V německém městě Leuna začala výstavba výzkumného střediska, které se zaměří na testování a hodnocení různých způsobů využití elektrolýzy pro výrobu vodíku v průmyslovém měřítku. Výzkum se zaměří i na další způsoby ukládání přebytečné elektřiny ze sítě do jiných látek a udržitelnou výrobu základních chemikálií a syntetických paliv. První projekty by měly být zahájeny v příštím roce.
Minulý týden byl v Německu položen základní kámen nového pilotního projektu v oblasti výroby zeleného vodíku. Vzniklé výzkumné středisko umožní zkoumání a hodnocení různých technických řešení výroby vodíku pomocí elektrolýzy v průmyslovém měřítku za použití pouze elektřiny z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.cbp.fraunhofer.de/de/presse-und-medien/presseinformationen/2020/gruener-wasserstoff-als-impulsgeber-fuer-eine-nach-haltige-chemie.html">oznámilo Centrum pro chemicko-biotechnologické procesy Fraunhoferova institutu</a>.
Středisko se bude nacházet ve městě Leuna, které je součástí tzv. chemického trojúhelníku ve středním Německu. V této oblasti se již dnes nachází více než 600 chemicko-technologických podniků, které vodík využívají. Součástí výzkumu tedy budou i způsoby využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku k výrobě základních chemikálií a syntetických paliv. Zahájení prvních výzkumných projektů je pak naplánováno na rok 2021.
<blockquote>„Sasko-Anhaltsko představuje ideální podmínky [pro tento projekt]. Vyrábíme hodně elektřiny z obnovitelných zdrojů, je zde velká poptávka po vodíku ze strany chemického průmyslu, a navíc disponujeme existující potrubní sítí a možnostmi skladování,“ prohlásil profesor Armin Willingmann, zemský ministr pro ekonomiku, vědu a digitalizaci Saska-Anhaltska.</blockquote>
<div class="mceTemp"></div>
<figure id="attachment_8298" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-8298" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-800x533.jpg 800w" alt="Nord Stream" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynovod Nord Stream v Německu.</figcaption></figure>
<h2>V hledáčku bude také ekonomická životaschopnost</h2>
Centrum se zaměří i na vypracování životaschopných byznys plánů a na způsoby využití dosavadní plynové infrastruktury. To je jedním ze základních předpokladů pro ekonomicky výhodný přechod k vodíku i <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">dle Evropské unie</a>. V současné době je tato otázka spíše zanedbávána a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynova-infrastruktura-neni-pripravena-na-primichavani-vodiku/">většina evropských států souběžné využití plynovodů pro zemní plyn a vodík neumožňuje</a>.
Fraunhoferův institut je největší evropskou institucí pro aplikovaný výzkum. Jeho nejnovější zapojení do výroby zeleného vodíku pak přichází v kontextu zveřejnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">Německé národní vodíkové strategie</a> a <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">strategie EU pro vodík</a>.
Úvodní fotografie: Ceremoniální pokládání základního kamene. Zdroj: Fraunhofer CBP

Obnovitelné zdroje

V Německu vznikne pilotní projekt pro testování výroby zeleného vodíku na průmyslové úrovni

