředkům, jako jsou například vodíkové palivočlánkové tahače, autobusy, vlaky, plavidla či letadla.
Zakládajícími členy aliance jsou společnosti Ballard Power Systems, Capacity Trucks, El Dorado National, Golden Gate Zero Emission Marine, Hyundai, Plug Power a The Protium Company. V nadcházejícím období dojde k představení nejen dalších členů, ale také konkrétních plánů a iniciativ pro západní pobřeží USA.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivové články budou v budoucnu představovat pohon pro bezemisní mobilitu těžkých nákladních vozidel, jejichž elektrifikace je velmi náročná. To je neoddiskutovatelný fakt. Aliance vznikla, aby zajistila efektivní spolupráci vlády a průmyslu za účelem akcelerace této revoluce,“ prohlásila výkonná ředitelka WSHA Roxana Bekemohammadi.</blockquote>
Nové uskupení má podporu externího poradního sboru, který tvoří nedávno zvolení a jmenovaní úředníci ze západních států USA. Sbor má pomoci s řízením politických aktivit organizace a má sloužit jako prostředník mezi vládou a průmyslem.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivočlánkové technologie představují zásadní příležitost k eliminaci znečištění z dieselových motorů v některých z našich nejvíce postižených sektorů,“ řekl senátor Pat Spearman (D-North Las Vegas).
&#8222;Jsem poctěn, že mohu nadále sloužit lidem z mého okresu účastí v této nové alianci, která směřuje k zavádění bezemisních nákladních vozidel v naší společnosti v krátkodobém horizontu a tím pádem k odstranění rizik pro zdraví veřejnosti plynoucího z používání dieselových motorů,“ dodal.</blockquote>
Nejvíce průkopnickým americkým státem v oblasti vodíkových technologií je v současnosti Kalifornie.  WSHA má však ambice rozšířit vodíkové aplikace za hranice Zlatého státu. Vzhledem k zaměření na západní pobřeží USA bude cílem WSHA nasazení a komercializace vodíkových palivočlánkových vozidel od Skalistých hor až po Havajské ostrovy. Soustředit se bude zprvu na oblasti nejhůře zasažené znečištěním ovzduší v důsledku emisí z dieselových motorů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/30713600@N00/" target="_blank" rel="noopener">Martin Abegglen</a>

Čistá mobilita

Cíl nové aliance: Vodíková mobilita na západě USA

Bulharský předseda vlády Bojko Borisov požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou o podporu při odklonu Bulharska od uhlí. Podle Borisova Bulharsko bez pomoci nezvládne dosáhnout případných vyšších cílů snížení emisí do roku 2030. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/bulgaria-calls-for-eu-help-to-phase-out-coal/">Euractiv</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">Evropská komise</a> navrhla zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % vůči roku 1990, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">Evropský parlament</a> navrhl zvýšit tento cíl až na 60 %. Zároveň skupina jedenácti členských zemí EU vydala společné <a href="https://www.permanentrepresentations.nl/binaries/nlatio/documents/publications/2020/10/14/joint-statement-on-the-revision-of-the-eu%E2%80%99s-2030-climate-target/Joint+statement+EU+2030+target.pdf">prohlášení</a>, ve kterém vyjádřila podporu cíli snížit emise o alespoň 55 % do roku 2030. Mezi tyto státy patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
<h2>Komise by podle Bulharska měla přijít s plánem</h2>
Bojko Borisov, bulharský premiér, ovšem řekl, že <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/soud-v-sofii-zrusil-zablokovani-prodeje-aktiv-cez-v-bulharsku">Bulharsko</a> je samo schopno dosáhnout pouze snížení emisí o 40 %. Zároveň dal jasně najevo, že země potřebuje podporu Evropské komise, aby vyššího společného cíle EU dosáhla. Premiér ale neokomentoval, jakým způsobem by podpora Komise mohla vypadat.
Uhlí se na výrobě elektrické energie v Bulharsku v roce 2017 podílelo z 45,9 %, přičemž zásoby uhlí by zemi měly vystačit na výrobu elektřiny na dalších 60 let.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, snížení emisí velice podporujeme. Zároveň ale chceme, aby Evropská komise přišla pro země střední a východní Evropy, kde se vyrábí většina energie z uhlí, s plánem. To se týká i Bulharska – téměř 60 % naší energie je vyrobeno z uhlí,“ uvedl Bojko Borisov.</blockquote>
Podle portálu Euractiv Borisov řekl, že se s předsedkyní Komise von Leyenovou dohodl, že skupina odborníků začne zkoumat, jakým možným problémům by Bulharsko čelilo, pokud by se rozhodlo urychlit svůj odchod od uhlí.
<h2>Bulharsko zatím konkrétní plán odklonu od uhlí nemá</h2>
V minulém týdnu Komise zveřejnila zhodnocení finální verze <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/implementation-eu-countries/energy-and-climate-governance-and-reporting/national-energy-and-climate-plans_bg">národního klimaticko-energetického plánu</a> Bulharska. Ve <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/staff_working_document_assessment_necp_bulgaria.pdf">zhodnocení</a> Komise mimo jiné komentuje absenci detailnějších informací o tom, kdy a jak bude dosaženo odklonu od uhlí. Nepřítomnost těchto informací podle Komise komplikuje vyhodnocení možných dopadů přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku prezentovaných v plánu.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com

