Plánovaná elektrárna Ostroleka C, která by měla být vybudována na severovýchodě Polska, by měla nakupovat zemní plyn v podobě LNG přes terminál v Litvě. Země zatím nejsou přímo propojeny žádným plynovodem, avšak to by se do dvou let mělo změnit. Nový blok v elektrárně Ostroleka měl původně spalovat uhlí, později však byl projekt přehodnocen s tím, že místo uhlí by měl být využíván zemní plyn.
Polsko je v současné době zemí s největším podílem uhelných elektráren na výrobě elektřiny v Evropské unii, přičemž v posledních letech se stále diskutovaly projekty na výstavbu nových uhelných bloků. Jedním z nich měla být i elektrárna Ostroleka C s instalovaným výkonem 1 GW.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/vystavba-polske-elektrarny-ostroleka-byla-pozastavena-misto-uhli-mozna-bude-spalovat-plyn" target="_blank" rel="noopener">Na začátku loňského roku nicméně polské společnosti Energa a Enea projekt pozastavily</a>. Důvodem byly potíže s financováním i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv příprava výstavby nového bloku již začala.
Projekt později převzala polostátní petrochemická společnost PKN Orlen, která již dříve uvedla, že do elektrárny bude investovat prostředky pouze v případě, že bude spalovat místo uhlí plyn. Na konci loňského roku poté společnost uzavřela s polskou polostátní energetickou společností PGNiG dohodu, na jejímž základě by měly společně vybudovat plynový zdroj o výkonu 750 MW do roku 2024.
<h1>Plyn pro elektrárny by měl proudit z Litvy, plynovod však zatím chybí</h1>
Polsko v posledních letech diverzifikuje dodávky zemního plynu, přičemž stále větší pozornost věnuje dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). <a href="https://www.reuters.com/article/poland-gas-idUSL1N2JW1I5" target="_blank" rel="noopener">Nyní se zdá, že by zkapalněný zemní plyn měl skrz litevský importní terminál Klaipėda zásobovat i plánovanou elektrárnu</a>.
<blockquote>„Podle plánů, elektrárna bude nakupovat plyn skrz terminál Klaipėda. Tím využije třetinu jeho kapacity,“ uvedl podle agentury Reuters během schůze parlamentní komise Dainius Kreivys, litevský ministr energetiky.</blockquote>
Společnost Klaipėdos Nafta, která LNG terminál provozuje, se nicméně k této informaci agentuře Reuters nevyjádřila.
V současné době nicméně plynárenské soustavy Polska a Litvy nejsou přímo propojeny. To by se však mělo do dvou let změnit, jelikož země má do roku 2022 propojit nový plynovod. Jeho výstavba byla zahájena na začátku loňského roku a přinejmenším litevská část <a href="https://ec.europa.eu/inea/en/news-events/newsroom/gas-interconnector-poland-lithuania-works-progress" target="_blank" rel="noopener">měla být ke konci loňského roku dokončena z přibližně 60 %</a>.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Ostroleka na severovýchodě Polska. Zdroj: Energa

Elektrárny v Evropě

Plánovaná polská elektrárna Ostroleka C by měla odebírat plyn skrz litevský LNG terminál

