Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/ukraine-says-no-plans-to-resume-gas-purchases-from-russia/?fbclid=IwAR23tgEbdJJCqujs5AYebcC3RRZwCY3KmSP7vCjlszO6zkW9q-9B58SJq3Q">uvedla</a>, že aktuálně neuvažuje o nákupu zemního plynu z Ruska, od kterého přestala plyn nakupovat v roce 2015. Dle vyjádření společnosti zatím ruští představitelé nenabídli za odběr zemního plynu konkurenceschopné ceny, respektive ani další podmínky smlouvy.
Ukrajina byla jedním z největších odběratelů ruského plynu do doby, než došlo k anexi Krymu a vyhrocení vztahů mezi oběma státy v roce 2014. Poté, během listopadu 2015, přestala nakupovat ruský plyn a nahradila jej dodávkami plynu proudícího z Evropy.
<h2>Reforma trhu se zemním plynem</h2>
Ukrajina začala s avizovanou reformou trhu se zemním plynem, která zahrnuje například zrušení státem regulovaných cen zemního plynu pro průmyslové uživatele. Reforma trhu je jednou z prerekvizit pro získání financování z Mezinárodního měnového fondu.
<blockquote>„Reforma ukrajinského trhu se zemním plynem vytvořila příležitost pro ukrajinské nebo zahraniční obchodníky, aby nakoupili plyn z Ruska, pokud budou ceny a podmínky konkurenceschopné. Zatím ovšem Rusko nenabídlo plyn pod takovými podmínkami,“ uvedl Andriy Kobolyev, výkonný ředitel Naftogazu, pro agenturu Reuters.
„Ukrajina se nikdy nevrátí do doby zkorumpovaných energetických dohod a energetické závislosti na Rusku, a oni to vědí,“ komentuje dále Kobolyev aktuální vyjednávání o nákupu zemního plynu.</blockquote>
<h2>Tranzitní dohoda</h2>
V loňském roce proběhly mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem jednání o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, jelikož tehdy platná smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Co předcházelo uzavření dohody o tranzitu plynu se můžete dočíst například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektricke-energie-zemniho-plynu-uzavreni-dohody-ruskem-ukrajinou-poklesly">zde</a>.
Poplatky za tranzit ruského plynu představovaly pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů). Ukrajina požadovala, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/naftogaz-vychozi-variantou-od-roku-2020-nulovy-tranzit-ruskeho-plynu-pres-ukrajinu">také vzhledem k výstavbě nového plynovodu Nord Stream II,</a> dlouhodobou smlouvu (minimálně na 10 let) a garantované množství zemního plynu (60 miliard m³/rok), který by proudil přes její území. Gazprom chtěl naopak pouze krátkodobé prodloužení tranzitní smlouvy.
Po dlouhém vyjednávání se zástupci Naftogazu a Gazpromu na poslední chvíli přece jen domluvili na tranzitu plynu na dalších 5 let. Pro rok 2020 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/122119-russia-to-transit-65-bcm-of-gas-through-ukraine-in-2020-under-new-deal-gazprom">by měl tranzit ruského plynu přes Ukrajinu činit</a> 65 miliard m³, mezi roky 2021-2024 pak 40 miliard m³.
<blockquote>„Je to konec roku, ale nikoli konec úspěchu,“ komentoval tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskiy. „Ukrajinský transportní systém bude naplněn, a to znamená energetickou bezpečnost a dobré životní podmínky pro Ukrajince,“ dodal.</blockquote>
Dle ukrajinského prezidenta by měla Ukrajina za transport plynu v následujících 5 letech inkasovat přinejmenším 7 miliard dolarů.
V prvním pololetí letošního roku, které bylo poznamenané nadprůměrně teplým počasím a COVID-19, proteklo dle Kobolyeva skrze Ukrajinu 25 miliard m³ zemního plynu, což v porovnání se stejným obdobím loňského roku značí pokles o 45 %.