Turecko o víkendu obnovilo průzkum těžby plynu a ropy ve východním Středomoří. Učinilo tak necelé dva týdny poté, co jeho vláda oznámila přerušení průzkumu po diplomatických jednáních s Řeckem zprostředkovaných Německem. Podle agentury AP obnovení souvisí se čtvrtečním podpisem námořní dohody mezi Egyptem a Řeckem, která vymezuje pro tyto dvě země námořní hranice výlučné ekonomické zóny.
<blockquote>&#8222;Obnovili jsme vrtnou aktivitu. Poslali jsme do oblasti (průzkumné plavidlo) Barbaros Hayrettin,&#8220; uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po páteční modlitbě v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který je předmětem dalšího sporu mezi Řeckem a Tureckem.</blockquote>
Erdogan minulý měsíc udělal z tohoto původně byzantského kostela opět mešitu po devíti desetiletích, kdy byl chrám muzeem.
Napětí ve východním Středomoří zvýšila loni v listopadu turecká vláda, když podepsala dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN. Dokument vymezuje výlučnou ekonomickou zónu mezi libyjským a tureckým pobřežím, která ale zasahuje i do vod blízko některých řeckých ostrovů. Koncem května Turecko oznámilo, že začne s průzkumnými vrty v nově dohodnutém pásmu mezi Libyí a Tureckem už za tři až čtyři měsíce.
Řecko, Egypt, Kypr, Bahrajn a Saúdská Arábie minulý měsíc zaslaly společný dopis generálnímu tajemníkovi OSN, aby OSN neregistrovala turecko-libyjskou dohodu do seznamu mezinárodních dohod. Podle těchto pěti zemí dohoda odporuje mezinárodnímu právu a ohrožuje stabilitu a bezpečnost v regionu, uvedla v pátek agentura AP.
Dohodu o námořních hranicích, která stanoví i výlučné ekonomické zóny pro těžbu či využívání mořských zdrojů, podepsalo Řecko už v červnu s Itálií a tento týden s Egyptem. Dohodu Atén s Káhirou turecké ministerstvo zahraničí označilo za &#8222;neplatnou&#8220; s tím, že porušuje námořní práva Libye v oblasti a že řecko-egyptskou dohodou stanovené zóny leží v &#8222;tureckém kontinentním šelfu&#8220;.
Řecko vede s Tureckem už několik let spor také kvůli průzkumným vrtům Ankary ve vodách jižně od Kypru. Na jihu Kypru leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, jejímž spojencem jsou Atény. Turecká vláda ale tvrdí, že z těžby plynu v oblasti by měli profitovat i obyvatelé Severokyperské turecké republiky, za jejíhož &#8222;garanta&#8220; se Ankara považuje.

Komoditní trhy

Turecko oznámilo obnovení průzkumu těžby ve východním Středomoří

Turecko masivně nahrazuje potrubní dodávky zemního plynu z Ruska flexibilními dodávkami LNG, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/turkey-ditches-russian-gas-for-lng/1136022?fbclid=IwAR2L6hiX5R6cJiNWkEub4BsUSJ_pRQnXDQGHW0EaMTP4FKv-sPsZHA-nM20">jak ukazují dle energetického portálu Montel</a> nejnovější data o importu zemního plynu do země. Import zemního plynu z Ruska se v prvním pololetí letošního roku propadl o více než 40 %.
Turecko bylo v roce 2018 druhým největším odběratelem zemního plynu z Ruska (prvním bylo Německo). V letošním roce ovšem množství importovaného zemního plynu během prvního pololetí meziročně pokleslo o 41 % na 4,7 miliardy m³. Potrubní dodávky Turecko nahrazuje levnějšími spotovými dodávkami zkapalněného zemního plynu.
Dodávky LNG za první pololetí meziročně vzrostly o 43 % na 10,2 miliard m³. Rapidní nárůst byl způsoben především kombinací nadprůměrně teplé zimy, jak v Asii, tak i v USA a Evropě a COVID-19. Kombinace těchto faktorů značně přispěla k nadbytku zemního plynu a poklesu spotových cen na rekordně nízké hodnoty.
<h2>Indexace na ropu</h2>
Rekordně nízké spotové ceny zkapalněného zemního plynu spolu s rozšířením tureckých importních kapacit LNG umožnily největšímu tureckému dodavateli plynu, státem vlastněné společnosti Botas, získat dle Jonathana Sterna, výzkumného pracovníka na Oxfordském institutu pro energetické studia, značnou výhodu nad rodící se konkurencí.
<blockquote>„Co se v podstatě stalo, je to, že export Gazpromu – nikoli pro Botas, ale pro soukromé dodavatele plynu v Turecku, zkolaboval, protože ceny jsou indexovány na cenu ropy, což znamená, že jsou výrazně nad cenami, za které může Botas importovat plyn skrze levné spotové LNG,“ vysvětluje situaci Stern.</blockquote>
Cena potrubního ruského plynu se během prvního pololetí pohybovala okolo 6-7 USD/MMBtu (cca 17-20 EUR/MWh) a byla tak dle Aura Sabaduse z energetické konzultační společnosti Icis takřka 2x dražší než cena spotového LNG.
<blockquote>„Viděli jsme, že Turecko nakoupilo více nákladu amerického LNG v první polovině letošního roku než za celý loňský rok dohromady. Dokážete si představit, jaké šílenství panovalo okolo koupě LNG,“ uvedl Sabadus.</blockquote>
Ještě před skokovým poklesem v poptávce po plynu zapříčiněné COVID-19 poklesly spotové ceny LNG v Asii z důvodu globálního převisu nabídky nad poptávkou pod 2 USD/MMbtu (cca 5,8 EUR/MWh).
<h2>Gazprom ztrácí tržní podíl</h2>
Tržní podíl Gazpromu na tureckém trhu se zemním plynem se snížil z 50 % v roce 2017, kdy exportoval rekordních 29 miliard m³, na aktuálních 20 %.
Turecko je na dovozu zemního plynu závislé. Své dodávky ovšem, jak potvrzují nejnovější data, diverzifikuje. Největšími dodavateli, včetně těch potrubních, jsou Rusko, Írán, Ázerbájdžán. Tito dodavatelé jsou dále následováni rozličnými dodavateli LNG.
Co se týče vnitřního trhu s plynem, tak tomu dominuje právě Botas, kterému jde na vrub přibližně 80 % veškerého importu zemního plynu do země.
<h2>Změna cenového mechanismu</h2>
Gazprom může být vzhledem k aktuální situaci přinucen ke změně cenového mechanismu, tzn. odklon od indexace ceny plynu na ropu a nově cenu svého plynu navázat např. na evropský benchmark – cenu plynu na TTF.
O trendu změny cenového mechanismu – odklon od indexace na ropu jsme psali <a href="https://oenergetice.cz/plyn/mnozstvi-plynu-indexovaneho-ropu-kontinualne-klesa">zde</a>.
Je nutné také upozornit, že <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/covid-19-muze-mit-dlouholety-vliv-globalni-ceny-zemniho-plynu">většina kontraktů s indexací plynu na ropu je indexována se zpožděním</a>. Zpoždění bývá nejčastěji 6měsíční. Vzhledem k jednomu z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/dohoda-opec-ropny-trh-nevybalancovala-tezari-jsou-nuceni-omezovat-svou-produkci/">největších cenových propadů cen ropy</a> vůbec, který jsme zažili v letošním roce, lze očekávat, že ceny potrubního plynu v druhém pololetí poklesnou. Závisí ovšem na nastavení jednotlivých smluvních kontraktů.

