Royal Dutch Shell vydal <a href="https://www.shell.com/energy-and-innovation/natural-gas/liquefied-natural-gas-lng/lng-outlook-2021.html#iframe=L3dlYmFwcHMvTE5HX091dGxvb2svMjAyMS8">zprávu</a> o trhu se zkapalněným zemním plynem Shell LNG Outlook 2021. Očekává, že do roku 2040 se poptávka po LNG zdvojnásobí na téměř 700 milionů tun ročně. K hlavnímu nárůstu poptávky by mělo dojít v Asii. 
Shell ve svém výhledu očekává, že poptávka po LNG se do roku 2040 zdvojnásobí na téměř 700 milionů tun ročně. V roce 2019 byla <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-celosvetova-poptavka-zemnim-plynu-letos-vzroste-28">poptávka</a> po LNG 358 milionů tun a v loňském roce 360 milionů tun. Kvůli klesající domácí těžbě a nahrazování zdrojů s vyšší emisivitou zemním plynem by Asie měla stát za 75 % nárůstu poptávky do 2040.
V loňském roce Čína zvýšila dovoz LNG o 7 milionů tun (11% zvýšení) na 67 milionů tun. Dovoz LNG o téměř 11 % zvýšila také Indie.
<figure id="attachment_93286" class="wp-caption aligncenter" style="width: 740px;"><img class="size-full wp-image-93286" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1.png 740w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1-512x381.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/LNG-výhled-poptávky-1-725x539.png 725w" alt="" width="740" height="550" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpověď globální poptávky po LNG a očekávaný propad mezi nabídkou a poptávkou. Zdroj: Shell LNG Outlook 2021</figcaption></figure>
<h2>Cena LNG byla během posledních měsíců velmi volatilní</h2>
Shell v polovině této dekády očekává vznik propasti mezi nabídkou a poptávkou. Důvodem bude méně zprovozněných LNG terminálů, než se očekávalo. Po celém světě dochází ke zpoždění výstavby nových zařízení, mimo jiné, vlivem omezení proti šíření onemocnění COVID-19. U poptávky po LNG se naopak očekává, že pandemie nebude mít zásadní dopady a vrátí se tak na svou původní trajektorii.
Po vypuknutí pandemie koronaviru a následném propadu poptávky byly ceny LNG rekordně nízké. Trh se ovšem dokázal poměrně rychle <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-likvidita-trhu-se-zemnim-plynem-roste">přizpůsobit</a>. Na počátku roku 2021 ceny LNG vystoupaly na více než 30 USD/MMbtu, a to zejména díky poptávce v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-vlnach-mrazu-zameruje-pozornost-zajisteni-zaloznich-zdroju-elektriny">zimním období</a>, výpadkům dodávek a kapacitním problémům infrastruktury. Po oteplení ovšem došlo k poklesu přibližně na úroveň z ledna 2020 (zhruba 7 USD/MMbtu).
<figure id="attachment_93287" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1532px;"><img class="size-full wp-image-93287" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny.png 1532w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-512x213.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-768x319.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-1024x425.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-725x301.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/03/shell-vývoj-ceny-800x332.png 800w" alt="" width="1532" height="636" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny LNG, TTF a Henry Hub benchmarků s identifikací hlavních událostí. Zdroj: Shell LNG Outlook 2021</figcaption></figure>