Komoditní trhy

Ukrajina aktuálně neuvažuje o obnovení nákupu ruského plynu

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) informovala, že od roku 2011 proběhla u 121 amerických uhelných elektráren konverze na jiný typ paliva, z čehož se u 103 případů jednalo o zemní plyn. Celkově bylo za uvedené období odstaveno nebo nahrazeno 49,2 GW instalovaného výkonu uhelných zdrojů, kdy u 14,3 GW došlo ke konverzi kotlů na zemní plyn a 15,3 GW bylo nahrazeno novými paroplynovými elektrárnami. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44636" target="_blank" rel="noopener">EIA uvedla</a>, že rozhodnutí o přechodu z uhlí na plyn bylo podpořeno zejména přísnějšími emisními limity, nízkými cenami zemního plynu a zdokonalující se technologií moderních paroplynových elektráren.
<blockquote>„Při přechodu z uhlí na plyn jsou využívány dvě metody. První metodou je odstavení starého zdroje a jeho náhrada novou paroplynovou elektrárnou. Druhá metoda spočívá v konverzi kotle uhelné tepelné elektrárny na spalování jiných paliv, jako je zemní plyn,“ uvedla EIA.</blockquote>
Mezi lety 2011 a 2019 aplikovalo první uvedenou metodu 17 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 7,9 GW, kdy tyto byly nahrazeny 15,3 GW nového výkonu v paroplynových zdrojích. Dalších 104 elektráren aplikovalo druhou metodu, přičemž 86 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 14,3 GW přešlo právě na zemní plyn.
<figure id="attachment_86488" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-86488" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí-512x234.jpg 512w" alt="Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA. Zdroj EIA" width="631" height="289" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA v období 2011-2019. Zdroj EIA</figcaption></figure>
<blockquote>„Přestože většinou došlo ke kompletní konverzi na zemní plyn, několik zdrojů si ponechalo možnost spalovat uhlí, což jim umožňuje spalovat kterékoliv z paliv podle ekonomické efektivity,“ dodala EIA.</blockquote>
<h2>Americké uhelné elektrárny vyrobily loni nejméně elektřiny od roku 1976</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhli-usa-ustupu-vyroba-elektriny-nej-poklesla-uroven-roku-1976" target="_blank" rel="noopener">Již v květnu letošního roku EIA dále informovala</a>, že v loňském roce poklesla výroba elektřiny z amerických uhelných elektráren na nejnižší výrobu od roku 1976, když dosáhla 966 TWh. Ještě v roce 2007 se přitom v USA z uhlí vyrábělo zhruba 2000 TWh elektrické energie.
Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak v průměru o 8 %).
<figure id="attachment_83701" class="wp-caption aligncenter" style="width: 944px;"><img class="size-full wp-image-83701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png 944w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-800x399.png 800w" alt="Výroba elektřiny v USA od roku 1970" width="944" height="471" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA od roku 1970</figcaption></figure>
K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na tamním velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.
Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).

Energetika v zahraničí

Více než 100 uhelných elektráren v USA prošlo od roku 2011 konverzí na plyn

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
UOKiK projekt Nord Stream 2 prověřuje již několik let. &#8222;Na začátku tohoto roku jsme Gazprom vyzvali, aby nám poskytl smlouvy sjednané jeho dceřinou firmou s dalším podniky financujícími výstavbu plynovodu Nord Stream 2,&#8220; uvedl dnes úřad. &#8222;Společnost tyto informace neposkytla,&#8220; dodal. Ruská firma se tak podle úřadu zřejmě úmyslně snaží mařit jeho postup.
Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Druhá polovina pak připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Té UOKiK již loni kvůli neposkytnutí požadovaných dokumentů a informací vyměřil pokutu 40 milionů eur (přes miliardu Kč), napsala agentura Reuters.