Ruské plavidlo Fortuna v neděli večer v dánských vodách zahájilo práce spojené s dokončováním plynovodu Nord Stream 2, jenž má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Podle agentury AFP to oznámila společnost Nord Stream 2 patřící pod ruského plynárenského giganta Gazprom. Zmíněná loď je od minulého týdne terčem amerických sankcí.
Fortuna, která do moře pokládá potrubí, &#8222;zahájila práce s cílem obnovit budování plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách&#8220;, citovala z prohlášení AFP. &#8222;Veškeré práce se odehrávají v souladu s obdrženými povoleními,&#8220; uvádí komuniké.
Nord Stream 2 je podle Gazpromu, který je hlavním investorem projektu, z 94 procent hotový. Práce na kontroverzním plynovodu o délce 1200 kilometrů v loňském roce stály kvůli sankcím Spojených států, na začátku prosince se znovu rozběhly v německých vodách. V těch dánských mají od úřadů opět zelenou od 15. ledna.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Plynovod má v jistém úseku vést výlučnou ekonomickou zónou Dánska, těsně mimo výsostné vody skandinávské země. Právě v těchto místech jižně od ostrova Bornholm se loď Fortuna v neděli večer nacházela, napsala AFP s odvoláním na aplikace pro sledování námořního provozu. Fortuna předtím vyplula z Německa a doprovázelo ji několik podpůrných plavidel, rovněž ruských.
Nord Stream 2 má zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream na 110 miliard metrů krychlových ročně, od dokončení nyní projekt dělí zejména vybudování &#8222;dánského&#8220; úseku. Kromě Spojených států se proti němu staví například Polsko, Nord Stream 2 podle těchto zemí zvýší ruský ekonomický a politický vliv na Evropu. Moskva a Berlín uvádějí, že jde o komerční projekt.
Washington těsně před koncem mandátu exprezidenta Donalda Trump zvýšil na pozastavení celého projektu uvalením sankcí na plavidlo Fortuna a jeho majitele, ruskou firmu KVT-RUS. Proti stavbě plynovodu se v minulosti postavil i nový šéf Bílého domu Joe Biden.

Plynárenství

Ruská loď Fortuna zahájila budování plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách

Dánská společnost Ørsted ve <a href="https://orsted.com/en/media/newsroom/news/2021/01/672305561121775">středu oznámila přijetí konečného rozhodnutí o investici do nového demonstračního projektu H2RES</a>, který má za cíl využívat elektrickou energii z přímořských větrných elektráren pro výrobu zeleného vodíku. Pro Ørsted se jedná o první provozovaný projekt výroby zeleného vodíku. Se samotnou produkcí vodíku má demonstrační projekt začít na konci letošního roku.
Nový demonstrační projekt H2RES se má nacházet v Avedøre Holme poblíž Kodaně. Pro Ørsted realizace projektu značí začátek nové éry, kdy energie vyrobená přímořskými větrnými elektrárnami bude využívána pro dekarbonizaci nad rámec přímé elektrifikace a nabídne tak cestu k dosažení nulových emisí i v dalších odvětvích.
Zelený vodík je považován za jedno z významných paliv, které umožní dekarbonizaci mnohých odvětví. Rozvoj jeho výroby je proto součástí energetických plánů EU. Současná ambiciózní strategie EU má za cíl navýšit výkon zařízení na výrobu vodíku ze současných přibližně 300 MW na 6 GW v roce 2024 a 40 GW v roce 2030.
Demonstrační zařízení má mít výkon 2 MW a mělo by být schopné vyrobit přibližně 1 tunu zeleného vodíku denně. Vyrobený vodík by měl být využíván jako palivo pro silniční dopravu.
<blockquote>„Obnovitelný vodík, spolu s dalšími udržitelnými palivy, považujeme za základní prvky pro dosažení čistých nulových emisí v roce 2050. H2RES přispěje klíčovými poznatky k přeměně ambiciózních evropských cílů v oblasti obnovitelného vodíku v další příběh o průmyslovém úspěchu. Se správným rámcem, který bude podporovat přechod od fosilních paliv, může obnovitelný vodík pomoci dekarbonizovat odvětví těžkého průmyslu a dopravy, což je zásadní pro vytvoření světa, který je poháněn výhradně obnovitelnými zdroji.“ – Martin Neubert, výkonný ředitel Ørsted Offshore</blockquote>
<h2>Nové příližetosti pro největšího výrobce elektrické energie z offshore větrných parků</h2>
Ørsted během posledních 18 měsíců uzavřela spolupráci s různými konsorcii v celkem 7 projektech výroby obnovitelného vodíku v Dánsku, Německu, Nizozemsku a ve Velké Británii.
Demonstrační projekt má za úkol prozkoumat, jak nejlépe využívat elektrolyzér v kombinaci s proměnlivou výrobou energie z přímořských elektráren. K tomu mají být využity dvě stávající větrné turbíny v lokalitě, každá o výkonu 3,6 MW. Na realizaci projektu přispěl i dánský stát dotací ve výši 34,6 milionu dánských korun (přibližně 121,5 milionu Kč). Finance byly poskytnuty prostřednictvím Dánské energetické agentury a programu Vývoje a demonstrace energetických technologií.
Partnerem projektu je mimo jiné společnost <a href="https://greenhydrogen.dk/orsted-chooses-ghs-as-electrolysis-partner/">Geen Hydrogen Systems</a>, kterou si Ørsted vybral jako dodavatele elektrolyzérů.
<blockquote>„Obnovitelný vodík bude základním kamenem pro dosažení ambiciózního dánského dekarbonizačního cíle. H2RES je příkladem, jak může veřejné spolufinancování kombinované s odhodlaným vodíkovým průmyslem a ambiciózními odběrateli vést k dekarbonizaci sektoru dopravy. H2RES je malým, ale důležitým krokem směrem k velkovýrobě obnovitelného vodíku.“ – Anders Nordstrøm, Vice President a ředitel sekce vodíku v Ørsted</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: Ørsted