Rychlé zprávy

Shell: Do roku 2040 se poptávka po LNG zdvojnásobí

Evropská unie nepotřebuje plynovod Nord Stream II, aby zajistila svou energetickou bezpečnost, uvedla ve čtvrtek vysoce postavená úřednice spadající pod Evropskou komisi. Dále pak uvedla, že projekt by mohl být ukončen pouze v případě, že by přišel pokyn od samotného Německa. <a href="https://www.reuters.com/article/eu-energy-russia-nordstream-idUKL4N2KT3SG" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Reuters</a>.
Projekt, který je pod záštitou ruské společnosti Gazprom a jehož cena se odhaduje na 11 miliard dolarů, je již z více než 90 % dokončen. Roční přepravní kapacita zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy by byla dokončením projektu zdvojnásobena, na celkových 110 miliard m³/rok. Do projektu jsou pak <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vyzyva-nemecko-k-zastaveni-praci-nord-stream-ii-nabizi-pristup-k-plynu-norska">zapojeny</a> i evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie.
<h2>Opozice</h2>
<blockquote>„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“ <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">prohlásila</a> v roce 2019 Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu. Od té doby nabral projekt nečekaně velké zpoždění v důsledku čekání na souhlas Dánska s výstavbou přes jeho území a hlavně kvůli uvalení amerických sankcí.</blockquote>
Dokončení projektu by také například znamenalo, že by Rusko získalo lepší vyjednávací pozici oproti Ukrajině, kde platí vysoké poplatky za tranzit plynu, jelikož by získalo alternativu, jak dostat zemní plyn skrze plynovody do kontinentální Evropy. Poplatky za tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">představovaly</a> v minulosti pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů).
Na konci roku 2019 se na poslední chvíli zástupci Ruska a Ukrajiny domluvili na tranzitu plynu na následujících 5 let, jelikož tehdejší dlouhodobá smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Mezi roky 2021-2024 by měl tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">činit</a> 40 miliard m³.
Silnou opozici proti projektu Nord Stream II tvoří i několik členských států EU, v čele s Polskem. Dle jejich mínění by projekt znamenal zvýšení závislosti na ruském plynu.
<h2>Energetická bezpečnost EU</h2>
<blockquote>„Pro Evropskou unii jako celek nepřispívá Nord Stream k zabezpečenosti dodávek,“ prohlásila Ditte Juul Jorgensenová, šéfka generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.</blockquote>
Dále uvedla, že investice bloku provedené v uplynulé dekádě, které směřovaly do jiných plynovodů, importních terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG) a interkonektorů, byly dostatečné natolik, aby uspokojily energetické potřeby bloku.
<blockquote>„Opravdové zastavení dostavby [Nord Streamu II] by si vyžadovalo rozhodnutí na národní úrovni. Není to rozhodnutí, které by se dalo učinit na evropské úrovni,“ vysvětlovala Jorgensenová s tím, že rozhodnutí o zastavení projektu by muselo učinit Německo.</blockquote>
Evropský parlament nicméně volal po zastavení projektu poté, co byl v Rusku uvězněn opoziční politik Alexej Navalnyj. V pondělí pak představitelé EU <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/eu-rozsiri-sankce-proti-ruskym-cinitelum-za-uvezneni-navalneho/1999627">odsouhlasili</a> uvalení sankcí na čtyři ruské představitele, kteří mají blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2