Elektrárny v ČR

Polsko vyměřilo Gazpromu pokutu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Normy až dvou třetin států Evropské unie, včetně Česka, neumožňují přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské infrastruktury. Evropská komise (EK) přitom počítá v dalším období s používáním vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektřiny a tento plyn by měl také ve větší míře nahradit fosilní paliva v energeticky náročných oborech jako je ocelářský nebo petrochemický průmysl, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
<blockquote>&#8222;Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích EK připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti. Je potřeba zharmonizovat standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků při různých povolených koncentracích na národní úrovni,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami,&#8220; doplnila.</blockquote>
Svaz uvedl, že v Česku dosud výzkumné projekty ohledně výzkumu vlivů obohacování zemního plynu vodíkem nezačaly. ČPS proto spoléhá na data ze zahraničních studií. Podle svazu lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě 98 procent.
<blockquote>&#8222;V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské komise to rozhodně nebude limit konečný,&#8220; sdělila Kovačovská.</blockquote>
Výsledky zahraničních studií podle svazu potvrzují, že například u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do deseti procent) v zemním plynu dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní chod.
<blockquote>&#8222;Každé zařízení však může reagovat na změnu složení paliva individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení komplexnějším testům. Při koncentracích do deseti procent nebudou potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku deset až 30 procent je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný další výzkum a vývoj,&#8220; dodal svaz.</blockquote>
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české soustavy Net4Gas, na 27 až 64 miliard eur (709 miliard až 1,68 bilionu korun). Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí nově vybudovat.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Evropská Unie

Svaz: Chybějí normy, které umožní distribuci vodíku v plynovodech

Turecko přeruší kontroverzní průzkum těžby zemního plynu ve východním Středomoří. Prohlásil to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Atény tvrdí, že se průzkum odehrává v řeckých vodách, a před týdnem do oblasti vyslaly bojová plavidla svého námořnictva.
<blockquote>&#8222;Buďme konstruktivní a na nějaký čas to (průzkum těžby) odložme,&#8220; citoval mluvčí Ibrahim Kalin v televizi CNN Türk tureckého prezidenta.</blockquote>
Dodal, že se jedná o vstřícný krok mající za cíl uvolnit napětí ve vztazích se sousedním Řeckem.
Vláda v Aténách turecký záměr dočasně stáhnout lodě na průzkum těžby poblíž Kréty přivítala. &#8222;Je to dobré rozhodnutí,&#8220; uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. Média s odvoláním na zdroje z blízkosti ministerstva obrany uvedla, že z oblasti se již stáhly také všechny turecké válečné lodě, které tam Ankara v důsledku eskalace napětí z minulého týdne vyslala.
Do sporu se v uplynulých dnech vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která si na toto téma telefonovala s Erdoganem i řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle Atén je turecký průzkum nezákonný, neboť oblast patří k výlučné ekonomické zóně Řecka. K zastavení průzkumu vyzvala Ankaru také Evropská unie. Podle tureckého právního výkladu mají ostrovy jako Kréta kolem sebe teritoriální vody, nikoliv už výlučnou ekonomickou zónu.
Trvalé řešení konfliktu o práva na využívání nerostného bohatství ve vodách Egejského moře a východního Středomoří se navzdory současnému ústupku Ankary nerýsuje, podotýká DPA. Turecko nadále rozporuje status mnoha řeckých ostrovů a chce na toto téma s Řeckem vyjednávat. Atény jsou ochotny vést debatu pouze o kontinentálním šelfu.