Turecko masivně nahrazuje potrubní dodávky ruského plynu dodávkami LNG

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/ukraine-says-no-plans-to-resume-gas-purchases-from-russia/?fbclid=IwAR23tgEbdJJCqujs5AYebcC3RRZwCY3KmSP7vCjlszO6zkW9q-9B58SJq3Q">uvedla</a>, že aktuálně neuvažuje o nákupu zemního plynu z Ruska, od kterého přestala plyn nakupovat v roce 2015. Dle vyjádření společnosti zatím ruští představitelé nenabídli za odběr zemního plynu konkurenceschopné ceny, respektive ani další podmínky smlouvy.
Ukrajina byla jedním z největších odběratelů ruského plynu do doby, než došlo k anexi Krymu a vyhrocení vztahů mezi oběma státy v roce 2014. Poté, během listopadu 2015, přestala nakupovat ruský plyn a nahradila jej dodávkami plynu proudícího z Evropy.
<h2>Reforma trhu se zemním plynem</h2>
Ukrajina začala s avizovanou reformou trhu se zemním plynem, která zahrnuje například zrušení státem regulovaných cen zemního plynu pro průmyslové uživatele. Reforma trhu je jednou z prerekvizit pro získání financování z Mezinárodního měnového fondu.
<blockquote>„Reforma ukrajinského trhu se zemním plynem vytvořila příležitost pro ukrajinské nebo zahraniční obchodníky, aby nakoupili plyn z Ruska, pokud budou ceny a podmínky konkurenceschopné. Zatím ovšem Rusko nenabídlo plyn pod takovými podmínkami,“ uvedl Andriy Kobolyev, výkonný ředitel Naftogazu, pro agenturu Reuters.
„Ukrajina se nikdy nevrátí do doby zkorumpovaných energetických dohod a energetické závislosti na Rusku, a oni to vědí,“ komentuje dále Kobolyev aktuální vyjednávání o nákupu zemního plynu.</blockquote>
<h2>Tranzitní dohoda</h2>
V loňském roce proběhly mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem jednání o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, jelikož tehdy platná smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Co předcházelo uzavření dohody o tranzitu plynu se můžete dočíst například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektricke-energie-zemniho-plynu-uzavreni-dohody-ruskem-ukrajinou-poklesly">zde</a>.
Poplatky za tranzit ruského plynu představovaly pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů). Ukrajina požadovala, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/naftogaz-vychozi-variantou-od-roku-2020-nulovy-tranzit-ruskeho-plynu-pres-ukrajinu">také vzhledem k výstavbě nového plynovodu Nord Stream II,</a> dlouhodobou smlouvu (minimálně na 10 let) a garantované množství zemního plynu (60 miliard m³/rok), který by proudil přes její území. Gazprom chtěl naopak pouze krátkodobé prodloužení tranzitní smlouvy.
Po dlouhém vyjednávání se zástupci Naftogazu a Gazpromu na poslední chvíli přece jen domluvili na tranzitu plynu na dalších 5 let. Pro rok 2020 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/122119-russia-to-transit-65-bcm-of-gas-through-ukraine-in-2020-under-new-deal-gazprom">by měl tranzit ruského plynu přes Ukrajinu činit</a> 65 miliard m³, mezi roky 2021-2024 pak 40 miliard m³.
<blockquote>„Je to konec roku, ale nikoli konec úspěchu,“ komentoval tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskiy. „Ukrajinský transportní systém bude naplněn, a to znamená energetickou bezpečnost a dobré životní podmínky pro Ukrajince,“ dodal.</blockquote>
Dle ukrajinského prezidenta by měla Ukrajina za transport plynu v následujících 5 letech inkasovat přinejmenším 7 miliard dolarů.
V prvním pololetí letošního roku, které bylo poznamenané nadprůměrně teplým počasím a COVID-19, proteklo dle Kobolyeva skrze Ukrajinu 25 miliard m³ zemního plynu, což v porovnání se stejným obdobím loňského roku značí pokles o 45 %.