Dánský Ørsted chce investovat do výroby zeleného vodíku

Norská společnost NEL, zabývající se výrobou elektrolyzérů, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/012121-norways-nel-targets-15kg-green-hydrogen-cost-by-2025">cílí na to</a>, aby se výroba zeleného vodíku dostala do roku 2025 na úroveň okolo 1,5 USD/kg a byla tak schopná konkurovat vodíku vyrobenému pomocí fosilních zdrojů. Potenciál pro rozvoj vodíkového hospodářství vidí společnost především v transformaci těžké dopravy.
Jednou z možností, jak snížit produkční náklady zeleného vodíku, jsou dozajista úspory z rozsahu. Hlavním faktorem ale přesto zůstává cena „zelené“ elektrické energie. Proto si společnost NEL klade za cíl na vytipovaných trzích stlačit výrobní náklady na úroveň okolo 1,5 USD/kg. O jaké trhy by ale přesně mělo jít, v <a href="https://nelhydrogen.com/press-release/nel-cmd-2021-launches-1-5-usd-kg-target-for-green-renewable-hydrogen-to-outcompete-fossil-alternatives/">tiskové zprávě</a> uvedeno nebylo.
<blockquote>„Dnes začínáme s naším plánem, který by měl umožnit našim zákazníkům výrobu zeleného vodíku na určitých trzích z velkokapacitního zařízení společnosti NEL za 1,5 USD/kg z levné zelené energie, a to do roku 2025,“ prohlašuje společnost NEL.</blockquote>
Podle výkonného ředitele NEL, Jona Andreho Lokkeho, by tak byl zelený vodík schopen konkurovat vodíku vyrobenému pomocí fosilních zdrojů.
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">Podle dat Plattsu</a> se cena vodíku vyrobeného parním reformováním metanu v Nizozemsku pohybovala v loňském roce okolo 1,04 EUR/kg. <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">Dle výzkumníků z BloombergNEF</a> (BNEF) se v loňském roce pohybovala cena zeleného vodíku mezi 2,5 až 4,5 USD/kg. Pro rok 2030 pak ve své optimistické projekci predikovali cenu vodíku v západní Evropě okolo 2 USD/kg.
I podle další <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout">studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), náklady na výrobu zeleného vodíku poklesnout mají, ovšem minimální cena zeleného vodíku se má dle této studie v Evropě v roce 2050 pohybovat okolo 2,23 USD/kg. Studie také srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, a to zejména v předpokladech investičních nákladů.
<h2>Rozvoj vodíkového hospodářství</h2>
Poptávka po vodíku, která se aktuálně pohybuje okolo 70 miliónů tun ročně, by se měla dle predikcí iniciativy Hydrogen Council zvýšit do roku 2050 až osminásobně.
<blockquote>„Trh s vodíkem je již velký, ale pouze malá část je produkována elektrolyzéry a je zde velká příležitost změnit současný trh na zelený,“ prohlásil Lokke.</blockquote>
Společnost NEL nyní buduje nový závod na výrobu elektrolyzérů v norském Heroyi. Zkušební linka má mít výrobní kapacitu 500 MW/rok. Začátek výroby se plánuje na druhý kvartál letošního roku. Cílem NELu je pak zvýšit výrobní kapacitu až na 2 GW/rok.
<blockquote>„Výrobní kapacita 2 GW ročně by pro naše zákazníky znamenala potenciální úsporu 4 až 5 miliónů tun CO₂, neboli 10 % ročních emisí Norska,“ uvádí Lokke.</blockquote>
Společnost NEL dodává vodík na více než 110 čerpacích stanic ve 13 různých státech a její výkonný ředitel Lokke vidí příležitost vodíku zejména v transformaci těžké dopravy. Zde bude dle jeho slov zapotřebí, aby vodík porazil naftu na čerpacích stanicích. NEL má mít technologický plán, který by umožnil nákladním vozidlům natankovat během 10 až 15 minut na dojezd až 1000 km.
<h2>Evropská unie</h2>
Evropská unie <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">přijala v minulém roce strategii</a>, ve které sází na vodík. Do roku 2024 plánuje vybudovat elektrolyzéry o výkonu 6 GW. Do roku 2030 pak až 40 GW.
Konkurenceschopnost zeleného vodíku vidí Evropská komise do roku 2030.