Plynárenství

Turecko přeruší podmořský průzkum ložisek zemního plynu, který kritizuje Řecko

Společnosti Uniper a General Electric (GE) <a href="https://www.uniper.energy/news/uniper-and-general-electric-sign-a-cooperation-agreement-for-climate-friendly-natural-gas-assets/">spolu uzavřely dohodu o dlouhodobé spolupráci na dekarbonizaci plynových elektráren a zásobníků zemního plynu</a> v držení Uniperu. Obě společnosti budou společně zkoumat, vyhodnocovat a vyvíjet technologická řešení dekarbonizace. Jedná se o první plošný dekarbonizační program GE uzavřený s významným výrobcem energie.
Dohoda, k jejímuž podpisu došlo již v červnu, cílí na vytvoření podrobného dekarbonizačního plánu společnou pracovní skupinou složenou ze zástupců obou společností. Plán by měl být dokončen začátkem příštího roku. Tento plán má vytvořit posouzení potencionálních modernizací a programů na výzkum a vývoj potřebných pro posun k dekarbonizaci. Její součástí má být zvyšování podílu nízko-emisního vodíku v turbínách GE a kompresorech v elektrárnách a zásobnících Uniperu.
Spolupráce GE a Uniperu již trvá několik desítek let. Uniper, který je znám jako průkopník ve využívání nejnovějších technologických inovací, byl jednou z prvních společností, která přijala řadu špičkových technologií GE. Široká plynová flotila Uniperu, jejíž celkový instalovaný výkon v Evropě činí více, než 4 GW, poskytuje příležitost pro komplexní posouzení dekarbonizace pro celou řadu technologií.
GE Gas Power naopak přináší desítky let zkušeností a vedoucí postavení v oblasti dekarbonizace. Společnost například pracuje na využívání vodíku jako paliva pro plynové turbíny, na vývoji pokročilých technologií spalování a systémů CCS.
<h2>Dohoda má Uniperu pomoci s dekarbonizačními cíli</h2>
Uniper si na začátku letošního roku stanovil cíl na dosažení uhlíkové neutrality ve své Evropské flotile do roku 2035. Již nyní společnost vyrábí okolo 24 TWh bezuhlíkové elektřiny ve svých vodních a jaderných elektrárnách ve Švédsku a Německu.
<blockquote>„Tato dohoda s amerických výrobcem GE je dalším důkazem našeho odhodlání posunout se směrem k dekarbonizaci našich elektráren a zásobníků. Během několika let se bude flotila Uniperu skládat pouze z ke klimatu šetrných plynových a bezemisních vodních elektráren. Od tohoto momentu se naše investice budou soustředit zejména na další dekarbonizaci našich plynových zdrojů, které by mohly využívat například systémů zachytávání, využití a ukládání uhlíku, nebo modrý či zelený vodík. Zde právě může čistý vodík, jak jen to bude rozumné a možné, nahradit fosilní palivo v plynových zdrojích. Pokud by se nám rovněž podařilo ve velkém rozsahu využít naše kapacity v zásobnících pro vodík, dostali bychom se blíže k vyřešení základního problému evropské energetické transformace – nedostatku velkých skladovacích kapacit pro intermitentní obnovitelné zdroje.“– Andreas Schierenbeck, výkonný ředitel Uniper</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.uniper.energy/news/media-library/">Uniper</a>