Energetika v zahraničí

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Polsko má odebrat od Spojených států amerických jaderné technologie a související služby za 18 mld. dolarů. Celkem má v plánu postavit 6 až 9 GW instalovaného výkonu reaktorů III nebo III+ generace. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/101920-us-poland-reach-nuclear-technology-deal-to-loosen-russian-pipeline-gas-grip">Podle informací serveru S&amp;P</a> by nové bloky měly vyrůst v lokalitách Lubiatow-Kopalino a Zarnowiec. 
Polsko se počátkem tohoto týdne podstatně přiblížilo své první jaderné elektrárně, která má zemi pomoci omezit závislost na spalování hnědého a černého uhlí. Dohodu na dodávky jaderných technologií a souvisejících služeb o hodnotě 18 mld. dolarů již podepsala americká strana, Polsko by mělo svůj podpis připojit, jakmile <a href="https://biznesalert.com/poland-and-united-states-made-agreement-on-first-polish-nuclear-power-plant/">bude doručena k podpisu do Varšavy.</a>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1603186643.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v říjnu tohoto roku.“}
Smlouva je koncipovaná na 30 let, přičemž v prvních 18 měsících mají proběhnout základní práce spojené s návrhem designu a způsobem financování. První blok by měl být spuštěn v roce 2033, další by měly následovat do roku 2043.
<blockquote>„Tato dohoda je důležitá hned z několika pohledů. Nejenže posiluje americko-polské vztahy, ale zároveň oznamuje světu, že USA se vrací do jaderného businessu díky převratným americkým technologiím,“ uvedla velvyslankyně Spojených států amerických v Polsku Georgette Mosbacher.</blockquote>
Prohlášení americké velvyslankyně v Polsku potvrzuje i nedávná aktivita USA v Bulharsku, kde mají být zvažovány americké technologie k <a href="https://www.reuters.com/article/instant-article/idUSL8N2H43CR">dostavbě jaderné elektrárny Kozloduy</a>.  Po určitém utlumení aktivity, které bylo spojeno s bankrotem společnosti Westinghouse, se tak USA začínají znovu ozývat o možnosti dostavby jaderných bloků v Evropě.
Dá se tedy očekávat, že i v tendru na nový jaderný blok v ČR bude o USA stále více slyšet. Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlé projekty se jedná, je ovšem otázkou, kolik bloků současně jeden dodavatel skutečně zvládne realizovat.
<h2>Polsko se pro jádro zřejmě definitivně rozhodlo</h2>
Přestože Polsko dlouhou dobu jadernou energetiku pouze zvažovalo, v posledních měsících dělá řadu podstatných kroků, které jej k první jaderné elektrárně přibližují. Dohoda podepsaná toto pondělí je sice první závaznou, již ji ovšem <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pompeo-podepsal-polsku-dohodu-rozvoji-jadra-usa-zde-favoritem-stavbu-9-gw/">předcházelo několik memorand o porozumění</a>.
Mimo to na počátku října polská vláda oznámila, že jadernou elektrárnu nebude stavět polostátní energetická společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-prevezme-spolecnost-odpovednou-za-projekt-prvni-jaderne-elektrarny-polsku/">PGE, ale výstavbu vezme vláda na sebe</a>.  Záměrem je převzít celou společnost PGE EJ1, která má na starost výstavbu prvního polského bloku, do konce roku.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vlády převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Již v polovině tohoto roku místopředseda polské vlády prohlásil, že PGE nebude <a href="https://biznesalert.pl/polska-elektrownia-jadrowa-atom-pge-energetyka/">schopná sama jaderný blok postavit</a>. K podpisu dohody o převzetí PGE EJ1 došlo 1. října tohoto roku. Převzetím společnosti ze strany státu si Polsko přípravy projektu zjednoduší, mimo jiné i tím, že se investice nebudou účastnit minoritní akcionáři společnosti PGE.
Polsko si následně plánuje ve společnosti PGE EJ1 ponechat většinový podíl s tím, že zbytek přenechá investorovi výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Kamil Porembiński's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/paszczak000/" data-track="attributionNameClick">Kamil Porembiński</a>