Evropská Unie

EU: Nord Stream II nepotřebujeme, výstavbu může ale zastavit jen Německo

Zemní plyn v posledních letech stále více vytlačuje z energetických mixů řady zemní uhlí, a jeho význam s ohledem na tlak na snižování emisí i nadále s velkou pravděpodobností poroste. Podle sdružení největších světových producentů plynu by jeho spotřeba mohla do roku 2050 vzrůst až o polovinu, a plyn by tak pokrýval více než čtvrtinu všech energetických potřeb lidstva.
Využívání zemního plynu nabývá v posledních letech stále většího významu, jelikož ve srovnání s uhlím produkuje při spalování výrazně nižší emise oxidu uhličitého. Jelikož se jeví i jako vhodný flexibilní doplněk k obnovitelným zdrojům, počítá se s jeho dlouhodobým využíváním i navzdory tomu, že se jedná o fosilní palivo.
Podle posledního <a href="https://www.gecf.org/events/gecf-global-gas-outlook-2050%E2%80%99s-fifth-edition-unveiled-" target="_blank" rel="noopener">dlouhodobého výhledu Fóra zemí vyvážejících zemní plyn (GECF)</a> by měl zemní plyn předčit uhlí již v roce 2025, do roku 2047 by se poté měl v globálním měřítku stát nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem.
„Transformace energetiky nadále probíhá a zemní plyn spolu s obnovitelnými zdroji budou nabývat na důležitosti a budou hlavními přispěvateli k postupnému růstu celosvětové poptávky po energii,“ uvedlo <a href="https://www.montelnews.com/en/story/gass-share-of-global-energy-mix-may-reach-28-by-2050-/1198190" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> sdružení GECF.
Podle predikcí GECF by globální poptávka po zemním plynu měla nadále růst a do roku 2050 přesáhnout 5900 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, což je ve srovnání se stávajícími zhruba 4000 bcm ročně růst o bezmála 50 %. Hlavním centrem poptávky po plynu se má stát asijsko-pacifická oblast se 1660 bcm, více než dvojnásobkem současné poptávky.
„Poptávka bude růst konkrétně na trzích v asijsko-pacifické oblasti, severní Americe a na Středním východě, které společně do roku 2050 zajistí více než 75 % dalších objemů,“ uvedlo sdružení.
Zatímco ve v řadě regionů má těžba plynu nadále růst, v případě Evropy GECF očekává pokračování stávajícího trendu poklesu, přičemž během následujících 30 let by místní těžba měla klesnout na 70 bcm ročně, tedy zhruba na třetinu ve srovnání s 200 bcm z roku 2019.
<h2>Tlak na dekarbonizaci roste</h2>
Přestože je sdružení ve svém výhledu o budoucí roli plynu velmi pozitivní, samo uznává, že řada zemí a institucí přehodnocuje svůj postoj k jeho využívání. V budoucnu se by tak mohlo zkomplikovat financování projektů spojených s využíváním zemního plynu.
Zásadní roli by nicméně měl plyn hrát i nadále ve výrobě vodíku. Podle předsedy sdružení by se poptávka po vodíku měla do roku 2050 zpětinásobit na 475 milionů tun ročně ze současných necelých 100 milionů tun. Podle GECF by se 52 % vodíku mělo do roku 2050 vyrábět právě ze zemního plynu, 30 % elektrolýzou a 9 % z uhlí.
Autor úvodní fotografie: Roy Luck @flickr.com

Plynárenství

Spalování plynu. Autor: Roy Luck @flickr.com (https://www.flickr.com/photos/royluck/)

GECF: Plyn se do poloviny století stane hlavním zdrojem energie, jeho spotřeba vzroste o polovinu

Nezvykle mrazivé počasí, které zasáhlo v uplynulém týdnu jih USA, zejména pak stát Texas, se rovněž negativně podepsalo na vývozu zkapalněného plynu. Kvůli problémům s technickým zařízením, dopravou obsluhy či LNG tankerů do terminálů se dodávky plynu do exportních terminálů USA propadly během jednoho dne na dvouleté minimum. Týden předtím naopak příjezd tankerů do terminálů omezila hustá mlha.
Jih Spojených států je nejen hlavní oblastí těžby ropy a zemního plynu, ale rovněž centrem jeho exportu ve zkapalněné podobě (LNG). Nedávné mrazy, na které tamní infrastruktura není zcela přizpůsobena, jelikož nejsou pro danou oblast vůbec běžné, tak potrápily i americké vývozce plynu.
Již během druhého únorového týdne, kdy se teploty ještě držely nad bodem mrazu, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/as-fog-persists-lng-tankers-back-up-outside-channel-to-sabine-pass-terminal/" target="_blank" rel="noopener">zablokovala hustá mlha přepravní kanály vedoucí k terminálům</a>, které leží až desítky kilometrů od pobřeží Mexického zálivu.
Poté, co se teploty propadly hluboko pod hodnoty běžné pro dané oblasti v tomto období, omezila provoz terminálů řada dalších faktorů. Podle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/021621-us-lng-weekly-disruptions-seen-at-us-facilities-due-to-cold-wave" target="_blank" rel="noopener">serveru S&amp;P Global Platts</a> se společnost Kinder Morgan odvolala na zásah vyšší moci kvůli problémům s kompresní stanicí, která zásobuje plynem terminál Sabine Pass ležící na hranici států Louisiana a Texas.
V případě terminálů ve státě Texas byly dodávky plynu mimo jiné omezeny na žádost tamního guvernéra, aby mohly být upřednostněny dodávky plynu do plynových elektráren.
Během 16. února se tak dodávky plynu do amerických LNG terminálů <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/021921-us-liquefaction-terminals-ramp-up-feedgas-demand-after-gulf-coast-freeze-eases" target="_blank" rel="noopener">propadly na 2,2 miliardy stop krychlových denně</a>, což je zhruba pětina objemu plynu, který do nich proudil v průběhu prosince a ledna. V následujících dnech se nicméně s růstem teplot dodávky plynu do terminálů zotavily.
Úvodní fotografie: LNG tanker Arctic Princess. Autor: JoachimKohlerBremen @WikimediaCommons

