Malé modulární reaktory by mohly být levnější alternativou jaderných elektráren

Hybridní solární střecha dodá domu elektřinu i teplo

V Itálii používají k výrobě elektřiny horký písek

Jaké technologie panelů budou dominovat ve fotovoltaice?

Demontáž jaderných reaktorů v Jaslovských Bohunicích byla dokončena

EPC (Energy Performance Contracting) je model financování energetických úsporných projektů ve veřejném sektoru se zaručeným výsledkem. Dodavatel jednak garantuje dosažení energetických úspor, a pokud se tak nestane, dorovnává rozdíl ze svého. Investor zároveň nemusí nic platit. Dodavatel investuje vlastní prostředky, které zákazník následně splácí z dosažených úspor. Donedávna bylo EPC jediné funkční partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v Česku, a to zejména v kombinaci s dotačními tituly. Zájem

EPC projekty by mohly veřejným rozpočtům ušetřit miliardy. Přichází jejich boom?

Reuters: Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn

ČR hrozí kvůli změnám v podpoře OZE miliardové škody a arbitráže, míní asociace

Aukce pro offshore vítr v Dánsku zcela selhala. Developeři nechtějí platit státu

Syrský energetický kolaps: Jak občanská válka změnila energetiku země?

Bloomberg: Biden zvažuje nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou

Bulharsko hrozí zastavit tranzit ruského plynu do Srbska a Maďarska

Ceny v německé aukci pro střešní FVE opět vzrostly, a to navzdory rekordnímu zájmu

Akcie Siemens Energy letos rostly rychleji než Nvidia, i přes problémy v divizi větrných elektráren

Společnost Meta, která vlastní Facebook, hledá pro AI až 4 GW výkonu v jaderných zdrojích

Německé sítě si do roku 2045 vyžádají investice přesahující půl bilionu eur, uvádí studie

@Pavel Pavel: 
Ad 3) Samozřejmě nepíšu o odstupu časovém ale o odstupu cenovém. Ani české dlouhé forwardy, a bavíme se o ČR, prostě k 70 €/MWh nepadají, takže pravdu nemáte vy.
Že bude plyn levnější je jen spekulace, zvlášť v Evropě to s tím vznikem nových terminálů není nijak žhavé, naopak spíš bude problém s přepravními trasami, Němci už chtějí některé předělávat na vodík. Psal jsem o tom že ani dlouhé forwardy na plyn nemají valnou vypovídací hodnotu kvůli nízké likviditě podobně jako je to u elektřiny.
Ad 4) Plynovka neposkytuje ani levnou elektřinu (podle vaší vlastní definice), ani to není nízkoemisní zdroj a žádné plynovky se nestaví, protože to bez dotací vůbec nevychází.
Samozřejmě že zůstaly na úrovni cca 50 €/MWh, nic nemožného ani matematicky na tom není, toto číslo uvádí i ratingová agentura Fitch, která dělala TVO audit. Ano, zatáhla to Areva a stejně tak by to musel zatáhnout i dodavatel v ČR, který má však podstatně lepší CV než Areva. Z "pitomých smluv" se poučili Francouzi tak že tu zakázku nezískali a samozřejmě že Korejcům nic jiného než případné vlastní pochybění při výstavbě vzít na sebe nezbývá. Nikdo jiný za jejich chyby platit nebude, stejně jako je tomu v případě Olkiluota nebo i jiných staveb na klíč.
Ad 5) Nejsou nižší zas tak zásadně, ale logicky na velkém trhu jako v Německu vždycky nižší budou než na malém, zvlášť když si v Německu dokážou půjčit výrazně levněji než na východních trzích, např. IRENA uváděla před pár lety průměrný WACC pro onshore VtE v Německu 2,4 % a v sousedním Polsku 5,8 %, tak takový rozdíl se samozřejmě v ceně musí projevit. V ČR to bude spíš blízké Polsku než Německu.
Ad 6) Nevím co ten pojem v kom vyvolává, já jsem si ho nevymyslel, ale takhle se ta provozní dotace nazývá. Nějakou prémii skutečně ty zdroje dostávají, nikdy nemůže být záporná jako v případě oboustranného CfD, proto se to asi nazývá prémie. Klidně by se to ale mohlo nazývat jednostranný rozdílový kontrakt, asi by to bylo výstižnější.
Jak to bude od roku 2027 ještě myslím není schválené, pokusy přejít na oboustranné CfD v minulosti už byly a narazily, takže to není vůbec jisté. Těžko to bude platit retroaktivně pro stávající zdroje, takže se ještě dlouho nedostane k převážné části těch peněz ani německý stát.
Pokud je to jen příklad, tak opravdu hodně hypotetický, podobně jako s tím krachem ČEZu. :-)
Jinak ty odpovědnosti ošetřuje myslím rámcová smlouva, která už mezi státem a ČEZem podepsaná je. ČEZ má mezi ostatními evropskými utilitami zadlužení poměrně nízké, jak jste přišel na to, že "už teď je pěkně zadlužený"?