Jaderné elektrárny

Polsko má utratit za jaderné technologie z USA 415 mld. Kč, první blok chce spustit o tři roky dříve než ČR

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout. ČTK to po dnešním jednání komise sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření podle kterého postup útlumu těžby uhlí v ČR bude stanoven do konce letošního roku. &#8222;Ano, platí konec roku, rozhodnutí bude v polovině listopadu, příští uhelnou komisi,&#8220; napsal dnes ČTK.
Finální rozhodnutí o datu dnes podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí. &#8222;Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje,&#8220; řekla dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Podle několika zdrojů ČTK měla původně komise stanovit termín konce využívání uhlí v Česku už dnes, a to na rok 2038, jak to učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v pondělí oznámil, že komise o datu zatím nerozhodne. Zástupci ekologů v ní dnes v potvrdili, že komise nehlasovala o termínu konce uhlí ani o žádném dalším usnesení, jednání podle nich bylo informativní a diskusní.
Uvedli, že komise mimo jiné řešila zpracování nouzového scénáře, který by řešil, jak reagovat na úplný kolaps uhelného sektoru z ekonomických důvodů před rokem 2030. Ekologické organizace vytvoření takového plánu podporují, s ohledem na aktuální vývoj na trhu i evropské legislativy je podle nich pravděpodobný. Zopakovaly, že nadále prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.
<blockquote>&#8222;Zásadní problém předložených scénářů je v tom, že žádný z nich nepočítá s tím, že by stát aktivně zavíral uhelné elektrárny před rokem 2029. Což vede k absurdní situaci, kdy se předpokládá v roce 2025 vývoz elektřiny v objemu odpovídajícím výrobě největší uhelné elektrárny Počerady,&#8220; řekl dnes člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh (z Hnutí Duha).</blockquote>
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v dnešním komentáři uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Zdůraznil, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.
<blockquote>&#8222;Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,&#8220; řekla dnes mluvčí svazu Lenka Dudková.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Uhlí

Havlíček: Datum útlumu uhlí doporučí komise vládě v listopadu

Cena za vypouštění emisí CO2 do ovzduší, která je v Evropské unii reprezentována cenou emisní povolenky, se musí až ztrojnásobit, aby byl efektivně nastartován rozvoj vodíku. Jedině tak bude, dle BNP Paribas, v souladu s nedávno zveřejněnou strategií pro zelený vodík možné dosáhnout unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Banka ve své<a href="https://docfinder.bnpparibas-am.com/api/files/FB39FAB1-A279-41CC-9CDD-4D22827359B0" target="_blank" rel="noopener"> říjnové studii</a> , o které <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-10-02/carbon-price-needs-to-triple-to-spur-green-eu-hydrogen-growth?cmpid=BBD100220_GREENDAILY&amp;utm_medium=email&amp;utm_source=newsletter&amp;utm_term=201002&amp;utm_campaign=greendaily&amp;fbclid=IwAR2p0PklKsPHbBim2WVzLoFPz1ZuxRXT6Qr5-qgBlc2a52D0k7gKa1qafsA" target="_blank" rel="noopener">informovala</a> mimo jiné agentura Bloomberg, shrnuje, že pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bude zelený vodík klíčový. Podporuje tak <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/QANDA_20_1257" target="_blank" rel="noopener">unijní vodíkovou strategii</a>, která stanovuje, že vodík bude využíván ve všech sektorech ekonomiky, tedy jako palivo i jako prostředek pro ukládání energie.
Studie BNP Paribas Asset Management pak upozorňuje na to, že aby byla tato ambiciózní strategie naplněna, bude muset cena emisí uhlíku na evropském trhu strmě stoupat. Stejně tak bude nutné, aby cena vodíkových technologií i samotného vodíku klesly.
<h3>Cena EUA ideálně na 79 eurech</h3>
Jako podstatnou podmínku nastartování vodíkové ekonomiky dále BNP Paribas zmiňuje zvyšování ceny emisní povolenky v rámci systému EU ETS. Ta v Evropské unii fakticky reprezentuje cenu za znečišťování emisemi skleníkových plynů.
Dle studie bude třeba, aby se cena povolenky vyšplhala na ceny okolo 79 euro za tunu emisí skleníkových plynů (konkrétně studie zmiňuje rozpětí 79 až 103 eur v roce 2030). To znamená nárůst o přibližně 50 euro oproti současnému stavu. Tak bude, dle banky, ideálně zajištěn rozvoj zeleného vodíku.
<h3>Na barvě záleží</h3>
BNP Paribas zároveň zdůrazňuje, že podporován by měl být <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout" target="_blank" rel="noopener">zelený vodík</a>, nikoli šedý.
<blockquote>„EU ETS bude moci hrát svoji roli při zajišťování čistých nulových emisí do roku 2050 pouze tehdy, pokud do roku 2030 umožní zelenému vodíku vytlačit šedý vodík jako výchozí surovinu,“ uvedl Mark Lewis, manažer pro oblast pro udržitelnost v BNP Paribas Asset Management.</blockquote>
Banka předpovídá, že aby Evropská komise zajistila alespoň částečnou realizaci svojí strategie, bude se snažit o co nejvýhodnější podmínky pro podporu zeleného vodíku. To by, dle studie, reálně mělo vést k navýšení ceny povolenky systému EU ETS na minimálně 42 až 55 eur v nadcházejících letech.
Zdroj úvodního obrázku: Martin Abegglen, Flickr.com