NEL: Do roku 2025 chceme stlačit cenu zeleného vodíku k 1,5 USD/kg

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/energy-majors-re-route-lng-supplies-from-europe-to-asia/">Očekává se</a>, že energetičtí giganti, jako je například Royal Dutch Shell a Total, budou profitovat z rapidního nárůstu cen zemního plynu v Asii během letošního ledna více než obchodní domy, a to vzhledem k jejich přístupu k většímu množství zdrojů.
<h2>Rekordní ceny LNG v Asii</h2>
Spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na asijském benchmarku, trhu JKM, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-zemniho-plynu-asii-trhaji-rekordy-podporuji-i-ceny-plynu-uhli-evrope" target="_blank" rel="noopener">vzrostly během ledna na rekordně vysoké hodnoty</a>. Důvodem byla kombinace chladného počasí, nízkého stavu zásob zemního plynu v Asii, neočekávaných výpadků v produkci a problémů na straně přepravy. Prudký nárůst cen zemního plynu v Asii znamenal pro energetické společnosti a obchodníky se zemním plynem příležitost v podobě arbitráže.
Obchodní domy se snažily velkého cenového rozdílu, který například mezi evropským TTF a asijským JKM činil i takřka 30 EUR/MWh, využít. Měly však problém najít náklady s LNG s brzkým datem dodání. Kvůli tomu mimo jiné prudce <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nedostatek-tankeru-prudce-zvysil-ceny-za-prepravu-lng">vzrostla</a> cena za přepravu LNG, a to vzhledem k nedostatečnému množství tankerů.
<h2>Odklon tankerů s LNG</h2>
Ovšem energetičtí giganti, jako jsou například již zmíněné společnosti Royal Dutch Shell a Total, byli schopni odklonit tankery z USA, Nigérie a Kataru, které původně putovaly do Evropy, na asijské trhy.
<blockquote>„Některé z našich dlouhodobých smluv zahrnují možnost odklonu [nákladů LNG]. Přesměrováváme takovéto náklady na trhy s vyšší cenou,“ uvedl pod podmínkou anonymity zástupce jedné z celosvětově působících společností.</blockquote>
Dále dovysvětlil, že v Evropě může jeho společnost své závazky splnit pomocí nákupů zemního plynu proudícího skrze plynovody, a že v tomto případě lze náklady s LNG přesměrovat na trhy s vyšší cenou.
<blockquote>„Obchodníci nemají takovou flexibilitu, ale velké společnosti ano, zvláště pak ty, které mají přístup ke katarskému plynu,“ uvedl zdroj blízký katarské státní společnosti Qatar Petroleum (QP).</blockquote>
Dle společnosti RBC Capital Markets jsou společnosti Shell, Total a Equinor v porovnání s ostatními energetickými giganty více exponovanými vůči cenám zemního plynu. Data společnosti Kpler, která monitoruje pohyb tankerů, pak potvrzují, že náklady s LNG od Shellu a Totalu z Nigérie a USA byly odkloněny do Asie.
<blockquote>„Vidíme společnost Shell využít vysokých cen LNG, ačkoli Total by z nich měl také těžit,“ uvedla společnost Barclays ve svém sdělení.</blockquote>