Autor: JoachimKohlerBremen, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:LNG_Tanker_ARCTIC_PRINCESS_vor_Hammerfest_(N)_-_Juni_2015.jpg

Mrazivé počasí na jihu USA omezilo vývoz zkapalněného plynu

Německá zajišťovna Munich Re přestane poskytovat pojištění projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře potrubím zajistit přepravu zemního plynu z Ruska do Německa. S odkazem na pobočku, která pojištění poskytovala, o tom dnes informovala agentura Reuters. Podnik se obává dopadů sankcí, jimiž americká vláda hrozí evropským firmám, které se projektu účastní.
<blockquote>&#8222;Společnost Munich Re Syndicate už odeslala výpověď (firmě zajišťující výstavbu Nord Stream 2),&#8220; sdělil s odkazem na pobočku mluvčí zajišťovny v e-mailové zprávě agentuře Reuters.</blockquote>
Munich Re žádné další podrobnosti k rozhodnutí nechtěla poskytnout.
Spojené státy tvrdí, že Evropa je až příliš závislá na ruských energiích. Podle analytiků ale za rozhodnutím začít sankcionovat firmy, které se na projektu Nord Stream 2 podílejí, stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Výstavba projektu Nord Stream 2 má přijít asi na 11 miliard dolarů (zhruba 234 miliard Kč) a projekt už je přibližně z 94 procent hotov. K jeho dokončení ještě zbývá položit zhruba 120 kilometrů potrubí v dánských vodách a necelých 30 kilometrů ve vodách německých.
Společnost Nord Stream 2 AG nechtěla rozhodnutí německé zajišťovny komentovat. Je podle ní na evropských vládách a na Evropské komisi (EK), aby chránily evropské firmy před sankcemi, které &#8222;popisují jako v rozporu s mezinárodním právem a jako zasahování do suverénní energetické politiky&#8220;. V lednu se z projektu stáhla i švýcarská pojišťovna Zurich Insurance Group.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská státní plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Asi polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie. Gazprom a jeho západní partneři doufají, že projekt letos dokončí.