Rychlé zprávy

Studie: Ceny uhlíku se musí ztrojnásobit, aby pomohly nastartování vodíku v EU

Skupina 31 opozičních zákonodárců vyzvala otevřeným dopisem vládu, aby kvůli bezpečnosti vyřadila ruské a čínské firmy z výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Dopis podepsalo 22 senátorů a devět poslanců, informoval dnes ČTK senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a nezávislých.
<blockquote>&#8222;Rusko i Čína jsou známy využíváním svých obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy. Přizváním k tendru de facto dává naše vláda těmto zemím skvělou příležitost k rozšíření svých vlivových aktivit u nás,&#8220; uvedl Hilšer.</blockquote>
Rusko i Čína mnohokrát prokázaly, že kvůli totalitní povaze svých režimů neváhají využít obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy, uvádí se v dopise. Obě země jsou podle něj také známé cíleným využíváním korupce k prosazování svých zájmů.
Státní energetická firma ČEZ plánuje podle generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba 160 miliard korun letos v prosinci. Pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Dodavatele tak podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) ze začátku září vybere až příští vláda po sněmovních volbách. Dohoda mezi státem a ČEZ umožňuje státu vyřadit během soutěže některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů. S omezováním účastníků předem se ale nepočítá.
<figure id="attachement_13234" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Signatáři dopisu nicméně pokládají účast ruských a čínských společností v tendru za &#8222;vážné ohrožení bezpečnosti a suverenity České republiky&#8220;. Podobně se během srpnové návštěvy v Česku vyjádřil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož by partnerství s ruskými a čínskými státními podniky oslabilo českou národní bezpečnost a suverenitu.
Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power. O získání zakázky na dostavbu Dukovan má rovněž zájem americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Dopis podepsali zástupci STAN, TOP 09, KDU-ČSL, ODS i Pirátů. Mezi signatáři jsou někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo předseda KDU-ČSL a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka.

