Pokud vláda v dohledné době neučiní v energetice důležité strategické kroky, čekají Česko vážné problémy s nedostatkem energie, případně s výrazným nárůstem cen. V Rozstřelu před tím varoval energetický analytik Michal Šváb z nezávislé společnosti Enaco.

Je správné, aby se systém emisních povolenek rozšířil na benzin, naftu a na vytápění domů a bytů? Proč vláda otálí s jeho uzákoněním, když právě Česko před dvěma lety přispělo k dohodě na příslušné evropské směrnici? Jaké by zavedení povolenek na dopravu a vytápění mělo dopady? A co pro Česko znamenají závěry světové klimatické konference COP29? Tomáš Pancíř se ptal ekologického poradce a bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně po

Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety. O co v ETS 2 jde a proč s jejím zavedením vláda otálí, vysvětluje v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků Tomáš Jungwirth Březovský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.Všechny díly podcastu Bruselské chlebíčky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozh

Hostem dalšího dílu podcastu Vysoké napětí byl prof. František Hrdlička. Energetik a akademik, člen řady odborných grémií, mimo jiné Grantové agentury ČR, Mezinárodní agentury pro energii nebo vládní Uhelné komise. Česko podle Hrdličky propáslo historická doporučení, že smysl dává rozvoj jaderné energetiky. Varuje před přehnaným optimismem směrem k přechodu od uhlí k plynu, a to nejen kvůli nedostatečnému rozvoji plynových elektráren, ale i kvůli budoucímu zvýšení ceny povolenek. František Hrdlička byl host

Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně posl

Vláda odložila schválení tří strategických dokumentů týkajících se Green dealu. Stalo se tak kvůli tomu, že si chce vláda prvně vyjasnit jejich konkrétní dopady na ekonomiku a domácnosti. Proč tyto dopady nebyly známé dříve, než jsme se zavázali opatření přijmout? A jak bude vypadat zelená ekonomika v praxi? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Reflexu Pavel Páral.

Článek Jiřího Nádoby. Největší uhelná elektrárna dostala další úlevy na vypouštění rtuti. Dřív slibovala, že do letošního léta limity splní. Teď má odklad do roku 2027, kdy už má být zavřená. Ekologové ho chtějí napadnout jako „salámovou metodu“.Krajský úřad v Ústí nad Labem dal provozovatelům elektrárny v Počeradech další odklad na plnění emisních limitů. Největší uhelný zdroj v zemi se tím pádem do zákonných norem nejspíš nikdy nevejde. Místo toho dožije ve stávajícím stavu a pak z ekonomických důvodů zav

Článek Sofie Krýžové. Stát má nový plán, který načrtává podobu české energetiky do roku 2050. S koncem uhlí před rokem 2033 však Státní energetická koncepce nepočítá. Výrobci elektřiny z uhlí a těžaři proto volají po doplnění.Dekarbonizace energetiky a řízený odklon od uhlí jsou jednimi z hlavních priorit aktualizované Státní energetické koncepce (SEK). Dokument navrhuje dva nástroje, které mají zajistit bezpečný odklon od uhlí. Jednak by se měl termín konce uhlí zanést do legislativy a zadruhé se má připra

„Změnu klimatu vyvolal člověk. O tom je zbytečné diskutovat. Ale nedá se říct, že něco pokazil. Bez fosilních paliv by neproběhla průmyslová revoluce a my bychom dál umírali na banální infekce,” říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Radan Huth. „Můžete nejíst maso a nejezdit autem, ale když to nebude dělat všech osm miliard lidí, je to jako plivnutí do rybníka. Na dodržení cílů dohody z Paříže nebudou stačit ani největší škrty v emisích. Útěchou může být, že klimatická změna probíhá pomalu a naděje na vědeck

Už od 1. října 2023 vstupuje v platnost nový mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích, takzvaný CBAM, lidově označovaný jako uhlíkové clo. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. "Je velmi důležité, aby CBAM doplnil systém emisních povolenek, které bez něj fungují jen napůl nebo téměř vůbec," říká v ESG podcastu Ekonews daňový expert PwC Aleš Reho. Pro firmy dovážející energeticky náročné komodity ze třetích