Munich Re už Nord Stream 2 nepojistí, obává se amerických sankcí

Už 40 % vozů skupiny GasNet, největšího českého plynárenského distributora, jezdí na stlačený zemní plyn (CNG), který má oproti benzinu nebo naftě výrazně nižší emisní stopu i hospodárnější provoz. Nyní pokryje spotřebu těchto automobilů biometan (bioCNG), který se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu. Znamená to úsporu nejméně 1 356 tun emisí CO2.
Při kontrolách plynovodní sítě, která měří 65 000 kilometrů, najezdí inspektoři a terénní pracovníci GasNetu ročně 20 milionů kilometrů. Od roku 2014 firma postupně navyšuje počet svých vozidel poháněných CNG. V letošním roce nahradí v GasNetu CNG kompletně za bioCNG, a to v objemu 800 tisíc m3.
„Jsme plynaři a plynu věříme. Biometan je společně s vodíkem nebo syntetickým metanem možnou budoucností našeho odvětví. Rozhodnutím přejít u našich aut ze stlačeného zemního plynu na biometan naplňujeme naši strategii, která stojí na odpovědném chování vůči životnímu prostředí, společnosti a na udržitelném podnikání,“ řekl Thomas Merker, finanční ředitel GasNetu.
<h2>Zelený plyn s garantovaným původem</h2>
Smlouvu na rok 2021 podepsal GasNet s dodavatelem, který garantuje obnovitelný plyn pokročilého typu. Na jeho výrobu se používají odpady: zbytky z jídel, kafilérie, kejdy nebo kompostový odpad.
Oproti dieselovému pohonu neprodukuje motor na CNG žádné rakovinotvorné pevné částice. Přechod ze CNG na bioCNG znamená v praxi ještě vyšší ochranu životního prostředí, protože ekologicky šetrný je už samotný původ biometanu.
Pro českého lídra v distribuci plynu to není první zkušenost s biometanem. Už přes rok jako první v České republice vtláčí biometan do své plynárenské sítě z bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě.
V GasNetu odhadují, že se biometan uplatní i v dalších odvětvích jako například v silniční nákladní dopravě nebo ve vytápění. Do roku 2030 by mohl biometan tvořit až 10 % spotřebovaného plynu v České republice.

Ze CNG na ekologicky šetrnější bioCNG přejde i pojízdná dílna GasNetu. Zdroj: GasNet

Plynaři z GasNetu budou jezdit na zelený biometan

Litva navrhuje přerušit výstavbu plynovodu Nord Stream 2 do ruských parlamentních voleb v září. Chce tak zvýšit tlak na Moskvu, aby provedla demokratické reformy. Dnes to podle agentury Reuters uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Zároveň by takové řešení představovalo kompromis mezi návrhy evropských podporovatelů a protivníků projektu, dodal.
Evropští ministři zahraničí se podle Reuters mají v pondělí dohodnout ohledně uvalení sankcí na okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie tak chce reagovat na uvěznění kritika Kremlu Alexeje Navalného.
Plynovod Nord Stream 2, který by měl po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, je těsně před dokončením. Projekt dlouhodobě kritizují některé země střední a východní Evropy a Spojené státy. Ještě větší pozornosti se mu dostalo od doby, co Rusko opozičního předáka uvrhlo do vězení a vyhostilo evropské diplomaty. Německo na novém plynovodu ale trvá a označuje ho za čistě obchodní projekt.
<blockquote>&#8222;Zmrazení by mohlo být kompromisem,“ řekl agentuře Reuters Landsbergis. &#8222;Nenavrhujeme projekt zrušit, pouze jej pozastavit.</blockquote>
A pokračovat v něm, až budeme mít co do činění s demokraticky zvolenou ruskou vládou. To může zvýšit podporu pro ropovod,&#8220; dodal.
Podle pěti zdrojů Reuters se očekává, že kabinet amerického prezidenta Joea Bidena už dnes zveřejní jména firem, o kterých se domnívá, že s výstavbou Nord Streamu 2 pomáhají. To by podle Reuters mohlo vyústit v uvalení sankcí na projekt, který je hotov už z 94 procent. Podle analytiků je za nevolí Washingtonu i snaha Spojených států uplatnit se na evropském trhu se svým zkapalněným zemním plynem (LNG).