Komoditní trhy

Energetičtí giganti přesměrovávají náklady s LNG z Evropy do Asie

Těžba fosilních paliv ve Spojených státech během poslední dekády vzrostla o více než třetinu a svého vrcholu zatím dosáhla v roce 2019. Po loňském propadu spojeném s koronavirovou pandemií by se těžba ropy a plynu, ale i uhlí, měla v letošním či následujícím roce sice částečně zotavit, nicméně na hodnoty z roku 2019 během dvou let zřejmě nedosáhne.
Výrazný pokles globální poptávky po ropě a zemním plynu, který byl vyvolán především opatřeními pro zamezení šíření koronavirové pandemie, se v loňském roce podepsal i na těžbě fosilních paliv v USA. Zatímco v roce 2019 dosahovala těžba uhlí, ropy a plynu či jejich produktů vůbec historicky nejvyšší hodnoty 81,3 biliard britských tepelných jednotek, tedy zhruba 85,7 exajoulů, v loňském roce <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46496" target="_blank" rel="noopener">se podle odhadů vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) propadla o 6 %</a>.
Těžba fosilních paliv v USA v posledním desetiletí stabilně rostla, a to díky rozvoji těžby ropy a plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek. Zatímco od poloviny 80. let až do roku 2010 bylo z pohledu domácí těžby nejvýznamnějším fosilním palivem uhlí, v současné době je na posledním místě za ropou a zemním plynem.
<figure id="attachment_92035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-92035" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990-512x233.png 512w" alt="Vývoj těžby fosilních paliv v USA od roku 1990. Zdroj: EIA" width="725" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby fosilních paliv v USA od roku 1990. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2020 se podle dat EIA podílelo uhlí na energetické bázi na těžbě fosilních paliv v zemi ze 14 %. Téměř poloviční podíl připadl se 46 % na zemní plyn, následovaný ropou se 31 %. 9 % tvořily produkty ze zpracování těženého zemního plynu, jako například LPG či jiné jednoduché uhlovodíky.
Nevýrazněji se v loňském roce podle EIA propadla těžba uhlí, a to o 24 %. Nicméně v letošním roce by podle výhledu agentury měla vzrůst o 12 %, v roce 2022 pak o další 4 %. Za částečným zotavením těžby uhlí mají stát vyšší ceny plynu, které opět umožní části uhelných elektráren konkurovat výrobě elektřiny z plynu.
Autor úvodní fotografie: <a title="User:Wusel007" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Wusel007">Wusel007</a>