Česko vsází na větrnou energii: MPO vypíše aukce na podporu v objemu 1000 MW

Rouru z Polska mají Slováci a pokud vím, tak tak tam toho moc neteče. Strategický zájem je krásné téma, jen to často bývá zástěrka pro ekonomicky silně suboptimální řešení.

"Ad 3) Jako pejsek se značným odstupem, jak sám můžete vidět na tom rozdílu cen, takže nepadají. Na ničem se netočím, uvádím pouze fakt který ani sám nerozporujete. U toho "levnějšího" plynu je problém s likviditou úplně stejný jako u elektřiny a efekt nových OZE na stlačování ceny je dost sporný, stlačují cenu v době kdy už je nízká tak jako tak a naopak tím roste cena v době kdy je cena už tak vysoká."
Česká cena sleduje německou takřka okamžitě, nikoli s odstupem. Takže máte pravdu v tom, že české forwardy nepadají, protože tam vůbec nejsou :-)  a nemáte pravdu, protože německá cena padá a ta česká ji následuje. Respektive ten rozdíl k Německu bude pořád větší, protože nebudeme mít dost OZE :-(
Plyn bude levnější nikoli kvůli forwardům, ale protože se na mnoha místech po světě staví nové zkapalňovací LNG terminály

"Ad 4) Hezky jste se vyhnul odpovědi na otázku "Co ten levný zajištěný výkon z nízkoemisního zdroje bude poskytovat jiného"."
Nevyhnul... to jsem šetrně přeskočil, protože mi to přišlo zmatené :-) Jaký levný výkon mát na mysli? Levný zajištěný výkon je přece plynovka , stojí to pár miliard a proto se pro zajištění výkonu staví

"Tvrzení "i když se materializuje jen část rizik spojených s výstavbou, tak celkové náklady na dodanou MWh vysoce přesáhnou uvedenou hodnotu" není pravdivé, například v Olkiluoto se těch rizik materializovalo víc než dost a náklady na dodanou MWh zůstaly i tak nízké (cca 50 €/MWh). Není důvod proč by tady tomu mělo být jinak."
Náklady na dodanou MWh zcela určitě nezůstaly na úrovni 50 EUR/MWh, čistě matematicky ze složeného úročení to je nemožné. Pokud Finové podepsali dobrou smlouvu s Arevou, tak to zatáhli Francouzi (asi jo, protože Arevu musela zachránit EDF). Nicméně z pitomých smluv se poučují jak odběratelé, tak i dodavatelé. Těžko věřit, že Korejci vezmou všechno na sebe...


Ad 5) Já neříkám že to nedává smysl, ale že tu nemáme dvojnásobné ceny, jak jste tvrdil ("Vždyť v Německu nefouká dvakrát více než u nás, abychom tady ty ceny za vítr měli dvojnásobné"), kdyby se započítal korekční faktor u srovnatelně větrných lokalit a vzal v úvahu rozdíl mezi tržní prémií a rozdílovým kontraktem, tak se ty ceny oproti Německu nijak zásadně lišit nebudou. Nehledě na to, že energie větru roste s třetí mocninou rychlosti větru, dvakrát větší energii má vítr třeba jen s o čtvrtinu vyšší rychlostí, takže kdyby v Německu foukalo "dvakrát více než u nás", neznamenalo by to poloviční ceny ale ještě mnohem nižší.
I ve srovnatelných oblastech jsou ty německé ceny nižší: prostě tady schází konkurence, tak proč si neříct o víc. 
S tou rychlostí větru máte recht, to přirovnání jsem měl zformulovat lépe.