Litva navrhuje přerušit výstavbu Nord Streamu 2 do ruských voleb

Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12766-Revision-of-EU-rules-on-Gas-" target="_blank" rel="noopener">zahájila konzultační proces k úpravě pravidel trhu se zemním plynem</a>, která by měla vést k navýšení podílu bioplynu, biometanu a obnovitelného či dekarbonizovaného vodíku na celkové spotřebě plynných paliv v EU. Pro splnění klimatických cílů EU je dle Komise zapotřebí, aby výše uvedená paliva tvořila v roce 2050 dvě třetiny spotřeby plynných paliv s tím, že zbylou třetinu by měl tvořit zemní plyn v kombinaci se zařízeními na zachytávání a ukládání či využívání emisí CO2 (CCS/U).
Komise v zahájeném konzultačním procesu, který potrvá do 10. března 2021, nepředkládá konkrétní návrhy legislativních změn, avšak představuje požadované cíle, kterých by mělo být dosaženo.
<blockquote>„Zemní plyn, tedy fosilní metan, představuje 95 % dnešní spotřeby plynných paliv v EU. Kromě toho, že jsou plynná paliva nositelem energie, představují také klíčovou surovinu pro průmyslové procesy a jsou jedním ze zdrojů flexibility pro energetický systém stále více založený na obnovitelných zdrojích energie s variabilní výrobou,“ uvedla Komise.</blockquote>
Komise připomněla, že plynná paliva tvoří v současné době zhruba 22 % celkové spotřeby energie v EU. V sektoru výroby elektřiny mají 20% podíl a při výrobě tepla dokonce 39% podíl. Podle Komise by přitom i v roce 2050 měla plynná paliva mít zhruba 20% podíl na celkové spotřebě energie.
<blockquote>„Bioplyn, biometan, obnovitelný a dekarbonizovaný vodík stejně jako syntetický metan by měly představovat zhruba 2/3 plynných paliv v energetickém mixu v roce 2050, fosilní plyn s technologiemi CCS/U by měl tvořit zbytek,“ dodala Komise.</blockquote>
Sektory, ve kterých mají i v budoucnu hrát plynná paliva významnou roli, jsou zejména energeticky náročný průmysl či vybrané oblasti dopravy.
<blockquote>„Cílem podpory obnovitelných a nízkouhlíkových plynů je dekarbonizace těchto sektorů, zvýšení flexibility v sektoru výroby elektřiny a, pokud to bude zapotřebí, umožnění ukládání a následné produkce elektřiny,“ dodala Komise.</blockquote>
Aby k zamýšlenému rozvoji využití obnovitelných a nízkouhlíkových plynů došlo, Evropská komise pracuje na návrhu potřebných úprav pravidel trhu s plynem a souvisejících legislativních předpisů. Konkrétní návrhy plánuje Komise předložit až po skončení uvedeného konzultačního procesu a po zapracování relevantních připomínek účastníků trhu.
Podle indikativního harmonogramu by měl být legislativní balíček cílený na dekarbonizaci plynárenství předložen v posledním čtvrtletí letošního roku.

Evropská komise cílí na 66% podíl obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do roku 2050