Energetika v zahraničí

EIA: Těžba fosilních paliv v USA v následujících dvou letech poroste

Ruský plynárenský gigant Gazprom připustil existenci rizika, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 bude kvůli různým problémům, včetně politických tlaků, zastavena nebo úplně zrušena. Firma o tom podle agentury Reuters informuje v prospektu, v němž nabízí prodej eurobondů.
<blockquote>&#8222;Při práci na velkých mezinárodních projektech, jako je plynovod Nord Stream 2, jsme čelili a možná se i nadále budeme setkávat s riziky kvůli změnám politických podmínek v různých regionech souvisejících s takovými projekty,&#8220; uvedl Gazprom.</blockquote>
&#8222;Za mimořádných okolností, včetně politického tlaku, mohou takové změny vést k pozastavení nebo ukončení projektu.&#8220;
Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa a zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream na 110 miliard metrů krychlových ročně. Gazprom je hlavním investorem projektu a podle jeho informací je plynovod z 94 procent hotov. Plynovod se však stal předmětem sporu mezi Moskvou a Washingtonem.
Projekt za 11 miliard USD (zhruba 237 miliard Kč) byl koncem roku 2019 pozastaven, protože firma pokládající potrubí Allseas odstoupila od projektu kvůli obavám ze sankcí. Práce byly obnoveny minulý měsíc, kdy byl položen krátký úsek potrubí v německých vodách. Hlavní práce se však ještě neobnovily.
Nyní ale opět hrozí pozastavení prací. Německý list Handelsblatt v pondělí napsal, že Spojené státy informovaly německou vládu a další evropské partnery, že dnes uvalí sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pokládá potrubí do moře.
Gazprom jako veřejně obchodovaná firma je povinen před nabídkou dluhopisů na trhu v prospektu informovat investory o všech potenciálních rizicích. Pokud by byl projekt pozastaven či zrušen, mohou dodavatelé po firmě požadovat náhradu škod, pokuty, odškodné nebo jiné finanční náhrady.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se svým zemním plynem.

Gazprom varuje před rizikem zrušení plynovodu Nord Stream 2

Německé ekologické organizace se odvolaly proti rozhodnutí Spolkového úřadu pro lodní dopravu a hydrografii (BSH), které povoluje dřívější obnovení výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Toto nové povolení tak prozatím pozbývá platnosti, informovala dnes agentura DPA. Další ránu projekt dostal po zprávě listu Handelsblatt, že Spojené státy uvalí sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pokládá potrubí do moře. Berlín vyjádřil nad plánem Washingtonu politování.
Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května.
Dnes BSH potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizací Deutsche Umwelthilfe (DUH) a Naturschutzbund Deutschland (Nabu).
Projekt Nord Stream 2 potřebuje nové povolení mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě amerických sankcí stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt výstavby tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod z 94 procent hotov. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních liniích, tedy 75 kilometrů na každou linii. Ze zbývající části potrubí připadá asi 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu minulý týden. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později.
Dnes se na webu Handelsblattu objevila zpráva, že USA informovaly německou vládu a další evropské partnery o svém úmyslu uvalit sankce na ruské plavidlo Fortuna a jeho majitele ruskou firmu KVT-RUS. V platnost mají sankce vstoupit v úterý, píše list bez udání zdroje. Je to poprvé, co Washington sankcemi nejen hrozí, ale skutečně je zavádí.
<blockquote>„Budeme i nadále podnikat všechny nutné a přiměřené kroky, abychom Nord Streamu 2 zabránili,“ citoval list zástupce americké ambasády v Německu.</blockquote>
Americká vláda doufá, že „Německo svůj postoj k plynovodu Nord Stream 2 přehodnotí,“ dodal.
<blockquote>„Oznámení bereme s politováním na vědomí,“ uvedl dnes mluvčí německého ministerstva hospodářství.</blockquote>
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se svým zemním plynem.