"Ad 6) Nepíšu že jste rozděloval situaci na německou a českou, ale upozorňuji na zvláštní dvojí metr, kdy v Německu berete plovoucí tržní prémii jako výslednou cenu a tím zanedbáváte rozdíl v případě vyšších tržních cen, ale ten samý rozdíl který jste zanedbal najenou v případě rozdílového kontraktu vyzdvihujete s tím že "stát má fůru peněz"."
Tady se pořád nějak míjíme... Pojem "plovoucí tržní prémie" vyvolává dojem, že provozovatel prodá na trh za nějakou cenu a k tomu dostane navíc nějakou další prémii. Provozovatel dostane takovou prémii, aby k realizované měsíční ceně spočítané jako vážený průměr za výrobu daném měsíci  dostal celkově to, co si vysoutěžil (plus nebo mínus korekce na foukání v lokalitě).
Když bude cena vyšší, tak vydělá víc  protože CfD v Německu byl jednosměrný. Od 2027 bude i v Německu CfD obousměrný, a proto se při vysokých cenách stát k těm prachům dostane


"Předpoklad "Když mám 90 % elektřiny pod obousměrným CfD" je už sám o sobě mimořádně odvážný, ale "úplně jedno, jaká cena se ustanoví na burze" rozhodně není, naopak je to zásadní pro to, kolik bude k tržním cenám doplácet nebo získávat daňový poplatník."
To není předpoklad, ale příklad, klidně to může být 99 % nebo 1 % :-)

"Není pravda že výše CfD pro jaderku se stanoví až po výstavbě, naopak smlouva o výkupu se bude podepisovat dávno před výstavbou a "všechna potenciální prodražení" na jeho výši rozhodně vliv nemají. Rizika na straně dodavatele nese dodavatel a rizika na straně investora nese investor. Oba si už svá rizika do výše kontraktu počítají předem. Takže vaše starost je lichá, překvapující je spíš to, že nemáte starost o cenu elektřiny z toho zmiňovaného vodíku, u kterých je už teď jisté, že bez nějakého zásadního technologického průlomu budou mnohem vyšší."

Zatím není známá smlouva, uvidíme, až ji uvidíme. Čekal bych, že pokud to navýšení jde za Korejci, zaplatí to Korejci, a pokud to půjde za českou stranou, zaplatí to česká strana. Je zdánlivá otázka, jestli ta česká strana je ČEZ nebo stát. Ale když si představíte fakt megaprůšvih, tak na tom ČEZ zkrachuje, protože na to nebude mít dost peněz (už teď je pěkně zadlužený), a zaplatí to nakonec zase jen český stát. Pak už to tedy asi nebude v CfD, ale rovnou ve státním rozpočtu :-)

Strategický zájem je mít kromě propojení západ východ i propojení sever - jih. Česká vláda to ignorovala navzdory tomu, že nás o to Rakousko 25 let prosilo. Nyní bychom měli alternativu Polské LNG terminály - Morava - Baumgarten.

pro informaci, pokles cen "Battery pack" za posledních 11 let je na 1/7 původní ceny
viz BNEF
pv-magazine.com/2024/12/11/bnef-lithium-ion-battery-pack-prices-drop-to-record-low-of-115-kwh

Může jaderná energie odvrátit klimatickou krizi?

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, která má mimo jiné omezit státní podporu starších solárních elektráren. Co na novele vadí provozovatelům obnovitelných zdrojů energie? „Nejhorší jsou individuální kontroly, které bude mo

Je pozitivní, že prošel lex OZE 3. Má pro nás ale negativní pachuť, říká předseda Solární asociace Fousek

 Společnost Bluenet NTS, a. s. je lídrem na poli dodávek energetických řešení pro sdružení vlastníků a bytová družstva. V rozhovoru s ředitelem společnosti Petrem Švrčkem se mimo jiné dozvíte, v čem se liší instalace fotovoltaiky na bytovém a ro

Klíčová je návratnost a roční výnos, zdůrazňuje Petr Švrček u fotovoltaiky pro bytové domy

Překročit hranici 400 milionů dolarů se Muskovi podařilo díky akciím společnosti SpaceX. Muskův majetek má nyní hodnotu 439,2 miliardy dolarů.

Majitel Tesly Musk jako první dosáhl majetku v hodnotě přes 400 miliard dolarů

Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako Lex OZE III, prošla v poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením. Nyní tak zamíří do Senátu a k podpisu prezidentovi, platit by měla od začátku ledna příšt

Sněmovna schválila novelu energetického zákona Lex OZE III. Někdo je spokojen, někdo zuří

Spotová cena elektřiny se ve středu ocitla na dvouletých maximech. Dostalo ji tam spojení chladnějšího počasí, nižší výroby větrných elektráren a politické nejistoty. Naposledy se tak vysoké ceny objevily v prosinci 2022. Při první zimě po vypuk