Ukrajina aktuálně neuvažuje o obnovení nákupu ruského plynu

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) informovala, že od roku 2011 proběhla u 121 amerických uhelných elektráren konverze na jiný typ paliva, z čehož se u 103 případů jednalo o zemní plyn. Celkově bylo za uvedené období odstaveno nebo nahrazeno 49,2 GW instalovaného výkonu uhelných zdrojů, kdy u 14,3 GW došlo ke konverzi kotlů na zemní plyn a 15,3 GW bylo nahrazeno novými paroplynovými elektrárnami. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44636" target="_blank" rel="noopener">EIA uvedla</a>, že rozhodnutí o přechodu z uhlí na plyn bylo podpořeno zejména přísnějšími emisními limity, nízkými cenami zemního plynu a zdokonalující se technologií moderních paroplynových elektráren.
<blockquote>„Při přechodu z uhlí na plyn jsou využívány dvě metody. První metodou je odstavení starého zdroje a jeho náhrada novou paroplynovou elektrárnou. Druhá metoda spočívá v konverzi kotle uhelné tepelné elektrárny na spalování jiných paliv, jako je zemní plyn,“ uvedla EIA.</blockquote>
Mezi lety 2011 a 2019 aplikovalo první uvedenou metodu 17 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 7,9 GW, kdy tyto byly nahrazeny 15,3 GW nového výkonu v paroplynových zdrojích. Dalších 104 elektráren aplikovalo druhou metodu, přičemž 86 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 14,3 GW přešlo právě na zemní plyn.
<figure id="attachment_86488" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-86488" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí-512x234.jpg 512w" alt="Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA. Zdroj EIA" width="631" height="289" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA v období 2011-2019. Zdroj EIA</figcaption></figure>
<blockquote>„Přestože většinou došlo ke kompletní konverzi na zemní plyn, několik zdrojů si ponechalo možnost spalovat uhlí, což jim umožňuje spalovat kterékoliv z paliv podle ekonomické efektivity,“ dodala EIA.</blockquote>
<h2>Americké uhelné elektrárny vyrobily loni nejméně elektřiny od roku 1976</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhli-usa-ustupu-vyroba-elektriny-nej-poklesla-uroven-roku-1976" target="_blank" rel="noopener">Již v květnu letošního roku EIA dále informovala</a>, že v loňském roce poklesla výroba elektřiny z amerických uhelných elektráren na nejnižší výrobu od roku 1976, když dosáhla 966 TWh. Ještě v roce 2007 se přitom v USA z uhlí vyrábělo zhruba 2000 TWh elektrické energie.
Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak v průměru o 8 %).
<figure id="attachment_83701" class="wp-caption aligncenter" style="width: 944px;"><img class="size-full wp-image-83701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png 944w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-800x399.png 800w" alt="Výroba elektřiny v USA od roku 1970" width="944" height="471" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA od roku 1970</figcaption></figure>
K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na tamním velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.
Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).