Handelsblatt: USA poprvé zavádějí sankce proti Nord Streamu 2

Zatímco v průběhu loňského léta <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-navzdory-rekordni-exportni-kapacite-nejnizsi-za-posledni-dva-roky" target="_blank" rel="noopener">se export zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA kvůli extrémně nízkým cenám plynu na světových trzích výrazně propadl</a>, aktuálně je situace diametrálně odlišná. Chladné počasí v posledních týdnech spolu s omezeními na straně některých dalších významných vývozců plynu vyhnaly ceny LNG na světových trzích na rekordně vysoké hodnoty, díky čemuž nyní LNG terminály ve Spojených státech opět intenzivně vyváží.
Přestože cenový tlak na asijských i evropských trzích se zemním plynem během tohoto týdne částečně polevil, ceny plynu se stále drží na dostatečně vysokých hodnotách, které jsou atraktivní pro takřka všechny exportéry. Chladný prosinec a začátek letošního roku pomohl snížit hladinu uskladněného plynu nejen v evropských zásobnících, ale rovněž také v zemích severovýchodní Asie, které disponují pouze omezenými skladovacími kapacitami.
Japonsko, Jižní Korea a Čína, kteří jsou největšími světovými dovozci zkapalněného plynu, jsou v posledních týdnech hlavními destinacemi pro náklady LNG z celého světa, a to včetně Spojených států. Vzhledem k velmi napjaté situaci na tamním trhu, která podpořila <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-zemniho-plynu-asii-trhaji-rekordy-podporuji-i-ceny-plynu-uhli-evrope" target="_blank" rel="noopener">růst spotových cen LNG na klíčovém asijském JKM na vůbec nejvyšší hodnoty v historii</a>, může být pro některé obchodníky stále výhodné přesměrovávat všechny volné náklady do Asie.
Díky extrémnímu cenovému rozdílu mezi Evropou a Asií jsou nyní marže pro vývoz plynu do Asie z USA lukrativnější, a to i navzdory delší plavbě. Vývoz LNG z amerických terminálů je tak velmi silný, přičemž <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/011121-us-lng-exporters-keep-utilization-near-capacity-as-asia-prices-test-new-heights" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts se dodávky plynu do terminálů pohybovaly na začátku tohoto týdne na hodnotě 10,92 miliard stop krychlových denně</a> (Bcf/d). To je pouze o pár procent pod rekordní hodnotou 11,56 Bcf/d ze 13. prosince loňského roku.
<figure id="attachment_91842" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="wp-image-91842 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG-512x304.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG-235x141.png 235w" alt="Dodávky zemního plynu do amerických terminálů na vývoz LNG. Zdroj: S&amp;P Global Platts" width="725" height="431" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky zemního plynu do amerických terminálů na vývoz LNG. Zdroj: S&amp;P Global Platts</figcaption></figure>
Díky chladnému počasí a napjaté situaci na globálním trhu s LNG, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nedostatek-tankeru-prudce-zvysil-ceny-za-prepravu-lng" target="_blank" rel="noopener">sazby za přepravu vzhledem k nedostatku volných tankerů trhají rekordy</a>, se export plynu z USA rychle zotavil z letního propadu. Za poklesem vývozu na hodnoty nejnižší za poslední dva roky tehdy stál velký počet zrušených nákladů z důvodu nízkých cen plynu na klíčových trzích.
Autor úvodní fotografie: CarletonLiisa (Wikimedia Commons)

Americké LNG terminály vyváží kvůli vysokým cenám plynu téměř naplno

Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Vyplývá to z dnešního oznámení úřadu. Dosavadní povolení by pokračování výstavby připouštělo až od konce května, uvedla agentura DPA. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
Nové povolení bylo nutné mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě sankcí ze strany Spojených států stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt Nord Stream 2 tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod hotov z 94 procent. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních linkách, tedy 75 kilometrů na každou linku. Ze zbývající části potrubí připadá zhruba 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody, píše DPA.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu už dnes. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později. &#8222;Máme od dánského energetického úřadu povolení začít s pracemi od pátku. To ale neznamená, že v pátek obnovíme pokládku potrubí,&#8220; uvedl mluvčí. Dodal, že nejprve se bude zkoumat technické vybavení, což bude přinejmenším několik dnů trvat. Termín zahájení prací by podle něj mohl být přesněji stanoven koncem ledna či začátkem února.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.