Rozhovory

Uniper a GE budou spolupracovat na dekarbonizaci plynových zdrojů

Kromě letošní teplé zimy se na poptávce po zemním plynu podepsala i pandemie koronaviru, kdy tradiční dodavatelé plynu do Evropy musí omezovat své dodávky. Norská státem ovládaná společnost Equinor tak během minulého čtvrtletí omezovala těžbu na svých flexibilních polích, aby plyn mohla vytěžit a prodat později, kdy budou ceny vyšší.
Vysoký stav evropských zásobníků plynu po relativně teplé zimě, pokles poptávky způsobený koronavirovou pandemií a přebytek zkapalněného plynu na globálním trhu letos tlačí ceny zemního plynu na evropských trzích do extrémně nízkých hodnot.
Tato situace tak není příznivá pro těžaře, kteří tak využívají flexibility, jež mají k dispozici. Norská státem ovládaná společnost Equinor, která těží a dodává plyn dále do Evropy, tak snižuje produkci ze svých flexibilních polí Troll a Oseberg se záměrem plyn vytěžit a prodat později, kdy budou ceny plynu vyšší.
Finanční ředitel společnosti Lars Christian Bacher podle serveru S&amp;P Global uvedl při prezentaci <a href="https://www.equinor.com/en/news/equinor-second-quarter-2020-results.html" target="_blank" rel="noopener">výsledků za letošní druhé čtvrtletí</a>, že <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/072420-norways-equinor-defers-significant-norwegian-gas-volumes-in-q2" target="_blank" rel="noopener">společnost neustále optimalizuje své norské portfolio v závislosti na aktuální tržní situaci</a>. Nyní tak nelze přesně říci, kolik plynu Norsko do konce roku vytěží.
<blockquote>„Je velmi, velmi obtížné na to odpovědět, jelikož se soustředíme na hodnotu místo objemu a množství, které posuneme na později, se teprve ukáže. A tato rozhodnutí jsou činěna více méně na denní bázi, v závislosti na ceně,“ uvedl Lars Christian Bacher.</blockquote>
<h2>Těžba meziročně klesla o desetinu</h2>
Optimalizace výnosů z těžby plynu se tak podepsala na celkovém objemu vytěženého plynu, který ve druhém čtvrtletí meziročně poklesl o přibližně 10 %. V období mezi letošním březnem a červen tak Equinor těžil v průměru 100 milionů metrů krychlových plynu denně.
V tomto případě se však nejedná o celkový objem plynu vytěžený v Norsku, ale pouze o množství odpovídající podílu společnosti v jednotlivých těžebních polích, který se v průměru pohybuje okolo 40 %.
Nižší byla i průměrná realizační cena, za kterou společnost plyn dodávala. V letošním druhém čtvrtletí tak Equinor za vytěžený plyn utržil průměrně 6,9 EUR/MWh, o 59 % méně než ve stejném období loni.

Norská těžba plynu v Q2 prudce klesla, země ji odklání do období s vyšší cenou

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
Turecko oznámilo plány na vyslání průzkumných lodí do sporných vod na východě Středozemního moře v úterý, řecké ministerstvo následně v noci na dnešek upozornění Ankary na operaci označilo za &#8222;nelegální&#8220;.
<blockquote>&#8222;Námořní jednotky jsou od (úterka) rozmístěny v jižní a jihovýchodní části Egejského moře,&#8220; uvedl řecký zdroj agentury AFP, podle kterého jsou síly &#8222;připravené odpovědět na jakoukoli aktivitu&#8220;.</blockquote>
Do sporu se v úterý večer vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která se podle řeckých a německých médií telefonicky spojila s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Hovory s lídry obou zemí potvrdila také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová.
Podle zdrojů deníku Bild do sporných vod mířilo 18 tureckých vojenských plavidel, po telefonátu Merkelové však lodě změnily kurz.
Turecko a Řecko se o práva na nerostné bohatství na východě Středozemního moře přou dlouhodobě. Turecko mimo jiné minulý rok uzavřelo kontroverzní dohodu s Libyí, ve které si nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na níž si dělá nárok Řecko, jež dohodu odsoudilo. Výhrady proti memorandu měli i lídři dalších států Evropské unie.
Nynější konflikt se týká vod u řeckého ostrůvku Kastelorizo, který leží pouhé tři kilometry od jižních břehů Turecka.

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem kvůli průzkumu těžby ropy a plynu