Podle prvních závěrů studie think tanku Carbon Tracker by tzv. petrostáty, tedy země závislé na příjmech z ropy nebo zemního plynu, mohly zaznamenat až 51% pokles příjmů kvůli přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/petrostates-face-9trln-income-gap-with-energy-transition-study/">Euractiv</a>. 
<a href="https://carbontracker.org/reports/petrostates-energy-transition-report/">Studie </a>think tanku Carbon Tracker s názvem Beyond Petrostates: The burning need to cut oil dependence in the energy transition se zaměřila na 40 zemí světa s největší finanční závislostí na sektoru ropy a zemního plynu (procentuální poměr příjmů z ropy nebo zemního plynu a HDP). Tyto země jsou lokalizované především na Blízkém východě, v severní a západní Africe a v jižní Americe.
S ohledem na postupnou dekarbonizaci lze ovšem očekávat významnou změnu. Státy, které jsou na příjmech z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-ceny-ropy-by-druhe-polovine-roku-mohly-stoupnout-40">ropy</a> nebo zemního plynu závislé, budou čelit úbytku státních příjmů a pracovních míst. Ve srovnání s očekáváními průmyslu by příjmy ropných zemí mohly být během nadcházejících dvou dekád nižší až o 9 bilionů USD.
<h2>Zranitelnost petrostátů se liší</h2>
Carbon Tracker srovnal zisky zkoumaných petrostátů z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-v-norsku-pres-omezeni-loni-stoupla-o-petinu">ropy</a> a zemního plynu za uplynulých pět let, respektive jejich závislost na těchto příjmech a očekávané zisky v potenciálním nízkouhlíkovém scénáři. Díky tomu mohl země rozdělit do skupin podle zranitelnosti. Mezi nejzranitelnější země patří například Ázerbájdžán, Jižní Súdán, nebo Angola. Angola by mohla přijít až o 40 % veškerých státních příjmů. O něco lépe jsou na tom například Nigérie, Saúdská Arábie nebo Irák.
<blockquote>„Mnoho z těchto zemí, které čelí největším ztrátám příjmů, jsou zároveň ty nejchudší. V některých případech mají také velké, rychle rostoucí populace jako například Nigérie a Angola,“ stojí ve studii Beyond Petrostates.</blockquote>
<figure id="attachment_92781" class="wp-caption aligncenter" style="width: 742px;"><img class="aligncenter wp-image-92781 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1.png 742w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1-512x405.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/carbon-tracker-petrostáty-1-725x574.png 725w" alt="" width="742" height="587" /><figcaption class="wp-caption-text">Zranitelnost petrostátů vůči poklesů příjmů z ropy a zemního plynu ve srovnání s nízkouhlíkovým scénářem definovaným Carbon Tracker. Osa y: potenciální pokles příjmů z ropy nebo zemního plynu. Osa x: procentuální podíl příjmů z ropy či zemního plynu na státních příjmech.  Zdroj:<a href="https://carbontracker.org/reports/petrostates-energy-transition-report/"> Carbon Tracker</a></figcaption></figure>
Například <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-ruskeho-plynu-mimo-byvaly-sovetsky-svaz-klesl-o-desetinu">Rusko</a> je zhruba v polovině škály. Podle studie Carbon Tracker tvoří příjmy z ropy a zemního plynu 23 % státních příjmů Ruska a v letech 2021–2040 budou jeho příjmy z těchto fosilních paliv nižší o 47 % ve srovnání s posledními pěti lety.
Jiným velkým producentům ropy a zemního plynu jako <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nejvic-zkapalneneho-plnu-usa-lednu-smerovalo-opet-ciny">USA</a>, Spojenému království, Nizozemsku, Indii, nebo Brazílii zásadní problémy kvůli poklesu příjmů nehrozí, protože jejich ekonomiky jsou více diverzifikované a méně závislé na příjmech z těžby fosilních paliv.

Ropa

Studie: Některé ropné země by kvůli globální transformaci energetiky mohly přijít až o 40 % státních příjmů

Ruská plynárenská společnost Gazprom počítá se spuštěním nového plynovodu Nord Stream 2 v letošním roce, a to navzdory sankcím ze strany Spojených států. S odvoláním na prezentaci podniku o tom dnes informovala agentura RIA. Plynovod má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Projekt Nord Stream 2 je už hotov z 94 procent. K jeho dokončení ještě zbývá položit zhruba 120 kilometrů potrubí v dánských vodách a necelých 30 kilometrů ve vodách německých.
Práce na plynovodu se obnovily loni v prosinci asi po roční přestávce, která byla důsledkem oznámení sankcí ze strany Spojených států. Washington chce snížit závislost Evropy na ruské energii a zároveň podpořit prodej amerického zkapalněného zemního plynu na evropském trhu, poznamenala agentura Reuters.
Tento měsíc ruská loď Fortuna obnovila pokládku potrubí pro Nord Stream 2 v dánských vodách. Podle dánských úřadů by tyto práce měly být hotovy do konce dubna.
Nord Stream 2 má zdvojnásobit přepravní kapacitu již existujícího plynovodu Nord Stream na 110 miliard krychlových metrů ročně. Projekt se v poslední době ještě více zpolitizoval v souvislosti s uvězněním ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.