Část zákonodárců chce vyjmout Rusko a Čínu z tendru na Dukovany

Kanadská vláda plánuje investovat 20 milionů kanadských dolarů (přibližně 353 milionu korun) z federálních fondů do urychlení vývoje elektrárny využívající solí chlazeného reaktoru (ISMR) společnosti Terrestrial Energy. <a href="https://www.terrestrialenergy.com/2020/10/terrestrial-energy-receives-canadian-government-funding-for-imsr-generation-iv-nuclear-plant/">Společnost Terrestrial Energy to uvedla ve svém tiskovém prohlášení</a>. Malé modulární reaktory mají podle očekávání hrát významnou roli v dosažení kanadského cíle na dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Investici do Terrestrial Energy oznámil kanadský Ministr pro inovace, výzkum a průmysl, Navdeep Bains. Finance mají pocházet ze Strategického inovačního fondu, jedná se o první případ finanční podpory vývoje malých modulárních reaktorů z tohoto fondu. Vyvíjená elektrárna má poskytovat účinnou výrobu elektrické energie, její vysokoteplotní provoz navíc může mít další průmyslová využití, jako je například výroba bezemisního vodíku.
<blockquote>„Kanadská vláda podporuje využití této inovativní technologie pro poskytování čistých energetických zdrojů a budování postavení globálního lídra v technologiích SMR. Tím, že pomůžeme přinést tyto malé reaktory na trh, podporujeme významné environmentální a ekonomické benefity, včetně výroby energie s nižšími emisemi, vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a rozvoj duševního vlastnictví v Kanadě.“ – Navdeep Bains, Ministr pro inovace, výzkum a průmysl
„SMR je průlomovou technologií, která má potenciál hrát zásadní roli při boji s klimatickými změnami a obnově naší ekonomiky po pandemii COVID-19.“ – Seamus O’Regan, Ministr přírodních zdrojů</blockquote>
<h2>Terrestrial Energy oznámení uvítala, sama do vývoje proinvestuje alespoň dalších 91 milionů kanadských dolarů</h2>
<blockquote>„Kanadská vláda postupuje s jasným záměrem národního rozvoje SMR reaktorů a uznává velké průmyslové a environmentální výhody současných jaderných inovací. Děkujeme Ministru Bainsovi a O’Reganovi za jejich vizi, vedení a partnerský vztah při prosazování našeho programu pro vyvinutí cenově dostupné a ekonomicky konkurenceschopné jaderné energie pro kanadské podniky a domácnosti s využitím technologií reaktorů IV. Generace.“ – Simon Irish, výkonný ředitel Terrestrial Energy.</blockquote>
Přijetím podpory se společnost zavázala vytvořit a udržovat 186 pracovních míst. Společnost zároveň utratí dalších 91,5 milionu kanadských dolarů (přes 1,6 miliardy korun) na výzkum a vývoj. S tím, jak se společnost blíží k postupnému komerčnímu nasazení elektráren s reaktory ISMR do konce tohoto desetiletí, plánuje využít kanadského jaderného dodavatelského řetězce a potenciálně vytvoří až 1000 nových pracovních míst.
Oznámení o investici přichází pouze týden po té, co společnost Ontario Power Generation oznámila posílení spolupráce s Terrestrial Energy a dalšími dvěma developery SMR reaktorů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.terrestrialenergy.com/media/imsr-power-plant-illustration/">Terrestrial Energy</a>

Kanada plánuje investovat 20 mi. dolarů do malého modulárního reaktoru společnosti Terrestrial Energy

Bývalý starosta Norilsku byl dnes odsouzen k šesti měsícům veřejně prospěšných prací za nedbalost v souvislosti s květnovým masivním únikem ropného paliva, který způsobil lokální ekologickou katastrofu, informuje dnes agentura Interfax. Rinat Achmetčin byl v červnu obviněn, že dostatečně nereagoval, když z nádrže tepelné elektrárny uniklo přes 21.000 tun paliva a maziva, které se dostalo do několika řek a jezera.
Stát bude také Achmetčinovi strhávat 15 procent jeho platu. Podle Interfaxu je květnový únik ropných produktů nejzávažnější katastrofou svého druhu v Rusku od roku 1994, kdy v Komijské republice na severu evropské části Ruska do přírody uniklo 94.000 tun ropy. Server The Moscow Times dříve psal, že jde zároveň o největší katastrofu tohoto typu v Arktidě, Norilsk totiž leží několik stovek kilometrů za polárním kruhem.
Většina ropy se podle ekologů vlila do řeky Ambarnaja a jejích přítoků, část se vsákla do půdy. Palivo se dostalo také do jezera Pjasino, bohatého na ryby. Gubernátor Krasnojarského kraje, v němž Norilsk leží, a ministr pro mimořádné události Jevgenij Ziničev uvedli, že zpráva o úniku byla zveřejněna s dvoudenním zpožděním. Prezident Vladimir Putin na začátku června schválil vyhlášení stavu nouze, který měl uspíšit likvidaci havárie, a v přímém televizním přenosu káral místní činitele, že se o havárii dozvěděli pozdě a nedokázali správně reagovat. Achmetčin v červenci z funkce starosty odstoupil.
<figure id="attachement_84691" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Norilsk_oil_spill_may_31_2020_sentinel-2_esa-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Norilsk_oil_spill_may_31_2020_sentinel-2_esa-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Elektrárna, z níž palivo uniklo, patřila energetické společnosti, která spadá pod těžební společnost Norilsk Nickel. V ní pracuje velká část obyvatel severního města. Šéf podniku Vladimir Potanin dříve slíbil, že společnost vyčištění oblasti postižené únikem paliva zaplatí. Ruské úřady odhadly škodu na 148 miliard rublů (asi 44 miliard), s čímž však Potanin nesouhlasí. Podle agentury Intrerfax zatím podnik v souvislosti s katastrofou zaplatil několik stovek tisíc rublů, nejde však o kompenzaci, ale pokutu.
Kromě Achmetčina jsou v souvislosti s havárií trestně stíháni také tři pracovníci tepelné elektrárny, z jejíž nádrže palivo uniklo.

Ropa

V Rusku padl rozsudek za květnový obří únik ropy u Norilsku

Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com