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku by podle skupiny 11 evropských provozovatelů přepravních soustav stálo mezi 27 a 64 miliardami EUR. V České republice by mohl být pro přepravu vodíku jako první přizpůsoben plynovod Gazela. 
Využití vodíku v energetice je zejména v posledních měsících velice diskutovaným tématem. Zatímco v minulém týdnu zveřejnila Evropská komise novou <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu</a>, nyní skupina 11 provozovatelů přepravních soustav zveřejnila studii, která se věnuje rozvoji infrastruktury pro přepravu vodíku.
Nová studie ukazuje, že stávající plynárenskou infrastrukturu lze upravit tak, aby přepravovala vodík za přijatelných nákladů. Studie nazvaná <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">European Hydrogen Backbone</a> počítá s tím, že přepravní soustava pro vodík by měla být ze tří čtvrtin založena na již existující infrastruktuře, zbývající čtvrtinu bude nutné nově vybudovat.
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku je aktuálně jedním z cílů již zmiňované vodíkové strategie vypracované Evropskou komisí, tato infrastruktura by měla být zahrnuta jak do plánů rozvoje trans-evropské energetické soustavy (tj. mezi <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/temer-polovina-projektu-spolecneho-zajmu-pci-nestiha-planovany-termin-spusteni">projekty společného zájmu</a>) tak do evropských desetiletých plánu rozvoje soustav.
<blockquote>„V širším kontextu transformace energetiky jsou tyto náklady zvládnutelné,“ uvedla skupina 11 provozovatelů evropských přepravních soustav ve studii.</blockquote>
Odhad nákladů na vybudování nové vodíkové soustavy vyčíslili provozovatelé soustav, mezi kterými byl i provozovatel české soustavy NET4GAS, na 27 až 64 miliard EUR. Za tuto částku má být do roku 2040 vybudováno nebo upraveno v souhrnu téměř 23 000 km infrastruktury. Studie přitom předpokládá, že s úpravou a výstavbou prvních částí navrhované infrastruktury by se začalo již v této dekádě.
Velký rozptyl v horním a spodním limitu nákladů je autory zdůvodněn náklady na úpravu kompresorových stanic, které se pohybují v závislosti na scénáři od 10 do 36 mld. EUR. Polovina nákladů bude podle autorů nutná pro úpravu současné infrastruktury (tj. celkem 75 % celkové délky), zbylé náklady jsou nutné na vybudování infrastruktury nové.
<figure id="attachment_85951" class="wp-caption alignleft" style="width: 1146px;"><img class="size-full wp-image-85951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-512x272.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-1024x543.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-725x385.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-800x424.png 800w" alt="Cena vodíkové infrastruktury" width="1146" height="608" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena za vybudování a provoz vodíkové soustavy v jednotlivých scénářích</figcaption></figure>
Studie vyzdvihuje i relativně nízké náklady na samotnou přepravu – v průměru tyto náklady (při využití přepravní kapacity po 5000 hodin ročně) vychází na 0,09 – 0,17 EUR za kilogram vodíku na 1000 km. Cena kilogramu vodíku je přitom odhadovaná na 1 – 2 EUR, přepravní náklady jsou tedy na úrovni cca 10 %.
<h2>V České republice nejdříve Gazela, omezením jsou dlouhodobé kontrakty</h2>
Díky tomu, že v České republice jsou plynovody často složeny ze dvou nebo i tří větví, je možné dle studie jednu z nich využít zcela pro přepravu vodíku.
Rozvoj vodíkové infrastruktury je ovšem omezen dlouhodobými kontrakty na přepravu plynu, přičemž hlavní kontrakty vyprší v roce 2034 a 2039. Zejména proto se nedá předpokládat, že by do roku 2030 jakákoliv část české infrastruktury mohla přepravovat pouze vodík.
Studie, na které se podílel i NET4GAS, uvádí, že první by mohla být pro tyto účely využita Gazela. Ta by mohla umožnit propojení severu a jihu Německa.
<figure id="attachment_85958" class="wp-caption alignleft" style="width: 717px;"><img class="size-full wp-image-85958" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png" sizes="(max-width: 717px) 100vw, 717px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png 717w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05-512x447.png 512w" alt="Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU" width="717" height="626" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU</figcaption></figure>
Dle předpokládaného rozvoje soustavy by následovalo propojení z hraničního bodu Brandov do hraničního přepravního bodu Lanžhot na hranicích se Slovenskem.
Studie v plném znění je ke stažení <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">zde</a>.