Energetika v zahraničí

Více než 100 uhelných elektráren v USA prošlo od roku 2011 konverzí na plyn

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
UOKiK projekt Nord Stream 2 prověřuje již několik let. &#8222;Na začátku tohoto roku jsme Gazprom vyzvali, aby nám poskytl smlouvy sjednané jeho dceřinou firmou s dalším podniky financujícími výstavbu plynovodu Nord Stream 2,&#8220; uvedl dnes úřad. &#8222;Společnost tyto informace neposkytla,&#8220; dodal. Ruská firma se tak podle úřadu zřejmě úmyslně snaží mařit jeho postup.
Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Druhá polovina pak připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Té UOKiK již loni kvůli neposkytnutí požadovaných dokumentů a informací vyměřil pokutu 40 milionů eur (přes miliardu Kč), napsala agentura Reuters.

Elektrárny v ČR

Polsko vyměřilo Gazpromu pokutu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Normy až dvou třetin států Evropské unie, včetně Česka, neumožňují přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské infrastruktury. Evropská komise (EK) přitom počítá v dalším období s používáním vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektřiny a tento plyn by měl také ve větší míře nahradit fosilní paliva v energeticky náročných oborech jako je ocelářský nebo petrochemický průmysl, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
<blockquote>&#8222;Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích EK připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti. Je potřeba zharmonizovat standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků při různých povolených koncentracích na národní úrovni,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami,&#8220; doplnila.</blockquote>
Svaz uvedl, že v Česku dosud výzkumné projekty ohledně výzkumu vlivů obohacování zemního plynu vodíkem nezačaly. ČPS proto spoléhá na data ze zahraničních studií. Podle svazu lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě 98 procent.
<blockquote>&#8222;V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské komise to rozhodně nebude limit konečný,&#8220; sdělila Kovačovská.</blockquote>
Výsledky zahraničních studií podle svazu potvrzují, že například u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do deseti procent) v zemním plynu dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní chod.
<blockquote>&#8222;Každé zařízení však může reagovat na změnu složení paliva individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení komplexnějším testům. Při koncentracích do deseti procent nebudou potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku deset až 30 procent je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný další výzkum a vývoj,&#8220; dodal svaz.</blockquote>
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české soustavy Net4Gas, na 27 až 64 miliard eur (709 miliard až 1,68 bilionu korun). Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí nově vybudovat.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Evropská Unie

Svaz: Chybějí normy, které umožní distribuci vodíku v plynovodech

Turecko přeruší kontroverzní průzkum těžby zemního plynu ve východním Středomoří. Prohlásil to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Atény tvrdí, že se průzkum odehrává v řeckých vodách, a před týdnem do oblasti vyslaly bojová plavidla svého námořnictva.
<blockquote>&#8222;Buďme konstruktivní a na nějaký čas to (průzkum těžby) odložme,&#8220; citoval mluvčí Ibrahim Kalin v televizi CNN Türk tureckého prezidenta.</blockquote>
Dodal, že se jedná o vstřícný krok mající za cíl uvolnit napětí ve vztazích se sousedním Řeckem.
Vláda v Aténách turecký záměr dočasně stáhnout lodě na průzkum těžby poblíž Kréty přivítala. &#8222;Je to dobré rozhodnutí,&#8220; uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. Média s odvoláním na zdroje z blízkosti ministerstva obrany uvedla, že z oblasti se již stáhly také všechny turecké válečné lodě, které tam Ankara v důsledku eskalace napětí z minulého týdne vyslala.
Do sporu se v uplynulých dnech vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která si na toto téma telefonovala s Erdoganem i řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle Atén je turecký průzkum nezákonný, neboť oblast patří k výlučné ekonomické zóně Řecka. K zastavení průzkumu vyzvala Ankaru také Evropská unie. Podle tureckého právního výkladu mají ostrovy jako Kréta kolem sebe teritoriální vody, nikoliv už výlučnou ekonomickou zónu.
Trvalé řešení konfliktu o práva na využívání nerostného bohatství ve vodách Egejského moře a východního Středomoří se navzdory současnému ústupku Ankary nerýsuje, podotýká DPA. Turecko nadále rozporuje status mnoha řeckých ostrovů a chce na toto téma s Řeckem vyjednávat. Atény jsou ochotny vést debatu pouze o kontinentálním šelfu.